Redakce investigace.cz v uplynulých týdnech zkoumala, co se stane, když si na seznamce nakluky.cz založí profil čtrnáctiletý chlapec. Redaktorkám přišly na falešný účet stovky zpráv se sexuálním podtextem. Klinická psycholožka Zora Dušková v rozhovoru popisuje, jak setkání s predátorem na internetu může v dospívání zásadně narušit důvěru, identitu i vztah k vlastnímu tělu. Děti se často ocitají v bezmoci a bez podpory dospělých situaci samy nezvládnou.

Nedávno jsme si založily profil na seznamce nakluky.cz, kde jsme se vydávaly za čtrnáctiletého chlapce. Přišly nám stovky sexuálně explicitních zpráv. Jaký má na děti dopad, když se na internetu setkají s nějakým sexuálním predátorem?

Internet poprvé v historii lidstva naprosto bez bariér smíchal svět dětí a svět dospělých. Tohle je něco, co nebereme dostatečně vážně z hlediska ochrany dětí.

Věk čtrnácti let je křehké období přestavby celé identity – z té dětské identity do té budoucí dospělé. Je to velmi emotivní období plné velkého hledání. Důležitá otázka je, kdo jsem, a to i z hlediska své sexuální orientace, mého přístupu k druhým a tak dále. Je to opravdu křehké období, a cokoli do toho necitlivě vstoupí, ty děti bolestně zasahuje.

Z různých případů víme, že sexuální predátoři své oběti často vydírají. Například když jim dítě pošle svou intimní fotku, predátor vyhrožuje, že ji zveřejní, pokud nepošle další nebo se s ním nesejde – podle toho, co je jeho cílem. Co se stane s dětskou psychikou, když dítě někdo vydírá?

Děti, které jsou nějakým způsobem podvedené na internetu, mohou začít pociťovat velkou nedůvěru ve svět a k lidem. Narušuje to spoustu oblastí – můžu někomu věřit, nebo musím pořád žít v té úzkosti a ostražitosti?

Naše zkušenost z Dětského krizového centra je taková, že děti se dostávají do obrovské bezmoci, když je vydírá někdo, kdo se schovává za falešný profil a vydává se za někoho, kým není. A jestli máme nějaký fenomén, který podporuje rozvoj traumatu, tak je to právě prožitek bezmoci. A pro mnohé děti není rozdíl v tom, jestli jsou ohrožené v reálném světě, nebo v kyberprostoru.

Přečtěte si

„Jujky miluju mladší kluky.“ Co se děje na seznamce nakluky.cz

Setkáváte se v Dětském krizovém centru s případy, kdy by predátoři své oběti vydírali tím, že zveřejní jejich sexuální orientaci, pokud není heterosexuální? To se právě na seznamce nakluky.cz, kterou jsme zkoumaly, děje.

S takovými formami vydírání jsme se setkali. Věk patnácti let je věk hledání a experimentování. Když se objeví riziko zveřejnění, že je dítě homosexuálně orientováno, nebo spíše, že se homosexuálně chovalo, jde o další enormní břemeno pro jeho psychiku. Může to být velký zásah do sebepojetí a sebeobrazu dítěte a může to vyvolat negativní pozornost okolí, ke kterému by se ta informace dostala. Je to další zneužitelná informace.

Žádné negativní reakce přitom ani přijít nemusí, stačí ten vnitřní strach – co když se to někdo dozví. To je o stavu zoufalství těch dětí, protože ony nemají ještě zkušenost ani nástroje, jak se z takové situace mohou samy dostat. Jsou chycené do těžké pasti a bez pomoci dospělých nemohou vystoupit. A rodiče z toho často bohužel vypadávají, přitom by to měli být právě oni, ke komu se dítě s důvěrou obrátí.

Jak to, že z toho rodiče vypadávají?

Protože někteří rodiče s dětmi o rizicích spojených s pobytem na internetu nemluví. Je důležité, aby dítě vědělo, že sám rodič ví, co se na internetu děje, a že konverzace i o negativních aspektech je vedena v bezpečném prostředí. Dítě ve chvíli, kdy například odešle intimní fotografii predátorovi, opravdu nepotřebuje trest. Jeho prožitek je už sám o sobě dost stresující. Naopak potřebuje obrovskou pomoc. A to je to, co jim nabízíme jako odborníci. Proto je pro ně někdy i snažší obrátit se na odbornou pomoc.

Jak se projevuje trauma?

Trauma mimo jiné ovlivňuje nervovou soustavu, výstavbu mozku, neuronální sítě. A především bolí. Ta zrada bolí na duši. A mluvíme o věku, kdy se mladí lidé teprve učí zacházet s celou intimitou. A když do toho přijde takový zásah, tak to je pro dítě velmi ohrožující. My se pak setkáváme i s dětmi, které nenajdou z tohoto zoufalství jinou cestu ven, než je sebepoškozování. To je nástroj, skrze nějž uvolňují svoji vnitřní tenzi. Ale dokonce je tady i riziko sebevraždy, zejména ve chvíli, kdy se nějaká citlivá informace dostane do kolektivu dětí či sociálního okolí dítěte, což často bývá podstata výhružek.

Můžeme do toho sebepoškozování počítat i nezdravý vztah k vlastnímu tělu ohledně sexuální oblasti? To znamená – nebudu se poškozovat například řezáním zápěstí, ale budu vyhledávat nefunkční vztahy, kde bude docházet k sexuálnímu násilí?

Může to prorůst úplně do všeho. U obětí sexuálního násilí, ať už je face to face nebo v online světě, je velmi častým doprovodným jevem traumatizace právě negativní vztah ke svému tělu. Protože tělo je vnímáno jako prostředek zájmu, přes který došlo ke zneužití.

Sexuální násilí s sebou nese vždy velký zásah do vnímání vlastní sebehodnoty. To je podstata zneužití. Někdo ze mě udělal objekt na uspokojení svých sexuálních potřeb a odhlíží od toho, že já jsem prožívající subjekt, který bude na to, co se děje, odpovídat velikou bolestí na duši.

