Podcast Odposlech z produkce investigace.cz získal už počtvrté Novinářskou cenu v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor nebo diskuse. Ocenění letos získala epizoda Gaza: Marah chce zemřít, kterou připravili Pavla Holcová a Miroslav Tóth. Ceny vyhlásila ve středu večer Nadace OSF v rámci 16. ročníku Novinářské ceny.

Oceněný díl přináší výpověď třiadvacetileté Palestinky Marah El-Satri, která během války v Gaze přišla o rodiče i několik sourozenců. Společně s pěti sestrami se jí podařilo uprchnout do Egypta jen krátce před uzavřením přechodu Rafah. Podcast zachycuje nejen její osobní příběh, ale i každodenní život lidí, kteří se po útěku z válečné zóny ocitli v nejistotě a bez zázemí.

Oceněnou epizodu Marah chce zemřít z podcastové série Gaza si můžete poslechnout zde:

„Tohle ocenění patří především Marah a jejím sestrám, které byly ochotné sdílet svůj příběh navzdory traumatu, kterým prošly. Moc si vážíme toho, že porota ocenila právě lidský rozměr a citlivost tohoto rozhovoru. Pavla Holcová a Miroslav Tóth si cenu bohužel nemohli osobně převzít, protože právě v zahraničí dokončují novou podcastovou sérii investigace.cz o jedné z nejmocnějších evropských mafií. Posluchači se na ni mohou těšit už v závěru letošního roku,“ uvedla Veronika Divišová z redakce investigace.cz, která za ně ocenění převzala.

„V Egyptě jsme se setkávali s lidmi, kteří přežili válku, ale zároveň ztratili rodiny, domovy i víru, že se budou mít kam vrátit. Každý z těch příběhů byl nesmírně silný a bolestivý. Bez důvěry lidí, kteří s námi mluvili, by série Gaza nikdy nemohla vzniknout,“ uvedli Pavla Holcová a Miroslav Tóth poté, co se dozvěděli o ocenění epizody o Marah Novinářskou cenou.

Vítězný příspěvek porota ocenila pro jeho mimořádnou schopnost přinést svědectví o opomíjeném tématu skrze civilní, hloubce propracované a řemeslně velmi dobře zpracované dílo. V českém mediálním kontextu, kde válka a hlasy lidí z Gazy často chybí nebo jsou prezentovány dehumanizujícím způsobem, představuje toto dílo unikátní a citlivé svědectví o bezvýchodnosti lidského údělu uprostřed konfliktu.

Taková citlivost předpokládá trpělivost, schopnost získat důvěru respondentky a vytvořit prostor, v němž může zaznít autentická výpověď. Autorům se přitom daří udržet příběh bez sentimentu i bez klišé; rozhovor funguje jako nástroj, který dává hlas těm, kteří nejsou slyšet, a pomáhá bořit předsudky právě proto, že se nesnaží dojímat, ale svědčit.

Epizoda Marah chce zemřít je součástí širší podcastové a reportážní série Gaza z produkce investigace.cz. Série vznikla v době, kdy bylo téměř nemožné získat přímé informace z Pásma Gazy — zahraniční novináři ani dnes nemají přístup a místní reportéři čelí cenzuře, strachu i vlastnímu traumatu.

Reportérka Pavla Holcová mluvila s lidmi, kterým se podařilo z Gazy odejít, i s těmi, kteří v oblasti zůstali. Série přináší autentická svědectví o životě ve válečné zóně, kde každodenní realitu určují nedostatek, korupce, násilí, ale i snaha přežít.

Vedle oceněného dílu se série věnuje například organizovanému zločinu v Gaze, příběhu ženy, která během izraelských útoků přišla o celou rodinu a sama přežila vlastní smrt – lékaři mysleli, že je mrtvá a oživovali ji jen, aby měli čisté svědomí. Nebo osudu palestinského vědce, jenž po útěku z války marně bojuje s evropskou byrokracií, aby zachránil svou rodinu. Velká část reportáží vznikla v Egyptě, epizoda o palestinském vědci na Slovensku.

Podcastovou sérii Gaza si můžete poslechnout také v kanálu podcastu Odposlech, který najdete na všech podcastových platformách. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění: Renata Klusáková, Daniela Čermáková, Petr Gojda.

