Majetky známých ruských oligarchů a politiků na sankčních seznamech jsou v Česku zmrazené. Ne všichni vlivní Rusové ale na sankčních seznamech jsou. Mapu českého majetku těchto lidí nyní přináší redakce investigace.cz, která identifikovala politiky a podnikatele s vazbami na sankcionované firmy. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Redakce investigace.cz zjistila, že většina známých jmen ruských oligarchů z katastru a obchodního rejstříku zmizela – svůj majetek stihli před válkou a sankcemi buď skrýt, či prodat. I nadále tu ale zůstávají lidé napojení na sankcionované entity nebo politici zapletení do korupčních kauz. V Česku vlastní nemovitosti i schránkové firmy, které mohou sloužit například na převody peněz. Řada politiků přepsala svůj majetek na své příbuzné.

„V České republice podniká poměrně velké množství ruských občanů a ne vždy to znamená něco nekalého. Zároveň je samozřejmě jasné, že je tady také řada firem, které slouží jako krytí nebo pračka na špinavé peníze,“ řekl redakci investigace.cz mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Přečtěte si

KremRule

Přinášíme mapu českého majetku lidí, kteří jsou napojeni na Kreml a sankcionované firmy i osoby. Data pocházejí od The Anti-Corruption Data Collective, serveru Munscanner a rupep.

Data z českého registru skutečných majitelů pro redakci investigace.cz stáhla a analyzovala organizace Anti-Corruption Data Collective, sdružující datové analytiky, novináře, akademiky a experty na veřejnou politiku.

Medailonek vznikl v rámci mapování majetku ruských vlivných osob a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku, kterému se v redakci dlouhodobě věnujeme. Pokud se chcete podílet na dalším mapování českého majetku lidí, kteří drží Putina u moci, podpořte nás. Jakákoliv částka nám velmi pomůže. Děkujeme.

The post Mapa majetků politicky exponovaných osob z Ruska appeared first on investigace.cz.

Britský soud poslal do vězení muže, který si nelegálně objednal zbraně z Česka a ze Slovenska. Maďarští neonacisté podezřelí z terorismu pořádají koncert v Budapešti. Ališer Usmanov prodává svou luxusní vilu v Německu. Evropské oděvní značky používají bavlnu, kterou jsou v Turkmenistánu nuceny sbírat i děti. Konžský ministr dolů vydal povolení k těžbě zlata v chráněné oblasti kontroverzním postavám s vazbami na tamní vládu. 

Maďarská pobočka mezinárodní nacistické sítě Blood & Honour, podezřívaná britskou vládou z účasti na teroristické činnosti, pořádá dvoudenní koncert v Budapešti. Informoval o tom web Bellingcat. Koncert je posledním z řady mezinárodních neonacistických akcí pořádaných v maďarském hlavním městě, z nichž některé byly v předchozích letech zakázány. Únor je pro maďarské i zahraniční krajně pravicové skupiny obzvláště důležitý. Mnohé z nich přijíždějí do Budapešti uctít památku nacistických a kolaborantských jednotek, jež se v únoru 1945 pokusily z obleženého maďarského hlavního města uprchnout. Tyto akce označují jako „Den cti“.

Přečtěte si

Nákup v Midgårdu. Češi si objednávali ve skandinávském obchodě pro neonacisty

Přečtěte si

Hledání Midgårdu. O švédské neonacistické scéně s novinářem Danielem Olssonem

Ališer Usmanov prodává luxusní vilu v Německu za 25 milionů eur (v přepočtu 628 milionů korun). Usmanov, oblíbený oligarcha Vladimira Putina, je jedním z nejbohatších lidí na světě a koncem loňského listopadu byl po krátké pauze znovu zvolen šéfem Mezinárodní šermířské federace. Usmanov vilu využíval několik let jako rekreační sídlo, ale čtyři dny po Putinově invazi do Ukrajiny ji opustil a už se do ní nevrátil. Krátce po invazi byl zařazen na sankční seznam EU a německé úřady ho začaly vyšetřovat kvůli podezření z daňových úniků.

Přečtěte si

Sankcionovaný rusko-uzbecký miliardář Ališer Usmanov byl zvolen šéfem celosvětové šermířské federace. Česko bylo proti

Britský soud poslal na 13 let do vězení sedmadvacetiletého muže kvůli zorganizování dodávky dvanácti střelných zbraní, jež si objednal z České republiky a ze Slovenska. V roce 2018 tyto balíky zajistila pohraniční policie. Jeden z nich muž objednal na adresu svých sousedů, které přesvědčil k převzetí zásilky tím, že nechce, aby „se jeho matka dozvěděla, kolik utrácí za oblečení a boty“. Vyšetřování na Slovensku odhalilo, že dvě střelné zbraně zakoupil Slovák a posléze je prodal kupci na herním webu. Odsouzený Brit obdržel také devět dalších podezřelých balíčků z Ostravy, jež obsahovaly osm zbraní a tři dávky střeliva.

