Dle zjištění webu Follow the Money (FTM) obchod s drogami v Albánii prorůstá do nejvyšších vládních kruhů. Lidé napojení na mafii pronikají do podnikání i státní správy – od policie a soudů až po rozhodující patra politiky. Někteří bývalí vyšetřovatelé proto tvrdí, že Albánie stojí na prahu proměny v plnohodnotný narkostát. Odborníci zároveň potvrzují, že role albánské mafie ve světovém obchodu s drogami dlouhodobě sílí a její vliv zasahuje do všech koutů Evropy, včetně Česka.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Byla chladná říjnová noc roku 2013, když policisté ve městě Fier zastavili černé audi A8. Několik dnů sledovali, jak se vůz pohybuje mezi lidmi podezřelými z pašování drog. Policejní vyšetřovatel Dritan Zagani tehdy věřil, že má před sebou průlom v boji proti organizovanému zločinu. 

Nařídil tedy, aby bylo auto odvezeno na služebnu, a čekal, že tentokrát kriminalisté konečně najdou důkazy, které povedou k zadržení podezřelé skupiny. Jenže jakmile audi doputovalo do garáže, Zaganiho nadřízený přišel s jediným pokynem: auto se prohledávat nebude. A důvod? Patřilo tehdejšímu ministrovi vnitra Saimiru Tahirimu, jednomu z nejmocnějších mužů v zemi. 

Follow the Money uvádí, že v ten moment Zagani pochopil, že nejde o obyčejnou policejní akci. „Moje největší obava se naplnila. Má země se stala narkostátem,“ řekl o mnoho let později, už v bezpečném úkrytu ve Švýcarsku, kam uprchl a kde získal novou identitu. Místo boje proti pašerákům totiž brzy čelil obvinění on sám – za to, že údajně překročil své pravomoci.

Zagani byl následně stíhán a strávil čas ve vazbě. Tvrdí, že se stal terčem represí poté, co upozornil na možné vazby mezi organizovaným zločinem a vysoce postavenými představiteli státu. Po propuštění čelil dalšímu tlaku a výhrůžkám, načež z Albánie uprchl. V zahraničí získal novou identitu a ochranu.

Podle Zaganiho jeho případ ilustruje systémový problém. Uvádí, že zločinecké struktury pronikly do státní správy a politickou odpovědnost za tento vývoj nese premiér Edi Rama. Ten se dlouhodobě prezentuje jako reformní lídr, zatímco vnitropolitická realita podle Zaganiho svědčí o toleranci propojení moci a podsvětí.

Město, kde úředníci jezdí v luxusních autech

Albánie je křehká země, každý pátý obyvatel žije pod hranicí chudoby. Mladí lidé odcházejí, protože doma je čeká nezaměstnanost a mizivá mzda. A tam, kde je bída, se mafii daří.

Kriminální skupiny kupují rozbořené činžáky, staví hotely, vlastní kavárny, kadeřnictví, stavební firmy. Peníze, které přicházejí z kokainu a konopí, se bleskově proměňují v legální majetek.

To je však jen první krok. Ten druhý je nebezpečnější: obsazují státní instituce.

„Viděl jsem státní zástupce, kteří mají oficiální plat sotva osm set eur, ale jezdí v autech, na která bych si já nikdy nevydělal,“ říká reportérům FTM bývalý albánský viceprezident Arben Ahmetaj, který později rovněž žádal o azyl ve Švýcarsku. V Albánii byl obviněn z korupce, přičemž sám tvrdí, že šlo o obvinění zmanipulovaná vládou s cílem poškodit jeho pověst.

Muži, které systém chrání

Když italská prokuratura zveřejnila důkazy, že ministr vnitra Tahiri spolupracoval s pašeráckou sítí, byl odsouzen  až v roce 2019 poté, co byl léta vyšetřován italskou militarizovanou policejní jednotkou Guardia di Finanza (GdF).

A nebyl poslední.

Bývalý ministr vnitra Taulant Balla měl být obráncem albánské diaspory, jeho lidé však byli zachyceni na nahrávkách, jak za volební hlasy v Británii nabízejí úplatky. Později se jeho jméno objevilo v komunikaci pašeráků drog, která vyšla najevo při prolomení kanadských šifrovacích telefonů Sky ECC. Ty pro komunikaci často využívají lidé z organizovaných zločineckých skupin.

Premiér Rama ho přesto ponechal ve funkci.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

V lednu 2024 bylo díky záznamům z hraničních kontrol odhaleno, že premiérův bratr Olsi řídil auto, které bylo později identifikováno jako vozidlo užívané místní mafií k převážení kokainu. Premiér Rama se svého bratra i nadále zastával. Follow the Money uvádí, že problém působení mafie sahá i daleko za hranice Albánie – její sítě se rozprostírají do všech koutů Evropy.

Evropa reaguje pozdě

V září minulého roku italská policie provedla zátah, při kterém zatkla více než šedesát osob a zabavila tři sta kilogramů kokainu. „Všichni hlavní šéfové byli Albánci,“ uvedl jeden z vyšetřovatelů. „Ani nemuseli být v Itálii. Řídili to na dálku.“

Peníze tekly přes falešné faktury nejprve do východní Evropy, pak do Číny a nakonec zpět na Západní Balkán.

V Belgii albánské gangy vypsaly v rámci velkého zásahu v roce 2021 odměnu téměř 27 milionů korun za smrt soudců. V Nizozemsku ovládají přístavy v Antverpách a Rotterdamu, kudy proudí tuny kokainu. Ve Španělsku jim policie zabavuje rekordní množství drog ukrytých v kontejnerových zásilkách s banány.

Podle  bezpečnostních zpráv Europolu patří albánské zločinecké skupiny mezi pět nejnebezpečnějších v Evropě. 

Přesto Evropa dále podporuje albánské přibližování k Unii. Při oficiálních návštěvách Brusel opakuje, jak země „pokročila v reformách“. 

Podle bývalého detektiva v exilu Zaganiho, který mluvil s novináři z Follow the Money je to absurdní. „Nevím, jak mohou nevidět, co se děje,“ krčí rameny. Ahmetaj, bývalý místopředseda vlády, řekl reportérům totéž: „Evropa zavírá oči před realitou.“

Země, která se mění v podsvětí

Dritan Zagani dnes žije daleko od domova. Jeho život se smrskl na švýcarské ulice, anonymní hotely a večery, kdy přemýšlí, jestli se vůbec někdy vrátí. Pokud by to udělal, čekal by ho trest – v nepřítomnosti ho odsoudili na sedm let. 

Stále však sleduje zprávy z Albánie. Vidí politické kampaně, které slibují „nový začátek“. Vidí zatýkání malých ryb organizovaného zločinu a ticho kolem těch velkých. A vidí mladé lidi, kteří odcházejí, protože nevěří, že se něco změní.

„Mafie není už jen na ulicích,“ říká. „Sedí v kancelářích, na ministerstvech, u soudů. A ti, kteří by měli chránit spravedlnost, často chrání vlastní kapsy,“ doplňuje.

Albánská stopa v mezinárodním obchodu s drogami

Albánské zločinecké skupiny dnes patří k nejvlivnějším aktérům mezinárodního obchodu s kokainem a jejich pozice se postupem času upevňuje. Podle expertů se globální drogový trh v posledních letech zásadně proměnuje: místo tradičních kartelů vzniká roztříštěná sít menších buněk, z nichž každá se specializuje na konkrétní část dodavatelského řetězce. Tento model snižuje náklady a zvyšuje odolnost vůči zásahům policie. Právě v takovém prostředí se dokázaly prosadit albánské skupiny, které operují v Latinské Americe i v Evropě. 

Zpráva Europolu z roku 2024 řadí Albánce mezi pět nejvýznamnějších skupin zapojených do obchodu s kokainem. Jejich přítomnost v Evropě se střídá mezi přístavy od Antverp po Španělsko a Itálii, a to s cílem vyhnout se pozornosti úřadů.