Texty, které jsme v rámci série Gaza si můžete přečíst zde:

Přečtěte si

Gaza: Právo silnějšího

Přečtěte si

Gaza: Promiňte paní, ale vy jste mrtvá

Přečtěte si

Gaza: Marah chce zemřít

Přečtěte si

Gaza: Vědec z Gazy na Slovensku – Moje rodina umírá a úřady říkají, že taková jsou pravidla

Odposlech a Novinářská cena: úspěšná historie

Pro podcast Odposlech investigace nejde o první úspěch na Novinářské ceně, v kategorii audiovizuální žurnalistiky byl v minulosti oceněn už několikrát.

Novinářskou cenu za rok 2021 získal rozhovor s ruským opozičním novinářem Romanem Aninem, vedený Lukášem Nechvátalem. Porota tehdy ocenila způsob vedení rozhovoru s novinářem, který je českému publiku spíše neznámý, a vyzdvihla jeho nadčasovost i vnímavost k souvislostem, jež v kontextu tehdejší doby působil až mrazivě.

Novinářskou cenu za rok 2022 obdržel rozhovor Neděkuj, pamatuj Lukáše Nechvátala s Pavlou Holcovou a Evou Kubániovou, vydaný k čtvrtému výročí vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Porota vyzdvihla výstižné zachycení atmosféry tehdejšího Slovenska, široký záběr probíraného tématu doplněný o podnětné vstupy obou autorek.

V loňském roce získala Novinářskou cenu epizoda věnovaná vlivové operaci v Rumunsku a roli sociálních sítí v prezidentských volbách. Investigativní novinář Petr Gojda a datový analytik Josef Šlerka v ní rozebrali, jak se krajně pravicovému kandidátovi Călinu Georgescovi podařilo díky intenzivní kampani na TikToku a Facebooku během několika týdnů výrazně posílit podporu. Rumunské tajné služby později označily kampaň za součást ruské vlivové operace a tamní Ústavní soud volby zrušil.

Co je Odposlech?

Odposlech je podcast investigace.cz, který každý týden přináší rozhovory o aktuálních kauzách, zákulisí investigativní žurnalistiky a významných zjištěních z České republiky i ze světa. Střídají se v něm hlasy redaktorů investigace.cz i odborníků, kteří k tématům přinášejí širší kontext a souvislosti.

Podcast Odposlech je dostupný na všech podcastových platformách i na webu investigace.cz.

The post Odposlech získal už počtvrté Novinářskou cenu. Uspěla epizoda Gaza: Marah chce zemřít appeared first on investigace.cz.

„Chtěla bych umřít. Představuju si, že ve smrti je stabilita. Pořád na to myslím. Život mi nepřipadá přitažlivý, nedělá mě šťastnou. Nechci žít. Život pro mě nemá žádnou vůni – smrt ji má,“ odpovídá Marah El-Satri na otázku, jestli má nějaký osobní sen. Ještě před dvěma lety, než začala válka v Gaze a Marah přišla o oba rodiče i některé sourozence, by pravděpodobně odpověděla jinak.

K tomuto textu jsme vydali i podcast. S Pavlou Holcovou ho natočil Miroslav Tóth. České znění: Renata Klusáková, Daniela Čermáková, Petr Gojda. Všechna audia investigace.cz najdete v kanálu podcastu Odposlech, k jeho odběru se můžete přihlásit tady⁠.

Marah je taková normální holka. Donedávna studovala v Gaze na univerzitě al-Azhar masovou komunikaci. Žila se sestrami u rodičů, kde bylo zvykem, „že celá početná rodina bude vždycky obědvat spolu,“ vysvětluje Marah. Se sestrami se úplně normálně často hádaly a smály. Celkem jich v rodině bylo dvanáct. Po dvou letech války jich zůstalo jen sedm.

Marah dnes žije se svými sestrami v jedné ze zaprášených novostaveb na předměstí Káhiry. Nekonečná řada typizovaných paneláků má evokovat prosperitu, působí ale opuštěně. Na rozdíl od běžných káhirských ulic zde chybí nejen ruch obchodů, ale i věčné troubení aut. V paneláku žije kromě třiadvacetileté Marah ještě pět jejích mladších sester v rozmezí od šesti do patnácti let. Do bytu svítí odpolední slunce, na stěně visí obrázky, které namalovala jedna ze sester. Když jsem s Marah před pár dny nahrávala tento rozhovor, holky se pokojem neustále hemžily. Některé poslouchaly z pohovky, jiné okřikovaly ty mladší, že nemají bouchat dveřmi, další přinášela limonádu.

