Drogy bere mnohem víc lidí než v minulém desetiletí, ukázala nová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celosvětový problém je rovněž expanze trhu se syntetickými drogami.

Světový trh s drogami začaly válcovat syntetické drogy. Stal se z nich takový byznys, že velká část příjmů mexických drogových kartelů pochází právě z výroby a distribuce tohoto nového typu drog, ať už jde o fentanyl, nebo v amerických věznicích extrémně populární nitazen. Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Počet uživatelů drog narostl o 34 % oproti období před deseti lety a stoupá také úmrtnost v souvislosti s požitím drogy, uvádí nová zpráva o drogách UNODC.

Tento trend následuje i Česká republika, kde narostl počet lidí, kteří drogy užívají rizikově, a to o čtvrtinu za poslední desetiletí. Největší problém je tradičně pervitin, v Česku velmi oblíbená droga, a dále opioidy. Aspoň tak uvádí souhrnná zpráva o závislostech v ČR za rok 2025.

Expanze syntetických drog kvůli Talibánu

Autoři reportu UNODC tvrdí, že největším celosvětovým problémem je kromě nárůstu počtu uživatelů také expanze trhu se syntetickými drogami. V roce 2024 bylo zaznamenáno rekordních 755 nových psychoaktivních látek (většina z nich byla syntetická).

Rozmach syntetických opioidů, jako jsou nitazeny nebo fentanyl, přičítá report omezené produkci heroinu. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Lidé po jejich požití cítí fyzickou úlevu, klid a euforii.

Pokles produkce heroinu nastal poté, co Talibán v Afghánistánu v roce 2022 zakázal pěstovat mák, jenž se k výrobě této drogy používal. Právě z Afgánistánu pocházelo v minulosti nejvíce opia, které je k výrobě heroinu potřeba. Tento výpadek na globálním trhu nutí pašeráky hledat alternativy, aby uspokojili poptávku po opioidech, a ty nacházejí právě v syntetických náhradách.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Syntetické opioidy jsou vysoce koncentrované. I velmi malé množství látky stačí k výrobě tisíců dávek, což je pro pašeráky ekonomicky extrémně výhodné a zároveň to usnadňuje přepravu, protože je těžší takové zásilky odhalit.

Česká drogová situace

Co se týká opioidů v Česku, podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2025 se odhady počtu uživatelů tohoto typu drog pohybují kolem devíti až deseti tisíc. Uživatelé zneužívají nejčastěji buprenorfin, což je semisyntetický opioid, který se využívá na tlumení silné bolesti.

Nelegální nabídka v Česku však zahrnuje i nové syntetické opioidy. Jde zejména o deriváty fentanylu a nitazeny, které jsou spojované s vysokou úmrtností. Fentanyl, který se ve zdravotnictví používá k tlumení bolesti, je získáván extrakcí z náplastí. Na nelegálním trhu se objevují i další opioidy. V minulosti policie odhalila osm nelegálních laboratoří na výrobu těchto látek.

Přečtěte si

České weby inzerují nitazen, nebezpečnou drogu z Číny

Kokain vede 

Kromě syntetických opioidů zažívá rozmach také kokain, a to zejména v západní a střední Evropě. Právě západní a střední Evropa tvoří druhý největší světový trh s kokainem, přičemž jeho užívání od roku 2015 setrvale roste.

Projevuje se to rekordní produkcí, rostoucím počtem uživatelů a stále sofistikovanějšími metodami pašování. Jak popsala investigace.cz, produkce kokainu je v současné době tak vysoká, že klesá jeho velkoobchodní cena a kartely jej raději zakopávají, než aby zboží prodaly za nízké ceny.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Na vzestupu je ve střední a západní Evropě také crack, krystalická a levnější verze kokainu, která se kouří. Data z odpadních vod potvrzují také stoupající spotřebu ketaminu.

Sofistikovanější obchod s drogami 

Nová zpráva UNODC poukázala také na nové trendy organizovaného zločinu. Pašeráci stále častěji k přepravě drog, zejména kokainu, využívají dálkově ovládaná plavidla (zatím ne na zaoceánskou přepravu), drony a ponorky, které jsou vybaveny satelitními anténami Starlink.

