První zápas na fotbalovém mistrovství světa hraje český tým v Guadalajaře, hlavním městě mexického státu Jalisco. Guadalajaru už více než deset let ovládá drogový kartel Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG). Ten je v současné době jedním z nejbrutálnějších a nejmocnějších vůbec. A jen kousek od stadionu, kde český tým zahájí svou účast na mistrovství, se nacházejí jámy, kam tento kartel zakopával mrtvá těla lidí, které nechal „zmizet“.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

„Tato ‚zmizení‘ jsou nástrojem moci a územní nadvlády. Jde o nástroj teroru, který kartel používá,“ vysvětluje pro investigace.cz mexický novinář Darwin Franco, zakladatel portálu pro zpravodajství z Guadalajary ZonaDocs. Od roku 2018 bylo v Guadalajaře a okolí nalezeno více než 1 900 těl, a to včetně hrobů podél dálnice, po které budou fanoušci putovat ke stadionu Akron.

Stejně jako ostatní mexické kartely, ani CJNG nevydělává jen na drogách. Peníze získává z vydírání, únosů, krádeží paliv, nelegální těžby železa, pašování migrantů a nejrůznějších podvodů. Americká DEA (Úřad pro potírání drog) označuje kartel za jednoho z nejvlivnějších mexických kriminálních aktérů a významného dodavatele nelegálního fentanylu do USA.

Z toho vyplývá, že zajištění bezpečnosti během mistrovství může být složitou otázkou. Není totiž jisté, zda v regionu, kde tato silná zločinecká síť působí, dokáže stát během mistrovství světa udržet pod kontrolou dopravu, fanoušky, hotely, noční život, prostituci nebo bezpečí v okolí stadionu.

Přítomnost kartelů na mistrovství světa

„Vstupenky na fotbal jsou tak drahé, že si je devadesát procent Mexičanů nemůže dovolit. Mluví se ale o tom, že lístky ve velkém nakupují členové kartelů. Jsem si proto dost jistá, že je uvidíme na tribunách. Budou se tam asi i snažit prodávat drogy,“ vysvětluje ekonomickou stránku mistrovství světa pro investigace.cz mexická investigativní novinářka Lilia Saúl.

Nejde ale jen o samotné fotbalové zápasy na stadionu. Jak vysvětluje Darwin Franco, novinář přímo z Guadalajary, přítomnost kartelu CJNG a jeho nadvláda nad městem se začaly projevovat ještě před začátkem samotného mistrovství, a to zvýšením výpalného. Tedy poplatku, který musí tamní podnikatelé kartelu odvádět za „ochranu“.

Tím ale zdroje příjmů kartelů zdaleka nekončí. „Všechny velké akce tohoto typu, jako je mistrovství světa, přitahují zvýšenou poptávku po sexuálních službách. A bude to znít možná krutě, ale počet osob, které momentálně v Guadalajaře tyto služby poskytují, rozhodně nebude stačit,“ vysvětluje Darwin Franco. „A velká část z těch nově přivezených bude oběťmi obchodu s lidmi CJNG,“ dodává.

Na jiné možné nebezpečí poukazuje Lilia Saúl, která žije v dalším dějišti mistrovství světa, a to v Ciudad de México. Pro ni je děsivá představa, že se vláda Mexika nebo USA rozhodne pozatýkat šéfy kartelů přímo na stadionech. „Doufám, že si uvědomují, jaké by to představovalo riziko. Ohrozili by tím bezpečnost všech zúčastněných. Opravdu se bojím, že se na stadionu něco stane a lidé začnou panikařit a na útěku se ušlapou.“

„Nevím, kdo by jim pomohl, v celém Ciudad de México totiž máme jen jedenáct městem registrovaných sanitek,“ vysvětluje své obavy Lilia Saúl. V přepočtu to je jedna sanitka na dva miliony lidí. „Město se s tím sice snaží něco udělat, ale zázraky neočekávám,“ dodává.

Guadalajara je na tom sice o něco lépe, místní radnice se chlubí 146 sanitkami, pořád je to ale jedna sanitka na deset tisíc obyvatel.

Ale zpátky do Guadalajary. Jak je možné, že jeden z nejmocnějších kartelů se zrodil v mexickém státě, který ani nepěstuje koku, nemá hranice s USA a nedá se o něm mluvit ani jako o důležitém podnikatelsko-politickém centru? Je to kvůli hned třem aspektům.

Hory jsou naše tvrz

Prvním klíčem k úspěchu CJNG je nedostupný horský terén s nejvyšší horou Nevado de Colima, vysokou 4 260 metrů. Nedostupnost terénu je pro „los jefes“ mexických kartelů naprosto klíčový bezpečnostní prvek. Odlehlé vesnice, kde si vůdci kartelů staví vily a bunkry, se dají jednoduše kontrolovat, korumpovat a jejich obyvatelé bývají na svých padrinos neboli kmotrech naprosto závislí. Horský terén a nevyzpytatelné počasí ve vysokých nadmořských výškách navíc značně komplikují postup policie nebo armády.

V těchto horách se někdy v průběhu roku 2009 zrodil CJNG. Založil ho Nemesio Oseguera Cervantes alias El Mencho.

Dnes se tento kartel pohybuje v horách i z jiného důvodu. „V této oblasti jsou přírodní zdroje, které jsou pro fungování zločinu extrémně důležité, zejména železo. CJNG ho nelegálně těží a vyváží do některých asijských zemí, kde na oplátku získává chemické prekurzory, z nichž vyrábí syntetické drogy. V tomto ohledu je CJNG extrémně inovativní. Přestali pěstovat mák a marihuanu a místo toho se zaměřili na výrobu metamfetaminů, pervitinu,“ vysvětluje pro investigace.cz Darwin Franco, investigativní novinář z Guadalajary.

A bylo to právě v horách, kde byl El Mencho letos v únoru dopaden a zavražděn. „Tady musíme dodat, že letos to byl už pátý pokus o dopadení El Mencha. Ty předcházející byly v letech 2013, 2015, 2018 a 2021. Ani jeden z těch předchozích pokusů nevyšel zejména proto, že federální policie a armáda své plány koordinovala s místními úřady. Takže předtím se mu vždy nějak podařilo utéct,“ vysvětluje El Menchovu kontrolu nad horským územím Darwin Franco.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Vzkaz mexickým kartelům – Nejste nedotknutelní

Přístav, kudy proudí prekurzory

Druhým strategickým aspektem je Puerto Vallarta, přístav na pobřeží Tichého oceánu. Jalisco se totiž stalo jedním z center produkce syntetických drog. Na výrobu mnoha syntetických drog typu metamfetamin nebo syntetický fentanyl jsou potřeba prekurzory jako efedrin nebo pseudoefedrin. Bez nich se fentanyl, který teď válcuje severoamerický drogový trh, nedá vyrobit.