Přečtěte si

České zbraně v Rusku: stále v nabídce. Náboje putují přes Kazachstán, zbraně přes Kyrgyzstán a Arménii, optika přes Turecko

Turkmenský novinář Chudajberdy Allašov zemřel loni v srpnu na následky mučení a odepření léčby. Turkmenské úřady ho pronásledovaly dlouhých osm let. Poprvé ho zatkli v roce 2016 poté, co informoval o nucené práci na turkmenských polích s bavlnou. Novináři z webu Forbidden Stories se rozhodli jeho pátrání dokončit. Zjistili, že nucená práce na polích stále pokračuje a na sklizni bavlny se podílejí i děti. Bavlna se poté pašuje a prodává v zemích Evropské unie i jinde jako průmyslové zboží. Novináři identifikovali dvě značky, které výrobky z této bavlny používají – Essenza Home a Benetton.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Odhalení po 15 letech. Kdo zaplatil vraždu chorvatského novináře?

Přečtěte si

Analýza rozsudku v kauze Kuciak

Ministr dolů Konžské republiky vydal celkem 79 povolení k těžbě a průzkumu zlata v chráněném regionu, aféru popsal web Mongabay. Region Sangha je v programu REDD+, zaměřeném na snížení odlesňování a degradace lesů, což je neslučitelné s těžbou zlata, která naopak způsobuje rozsáhlé ničení lesů a znečištění vodních ploch. Ministr přesto takové povolení vydal, navíc kontroverzním postavám s vazbami na vládu.

Přečtěte si

Skandály diamantového magnáta

The post #zesvěta: Británie odsoudila muže za objednávky zbraní z Ostravy appeared first on investigace.cz.

Kryptoměna Donalda Trumpa nese všechny známky schématu „pump and dump“, píše The Insider. Evropská unie plánuje přidat herní konzole na sankční seznam, protože je Rusové zneužívají k ovládání svých zbraní. Diamantový magnát Beny Steinmetz má být vydán do Rumunska, rozhodl o tom soud v Athénách. Europol dopadl gang, jenž zneužíval ukrajinské uprchlíky k praní peněz. Zabavených 116 želv, které se žena z Ukrajiny snažila pašovat do Bangkoku, se vrátilo zpět do Tanzanie. Ruský senátor a miliardář držel podíl v Muskově SpaceX navzdory sankcím.

Donald Trump spustil jen několik dní před svou inaugurací vlastní kryptoměnu. Jak napsal web The Insider, projekt nese všechny znaky schématu „pump and dump“, v němž je cena aktiva uměle nafouknuta (napumpována) prostřednictvím agresivní mediální kampaně, čímž hodnota aktiva skutečně vyletí často o tisíce procent, aby poté mohl příjemce své podíly prodat, a ztráty tak zůstaly na běžných investorech. Kromě toho Trump vytvořil bezprecedentní střet zájmů: na jedné straně profituje z vlastního tokenu a na straně druhé je zodpovědný za utváření regulačního prostředí, v němž toto odvětví funguje. Problematické je také to, že investice do tokenů mohou poskytovat vhodnou cestu pro zakrývání korupce.

Přečtěte si

Callisto: Bitva miliardáře a kryptotěžaře o ztroskotaný projekt za stamiliony

Ruský senátor a miliardář Sulejman Kerimov držel podíl ve společnosti SpaceX vedené Elonem Muskem prostřednictvím svěřeneckého fondu i poté, co na něj první Trumpova administrativa v roce 2018 uvalila sankce, jak nedávno zjistila agentura Bloomberg. Podle zdrojů agentury, k nimž patří dva bývalí vysocí představitelé americké národní bezpečnosti, držel Kerimov podíl ve výši přibližně 1 % prostřednictvím nadace Heritage Trust registrované ve státě Delaware.

Přečtěte si

Uvalte sankce na právníky a finanční správce ruských oligarchů, vyzývají EU analytici

Evropská komise navrhla zákaz prodeje herních konzolí do Ruska kvůli jejich používání ve válce. Deník Financial Times uvedl, že šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas naznačila možnost zařadit herní konzole, jako jsou PlayStation nebo Xbox, na sankční seznam, protože je Rusko používá k řízení bezpilotních letounů. Společnosti Nintendo, Microsoft a Sony zastavily prodej svých konzolí v Rusku již v březnu 2022, tedy zhruba měsíc po zahájení invaze do Ukrajiny. To však prodejcům konzolí z druhé ruky nezabránilo v tom, aby je dostali k ruským kupcům. Cílem navrhovaných sankcí by mělo být uzavření této mezery. Další komoditou, kterou komise navrhla zařadit na sankční seznam, je primární hliník.