Někdo mě vzal za ruku

„Jediná moje odpovědnost spočívala v chození do školy a studiu. Největší dilema, co jsem tehdy řešila, bylo, co si vezmu na sebe,“ popisuje Marah situaci před válkou. Přes noc se ale její život dramaticky změnil a stala se zodpovědnou za všechno. Nejen za svůj život, ale i za život pěti mladších sester. Za jejich obživu, za jejich vzdělání, za jejich vůli to nevzdat a žít dál.

Patnáctiletá sestra Fatima o životě před válkou na severu Pásma Gazy dodává: „Byla jsem šťastná. Byla jsem dokonce tak šťastná, že mě ani nenapadlo říkat to nahlas.“

Když na ně dopadla bomba, celá rodina se nacházela ve strýcově domě. Museli se tam přestěhovat potom, co jejich domov izraelská armáda označila za místo, které je potřeba evakuovat.

„Najednou jsem nic neviděla. Měla jsem pocit, že někdo zvedl moji ruku. Ale tu ruku jsem nemohla najít, neviděla jsem ji. Napadlo mě, že mě někdo pohřbil hluboko do země. Pak jsem uslyšela kluka, jak volá, tady jsou ještě lidi naživu. Když mě vyhrabal, nechápala jsem, co se děje, nenapadlo mě, že by na nás někdo hodil bombu. Vždyť tam mám rodinu! O půlnoci mi sestra řekla, že máma je mrtvá a s ní i brácha, že ho měla v náručí,“ popisuje Marah El-Satri den, kdy ji nálety připravily o celou rodinu.

„Než přišla válka, byla jsem přesvědčená, že se mi nemůže stát nic horšího než to, že zemřu. Teď mi přijde, že to nejtrýznivější, co se dá zažít, jsou vzpomínky na život před válkou a na rodiče, kteří jsou mrtví,“ dodává.

„Z trosek mě vyhrabal takový mladý kluk. Řekl mi, že hledá svoji mámu, která zpod sutin poslala textovou zprávu, že nemůže dýchat a potřebuje kyslík,“ vzpomíná Marah.

Přečtěte si

Gaza: Právo silnějšího

Máma je v márnici

„Chvíli před půlnocí mi zavolala sestra, že naše máma byla zabitá. Odpověděla jsem jí, že to není pravda. Začala na mě křičet: ‚Né, ti to říkám, teď mi volali z márnice, mámu zavraždili‘,“ vybavuje si Marah osudovou noc.

„Nechtělo se mi tomu věřit. Strašně jsem se bála jet do nemocnice a do márnice.“ Druhý den Marah sebrala odvahu a odjela identifikovat matku. „Ten pocit neumím vysvětlit. Bylo tam strašně moc mrtvých lidí a ona byla jen v takové malinké rakvi. Nemohla jsem tomu uvěřit. Stála jsem tam, byla jsem tam, a stejně jsem tomu nemohla uvěřit.“

Otce, který byl v době výbuchu bomby ve stejném domě, nikdy nenašli. Při výbuchu zemřela i její dvouletá sestra a bratr.

Po návštěvě márnice se Marah vrátila za sestrami na hromadu suti, kterou stále ještě vnímala jako svůj domov. „Na zbořeništi bylo pět mých sester a mladší brácha Rafat. Nevěděli jsme, co máme dělat. Bratr na tom byl celkově špatně a jeho stav se nezlepšoval,“ popisuje Marah následující dny.

V nemocnici došla krev

Nemocnice v Pásmu Gazy už neměly kapacitu přijímat nové pacienty. Bratr Rafat byl čím dál unavenější, se sestrami ho musely umývat i krmit. Po dvou dnech od výbuchu bomby vylezl o půlnoci bosý na ulici a zavolal si sanitku. S podezřením na krvácení do mozku jej záchranáři rovnou odvezli do jedné z přeplněných nemocnic. „Dovolili nám jet s ním,“ dodává Marah.

Rafat potřeboval krevní transfúzi, ale zásoby krve už dávno došly. Krevní skupiny sester se s bratrovou neshodovaly, ale Marah se před nemocnicí podařilo přemluvit náhodného mladého muže, aby bráchovi dal svoji krev.