Prekurzory se dovážejí ze zemí, jako je Čína nebo Indie, kde jejich výroba není zdaleka tak striktně kontrolovaná jako například v Evropě nebo Spojených státech. Mít pod kontrolou přístav, kam se tyto chemikálie potřebné k výrobě drog vozí, je tak obrovská kriminální výhoda.

Brutální násilí

Podle Darwina Franca není Jalisco na rozdíl od dalších mexických států spojováno s násilím. Ale přitom by mělo být. „Zhruba každé tři roky se setkáváme s takovou mírou násilí, jaká je typická pro státy, jako jsou Sinaloa, Michoacán, Tamaulipas, Veracruz… O těchto státech se otevřeně mluví, protože násilí je tam velmi viditelné, zatímco o Jaliscu se nemluví téměř vůbec. Ale když se podíváme na tvrdá data, Jalisco je vždy mezi prvními třemi místy s nejvyššími počty úmyslných vražd, vražd žen, zmizení osob nebo lokalizací hrobů a exhumací těl,“ vypočítává Darwin Franco.

„Násilí v Jaliscu je jako nějaký přízrak. Existuje, je skutečné, ale nikdo ho nevidí,“ dodává. „Skoro by si člověk mohl myslet, že mezi kriminálníky a úřady existují nějaké dohody. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč ta míra násilí nevyvolává daleko větší rozruch…“

Pax narco

Je ale také možné, že k žádnému bezpečnostnímu ohrožení během mistrovství nedojde. Podle mnoha pozorovatelů je pravděpodobné, že kartel má po dobu jeho konání se státem jakousi dohodu o neútočení.

„Tady v Guadalajaře vládne Strana občanského hnutí. Je to poměrně nová politická strana, rozhodně nepatří mezi ty tradiční. A růst této strany jde ruku v ruce s růstem CJNG. Je to docela podezřelá náhoda. Strana občanského hnutí dokonce získala první politický vliv právě v té obci, kde začal mít význam kartel, tedy v Tlajomulco de Zúñiga. To znamená, že život této politické organizace a této zločinecké organizace se vyvíjel paralelně,“ vysvětluje Darwin Franco.

„Tak uvidíme, jestli k té dohodě pax narco, o které mluví i samotní zločinci, skutečně dojde. A jestli ji budou obě strany respektovat, aby se předešlo problémům. To by pak mistrovství světa mohlo být překvapivě bezpečné,“ uzavírá novinářka Lilia Saúl.

Autorka textu: Pavla Holcová

The post Čeští fanoušci se narkokartelu na mistrovství světa nevyhnou appeared first on investigace.cz.

Loni ve Spojených státech amerických zemřely desítky tisíc lidí na následky předávkování fentanylem. Polský novinář Szymon Opryszek se vydal pátrat do Mexika na místo, kde vznikají tablety s příměsí fentanylu, které na východ Evropy údajně vozí balkánská mafie. Navázal také kontakt s čínskými prodejci prekurzorů, tedy látek sloužících k výrobě drog. Vyzpovídal i řadu odborníků na trh s drogami. Na základě své práce připravil pro polský web OKO.press sérii článků, jež podrobně mapují trh s fentanylem ve světě i v Evropě.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle tam přileju, toto nasypu a asi po deseti hodinách vaření mám šedobílou pastu připomínající těsto,“ popisuje Chucho, Mexičan, který se živí vařením fentanylu. „Sušíme to na slunci, rozdrtíme na prášek a balíme do sáčků.“ Na otázku novináře Szymona Opryszeka, zda rozumí chemii, odpovídá: „Ne, k čemu?“ Chuchovi je třicet jedna let a pro mexický kartel Sinaloa, jenž má na trhu s drogami důležité místo, pracuje už od puberty. Následně si pořídil čínský lis na pilulky a začal vyrábět fentanyl i ve formě tablet, které jsou prý populární v USA.

„Kuchařům“ fentanylu se v Mexiku říká „cocineros“. Novinář Opryszek jednoho z nich, Chucha, potkal v mexickém městě Culiacán, centrále kartelu Sinaloa. Reportér zaslechl, že tento kartel uzavřel dohodu s balkánskou mafií, která teď pašuje do východní Evropy opioidní tablety s přidaným a padesátkrát silnějším fentanylem, než je heroin. Tabletám se podle Chucha říká M30, a to kvůli jejich hmotnosti.

V Mexiku vyrábí fentanyl mnoho zločineckých skupin, z nichž nejaktivnější jsou kartely Sinaloa a Jalisco Nueva Generación (CJNG). Podle odhadů webu InSight Crime vyprodukují zločinci z této země pro americký trh až 4,5 tuny čistého fentanylu ročně. Někteří napodobují léky na předpis, které následně prodávají v západních státech. Takto se tablety dostanou k lidem hledajícím levnější náhražky svých léků, byť často vůbec netuší, že pilulky obsahují fentanyl.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Culiacán je navíc město s vysokou mírou násilí. Podle údajů tamních úřadů byl za posledních sedm let zaznamenán pouze jeden rok, kdy počet takzvaných „úmyslných vražd“ byl nižší než pět set. Oběti tu připomínají kříže u cest a pomníčky zdobené plyšovými zvířaty. I proto se Culiacánu někdy přezdívá „město křížů“.

Za násilím stojí nepokoje způsobené zločineckými skupinami. V posledních letech tam mezi sebou bojovali přívrženci mafiána Ismaela „El Maya“ Zambada s „Los Chapitos“, tedy skupinou vedenou syny Joaquína Guzmána Loery, přezdívaného „El Chapo“. Boje se vedly o to, kdo bude mít vliv na obchod s „modrými knoflíky“. Právě tak se fentanylu přezdívá v jedné z „narcocorridos“, drogových balad oslavujících násilí a kulturu drogových kartelů.

Mafiánská živnost

„Cocineros“ pracují v jednoduchých laboratořích, schovaných v horách severovýchodně od Culiacánu nebo v lesích na pobřeží Pacifiku. Improvizované laboratoře si staví třeba pomocí dřevěných palet, aby je následně mohli snadno demolovat či přemístit na bezpečnější místo.