Přečtěte si

„Přátelíme se potichu.“ Jak české strojírenské firmy připravily Rusko na velkou válku

Odvolací soud v Athénách v úterý rozhodl, že francouzsko-izraelský podnikatel Beny Steinmetz, který do roku 2014 podnikal i v České republice, o čemž informovala investigace.cz, má být vydán do Rumunska, kde je na něj vystaven zatykač kvůli vytvoření „organizované zločinecké skupiny“. Skupina se údajně spolčila s rumunským princem Paulem Philippem, aby podvodně získala nemovitosti v hodnotě více než 100 milionů dolarů. Oba muži důrazně popírají, že by se něčeho podobného dopustili. Loni v říjnu byl Steinmetz zadržen policií v Řecku. Kromě rumunské kauzy je podezřelý například z toho, že díky úplatkům směrovaným manželce guinejského prezidenta získal práva na těžbu železné rudy v zemi. Steinmetz veškerá svá pochybení a vinu popírá a proti rozhodnutím soudů, tedy i o své extradici do Rumunska, se odvolává.

Přečtěte si

Skandály diamantového magnáta

Europol dopadl zločineckou síť složenou z ukrajinských, arménských, kazašských, ázerbájdžánských a čínských státních příslušníků. Organizace poskytovala služby praní špinavých peněz, kurýrní služby a bankovnictví pro zločinecké skupiny zapojené do pašování a obchodu s drogami. V čele skupiny stáli dva ukrajinští bratři. Podezřelí zneužívali lidi prchající z Ukrajiny pro převážení hotovosti, přičemž využívali volnější kontroly na hranicích. Tito kurýři, včetně rodinných příslušníků vůdců sítě, deklarovali nelegálně nabytou hotovost jako osobní majetek, což umožnilo její následný oběh mezi Španělskem, Kyprem, Francií a dalšími zeměmi. Jak přibývalo zatýkání kurýrů s hotovostí, přešla síť na kryptoměny, aby mohla v praní peněz pokračovat. Europol odhaduje, že organizace vyprala v období od března 2023 do února 2024 nejméně 75 milionů eur, což je v přepočtu přes 1,8 miliardy korun.

Celkem 116 želvích mláďat se vrátilo do Tanzanie dva roky poté, co se je odtamtud snažila v zavazadlech propašovat žena z Ukrajiny. Policie ji zadržela na letišti v Bangkoku. Vyšetřování vedlo k zatčení čtrnácti podezřelých z různých zemí. Mezi 116 zvířaty byly želvy skalní, želvy paprsčité a želvy obrovské. Všechny tyto druhy jsou chráněny Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Přestože mnoho z želv po letu v zavazadlech zahynulo, byly navráceny do své původní vlasti jako důkazní materiál.

Přečtěte si

Bez důvodů a s mláďaty. Střílení medvědů na Slovensku

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post #zesvěta: Trumpova pochybná kryptoměna appeared first on investigace.cz.

Jeden z nejbohatších Poláků Cezary Smorszczewski působil v petrochemickém koncernu Orlen nebo ve firmě vlastněné oligarchou Michailem Fridmanem. A právě on převzal milionovou investici ve Slovinsku, když po vypuknutí konfliktu v Ukrajině začali Rusové z tohoto podniku couvat.  Příběh o ruském napojení na slovinské investice odhalují polští novináři z webu Frontstory. Objevuje se v něm i česká stopa v podobě podnikatele Petra Šmída.

V jedné z nejzelenějších částí Lublaně má vzniknout moderní rezidenční Regentská čtvrť (Regentov kvart), podle webu ideální pro mladé rodiny a šetrná k životnímu prostředí. Má jít o 356 bytů a více než 500 parkovacích míst. Celková hodnota projektu se odhaduje na 65 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun).

Oficiálním vlastníkem pozemku a investorem je slovinská společnost Lesnep. Tato firma má přitom za sebou síť obchodních vazeb sahajících až do Lucemburska, na Kypr, do Polska a do Ruska. Ve skutečnosti ji vlastní kyperská společnost Brusnika. Abroad.

Krátce po ruské invazi do Ukrajiny na jaře 2022 většinu akcií  Brusnika. Abroad získal polský podnikatel a investor Cezary Smorszczewski, v Polsku známý jako bývalý viceprezident firmy Orlen. Do roku 2020 také působil jako manažer a nepřímo i akcionář společnosti, do které investoval koncern spojený s ruským oligarchou Michailem Fridmanem.

Řetězec transakcí vede do Ruska

Jak bylo řečeno, investorem Regentské čtvrti je firma Lesnep z Lublaně, jejímž ředitelem je Slovinec Matjaz Cerjak. Mezi říjnem 2020 a březnem 2022  ale společnost měnila majitele. Hlavní roli v tomto procesu hrály firmy pod hlavičkou „Brusnica“.

Informace z projektu Cyprus Confidential ukazují, že slovinskou odnož Brusnica vlastní Brusnika. Abroad z Kypru. Tato společnost až do března 2022 patřila Rusovi Alexeji Krukovskému, majiteli moskevské firmy Brusnika. Lesnep sice měnil v průběhu několika měsíců majitele, cena firmy se však podle novinářů z Frontstory vždy pohybovala mezi 5 (asi 121,6 milionů korun) až 5,6 miliony eur (asi 136,2 milionů korun).