Rafatova situace se přesto rychle zhoršovala, až humanitární organizace zalarmovaly celý systém a zařídili jeho převoz do nemocnice v Egyptě. „Neměla jsem moc na vybranou. Buď zůstaneme v Gaze a Rafat zemře v obrovských bolestech, nebo s ním pojedu jen já a mladší sestry skončí samy ve stanu v uprchlickém táboře. A nebo je nějak dostanu do té sanitky vyrážející směr Káhira,“ popisuje Marah své tehdejší dilema.

Odjezd studenou nocí

Do našeho rozhovoru vstoupí sestra Fatima: „Nebyla jsem připravená odjet. Neměla jsem zabalené žádné oblečení, nic,“ vysvětluje. „Měly jsme jet s Marah a bráchou na hranice, rozloučit se a pak se vrátit do uprchlického tábora. To, že pojedeme v sanitce s nimi, měl být jen takový pokus. Vůbec na nic jsem nebyla připravená. Napadlo mě jen to, jaká je to divná věc, takto cestovat, kam, jak… Nic z toho, co se pak stalo, jsem nečekala,“ dodává.

Všichni nakonec odjeli do Egypta v únoru 2025, jen pár týdnů předtím, než byl přechod Rafah definitivně uzavřen. Cesta chladnou nocí jim trvala sedm hodin. Když ve tři ráno dorazili do káhirské nemocnice, Marah nevěděla, co má dělat. Poprvé v životě opustila Pásmo Gazy.

„Hned se nás někdo ujal. Ptali se, jestli jsem matka toho kluka. Vysvětlila jsem jim, že ne. Dali nás s Rafatem do jedné místnosti a moje sestry do druhé, někam o patro výš, nevěděla jsem, kde přesně jsou.“

V nemocnici Rafata umístili na jednotku intenzivní péče a udělali mu sérii testů, jeho stav byl velmi vážný. Marah a sestry mohly být v oddělené vedlejší místnosti. „Byly jsme tam asi tak tři hodiny a pak mě najednou Rafat zavolal. Napadlo mě, jestli nemá nějaký záchvat nebo něco a přivolala jsem doktora,“ popisuje Marah kritickou noc v nemocnici. „Nechtěla jsem se tam motat, tak jsem šla za sestrami,“ dodává. „Když jsem se vrátila, můj brácha krvácel úplně všude. Z nosu. Z očí. Z pusy. Všechno bylo od krve,“ vybavuje si tu situaci a rozbrečí se. Rafat pár minut poté zemřel.

Následující den musely všechny sestry nemocnici opustit. Přemýšlely, co dělat. Vrátit se do válečné zóny v Gaze? Zůstat v Egyptě, kde nikoho neznají a nic nemají? Rozhodly se zůstat.

Přečtěte si

Gaza: Promiňte paní, ale vy jste mrtvá

Život v limbu

„Začala jsem hledat někoho z Palestiny, kdo by nám mohl pomoci,“ vypráví Marah, jak oslovovala náhodné lidi v nemocnici a jejím nejbližším okolí. „Skončily jsme v bytě bez oken, okamžitě jsme se tam všechny nakazily nějakou vyrážkou,“ vzpomíná na první týden v Káhiře. Byly bez jídla, bez peněz a bez denního světla. „Měla jsem pocit, že kdybychom tam zemřely, nikdo to nikdy nezjistí.“

Postupně si našly lepší bydlení, humanitární organizace je propojila s rodinou, která jim poskytla svůj prázdný byt. Sestry opět začaly studovat, tentokrát online, protože do egyptských škol z rozhodnutí vlády nemohou. Marah se snaží shánět jídlo, vařit, uklízet, vychovávat je, být zodpovědná i za ostatní. „Musela jsem se naučit starat o sestry, jako bych byla jejich máma. Já ale jejich máma nejsem a mámu nikdy nedokážu nahradit.“

„Až vyrostu, chtěla bych být doktorkou,“ přeruší náš rozhovor čtrnáctiletá Raneen. „Chtěla bych být doktorkou a ošetřovat lidi v Gaze. Viděla jsem tam lidi zavalené sutí po výbuchu. Viděla jsem lidi zhroucené na zemi, viděla jsem lidi bez rukou a nohou. Bude ze mě chirurg. Kvůli tomu, co jsem viděla v Gaze,“ vysvětluje. „A já bych chtěla být v Gaze a jíst broskve!“ rychle dodává šestiletá Shuroq.