Chucho vaří fentanyl v malé chatce přikryté plachtou a schované pod větvemi a maskovací sítí. Pod stromy tu stojí velké plynové hořáky a kolem se válí kanystry s nápisy „čistý aceton“ nebo „chemikálie z Číny“. Do hrnců přidává chlor a nažloutlou jedovatou tekutinu od čínských dodavatelů, ale také prekurzory, známé jako NPP a 4aNPP, jež se průmyslově vyrábějí právě v Číně nebo v Indii. Z kilogramu čistého fentanylu lze vyprodukovat tisíce dávek (prekurzory jsou sloučeniny, které se podílejí na chemických reakcích, při nichž vzniká jiná sloučenina, pozn. red.).

„Výroba je výnosná a jednodušší než například příprava heroinu,“ řekl polskému reportérovi Opryszkovi další Mexičan, který koordinuje „cocineros“ v Culiacánu. O výdělek se skupina dělí, největší částku si berou šéfové kartelů, další podíl mají řidiči, baliči a nakonec pašeráci. I malé procento z tohoto zisku je však na tamní poměry velký obnos, neboť v Mexiku převládají výrazné společenské nerovnosti.

Někdejší prezident Andrés Manuel López Obrador před rokem tvrdil, že Mexiko nemá s výrobou fentanylu nic společného. Během jeho šestiletého funkčního období armáda přitom zlikvidovala přes dva tisíce laboratoří produkujících syntetické drogy, především metamfetamin. To vše pod tlakem vlády amerického prezidenta Joea Bidena. Loni totiž na následky fentanylové krize v USA zemřelo přes 70 tisíc lidí.

V roce 2023 bylo v Mexiku zabaveno rekordních více než 2 300 kilogramů fentanylu, tedy více než dvanáctkrát větší množství než o dva roky dříve. Ve stejném období v USA úřady zabavily 80 milionů tabletek s příměsí fentanylu a přes pět tun čistého prášku.

„V mnoha mexických státech, hlavně na severu země, je zcela normální, že se mladí lidé živí obchodem s drogami. Protože to dělali jejich bratři, rodiče, prarodiče,“ vysvětluje výzkumnice Alejandra León Olvera a dodává, že mladí Mexičané všude okolo sebe slyší, že mohou být úspěšní a bohatí, pokud začnou pašovat fentanyl, třeba do Evropy. Podle výzkumu časopisu Science mexické kartely zaměstnávají celkem 175 tisíc lidí.

Stejné trasy, jiný produkt

„Jedna pilulka stojí v Mexiku tři pesos. V USA stejnou tabletu prodáš za 50 pesos. V Austrálii se ale prodává za 200,“ říká Chucho. A co kdyby si chtěl člověk objednat zásilku M30 do Evropy? I na to má kartel podle Mexičana svoje lidi. Droga by na evropský kontinent putovala poštou. „A kdybyste chtěli pilulek víc, hodíme je do kontejneru,“ dodává.

Bezpečnostní expert David Saucedo upozorňuje, že kartely používají víceméně stejné trasy pašování do Evropy už přes 20 let. „Mění se jen produkt,“ dodává. První pašerácká trasa vede z Jižní Ameriky přes Atlantický oceán do zemí západní Afriky a následně do Maroka, Alžírska a Libye, kde jsou sklady. Drogy pak putují přes Španělsko či Itálii do celé Evropy. Druhá trasa směřuje z Mexika do přístavů v Antverpách, Rotterdamu a Hamburku, odkud pak narkotika pokračují do dalších evropských zemí.

Přečtěte si

Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

Námořních tras je ale více, přičemž se mění výchozí i cílové přístavy i způsob, jakým jsou drogy maskovány. Pašeráci navíc spolupracují s mafií působící v cílovém přístavu a někdy také odebírají kokain z kontejnerů ještě na moři. S mexickými kartely například spolupracuje kalábrijská mafie ’Ndrangheta. Letos v březnu italský státní úředník Alfredo Mantovano přiznal, že tato skupina už testuje evropský trh s fentanylem.

Saucedo vysvětluje, že fentanyl se do Evropy dostává ve formě prášku i tablet, avšak procento těchto zásilek je údajně zanedbatelné ve srovnání s množstvím pašovaného kokainu. Fentanyl určený pro evropský trh je také více naředěný než ten určený pro trh americký.

„Pašování fentanylu do jiných zemí, než je USA, stále představuje neprozkoumaný fenomén,“ říká Saucedo. Podle něj neexistují žádné konkrétní důkazy, že by docházelo k organizovanému pašování této drogy do Austrálie nebo do Evropy.

Ingredience z Číny

Novinář Opryszek pátral i po zdroji prekurzorů nutných k výrobě fentanylu. Vydával se za mexického mafiána Fernanda a pokoušel se najít dodavatele prekurzorů do Evropy, a to hlavně z nabídky čínských chemických laboratoří.

Zpráva amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) totiž upozornila, že čínské farmaceutické společnosti dodávají mexickým kartelům lisy na výrobu tablet i chemické prekurzory potřebné k výrobě drog, včetně fentanylu. Čína je největším světovým výrobcem takzvaných sloučenin API, účinných látek, jež slouží k výrobě léků. Je také globální křižovatkou v přepravě kontejnerů se zbožím, což usnadňuje transport nelegální látky na tichomořské pobřeží Mexika, kde většinu přístavů kontrolují kartely.

Opryszek oslovil prodejce prekurzorů v Číně. V inzerátech slibovali „diskrétní dodání“ a „žádné celní problémy“. Ve většině případů šlo o ženy, které na internetu vystupovaly jako velmi pohledné obchodnice se západně znějícími jmény, jako je Sara, Sophia nebo Wendy. Nejčastěji nabízely prekurzory metamfetaminu a pseudoefedrin.

Právě s Wendy se Opryszkovi podařilo navázat kontakt. „Zaručujeme bezpečné doručení až k vašim dveřím,“ slibovala obchodnice s tím, že látku může dodat do Mexika i do Evropy. „Posíláme poštou nebo lodí, záleží na množství.“ Zaplatit chtěla prostřednictvím kryptoměny. Opryszek zdůrazňuje, že čínští dodavatelé prekurzorů preferovali vždy platby prostřednictvím kryptoměn, především bitcoinu, a to i přesto, že v Číně je tato virtuální měna už několik let nelegální.

