<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Miloš Zeman - investigace.cz</title>
	<atom:link href="https://www.investigace.cz/tag/milos-zeman/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.investigace.cz/tag/milos-zeman/</link>
	<description>investigace.cz</description>
	<lastBuildDate>Tue, 12 May 2026 13:28:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.5.14</generator>

<image>
	<url>https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/10/cropped-Navrh-bez-nazvu4-32x32.jpg</url>
	<title>Miloš Zeman - investigace.cz</title>
	<link>https://www.investigace.cz/tag/milos-zeman/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman</title>
		<link>https://www.investigace.cz/nejvetsi-ceska-zbrojovka-v-krizi-vse-podstatne-o-ni-psala-investigace-cz/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Dávid Pásztor]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 10:48:29 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Ázerbájdžán]]></category>
		<category><![CDATA[Česká muniční iniciativa]]></category>
		<category><![CDATA[české zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[Czechoslovak Group]]></category>
		<category><![CDATA[dodávky zbraní na Ukrajinu]]></category>
		<category><![CDATA[Jaroslav Strnad]]></category>
		<category><![CDATA[korupce]]></category>
		<category><![CDATA[Michal Strnad]]></category>
		<category><![CDATA[Miloš Zeman]]></category>
		<category><![CDATA[ruská agrese na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=47994</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/nejvetsi-ceska-zbrojovka-v-krizi-vse-podstatne-o-ni-psala-investigace-cz/">Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/MSM-GROUP-Velkorazova-Munice_fullhd-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat o desítky procent. K dokreslení problémů, které skupina má, američtí novináři použili i citace z textů, na kterých spolupracovala investigace.cz.</b></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Czechoslovak Group Michala Strnada není schopna vyrábět tolik munice, kolik deklarovala při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Zjistil to americký investigativní server Hunterbrook. Po </span><a href="https://hntrbrk.com/csg/?__cf_chl_tk=MVOYV6sWp_V2Y.6uIJ0iypdmOYXxD61waDA9v.0jxMA-1777897883-1.0.1.1-EAaBtVrYAiks.OltnLdFStRXPMloyszayMj9u.IGGiM"><span style="font-weight: 400;">zveřejnění</span></a><span style="font-weight: 400;"> jejich zjištění se akcie CSG výrazně propadly.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Investoři si podle webu Hunterbrook koupili mnohem větší neznámou, než se dosud zdálo. Strnad je obchodník se zbraněmi, který munici ve větší míře přeprodává, než vyrábí. Do portfolia CSG patří i dceřiná společnost ve Španělsku, na kterou NATO uvalilo sankce pro možné korupční praktiky. Ve firmě CSG navíc zůstává významný menšinový vlastník, který disponuje „mimořádnými právy“ a pomyslným Damoklovým mečem nad finanční rozvahou společnosti.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Interní materiály prezentují CSG jako přímého konkurenta německého muničního gigantu Rheinmetall. Analýza Hunterbrooku odhaluje, že drtivá většina tržeb společnosti z munice nepochází z výroby granátů, ale z jejich přeprodeje.</span></p>
<p><!-- DAVID PASZTOR DESKTOP--><br />
<script>
        (function (w,d,s,o,f,js,fjs) {
            w['ecm-widget']=o;w[o] = w[o] || function () { (w[o].q = w[o].q || []).push(arguments) };
            js = d.createElement(s), fjs = d.getElementsByTagName(s)[0];
            js.id = '177-240b91dc34a0d4cfb3bdfae318284774'; js.dataset.a = 'investigace'; js.src = f; js.async = 1; fjs.parentNode.insertBefore(js, fjs);
        }(window, document, 'script', 'ecmwidget', 'https://d70shl7vidtft.cloudfront.net/widget.js'));
    </script></p>
<div id="f-177-240b91dc34a0d4cfb3bdfae318284774"></div>
<p><!-- DAVID PASZTOR MOBIL--><br />
<script>
        (function (w,d,s,o,f,js,fjs) {
            w['ecm-widget']=o;w[o] = w[o] || function () { (w[o].q = w[o].q || []).push(arguments) };
            js = d.createElement(s), fjs = d.getElementsByTagName(s)[0];
            js.id = '174-f0d9bfd848892ff6a3d44686564aa51c'; js.dataset.a = 'investigace'; js.src = f; js.async = 1; fjs.parentNode.insertBefore(js, fjs);
        }(window, document, 'script', 'ecmwidget', 'https://d70shl7vidtft.cloudfront.net/widget.js'));
    </script></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Munice tvořila loni dvě třetiny tržeb CSG a byla hlavním motorem zvýšení jejího odhadovaného zisku. Interní materiály firmy ukazují současnou kapacitu výroby velkorážní munice na úrovni 630 tisíc nábojů ročně. Vyplývá z nich také, že osmdesát procent produkce CSG tvoří munice ráže 155 mm, což je nejžádanější dělostřelecká munice podle standardu NATO.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">To by znamenalo, že CSG vyrábí půl milionu nábojů ročně, což by ji řadilo do stejné ligy jako Rheinmetall. Novináři ale upozorňují, že „výroba“ není totéž jako „výrobní kapacita“ a CSG možná této nejednoznačnosti ve svých propagačních materiálech využívá. Když Hunterbrook požádal CSG o objasnění, zda skutečně dokáže vyrobit kolem 500 tisíc nábojů ráže 155 mm, společnost odmítla odpovědět – s tím, že nezveřejňuje kapacitu podle typu munice.</span></p>
<h2><strong>Co jsme o CSG napsali v minulosti?</strong></h2>
<p><span style="font-weight: 400;">Hunterbrook svou analýzu opřel i o starší analýzy a investigativy médií z České a Slovenské republiky. Profil CSG dotváří i za pomoci zjištění redakce investigace.cz. Server Hunterbrook investigaci.cz cituje, aby doložil, že Michal Strnad i jeho otec Jaroslav měli vybudované pevné vztahy uvnitř české i slovenské politiky.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Strnad byl dárcem bývalého prezidenta Miloše Zemana a podle našich zjištění se na Zemanově volební kampani v roce 2018 podílel významným dílem – od Michala Strnada pocházely dvě třetiny všech příspěvků.</span></p>
<p><strong>Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:</strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/valecny-milionar-jak-hlavni-sponzor-zemanovy-kampane-vtrhl-do-balkanskych-municnich-skladu/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="125" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-600x250.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-600x250.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi.jpg 1000w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>&nbsp;</p>