Pašeráci také mění trasy v reakci na zvýšený počet kontrol ve velkých severomořských přístavech. Nyní se přesouvají do menších přístavů a nových vstupních bodů v jihozápadní Evropě.

Kriminální sítě masivně využívaly také specializované komunikační platformy (například EncroChat, Sky ECC nebo aplikaci Ghost), některé však byly v rámci mezinárodních policejních operací rozkryty, což vedlo k tisícům zatčení.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Drogy bere o třetinu víc lidí než před dekádou. OSN varuje před syntetickými opioidy appeared first on investigace.cz.

Zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu ukázala, že produkce kokainu ve světě je na rekordní úrovni, a to navzdory krátkodobému útlumu během nedávné pandemie. Kromě rozšířeného pěstování keřů koky je důvodem i zrychlení její chemické přeměny na kokain a také rostoucí poptávka, zejména v Evropě. Zločinecké skupiny využívají pro pašování drogy stále sofistikovanější metody, včetně impregnace kokainu do různých materiálů. Klíčovými vstupními bránami kokainu do Evropy se staly přístavy v Belgii a Nizozemsku.

Minulý týden zveřejnil Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) zprávu Global Report on Cocaine 2023 o produkci kokainu ve světě. Ačkoli sdělení konstatuje, že během pandemie koronaviru došlo v obchodu s drogami k útlumu, a to zejména kvůli omezení cestování a zavírání nočních klubů, nejnovější data naznačují, že tento krátkodobý pokles neměl na dlouhodobé trendy téměř žádný vliv. V současné době je celosvětová produkce kokainu totiž na rekordní úrovni.

Enormní množství této drogy je z části způsobeno rozšířeným pěstováním keřů koky v minulých deseti letech, zvlášť od roku 2020 do roku 2021, kdy vzrostlo o 35 %. Dalším důvodem je zrychlení chemické přeměny koky na hydrochlorid kokainu. Souběžně s tím narůstá i poptávka, jelikož počet uživatelů bílého prášku se ve většině regionů zvyšuje. 

Ačkoli pašeráckým trasám stále vévodí Kolumbie, odkud se kokain pašuje zejména do Severní Ameriky, do kokainové mapy přibyly i trasy směřující do Evropy. Dominantní role kolumbijských přístavů jako výchozích bodů však klesá, překupníci totiž stále častěji své zboží přepravují přes Střední Ameriku nebo jiné jihoamerické země. Intenzita převozu stoupá i po takzvané trase jižního kuželu přes Paraguay a vodní cestu Paraná-Paraguay, kudy se kokain pašuje z Bolívie a Peru. Zločinecké skupiny využívají k překročení hranice letadla a poté lodě, s nimiž se dostanou až k Atlantickému oceánu.

Změnila se i místa příjezdu drogy do Evropy. Jestliže to v minulosti byly přístavy na Pyrenejském poloostrově, dnes jsou to především přímořská města v Belgii a Nizozemsku. Klíčovým vstupním bodem pro kokain z Jižní Ameriky do Evropy je nyní přístav v belgických Antverpách, odkud se převáží po souši do Nizozemska. Tam sídlí velké zločinecké skupiny, jež drogu následně distribuují do dalších zemí. I když trh zůstává koncentrován v Americe a částech Evropy, zpráva varuje, že existuje velký potenciál pro expanzi do Afriky a Asie. 

Maskování kokainu v Evropě na vzestupu 

Jednou z nejdůmyslnějších technik, jak kokain pašovat, je jeho impregnace do materiálů od textilu až po zvířecí kůži. Praxe napouštění hydrochloridu kokainu do oděvu funguje už několik desetiletí. Důkazy však svědčí o tom, že pašeráci jsou stále vynalézavější.

V poslední době vyšetřovatelé detekovali přítomnost kokainu ve včelím vosku, plastech, bylinách, dřevěném uhlí a v různých tekutinách. Díky těmto metodám je zejména v Evropě obtížné drogu odhalit. Oddělení kokainu od ostatních látek pak vyžaduje složitý proces chemické extrakce.