Dle Fatjony Mejdini z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu je specifikem albánských organizací vnitřní soudržnost založená na rodinných vazbách, která výrazně komplikuje jejich infiltrace. Zároven jsou známé ochotou riskovat: často přepravují mimořádně velké zásilky v řádu tun. 

Nepředstavují tedy okrajový jev, ale systematický vliv, který výrazně formuje současnou podobu evropského drogového trhu.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Albánské gangy posilují ve světovém obchodu s kokainem. Vliv mafie sílí i v albánském státě appeared first on investigace.cz.

V druhé polovině listopadu padly rozsudky v italském případu Rinascita Scott. Šlo o obrovský soudní proces se stovkami lidí obviněných z členství či spolupráce s kalábrijskou mafií ’Ndrangheta. Případ začal před více než třemi lety. Média spekulují, zda bude vyvrcholení jednoho z největších mafiánských procesů v historii Itálie silným úderem pro fungování ’Ndranghety. Expertka Anna Sergi z University of Essex v rozhovoru pro investigaci.cz naznačuje, že si to nemyslí, neboť celá věc je komplikovanější.

Proces s lidmi napojenými na italskou mafii ’Ndrangheta vyvrcholil 20. listopadu. Prokurátoři odsoudili celkem 322 obžalovaných z trestných činů obchodování s drogami a zbraněmi, vydírání nebo spolčení s mafií. Dva přední členové ’Ndranghety dostali nejvyšší trest 30 let odnětí svobody. Někteří obžalovaní byli naopak zproštěni viny. Proces, označovaný i jako Rinascita Scott, probíhal ve speciálním bunkru s vysokým stupněm zabezpečení ve městě Lamezia Terme na jihu Itálie.

’Ndrangheta vznikla v chudém jihoitalském regionu Kalábrie. Jde o jednu z nejnebezpečnějších kriminálních organizací na světě, která kontroluje až 80 % evropského trhu s kokainem. Podle odhadů publikovaných na webových stránkách BBC měla skupina roční obrat okolo 60 miliard dolarů (přibližně 1,336 bilionů korun).

Poslední podobně obrovský proces dotýkající se velkého množství obžalovaných proběhl v Itálii před více než třiceti lety, s ’Ndranghetou ovšem nesouvisel. V roce 1986 v Palermu soudili 475 údajných členů sicilské mafie, spojených se skupinou Cosa Nostra. Výsledkem bylo víc než 300 odsouzení a 19 doživotních trestů.

Změní podle vás proces Rinascita Scott fungování ’Ndranghety či jiných organizovaných kriminálních skupin nebo přístup italských úřadů k mafii jako takové?

Nezmění ani ’Ndranghetu, ani jinou mafii. Neukázal se tu žádný nový přístup k antimafiánským zákonům. Vlastně jde vždy o tentýž přístup, tedy pokusit se poskytnout co nejúplnější obraz daného území, kde mafie operuje, v tomto případě v provincii Vibo Valentia. Podle toho je pak celý proces vystavěný. Ten v Lamezia Terme byl alespoň v něčem podstatný, když jako svědci začali vystupovat i tamní obyvatelé, což je dobrá věc (v procesu promlouvali bývalí členové mafie a příslušníci klanů, takzvaní „pentiti“, pozn. red.). Kromě toho se ale neudálo nic nového.

Do jakých skupin patří lidé obvinění a odsouzení v tomto procesu? Jde o bílé límečky, příbuzné, politiky, místní zastupitele?

Proces se týká pouze klanů z provincie Vibo Valentia v Kalábrii. ’Ndrangheta operuje i v jiných oblastech Kalábrie a jednotlivé klany jsou mezi sebou víceméně propojené. V tomto případě se snažily vytvořit novou strukturu, která by jim umožnila lepší spolupráci. Šlo o vznikající klany, o jejich vnitřní boje a spojenectví. Jak tomu v italských mafiánských procesech bývá, mezi obviněnými byly i bílé límečky, včetně bývalých politiků a členů tajných služeb nebo příslušníků policie.

Přečtěte si

’Ndrangheta: jak funguje a jak se dostala do Česka

Soud nám toho mnoho nového o ’Ndranghetě neukázal, o plánech mafie se už vědělo. To, co jsme neznali, byl konkrétní scénář jejich chystaných aktivit, díky čemuž se nám teď odhalily jejich struktury, spojenectví a konflikty v ucelenější podobě. Navíc jde teprve o první stupeň, v italském trestním systému je možné se odvolat, takže proces může být v odvolací fázi zcela zvrácen.

Můžete podrobněji přiblížit, jak vypadá vnitřní struktura ’Ndranghety?

Hlavními jednotkami této mafie jsou klany, členské rodiny, což jsou její základní a nejsilnější stavební prvky. Přestože existují jakési koordinační vyšší struktury, klany jsou stále autonomní. Existují rovněž takzvané „locale“ neboli místa, kde se koordinují klany z určitého území, tady působí dva druhy skupin, hlavní a minoritní. V jejich rámci funguje ještě systém udělování hodností členům. Minoritní skupina má nižší hodnocení, což ovlivňuje i zaměstnání jednotlivých příslušníků. V hlavní skupině je několik hodností, z nichž jsou ovšem vyloučeny ženy, byť i ty mají v tomto systému svou roli. Osoby zastávající některé pozice umožňují koordinaci mezi členy a také komunikují s lidmi u moci, třeba s politiky a policií. Někteří lidé v hlavní skupině pak jednají i s jinými strukturami, třeba na regionální úrovni.

Čím je ’Ndrangheta specifická v porovnání s ostatními italskými mafiemi?

Mafie jsou velmi proměnlivé a ty italské mají svůj specifický vývoj. ’Ndrangheta má mnoho společného s ostatními skupinami, dokonce s nimi v některých sférách také spolupracuje, včetně obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi, ale i v oblastech korupce nebo praní špinavých peněz. ’Ndrangheta se od ostatních skupin naopak liší svou strukturou, která je horizontální a umožňuje flexibilitu napříč členskými rodinami a klany.

Jaký vliv má podle vás ’Ndrangheta v Itálii či v Evropě? Změní to nějak proces v Lamezia Terme?

Na to nemůžu jednoduše odpovědět, protože pozici ’Ndranghety v posledních deseti letech je velmi složité stručně vysvětlit. Její vliv roste v oblasti obchodu s drogami, místní korupce a v několika dalších sférách souvisejících s nelegálními trhy. To ale nemá s justičním procesem v Lamezia Terme nic společného, ten se týkal konkrétní provincie a určitých klanů, ne celé ’Ndranghety.

Rozsudky v případu Rinascita Scott nebudou mít žádný evropský dopad. Jak už jsem říkala, zaměření celého procesu jako takového bylo do značné míry regionální, na úrovni konkrétních italských provincií. Neexistuje žádná přímá souvislost mezi tímto procesem a mezinárodním dosahem ’Ndranghety.

https://twitter.com/AFP/status/1348460378653552642

Jsou podle vás italské antimafiánské zákony dobře sepsané? Mají nějaké nedostatky?

Protimafiánská legislativa cílí hlavně na kořeny organizovaného zločinu. Zákon se často zaměřuje na mafiány v nižším postavení uvnitř hierarchie dané kriminální skupiny. Legislativa má někdy tendence předpokládat, že lidé automaticky patří k mafii jen proto, že žijí v určitých regionech. Tím ale vzniká prostor pro velkou zaujatost i porušování lidských práv na spravedlivý proces, což se právě týkalo i soudu v Lamezia Terme.

Italské orgány vyšetřují mafii účinně, problém vzniká jinde, přesněji řečeno po samotném vyšetřování – co se děje pak, tedy stíhání, rekonstrukce případů nebo prevence. To je to, co Itálii chybí.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: Profimedia

The post Obří proces s italskou mafií? ’Ndranghetu to nezmění, myslí si expertka Anna Sergi appeared first on investigace.cz.