<p><span style="font-weight: 400;">Hunterbrook upozorňuje i na další zjištění redakce investigace.cz. Strnad podle všeho v únoru 2024 nabídl české vládě dělostřelecké granáty ráže 155 mm za 3 200 eur za kus. Přibližně ve stejnou dobu nabídl turecký výrobce společnosti Excalibur Army prodej obdobných granátů M107 za 2 500 eur za kus. Strnad tedy prodal českému státu munici s třicetiprocentní přirážkou.</span></p>
<p><strong>Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:</strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/zbrane-ukrajina-municni-iniciativa-ii/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-1320x660.png 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-1536x768.png 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-2048x1024.png 2048w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/05/munice-1160x580.png 1160w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>O CSG Strnada jsme psali i zde:</strong></h2>
<p><strong>Jak si Jaroslav Strnad, zakladatel CSG, zakoupil dvě makedonské továrny na dělostřeleckou munici za směšné nízké ceny, a to prostřednictvím politiků a bezpečnostních služeb: </strong></p>
<p><span style="font-weight: 400;">		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/vykup-balkanskych-tovaren/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Výkup balkánských továren</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="202" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-auto-600x404.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-auto-600x404.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-auto.jpg 1000w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        </span></p>
<p><strong>Jak Jaroslav Strnad nakoupil vrtulníky od německé policie a přeprodal je maďarské policii za trojnásobnou cenu: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/drazsi-ale-nablyskane-czechoslovak-group-preprodala-madarum-stare-vrtulniky-za-trojnasobnou-cenu/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/11/vrtuplnikmd902_feature-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/11/vrtuplnikmd902_feature-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/11/vrtuplnikmd902_feature-580x386.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/11/vrtuplnikmd902_feature.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><strong>Jak CSG dodala houfnice Dana ázerbájdžánské armádě – navzdory doporučením OSN, EU a OBSE: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceske-zbrane-v-azerbajdzanu-i-jak-se-z-podvozku-stalo-delo/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="169" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-300x169.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-300x169.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-1320x744.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-580x327.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-860x485.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/raketa_armenatka-1960x1105.jpg 1960w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><strong>Jak funguje obchod s vojenským materiálem a jak toho využívá CSG: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceske-zbrane-v-azerbajdzanu-ii-ministerska-mlha/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="153" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-300x153.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-300x153.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-1320x673.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-580x296.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-860x439.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2019/09/auto_kopec-1960x1000.jpg 1960w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><strong>Jak CSG dodává předražené granáty na ukrajinskou frontu: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/zbrane-pro-ukrajinu-zlaty-dul-byznysu-i-korupce/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane-1160x580.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/04/zbrane.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><strong>Přehled munice dodávané do Ukrajiny, včetně té od CSG: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/zbrane-ukrajina-municni-iniciativa/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-300x150.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-300x150.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-1320x660.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-1536x768.jpg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-2048x1024.jpg 2048w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-580x290.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-860x430.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2024/07/Ukraina_laskemoon_2400px_UUS1-1160x580.jpg 1160w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><strong>Jak Strnad údajně podplácel slovenské orgány: </strong></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/slovenska-firma-z-imperia-zbrojare-strnada-je-podezrela-ze-davala-milionove-uplatky/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Slovenská firma z impéria zbrojaře Strnada je podezřelá, že dávala milionové úplatky</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="205" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/04/kejatan-300x205.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/04/kejatan-300x205.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/04/kejatan-580x396.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/04/kejatan-860x587.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/04/kejatan.jpg 1016w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<div style="background: #f2f2f2; border-left: 6px solid #FECC0A; border-radius: 6px; padding: 32px 36px; margin: 32px 0;">
<div style="display: flex; gap: 28px; align-items: flex-start;">
<p><img decoding="async" style="width: 88px; height: 88px; border-radius: 50%; object-fit: cover; flex-shrink: 0; margin-top: 0;" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/Výběr_056.png" alt="" /></p>
<div style="flex: 1;">
<p style="color: #212121; font-size: 20px; line-height: 1.55; margin: 0 0 22px 0; font-weight: 500;">Rádi bychom vás poznali o něco víc. Vyplnění krátkého anonymního dotazníku vám zabere jen pár minut a nám to hodně pomůže.</p>
<p><a style="display: inline-block; background: #e12b2b; color: #ffffff; padding: 11px 30px; text-decoration: none; font-weight: bold; border-radius: 5px; font-size: 16px; line-height: 1.2;" href="https://www.investigace.cz/pruzkum/?utm_source=WEB&amp;utm_medium=clanek" target="_blank" rel="noopener">Vyplnit dotazník ›<br />
</a></p>
</div>
</div>
</div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/nejvetsi-ceska-zbrojovka-v-krizi-vse-podstatne-o-ni-psala-investigace-cz/">Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů</title>