V Evropě byly v posledních letech odhaleny velké extrakční laboratoře, což nasvědčuje tomu, že se tato praxe skrývání kokainu stále rozšiřuje. Podle nizozemské policie jsou tyto laboratoře vytvořeny jako přesné kopie kolumbijských výroben kokainu. Nizozemské zločinecké gangy si do tajných laboratoří najímají kolumbijské chemické experty, kteří jim s procesem extrakce pomáhají. 

Zpráva také uvádí, že válka v Ukrajině patrně ovlivní zásobovací linky. Podle OSN je pravděpodobné, že zahraniční zločinecké organizace, jež využívaly ukrajinské přístavy ve snaze vyhnout se kontrolním orgánům v západní Evropě, přesunou své aktivity do jiných přístavů v Černém moři, pravděpodobně do Bulharska nebo Rumunska. V Česku od roku 2020 do roku 2021 vzrostlo užívání kokainu na téměř jedno procento dospělých obyvatel ČR. 

The post Celosvětová produkce kokainu dosahuje rekordních čísel appeared first on investigace.cz.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) zveřejnil koncem června každoroční zprávu World Drug Report 2022, která analyzuje tržní trendy týkající se obchodu s drogami a sestavuje příslušné statistiky. Podle nových dat celosvětově vzrostla výroba kokainu, rájem pro produkci narkotik mohou být oblasti zasažené ozbrojeným konfliktem a stále přetrvávají nedostatky v dostupnosti léčby drogové závislosti zejména u žen.

Podle zprávy UNODC v roce 2020 užívalo drogy 284 milionů lidí z celého světa a ve věku 15–⁠64 let, což představuje nárůst o 26 % oproti předchozímu desetiletí. Z velké části se tato čísla týkají mladých lidí. Například v Africe a v latinské Americe je většina osob, jež podstupují léčbu kvůli poruchám způsobeným drogami, mladší než 35 let.

Výkonná ředitelka UNODC Ghada Waly vnímá tyto informace jako závažný problém: „Čísla týkající se výroby a zabavení mnoha nelegálních drog dosahují rekordních hodnot. Řešení všech aspektů světového problému drog musíme věnovat potřebné zdroje a pozornost.“

Waly apeluje na mezinárodní společenství, vlády i občanské iniciativy. Jak UNODC uvádí, všechny zúčastněné strany by měly přijmout okamžitá opatření na ochranu lidí i tím, že posílí prevenci vůči užívání drog a dostupnost případné léčby. Podle zprávy je také nutné zpřísnit zákony, které by omezily či zastavily pašování drog napříč kontinenty, a rovněž zabránit tomu, aby lidé hledali v drogách únik od reality.

Jak to letos vypadá s drogami?

Pandemie změnila drogový trh jen dočasně

Nárůst trendu, kdy člověk hledá únik před nepříjemnou realitou právě v drogách, způsobila pandemie nemoci covid-19. Omezení veřejného pohybu osob a vynucená izolace sice narušily fungování nelegálních drogových trhů a omezily dostupnost narkotik, na druhou stranu se však zvýšilo užívání alkoholu, tabákových výrobků a marihuany. Některé země, mezi nimi například Polsko, Slovensko a Belgie, zaznamenaly v malém měřítku i nárůst domácí výroby drog. V těchto případech se jednalo především o pěstování konopí pro vlastní spotřebu.

Tyto změny ale podle UNODC trvaly pouze dočasně. Jakmile pominula akutní potřeba izolace, konzumace drog se dlouhodobě zvýšila a vrátila do starých kolejí. Omezení pohybu osob navíc narušilo snahy o prevenci proti užívání i případnou léčbu, a to z důvodů snížené kapacity lékařských zařízení a nižší osobní návštěvnosti v ordinacích. Některé země se v důsledku pandemie také potýkaly s nedostatkem čistých injekčních stříkaček. České republiky se však tento problém nedotkl.

Legalizace konopí s sebou nese následky

Zdaleka nejvíce užívanou drogou po celém světě je podle zprávy UNODC konopí. Údaje z roku 2020 svědčí o tom, že marihuanu užily v tomto roce 4 % celosvětové populace. Za posledních deset let se toto číslo přitom zvedlo o čtvrtinu.