My jsme při zkoumání seznamky nakluky.cz také narazily na různé inzeráty, kde děti, které byly ve věku 15 let, nabízejí styk za peníze nebo fotografie.

Ano, u některých dětí je to situace, která přijde v uvozovkách z čistého nebe. Mohou to být i děti, které vyrůstaly v harmonickém prostředí. Každé dítě, které vstoupí na internet, je potenciálně ohrožené dítě. Neexistuje výjimka. Se zvýšeným rizikem se tam pohybují děti, které měly už nějakou velkou zátěž během svého dětství. Jsou ze sociálně patologického prostředí, z dysfunkčních rodin, kde byly závislosti, alkoholismus, domácí násilí a podobně. A tady je riziko, že se zamotají do takových věcí, umocněné. Rodina jim prostě neuměla nastavit zdravé hranice jejich vlastního chování a jednání, proto se budou dopouštět rizikového chování a hledat zdravé hranice více pokusem a omylem.

Přečtěte si

Podcast Odposlech: Nátlak, vydírání a nabídky placeného sexu s nezletilými. Co se děje na seznamce nakluky.cz

Jak velký problém je, že je poměrně jednoduše dostupná pornografie? Právě na seznamce, kterou jsme zkoumaly, jsou jednoduše dostupné i materiály s velmi drsným obsahem.

To je právě ten moment, kdy se smíchá svět dětí a svět dospělých. Pornografie je dneska dostupná v podstatě bez bariér. Nějaké okénko, kde potvrdíte, že je vám osmnáct, opravdu není bariérou. Dneska se úplně standardně na pornografii dostávají děti dvanáctileté, ale i desetileté. A protože rodiče s nimi nehovoří dostatečně, představu dětí o intimitě a sexualitě často formuje právě pornografie. A jsme u naprosto nereálných věcí. Nereálné na tom je, že v pornografii neexistuje „ne“. To považuji za strašně nebezpečné. Protože vytvořit si obraz, že druhý vždycky chce a může, je prostě falešná představa, kterou z toho ale ty děti vyčíst mohou.

Co s tím tedy mohou dělat rodiče?

Rodiče by především měli vzít kyberprostor jako nedílnou součást života svých dětí. A tak jako rodič nepustí své dítě na výlet se zcela náhodným neznámým člověkem, neměli by pouštět děti zcela bez dozoru ani do online světa. Děti potřebují, aby jim byli rodiče moudrým průvodcem, aby s nimi po cestách kyberprostoru zpočátku kráčeli a upozorňovali je na rizika, stejně jako aby jim ukazovali, v čem může být kyberprostor pro děti užitečný. Rodič nemusí umět hrát online hru, kterou si jeho dítě oblíbilo, a přesto může sedět vedle dítěte, být pozorovatel a sdílet s dítětem to, co mu hra přináší, i učit dítě dívat se na potenciální rizika. A stejně jako se rodiče běžně ptají, co děti ten den prožily, měli by se ptát na to, co zažily v online světě, co se jim líbilo, co je znepokojilo, v čem se necítily dobře. Důležité je, aby rodiče učili děti komunikovat o jejich zážitcích, pocitech, obavách. Ve chvíli, kdy se dítě dostane do nějaké ohrožující situace, je pro něj velmi těžké „prošlapat si cestu“ ke vzájemné komunikaci a sdílení.

Dětské krizové centrum provozuje non-stop telefonickou linku pro rizika kyberprostoru. Na její telefonní číslo 778 510 510 se mohou obracet děti i rodiče s čímkoli, co je pro ně v rámci kyberprostoru důležité. Linku důvěry mohou kontaktovat i anonymně.

Autorky rozhovoru: Adéla Károlyová a Barbora Šturmová

The post „Prožitek bezmoci podporuje trauma.“ S psycholožkou o tom, co dětem způsobí online sexuální vydírání appeared first on investigace.cz.

Redakcím slidstvo.info a investigace.cz se podařilo dopátrat dvou dívek z utajované zprávy o zneužívání ukrajinských dětí z dětských domovů. Dvě nezletilé matky byly donuceny vzít všechnu vinu na sebe. Selhaly však ukrajinské institutce, které je měly ochránit.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Pro děti v ukrajinských dětských domovech v Dněpru byl začátek války jen dalším zlem z dlouhé řady, kterou ve svém krátkém životě zažily.

Nastě bylo v době vypuknutí války třináct let. A vzhledem k tomu, že se o ni rodiče nedokázali postarat, byla v dětských domovech častým hostem. Chvíli byla v pěstounské rodině, ale náhradní matka ji fyzicky týrala, takže byla Nasťa umístěna zpět do ústavu ve městě Kryvyj Rih.

Ilona, které bylo na začátku války patnáct let, skončila v ústavu ve městě Dněpr poté, co její otec alkoholik zapálil jejich dům. Prostě nechal matraci příliš blízko kamen. Její matka se snažila brát Ilonu i její sourozence jednou za čas domů aspoň na víkend. Jenže děti pak musely sledovat, jak jejich otec mámu bije nebo po ní hází nábytkem.

„Zvykla jsem si na to, už jsem asi viděla všechno,“ řekla Ilona v rozhovoru pro slidstvo.info.

Žádná pravidla

Když Ilona, Nasťa a jejich spolužáci dorazili v rámci záchranné akce Charitativní nadace Ruslana Šostaka do hotelu v Turecku, užívali si relativně svobodného prostředí. Problémy však měly s jídlem, které se omezovalo na nekonečné variace na bulgur. Postupně navíc musely přebírat čím dál víc povinností vychovatelek, včetně péče o postižené spolužáky a jejich hygienu nevyjímaje úklid moči a fekálií.

Pak se objevil jednadvacetiletý Sálih, který pomáhal v hotelové kuchyni. Začal Iloně tajně nosit jídlo, kousek chleba nebo salámu. A Iloně se jeho pozornost postupně zalíbila.