		<link>https://www.investigace.cz/valecny-milionar-jak-hlavni-sponzor-zemanovy-kampane-vtrhl-do-balkanskych-municnich-skladu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 24 Jan 2018 11:31:43 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Balkán]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Czechoslovak Group]]></category>
		<category><![CDATA[Jaroslav Strnad]]></category>
		<category><![CDATA[Michal Strnad]]></category>
		<category><![CDATA[Miloš Zeman]]></category>
		<category><![CDATA[obchod se zbraněmi]]></category>
		<category><![CDATA[OCCRP]]></category>
		<category><![CDATA[Sašo Mijalkov]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=2223</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-blog-thumb-200x200.jpg 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-imagebox-thumb-400x400.jpg 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-image-thumb-1-416x416.jpg 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Jaroslav Strnad, největší oficiální sponzor kampaně Miloše Zemana za znovuzvolení, nakupoval na Balkáně obrovské zásoby munice a krachující vojenské továrny. Využíval při tom pomoci kontroverzních balkánských osobností. Nakupovalo se ve velkém. Desítky milionů kusů staré čínské munice jsou ovšem v evropských zemích i v USA neprodejné. Tento materiál se používá zejména v zemích Blízkého Východu. Co se dělo s obrovským množstvím nebezpečné munice dále, není oficiálně potvrzené.</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/valecny-milionar-jak-hlavni-sponzor-zemanovy-kampane-vtrhl-do-balkanskych-municnich-skladu/">Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-blog-thumb-200x200.jpg 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-imagebox-thumb-400x400.jpg 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi-image-thumb-1-416x416.jpg 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><strong>Vyšetřování mezinárodní sítě nezávislých center investigativní žurnalistiky (<a href="https://www.occrp.org/en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">OCCRP, Organized Crime and Corruption Reporting Project</a>) odhalilo, že Jaroslav Strnad – nejznámější český zbrojař a zároveň největší oficiální sponzor kampaně Miloše Zemana za znovuzvolení – nakoupil zastaralou munici čínské provenience a rozpadající se zbrojařské továrny na Balkáně. To vše za velmi podivných okolností a asistence místních lidí, kteří jsou obviněni ze závažných zločinů. Nákupy obsahovaly i dovoz desítek milionů kusů staré čínské munice vyřazené jako albánské armádní přebytky do Česka.</strong></p>
<h2><strong>Nabídka, která se neodmítá</strong></h2>
<p>Strnadova expanze na Balkán se nezastavila u nákupu samotných nábojů. Před pár lety koupil problematickou továrnu na munici v Makedonii a nedávno i fabriku na vojenskou výrobu v Srbsku, a to za snově nízké ceny. Balkánská nákupní horečka se neobešla bez účasti dvou osob, které jsou propojeny se Sašo Mijalkovem, dnes již bývalým vlivným šéfem makedonské kontrarozvědky. Ten je v současnosti postaven před soud, kde čelí řadě obvinění včetně korupce, nelegálních odposlechů a manipulace voleb.</p>
<p>Kromě Strnada v Albánii nakupoval i podnikatel Martin Drda z konkurenčního holdingu STV Group. Koupil 30 milionů nábojů.</p>
<figure id="attachment_2225" aria-describedby="caption-attachment-2225" style="width: 530px" class="wp-caption alignleft"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/15674605165_f5660db8f3_o.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class=" wp-image-2225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/15674605165_f5660db8f3_o.jpg" alt="" width="530" height="353" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/15674605165_f5660db8f3_o.jpg 640w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/15674605165_f5660db8f3_o-600x400.jpg 600w" sizes="(max-width: 530px) 100vw, 530px" /></a><figcaption id="caption-attachment-2225" class="wp-caption-text">Foto: The U.S. Army</figcaption></figure>
<p>Není jasné, z jakého důvodu se tyto obchody uskutečnily. Z logiky věci Strnad a Drda s municí dál obchodovali. Je však otázkou, komu tuto munici prodali.</p>
<p>Desítky let stará čínská munice, kterou firmy napojené na Strnada v Albánii nakoupily, je totiž nejen směšně laciná, ale také velmi nespolehlivá. To podstatně problematizuje její legální prodej na mezinárodním trhu – pro většinu západních armád, včetně Armády ČR, je zcela nepoužitelná. A například pro zbrojařské firmy, které mají sídlo ve Spojených státech amerických, je dokonce nelegální takovou munici jak nakoupit tak i re-exportovat.</p>
<p>Albánské sklady munice a výbušnin jsou svého druhu legendou. Figurovaly i v hollywoodském filmu <a href="https://www.warnerbros.com/war-dogs" target="_blank" rel="noopener noreferrer">„War Dogs“</a> (česky „Týpci a zbraně“) z roku 2016, v němž se partě amerických mladíků, kteří dosud holdují hlavně kouření marihuany, nečekaně podaří vyhrát zakázku Pentagonu za 300 milionů dolarů na dodávku zbraní afghánské armádě. Film inspirovaný skutečným příběhem stojí za shlédnutí mimo jiné kvůli scénám, kdy tato nezkušená parta musí jednat s protřelými mafiány a pochybnými překupníky zbraní z Balkánu.</p>
<p>Andrej Čírtek, tiskový mluvčí Strnadovy společnosti Czechoslovak Group, tyto nákupy potvrdil: „Společnost Real Trade skutečně v minulosti v řádném procesu nakupovala munici vyřazovanou z Albánské armády a dále s ní obchodovala na základě licencí podle všech národních i mezinárodních pravidel.“</p>
<p>Odmítl ale, že by munice byla stará a tedy nespolehlivá: „Jednalo se o munici čínské i ruské výroby ve standardních rážích, které se běžně používají. Nebyla tedy ani ve smyslu svého typu, ani ve smyslu svého technického stavu ´obstarožní´ [&#8230;] Munice do ručních či dělostřeleckých zbraní může být skladována desítky let, pokud je uskladněna řádně.“ Navíc dodal, že „Většina této munice byla prodána zákazníkům v rámci Evropské unie, skladována byla rovněž v Evropské unii.“</p>
<p>Odborníci na obchod se zbraněmi mají ale jiný názor.</p>
<p>„Této odpovědi bych tak úplně nevěřil,“ oponuje Georges Berghezan ze <a href="https://www.grip.org/en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Skupiny pro výzkum a informace ohledně míru a bezpečnosti (GRIP)</a>. „Počet potenciálních evropských zákazníků ze soukromého sektoru je pro takovou munici značně omezen,“ tvrdí. „A nedokážu si představit, že by veřejné bezpečnostní složky v některé ze zemí Evropské unie používaly tuto starou munici sovětského typu.“</p>
<p>Na dotaz, kam se taková munice může vyvážet, nám Pieter D. Wezeman ze <a href="https://www.sipri.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Stockholmského institutu pro mezinárodní mírový výzkum (SIPRI)</a> odpověděl: „Mám za to, že to je Afrika a některé oblasti Blízkého Východu – místa jako Irák nebo Afghánistán.“</p>
