Další česká firma je napojená na spywarovou Intellexu. Intellexa stojí za špionážním systémem Predator, který ke sledování opozice zneužívají vlády po celém světě. Irské pobočce Intellexy účtovala peníze za zprostředkování služeb česká firma. Jejím jednatelem byl v té době syn bývalého izraelského premiéra Juval Rabin. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Konsorcium Intellexa zahrnuje firmy s různými názvy a v různých zemích. Do povědomí veřejnosti se v posledních letech dostala zejména řecká Intellexa SA, jejíchž služeb zneužila řecká vláda ke sledování novinářů nebo politické opozice. Letos v březnu athénský soud nepravomocně rozhodl o vině majitelů a představitelů konsorcia.

„Fakturujeme Vám za práci zástupce 4% provize z Vámi uzavřených kontraktů,“ zní popis faktury z 30. srpna 2022. Irská Intellexa Limited měla české Sigi Consulting s.r.o. zaplatit 92 899 euro (tedy zhruba 2,2 milionu korun). Co přesně firma zprostředkovala ale není jasné. Firma sídlí ve Stanovicích u Karlových Varů. Podle účetnictví nakládá s jednotkami milionů korun. Kromě toho, že zprostředkovala práci zástupce pro Intellexu, se toho o její činnosti dá zjisti jen málo.

K faktuře, již česká Sigi Consulting vystavila irské Intellexa Limited, je přiložen také notářský zápis, který jako majitelku firmy jmenuje Natalyu Aharon a jakožto jednatele Juvala Rabina. Rabin je synem Jicchaka Rabina, premiéra Izraele v letech 1974–1977 a následně od roku 1992. V roce 1995 byl Jicchak Rabin zavražděn.

Přečtěte si

Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let

Majitelem domu, na jehož adrese je vedeno sídlo firmy, je majitelčin syn. Zároveň zde sídlí chovná stanice barzojů, ruských chrtů, jíž je Aharon hrdou majitelkou. Podle sociálních sítí měla minimálně v minulosti s Rabinem romantický vztah.

Aharon jednatele Rabina z funkce loni v dubnu odvolala, nově ji zastává sama. Zároveň si v obchodním rejstříku změnila adresu na bytový dům v centru Nitry.

Kdo je Juval Rabin

Kariéra Juvala Rabina začala v 80. letech v elitní výcvikové technologické jednotce izraelské armády (IDF) MAMRAM, kterou Rabin následně několik let vedl. Poté působil v několika firmách jako softwarový specialista nebo na manažerských pozicích v technologických či telekomunikačních firmách.

Izraelské médium Haaretz v textu z roku 2015 popsalo Rabinovu cestu od technologických firem po lobbying: „Při pohledu na jeho kariéru lze říci, že Rabin začínal v oblasti počítačů a nyní je nezávislým podnikatelem, který se zabývá hlavně zprostředkováváním, otevíráním dveří a lobbováním.“

Mezi Rabinovy první firmy patřila společnost Galila Line Cellular, kterou Haaretz popsal jako „lab“ pro mobilní telefony. Tu Rabin v roce 2010 zrušil. V následujících letech se ale pohyboval v dalších technologických firmách a jedna z jeho společností poskytovala například služby v oblasti exportu obranných prostředků do Nigérie. Mezi jeho byznyspartnery patřili lidé z IDF, izraelských tajných služeb nebo obchodník se zbraněmi. Následně se podle dostupných informací Rabin soustředil na investice v rámci různých fondů, několik z nich sídlilo v Polsku.

V dubnu 2019 se americko-izraelský investiční fond Lazar Vision Fund, v němž je Rabin partnerem, stal majitelem polské UseCrypt. Ta vyvinula šifrovanou komunikační platformu pod stejným názvem. „Technologie vytvořená a využívaná společností UseCrypt revolučním způsobem mění telekomunikaci. UseCrypt nabízí průlomový komunikační nástroj a komplexní nástroj pro výměnu a ukládání digitálních dat, který z těchto procesů odstraňuje zprostředkovatele,“ prezentoval tehdy platformu Juval Rabin. V roce 2021 se do UseCrypt rozhodl investovat i spoluzakladatel Netflixu Mitch Lowe. Polskou společnost Lazar opustil v roce 2024.