„Nosil mi jídlo,“ vzpomíná Ilona na Sáliha. „Pak jsme si povídali a on chtěl můj instagram.“ Začali spolu chodit na procházky – často spolu s opatrovatelkou z dětského domova, která alespoň podle Ilony jejich rozvíjejícímu se vztahu pomáhala.

„Nechala mě jít a pak mě vyzvedla, během [odpoledního spánku mladších dětí] mě vzala na pláž, tam kam jsme se Sálihem chodili na procházky.“

Ilona zdaleka nebyla jediná, o kterou se místní muži z hotelu zajímali. Další dívky, se kterými se nám podařilo mluvit, uvedly, že bylo veřejným tajemstvím, že několik ukrajinských dívek chodilo s tureckými muži. Káťa, které bylo v té době třináct nebo čtrnáct let, uvedla, že jí i ostatním holkám bylo nepříjemné, jak na ně muži z hotelového personálu civí.

„Prostě očumovali hezké holky… No, abych tak řekla, vůbec to nebylo příjemné.“

Podle Káti neexistovala žádná pravidla, která by určovala, za jakých okolností a jestli vůbec mohou muži z hotelového personálu být s dětmi o samotě. Jednou se prý v jejím pokoji pokazila sprcha a opraváři musela sama asistovat.

Nasťa – matkou v patnácti

Nasťa, ačkoli jí bylo teprve patnáct let, začala chodit s kuchařem z hotelové restaurace jménem Mami. Jemu bylo třiadvacet. Nasťa se mu líbila, a tak poprosil jednoho z evakuovaných kluků, aby je seznámil.

„Napřed jsem se s ním vůbec nechtěla potkat,“ vysvětluje Nasťa. „Odmítla jsem ho,“ dodává. „Jenže pak jsem se s ním setkala, sama nevím proč. Asi to bylo podvědomé.“

Nasťa vypráví, jak byl její vztah s Mamim veřejným tajemstvím jak pro učitele, tak pro spolužáky z dětského domova. A prý jí dovolili chodit s ním na procházky, i když pokud šlo o fyzickou intimitu, byli opatrnější.

„Přelezl hotelový plot a přišel za mnou do pokoje,“ vysvětluje. „Jednou ho viděli, zavolali policii a dostal pokutu, protože kdo má co lozit za uprchlíky z Ukrajiny. Ale on přes něj stejně lezl.“

„Co se týče terapie, tohle bývají ty nejsložitější případy. Nápadníci ty dívky totiž díky své mocenské převaze a jejich závislosti sexuálně využívali. Přitom to však byla pro dívky i pozitivní zkušenost. Najednou tu byl někdo, kdo jim věnoval pozornost. Někdo, komu na nich záleželo,“ vysvětluje respektovaná dánská psychoterapeutka a odbornice na dětská traumata Nini Leick, jak se stalo, že ačkoli byly Ilona i Nasťa napřed zdrženlivé, nakonec svým nápadníkům neodolaly.

Ilona i Nasťa, které byly v té době ještě nezletilé, se svými tureckými nápadníky otěhotněly.

Milenec a násilník

Podařilo se nám vypátrat Sáliha, tureckého kuchaře, který zplodil dítě s Ilonou. Své chování obhajoval tím, že pro ukrajinské dívky v sirotčinci bylo běžné mít tureckého „přítele“.

„Proč [mluvíte] se mnou? Proč ne s nimi, ale se mnou?“ ptal se Sálih během rozhovoru. Podle něj bylo relativně snadné najít si chvilku, kdy se s Ilonou mohli vytratit na toaletu pro vozíčkáře v nedalekém parku, kde měli pohlavní styk. Dodal, že jeden ukrajinský vychovatel se nad mladým párem slitoval a pomáhal jim jejich schůzky zorganizovat. Ilonino těhotenství bylo podle Sáliha plánované, protože se shodli na tom, jak moc by spolu chtěli mít dítě.

Ilona si to ale pamatuje jinak. „Bylo to velmi nečekané,“ popisuje situaci, kdy zjistila, že je těhotná. „Byla jsem úplně hysterická.“

Ilona tvrdí, že se se Sálihem milují. Připouští ale, že když se Sálih dozvěděl, že odjíždí z Turecka, začal se k ní chovat agresivně. „Naštval se, chytil mě za ruce a pak pod krkem. Odtáhli ho až vychovatelé. Předtím žárlil, a když jsem šla do parku bez jeho dovolení, uhodil mě,“ vzpomíná Ilona.

Sama jsem ještě dítě

Nasťa nám řekla, že taky nepředpokládala, že otěhotní. „Ani jsem o dítěti nepřemýšlela, vždyť sama jsem ještě děcko,“ uvedla.

Nasťa se rozhodla, že své těhotenství utají. Nosila volné mikiny a jedla o samotě, aby si nikdo nevšiml jejích těhotenských nevolností. Bála se, že ji vychovatelé za to, že je těhotná, potrestají a budou ji nutit jít na potrat. Jednou se jí ale udělalo špatně během kulturního programu, kdy měla číst básničky. Omdlela a probudila se na ošetřovně.

Následně si ji do kanceláře zavolal Oleksandr Titov, jeden z vedoucích programu na záchranu ukrajinských dětí z dětských domovů. Ten jí oznámil, že pokud je těhotná, musí si vzít potratovou pilulku. Vyděsila se a vše popřela.

Když bylo na podzim roku 2023 vychovatelům konečně jasné, že Nasťa je opravdu těhotná, byla již v sedmém měsíci. Strávila tak sedm měsíců bez jakékoli těhotenské či prenatální péče. Nadace ji poslala zpět do Ukrajiny, stejně jako Ilonu, jejíž těhotenství odhalili přibližně ve stejnou dobu. Obě dívky skončily v azylové ubytovně, kde čekaly na narození svých dětí.

Nikomu nic neřekneme

Ukrajinská monitorovací zpráva uvádí, že těhotenství lze přičítat špatnému zabezpečení dětí v tureckých hotelech a nedostatečnému dohledu nad nimi. Podle zprávy děti s neoprávněnými dospělými vůbec neměly přijít do styku.