<p>Představitelé STV Group odmítli na naše dotazy odpovědět.</p>
<h2><strong>Bratři ve zbrani</strong></h2>
<p>Strnad se těší blízkému vztahu se Zemanem, kterého finančně podporoval již při jeho prvních úspěšných prezidentských volbách v roce 2013. V současnosti jsou firmy na Strnada napojené zdaleka největším sponzorem Zemanovy kampaně za znovuzvolení.</p>
<p>Pětačtyřicetiletý Strnad vlastní holding Czechoslovak Group (CSG), který zastřešuje průmyslové a obchodní společnosti, jež jsou aktivní v obranném a civilním průmyslu. Spoluvlastní i podnik Tatra Trucks, známou kopřivnickou firmu zabývající se výrobou nákladních vozidel.</p>
<figure id="attachment_2226" aria-describedby="caption-attachment-2226" style="width: 1000px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi2.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="wp-image-2226 size-full" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi2.jpg" alt="" width="1000" height="671" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi2.jpg 1000w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi2-600x403.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Balasz-Gardi2-800x537.jpg 800w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></a><figcaption id="caption-attachment-2226" class="wp-caption-text">Afghánistán. Foto: Balasz Gardi; http://www.balazsgardi.com</figcaption></figure>
<p>Jedna ze Strnadových firem, DAKO-CZ, <a href="https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2501277007&amp;f=21.12.2017&amp;t=21.12.2017" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přispěla Zemanovi</a> podle veřejně dostupných informací na kampaň celkem dvěma miliony korun. Composite Components, další z firem spojených se Strnadem, je pak s <a href="https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2501277007&amp;f=22.12.2017&amp;t=22.12.2017" target="_blank" rel="noopener noreferrer">jedním milionem korun</a> druhým nejvýznačnějším donorem kampaně. Obě firmy tak tvoří celé dvě třetiny veřejných příspěvků na Zemanovo znovuzvolení.</p>
<p>Taková podpora ale nezůstává jednostranná. Strnad má přístup k prezidentovi a jeho veřejné podpoře českého obranného průmyslu. Loni v březnu Zeman <a href="http://www.excaliburarmy.com/aktuality/excalibur-army-navstivil-prezident-milos-zeman-" target="_blank" rel="noopener noreferrer">navštívil</a> jednu ze Strnadových firem – Excalibur Army. Strnad byl také součástí obchodní delegace, která v listopadu spolu s prezidentem cestovala do Ruska. A Strnad odsud neodjel s prázdnou – do Česka se vrátil se <a href="https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/job-air-technic-se-bude-podilet-na-udrzbe-letadel-v-rusku_455855.html?showTab=nejctenejsi-3" target="_blank" rel="noopener noreferrer">smlouvou na stavbu a provoz hangáru na opravu letadel</a> nedaleko Moskvy.</p>
<p>Zeman se též nezdráhal veřejně opovrhovat českými pravidly ohledně vývozu zbraní. Postěžoval si, že zákaz vývozu zbraní do zemí, ze kterých by mohly být re-exportovány do konfliktních oblastí, český zbrojařský byznys dusí.</p>
<p>„&#8230;někdy licenční politika naprosto nevhodným způsobem omezuje náš export do takzvaných bezpečných neboli neembargovaných zemí pod záminkou, že je zde riziko reexportu do zemí už nikoli tak bezpečných. Já na to vždy říkám: co je vám do toho? Vy vyvážíte do bezpečných zemí, a co s tím ty bezpečné země dále udělají, to už je jejich a nikoli naše věc,“ <a href="http://www.bvv.cz/iset/aktuality/projev-na-zahajeni-veletrhu-idet-prezide1/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl Miloš Zeman na zahájení zbrojního veletrhu IDET 2017.</a></p>
<p>Hlavní důvod balkánské nákupní horečky českého zbrojaře Strnada zůstává neznámý. Není například jasné, jaké cíle Strnad a jeho podnikatelský konkurent Drda na Balkáně sledují. Nicméně samotný fakt, že tyto obchody až dosud unikaly pozornosti médií či veřejné kontrole, ukazuje, že obří zbrojařské smlouvy a politické vazby jsou stále obestřeny tajemstvím.</p>
<h2><strong>Made in China: České firmy nakupovaly desítky milionů starých nábojů</strong></h2>
<p>Snaha o vyřazení a likvidaci staré čínské munice z albánských armádních skladů se v roce 2008 hrozivě zvrtla. Kolem poledne 15. března 2008 ohlušila albánskou vesnici Gërdec série několika výbuchů. Do nebe létaly ohnivé kusy budovy skladu a munice, do omítek se zasekávaly šrapnely. Nárazové vlny byly cítit až ve 14 kilometrů vzdálené Tiraně. Při neštěstí zahynulo 26 lidí, další stovka byla zraněna. Důvod výbuchu se nikdy nepodařilo přesně stanovit.</p>
<figure id="attachment_2228" aria-describedby="caption-attachment-2228" style="width: 510px" class="wp-caption alignright"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/000_3485.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class=" wp-image-2228" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/000_3485-1024x768.jpg" alt="" width="510" height="382" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/000_3485-1024x768.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/000_3485-600x450.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/000_3485-800x600.jpg 800w" sizes="(max-width: 510px) 100vw, 510px" /></a><figcaption id="caption-attachment-2228" class="wp-caption-text">Exploze muničního skladu ve vesnici Gërdec. Foto: Lindita Cela</figcaption></figure>
<p>Mezinárodní tlak na albánskou vládu, aby se zbavila nebezpečné a nespolehlivé staré čínské munice a výbušnin, tak otevřel cestu k neodolatelnému obchodu dvěma českým firmám. Podle dokumentů, které máme k dispozici, společnosti Real Trade Praha a STV Group začaly ve velkém nakupovat právě tuto munici za směšně nízké ceny.</p>
<p>Desítky milionů kusů obstarožní čínské munice, které jedna z firem napojená na Strnadův holding Czechoslovak Group (CSG) nakoupila z albánských muničních skladů, putovaly do České republiky. Kromě Strnada v Albánii nakoupil 30 milionů kusů munice také podnikatel Martin Drda z holdingu STV Group. Nákupy obou konkurenčních holdingů proběhly v letech 2010 až 2015, což dokladují interní dokumenty albánského státního monopolu na prodej zbraní MEICO.</p>
<p>Podle dokumentů bylo do Česka prodáno také více než sto tun výbušniny RDX, přestože američtí diplomaté důrazně varovali před nestabilitou, a tedy nebezpečností materiálu. Otázkou zůstává, co se s letitou čínskou municí dá dělat dál. Její nespolehlivost podstatně problematizuje další legální prodej na mezinárodním trhu – pro většinu národních armád, včetně Armády ČR, je nepoužitelná. Podle plukovníka Jana Šulce: „Armáda ČR nepoužívá čínské zbraně ani munici. Při nákupu moderních zbraní, zbraňových systémů a munice se orientujeme na standardy NATO.“</p>