K popularitě marihuany přispěla i její obecná legalizace v Severní Americe. Podle prvních ukazatelů můžeme posuzovat, jak tato změna zákona zapůsobila na veřejné zdraví obyvatel, bezpečnost státu a tržní dynamiku v pozitivním, ale i v negativním slova smyslu. Snížil se sice počet zatčení za držení konopí, na druhou stranu se však zvýšila frekvence každodenního užívání marihuany především mezi mladými lidmi. UNODC v této souvislosti zároveň zaznamenalo nárůst počtu psychických poruch, hospitalizací a sebevražd. Protidrogovou léčbu nejvíce podstupují právě osoby, u nichž se vyskytly zdravotní problémy či poruchy spojené s užíváním konopí. A to nejen v Severní Americe, v Africe a ve státech Latinské Ameriky – v tomto směru vykazuje stejné počty i Evropa.

Roste výroba a obchodování s tvrdými drogami

V celosvětovém žebříčku nejoblíbenějších narkotik však nezaostával ani kokain, jeho výroba už v roce 2020 trhala rekordy. Oproti roku 2019 vzrostla o 11 %, což celkově představuje téměř 2 000 tun čistého kokainu. Drtivou většinu této drogy zabavené v roce 2021 přepravovali zločinci v kontejnerech a po moři. Tyto údaje současně naznačují, že se obchod s kokainem rozšiřuje i do dalších zemí. Doposud představovaly hlavní trh s bílým práškem především Severní Amerika a Evropa. Data ale ukazují, že se zvýšila míra jeho pašování i do Asie a Afriky. Tento trend rozmachu kokainu se podle UNODC dá vysledovat za posledních deset let.

Geograficky vzrostlo i obchodování s metamfetaminem, v Česku známým jako pervitin. Zatímco v letech 2006–2010 hlásilo zadržené dodávky této drogy 84 zemí světa, v letech 2016–2020 se už jednalo o 117 zemí. Státy, s nimiž je výroba i užívání pervitinu tradičně spojováno, jsou jihovýchodní Asie a severní Evropa. Statistiky přitom dokládají, že počet pacientů, kteří byli přijati k léčbě kvůli této tvrdé droze, převýšil například v Mexiku počet lidí závislých na alkoholu. Léčbu kvůli užívání pervitinu tam podstupuje o přes 200 % lidí více než v minulosti. Množství zabaveného pervitinu vzrostlo i celosvětově, přesněji řečeno mezi léty 2010 až 2020 pětinásobně. 

Česko je dlouhodobě známé jako „pervitinová kuchyň“ Evropy. Takzvané prekurzory – tedy ingredience nutné k jeho výrobě – se k nám dovážejí nejčastěji z jihovýchodní Asie, například z Myanmaru. V Česku se pak vaří konečný produkt, jenž pak může putovat za hranice nebo zásobit hojnou uživatelskou základnu v tuzemsku. Místní pervitinoví „kuchaři“ se v posledních letech stávají příslušníky mexických gangů, s nimiž čile spolupracují.

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

Co se týče opia, jeho celosvětová výroba vzrostla o 20 %, a to hlavně v důsledku nárůstu produkce v Afghánistánu. Zda a jak výroba poroste v budoucnu, bude záviset především na této zemi. V Afghánistánu se v roce 2021 vyrobilo téměř 90 % této drogy. Omezit afghánskou produkci opia ale nebude jednoduché, neboť obchod s narkotiky představuje důležité finanční zdroje pro tamní extremistické a teroristické organizace.

Ovlivnit tuto situaci by mohl zákon o pěstování opiového máku, který byl v Afghánistánu vyhlášen v dubnu tohoto roku. Jestli bude dodržován a prosazován, se teprve ukáže, nicméně jakékoli pozitivní změny by se měly odrazit v celosvětovém měřítku. V případě, že se produkce opia sníží, je ovšem velká pravděpodobnost, že drogově závislí nahradí opium jinou drogou, která může být ještě škodlivější, například syntetickým opioidem fentanylem. Opioidy jsou přitom narkotikem, jež má na svědomí nejvíce úmrtí. Jen za rok 2020 zemřelo na předávkování opioidy na území Severní Ameriky téměř 100 tisíc lidí.