Prekurzor fentanylu 4aN-PP nabízel jeden z čínských prodejců za 1 570 dolarů. Produkt měl být odeslán z Hongkongu vakuově zabalený, což Opryszek vyrozuměl z e-mailu, který obdržel od dalšího čínského prodejce. „Balíček projde bez problémů, v nejhorším případě jej zašleme znovu. Neměli jsme téměř žádné případy zadržení zásilek,“ tvrdil obchodník a dodal, že výrobek bude maskován jako sladidlo ze stévie, vanilkový cukr, balíček slunečnicových semínek nebo domácí spotřebič. „Naše síť je dobře rozvinutá. Bezpečnost bude vždy prioritou, protože zisk můžeme mít jen tehdy, když vše půjde hladce.“

Přečtěte si

Gangster Li zavedl nový způsob praní peněz pro kartely, zapojil i čínskou elitu

„Je velmi snadné syntetizovat prekurzory do konečné verze fentanylu. Ale ne všichni naši zákazníci jsou chemici. Proto přikládáme návod,“ vysvětluje muž, který v čínské chemické laboratoři pracuje jedenáct let. „Oni zaplatí, dají nám adresu, my to zabalíme a pošleme.“ Obvykle se prý zákazníků neptá na to, co dělají, zajímá jej pouze to, kolik produktů chtějí poslat a kam.

Že tento byznys funguje, zjistili i novináři z agentury Reuters. V rámci své investigativní práce se pokoušeli nakoupit prekurzory k výrobě tří milionů tablet fentanylu. Dostali dvanáct balíčků s chemikáliemi, které přišly na adresy v Mexiku a USA.

Jak obejít zákony

V roce 2017 OSN zařadilo prekurzory fentanylu na seznam omamných látek spadajících pod mezinárodní kontrolu. Po tlaku USA tak učinila i Čína. V důsledku toho podle DEA poklesly dodávky fentanylu putující z Číny do Spojených států amerických. Podle obchodního zástupce, jehož polský reportér oslovil, však laboratoře dělaly stále totéž co dříve, jen v tajnosti — platby probíhají v kryptoměnách a vše se děje skrytě.

Čína navíc podle bezpečnostního analytika Davida Sauceda používá fentanyl jako zbraň při diplomatických jednáních s USA. V této souvislosti Saucedo zmiňuje, že Čína bude podle jeho názoru i nadále umožňovat vývoz fentanylu i jeho prekurzorů. „A to bude trvat ještě dlouho, dokud nebudou vyřešeny jiné otázky, například otázka Tchaj-wanu.“

Fentanyl má mnoho variant, jež se od sebe chemicky lehce liší, ale na lidský organismus mají podobné, devastující účinky. Obchodní zástupce čínské laboratoře, kterého Opryszek zpovídal, popisuje, že při výrobě této drogy lze lehce pozměnit chemickou strukturu prekurzoru. Pro zákazníky je totiž důležitý až konečný výsledek.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Drogy, politika a násilí kartelů v Mexiku i v Evropě

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhaduje, že chemici by byli schopni syntetizovat „tisíce dalších analogů fentanylu“. Tímto způsobem obcházejí zákon, prodávají totiž zdánlivě legální látku do doby, než si toho všimnou úřady a zařadí ji na seznam omamných látek pod mezinárodní kontrolou. Podle webu InSight Crime například řada chemikálií potřebných k výrobě fentanylu a metamfetaminu putovala přes Německo do Mexika. Žádná z těchto látek nebyla německými úřady vedená jako nelegální.

Navíc jsou některé látky používané jako prekurzory potřebné v různých zcela legálních průmyslových odvětvích, jak upozornil odborník Reiner Pungs z UNODC.

Opryszkův kontakt mezi čínskými obchodníky s prekurzory vysvětluje, že k jejich zákazníkům patří lidé z Polska, Velké Británie, Nizozemska nebo Ukrajiny. „Je to tvrdý trh, máte tam přísné celní předpisy. Je mnohem snazší poslat zásilku do USA než například do Švédska.“ Dodal, že nevidí žádný větší zájem o Evropu.

Mexické drogy na starém kontinentu

Mexické kartely působí v řadě evropských zemí včetně Německa, Francie či Slovenska. Podle Szymona Opryszeka se nabízí otázka, zda místo pašování drogy samotné nebudou Mexičané do Evropy posílat spíše „cocineros“ a návody na to, jak fentanyl vyrábět.

Před několika lety v Nizozemsku totiž zatkli Mexičana, který sem přivážel „kuchaře“ drog. A mexičtí „cocineros“ se objevili také v Polsku. Výroba syntetických drog v Evropě mezi lety 2010 a 2020 také stoupla o více než 400 %. Podle Europolu se výroba těchto látek rozšířila z Nizozemska a Belgie do střední a východní Evropy.

Jak vyplývá z informací listu El Español, ve Španělsku působí kartel z Jalisca, který na Pyrenejský poloostrov zamířil s cílem zřídit tam fentanylové laboratoře. Ty umisťuje do vylidňujících se regionů. Narkomafiáni totiž nejsou v Evropě tak viditelní jako v Mexiku, nechlubí se tu svým bohatstvím a vyhledávají spíše opuštěné vesnice a domy.

Expert David Saucedo se domnívá, že fentanyl v současnosti není pro Evropu hrozbou, avšak v následujících letech by mohl být. „Tohle není Mexiko, kde se kartely mohou spolehnout na spolupráci s policií. Tady se nemohou cítit tak bezpečně. Koneckonců jsou na tomto hřišti hosty.“

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Pro postavení fentanylu na evropském drogovém trhu je také důležité, v jaké míře sem proudí heroin z Afghánistánu, kde produkci této drogy momentálně omezují zákazy radikálního hnutí Tálibán, upozorňuje Szymon Opryszek. Výzkumník David Pere Martínez Oró proto předpokládá, že evropský drogový trh fentanyl neovládne, dokud tu bude k dispozici dostatečné množství heroinu.

Pro mexický kartel Sinaloa je ovšem důležité i Turecko, protože s pomocí tamních gangů posílá kokain do Evropy. „Mexičané svůj fentanyl ale do Evropy expedovat nebudou, dokud nedostanou souhlas od Turků a Albánců,“ domnívá se Martínez Oró. „Evropa je malý trh, který má své dodavatele. Jakékoli změny na trhu by vedly k násilí. A koneckonců mexické gangy jsou tady hosté,“ vysvětluje expert s tím, že dokud budou mít turecké gangy heroin, jehož prodej se jim daří, nebudou chtít nic měnit. „Proč by riskovali a vstupovali do byznysu s fentanylem a kupovali prekurzory od Číňanů, kteří nejsou v Turecku příliš vítáni, protože utlačují jejich ujgurské bratry?“ uzavírá Martínez Oró.