V únoru 2022 však Rusko napadlo Ukrajinu. Pár dní poté, 7. března, byl kyperské advokátní kanceláři spojené s Brusnika. Abroad poslán referenční dopis týkající se Cezaryho Smorszczewského. O dva dny později zavedla Evropská unie sankce namířené vůči Rusku. Na přelomu března a dubna 2022 pak Smorszczewski koupil 90 % společnosti Brusnika. Abroad za celkem 9 tisíc eur (asi 219 tisíc korun). Polák se tak stal hlavním investorem Regentské čtvrti, přičemž hodnota této investice se má pohybovat v desítkách milionů eur.

Letošního května Smorszczewski koupil také většinový podíl ve slovinské firmě Brusnica, a to za 6 750 eur (přes 158 tisíc korun).

Levně koupit, draze prodat

Novináři z Frontstory se nového majitele Brusnika. Abroad ptali, proč se rozhodl do projektu investovat. Cezary Smorszczewski v odpovědi zdůraznil, že využil situace  „nakoupit levně a draze prodat“, což je jeho podnikatelským záměrem. Popřel, že by se Slovincem Cerjakem působili v lublaňské investici jako pouzí prostředníci, a zachránili tím projekt před podezřením z vazeb na ruské peníze.

Smorszczewski také řekl, že je většinovým vlastníkem akcií společnosti i skutečným majitelem a „ostatní narážky jsou nepravdivé a nepodložené fakty“. „Souhlasil bych s tím, že ruští investoři byli pod tlakem, aby opustili trhy. Příležitosti se tak naskytly samy. Mnozí toho využili a nakoupili aktiva za tržní cenu. Já jsem to udělal také,“ dodal podnikatel.

Přečtěte si

Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím

Vysvětlil, že společnost, která se váže k lublaňské investici, ho stála „značnou částku“, prý několik tisíc eur za akcie a „mnoho milionů“ eur za její dluh. Zdůraznil, že jde o nominální cenu akcií společnosti a její finanční rozvaha zahrnuje také „významné“ úvěry. Navíc mu prý dlužné pohledávky vůči firmě byly prodány na základě zvláštní smlouvy a za „značnou částku“. Smorszczewski i Cerjak novinářům odmítli sdělit, o jaké částky se jednalo.

„Když jsem hledal investory, bylo nejjednodušší kontaktovat ty, s nimiž jsem spolupracoval během posledních devíti let. Proto byli naši první partneři právě Rusové,“ přiznal Matjaz Cerjak v rozhovoru pro slovinský web Delo letos v červenci. „S nimi jsme koupili projekt Regentská čtvrť. Vždy jsme ale chtěli přibrat i další investory a jedním z nich byl současný většinový vlastník firmy, Polák Smorszczewski. Loni, když došlo ke konfliktu v Ukrajině, byl právě on připraven do příběhu vstoupit místo ruských investorů.“

Nikdo si na něj nevzpomíná

Boháč Cezary Smorszczewski pochází z Bělostoku a narodil se v roce 1965. Vystudoval polytechniku a práva, vzdělával se i v zahraničí. Na počátku 90. let začínal pracovní kariéru v polské státem kontrolované ropné společnosti PGNiG a v bankovnictví.

https://twitter.com/FRONTSTORY_PL/status/1724709757238358032

V roce 2004 nastoupil do firmy PKN Orlen, kde byl tři roky viceprezidentem a zodpovídal za zahraniční investice. V té době působil jako generální ředitel Orlenu Igor Chalupec. Ten ve své knize Rusko, ropa, politika popisuje tehdejší klíčovou investici, totiž převzetí rafinerie v litevském městě Mažeikiai společností Orlen, kde měl mít Smorszczewski důležité postavení a nakonec také letěl do Londýna, kde měl jednat s Rusy o ceně této rafinerie.

Když se však novináři z Frontstory ptali lidí účastnících se jednání o Mažeikiai, na Smorszczewského se rozpomínali jen velmi matně. Někdejší vedoucí kanceláře polského prezidenta Lecha Kaczyńského si na žádný kontakt se Smorszczewským nevzpomněla, stejně tak ani tehdejší předseda vlády. Sám Igor Chalupec nejdříve souhlasil s rozhovorem, na poslední chvíli však schůzku s novináři zrušil.

Smorszczewski má prý v oblibě sportovní auta a podle bývalého spolupracovníka se velmi rád předvádí. Jeho žena Michalina se proslavila účastí v kuchařském televizním pořadu Master Chef. On sám pak investoval do restaurace Senses, kde Michalina pracuje jako manažerka.