Jak bude v budoucnu vypadat obchodování s opiem se zkrátka rozhodne v Afghánistánu. Dalších důležitým faktorem, jenž může tamní situaci ovlivnit, jsou i socioekonomické podmínky, s nimiž se lidé v této zemi potýkají. Mohou totiž působit jako pobídka ke zvýšení nelegálního pěstování opiového máku, jehož ceny vzrostly začátkem srpna 2021.

Konfliktní oblasti jako ráj pro výrobu drog

V místech, kde aktuálně probíhá válečný či ozbrojený konflikt, může obchod s drogami vzkvétat velmi jednoduše a zároveň i konflikt prodlužovat nebo podněcovat. V takovýchto regionech se většinou nedodržují zákony a role policie či vyšetřujících orgánů je silně omezená, což pro obchodníky i pašeráky představuje ráj. Pro drogový trh jsou tyto oblasti v podstatě magnetem, o to silnějším, pokud se nacházejí v blízkosti velkých spotřebitelských trhů. Současně se však může paradoxně stát, že nové konflikty naruší či odkloní zavedené pašerácké trasy, což lze pozorovat v případě ruské agrese na Ukrajině. V letech předcházejících vojenské agresi výrazně narostlo množství odhalených ilegálních laboratoří, kde se drogy na Ukrajině vyráběly. V roce 2020 se jejich počet zvedl ze 17 na 79 (o rok dříve jich přibylo pouze pět), čímž se zvýšil i objem pašování drog. Většina těchto laboratoří totiž vyráběla amfetamin, který se běžně používá k výrobě tzv. speedu.

Evropa: Rekordní množství zabaveného kokainu již čtvrtý rok po sobě

Obchod s drogami ničí životní prostředí

Podle zprávy UNODC nezákonný obchod s drogami negativně ovlivňuje životní prostředí na vícero úrovních. Ať už těch místních, regionálních či přímo s ohledem na život jednotlivců. Za účelem pěstování koky, využívané k výrobě kokainu, dochází k odlesňování Amazonského pralesa, už tak drancovaného kvůli těžbě dřeva nebo pěstování zemědělských plodin. Při výrobě syntetických drog zase vznikají toxické odpady, jež jsou často několikanásobně větší než objem samotné vyrobené drogy. Tyto odpady dále ovlivňují stav půdy i čistotu vody a ovzduší, čímž negativně působí na lidi, zvířata i koloběh potravního řetězce.

Ženy dohánějí muže na drogových trzích

Ačkoli jsou ženy mezi uživateli drog obecně v menšině, UNODC potvrzuje, že na rozdíl od mužů mají tendenci zvyšovat konzumaci narkotik rychleji. Zároveň více trpí poruchami, které užívání drog způsobuje. V současnosti ženy představují téměř každého druhého uživatele pervitinu, sedativ a léků proti úzkosti. Stejně silné zastoupení žen je pak i v užívání lékaři předepsaných opioidů.

Důležitou roli však hrají i v globální kokainové ekonomice. Jsou to právě ženy, kdo často pěstuje koku, opiový mák, pašuje malé množství drog, přeprodává je spotřebitelům nebo je pašuje do věznic.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Dino Vournas

The post World Drug Report 2022: Jak to vypadá na drogovém trhu? appeared first on investigace.cz.

Organizace OSN pro drogy a zločin (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) vydala na konci července zprávu o stavu obchodu s drogami a jejich užívání. Podle dokumentu roste jak počet uživatelů drog, tak i účinnost narkotik, a zvláště mladí lidé podceňují dlouhodobé negativní důsledky spojené s jejich užíváním. Kvůli pandemii se podle UNODC za poslední roky nejvíce zvýšil počet lidí, kteří berou marihuanu a sedativa. První místo ve spotřebě marihuany mezi mladými lidmi přitom patří Čechům. 

Zpráva UNODC uvádí, že užívání drog je obecně na vzestupu, bere je zhruba 275 milionů lidí na celém světě, což jsou více než 3 % celosvětové populace, přičemž přes 36 milionů lidí trpí nemocemi spojenými s dlouhodobým užíváním omamných látek. Odborníci odhadují, že nitrožilně bere drogy 11 milionů lidí, polovina z nich vykazuje syndromy žloutenky typu C. 