Máte rádi pivo Heineken? Po dnešním #zesvěta vás na něj možná chuť přejde! Heineken totiž zaprodal svou duši čínské vládě a profituje na neštěstí etnických menšin. V Moskvě pro změnu oprášili jeden známý fyzikální zákon a dle jeho znění rozšířili seznamy nevítaných osob o pět set amerických jmen včetně známých novinářů CNN nebo bývalého prezidenta Baracka Obamy. To Bulhaři mají jiné starosti, neboť řeší problém s příliš chytrými dětmi, které díky hraní videoher dokážou obchodovat se zbraněmi. Zbraně nedají spát ani londýnským policistům, protože se stále častěji zabývají jejich 3D tiskem. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak příběh o společném tažení vinařských velmocí proti Irsku, jejž se účastní i země českých pivařů. 

#1 Dětští hackeři 

Osmiletý chlapec z Bulharska nastartoval svou hackerskou kariéru tím, že si domů objednal střelnou zbraň, která se vyhnula kontrolám na celnici. Dle jeho matky malý šikula trávil valnou část času za počítačem a začal si objednávat věci bez placení, od jídel až k dražším komoditám. Když rodiče zjistili, že je zapletený v mezinárodní sítí hackerů, obrátili se na policii. Ta je však rychle vyprovodila, strážcům zákona se totiž zdálo, že taťka s mamkou přehánějí. Že nejde o nadsázku starostlivých rodičů, ale spíš o obecný jev, potvrzují slova bezpečnostního odborníka Mika Jonese, jenž mentoruje děti označené za potenciální kybernetické zločince. Podle něj se ve světě organizovaného zločinu stále častěji objevují tendence zapojovat do kybernetických útoků děti a teenagery, kteří hrají počítačové hry. Hraní online her a hackování totiž má podobné vnitřní mechanismy. Ve hře si zběhlý gambler dokáže vytvářet výhodnější podmínky, což lze pak snadno převést do hackerského světa. Zločinci si tak skrz online herní prostředí můžou vytipovat děti neboli možné ideální pomocníky ve světě online zločinu. 

Co o náborech dětských hackerů říká psycholožka, která je zároveň i vývojářkou online her, si můžete přečíst na webu euronews.

#2 Heineken těží z utrpení menšin v Sin-ťiangu

V roce 2019 prodala nizozemská pivovarnická společnost Heineken své čínské podniky tamější státní společnosti China Resources, čímž tato firma nabyla licenci na vaření piva. Heineken jako protislužbu získal čtyřicetiprocentní podíl v největším čínském pivovaru CR Beer, jehož vlastnické struktury sahají až na Britské Panenské ostrovy. Jenže chmel pro vaření tohoto piva pochází z chmelových polí na farmách v Sin-ťiangu, nechvalně proslulých nucenými pracemi Ujgurů a dalších příslušníků etnických menšin. V době, kdy Heineken spolupráci navazoval, byla represe těchto menšin už dobře známým faktem. Společnost se teď brání, že jako minoritní akcionář není zodpovědná za to, co CR Beer provádí. Dle odborníků je však spolupráce obou firem tak úzká, že odpovědnost nese i Heineken.

Kauzu detailně rozebírají investigativní novináři z projektu Follow the money. 

#3 Barack do Ruska nepojede!

Seznamy lidí, kteří nesmějí překročit ruskou státní hranici, bobtnají. Nově na nich přibylo pět set Američanů. Mezi nimi najdeme známé novinářské tváře CNN, jako je třeba Erin Burnett, bývalého prezidenta USA Baracka Obamu, několik senátorů či někdejšího diplomata Jona Huntsmana. Moskva tak reaguje na pravidelné protiruské sankce vydávané vládou Joea Bidena. Kromě výše zmíněných jmen se na černé listině objevila i jména amerických komiků a moderátorů, jako jsou Jimmy Kimmel, Stephen Colbert nebo Seth Meyers. Jaké konkrétní postihy by všem sankcionovaným hrozily, pokud by do Ruska zamířili, Moskva nespecifikovala, dodala však, že je nejvyšší čas, aby Washington počítal s tím, že každá akce vyvolá reakci. Kreml zkrátka ukázal, že alespoň ve fyzice se ještě jakž takž orientuje, a Obamovi proto na letošní dovču třeba k břehům Východosibiřského moře asi nepojedou.

Jaká další jména na seznamu najdete? Na to se můžete podívat na webu CNN.

#4 Jak vyrobit pistolku 

Ve Spojeném království zatkla policie dva vysokoškolské lektory, kteří tiskli 3D zbraně, aby je mohli prodat skupinám organizovaného zločinu. Bezpečnostní experti varují, že výroba 3D zbraní a jejich následný globální export je v Evropě na vzestupu. První 3D střelnou zbraň vyrobil před deseti lety texaský nadšenec Cody Wilson. Od té doby tuto techniku začaly přejímat různé povstalecké skupiny i globální teroristé. V říjnu loňského roku objevila britská policie v Londýně továrnu na výrobu 3D zbraní a stejný trend stále častějších nálezů hlásí i Nizozemsko, Finsko, Švédsko, Island, Španělsko nebo Austrálie. V Americe se takovým zbraním říká „zbraně duchů“, nemají totiž sériová čísla a jsou tak nedohledatelné. Velkou roli tyto zbraně hrají v Myanmaru, kde celý arzenál 3D zbraní využívají rebelové od násilného převratu v roce 2021. 

O roli 3D zbraní v Myanmaru nebo o tom, co tisk 3D zbraní představuje do budoucna, si můžete přečíst v časopisu Vice.

FGC-9 3D-printed guns in production, reportedly in Myanmar being made for rebel fighters. pic.twitter.com/WBRk58Rupu

— Jake Hanrahan (@Jake_Hanrahan) February 25, 2023

#5 My víno nedáme!

Italská vláda brojí proti Irsku, kde se chystá zákon na označování alkoholických nápojů zdravotnickými štítky. To se Italům nelíbí, protože opatření by údajně narušovalo vnitřní trh a vyvolalo znepokojení mezi spotřebiteli. V Irsku začnou nálepky platit od roku 2026. Tamní ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že označení bude krom kalorií a objemu alkoholu zahrnovat i upozornění na rizika konzumace alkoholu spojená s těhotenstvím, onemocněním jater nebo rakovinou. Irsko tak bude první zemí na světě, která zavede zdravotní značení alkoholu. Zákon kritizuje dalších třináct členských států Evropské unie, ale i Světová obchodní organizace i výrobci alkoholu. Itálie v současné chvíli spolu se Španělskem a Francií, jakožto majoritními výrobci vín na světovém trhu, připravuje společný dokument proti irské legislativě. Na neoficiální bázi se chystá také usnesení s dalšími vinařskými státy, jako je Bulharsko, Řecko, Slovensko, Portugalsko, Maďarsko i Česká republika, kde reputaci vinařské velmoci zachraňuje jižní Morava. Ej, vínéčko bílé…. 

O této i v České republice v poslední době citlivé záležitosti si můžete přečíst na zpravodajském webu Euractiv.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Pivo s příchutí otroctví appeared first on investigace.cz.

Aby se mohli zločinci domlouvat a neodhalila je policie, využívají často šifrované telefony. Italská mafie takové přístroje kupovala od firmy No. 1 Business Communication. Tato společnost se sídlem na Maltě je napojena i na vlivného amerického podnikatele, ukrajinského technologa a několik odsouzených zločinců. Podrobnosti odhalila investigativní práce novinářů z webů Irpi Media, lavialibera a z Motherboardu, technologické redakce webu Vice.