Zpráva dále uvádí, že hned po příjezdu byl systém práce s dětmi nastaven daleko lépe. Děti totiž byly pod ochranou tureckého ministerstva pro rodinu, které jim poskytovalo sociální služby za podpory Mezinárodního výboru Červeného kříže. Hlavní úlohou nadace bylo podle zprávy zpočátku jen zajišťování ubytování v hotelu.

Jenže někdy v roce 2023 začala Nadace přebírat větší roli – a děti izolovat. „Zástupci nadace a doprovodné osoby přestali poskytovat potřebné informace, omezili přístup psychologů a sociálních pracovníků k nezletilým a přestali je brát na lékařské prohlídky, čímž téměř zcela omezili jakoukoli lékařskou pomoc dětem,“ uvádí zpráva.

„Podle mezinárodních dohod, jako je například Lanzarotská úmluva Rady Evropy o prevenci sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování dětí, by se tyto vztahy svěřenkyň těsně na hranici zletilosti klasifikovaly jako znásilnění, přestože oběti měly pocit, že vše bylo dobrovolné,“ vysvětluje Alexandra Malangone, právnička a odbornice na boj proti obchodování s lidmi. „Za samotný akt nejsou zodpovědni jen ti [turečtí muži], kteří ho vykonali, ale samozřejmě také orgány dané země, které tomu v první řadě měly zabránit,“ dodává.

Poté, co byla monitorovací zpráva předložena kanceláři ombudsmana, zahájila Generální prokuratura Ukrajiny trestní řízení kvůli porušení povinností při ochraně života a zdraví dětí.

Podepiš, ať nejsou opletačky

Vychovatelé si dobře uvědomovali, že otěhotnění jejich svěřenkyň během pobytu v Turecku je velký problém.

Nasťa i Ilona byly během vyšetřování předvolány jako svědkyně. Jejich vychovatelé jim však řekli, aby se vyvarovaly jakékoli kritice personálu a podepsaly papíry, ve kterých prohlašují, že vztahy s jejich tureckými milenci byly konsensuální.

„A on (vychovatel Titov, pozn. red.) říká: ‚Tady podepiš papír, že jsi nebyla znásilněna, aby ho nezavřeli. Jestli nechceš, aby měl problémy, a jestli ani ty nechceš mít problémy, tak podepiš.‘ Podepsala jsem to a napsala: ‚Bylo to s mým souhlasem‘,“ vzpomíná Nasťa.

Podobnou zkušenost popisuje i Ilona. „Učitelka se mě zeptala, jestli je to (dítě, pozn. red.) Sálihovo, a já jsem řekla, že ne, protože v té době probíhalo vyšetřování a Sálih mohl skončit ve vězení. Bylo mu jednadvacet let a já jsem mu nechtěla zničit život. A tak jsem řekla, že k žádnému znásilnění nedošlo, že všechno bylo dobrovolné,“ říká Ilona.

Nakonec bylo trestní řízení zastaveno pro nedostatek důkazů. Oleksandr Titov byl degradován z vedoucího pedagoga na učitele tělesné výchovy. Vychovatelé z ústavu Horlytsia nebyli nikdy potrestáni.

Nasťa i Ilona porodily své děti o samotě, bez podpory svých bývalých vychovatelů nebo ukrajinských sociálních služeb.

Nastin turecký přítel Mami za ní přiletěl do Ukrajiny, ale jejich vztah se brzy rozpadl a on ji začal bít. Následně jí byla dcerka odebrána a přes všechny snahy se Nastě zatím dceru nepodařilo získat zpět do péče.

Zkažená krev

Svitlana Lebid, ředitelka sirotčince Horlytsia, kde Ilona vyrůstala, s tím však nesouhlasí. Nevěří, že by se někdo z jejích zaměstnanců choval nevhodně. Místo toho viní Ilonu.

„Nedošlo k žádnému případu, kdy by moji vychovatelé porušili nebo nesplnili své povinnosti. Okolnosti jsou mimo naši kontrolu. Tato dívka pocházela z antisociální rodiny. Jak by to taky mohlo být jinak, když je tento způsob života zakořeněn v každé buňce, v krvi těchto dětí,“ říká Svitlana Lebid.

Autorky textu: Yanina Korniienko, Anna Babinec (slidstvo.info) a Pavla Holcová (investigace.cz)

The post Program „Dětství bez války“ je měl zachránit. Místo toho se nezletilé ukrajinské dívky domů vrátily těhotné a traumatizované appeared first on investigace.cz.

Utajovaná zpráva o zneužívání ukrajinských dětí z dětských domovů, kterou se podařilo získat redakci investigace.cz a potvrdit partnerskou organizací slidstvo.info, ukazuje, jak se evakuační pobyt dětí z válečné zóny pro mnohé z nich stal očistcem. Zpět do Ukrajiny se děti vrátily znásilněné, těhotné, zbité a traumatizované. Ukrajinský filantrop Ruslan Šostak dostal za tuto záchranu stovek dětí státní vyznamenání.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Je únor 2022 a desítky dětí se choulí ve sklepě ukrajinského dětského domova v těžce bombardovaném Dnipru. Když se začalo proslýchat, že by je mohli evakuovat k moři do Turecka, nemohly tomu ani uvěřit. „Byli jsme štěstím bez sebe,“ vybavuje si Maria (jméno změněno z bezpečnostních důvodů), „konečně bych viděla moře!“

Když ale dorazily na místo, z představ o nekonečném létě na pláži rychle vystřízlivěly. Místo přímořského resortu je čekal očistec. V jídle byl hmyz, pokoje byly plesnivé, jejich pečovatelé je nutili tančit a zpívat před kamerou.

Kdo nezpívá, nejí

Celou záchrannou akci v té době zorganizoval miliardář a místní podnikatel Ruslan Šostak. Ten sice narychlo založil Charitativní nadaci Ruslana Šostaka, zkušenosti s řízením charitativních projektů, natož pak s prací s traumatizovanými dětmi ale neměl vůbec žádné.