„Éra fentanylu skončila“

Zásilka tablet M30, jež putovala z Mexika do Evropy za pomoci balkánské mafie, mohla být jen způsobem, jak otestovat evropský trh, naznačuje expert Robert Bunker, který dříve působil na Institutu strategických studií na Válečné akademii Armády USA. Podle něj je hrozba fentanylu pro Evropu „z dlouhodobého hlediska pravděpodobně nevyhnutelná“. Bunker je přesvědčený, že se fentanyl začne stále častěji objevovat v zásilkách od mexických kartelů i v laboratořích zřízených v Evropě či v Africe.

Údaje z Estonska i USA ovšem ukazují, že pokud budou chtít zločinecké organizace smísit heroin s jinou látkou, jež by zvýšila jeho analgetický účinek, pravděpodobně sáhnou spíše po nitazenech a xylazinu než po fentanylu.

„Éra fentanylu skončila,“ tvrdí výzkumník David Pere Martínez Oró. „Klesající trend je výsledkem mezinárodního kontrolního procesu a zákazu používání fentanylu a jeho prekurzorů v Číně,“ zdůrazňuje španělský výzkumník. „Problémem je, že nedostatek fentanylu na světových trzích přispěl k nárůstu popularity nitazenů.“ Jde o opioidy, které jsou silnější než heroin nebo dokonce fentanyl.

Tato látka se už objevila v pobaltských zemích, v Belgii, Německu nebo Slovinsku. „Éra nitazenů by mohla trvat dlouho, protože jejich prekurzory jsou široce a legálně používány; v Číně nejsou v mnoha případech zakázány. Mohou být také atraktivnější pro evropské gangy, protože nevyžadují složitý proces syntézy jako fentanyl.“

Bývalý ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Pierre Lapaque má obavy z toho, že se na evropském trhu ve velké míře objevují nové syntetické drogy, a varuje především před nitazeny. „Neuslyšíte ode mě, že je to prohraná válka. Měli bychom si však uvědomit, že k ní dojde. A musíme ji vybojovat společně: na úrovni EU, na úrovni členských států, na úrovni občanské společnosti, na úrovni rodiny. Pokud se připravíme na nejhorší, budeme schopni riziko snížit. Nemůžeme se soustředit pouze na práci donucovacích orgánů. Odpovědnost nese celé prostředí: rodiče, učitelé, lékaři i politici, kteří vytvářejí protidrogové zákony.“

The post Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie? appeared first on investigace.cz.

V Mexiku se blíží nejdůležitější volby v novodobé historii tohoto státu, volit se bude jak nový prezident či prezidentka, tak zákonodárci. Dosluhující prezident Andrés Manuel López Obrador se celosvětově proslavil mimo jiné i tím, že oficiálně navštívil matku jednoho z nejznámějších mexických narkobaronů El Chapa nebo že v přímém povolebním přenosu poděkoval kartelům za to, že se během posledních prezidentských voleb, které přitom byly jedny z nejnásilnějších v historii Mexika, chovaly slušně. O tom, jak moc jsou v Mexiku kartely propojené s politikou a co znamená přítomnost kartelu ze Sinaloa v Evropě, jsme se bavili s prominentním mexickým novinářem a autorem několika knih o tamním organizovaném zločinu Ricardem Ravelem. 

S mexickými drogovými kartely máš osobní zkušenost. Nejenže píšeš o propojení politiky a organizovaného zločinu, ale v určitou dobu jsi kvůli velmi konkrétním výhrůžkám musel z Mexika odjet…

Ano, mám s nimi osobní zkušenost. Jejich velmi konkrétním výhrůžkám, že mě zavraždí, jsem v životě musel čelit několikrát. Jednou mi vyhrožoval Cártel del Golfo, pak Cártel de Sinaloa (jedním ze zakladatelů kartelu ze Sinaloa je nechvalně známý narkobaron El Chapo, tento kartel měl také prominentní roli v seriálu Narcos, pozn. red.) a jednou Los Zetas – tedy svého času nejmocnější kartely v Mexiku. Naposledy to byl Cártel de Jalisco Nueva Generación (CJNG).

Kartel z Jalisca mi začal vyhrožovat poté, co jsem vydal text o Enrique Alfarovi, tehdejším guvernérovi mexického státu Jalisco. Podařilo se mi prokázat, že Alfaro je zkorumpovaný, a také popsat, jakým způsobem jeho vláda spolupracuje s kartelem z Jalisca. Jejich odpověď byla rychlá. Nejprve na mě Alfaro podal žalobu a pak mi někdo přímo z kartelu začal telefonovat, že mě zabije. Vypadalo to dost reálně. Musel jsem proto utéct do Evropy.

Čas strávený v Evropě jsem využil k tomu, že jsem napsal knihu. Jmenuje se Majitel Jalisca a popisuje vymizení rozdílu mezi vládou státu Jalisco a samotným kartelem.

Obecně si myslím, že pro obě strany je vzájemné propojení ekonomicky výhodné, kartely například perou peníze skrz investice do developerských projektů. To ale není všechno. Vlády mexických států zacházejí tak daleko, že se samy stávají kartely a „podnikají“ v oblastech, které byly původně vyhrazené jen pro organizovaný zločin, například vydírání, výpalné, ohýbání justice nebo únosy. Navíc mi přijde, že to, co se děje v Jaliscu, dobře ilustruje, co se děje ve zbytku Mexika.

Bral jsem proto jejich varování, lépe řečeno výhrůžky, naprosto vážně. „Nedělej to, okamžitě o nás přestaň psát,“ hulákali na mě po telefonu. V Mexiku navíc neexistuje žádný systém na ochranu novinářů, takže pokud bych tam zůstal, velmi pravděpodobně by mě unesli a zavraždili.

Když se kartel rozhodne zavraždit novináře, pošle nájemného vraha. Novináři někdo napíchne telefon, sledují ho. Tím pádem vědí, s kým si píše, s kým telefonuje, kde bydlí, s kým má vztah nebo dítě, kudy chodí do práce, s kým si vypráví vtipy u piva… A pak už je pouze na nich, aby se rozhodli, kdy nastane ta pravá chvíle nepohodlného novináře zavraždit.

Říkáš, že kartely investují do developerských projektů. Znamená to, že se vyvíjejí? Jdou s dobou? Nebo pořád platí stereotypní představa, že obchodují s drogami a navzájem se vyvražďují?