<p>„Čínská lidová republika není členem NATO ani signatářem aliančních dohod. To znamená, že její výrobci munice tyto dohody s příslušnými procesy zpravidla do svých výrobních a zkušebních procesů neimplementují,“ doplňuje Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu Armády.</p>
<p>„O tohle žádná evropská armáda nebo policie nemá zájem,” tvrdí Pieter D. Wezeman ze <a href="https://www.sipri.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">SIPRI</a>. “To si vůbec nedokážu představit.” Podle něj jsou typickými nákupčími takové munice spíš “země s relativně malými rozpočty, které ale nutně munici potřebují kvůli právě probíhajícímu konfliktu. Navíc tyto země mají často děravou legislativu i způsob, jakým vojenský materiál nakupují,” dodává Wezeman.</p>
<p>Georges Berghezan, rešeršér v <a href="https://www.grip.org/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">GRIP</a> tvrdí, že je pravděpodobné, že “české firmy re-exportovaly čínsko-albánskou munici třetím stranám, takže právě tato munice mohla skončit v rukou syrských rebelů, írackých Kurdů nebo afghánských bezpečnostních sborů. „Také Jemen nebo jiné chudé a konfliktem zmítané africké země by mohly nakupovat sice nespolehlivou, ale lacinou munici,” doplňuje.</p>
<p>Uniklé emaily, které se nám podařilo získat ze dvou makedonských ministerstev během loňských revolučních dnů a ověřit jejich pravost, vrhají na tyto obchody více světla. Ukazují, že pro zajištění plynulé přepravy munice přes Srbsko vyhledala společnost Real Trade Praha pomoc Petara Crnogorace, obchodníka se zbraněmi, který byl v minulosti vyšetřován policií. V roce 2014 byl Crnogorac v Srbsku <a href="https://www.occrp.org/en/makingakilling/montenegro-opens-weapons-supply-line-to-saudi-arabia/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zatčen a obviněn</a> z toho, že zneužíval důvěrné informace z veřejných zakázek, které se týkaly výprodeje armádních přebytků. Obvinění byla později stažena.</p>
<p><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="wp-image-2229 alignleft" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01.png" alt="" width="631" height="631" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01.png 1000w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01-600x600.png 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01-200x200.png 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01-400x400.png 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/01/Chart01B-01-800x800.png 800w" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" /></a>V roce 2015 Organizace spojených národů <a href="http://www.balkaninsight.com/en/article/drugs-diamonds-and-bullets-balkan-arms-firm-linked-to-criminal-investigations" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prošetřovala obchody</a> okolo Crnogoracovy firmy CPR Impex, jejíž dceřinná společnost se měla pokusit prodat zbraně islámským bojovníkům v Libyi. Petar Crnogorac připustil, že se o prodeji jednalo, nicméně popřel, že by se samotná dodávka zbraní kdy uskutečnila. V roce 2016 bylo vyšetřování zastaveno.</p>
<p>Petar Crnogorac odmítl celou situaci jakkoliv komentovat.</p>
<h2><strong>Nešlo však jenom o munici</strong></h2>
<p>Možným prodejem nespolehlivé výbušniny RDX českým firmám se podrobně zabývali američtí diplomaté. Vyplývá to z <a href="https://wikileaks.org/plusd/cables/09TIRANA480_a.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">diplomatických depeší</a> zveřejněných serverem Wikileaks.</p>
<p>Poté, co v roce 2008 vybuchl muniční sklad v albánské vesnici Gërdec, požádali američtí úředníci albánskou protistranu, aby zničila své zásoby 150 tun výbušniny RDX. Ta byla sice skladována na jiném místě, ale odborníci se kvůli její nestabilitě báli, že by se mohla tragédie opakovat. (Výbušnina však byla později koupena STV Group a re-exportována.)</p>
<p>Obchod se zbraněmi a municí měla na starosti albánská státní firma MEICO. Podle dokumentů této společnosti bylo více než sto tun munice prodáno do České republiky.</p>
<div class="ffs-sep" id="ffs-sep-46" style="border-bottom:1px solid #ebebeb;  height:10px; "></div><div class="clearfix"></div>
<p>Článek vznikl jako investigativní projekt Českého centra pro investigativní žurnalistiku, srbského <a href="https://www.krik.rs/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">KRIK</a>, <a href="http://birn.eu.com/network/birn-albania/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">BIRN Albania</a> a makedonské <a href="http://novatv.mk/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">NOVA TV</a>. Rešeršemi přispěly i Aleksandra Denkovska a Sinead Carolan.</p>
<p><em>Autoři textu: Aubrey Belford, Saska Cvetkovska, Pavla Holcová, Maja Jovanovska, Pavle Petrović a Lindita Çela</em></p>
<div class="ffs-sep" id="ffs-sep-25" style="border-bottom:1px solid #ebebeb;  height:10px; "></div><div class="clearfix"></div>
<p>Edit: 25. ledna 2018 ve 13.01: přidány okolnosti toho, jak jsme získali a ověřili uniklé emaily.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/valecny-milionar-jak-hlavni-sponzor-zemanovy-kampane-vtrhl-do-balkanskych-municnich-skladu/">Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska</title>
		<link>https://www.investigace.cz/bratrstvo-financni-pracky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Mar 2017 18:15:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[banky]]></category>
		<category><![CDATA[Globální pračka]]></category>
		<category><![CDATA[Miloš Zeman]]></category>
		<category><![CDATA[Moldavsko]]></category>
		<category><![CDATA[OCCRP]]></category>
		<category><![CDATA[První česko-ruská banka]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Sergej Magnitský]]></category>
		<category><![CDATA[Václav Klaus]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=1229</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-blog-thumb-200x200.jpg 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-imagebox-thumb-400x400.jpg 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-image-thumb-1-800x800.jpg 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Přes české banky se přelévají peníze z ruských zdrojů, a to ve velkém stylu. V uplynulých letech tudy prošlo 175 podezřelých transakcí v objemu přes 36 milionů dolarů, tedy jedné miliardy korun. Finanční analytický úřad tyto transakce zaznamenal, nicméně podle dostupných informací neměl dostatek důkazů k tomu, aby byly převody zadrženy, nebo aby byl někdo obviněn z trestného činu. </p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/bratrstvo-financni-pracky/">Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-blog-thumb-200x200.jpg 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-imagebox-thumb-400x400.jpg 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/anticorruptin1sh-image-thumb-1-800x800.jpg 800w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><strong>V rámci mezinárodního projektu investigativních novinářů z 31 zemí jsme analyzovali bankovní převody, o nichž získala informace naše partnerská organizace OCCRP a ruský deník Novaja Gazeta. Mezi lety 2011 a 2014 pouhých 21 skořápkových firem poslalo 26 746 plateb z účtů v lotyšské Trasta Komercbance a Moldavské Moldincombance. Platby odešly do globálních finančních ústavů zhruba ve stovce zemí po celém světě, a to téměř bez povšimnutí.</strong></p>