Fond Michaila Fridmana

V roce 2018 vzniká v Lucembursku společnost A-Cloud (dříve také EC Partners). Formálně v ní má podíl Smorszczewského polská firma CKS Inwestycje, většinový podíl však patří společnosti Enern Capital českého podnikatele Petra Šmídy (podle české Evidence skutečných majitelů jsou přímými vlastníky Enern Capital Petr Šmída, Pavel Mucha a Radovan Nesrsta). Firma Enern Capital na dotazy investigace.cz zaslané e-mailem nereagovala.

Šmída býval až do roku 2018 předsedou správní rady a dlouholetým členem představenstva Alfa Bank, jedné z největších bank v Rusku, vlastněné sankcionovaným oligarchou Michailem Fridmanem.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Ivo Rittig vlastní skrze offshorové schéma pozemky v Česku. Do března patřily odsouzenému Überallovi

Hlavním investorem firmy A-Cloud se stal lucemburský koncern ABH Holdings, který patří Michailu Fridmanovi. To polským novinářům potvrdil Pavel Nazariyan, zástupce koncernu a obchodní partner zmíněného ruského oligarchy.

Podle získaných dokumentů z projektu Cyprus Confidential figuroval v ABH Holdings také Petr Šmída. Měl pozici ve správní radě spolu s Fridmanem nebo Petrem Avenem. Poslední zmíněný dříve také šéfoval ruské Alfa Bank a údajně má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Tentýž rok vznikly další dvě společnosti, Corviglia Carry Vehicle a Corviglia Capital Fund. Smorszczewského a Šmídova A-Cloud v nich byla hlavním akcionářem.

„Banky a finanční služby vstupují do období bezprecedentní změny pod vedením nejlepších podnikatelů současnosti. Rozhodli jsme se založit Corviglia Capital Fund za účelem tyto podnikatele najít a investovat do jejich růstu,“ popsal tuto aktivitu Petr Šmída pro web E15 v roce 2018.

Corviglia Capital Fund vkládal kapitál především do technologií pro finanční instituce. Podle Pavla Nazariyana tu byla hlavním investorem další Fridmanova společnost, ABH Financial Ltd., registrovaná rovněž na Kypru a vlastněná ABH Holdings. Za rok 2018 investovala do fondu 1,27 milionu dolarů.

Peníze z Ruska

Když v roce 2018 publikoval polský web Puls Biznesu článek o tom, že do fondu Corviglia investují Rusové, Cezary Smorszczewski to popřel. O měsíc později však agentura Reuters informovala, že kyperská společnost napojená na Fridmana je významným investorem v Corviglii.

Jeden ze zdrojů novinářům z Frontstory potvrdil, že nikdy nebylo utajovaným tématem, odkud plynou finance pro Corviglia Capital Fund, o penězích z Ruska se prý mluvilo zcela otevřeně.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Abramovičovy fauly v Chelsea

Smorszczewski však novinářům řekl, že nikdy nebyl zapojen do žádných projektů dotýkajících se sankcionovaných osob. V době, kdy měl Fridman do Corviglie investovat, nebyl ještě sankcionován, stalo se tak až po vypuknutí války, dodává Frontstory.

V Corviglii prý Smorszczewski jednal s „renomovanými a ve světě dobře hodnocenými investory“. Peníze pro fond údajně pocházely z Evropské unie a na vše dohlížely lucemburské úřady, dodal polský podnikatel.

„S Fridmanem jako ředitelem společností A-Cloud a Corviglia jsem neměl žádné formální kontakty,“ odepsal Smorszczewski novinářům. Podle něj se Fridman nikdy aktivně neangažuje ve společnostech, „v jejichž orgánech nesedí“, a kde je tak pouze jejich skutečným vlastníkem. „Jako úspěšný podnikatel Fridman vždy vyhledával talentované lidi a dával jim příležitost vydělat si peníze. Tento přístup se mi líbil,“ uzavřel Smorszczewski.

Před dvěma lety byl zrušen jak Corviglia Carry Vehicle, tak i Corviglia Capital Fund i firma A-Cloud.

Mezitím se obyvatelé Lublaně začali bouřit proti projektu Regentské čtvrti a podali dvě žaloby. Nechtějí prý v klidné zelené čtvrti vysoké bytové domy. „Při setkáních s místními obyvateli byly vzneseny teze a nápady, jak tuto investici zablokovat,“ vyjádřil se Smorszczewski. „Takové problémy se bohužel u developerských projektů objevují často. Je důležité dodržovat zákony.“

The post Cyprus Confidential: Ruské investice v Lublani zachraňoval polský byznysmen appeared first on investigace.cz.

Investigace.cz po Impériu AB a Impériu DK, tedy přehledech majetků Andreje Babiše a Daniela Křetínského, spouští svoji třetí vlastní databázi. Nový projekt pojmenovaný KremRule zpřehledňuje a katalogizuje majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku. Co ruští oligarchové v Česku vlastní? Jaké etické a lingvistické problémy vznikají při tvorbě takové databáze? A proč se jmenuje KremRule?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: KremRule – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Projekt investigace.cz pojmenovaný KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“) zpřehledňuje a katalogizuje majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice nebo drží strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Všechny spojuje loajalita vůči Vladimiru Putinovi.