Není žádným tajemstvím, že šifrované telefony jsou bezpečnější prostředek komunikace než ty běžné, a to díky odolnosti vůči nežádoucímu nabourání zvenčí. Navíc se takto upravené telefony mohou na první pohled tvářit jako běžná zařízení a svou šifrovanou stránku odhalit až po specifickém způsobu spuštění. Ne všechny firmy, které podobná zařízení vyrábějí, tak činí pro zločince. Některé zasáhnou, pokud zjistí, že jejich služeb využívají kriminálníci. Jiné podobné služby mohou být zase vábničkou sestrojenou policií za účelem chytit zločince při činu. Tak tomu bylo třeba v případě sítě Anom, kterou vyvinula a skrytě provozovala americká FBI.

V posledních letech úřady nadto výrazně zdokonalily své schopnosti nabourat se do sítí poskytujících šifrovanou komunikaci. Tímto způsobem se dostaly k datům ze služeb EncroChat a Sky ECC.

Zločinci si tedy pečlivě vybírají, jakou šifrovací službu využijí. Po únicích dat ze zmíněných služeb proto začali přecházet k firmě No. 1 Business Communication (No1BC), jež prezentovala své nabídky jako velmi bezpečné. „Prolomit pouze první úroveň (zabezpečení) by zabralo v průměru asi 6,4 kvadrilionu let,“ chvástala se společnost na svém webu. Po této době prý útočník bude muset čelit „mnoha dalším zamknutým dveřím“. Služeb firmy využívala od roku 2016 také italská mafie ‚Ndrangheta.

Investigativní novináři z webů IrpiMedia, lavialibera a Motherboard nedávno odhalili podrobnosti o fungování této firmy, ale i o tom, jak je provázána s organizovanými zločineckými skupinami.

„Revoluční řešení“

Společnosti nabízející šifrované komunikační sítě často prodávají speciálně upravené chytré telefony. Instalují do nich vlastní komunikační aplikace nabízející koncové šifrování. Mnohdy poskytují i další služby, jako je třeba mazání dat na dálku. Taková funkce se zločincům hodí v případě, že jim přístroj zabaví úřady.

„Revoluční řešení pro ochranu hlasové komunikace,“ psalo se na webu firmy No1BC v roce 2009, tedy krátce poté, co vstoupila na trh. V té době společnost nabízela telefony se softwarem instalovaným na SD kartě, který umožňoval „hovory odolné proti odposlechu“. Dnes klientům poskytuje aplikaci k posílání šifrovaných zpráv, instalovanou na iPhonech.

No1BC používá k prodeji svých služeb distribuční síť prodejců. Na webu proto inzeruje i možnost, jak se takovým prodejcem stát. Člověk vyplní formulář, kde jsou podrobné kolonky na osobní i bankovní údaje budoucího distributora. Ještě v roce 2016 inzerovala firma na svém webu, že má prodejce po celém světě, včetně Číny, Hongkongu, Běloruska a Irska. Už od vzniku No1BC byli mezi prodejci rovněž lidé později odsouzení za různé trestné činy.

Americký bankéř a technologický mág z Ukrajiny

Některé firmy typu No1BC začínaly jako legitimní společnosti, ale později se začaly přiklánět ke své zákaznické základně složené převážně ze zločinců, upozorňuje novinář Joseph Cox na webu Vice. Jiné takové firmy založili přímo pašeráci drog. Úřady podle Vice opakovaně uvedly, že tyto podniky jsou leckdy samy o sobě kriminální subjekty vytvořené za účelem usnadnit páchání trestných činů.

New: today we pull back the curtain on one of the most important tech companies for organized crime called No. 1 BC

We found its the encrypted phone of choice for the Italian mafia. Former sellers, industry sources, sensitive docs

"Big on the market"https://t.co/O8sxXlEtv4

— Joseph Cox (@josephfcox) May 11, 2023

Firma No. 1 Business Communication je oficiálně registrovaná ve městě Msida na Maltě, a to na jméno amerického bankéře polského původu Jacka Bursteina. Ten převzal funkci generálního ředitele firmy v roce 2019. Když se novináři vydali na maltskou adresu, ukázalo se, že po společnosti tam neexistují žádné konkrétní stopy.

Burstein, jenž sídlí na Floridě, založil i americkou banku Strategica, která je napojena na ředitele několika poboček No1BC. Americký podnikatel vydělal peníze na vytváření realitních investičních skupin, pak se přesunul do finančního sektoru. Mimo to patří k zakladatelům lékařského centra Mount Sinai, což je největší soukromá nemocnice na jižní Floridě.

Britskou odnož No1BC pak podle zmíněné investigace zřídil v roce 2010 Roy Livings. Ten stál rovněž u vzniku dalších poboček po celé Evropě, včetně německé, a figuroval jako ředitel firem spadajících pod No1BC v Nizozemsku, Belgii či Španělsku. Livings byl později odsouzen na 15 let za pašování 168 kilogramů kokainu z Venezuely do Portugalska. Se svým spolupracovníkem komunikovali při převozu drogy pomocí telefonů od No1BC.

Jak už bylo řečeno, tento muž založil i německou společnost spadající pod No1BC. Nová firma vznikla v roce 2013, u jejích základů stál i Němec Eli-Meir Gampel. Toho později odsoudili na čtyři roky za praní milionů eur pro kolumbijské kartely. Gampel byl rovněž členem představenstva banky Strategica.

V soudních záznamech označených jako „neprokázaná fakta“ Livings uvedl, že firma No1BC měla mezi klienty i vojenské a vládní instituce, finanční společnosti a celebrity.

O Livingsovi a Gampelovi psal už v roce 2020 deník The Mirror. Novináři tehdy zmínili i to, že britská Národní kriminální agentura (National Crime Agency) se domnívá, že společnost No1BC spoluvytvářel i jistý „ukrajinský technologický mág“.

Novináři zmíněných webů odhalili, že web No1BC byl registrován na jméno Vjačeslav Zlatogurskij. Ten měl na svém profilu na síti LinkedIn až do října 2020 uvedeno, že je technologickým ředitelem této společnosti. Podle zjištění novinářů byla doména napojená na No1BC a registrovaná na jeho jméno ještě minulý rok. Zlatogurskij se zná i s dalšími osobami spojenými s touto firmou, jež byly později obviněny ze zločinů. V roce 2016 třeba komentoval Gampelovu fotografii na Facebooku.

Mafiánská klientela

Novinářská investigace odhalila, že telefony No1BC užívá i italská ‚Ndrangheta, a to například při pašování kokainu z Kolumbie do sicilských přístavů.

Přečtěte si

’Ndrangheta: jak funguje a jak se dostala do Česka

Na začátku letošního května evropské úřady zatkly 132 členů této mafie. Podle Europolu je skupina obviněná z pašování kokainu z Jižní Ameriky, pašování zbraní z Pákistánu, praní špinavých peněz v Evropě a z dalších trestných činů. Mluvčí Europolu řekl novinářům, že zásah spustily mimo jiné i informace získané prolomením sítí Sky ECC a EncroChat. Síť No1BC ale prolomena nebyla.

Informace ze sítě Sky ECC prozrazují i fakt, že albánská zločinecká skupina řešila nákup služeb firmy No1BC, jež vnímala jako bezpečnější než jiné podobné zprostředkovatele šifrované komunikace. Za přibližně osm telefonů albánští zločinci zaplatili 15 tisíc eur (asi přes 355 tisíc korun). Další novinářský zdroj, který dříve pracoval pro No1BC jako prodejce, uvedl, že telefon k užívání po dobu šesti měsíců stál 1 450 eur (přes 34 tisíc korun).

Německá a maltská pobočka No1BC jsou údajně jediné zbývající aktivní části této firmy. Její výkonný ředitel Anton Isser na žádost novinářů o komentář nereagoval.

Autoři původního textu: Lorenzo Bodrero (IrpiMedia), Rosita Rijtano (lavialibera), Joseph Cox (Vice)
Autorka české verze: Mahulena Kopecká

Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

The post Základy mafiánské komunikace. Jak italští zločinci využívají šifrované telefony? appeared first on investigace.cz.