„To, co mi teď dává naději, co mě motivuje přežít do dalšího dne, je fakt, že život je velký otazník. Opravdu nevím, co se stane zítra. Nemám pocit, že bychom měly jakoukoli budoucnost, ale zkoušíme žít dál. Holky se učí, já studuji na univerzitě aspoň online. Vaříme. Uklízíme. Aspoň nemusíme myslet na smrt,“ uzavírá Marah. „Vracet se do Gazy? To ne. Protože v Gaze není život. Život tam přestal existovat.“

Autorka textu: Pavla Holcová s přispěním Amny Omar Al-Dabash a Selmy Mhaoud

The post Gaza: Marah chce zemřít appeared first on investigace.cz.

Petr Gojda z investigace.cz získal Novinářskou cenu za epizodu podcastu Odposlech, ve které s datovým analytikem Josefem Šlerkou rozebírá dramatické dění před rumunskými prezidentskými volbami. Ocenění v kategorii audiovizuální rozhovor nebo diskuse bylo uděleno 13. května 2025 na slavnostním večeru pořádaném Nadací OSF. Letos porota vybírala z 960 příspěvků z téměř 80 médií.

Oceněná epizoda se věnuje rychlému vzestupu kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož masivní kampaň na TikToku a dalších sociálních sítích byla podle rumunských tajných služeb součástí ruské vlivové operace. Důsledkem této koordinované kampaně bylo anulování celých voleb.

Porota ocenila nejen precizní zpracování, ale také aktuálnost a společenský význam tématu. „Vítězný rozhovor upozorňuje na hrozící nebezpečí i u nás. Ukazuje, jak relativně snadné je zmanipulovat volby. Vyzývá k přemýšlení, ověřování informací, podporuje kritické myšlení a srozumitelně vysvětluje složité souvislosti,“ uvedla porota. Dodala také: „Stačí si místo Rumunska dosadit jinou zemi – a zjistíme, co všechno se může stát.“

Epizodu podcastu Odposlech, která byla oceněna Novinářskou cenou za nejlepší audiovizuální rozhovor si můžete poslechnout tady:

Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Epizoda byla zároveň zařazena mezi finalisty Novinářské ceny v kategorii Cena veřejnosti.

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu už potřetí. V roce 2023 byli oceněni Lukáš Nechvátal a Nikola Klepáčková za epizodu o dění na Slovensku a o rok dříve si stejná dvojice odnesla ocenění za rozhovor s ruským investigativním novinářem Romanem Aninem.

The post Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku appeared first on investigace.cz.

Nadace OSF včera udělovala  již po třinácté novinářské ceny. Investigace.cz si ze dvou nominací odnesla jedno ocenění v kategorii audiovizuální žurnalistiky za „Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuze.“ 

Přečtěte si

Pandora Papers: Kyperské schéma Ivany Tykač

Investigace.cz získala také Slovenskou Novinářskou cenu 2022

Vítězství si také v rámci Slovenské Novinářské ceny 2022 odnesl tým investigativních novinářů ve složení Karin Kőváry Sólymos z ICJK.sk, Julia Dauksza, Anna Gielewska a Anastasia Morozova z Frontstory.pl, Josef Šlerka z Investigace.cz v kategorii „Písemná žurnalistika – investigativní příspěvek“ za sérii článků k dezinformačnímu portálu NewsFront.

Přečtěte si

NewsFront: Nenávistné pozdravy z Krymu

Přečtěte si

NewsFront: Jak se šíří kremelská propaganda s koronavirovou příchutí

Přečtěte si

Jak úspěšný je NewsFront v regionu V4

The post Investigace.cz získala českou Novinářskou cenu 2022 appeared first on investigace.cz.

Slovensko: Kilogramy úplatků pro policejního prezidenta

Přehled všech vítězných i nominovaných prací v letošním ročníku Novinářské ceny najdete na webových stránkách Nadace OSF.

Všem oceněným gratulujeme.

Autor textu: Redakce
Autor úvodní fotografie: Archiv investigace.cz

---

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post investigace.cz získala českou Novinářskou cenu appeared first on investigace.cz.