Kartely jdou s dobou a své příjmy diverzifikují. Napočítal jsem 26 druhů různé trestné činnosti, kterou provozují. Obnáší to obchod s lidmi, vydírání, krádeže aut, přepadávání kamionů na dálnici, přepadávání lodí nebo zabírání cizích území, aby svůj vliv prosadily v další části Mexika. A samozřejmě to zahrnuje i politiku. Dnešní mexické politické kampaně jsou ze značné části financované kartely.

Drogy už pro mexické kartely nejsou hlavním zdrojem příjmu. Přesto s nimi nadále obchodují – nejvýdělečnější je momentálně obchod s fentanylem. Ten válcuje marihuanu i kokain, minimálně co se týká prodaných jednotek. Například v USA je dnes mnohem větší poptávka po fentanylu než po jiných drogách. Lukrativní je i takzvané „cobro de piso“, tedy poplatek za to, že jeden kartel povolí druhému převážet drogy přes své území.

Samostatnou kapitolu pak představuje prostituce. Sítě lidí, kteří mají pod palcem prostituci, se táhnou po celé Latinské Americe.

A co ostatní mexické kartely? Změnila se nějak jejich dynamika poté, co byl El Chapo v roce 2017 vydán do USA? 

Přestože je El Chapo v americkém vězení, kartel ze Sinaloa zůstává asi nejvlivnějším mexickým kartelem. Působí ve více než stovce zemí po celém světě. V Mexiku má pod kontrolou největší území.

Podobně je na tom také kartel z Jalisca Nueva Generación (CJNG). Ti mají vazby asi na všechny latinskoamerické země, protože se starají o logistiku drog.

Následuje kartel Del Golfo, ale ten působí hlavně v Mexiku. Pak kartel Del Noreste. A nakonec už jen menší kartely jako Rudí nebo Michoacánská rodina. Dohromady je to nějakých dvanáct organizovaných kriminálních skupin.

Která z nich je nejnásilnější?

Nejbrutálnější je asi kartel z Jaliska. Jako by neustále potřebovali dávat najevo, že svoje území mají pod plnou kontrolou a že není radno si s nimi zahrávat.

Kartely mezi sebou obecně bojují o kontrolu nebo o moc nad územím, a to kvůli přírodním zdrojům, přístupu na pláže, dohledu nad lithiovými doly nebo přístupu k pitné vodě. Proto je v bohatých oblastech, kde se nachází něco, co kartely chtějí, třeba přírodní bohatství jako ropa, tolik mrtvých. V Mexiku bylo v posledních letech kartely zavražděno přes sto tisíc lidí. A další desítky tisíc byly násilně přesídleny.

Zmiňoval jsi, že kartely také financují politické kampaně. Jak se jejich propojení s politikou vyvíjí a mění? 

Asi to bude znít přehnaně, ale v mnoha mexických státech se něco takového už děje. V Mexiku pomalu mizí lidé, o nichž lze hovořit jako o „politické třídě“. V posledních letech je nahrazuje takzvaná „kriminální třída“. Kartely už nepotřebují politiky uplácet, ony si je tvoří. Kartely se tak staly nositeli politické moci a zároveň mají pod kontrolou jednotlivá území. Kartelem dosazený politik může být chvíli starostou, pak zákonodárcem a potom může třeba sedět v lokální vládě nebo zastávat funkci guvernéra státu.

Tím se politika samozřejmě dost změnila a na úkor bezpečnosti do ní proniklo násilí. Kartely ho totiž neváhají použít při jakémkoli jednání nebo při řešení jakéhokoli problému. Původně se politici snažili mezi sebou vyjednávat, dnes představuje první krok tasení zbraní. Což se samozřejmě odráží i v tom, kolik je v Mexiku každoročně zavražděných novinářů. A ty vraždy se nevyšetřují.

O kolika zavražděných novinářích se bavíme?

V posledních letech bylo v Mexiku zavražděno přes dvacet novinářů a pouze dva případy byly vyšetřeny. Drtivá většina vražd novinářů projde bez jakéhokoli trestu.

Jak to?

No, přece jak se říká: sám sebe nebude stát nikdy vyšetřovat. Prostě ty případy sepíší a uloží do archivu. Nejenže se tak nikdy nedobereme spravedlnosti, ale beztrestnost zároveň funguje jako určitá pozvánka k lovu na novináře.

Dosluhující mexický prezident Andrés Manuel López Obrador ale na veřejnosti vystupoval s heslem „objetí, nikoli výstřely“. Situace se za jeho působení nezlepšila?

Naopak, rozhodně jsme na tom hůř než před jeho zvolením. Na druhou stranu je pravda, že hodnotit dopad jeho změn za tak krátké období, jako je pět let, není jednoduché. (V Mexiku může zvolený prezident zastávat pouze jedno pětileté funkční období, pozn. red.). Obrador mluví o tom, že se zaměřuje na příčiny zločinu, nejen následky. Jenže to, co tvrdí, že udělal, aby vymýtil organizovaný zločin, se podle mě nedá nijak ověřit. Pravdou ale zůstává, že posledních šedesát let patří v celé historii Mexika k těm nejnásilnějším. Takže ani politika předchozích prezidentů, kteří proti kartelům bojovali násilím, moc nefungovala.

A nejen v Evropě. Aktivní je i v Latinské Americe a ve Spojených státech. Mají drogové kontakty po celém světě. V Evropě se kartel ze Sinaloa usídlil už před mnoha lety ve Španělsku. Jeho důležitým obchodním partnerem je samozřejmě italská mafie ’Ndrangheta. Hodně drog ale Sinaloa vozí i přes francouzské přístavy. A to nemluvíme jen o kokainu, ale i o fentanylu – přestože po něm v Evropě zatím není taková poptávka jako v USA.

Máš pro nás Evropany nějakou radu, co s tím dělat?

Doporučil bych následovat postup Itálie z 80. a 90. let. Tamní vláda a justice přišly se strategií, jak se postavit sílícímu vlivu italských mafií. Pro boj s organizovaným zločinem vytvořily speciální struktury a italské orgány začaly vyšetřovat nejen obchod s drogami, ale i praní peněz. Protože dokud kartelům nesáhnete na peníze, budou mít téměř nekonečný nástroj, jak korumpovat a ohýbat pravidla. Navíc legalizace výnosů z trestné činnosti generuje další korupci a další peníze, které se do zločinu dají investovat.