Před pár dny v Německu při zásahu proti italské mafii ‘Ndrangheta zatkli více než 30 osob. Německo přitom dlouhodobě patří k jedné ze zemí, jejichž zákony umožňují organizovanému zločinu prosperovat. Jedná se například o zákony omezující hotovostní transakce, jež jsou v Německu neobyčejně shovívavé. Podle poradce Rady Evropy Franka Andrease, který se specializuje na finanční kriminalitu, mafie podkopává německou ekonomiku. Kromě benevoletních zákonů totiž ‘Ndranghetě nahrává i fakt, že má v zemi dlouhou historii. 

Po sjednocení Německa na začátku 90. let se ‘Ndrangheta usídlila v původně východoněmecké spolkové zemi Durynsko, kde členové této mocné italské mafie mohli nakupovat nemovitosti ve velkém, aniž by jim v tom bránila policie či soudy. To, že působení ‘Ndranghety je v Německu dlouhodobě problematické, dokládá i fakt, že již v roce 2012 upozorňoval na odtok peněz ze země do Itálie sicilský prokurátor Roberto Scarpinato, specializující se právě na organizovaný zločin. Letos v květnu policie zadržela v rámci Operace Eureka více než 130 osob v několika zemích Evropy, z toho téměř čtvrtinu právě v Německu. Novináři z Deutsche Welle (DW) se na základě zatčení rozhodli analyzovat, proč se mafiím v Německu daří.

Německo jako bezpečné útočiště

Německá policie se vyšetřování účastnila, postupovala však na základě mezinárodního zatykače, který vydaly italské úřady. Podle německého práva by totiž k zatčení zmíněných osob vůbec nemohlo dojít. Na rozdíl od Itálie není v Německu možné trestně stíhat někoho pouze na základě faktu, že je členem zločinecké organizace. Dotyčný musí také spáchat trestný čin nebo naplnit jeho skutkovou podstatu. Stejně jsou zákony nastaveny i v České republice, ve Spojených státech nebo třeba v Japonsku, odkud pochází známá mafie Jakuza. 

V Německu navíc neexistuje zákon, který by udával horní hranici, kolik lze v rámci jedné transakce zaplatit v hotovosti. Pokud tato částka nepřesáhne hodnotu 10 tisíc eur (tedy 230 tisíc korun), není ani nutné prokazovat svoji totožnost. Vzniká tak situace, kdy identita plátce nebo původ peněz jsou věci neznámé, a lze jen těžko ověřit, zda peníze nepocházejí z nelegálních zdrojů – tedy například z prodeje drog. Jedinou výjimku činí drahé kovy. Při jejich nákupu v hodnotě přesahující 47 tisíc korun musí být identita kupce zjištěna. Navíc až do dubna 2023 bylo v Německu možné zakoupit v hotovosti i nemovitosti. A právě nemovitosti představují ideální prostředek k uložení výnosů z nelegální činnosti, a tedy jejich legalizaci. V České republice zákon v případě podobného nákupu stanovuje strop platby v hotovosti na 270 tisíc korun.

V tomto směru nestanovila sjednocený maximální limit, podle kterého by se členské státy řídily, ani Evropská unie. To se však má na základě tiskové zprávy Evropské rady z konce roku 2022 změnit. Unijní limit by měl činit v přepočtu více než 230 tisíc korun.

Přečtěte si

´Ndrangheta: mocný kalábrijský klan u břehů Vltavy

Hlavně, že peníze tečou dál

Podle Franka Andrease, který pracuje jako poradce v problematice finanční kriminality (AML) pro dolní komoru Bundestagu a taktéž jako poradce Rady Evropy, není v Německu k řešení problému s mafií politická vůle. Škody, které organizovaný zločin napáchá, jsou tu podceňovány. „Běžné podniky mohou jen těžko konkurovat podnikům vedeným mafií. A ‘Ndrangheta je jen jednou z mnoha podobných organizací,“ varuje Andreas.

Kromě toho nemají německé bezpečnostní agentury dostatek zdrojů. Například Finanční zpravodajská jednotka (FIU), pověřená sledováním osob, jež perou špinavé peníze, byla obviněna z pomalého oznamování svých podezření státním zástupcům. Ti si zase stěžují na to, že nemohou stíhat trestné činy mimo svoji jurisdikci, což ztěžuje koordinaci vyšetřování.

Petra Reski, německá novinářka a autorka knih o italské mafii, proto zůstává skeptická: „Na mafiánských operacích v Německu akce jako Operace Eureka nic nezmění. Můžete zatknout pár lidí, ale strukturu zločinecké organizace to nijak citelně nezmění.“ Stejně jako Andreas i ona souhlasí s tím, že kořeny problému zasahují až do politiky: „Němečtí politici považují investice mafie za hnací motor ekonomiky. Peníze se sypou a oni nepotřebují vědět odkud.“

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autor úvodní fotografie: ČTK / DPA / Beckerbredel

The post Mafie miluje Německo. Proč u našich sousedů kvete organizovaný zločin appeared first on investigace.cz.

Mohlo by se zdát, že čínští disidenti budou v Americe v bezpečí. To by ale v newyorském Chinatownu nesměla působit tajná policie. V bezpečí nejsou ani zaměstnanci ambasád, kteří si otevřeli e-mail tvářící se jako běžná komunikace s velvyslancem. A samozřejmě nezapomínáme na drogové okénko – italští policisté vylovili z azurových vln Jónského moře velkolepý úlovek, Sýrie se pro změnu rozhodla využít svou oblíbenou drogu k utužení přátelství s okolními státy. Páteční #zesvěta je zkrátka opět tady.

#1 V Itálii berou

Italští policisté v pondělí vydali zprávu o vskutku úctyhodném úlovku. U východního pobřeží Sicílie se na vlnách pohupovaly dvě tuny kokainu zabaleného ve vodotěsných obalech. Váhou toto množství odpovídá dvěma statným bizonům. Kdyby se drogy dostaly do prodeje, vynesly by překupníkům více než 9 miliard korun (což by například pokrylo finanční rozpočet České televize na rok a čtvrt). Pašeráci kokain pravděpodobně shodili z lodě a opatřili bójkami, aby jej kolegové v řemesle mohli následně vyzvednout. Bohužel pro ně si úhledně zabalených balíčků povšimla při rutinní obhlídce pobřeží policie.

Zpráva italské policie je doplněna i fotkami a k dispozici je na webu italského ministerstva financí.

#2 Kamarád captagon rád

Američané jej loni označili za „nadnárodní bezpečnostní hrozbu“, Sýrii zase dlouhodobě poskytuje značné finanční prostředky a na Blízkém východě se s ním tamní policisté setkávají stále častěji. Řeč je o captagonu, vysoce návykové syntetické droze, která má povzbuzující účinky. Nadto je v oblasti východního Středomoří oblíbená a k nárůstu její výroby a pašování napomáhá i podpora syrského státu a místních podnikatelů. Koneckonců captagon vydělává zemi víc než jakýkoli její legální vývozní artikl. Odborníci se nyní domnívají, že by syrská vláda mohla drogu používat jako eso v rukávu při vyjednávání s okolními státy. A to v duchu tradice výměnného obchodu v době neolitu neboli něco za něco. Přesněji řečeno, pokud budou státy se Sýrií spolupracovat, země omezí produkci drogy. V jednadvacátém století se ovšem tomuto typu smlouvání neříká jinak než obyčejné vydírání.

Více o profesionálních pašerácích a „normalizaci“ Sýrie si můžete přečíst na webu CNN.