Investiční fond vedl právě Rabin. Podle dostupných informací se soustředil na investice do umělé inteligence, kyberbezpečnosti a obecně technologií. Do jiné než polské společnosti ale fond zřejmě neinvestoval a nyní není aktivní.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

UseCrypt na dotazy, zda někdy spolupracovala s Intellexou nebo českou Sigi Consulting, neodpověděla. Stejně tak na dotazy zaslané na WhatsApp účet označený business s popiskem „SC“ nereagovali Juval Rabin ani Natalya Aharon; Rabin nereagoval ani na zprávu na síti LinkedIn.

Sigi Consulting není jediná česká firma, která s Intellexou spolupracovala – jedním z nejvýznamnějších dodavatelů řecké Intellexy SA byl muž z českého Krnova, jak zjistila investigace.cz. O napojení českých firem na irskou část konsorcia se zatím nevědělo.

Firmy typu Intellexa dlouhodobě umožňují porušování lidských práv – prodávají totiž své špionážní produkty i do zemí, kde je vysoce pravděpodobné, že budou autoritářskou vládou zneužity proti novinářům, opozici nebo občanské společnosti. Případy útoků na novináře, opoziční politiky či občanskou společnost ale známe i z Evropy – například z Maďarska, Polska nebo zmiňovaného Řecka.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Česká firma inkasovala 2,2 milionu korun od tvůrců špionážního systému Predator appeared first on investigace.cz.

Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi se v druhé epizodě podcastové série Protagonista vrací k okamžiku, kdy zjistil, že je jedním z cílů sledování špionážním softwarem Pegasus. Popisuje, jaké to je objevit své jméno v databázi vedle mafiánů, politiků i jiných novinářů — a co všechno se stane, když stát začne využívat vojenské nástroje proti vlastním reportérům. „Cítil jsem hrdost, stud, šok. Ale především adrenalin. A v jistém zvráceném smyslu i pocit štěstí,“ říká.

V rozhovoru s Pavlou Holcovou, šéfredaktorkou investigace.cz mluví o svých novinářských začátcích, ale i o velkých kauzách spojených s korupcí a ruským vlivem, na kterých pracoval. Mluví o tom, jak se z akademika, který se původně chtěl věnovat antisemitismu v literatuře, stal reportér čelící sledování, dezinformacím a pokusům o diskreditaci.

Dozvíte se, jak vypadá život člověka, který ví, že jeho komunikace je odposlouchávána, že ho sledují při schůzkách se zdroji — a přesto se odmítá nechat zlomit. „Nejdůležitější je nezbláznit se. Pokud ztratíš chladnou hlavu, staneš se špatným novinářem – a to si nemůžeš dovolit,“ říká s jistou hořkostí i lehkým humorem.

Tento díl je syrovou výpovědí o strachu, hněvu, odhodlání i profesní posedlosti. O tom, co se stane, když investigativní novinář narazí na systém, který je demokratický jen podle jména.

V příštím díle série Protagonista uslyšíte příběh dánské reportérky Evy Jung o skandálu kolem Danske Bank – jednom z největších případů praní špinavých peněz v Evropě.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: Novinářky a novináři, kteří se nechtěně stali hrdiny svých vlastních kauz – celá série

The post PROTAGONISTA: 2. díl – Szabolcs Panyi – Novinář, kterého sledoval stát appeared first on investigace.cz.

Zajímalo by vás, co všechno lze dělat se sanitkou? Nebo jak si díky lživým etiketám na kávě přijít na miliony korun? Či snad jakým způsobem nejlépe propagovat svůj byznys s pašováním lidí? Ještě, že existuje páteční #zesvěta, které všechny tyto záhady objasní. A navíc přihodíme kajícníky, co mají na svědomí špionážní systém Pegasus. Vítejte! 