<p><strong>Zjistili jsme, kdo jsou strůjci těchto schémat, na kterých českých a slovenských účtech peníze skončily nebo kam dál putovaly a kdo na tom celém profitoval.</strong></p>
<h2><strong>Chyť mě, když to dokážeš</strong></h3>
<figure id="attachment_1263" aria-describedby="caption-attachment-1263" style="width: 324px" class="wp-caption alignright"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P1_Analytika-Banky-FCRB.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="wp-image-1263" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P1_Analytika-Banky-FCRB-600x556.jpg" alt="" width="324" height="300" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P1_Analytika-Banky-FCRB-600x556.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P1_Analytika-Banky-FCRB-800x741.jpg 800w" sizes="(max-width: 324px) 100vw, 324px" /></a><figcaption id="caption-attachment-1263" class="wp-caption-text">Seznam bank, které jsou součástí Globální pračky .</figcaption></figure>
<p>Peníze, které pocházejí z machinací s veřejnými rozpočty v Ruské federaci a které bylo třeba legalizovat, se shromáždily na bankovních účtech v několika ruských bankách, mimo jiné i v První česko-ruské bance.</p>
<p>Hlavní roli sehrály Ruská zemská banka (RZB), moldavská Moldincombank a lotyšská Trasta Komercbanka (tato banka se objevuje i v příběhu <a href="https://www.occrp.org/en/daily/4842-latvia-regulators-rein-in-trasta-komercbanka">Sergeje Magnitského</a>). Přes spletitou strukturu 21 firem, existujících pouze na papíru coby prázdné skořápky bez zaměstnanců, se tak až do roku 2015 nedohledatelně přelilo a legalizovalo přes 25 miliard dolarů (přes 625 miliard korun).</p>
<p>Peníze zpravidla pocházely z tisíců transakcí, jimiž byl v Rusku porušen zákon: provize z předražených veřejných zakázek, daňové úniky, úplatky, zpronevěry, falešné půjčky, celní podvody. Kvůli zdání legálnosti jsou však tyto peníze promíchány s naprosto reálnými platbami za služby a zboží. Odborně se tomu říká vrstvení a jeho účelem je ztížit sledování a dohledání nelegálních peněz. Poté, co se miliardy smíchají a zlegalizují v globálním finančním systému, putují znovu ke svým ruským majitelům: státním úředníkům a podnikatelům.</p>
<p><strong><img decoding="async" class="wp-image-1230 aligncenter" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/infograf_pracka.png" alt="" width="1000" height="793" /></strong></p>
<h2><strong>J</strong><strong>ak </strong><strong>to fungovalo v Rusku…</strong></h3>
<p>Ruská zemská banka (RZB) sloužila jako depozitář pro peníze, jejichž původ jsme se snažili osvětlit. Moldavští vyšetřovatelé poskytli OCCRP zprávu, v níž je uvedeno, že mezi lety 2012 a 2014 převedla Ruská zemská banka na účet moldavské Moldincombank 152,5 miliard rublů (přibližně 65,7 miliard korun). Většina těchto peněz pak pokračovala do lotyšské Trasta Komercbanky a odtud dál na evropský finanční trh.<a href="https://www.investigace.cz/banka-pani-starostove/"> Více o RZB zde</a>.</p>
<p>Moldavskou banku Moldincombank si jeden z duchovních otců systému Alexandr Grigorijev nevybral náhodně. Moldavské soudy totiž v celém schématu hrají zásadní roli, přičemž trik, který je využívá, je v podstatě prostý.</p>
<p>Člověk, který potřeboval legalizovat peníze, založil tři firmy, zpravidla dvě ve Velké Británii a jednu v Rusku. Britská firma A fiktivně půjčila britské firmě B obrovskou, často mnohamilionovou částku peněz. Do smlouvy o půjčce navíc přidala klauzuli o obří pokutě v případě nesplácení. Ručitelem půjčky byla firma z Ruska s nastrčeným jednatelem z Moldavska. Firma B odmítla půjčku splácet, a tak šly všechny tři firmy k moldavskému soudu. Ten pak rozhodl, že půjčka &#8211; a v některých případech směnka &#8211; je v pořádku, a že ruská firma musí zaplatit. Tím pádem dal soud oficiální důvod pro převod peněz z Ruska do zahraničí. Z Ruska tak peníze mohly bezproblémově odplout dál do globálního bankovního světa.</p>
<p>Mimochodem, směnky často obsahovaly očividné chyby ve jménech účastníků obchodní transakce (vysvětlení může být prozaické: ač měly být údajně sepsané v Londýně, ve skutečnosti vznikly v Rusku nebo v Moldavsku).</p>
<p>O celém mechanismu jsme podrobněji psali <a href="https://www.reportingproject.net/therussianlaundromat/">zde.</a></p>
<figure id="attachment_1213" aria-describedby="caption-attachment-1213" style="width: 1300px" class="wp-caption aligncenter"><img decoding="async" class="wp-image-1213" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/gates.jpg" alt="" width="1300" height="867" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/gates.jpg 6708w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/gates-600x400.jpg 600w" sizes="(max-width: 1300px) 100vw, 1300px" /><figcaption id="caption-attachment-1213" class="wp-caption-text">Kišiněv, foto: Niels Ahlmann Olesen, Berlingske</figcaption></figure>
<h2><strong>…a jak to prasklo v Moldavsku</strong></h3>
<p>Podvody s falešnými půjčkami a směnkami a zkorumpovanými soudci se nakonec provalily. Viorel Morari, šéf Protikorupčního útvaru na moldavské prokuratuře, to pro OCCRP shrnul: “V současné době je vedeno trestní stíhání proti šestnácti moldavským soudcům. Na jednoho jsme vydali mezinárodní zatykač. A jeden během vyšetřování zemřel. Takže u soudu skončilo 14 případů. Čtyři soudní exekutoři byli obviněni, jeden se postrádá, tak jsme na něj také vydali mezinárodní zatykač. Dva z těchto případů už jsou u soudu. A navíc prošetřujeme sedm lidí z banky Moldincombank.”</p>
<p>Moldincombank je jedna z největších a nejstarších moldavských bank. Banka byla původně státní a jmenovala se Strojbank. Objemy peněz, které přes tuto banku ročně protečou, zrovna neodpovídají charakteristice Moldavska jako nejchudší evropské země. Po převratu v roce 1991 se banka dostala do rukou soukromých majitelů. Přes anonymní offshoreové firmy byl majoritním vlastníkem Vjačeslav Platon, jedna z prominentních postav ekonomické kriminality v Moldávii.</p>