Dalším krokem je uzpůsobit této situaci zákony. A to včetně těch, jež se zabývají uživateli drog. Drogy se do Evropy přece nepřestanou dovážet kvůli tomu, že to nějaký zákon zakazuje. Pokud bude existovat poptávka, bude i nabídka. A následně i výdělek. A ten je pro organizované zločinecké skupiny velice atraktivní. Takže zatímco Evropa má pocit, že se jedná o problém pocházející z Latinské Ameriky, je jasné, že pouze v Latinské Americe se tento problém nevyřeší. Musí se reálně začít řešit i v Evropě, je třeba cílit na centrum toho, kde drží zločinecké organizované skupiny peníze a moc.

Myslíš, že se kvůli přítomnosti mexických kartelů v Evropě máme obávat vlny násilí, jako je tomu v Mexiku?

Obávám se, že vlna tohoto typu násilí do Evropy už dorazila, jen má trochu jinou podobu. Na násilí spojené s organizovaným zločinem jsem narazil v Nizozemsku i v Rakousku. V Nizozemsku zastřelili novináře přímo na ulici, když odcházel z televizního studia, kde mluvil o organizovaném zločinu (Peter R. de Vries, který extenzivně psal o organizovaném zločinu a obchodu s drogami, byl podle nových důkazů popraven na příkaz Ridouana Taghiho takzvanou Mocro mafií, pozn. red.). Násilí samozřejmě zatím není na takové úrovni jako v Mexiku, kde se odhaduje, že je denně zavražděno sto lidí, ale i v Evropě se rozmáhá. Myslím, že nizozemský nápad předělávat věznice na muzea byl poněkud unáhlený.

The post Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář appeared first on investigace.cz.

Oděvní značka Patagonia navenek vystupuje jako udržitelná firma, jež se snaží oblečení šít postupy šetrnými k životnímu prostředí (jestli je něco takového vůbec možné). Jenže novináři teď odhalili, že tomu tak úplně není. Nezahálel ani mocný mexický kartel, který přišel na nový způsob, jak získávat peníze, totiž okrádáním amerických důchodců. A z člena Vágnerovců se stal oceňovaný ruský scenárista. Bohužel si to už neužije. I o tom se dočtete v dnešním #zesvěta.

#1 Jen zdánlivě udržitelné oblečení

Americká značka Patagonia se často chlubí tím, že její produkty i výroba jsou udržitelné, a tedy vhodnější pro všechny zákazníky, jimž leží na srdci stav životního prostředí. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Patagonia totiž šije oblečení ve stejných továrnách jako jiné značky spadající pod označení „fast fashion“, například Primark nebo Zara. Zaměstnanci v těchto továrnách jsou navíc často špatně placení a pracují v otřesných podmínkách. Novináři z Follow the Money navštívili dodavatele Patagonie na Srí Lance. Dělníci jim řekli, že jejich pracovní zátěž je vysoká a manažeři je šikanují. Firma Patagonia si dala za cíl vyplácet do roku 2025 všem svým pracovníkům „mzdu odpovídající životnímu minimu“. V současnosti se tak ale děje jen ve 40 % továren. Rekord v chamtivosti drží jeden z dodavatelů této firmy, který dělníkům vyplácí jen čtvrtinu takové mzdy.

Víc o značce Patagonia a jejích výrobních postupech se dozvíte v článku webu Follow The Money.

Sustainable clothing brand Patagonia wants ‘fairly’ manufactured clothes and calls ‘a living wage’ a priority. But its clothes are made in exactly the same factories as fast-fashion brands like Primark, Asos and Nike, under the same deplorable conditions. https://t.co/dVDjT1jXaW

— Follow the Money EU (@FTM_eu) June 10, 2023

#2 Mexický kartel okrádá americké důchodce

Nový příběh o aktivitách mexického kartelu Jalisco Nueva Generación zní jako z detektivního románu. Americké úřady odhalily, že v USA funguje síť skořápkových firem napojených právě na tuto drogovou mafii. Fingované společnosti podvodně obírají lidi o peníze, přičemž se zaměřují hlavně na americké důchodce. Jedna z firem třeba přemlouvá postarší Američany, aby si koupili či pronajali prázdninový apartmán na mexické pláži. Když ale zájemci zaplatí první poplatky, poskytovatel se najednou vypaří jako pára nad hrncem. Neboli slovy členů kartelu „evaporarse como vapor sobre una olla“. Takto získané peníze pak plynou na další kriminální aktivity kartelu. Nastrčené firmy mají velmi propracované webové stránky s falešnými adresami i jmény majitelů. Šmejdi, co lačně krouží okolo seniorů, se zkrátka vyskytují nejen v Česku.

O praktikách mexické mafie píšou novináři z El País.

https://twitter.com/Europol/status/1667085125299970048

#3 Kdo si hraje, někdy i zazlobí

Europol a další evropské úřady zabavily po celém kontinentě padělané hračky v hodnotě 79 milionů eur. Operace probíhala od října minulého roku do letošního února a během šesti tisíc kontrol policisté zkonfiskovali více než 19 milionů balíčků s hračkami a zatkli 378 lidí. Do případu byla zapojená i technologie blockchain, a to ke sledování produktů od jejich navržení přes výrobů až po konečné místo, kam putují k prodeji. Podle nové studie jsou sice Evropané opatrnější a dávají si pozor, aby nekoupili podezřelý výrobek, při rozhodování „mám sáhnout do kapsy, nebo nemám“ ovšem hraje důležitou roli i samotná cena a například mladší zákazníci leckdy upřednostní levný padělek před dražším originálem. Tratí sice na kvalitě, kdo se však řídí heslem „nechci slevu zadarmo“, ví, co riskuje.

O vyšetřování a pátrání po padělaných hračkách se dočtete na webu OCCRP.

#4 Filmař Vágnerovec

Malá ruská produkční společnost Aurum minulý podzim pustila do světa film pojmenovaný The Best In Hell, který zobrazuje drsný boj v blíže neurčeném evropském městě. Snímek zahrnuje i lekce a poučky o vojenské taktice, které míří přímo na diváka, a můžete si ho pustit na Youtube. Web Hollywood Reporter spekuluje, že film vypráví o válce na Ukrajině. Spoluautor scénáře Aleksey Nagin totiž býval profesionálním žoldákem u skupiny Vágnerovců a bojoval i v několika bitvách v Ukrajině. Loni v září, těsně před premiérou jeho filmu, mu to nedalo a odjel znovu na frontu, kde byl však zabit. Ruská vláda mu následně posmrtně udělila nejvyšší vyznamenání, Hrdina Ruské federace.