#1 Návrat narco-sanitek

V Kolumbii se rozmohl takový nešvar – zásilky drog tam převážejí v sanitkách. Během několika uplynulých měsíců evidovala tamní policie  nárůst případů “narco-ambulancí”. Jedna ze sanitek například převážela člověka údajně postiženého zánětem slepého střeva. Poté, co policisté automobil zastavili, s překvapením zjistili, že nemocný nejen není pojištěn, ale patřičné oprávnění k činnosti záchranářů nemají ani přítomní “záchranáři” . Zato  sebou měli 200 kilogramů marihuany, což odpovídá zhruba váze divokého prasete pralesního. Během letních měsíců takto policisté při běžné dopravní kontrole rovněž objevili přes 200 kilo kokainu. Všimli si totiž, že  narco-sanitka má nějaké podivné označení, které neodpovídá běžným záchranářským vozům.

Více se dozvíte u InSight Crime.  

#2 Napravení špioni?

Generální ředitel a spoluzakladatel izraelské kyberbezpečnostní firmy NSO Group rezignoval na svou pozici. Z firmy rovněž odchází asi stovka dalších zaměstnanců. Podle tiskového prohlášení dnes už bývalého generálního jde o počátek restrukturalizace firmy, která tím směřuje k zářným zítřkům. Otázka, zda bude reformovaná NSO Group nadále pokračovat v prodeji vysoce účinného špionážního softwaru různým vládám, jež díky této technologii sledují opoziční politiky a aktivisty nebo třeba novináře, ale zůstává nezodpovězena. Právě NSO Group vyvinula sofistikovaný špionážní systém Pegasus, který například maďarská vláda zneužila ke špehování investigativních novinářů, nebo cizí rozvědky ke sledování prezidentů několika států, včetně současného nájemníka v pařížském Elysejském paláci Emanuela Macrona.

Více informací přináši Bloomberg. 

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

#3 Kreativní marketing pašeráků lidí

Převaděči migrantů do Velké Británie přišli s vynalézavým způsobem, jak své služby propagovat. Používají k tomu sociální síť Tiktok, kde podle zjištění BBC nabízejí “bezpečnou cestu do Británie” za pouhých 5 tisíc liber (zhruba 140 tisíc korun). Příspěvky dokonce inzerují data, kdy se převozy migrantů uskuteční, a také ukazují, jakými čluny bude zdolán kanál mezi kontinentem a zeměmi Jejího Veličenstva. Na záběrech tak lze spatřit osoby nesoucí lehké lodě nebo se už vyloďující u kýžených břehů. Tiktok počínání svých uživatelů odsoudil. 

#4 Za špatnou kávu do basy

Šéfové nápojového řetězce Barista Coffee byli taiwanským soudem uznáni vinnými z kávového podvodu a odsouzeni ke krátkému pobytu ve vězení. Na svých produktech totiž záměrně uváděli jiné složení kávových zrn, než jejich výrobky ve skutečnosti obsahovaly. Od roku 2018 přimíchávala firma zrna druhu robusta do balíků s kávou, jež měla být čistou arabikou, čímž si přišla na více než 600 tisíc dolarů (zhruba 14 milionů korun).

Více informací přináší Taipei Times. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Přeprava kokainu zásadně s majákem appeared first on investigace.cz.

Jak si přivydělat, když máte počítač a hodně času? Třeba tak, že budete vydírat majitele restaurací špatnými recenzemi. Zločinci a podvodníci jsou zkrátka vynalézaví, ať už jde o nové formy podvodů, nebo třeba o nové trasy pašování heroinu. To, že se dráha zločinu ale občas nevyplácí, zase ukazuje příběh capa di tutti z italské ‘Ndranghety, který míří bručet za mříže na 30 let. Tradiční páteční #zesvěta je tu.  

#1 Vydírání restauratérů

V Americe se rozjel nový způsob vydírání. Restauratérům na Google hodnoceních jejich podniků naskákají špatné recenze od lidí, kteří k nim přitom nikdy nevkročili. Pak přijde email – zaplaťte a my to změníme. Vydřiduch po majitelích restaurací požaduje výkupné 75 dolarů, které měli poškození poslat na jeho účet na Google Play, tedy platformě, z níž se například stahují aplikace. Pokud restauratér nazplatí, budou špatná hodnocení přibývat.