Po brutálním útoku Ruska na Ukrajinu se česká vláda rozhodla uvalit na Putinovy pomahače sankce, Finanční analytický úřad (FAÚ) na začátku října informoval už o osmém sankčním balíčku. Mocní Rusové se však naučili za pomoci právníků a offshorových společností své bohatství skrývat. Zjistit, kdo co vlastní, je tak úkol náročný i pro zkušené policejní vyšetřovatele. My jsme využili našeho v Česku ojedinělého přístupu do mezinárodních novinářských projektů, jako jsou Panama Papers, FinCen Files nebo Pandora Papers, a zmapovali jsme, kdo z mocných Rusů v Česku ukrývá své majetky.

Naše zkoumání jsme se rozhodli zveřejnit formou medailonků těchto osob v přehledné databázi, aby s těmito informacemi mohla pracovat odborná i laická veřejnost. Začali jsme seznamem lidí, kteří se „aktivně podílejí na útlaku a korupci Putinova režimu“, jak jej sestavil Nadační fond proti korupci vedený opozičním předákem Alexejem Navalným.

Nově jsme přidali vyhledávač napojený na opensanctions.org, v němž si můžete dohledat doplňující informace k zařazení těchto osob na sankční seznamy.

O některých z jejich majetků jsme informovali již dříve. Naopak jiné zde odhalujeme poprvé. V databázi najdete 14 aktualizovaných a 12 zcela nových medailonků. Na rozšiřování databáze i nadále pracujeme. Pokud víte o něčem, co jsme přehlédli, dejte nám prosím vědět na info@investigace.cz.

The post KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi appeared first on investigace.cz.

V průběhu minulého roku zabavil ruský soud bývalému poslanci Státní dumy a nositeli medaile Řádu za zásluhy o vlast Sergeji Sopčukovi majetek v hodnotě přibližně 17 miliard korun. Politik byl ruskými úřady obviněn z praní peněz a zneužití politického postavení a koncem minulého roku byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Přestože je od první půlky minulého roku na útěku, svůj český majetek stihl bývalý ruský politik včas zaopatřit, aby o něj nepřišel. Jak se mu to povedlo? Kolik toho v Česku měl? A je jediný ruský poslanec s majetky ukrytými v Česku?

Rozhovor s Kristinou Vejnbender, která Sopčukovy české investice odhalila. Dostupný na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Stíhaný ruský poslanec Sopčuk schoval své majetky v Česku – rozhovor appeared first on investigace.cz.

V průběhu minulého roku zabavil ruský soud bývalému poslanci Státní dumy a nositeli medaile Řádu za zásluhy o vlast Sergeji Sopčukovi majetek v hodnotě 39 miliard rublů, v přepočtu přibližně 17 miliard korun. Politik byl ruskými úřady obviněn z praní peněz a zneužití politického postavení. Koncem minulého roku na něj byl vydán mezinárodní zatykač, a přestože je momentálně na útěku, svůj pražský majetek Sopčuk stihl včas zaopatřit, aby o něj nepřišel. Redakce investigace.cz zjistila, jak se mu to povedlo.

Exposlance Sopčuka s Českem formálně spojuje jen relativně krátké šestileté období – od roku 2010 do roku 2016 vlastnil prostřednictvím své české firmy Bixi Logistic byt o rozloze 115 metrů čtverečních v takzvaném domě s dírou neboli v luxusní rezidenci na pražských Kavčích horách. Nejdražší z bytů v této rezidenci o velikosti 6+kk, umístěný na střeše a vybavený zahradní terasou, už v roce 2009 stal více než 50 milionů korun. V daňovém přiznání z roku 2015 Sopčuk uvádí, že si svůj byt včetně garáže pořídil za více než 19 milionů korun.

Čím úspěšnější, tím chudší

V roce 2016 byl v rámci předvolební kampaně v regionálních novinách Primorskaja gazeta publikován seznam majetku kandidátů na místa poslanců do Státní dumy. V seznamu Sopčukových nemovitostí figuroval jak zmíněný byt, tak i pozemek nebo pozemky s celkovou plochou 4 959 metrů čtverečních v Česku.

Ve stejném roce uvedl svůj pražský byt v seznamu deklarovaného majetku naposledy. Naopak na seznamu publikovaném po volbách na webu Státní dumy už pozemky chyběly. Poté, co byl v roce 2016 zvolen do Státní dumy, mu totiž zahraniční majetek začal působit nepříjemnosti. V Dumě se v tu dobu objevovaly návrhy zákonů, jež měly poslancům zakázat vlastnictví nemovitosti v zahraničí. V přiznání Sopčukova majetku z roku 2017 už tak jakákoli česká nemovitost chyběla.