To ale evidentně nevadilo. Samotný fakt, že nadace existuje, se dostal do většiny médií a nadace rychle získala podporu ukrajinských celebrit, a dokonce i prvních dam Ukrajiny a Turecka. Hromadná evakuace asi 3 500 dětí z více než desítky dětských domovů a malých pěstounských domů v Dnipropetrovsku, regionu ve východní Ukrajině ve válečné zóně, rychle dostala slogan „Dětství bez války“.

Nadace mezitím bojovala s logistikou a tím, jak zajistit bezpečnost stovek traumatizovaných dětí – z nichž mnohé měly vážné zdravotní a psychologické problémy – v několika tureckých hotelech. Své kroky totiž Charitativní nadace Ruslana Šostaka opomněla konzultovat s institucemi na ochranu dětí i s odborníky na péči o děti v ústavech, tím pádem nebyli na specifické potřeby dětí z ústavů z válečné zóny připraveni.

Jídlo se postupně zhoršovalo, občas se stalo, že v něm byl hmyz či vlasy. Pokoje umístěné v části hotelu, která fungovala jako ubytovna pro hotelové zaměstnance, byly plesnivé a přeplněné. Lékaři byli nedostupní. A vedoucí začali děti nutit k tomu, aby pro potřebu shánění peněz zpívaly a tančily na promo videích pro dárce. Prý si na své ubytování musejí vydělat.

Přečtěte si

Jak chránit ukrajinské děti, které před válkou uprchly do EU, když o nich nic nevíme?

Ty, co se odmítly předvádět, nedostaly jídlo. „Když jsme nechtěli zpívat, řekli nám, že nám seberou telefony,“ řekla dívka, se kterou se nám podařilo mluvit. „Krmí vás, platí za všechno, vozí vás všude,“ vzpomíná další dívka, jak ji opatrovníci nutili k vystupování na promočních videích, „… a vy se nechcete natáčet?”

Drastická selhání

Ukrajinský úřad ombudsmana nakonec v březnu 2024 poslal do jednoho z hotelů, kde byly děti ubytované, mezinárodní delegaci s cílem zkontrolovat, že je vše v pořádku. Následná zpráva, ač psána diplomatickým úředním jazykem, jasně poukázala na drastická selhání. Například se v ní psalo, že děti byly systematicky vystavovány fyzickému násilí, nedostávalo se jim dostatečné lékařské péče a nikdo nedohlížel na to, aby se mohly učit online. Zpráva mimo jiné uváděla, že pečovatelé nutili děti, aby delegaci z úřadu ombudsmana lhaly o tom, jak se jim tam opravdu žije.

Dvě svěřenkyně Nadace Ruslana Šostaka se musely urychleně vrátit do Ukrajiny poté, co otěhotněly s tureckými zaměstnanci hotelu, kteří, jak se později ukázalo, měli k dětem naprosto volný přístup, a to i do jejich pokojů.

Na konci roku 2024 humanitární evakuace dětí z dětských domovů tiše skončila. Všechny se vrátily do ústavů na východě Ukrajiny.

Utajovaná zpráva

Monitorovací zpráva vypracovaná delegací nebyla v Ukrajině nikdy zveřejněna, takže o selhání Šostakovy nadace by se skoro nikdo nedozvěděl nebýt tajného zdroje, který byl situací dětí v Turecku a následnou snahou vše zamést pod koberec šokován. Rozhodl se proto zprávu předat redakci investigace.cz.

Zpráva uvádí, že podmínky dětí v tureckém hotelu Larissa v přímořském městě Beldibi byly otřesné. Zmiňuje například špinavé povlečení, více dětí nucených sdílet stejnou postel, omezený přístup k pitné vodě či toaletám. Jako problém zmiňuje i fakt, že tablety, na kterých probíhala online výuka z ukrajinských škol, byly dětem vychovateli zabavovány jako trest, když děti odmítly účast na promoakcích Šostakovy nadace.

Šokující byl i případ třináctiletého kluka, který spolu s kamarády a naprosto bez dozoru lezl po klimatizaci ve třetím patře a spadl. Dopad na tvrdý beton mu způsobil poranění mozku, chlapec strávil několik týdnů v nemocnici. O případu se ale nemluvilo a nikdo ho nikam nenahlásil.

Další dvě děti popsaly, jak jim pečovatelé nedokázali zajistit nutnou lékařskou péči. Výsledkem bylo, že chlapec trpící šedým zákalem téměř oslepl a dívka se strabismem opakovaně žádala o léčbu, pečovatelé ji ale pokaždé odmítli.

Výčet nehod ale pokračuje. Několik dětí z hotelů jednoduše odešlo a šly si užívat do města, kde se dostaly k alkoholu a drogám. Když jim došly peníze, vykradly obchod. Jedna z dívek odešla s tím, že jde za svým ruským milencem. Ten ji pak s pistolí přišel hledat do hotelu, kde bydlela s ostatními dětmi. Jiná dívka z hotelu prostě zmizela, policie proto musela vyhlásit pátrací akci s nasazením vrtulníku.

Zaměstnanci nadace většinu těchto incidentů ani nenahlásili tureckým úřadům.

Co na to Šostak

V dvouhodinovém rozhovoru s kolegy ze slidstvo.info Ruslan Šostak obhajoval svou práci s dětmi jako důležitou a nezbytnou tváří v tvář válce. Novinářům vysvětlil, že on a jeho tým odvedli za obtížných okolností nejlepší možnou práci, a odpovědnost za případné problémy přehodil na pečovatele a zaměstnance dětských domovů, kteří děti doprovázeli z Ukrajiny.

Dodal, že většina problémů pramenila z toho, že měl co do činění s obzvláště obtížnou skupinou obyvatel. „Jsou to (děti z dětských domovů, pozn. red.) státní děti, za státní děti jsou zodpovědní státní úředníci,“ míní Šostak.