Přečtěte si

Sýrie: Kokain chudých zdrojem vládního bohatství

#3 Šerifové z Chinatownu

V pondělí se děly věci nejen u sicilských břehů. Američtí federální agenti ten den zatkli dva obyvatele New Yorku, kteří údajně v Čínské čtvrti na Manhattanu provozovali čínskou „“tajnou policejní stanici“. Podle prokuratury měla být tato ilegální policejní buňka součástí tažení Pekingu proti jeho disidentům. „Nemůžeme a nebudeme tolerovat, že čínská vláda pronásleduje prodemokratické aktivisty, kteří v naší zemi hledají útočiště,“ řekl novinářům Breon Peace, vrchní federální prokurátor v Brooklynu. Čínská vláda připustila, že v některých zemích provozují dobrovolníci „centra“, ale rozhodně prý nemají nic společného s tajnou policií. Jejich úkolem je naopak čínským občanům v zahraničí pomáhat. Jak je to v tomto směru s čerstvě otevřenou kanceláří bývalého českého prezidenta, Peking neupřesnil.

Více informací přináší Reuters.

#4 Ťuky ťuk, tady ambasáda

Polská armáda a kyberspecialisté odhalili ruské kyberzločince, kteří ukradli konktaktní údaje ministerstev a ambasád členských zemí EU i NATO a použili je k rozesílání e-mailů osobám na diplomatických pozicích. Diplomatům a zaměstnancům ambasád takto přišel e-mail s pozvánkou na schůzku s velvyslancem. Zpráva zároveň obsahovala odkaz nebo přiložený soubor. Avšak místo nabídek volných dnů v kalendáři ambasadora odkaz po kliknutí navedl důvěřivé čtenáře e-mailu k nevědomému stažení malwaru. Tedy viru, který může zničit data v počítači nebo přístroj zablokovat, a zločinci pak mohou požadovat výkupné za odblokování.

Více informací přináší Politico.

The post #zesvěta: Čínská tajná policie v USA appeared first on investigace.cz.

Rusko si najde nepřátele kdekoli, třeba i v teenagerech, kteří mají rádi japonské kreslené seriály. Právě před nimi ruské úřady varovaly s argumentem, že jde o teroristickou jednotku ohrožující stabilitu země. Nová evropská studie odpadních vod pak zmapovala, jaké drogy se užívají v různých částech Evropy. Česká republika se samozřejmě nenechala zahanbit. To pašeráci v Itálii inovovali a vyzdobili balíčky drog sice zvláštním, avšak pro podsvětí srozumitelným způsobem. A poslední příběh odhalí chmurné osudy Indů jezdících obdělávat italská pole.

#1 Fanoušci japonské popkultury a jejich zapřísáhlí nepřátelé gopnici

Ruský parlament se na začátku března zabýval aktivitami skupiny PMC Ryodan. Policie prý ruským dětem tvrdila, že toto uskupení je výtvor západních tajných služeb. Jenže příslušníci Ryodanu nejsou žádná teroristická jednotka, ale jen banda teenagerů — fanoušků populární manga série Hunter x Hunter. Hrůzně znějící označení PMC (tedy paramilitární skupina) pravděpodobně vzniklo jako vtip. Na konci února se přesto po Rusku šířilo varování před těmito teenagery v černých mikinách s bílým pavoukem, měli totiž vyprovokovávat bojůvky v obchodních domech. Ruská média pak naváděla rodiče, jak poznat, že právě jejich potomek je člen Ryodanu — jedním z vodítek jsou dlouhé, černé vlasy. Více o Ryodanu i o bitkách jeho členů a ruských gopniků neboli mládežníků holdujících alkoholu a násilí se dozvíte v článku na webu Bellingcat a další podrobnosti pak na The Moscow Times.

However, there appears to be very little substance to fears surrounding PMC Ryodan.

Arrests took place throughout Russia, Ukraine, and Belarus, but very rarely for actual fights. Videos show police appearing to arrest people they believe to be Ryodan in sweeps of shopping malls pic.twitter.com/cX4xh5ufrw

— Bellingcat (@bellingcat) March 3, 2023

#2 Co mají společného Antverpy a Ostrava? Drogy

Evropským hlavním městem kokainu je belgický přístav Antverpy, ve švédském městě Gävle zase frčí více než jinde speed. A centrem pro metamfetamin, tedy pervitin, je česká Ostrava. Hned po ní je pak v jeho spotřebě Praha či Karlovy Vary. Odhalila to nejnovější analýza přítomnosti drog v odpadních vodách, provedená ve 104 evropských městech. Zatímco kokain je nejoblíbenější v západních a jižních regionech Evropy, užívání speedu je nejvyšší na severu a východě kontinentu. Metamfetamin se pak koncentruje ve střední Evropě, okolo Česka, kde se často i vyrábí. O tom, jaké drogy se užívají v různých koutech Evropy, se dočtete na webu Vice.

#3 Drogy s podobiznou mafiána

Jak ozvláštnit balíčky s drogami? Možná že právě to napadlo pašeráky v Itálii. Tamní policii se před pár dny podařilo na Sicílii zachytit zásilku kokainu, hašiše a marihuany v hodnotě asi 215 tisíc dolarů. Jako bonus byly na balíčcích nalepené fotografie známých a zavedených zločinců. První z nich, sicilský mafián všech mafiánů Salvatore „Toto“ Riina, zemřel před šesti lety. Druhý, Matteo Messina Denaro z Cosa Nostry, byl zatčen letos v lednu po třiceti letech na útěku. Možná že pašeráci tím chtěli vzdát hold svým dvěma vzorům. Na jednom z balíčků s narkotiky byl navíc také portrét postavy ztvárněné Al Pacinem ve filmové sérii Kmotr. Zásilky s drogami si ale jednotlivé zločinecké organizace označují z čistě pragmatických důvodů – například kokain z Jižní Ameriky se často převáží po tunách na jedné lodi. Kdyby balíčky nebyly označené, mafiáni by svůj díl pašovaného zboží nepoznali. Podle nálepek pak lze i snadno poznat, který dealer prodává čí zboží a jestli tak náhodou nečiní v nepřátelském teritoriu. Jestli chcete vidět šéfy italského podsvětí, přečtěte si článek na webu americké zpravodajské stanice CBS News.

Police in Italy said Tuesday that officers found a large cache of drugs in packaging decorated with images of notorious Mafia leaders — including the "Cosa Nostra" boss who was recently arrested after 30 years on the run. https://t.co/0UOEJZket4

— CBS News (@CBSNews) March 21, 2023

#4 Indičtí migranti obdělávají Mussoliniho pole

Benito Mussolini měl s oblastí Pontine Marshes na pobřeží jihovýchodně od Říma velké plány. Tamní bažiny nechal vysušit a přeměnit na úrodná pole. Fašistický režim sem pak svážel tisíce dělníků z celé Itálie. Pontine Marshes jsou dodnes jednou z nejúrodnějších oblastí Itálie a poskytují potraviny pro celou Evropu – artyčoky, rajčata nebo kiwi. V současnosti ale pole obdělává odhadem až 30 tisíc indických dělníků, nejčastěji z Punjabu. Měřeno standardy OSN jsou jejich pracovní podmínky alarmující a blíží se otroctví. Indové dostávají velmi nízké platy, vydělávají jen tři až čtyři eura za hodinu. Navíc je přísně kontrolují „caporali“, tedy dozorci. O smutných osudech indických dělníků na italských polích se dozvíte z investigace webu Coda Story.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: Wikimedia Commons, 玄史生

The post #zesvěta: Pozor na teenagery v černých mikinách appeared first on investigace.cz.

Říkali jí Piccerella („ta malá”) nebo Camorrská princezna. Jedenasedmdesátiletá Maria Licciardi po desetiletí řídila jednu z frakcí italské zločinecké organizace Camorra v Neapoli. V polovině března ji za vedení mafiánského klanu udělil italský soud téměř třináct let vězení. Když ji předtím policie zatýkala, Maria prý ani nemrkla. Chapadla neapolské Camorry sahají i do České republiky.