O tom, jak si na majetek včetně toho českého vydělal, kolovaly různé domněnky. Jeho spolustraníkům neuniklo, že příliš rychle kumuluje bohatství, neboť rodák z malého přímořského městečka Ussurijsk a bývalý mechanik na zemědělském statku se zničehonic stal miliardářem.

Záznam domovní prohlídky Sopčukova domu

Sopčukova politická kariéra začala už v roce 1990 mandátem v okresní radě lidových poslanců okresu Okťabrskij. Posléze byl v roce 1997 zvolen do Dumy Primorského kraje a  působil i jako vedoucí okresu a později předseda krajského zákonodárného sboru. Po několika letech povýšil na viceguvernéra Primorského kraje. V roce 2011 byl znovu zvolen do regionálního zákonodárného sboru a v roce 2016 do Státní dumy. 

Příliš aktivním poslancem ale v Moskvě nebyl – v průběhu prvních let jeho mandátu se mu dokonce začalo přezdívat „molčun“, což by se do češtiny dalo přeložit jako „člověk, co pořád mlčí“. Téměř rok od svého zvolení Sopčuk nepředložil jediný návrh zákona a nevystoupil na žádném plenárním jednání. Svou poslaneckou energii vynaložil spíše na podnikání, což mu poslanecký mandát přísně zakazoval.

Chudý poslanec, bohatá rodina

Politická kariéra totiž Sopčukovi nejen nebránila, ale naopak jeho byznysu prospívala. Hned po pádu Sovětského svazu působil v několika dopravních firmách, kde tajně setrval i po zvolení do funkce poslance.

Od roku 2011 do roku 2020 také investoval přes miliardu rublů do aktiv firmy „Ternej Zoloto“, která těží zlato v Primorském kraji. Za tyto peníze společnost provedla rozsáhlý průzkum a objevila zásoby zlata a stříbra v hodnotě přibližně 38,5 miliardy rublů. Přitom už v letech 2012 až 2014 společnost vytěžila 157 kilogramů zlata a dvě tuny stříbra. V roce 2016, kdy se Sopčuk stal poslancem Dumy, převedl sto procent aktiv na svou sestru – Ljudmilu Stukovou. Z pozice celostátního politika ovšem i nadále podporoval těžební aktivity firmy.

Čím víc se však Sopčukovi dařilo v podnikání i v politické kariéře, tím rychleji se překvapivě krátil jeho seznam vlastněného majetku a příjmů, jejž měl jakožto veřejný činitel pravidelně zveřejňovat. V Dumě se navíc často ozývaly nespokojené hlasy jeho chudších kolegů, kteří navrhovali v rámci boje s korupcí uzákonit zákaz vlastnění nemovitosti a podnikání ruských poslanců v zahraničí. Z hlasovacích záznamů na stránkách Dumy vyplývá, že hlasování o těchto návrzích se Sopčuk vždy strategicky zdržel, nicméně majetek se rozhodl prozíravě skrýt.

Parta z Herinku

V roce 2016, kdy „mlčenlivý poslanec“ převedl aktiva těžařské firmy na svou sestru, zdědila Ljudmila i „děravý“ byt na pražských Kavčích horách. Česká firma byla ovšem přepsána na Nataliu Litvinou, která stejně jako bývalý poslanec pochází z malého přímořského městečka Ussurijsk. Tím ale jejich provázání nekončí.

Jako trvalou adresu uváděl Sopčuk v letech 2016 a 2017 ulici Slunečná 67 v obci Herink na východě Prahy. Jde o rodinný dům, jenž podle záznamů z katastru dnes patří bratranci Litviné, jistému Grigoriji Primakovi. Stejný dům je podle informace portálu Kompromat zároveň stále evidován jako majetek samotného Sopčuka, což se ale redakci nepodařilo potvrdit.

Od roku 2008 Primakovi podle databáze Offshore Leaks Database, která obsahuje stovky tisíc uniklých záznamů z proslulých Pandora, Panama a Paradise Papers, patří podíl v offshorové společnosti Delmar Trading Limited, registrované na Britských panenských ostrovech, a od roku 2006 má podíl i v dalším offshoru Portman Commerce Limited. V  obci Herink se jako soused ale vyskytuje i další Primakův byznys parťák z offshorové firmy, podnikatel Oleg Marasanov, jenž měl podle výpisu z obchodního rejstříku do roku 2020 bydlet na adrese Slunečná 39.

Shodou neuvěřitelných náhod pak patří další dům v Herinku, s adresou Za Zahradama 66, společnosti USSURI-L, kterou v roce 2009 založil Roman Litvin, manžel Natalii Litviné. Ta byla v letech 2016 a 2017 jednatelkou této firmy. Od roku 2017, tedy v době, kdy se Sopčuk aktivně zbavoval majetku a nemovitostí, se jedním z jejích společníků stala americká firma Fox Weaver Management, vedená Milanem Kučerou. Podle informace z Open corporates je firma momentálně v likvidaci.