<p>Z Moldincombank putovaly peníze buď přímo do dalších evropských finančních ústavů, nebo do Trasta Komercbanky, která kdysi nabízela jednoduchý vstup na bankovní trh Evropské Unie.</p>
<p>Trasta Komercbanka byl finanční ústav, který po mnoha skandálech přišel v roce 2016 o bankovní licenci. Podle <a href="https://www.occrp.org/en/daily/5017-latvia-european-central-bank-revokes-trasta-komercbanka-license">oficiálního vyjádření</a> lotyšských finančních úřadů přišla banka o licenci kvůli tomu, že “závažným způsobem porušila [bankovní předpisy] v řadě svých aktivit” a její majitelé Igor Buimister and Ivan Fursin “nebyli schopni dostát svým závazkům vůči bance.”</p>
<figure id="attachment_1224" aria-describedby="caption-attachment-1224" style="width: 600px" class="wp-caption alignright"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-medium wp-image-1224" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta-600x338.jpg" alt="" width="600" height="338" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta-600x338.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta-1024x576.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta-800x450.jpg 800w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Trasta.jpg 1920w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></a><figcaption id="caption-attachment-1224" class="wp-caption-text">Foto: Jyrki Ojala, Yle, MOT</figcaption></figure>
<p>Byla to také jedna z bank, jejíž služby využívali podvodníci zodpovědní za případ Sergeje Magnitského, psali jsme o tom <a href="https://www.investigace.cz/kde-skoncily-mangnitskeho-penize/">zde.</a></p>
<p>V moldavské Moldincombank a lotyšské Trasta Komercbank měly otevřené účty skořápkové firmy registrované zejména ve Velké Británii, ale i na Kypru nebo na Novém Zélandu. Tyto firmy sice podle daňových přiznání nikdy reálně nepodnikaly, zato však posílaly milióny dolarů na účty vedené v českých a slovenských bankách.</p>
<p>Kromě podobně vytvářených názvů mají společnou ještě jednu věc: všechny jsou jak v Rusku, tak v Moldávii vyšetřovány pro podezření z praní peněz. Například kyperské firmy Crystalord Limited a Atlanta Sales Limited zakládala buď přímo Elena Papapavlou nebo společnost CyWorld Group, jejíž je zaměstnankyní. CyWorld Group je kyperská společnost, která zakládá, registruje a prodává firmy. Papapavlou napřed souhlasila, že se s námi sejde a odpoví na naše otázky ohledně firmy Crystalord, následně pak ale přestala odpovídat na telefonáty a místo ní nám zavolal muž, který se představil jen jako Andreas. Tvrdil, že o vyšetřování firmy Crystalord nic neví, takže se s námi nemá o čem bavit.</p>
<p>Elena Papapavlou byla mimo jiné tajemnicí Fynel Ltd &#8211; firmy, která <a href="https://en.rebaltica.lv/2012/09/at-least-63-million-dollars-laundered-through-latvian-banks-in-the-magnitsky-case/">figuruje v případu Sergeje Magnitského</a>.</p>
<h2><strong>Kdo to celé vymyslel</strong></h3>
<p><img decoding="async" class="size-full wp-image-1219 alignright" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/dolary.gif" alt="" width="288" height="177" />Podle informací, které máme k dispozici, mohou tři hlavní autoři neboli architekti systému na praní a vyvádění peněz pocházet z Ruska. Jsou to ruský bankéř a developer Alexandr Grigorijev, který úzce spolupracoval s Igorem Putinem &#8211; bratrancem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Více se o Alexandrovi Grigorijevovi <a href="https://www.investigace.cz/banka-pani-starostove/">a jeho bance můžete dočíst zde</a>. Druhým strůjcem systému na praní peněz je Sergej Magin alias Dvouprocentní Serjoža. Ten si z celkové částky vypraných peněz měl brát dvě procenta jako poplatek za legalizaci. Sergej Magin mimo jiné řídil i britskou společnost, jejíž jménem obdržela rakouská pobočka japonské korporace Hitachi přes půl milionu eur, které však pocházely z Globální pračky. Podle <a href="https://en.crimerussia.com/financialcrimes/the-loudest-financial-crimes-of-2016/">některých ruských médií </a>je Magin majitelem krymské banky Mast-Bank, kde údajně v managementu opět figuroval Igor Putin.</p>
<p>Třetím &#8222;architektem&#8220; je Vjačeslav Platon, jehož portrét si můžete přečíst <a href="https://www.investigace.cz/vjaceslav-platon-architekt-globalni-pracky/">zde</a>. Všichni tři jsou v současné době ve vězení.</p>
<h2><strong>Kdo na tom mohl vydělat</strong></h3>
<p>Peníze z “Globální pračky” se proměnily v platby za luxusní zboží jako kožichy nebo šperky, odměny za turné hudebních skupin po Rusku, nebo jako platby malým neziskovým organizacím, které propagují ruský pohled na svět v Evropské Unii. Konkrétním příkladem je kauza Mateusze Piskorského, polského vůdce pro-kremelské strany, který byl zatčen kvůli špionáži ve prospěch Ruska.</p>
<figure id="attachment_1265" aria-describedby="caption-attachment-1265" style="width: 232px" class="wp-caption alignright"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P8_Trident.pdf"><img decoding="async" class="wp-image-1265" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/P8_Trident-464x600.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"></a><figcaption id="caption-attachment-1265" class="wp-caption-text">Soudní spis Spojené státy versus Pavel Flider</figcaption></figure>
<p>Dalším případem, který ukazuje na to, že část vypraných peněz sloužila jako šedá kapitola ruského rozpočtu, je kauza americké firmy Trident International Corp, kterou vlastnil Pavel Semjonovič Flider. Jako naturalizovaný občan Spojených států byl Flider v roce 2015 obviněn z pašování amerických high-end elektronických komponentů do Ruska, kde se dostávaly k místním firmám s vojenskou technikou.</p>
<p>Agenti americké FBI u soudu vysvětlili, že Flider dodával elektroniku “firmám dobře známým v ruském vojensko-průmyslovém prostředí, z nichž tři byly [&#8230;] zasaženy americkými sankcemi proti ruským vojenským subjektům.”</p>
<p>Ve schématu, které Flider k pašování využíval, figuroval i převod 197 500 dolarů z české PPF banky.</p>
<p>&nbsp;</p>
<figure id="attachment_1216" aria-describedby="caption-attachment-1216" style="width: 299px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class="wp-image-1216" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin.jpg" alt="" width="299" height="300" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin.jpg 958w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin-600x600.jpg 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin-200x200.jpg 200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin-400x400.jpg 400w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Alexey-Krapivin-800x800.jpg 800w" sizes="(max-width: 299px) 100vw, 299px" /><figcaption id="caption-attachment-1216" class="wp-caption-text">Alexej Krapivin, zdroj: Facebook AK</figcaption></figure>