Přestože podle svých slov Ruslan Šostak šokující zprávu delegace ukrajinského ombudsmana nečetl, tvrdí, že závěry zprávy jsou chybné. „Vybudovali jsme bezpečnostní systémy, abychom děti ochránili,“ řekl. „Před vychovateli, před samotnými dětmi, před ostatními dětmi, před cizími lidmi… Ale když je pohromadě hodně dětí, mohou se samozřejmě stát různé věci.“ Šostak odmítl obvinění z nedostatečné lékařské péče jako „naprostou blbost“. On a jeho tým slíbili novinářům, že jim zašlou materiály, které jeho tvrzení podpoří. Místo toho mu ale unikl detailní plán, jak celou kauzu zpochybnit a novináře zdiskreditovat.

Zástupce Nadace Ruslana Šostaka – zřejmě omylem – poslal redakci slidstvo.info e-mail s plánem PR kampaně, která měla zpochybnit práci na tomto projektu. Obsahovala body jako zaplacení trollí farmy, kontrolované příspěvky influencerů o tom, že slidstvo.info někdo najal na pošpinění Šostaka, či bod o „neveřejné komunikaci s redaktory předních médií“, kteří měli zpochybnit výsledky práce slidstvo.info na kauze.

Zpráva ombudsmana obsahovala celou řadu doporučení, včetně přemístění dětí do lepších zařízení. Dodnes ale není jasné, zda na doporučení někdo z ukrajinských úřadů reagoval. Zástupci ukrajinských úřadů, které jsme oslovili, na naše žádosti o komentář nereagovali.

„Vy prostě nechápete, jak žijí sirotci v Ukrajině, v jak kolosálně strašných podmínkách,“ rozohnil se Ruslan Šostak v rozhovoru pro kolegy ze slidstvo.info. „My máme problémy proto, že v Turecku jsme to všechno dali na jedno místo. Proto máme některé případy… no, ne zrovna dobré. Ale rozhodně se necítím zodpovědný. Cítím se zodpovědný maximálně tak za to, že ty děti žily tři roky na slunci, jedli ovoce a zeleninu a osm měsíců z roku se mohly koupat v moři,“ dodal.

Autorky textu: Yanina Korniienko, Anna Babinets (slidstvo.info) a Pavla Holcová (investigace.cz)

The post Utajovaná zpráva ukazuje selhání nadace při záchraně ukrajinských dětí appeared first on investigace.cz.

Na platformách společnosti Meta (Facebook, Instagram, Messenger) se objevily reklamy na silikonové panny s dětskými rysy určené k sexuálnímu uspokojování, takzvané sex dolls. Nabídka zasáhla sociální sítě tisíců evropských uživatelů platforem společnosti Meta, včetně desítek z České republiky. Mluvčí policie ČR uvedl, že se jedná o nový fenomén, se kterým se policie dosud nesetkala. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Skupina webových stránek prodávající dětské sex dolls, tedy panenky určené k sexuálnímu uspokojení, zveřejnila více než 1300 reklam. Informoval o tom web Bureau of Investigative Journalism (TBIJ). Panenky mají velmi realistický vzhled. Podle TBIJ mnoho reklam zobrazuje panny v sexuálních pózách, přičemž některé drží balónky nebo medvídky.

Reklamy porušují reklamní pravidla společnosti Meta, protože propagují „prodej nebo používání produktů nebo služeb pro sexuální vzrušení dospělých“. Většinu z nich tak společnost odstranila. Meta rovněž zakazuje obsah, kde je dítě vyobrazeno v sexuálním kontextu. Redakce investigace.cz však dohledala desítky nesmazaných reklam, jež byly aktivní v červnu 2025, což znamená, že se procesům odstranění z platformy vyhnuly.

Reklamy byly zaměřené na uživatele sociálních sítí z celé Evropy, včetně České republiky, kde zasáhly desítky lidí. Cílily převážně na muže od 18 let.

Porušení zákona? 

Obrázky přiložené k reklamám, které investigace.cz nalezla, zákony neporušují – nejde o šíření dětské pornografie. Panny totiž nejsou odhalené ani nejsou zobrazeny v sexuálních polohách. Inzertní text výslovně nezmiňuje, že jde o sex dolls, nicméně kontext to naznačuje:

Hledáte realistického a útěšného společníka?

🥰 Naše vysoce kvalitní panenky, které vypadají jako živé, jsou vyrobeny z prvotřídních materiálů, aby poskytovaly ultrarealistický pocit a propracované detaily. Jsou ideální pro společnost, fotografování a sběratele, kteří ocení jemné řemeslné zpracování.

✨ Měkký a realistický dotek

📏 K dispozici jsou varianty v životní velikosti nebo kompaktní

📦 Diskrétní a rychlé doručení

Co by z hlediska zákona problematické být mohlo, je samotné vlastnění podobné panenky. Austrálie, Německo, Norsko a Dánsko držení takových předmětů trestají.

Podle mluvčího Policie ČR Jakuba Vinčálka by realistické figuríny, panny či panenky, jež věrně napodobují dítě při sexuální aktivitě a primárně slouží k sexuálním účelům adresátů, mohly být v teoretické rovině ze strany některého z orgánů činných v trestním řízení hodnoceny v intencích paragrafu o výrobě a jiném nakládání s dětskou pornografií.

„Policejní orgány zásadně hodnotí všechny případy individuálně, a to po zhodnocení všech okolností případu, včetně kontextu situace, ve které je takový předmět použit. Bohužel nelze paušálně hodnotit samotnou povahu, neboť tato bude v každém případě odlišná,“ sdělil redakci investigace.cz Vinčálek. „I v rámci Evropské unie se jedná o ‚nový fenomén‘, který dosud nebyl v rámci České republiky předmětem posouzení trestnosti nakládání s takovým předmětem, a to ze strany soudní autority sjednocující praxi orgánů činných v trestním řízení (primárně Nejvyššího soudu České republiky),“ dodal mluvčí.

Vypadají tak, ale nejsou 

Odkazy přiložené k reklamám vedou na e-shop, jenž propaguje své služby pomocí reklam na stránkách Facebooku. Nyní už e-shop není aktivní. Novináři z TBIJ identifikovali šest facebookových stránek spravovaných administrátory z Polska, Indonésie nebo Indie. Tyto stránky zveřejňují pouze reklamy na sex dolls a dohromady mají více než 600 sledujících.