Jedna z nejhledanějších postav italského organizovaného zločinu Maria Licciardi byla zatčena už v srpnu 2021. Policie ji dopadla na římském letišti Ciampino, když se pokoušela odletět do španělské Málagy. Údajně jela navštívit svou dceru Reginu, která tam provozovala obchod s oblečením. Kmotra měla jednosměrnou letenku a převážela šest tisíc eur v hotovosti (přes 152 tisíc korun). Vyšetřovatelé případu se domnívají, že jejím skutečným záměrem bylo další rozšíření kriminální organizace do Španělska.

Letos v březnu vůdkyni klanu odsoudili za vedení a řízení zločinecké organizace, vydírání, přijímání peněz kriminálního původu a další zločiny. Podle prokurátora byla také odpovědná za vybírání výpalného v Neapoli. Ve vězení stráví dvanáct let a osm měsíců.

Mafiánská kmotra ale vězeňské prostředí už dobře zná. Poprvé Marii zatkly italské úřady už v roce 2001 po dvou letech pátrání, neboť se skrývala, protože figurovala na seznamu třiceti nejhledanějších italských zločinců. Za mřížemi tehdy zůstala až do roku 2009. Když se dostala na svobodu, převzala znovu kontrolu nad svým zločineckým klanem.

Mafiánský syndikát z Neapole

Camorra je spolu s ’Ndranghetou nebo Cosa Nostrou jednou z hlavních mafií operujících v Itálii. Struktura této zločinecké organizace ale není hierarchická. Jde o síť jednotlivých klanů a mafiánských rodin. Skupiny tak mezi sebou často válčí o kontrolu nad regiony.

Camorra se zaměřuje hlavně na obchod s drogami a zbraněmi, ale i na ilegální byznys s odpadem či zneužívání dotací od Evropské unie. Úřadům se několikrát podařilo zatknout vysoce postavené členy Camorry, skupina se ale vždy znovu vzpamatovala a postupně rozšířila své aktivity po celé Evropě, mimo jiné i do České republiky.

Maria Licciardi vyrůstala v kriminálních kruzích na neapolském předměstí Secondigliano. Tamní farář o místu prohlásil, že „lidé tu mají kulturu Camorry v kostech“. Klan Licciardi dříve vedl její bratr Gennaro. Společně s klany Mallardo, Lo Russo a Contini tvořila její rodina Secondiglianskou alianci (Alleanza di Secondigliano), která dlouhá léta dominovala severní a centrální oblasti Neapole. Když v roce 1994 Gennaro zemřel ve vězení a úřady zatkly také její další bratry a manžela, Maria se postupně dostala do čela jedné z nejsilnějších frankcí Camorry.

Přečtěte si

Roberto Saviano: Můj život s ozbrojenou ochrankou

Klan Licciardi postupem času proměnil předměstí Neapole v „supermarket na drogy“, popisuje tamní situaci investigativní novinář Roberto Saviano, jenž o Camoře napsal knihu pojmenovanou Gomorrah. V ní mimo jiné vysvětluje, že Mariina rodina provozovala mezinárodní zločinecký byznys zahrnující obrovské množství lidí.

Jejich zločinecké podnikání se týkalo kromě pašování drog a vydírání i participace na veřejných zakázkách okolo stavebních prací nebo obchodu s oblečením a padělání luxusních značek. Podle vyšetřování z roku 2004 bylo až 50 % obchodů v Neapoli tehdy kontrolováno a řízeno Camorrou. Saviano dodává, že Licciardiové měli pro obchodování talent.

Mariin bratr Pietro po smrti Gennara přesunul většinu svých legálních i nelegálních investic do Prahy a Brna. Investice se týkaly textilního průmyslu a prodeje padělaného oblečení. Právě v Praze ho v roce 1999 zatkli.

Piccerella

Maria jako chladná a schopná vůdkyně kriminální skupiny inspirovala autory seriálu Gomorrah k vytvoření postavy kruté a přísné mafiánky Scianel. Neapolští žalobci ji popsali jako skutečnou „madrinu“, tedy mafiánskou kmotru. 

Kromě pašování drog Maria přidala mezi byznysové aktivity Camorry i prostituci, přestože to bylo proti pravidlům této zločinecké organizace.

Podle policejních zdrojů byla rozená vůdkyně s výjimečnou inteligencí a silnou osobností, působila klidně, ale s odpůrci či konkurenty neměla slitování. „Ani nemrkla, když ji policisté ukázali zatykač, podepsaný neapolskou prokuraturou,“ informovala italská zpravodajská agentura ANSA o tom, jak vypadalo zatčení Piccerelly v roce 2021.

Její nemilosrdnost dobře ilustruje incident z roku 1997. Tehdy byl zastřelen její synovec, jednadvacetiletý syn bratra Gennarda, přezdívaný Malý princ. Maria sestavila seznam patnácti lidí, kteří podle ní byli zodpovědní za jeho smrt. Čtrnáct z nich bylo v následujících dnech zabito. Patnáctý zemřel o osm let později, když se po útěku rozhodl do Neapole vrátit.

Přečtěte si

V Itálii zatkli bosse neapolské Camorry, skrýval se 15 let

Roli žen v mafiánských skupinách zkoumá na Neapolské univerzitě Fridricha II. socioložka Anna Maria Zaccaria. Podle ní byla Maria vnímaná jako velmi schopná zločinecká manažerka, ceněná hlavně pro svou schopnost přesvědčovat. Traduje se, že některým mafiánům, co uvažovali o tom, že přeběhnou k jinému klanu, naslibovala velké množství peněz, a podařilo se jí tak uchovat si jejich loajalitu.

Ženy Camorry

Mezi ženami z Camorry byla Kmotra známá jako princezna. V tom se podle novináře Philipa Jacobsona podobala další neapolské mafiánce, Rosettě Cutolo, která vedla zločineckou skupinu v 50. letech. Ženy mají v Camorře mnohem významnější roli než v jiných mafiánských skupinách — stejně jako v neapolské společnosti obecně.

Mafiánky v Camorře zachovávají podle socioložky Zaccarii model neapolské ženy, jež řídí domácí výdaje i výchovu dětí. To se mohlo ve zločineckém světě následně promítnout do toho, že právě ženy tu obstarávaly záležitosti týkající se financí, půjček a vydírání nebo třeba vyplácely peníze dětem ze sousedství, aby dávaly pozor a varovaly před případnou policejní razií. Do zločineckého světa zapojovaly i své ratolesti nebo plánovaly sňatky, aby se ustavila rodinná pouta s potenciálně nepřátelskými klany.

Na začátku 90. let navíc Itálie zpřísnila zákony proti nejmocnějším mafiánům a omezila jejich návštěvy ve vězení. Toho ženy z Camorry využily ve svůj prospěch a staly se osobami, jež z vězení přinášely pokyny a rozkazy od šéfů mafie, což zvýšilo jejich prestiž. Maria Licciardi to každopádně dotáhla nejdál. Svědčí o tom ostatně i výše jejího trestu.

The post Kmotra italských mafiánů putuje za mříže. Kdo je Maria Licciardi? appeared first on investigace.cz.

Gruzínští poslanci se tento týden snažili napodobit Rusko a prosadit zákon o takzvaných zahraničních agentech, který v největší zemi světa vedl až k postupné likvidaci nezávislých médií. V Itálii se naopak undergroundová čínská banka rozhodla vycházet všemožně vstříc svým speciálním klientům a umožňovat jim jakékoli investice. Němci a Ukrajinci zase rozprášili gang kybernetických vyděračů a honorární konzul alias „globální terorista“ zřejmě zamíří do amerického vězení. #zesvěta je tady, tak jako každý pátek. 