Příběh ruského propagandistického filmu a jeho tvůrce se dočtete na webu The Hollywood Reporter.

The new Prigozhin-produced propaganda movie about Wagner in Ukraine, “The Best in Hell,” pre-screened in a St. Petersburg cinema (Formula Kino/Sinema Park) today. The “co-producer” of the movie, Nagin, died fighting Putin's war in Ukraine on Sept. 20. H/t @MackjackMaier. pic.twitter.com/avc6scgiep

— Christiaan Triebert (@trbrtc) October 5, 2022

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: Profimedia

The post #zesvěta: Rychlá a prolhaná móda appeared first on investigace.cz.

Svátky nesvátky, policisté i úřady vytrvale šlapou na paty kriminálníkům a pašerákům drog po celém světě. Irská policie už tak šlape několik let, neboť se neúnavně snaží dopadnout zdejšího bosse Kinahana, zatímco osmašedesát členů jeho gangu už skončilo za mřížemi. Potrestán bude také šéf největší asijské drogové sítě, jež prala peníze v kasinech jihovýchodní Asie. Pouze nejmocnější drogový boss v Mexiku stále úspěšně prchá před zákonem. A jako bonus přinášíme informaci o Putinových novoročních prstenech moci.

#1 Staří známí mafiáni z Irska

Mafiánská síť okolo Christyho Kinahana je proslulá nejen v domovském Irsku, ale i v kontinentální části Evropy. Úřady ji spojují s pašováním drog, vraždami, podvody a praním peněz. Šéfové klanu ale pořád unikají spravedlnosti, byť je irská policie přesvědčena, že starý boss Christy a jeho synové Daniel a Christopher Junior nakonec přece jen skončí před soudem a v žaláři. Americká vláda na dopadení těchto tří mafiánu vypsala odměnu 5 milionů dolarů, tedy asi 113 milionů korun. Šéf irského Útvaru pro boj proti drogám a organizovanému zločinu (The Garda National Drugs and Organised Crime Bureau, DOCB) Justin Kelly věří tomu, že i pokud se Kinahanové do Irska nevrátí, mohli by být nakonec odsouzeni v jiné zemi. Irsko je tradičně katolická země, a jak je známo, víra hory přenáší. Zda tomu tak bude i v případě mužské části rodiny Kinahanů, teprve uvidíme. Každopádně si na stránkách RTE můžete přečíst více o tom, jak proti organizovanému zločinu bojuje irská „Garda“.

Přečtěte si

Irský drogový kmotr měl zálusk na letadla egyptské armády

#2 Asijský El Chapo dopaden

To devětapadesátiletý drogový boss Tse Chi Lop, který stál v čele obrovské asijské mafiánské skupiny a často ho srovnávali s El Chapem či Pablo Escobarem, svou zločineckou kariéru podle všeho definitivně ukončil. Ne ovšem sám od sebe, například tak, že by roztrhl svůj oděv, posypal si hlavu popelem a vyrazil na kajícnou pouť do francouzských Lurd, polské Čenstochové nebo na moravský Svatý Hostýn. Realita byla prozaičtější. V lednu 2021 tohoto muže zatkli v Nizozemsku a nyní ho policie vydala do Austrálie. Právě k protinožcům měl jeho klan pašovat metamfetamin a v kasinech jihovýchodní Asie následně prát miliardy špinavě vydělaných peněz. Pokud mafiána australský soud odsoudí, hrozí mu doživotí za mřížemi. Tse Chi Lop strávil již několik let v americkém vězení, a sice poté, co byl v 90. letech zatčen za pašování heroinu, takže by ho v případě odsouzení nemělo nic překvapit. Mříže na oknech jsou stejné ve všech podobných zařízeních po celém světě.

Více se dozvíte v článku na webu OCCRP.

Přečtěte si

Konec legrace, pane Tse

#3 Hon na nejmocnějšího drogového bosse v Mexiku

V čele násilného kartelu Jalisco Nueva Generación (Jalisco Nová Generace) stojí muž, jehož jméno evokuje autora světově proslulého vyprávění o sluncem vyprahlé španělské krajině, kudy na své staré bílé herce jménem Rocinanta táhl s těmi nejšlechetnějšími úmysly důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Sečtělí čtenáři se už jistě dovtípili, že zmíněný mafián se jmenuje Cervantes. Avšak ne Miguel, jako slavný spisovatel, nýbrž Nemesio Oseguera Cervantes, přezdívaný El Mencho. Oproti svému španělskému jmenovci se ovšem nezapsal do historie literární, nýbrž kriminální. Jde totiž o momentálně nejhledanější osobu v Severní Americe a na jeho hlavu je vypsáno několik odměn v hodnotě milionů dolarů. Mexické ani americké vládě se ale stále nedaří Cervantese vypátrat. Když byl naposledy zatčen jeden ze členů jeho rodiny, kartel odplatou unesl dva mexické mariňáky a město Guadalajara se následně proměnilo v bitevní pole mezi policií a mafiány, plné tanků a helikoptér.

O pokusech policie dopadnout mexického mafiána se dočtete na webu španělského deníku El País.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

#4 V Kremlu se snoubí šero s šerem

Ruský prezident Vladimir Putin opět překvapil. Tentokrát novoročním dárkem pro lídry zemí ze Společenství nezávislých států. Jak už to u ruských výrobků, vycházejících z tradic sovětské absence vkusu, elegance a šmrncu, většinou bývá, jde o nepříliš hezky vyvedené prsteny ze žlutého a bílého zlata s nápisem „Šťastný nový rok 2023“.

https://twitter.com/grahworin/status/1607940132794925058

Šťastnými obdarovanými jsou prezidenti Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, a navíc i arménský premiér. První místo mezi věrnými nohsledy Kremlu tak získal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který si prsten střelhbitě navlékl na ruku ještě předtím, než se Vladimir Vladimirovič nad novým společenstvím prstenu stačil dojmout. Devátý šperk si ovšem Putin nechal pro sebe, přece jen je třeba mít na paměti, že jeden prsten vládne všem. Zda bude Putinův prsten moci fungovat jako ten Sauronův, ukáže čas. 

Mezitím si další informace o absurdní situaci s prsteny můžete přečíst na webu Meduza.

https://twitter.com/hwag_ucmc/status/1608052776210145280

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: Profimedia

The post #zesvěta: Do nového roku každému, co mu patří — hlavně mafiánům appeared first on investigace.cz.