E-shop prodával „mini sex doll“ připomínající mladou dívku za 266 liber (v přepočtu 7 400 korun). Web uklidňoval zákazníky, že daný produkt je legální. „Dětské sexuální panenky jsou ve většině zemí nelegální,“ uvádí. „Mini sexuální panenky se však od dětských sexuálních panenek zásadně liší… vypadají jako dětské sexuální panenky, ale ve skutečnosti jimi nejsou!“

Novináři z TBIJ web kontaktovali a vydávali se za potenciálního zákazníka, který má o koupi mini panenky zájem. Firma odpověděla, že „má mnoho zákazníků z Velké Británie a většina z nich si koupila více než dvě panenky“. Jak vyplývá z jejího dalšího sdělení, firma je zodpovědná i za celní odbavení a žádný z jejích zákazníků údajně nikdy neměl žádné problémy.

Minulý měsíc byl třiačtyřicetiletý muž z britského Romfordu přesto odsouzen k 18 měsícům veřejně prospěšných prací poté, co se přiznal k dovozu sexuální panenky a čtyřem dalším podobným trestným činům.

Regulace reklamy 

Reklamní pravidla společnosti Meta zakazují cokoli, co propaguje „prodej nebo používání produktů pro sexuální vzrušení dospělých“. Platforma také zakazuje příspěvky zobrazující nebo podporující sexuální vykořisťování dětí – včetně panenek.

Proces kontroly reklam většinou využívá automatizované nástroje ke skenování textů, obrázků a videí použitých v reklamách, aby našel obsah, jenž zmíněné restrikce porušuje.

„Reklamy, které porušují naše zásady, nemají na naší platformě místo, a proto jsme obsah, na který jsme byli upozorněni, odstranili,“ sdělil mluvčí společnosti Meta redakci TBIJ.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Na Facebooku se objevily reklamy na sexuální panenky, které vypadají jako děti appeared first on investigace.cz.

Ukrajinští novináři odhalili nekalé a zločinné praktiky vedení Mezinárodních legií, včetně kradení zbraní a šikany. Dokument BBC odhaluje realitu za luxusními parfémy – sběrači jasmínu jsou někdy i pětileté děti. Bývalí němečtí zákonodárci stanuli před soudem za přijímání úplatků od ázerbájdžánské vlády, kterou na oplátku velebili. A ruská garnitura pokračuje v šikaně nezávislých novinářů. 

Kyiv Independent zveřejnil sérii textů o chování velitelů Mezinárodních legií působících v Ukrajině. Zahraniční vojáci, kteří se rozhodli uposlechnout výzvu Volodymyra Zelenského a přidat se k ukrajinské armádě, popsali šikanu a sexuální obtěžování žen ze strany nadřízených. Investigace novinářů také odhalila kradení zbraní – někteří z vojáků podali svědectví, jak se do civilních SUV se zhasnutými světly v noci nakládaly zbraně, které už nikdy nikdo nespatřil. Kvůli mizejícímu nebo nefunkčnímu vybavení měli pak vojáci vážné problémy v boji.

Z důkazů, jež novináři shromáždili, vyplývá, že vedení obou křídel Mezinárodní legie, spadající pod vojenskou rozvědku a armádu, se mohlo podílet na různých druzích pochybení, včetně šikany a vyhrožování fyzickým násilím, nezákonného propouštění nekonformních vojáků, jakož i krádeží osobního vybavení vojáků a zpronevěry lehkých zbraní. Vojáci se na novináře obrátili jako na poslední záchranu – státní instituce jejich stížnosti zřejmě nijak neřešily.

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Ruská policie pokračuje ve stíhání nezávislých novinářů v exilu. Orgány činné v trestním řízení vydaly zatykač na šéfredaktorku nezávislého investigativního serveru IStories Alesju Marochovskou. Není přitom zcela jasné, jakým obviněním Marochovská čelí, ačkoli byla již dříve dvakrát pokutována za údajné porušení ruského zákona o „zahraničních agentech“.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Dokument od BBC Eye Investigations popisuje, odkud se bere jasmín – luxusní ingredience, kterou světové značky používají k výrobě parfémů. Polovina světové produkce jasmínu pochází z Egypta, kde se květy musí sbírat v noci, aby je nepoškodily sluneční paprsky. Sběratelé s sebou s vidinou alespoň skromných výdělků vodí do práce i děti. Lancôme a Aerin Beauty, tedy výrobci parfémů těžící z výsledků dětské práce, přitom tvrdí, že dodržují striktní etické zásady.

Přečtěte si

Počet případů obchodování s lidmi roste

V Mnichově minulý týden začal soud se dvěma bývalými německými zákonodárci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE). Ti jsou obžalovaní z přijímání úplatků od ázerbájdžánského režimu autokrata Ilhama Alijeva. Výměnou za úplatky měli v Radě Evropy hlasovat ve prospěch Baku a zkreslovat zprávy o lidských právech. Oba bývalí poslanci všechna obvinění odmítají. Axel Fischer a Eduard Lintner, někdejší členové PACE a poslanci německého Bundestagu za CDU/CSU, se zapletli do takzvaného Ázerbájdžánského laundromatu. Jde o celoevropský systém lobbování a praní špinavých peněz, který v roce 2017 odhalili novináři z OCCRP a Süddeutsche Zeitung. Alijevův režim využíval k uplácení tajný fond, v němž vypral peníze ve výši 2,9 miliardy dolarů, v českých korunách více než 62 miliard. Ázerbájdžán kromě přímých finančních úplatků používal i takzvanou kaviárovou diplomacii, tedy nefinanční úplatky ve formě drahých darů, jako je například kaviár, luxusní dovolené a další „pozornosti“ vysoké hodnoty. Evropští politici měli za úplatky hlasovat ve prospěch Ázerbájdžánu a přikrášlovat zprávy o tamních lidských právech. To vše se dělo v době, kdy režim uvrhl do vězení desítky politických vězňů.