#1 Diplomat známý jako globální terorista

Honorární konzul je vlastně takový dobrovolný diplomat, reprezentant dobrého jména a zájmů země, která jej touto funkcí poctila. Jednoho dnes již exhonorárního konzula zatkla před několika dny rumunská policie. Bývalý libanonský diplomat Mohammad Ibrahim Bazzi, jenž byl honorárním konzulem jmenován gambijskou vládou, je totiž obviněn z financování teroristického hnutí Hizballáh. Z USA do Libanonu se podle obžaloby snažil dopravit v přepočtu více než 17 milionů korun, které předtím pro jistotu i vypral. Gambie proto zrušila Bazziho diplomatické krytí už v roce 2017 a USA na „globálního teroristu“ uvalily sankce. Amerika nyní požaduje jeho vydání.

Více o případu si můžete přečíst na webu ProPublica v rámci série Shadow Diplomats. A daleko více se o honorárních konzulech dozvíte třeba i v našem podcastu Odposlech.

#2 Gruzínská svoboda tisku

Na začátku týdne schválil gruzínský parlament návrh zákona o takzvaných „zahraničních agentech“. Měly by se tak označovat mediální a neziskové organizace, které jsou z více než 20 % financovány ze zahraničí – pokud by tak nečinily, následovala by tučná pokuta, nebo dokonce vězení odpovědných osob. Podobný zákon zavedlo už v roce 2012 Rusko a postupně utahovalo šrouby až do té míry, že svobodná média v zemi zcela zanikla. Gruzínci se zákonem – a vůbec odklonem země od proevropského směřování – ale nesouhlasí a začali protestovat. Podporu jim vyjádřila i jejich prezidentka Salome Zurabišvili, která se chystá iniciativu poslanců vetovat. Po dvou dnech a nocích násilných protestů poslanci návrh ve čtvrtek stáhli. Opozice ale hodlá v demonstracích pokračovat, dokud vládnoucí strany zákon veřejně neodsoudí a nepropustí všechny zadržené.

Více u Reuters.

https://www.investigace.cz/novaja-gazeta/„

#3 Čínský bankovní underground

Italští vyšetřovatelé finanční kriminality (Guardia di Finanza) upřeli své zraky na působení „podzemní čínské banky“ v několika italských velkých městech a regionech. Organizace totiž měla tunelovat a vyprat miliardy eur z Itálie a odesílat je na účty v předních čínských bankách – tento krtčí systém dokázal ročně vyprat v přepočtu až 47 miliard korun. A kdo že byli klienti podzemního bankovního podniku? Inu, mafiáni a obchodníci s drogami, italští podnikatelé a také ruští oligarchové, kteří kvůli sankcím nemohou v Itálii otevřeně nakupovat. A pak samozřejmě čínští superboháči, kteří naopak nakupovat mohou a chtějí, třeba poslední výkřiky módy. Italské orgány už kontaktovaly Europol, jenž zrovna prověřuje, zda podobné tunely nesahají i do jiných evropských zemí. Jak dopadne Praha, uvidíme. Krtek pod hlavním českým městem ovšem není pojmem neznámým. Podobně nazývali Pražané tunelování už na přelomu let šedesátých a sedmdesátých minulého století, když… se stavělo metro. Dát ale ruku do ohně, že tím české tunelování skončilo, by jistě dokázal málokdo.

Více na webu la Repubblica.

#4 Konec další kybervyděračské skupiny

Německá a ukrajinská policie provedly koordinovaný zátah na členy kyberzločinecké organizace, která se specializovala na vydírání velkých firem. Na rozbití gangu přitom policie spolupracovaly jak s Europolem, tak s americkou FBI. Díky ransomwaru, což je nejčastější forma kybernetického útoku, kdy zločinci například zablokují důležité součásti interních systémů firem a za jejich odblokování pak požadují výkupné, si padouši přišli na desítky milionů eur. Po celém světě měli na svědomí přes 600 obětí, mezi ty nejvýznamnější patřila i britská Národní zdravotní služba nebo univerzitní nemocnice v Düsseldorfu, jejichž počítače byly v roce 2020 infikovány programem DoppelPaymer. Cenou nejvyšší zaplatila jedna pacientka, která potřebovala urgentní péči. Poté, co musela být převezena k ošetření do jiného města, kde zdravotní systém nebyl zablokovaný, zemřela.

Více informací nabízí agentura Associated Press.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Honorární terorista appeared first on investigace.cz.

Týden se s týdnem sešel a připravil si pro nás další várku bizarních příběhů. Svoji existenci připomněly dvě známé mafie – zatímco italská ‘Ndrangheta si udělala dovolenou do Austrálie, v Japonsku se mafiáni jen tak někomu nedovolají. V Africe vzrostl počet dětí obviněných z čarodějnictví, a v neposlední řadě se podíváme i na cestu bývalého vojáka, která ho dovedla až do chládku. Pro více informací čtěte páteční #zesvěta.

#1 Jakuza a její utržené sluchátko

Nejvýznamnější telekomunikační společnosti v Japonsku budou v poskytovat pouze internetové připojení 4G a 5G. To představuje problém pro starší členy Jakuzy, známé japonské mafie. Od roku 2011 totiž v Japonsku platí zákon, podle kterého při uzavření smlouvy o nákupu nového telefonu kupující musí také podepsat prohlášení, že není členem žádné zločinecké skupiny. V případě, že by toto prohlášení porušil, by mohl mít opletačky s policií. Členové Jakuzy v současnosti používají takzvané garakei, tedy staré telefony, které vyšší připojení než 3G neposkytují. Do budoucna si tedy budou muset nějak poradit nebo se vrátit do doby kouřových signálů.

Detaily si můžete přečíst na portálu SoraNews24.

#2 ‘Ndrangheta se usídlila v zemi klokanů a ptakopysků

Italská mafie se rozhodla vyzkoušet si porušování zákonů u protinožců. Podle tamní federální policie se na australském území pohybuje až 5 tisíc členů italského organizovaného zločinu. Mezi nimi by měli být i členové mafie ‘Ndrangheta, jedné z nejznámějších zločineckých organizací z Kalábrie. Policie tvrdí, že skrytě ovlivňují další organizace a mafie. Podle francouzské novinářské agentury AFP je v Austrálii celkem 51 organizovaných zločineckých uskupení, z toho 14 má pod palcem již zmíněná ‘Ndrangheta.

Zbytek textu je k dispozici na stránkách The Guardian.

’Ndrangheta: jak funguje a jak se dostala do Česka

#3 Cesta od vojáka, přes pašeráka drog, až za mříže

Padesátiletý Angel Dominguez Ramirez mladší se rozhodl po službě v Námořní pěchotě Spojených států amerických (USMC) drasticky změnit kariéru. Stal se vůdcem pašerácké skupiny, která do USA měsíčně dovážela minimálně deset tun kokainu. Vzhledem k tomu, jak byl v nové kariérní dráze úspěšný, je s podivem, že se pašování nezačal věnovat mnohem dříve. Podle rozhodnutí soudu si odsedí 16 let ve federální věznici. Jak se říká: buď zemřeš jako hrdina, a nebo budeš žít tak dlouho, až se z tebe stane padouch.

Více informací naleznete na webu Marine Corps Times.

#4 Africký Hon na čarodějnice, jen bez Nicolase Cage

Afrika vstoupila do středověku. Africké fórum pro dětskou politiku (ACPF) totiž zaznamenalo nárůst obvinění dětí z čarodějnictví. Terčem jsou hlavně děti s postižením nebo psychickými nemocemi. Dotyční zažívají ponižování, podstupují mučení, po kterém se pak k činům často přiznají, a jsou vyloučeni nebo vyhnáni z komunity a v extrémních případech dochází k vraždám. Doposud nařčení směřovala především na ženy a starší obyvatelstvo, a tak jsou hony na čarodějnice proti dětem novým fenoménem, který se zakládá na myšlence, že děti spíše podlehnou „vlivům zla”.

Zprávu o problematice od ACPF a detaily naleznete na stránkách OCCRP.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta: ‘Ndrangheta se usídlila v zemi klokanů a ptakopysků appeared first on investigace.cz.