V domě bývalého ruského poslance dnes bydlí Ukrajinci

Zdroj redakce, jenž byl v minulosti pracovně ve spojení se Sopčukem, nám potvrdil, že Sopčuk s Litvinem měli „vřelé vztahy” a „Litvina byla Sopčukovi velmi loajální“.  Ruský poslanec si údajně pořídil českou nemovitost právě na doporučení Litviné, která v té době už žila v Česku.

O tom, že se nejedná o běžnou koupi realit, svědčí výpověď Litviné české známé, jež si také nepřála být jmenována. „Litvina je matkou mnoha dětí, a v jednu dobu dokonce pracovala jako pokojská. Sopčukovi zařizovala české dokumenty potřebné ke koupi nemovitosti a založení firmy,“ shrnuje zdroj.

Litvina má na svém instagramovém účtu jen několik snímků z roku 2020, kde tráví čas na lodi ve Španělsku nebo Maroku. Její nezletilý syn zveřejnil na svém instagramovém účtu foto pořízené na konci srpna na Kanárských ostrovech. Pražský byt na Kavčích horách je momentálně napsán právě na něj.

Redakci se nepovedlo Litvinou přímo zkontaktovat. Na zprávy na Instagramu nereagovala. Našemu zdroji ale potvrdila, že zprávu od redakce zaznamenala, ovšem kontakt s redakcí odmítla. „Byt (na Kavčích horách pozn. redakce) mi koupili jako dárek příbuzní, žádné jiné komentáře k tomu nemám. Nikoho by můj majetek neměl zajímat,“ řekla. Vzápětí byl její účet na Instagramu smazán. Na recepci rezidence nám bylo řečeno, že nikdo jménem Sopčuk ani Litvina v domě nebydlí. Na seznamu nájemníků jsme objevili jméno Sopčukovy sestry.

Navštívili jsme i Herink, kde jsme od sousedů zjistili, že v Primakově domě v minulosti bydlel postarší pán ruského původu. „Často chodil s holemi na vycházky, působil osaměle, ale příjemně,“ popsala ho sousedka. V současnosti v domě bydlí ukrajinští občané, kteří se tam podle sousedů nastěhovali zhruba před dvěma měsíci. 

„Pan Primak tu byl naposled v létě, ale teď je v Rusku, dám vám na něj kontakt,“ slíbil nám jeden z nich, který zrovna sekal trávu na zahradě. Po chvilce telefonování se vrátil a omluvil se – Primak si nepřeje být kontaktován. Další dva zmíněné domy – Sopčukův a Marasanovův – jsou momentálně prázdné a procházejí rekonstrukcí. V jednom z nich se podle vzpomínek sousedů vyskytovala „rusky mluvící žena s krátkým sestřihem“, což odpovídá někdejšímu vzhledu Natalii Litviné. 

The post Stíhaný ruský poslanec Sopčuk schoval své majetky v Česku appeared first on investigace.cz.

V pátém a také posledním díle podcastové série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina popisujeme záhadně nabyté bohatství či podivně získané lukrativní manažerské pozice Putinových životních žen. Nebude řeč pouze o bývalé první dámě, představujeme také bohatství a protekci té, o které média hovoří jako o Putinově tajné milence a matce jeho dětí. Tedy tvrzení, která se jen velice, velice těžko ověřují. Zejména když se týkají jednoho z nejtajnůstkářštějších lidí na světě. A na úplný závěr si povíme o majetcích, které se novinářům nově podařilo s Putinem propojit.

Tento díl ovšem není pouze posledním díle ze série o Vladimiru Putinovi, ale také posledním dílem, na kterém pracovala Nikola Klepáčková. Děkujeme. Pátý a také poslední díl ze série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina. Dostupný na všech podcastových platformách.

V případě, že vás minuly předcházející čtyři díly, doporučujeme si nejprve poslechnout je. Všechny jsou též dostupné i na dalších podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Bohatství a nepotismus Vladimira Putina, díl 5. appeared first on investigace.cz.

Putinovo údajné, za přátele skryté bohatství jsme už probírali v prvním díle této minisérie. Minulý díl jsme představili Prigožina, člověka, který za Putina dělá špinavou práci. Znamená to, že přichází čas věnovat se Putinově rodině. Většina Putinových příbuzných totiž zvláštní shodou náhod vyhrává státní zakázky, obsazuje důležité pozice ve státní správě, nebo i přes skrovný plat získala majetek v hodnotě několika miliard. Protože to by bylo, aby příbuzní vrchního oligarchy alespoň trochu neprofitovali ze svého příbuzenského vztahu.

Třetí díl ze série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina. Dostupné na všech podcastových platformách.

The post Podcast ODPOSLECH: Bohatství a nepotismus Vladimira Putina, díl 3. appeared first on investigace.cz.