Přečtěte si

Jak Ázerbájdžán korumpoval evropské politiky

The post #zesvěta: Velitelé mezinárodních legií v Ukrajině zřejmě kradli zbraně appeared first on investigace.cz.

Texaská centra pro pomoc těhotným ženám podle zjištění novinářů z nepříznivé situaci získávají nemalé peníze ze státní kasy, nikdo ale nedohlíží na to, jak jsou tyto výdaje používány a zda skutečně někomu pomáhají. Hackeři tvrdí, že se nabourali do databází americké ultra-konzervativní organizace Heritage Foundation. Na OnlyFans se přes ujištění platformy objevuje pornografický obsah o nezletilých. A vládce „rychlé módy“ Shein šikanuje svoje zákazníky. 

Texas posílá miliony dolarů do krizových těhotenských center, jež mají pomoci potřebným rodinám, nikdo však neví, zda to funguje. Se zjištěním přišli novináři z webu ProPublica a CBS News. Texas je mezi americkými státy na prvním místě ve financování krizových těhotenských center. Systém podpory se začal rozvíjet poté, co před dvěma lety došlo ke zrušení precedentu Roe vs. Wade, jenž zajišťoval americkým ženám právo na interrupci. Rozpočet texaských zákonodárců na tento program proto narostl, z původních pěti milionů dolarů v roce 2005 na 140 milionů dolarů po zrušení Roe vs. Wade. Jenže nad systémem financování krizových center chybí dohled a neví se, jak přesně jsou tyto peníze utráceny.

Úředníci z Komise pro zdravotnictví a sociální služby, kteří na program dohlížejí, nemají podrobnosti o tom, na co jsou desítky milionů dolarů daňových poplatníků vydávány. V některých případech si tato centra navíc účtují i za distribuci zboží, jež získala zdarma. To umožňuje protipotratovým centrům, která si často říkají „krizová těhotenská centra“, fakturovat například čtrnáct dolarů za to, že rozdají třeba jen několik plen či informačních letáků. Více detailů najdete na webu ProPublica.

Přečtěte si

Konzervativní sítě v Evropě: Polský příklad

Platforma OnlyFans tvrdí, že poskytuje bezpečný prostor, přesto tu dochází ke zneužívání dětí. Tématem se zabývala agentura Reuters. Zástupci webu OnlyFans prohlásili, že každého uživatele i veškerý publikovaný obsah prověřují, aby zabránili tomu, že na platformě, kde bývá často zveřejňována pornografie, budou mezi uživateli děti. Vyšetřování americké policie a informace ze soudních spisů však podle Reuters odhalují stížnosti, podle nichž se na webových stránkách objevily stovky sexuálně explicitních videí a snímků nezletilých – od batolat až po dospívající děti.

V dubnu 2023 se na Floridě ztratila šestnáctiletá dívka. Její rodiče později zjistili, že několik měsíců posílala své nahé fotografie a videa muži, o němž se domnívali, že ji možná unesl. Dívku nakonec našla policie v domě pronajatém oním podezřelým mužem. Vyšetřování odhalilo, že na OnlyFans zveřejnil desítky dívčiných videí a fotografií.

Platforma OnlyFans přesto tvrdí, že jde o web určený výhradně pro dospělé a že dodržuje přísná opatření ohledně kontroly věku uživatelů i veškerého obsahu. Proto prý jakýkoli materiál, jenž by se dotýkal sexuálního zneužívání dětí, bývá odstraněn a nahlášen. Avšak příběh dívky z Floridy, popsaný v policejních záznamech a soudních dokumentech, tvrzení OnlyFans vyvrací. Navíc zdaleka nejde o ojedinělý případ, jak upozorňuje agentura Reuters.

Přečtěte si

Prodej drog přes sociální sítě je pouhým doplňkem. Na Telegramu se dějí i levárny, říká ředitel Národní protidrogové centrály

Hackeři z kolektivu SiegedSec oznámili, že se jim podařilo napadnout nadaci Heritage Foundation, neboť se chtěli postavit proti její kampani mířící na práva trans lidí. Hackeři, prezentující se jako kolektiv gayů patřících k subkultuře „furries“, prolomili online databázi Heritage Foundation. Konzervativní think tank stojí za iniciativou Project 2025. Skupina SiegedSec zveřejnila materiály Heritage Foundation v rámci série hackerských útoků zaměřených na organizace, které se staví proti právům trans lidí. Samotná Heritage Foundation popírá, že by její systémy byly napadené.

V příspěvku na Telegramu, kde kolektiv o hackerském útoku informoval, označila skupina hackerů Project 2025 jako „autoritářský křesťanský a nacionalistický plán na reformu vlády USA“.

Přečtěte si

Prezident Pavel při cestě do USA navštíví i konzervativní Heritage Foundation

Čínský módní gigant Shein slibuje zákazníkům dárky, jde však o falešné sliby. Shein byl založen v Číně v roce 2011 a během několika let se stal jednou z největších společností zabývajících se „rychlou módou“. Aplikaci Shein, přes kterou lze oblečení snadno koupit, používá až 45 milionů lidí v Evropské unii. Investigace webu Follow the Money odhalila, že společnost využívá agresivní taktiku, která vyvíjí na klienty velký nátlak.

Aplikace Shein například používá křiklavé barvy, desítky vyskakovacích oken a obrovské množství nejrůznějších funkcí, dokonce i kanál podobající se TikToku nebo několik různých her. Ty uživatelům slibují, že pokud je dohrají, získají kredity nebo „dárky zdarma“ v hodnotě až tří tisíc eur. Jenže hraní her má háček. Uživatel totiž musí do aplikace pozvat obrovské množství svých přátel a známých, aby dárek skutečně vyhrál, přičemž systém i množství povinně pozvaných lidí se neustále mění. Odborníci tvrdí, že metody Shein by mohly být v rozporu se spotřebitelským právem a že tím firma možná porušuje zákony Evropské unie o velkých technologických společnostech.

Autorka textu: Mahulena Kopecká

The post #zesvěta: Peníze Texasanů na pomoc těhotným končí neznámo kde appeared first on investigace.cz.