Více v New York Times.

#2 Pokus o záchranu Pegase

Izraelská kyberbezpečnostní firma NSO Group, která má na svědomí špionážní software Pegasus, se pokouší o zlepšení pověsti v Americe. Najala si špičkové lobbistické firmy i právníky a doufá, že izraelský prezident její téma nadnese i při nadcházející návštěvě amerického prezidenta v zemi. NSO Group, která vyvinula Pegasus, jenž používaly vlády ke špiclování a vydírání opozice, novinářů, aktivistů, ale i představitelů různých států, je totiž v USA na černé listině, což firmě značně znepříjemňuje podnikání.

Více informací o snahách NSO Group přináší ProPublica.

Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování

#3 Druhý nejhledanější italský mafián putuje do vězení

Má za sebou život v luxusním resortu, útěk z uruguayského vězení a 28 let skrývání se před italskou policií. Teď půjde za mříže. Řeč je o Rocco Morabitovi, obchodníkovi s kokainem a členu zločinecké organizace ‘Ndrangheta, jenž byl  na začátku července dopraven do Itálie. Odsouzený mafián, který patřil k nejmocnějším světovým obchodníkům s drogami, půjde na 30 let do vězení. Velkou roli sehrál v pašování kokainu z jižní Ameriky do Milána, odkud se droga prodávala do zbytku Evropy, italská policie ho hledala od roku 1994. Morabito býval druhým nejhledanějším mafiánem v Itálii, tím prvním je Matteo Messina Denaro ze sicilské mafie Cosa Nostra, jenž spravedlnosti uniká už od roku 1993.

Více se dozvíte v článku na webu britského Guardianu.

#4 Nová trasa k pašování heroinu možná vede přes Nepál

Nepálské úřady překvapilo, když v rámci operace White Dust v červnu objevili u pašeráků 51 kilogramů heroinu. Tato droga totiž putuje do světa většinou několika zavedenými trasami,  třeba přes Írán, Turecko nebo země východní a jižní Asie. V případě Nepálu tak může jít o nový trik mezinárodní drogové mafie — pašeráci poté, co policie zpřísnila dohled nad starými trasami, možná hledají nové cesty, kudy posílat heroin. Úředníky zarazilo i množství zadržené drogy, za posledních pět let totiž nepálská policie zabavila asi jen 35,7 kilogramů heroinu.

Zprávu o pašerácích si můžete přečíst zde.

Autorky textu: Mahulena Kopecká, Zuzana Šotová

Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Naval prachy nebo ti dám jen jednu hvězdičku appeared first on investigace.cz.

Začátkem února budou v čínském Pekingu zahájeny olympijské hry. Podmínkou účasti nejen pro sportovce, ale například i pro novináře, je nainstalovat si do mobilu speciální aplikaci čínské výroby, která má primárně zabraňovat šíření koronaviru. Veškeré online platformy ale mají v Číně zákonem stanovenou povinnost monitorovat, co si jejich uživatelé posílají. Aplikace, která shromažďuje osobní informace i data o zdravotním stavu svých uživatelů, proto v zemi, která je dlouhodobě obviňována z porušování lidských práv, vzbuzuje obavy. Navíc je díky nedávné kauze Pegasus, jež odhalila špehování osob různými vládami světa, jasné, že lze z telefonu udělat ideální odposlouchávací zařízení i s kamerou. 

Čtrnáct dní předtím, než účastníci olympiády přicestují do Pekingu, si musí stáhnout mobilní aplikaci MY2022 a začít denně zaznamenávat svůj zdravotní stav. To ale nejsou všechny informace, které aplikace sbírá. Pokud jsou uživatelé z Číny, uvádějí své identifikační číslo, telefon, e-mail nebo zaměstnavatele. Zahraniční účastníci olympiády musí sdílet informace ze svého pasu, údaje o tom, kam a kdy cestovali, nebo název organizace, ke které přísluší. 