Dokument rovněž zdůrazňuje, že se změnilo vnímání drog, neboť je uživatelé často podceňují, což přímo vede k následné závislosti nebo zdravotním komplikacím. Podle UNODC je proto nadmíru důležitá edukace veřejnosti. Zároveň je ale s každým rokem dostupnější léčba závislosti, tedy léků jako například metadon, které odvykající užívají. 

Stejně jako jiná odvětví se i obchod s drogami postupně přesunul na internet, specificky na jeho anonymní část dark web, přičemž první takové stránky se objevovaly už před deseti lety. UNODC odhaduje, že webové stránky prodávající drogy si ročně přijdou v přepočtu na minimálně 6,7 miliard korun. Není tak asi překvapivé, že podle zprávy lze očekávat nárůst tohoto odvětví drogového byznysu: drogy se stanou dostupnějšími, což může mít velmi negativní vliv na veřejné zdraví. 

Přečtěte si

Česko-vietnamský pervitin v Evropě stále dominuje

Na druhou stranu ale přesun do online prodeje, zapříčiněný pandemií koronaviru, přinesl i pozitiva – lékaři a odborníci se snáze dostávají k závislým a první pomoc nebo konzultaci mohou poskytnout online nebo po telefonu, případně elektronicky předepsat potřebné léky. 

Obchodníci s drogami se velmi rychle vzpamatovali z rány, kterou jim zpočátku celosvětová pandemie koronaviru zasadila formou různých restrikcí a omezení pohybu. V současnosti už jejich byznys kvete jako dříve. Zločinci obecně více využívají k pašování narkotik vodní a pozemní přepravu a dodávky jsou také větší a hojnější. Zároveň dealeři častěji volí způsob doručení drog „bezkontaktně“, například tak, že je někde schovají a zákazník si je pak vyzvedne. Organizovaný zločin i tentokrát potvrdil, že se dokáže velmi rychle a dobře adaptovat na změnu poměrů.

Letošní zpráva zdůrazňuje i navyšování podílu THC (psychoaktivní látka) v marihuaně a tedy její účinnosti. Zároveň se snížil počet lidí, kteří drogu vnímají jako nebezpečnou. V Evropě byla v roce 2019 marihuana průměrně o 11 % silnější než v roce 2002, v Americe její účinnost narostla o 16 %. Mladí Češi v užívání marihuany drží prvenství – téměř 5 % tuzemské populace uvedlo, že tuto drogu v uplynulých 12 měsících použilo. Zároveň jsme i jejími častými pěstiteli. Již tradičně je Česko nechvalně proslulé také výrobou a vývozem metamfetaminu, známého jako pervitin. Konkuruje nám pouze Nizozemsko. Například v roce 2019 bylo 90 % policií odhalených laboratoří na výrobu metamfetaminu českých. Naopak v Česku klesl počet uživatelů heroinu, zřejmě i kvůli výpadkům v jeho distribuci. 

Podle zprávy pak během pandemie lidé začali konzumovat drogy ve větším měřítku než dříve. Do Evropy se zároveň dostává kvalitnější a „čistější“ kokain, neboť se zvýšila konkurence a každý dodavatel chce proto doručit co nejkvalitnější produkt. Největšími konzumenty kokainu jsou v Evropě Belgie, Francie a Nizozemsko. Současně se ale nevyrábí tolik nových druhů drog jako v minulosti, v roce 2019 jich vzniklo 71, zatímco v roce 2013 to bylo 163. 

Během pandemie přišlo po celé zeměkouli o práci více než 250 milionů lidí a více než 100 milionů se jich ocitlo za hranicí extrémní chudoby. Podle UNODC je proto možné, že dopady pandemie na ekonomiku zatraktivní výrobu drog jakožto zdroje příjmů, zejména v chudobnějších státech a komunitách. Zároveň by dopady pandemie, jako je rostoucí chudoba, nerovnost ve společnosti nebo obecné zhoršení duševního zdraví populace, mohly vést k nárůstu v konzumaci drog. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC

The post Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu appeared first on investigace.cz.