<p>Nepodařilo se nám dopátrat, u koho skončily všechny peníze, jejichž pohyb na účtech českých a slovenských bank jsme se snažili rozklíčovat. Z lidí, u kterých už vyprané peníze mohly skončit, nejvíc vyčnívá Alexej Krapivin. Tento známý ruský podnikatel je synem Andreje Krapivina, poradce a blízkého přítele Vladimira Jakunina, bývalého šéfa mocné ruské instituce Ruských železnic. Jakunin se jako člen vnitřního okruhu Vladimíra Putina ocitl v roce 2014 na <a href="https://www.treasury.gov/press-center/press-releases/Pages/jl23331.aspx">sankčním listu USA</a> i Austrálie. Spolu byli nejen v řadách ruské tajné služby FSB, ale také zakládali legendární družstvo vlastníků nemovitostí Ozero.</p>
<p>Vzhledem ke Krapivinovým velmi dobrým vztahům s Jakuninem se z něj stal hlavní dodavatel Ruských železnic. Jeho firmy, ač existovaly pouze formálně a s nastrčenými jednateli, získávaly obrovské množství státních zakázek jak od Ruských železnic, tak v rámci budování zázemí pro olympiádu v Soči. Jeho podnikání se utěšeně rozrůstalo, vlastnil desítky společností a několik bank.</p>
<p>Jakunin popisoval pro ruské noviny Vedmosti Andreje Krapivina jako “starého přítele” a “neplaceného poradce, který velmi dobře rozumí bankovnictví”. <a href="http://www.reuters.com/investigates/special-report/comrade-capitalism-hidden-tracks/">Problém je podle agentury Reuters v tom</a>, že milióny dolarů z veřejných zakázek skončily u firem, které neměly vůbec nic společného s jakoukoliv prací pro železnice. A některé z těchto firem dokonce neměly nic společného vůbec s ničím, protože existovaly pouze pro-forma, nikdy nepodnikaly a neměly žádné zaměstnance.</p>
<p>Andrej Krapivin byl obchodním partnerem ruského bankéře Germana Gorbuntsova. Podle agentury Reuters spoluvlastnili Kapitálovou komerční banku (STB podle iniciál v ruštině). Poté, co se Krapivin ve zlém rozešel s Gorbuntsovem, odstěhoval se German Gorbuntsov do Londýna, a to údajně s kompromitujícími výpisy z bankovních účtů vlivných  Rusů. V<a href="http://www.independent.co.uk/news/people/profiles/exclusive-interview-german-gorbuntsov-the-banker-shot-six-times-in-london-7827996.html"> Londýně přežil svoji vlastní vraždu</a>, kdy ho nájemný vrah šestkrát postřelil.</p>
<p>Podle dokumentů, které máme k dispozici, je Alexej Krapivin majitelem belizské společnosti Redstone Financial Ltd a panamské společnosti Telford Trading. Obě tyto společnosti dostávaly na své švýcarské účty dolarové platby v celkové hodnotě 266 milionů dolarů (tedy necelých sedm miliard korun). Většina peněz byla na účty Krapivinových firem poslána od britských firem Ronida, Seabon, Tenby a Valemont Properties. Všechny tyto firmy jsou v britském obchodním rejstříku evidovány jako neaktivní a mají nastrčené jednatele z Ukrajiny. A všechny tyto britské společnosti popisují zprávy jak ruských tak moldavských vyšetřovatelů jako nástroje na praní peněz.</p>
<figure id="attachment_1225" aria-describedby="caption-attachment-1225" style="width: 662px" class="wp-caption alignleft"><img decoding="async" class=" wp-image-1225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zeman-Klaus-Jakunin.png" alt="" width="662" height="389" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zeman-Klaus-Jakunin.png 970w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zeman-Klaus-Jakunin-600x353.png 600w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zeman-Klaus-Jakunin-800x470.png 800w" sizes="(max-width: 662px) 100vw, 662px" /><figcaption id="caption-attachment-1225" class="wp-caption-text">Miloš Zeman, Vladimir Jakunin, Václav Klaus na akci pořádané Jakuninem, zdroj: Dialog civilizací</figcaption></figure>
<p>Podobně jako Alexej Krapivin, je přítelem Vladimíra Jakunina i český prezident Miloš Zeman. Ten rád navštěvuje Jakuninem pravidelně pořádanou konferenci Dialog civilizací na Rhodosu a minulý rok zde byl i jedním z hlavních řečníků. Zemana s Jakuninem údajně seznámil bývalý vysoký důstojník komunistické armády Zdeněk Zbytek před více než deseti lety. Zemanova účast na Jakuninově konferenci vzbudila bouřlivou reakci veřejnosti, a to nejenom z důvodu, že Vladimír Jakunin je od března roku 2014 na americkém a australském sankčním seznamu, ale také proto, že návštěva prezidenta Zemana, jeho ženy a několika členů jeho týmu, byla v roce 2014 placena pořadateli. Jakunin je kontroverzní osobou i v samotném Rusku, kde podle opozičního blogera Alexeje Navalného získala Jakuninova rodina obrovský majetek zejména díky korupci a zneužívání moci. Ke správě majetku pak Jakunin a jeho rodina využívají offshorové společnosti. Jakunin přijal v roce 2015 pozvání na Pražský hrad na akci Let My People Live!. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček popřel, že by byl Jakunin pozván přímo Milošem Zemanem. Ten se však s Jakuninem potkal na slavnostní večeři v Obecním domě. V roce 2015 byl Vladimir Jakunin odvolán z pozice šéfa Ruských železnic.</p>
<p>Přestože je většina firem z popsaného schématu v současnosti vyšetřována, není úplně jisté, že se někdy dočkáme nějakého výsledku. Moldavští vyšetřovatelé se v této kauze potýkají s neochotou ruských úřadů, které s nimi hrají ping-pong a místo odpovědi je odkazují na další a další oddělení ruské FSB (zpravodajské agentury Federální služby bezpečnosti FSB). Problémem totiž je, že zástupci FSB se objevili ve vedení minimálně jedné z bank, která vyvedla miliardy z Ruska. Podobně choulostivá je i přítomnost Putinova bratrance Igora Putina, který se také pohyboval ve vedení Ruské zemské banky, která je dle vyšetřování důležitou součástí celého systému.</p>
<p>Má se za to, že praní peněz je zločin bez obětí. Není to ale pravda. Praní peněz kazí finanční prostředí všech zemí, kde se odehrává. Banky, které mají fungovat na principu vysokých právních, profesionálních i etických standardů ztrácejí svoji integritu. Pokud banka nechá bez jakýchkoliv otázek projít velmi podezřelou platbu, ať už z nedbalosti nebo proto, že někdo uplatil jednatele a úředníky, stává se banka komplicem.</p>
<p>Podle vyjádření vyšetřovatelů útvarů zabývajících se finanční kriminalitou i lidí ze samotného bankovního sektoru se ukázalo, že české prostředí je sice oblíbené svou pozicí na rozhraní Evropské unie a Eurozóny, ale české bankovní ústavy podezřelé transakce hlásily a kontrolní mechanismy fungují.</p>
<p><em>Autorky textu: Pavla Holcová, Steffi Černá</em></p>
<p>Text vznikl za přispění <a href="http://www.nfnz.cz/">Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky</a> a s přispěním Davida Grossmanna a Marie Kučerové. Infografiku vytvořila Lenka Matoušková.</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/bratrstvo-financni-pracky/">Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