Přes MY2022, kterou podle oficiálních informací spravuje Pekingská organizační komise pro olympijské hry 2022, se dá komunikovat, posílat soubory nebo zjišťovat počasí. Poskytuje i poradenství pro sportovce nebo návštěvníky olympiády, uchovává výsledky testování na koronavirus a ukazuje, zda jsou její uživatelé očkovaní. 

Výzkumná organizace spadající pod torontskou univerzitu Citizen Lab ale zjistila, že aplikace MY2022 sdílí informace o svých klientech s několika dalšími čínskými a povětšinou technologickými firmami. Například se společností Huawei, jestliže má uživatel telefon této značky. Společnost přitom před několika lety čelila obvinění, že odposlouchává majitele svých zařízení a informace následně poskytuje čínské vládě.

Co je špatně (s) Huawei?!

MY2022 contra dalajláma

Další zkoumání olympijské aplikace organizací Citizen Lab odhalilo také mezery v zabezpečení odesílání shromážděných dat. Pokud se data z telefonu odesílají například na server, kde se pak uchovávají, měla by normální aplikace, jež data posílá, umět rozpoznat, zda je příjemce bezpečný, tedy zda se skutečně jedná o destinaci, kam by měly informace mířit. Podle výzkumníků ale MY2022 tuto schopnost nemá a je tak snadné navést data na podvodný server a například je ukrást, sledovat daného uživatele nebo se vydávat za oficiální instituci a uživatele aplikace navést k určitému chování. 

Torontská organizace Citizen Lab rovněž odhalila, že aplikace MY2022 obsahuje seznam více než dvou tisíc nežádoucích klíčových slov, jež v zemi vedené komunistickou stranou podléhají cenzuře. Jedná se o pojmy spojené s náboženskými a politickými otázkami, které v tamním politbyru vyvolávají patologické podráždění, například samostatnost Tibetu, osobnost duchovního vůdce dalajlámy, slova spojená s utlačovanou muslimskou menšinou Ujgurů či s oklešťováním svobody Hong Kongu. Dále je podle seznamu nepřípustné zmiňovat některé čínské státní organizace či politiky nebo třeba tvrdit, že „všichni Číňané jsou psi“. Cenzurovací část aplikace zatím není aktivní, naopak její aktivní součástí je už nástroj k nahlašování „politicky citlivého“ obsahu, násilí nebo pornografie. 

Hry v totalitně ovládané zemi

Olympijské hry v Číně jsou obecně kontroverzním tématem, jelikož země opakovaně porušuje lidská práva. Již před rokem vyzvali k bojkotu her aktivisté, zasazující se za dodržování lidských práv. Velká Británie, Spojené státy nebo Kanada a další k tomuto bojkotu v diplomatické rovině přistoupily, sportovci z jejich zemí se však olympiády mohou účastnit. 

Internetová aktivita Číňanů je vládou běžně sledována a země vyvinula i své vlastní komunikační aplikace. Pokud vývojáři internetových platforem zákony o jejich monitorování nedodržují, hrozí jim vysoké pokuty. Jenže zločiny, jichž se při používání internetu může člověk v Číně dopustit, jsou definované tak vágně, že lze trestně postihnout prakticky cokoli, zejména ty případy, kdy se jedná o politická nebo náboženská témata. Většina aplikací, které slouží ke komunikaci, má běžně zabudovaný seznam nežádoucích slov, jež jsou při napsání automaticky cenzurována. 

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Telefon jako největší nepřítel

Zpráva Citizen Lab vyšla jen den poté, co server Guardian uveřejnil další příběh osob sledovaných špionážním systémem Pegasus. Zjištění, že si vlády objednávaly od soukromé izraelské společnosti NSO Group tento spyware, aby tak mohly odposlouchávat a monitorovat své oponenty, vyšla poprvé najevo v červenci loňského roku, další podobné informace ale novináři z celého světa přinášejí dodnes. Pegasem napadené telefony analyzovali právě experti z torontské Citizen Lab. 

Nejnovější zprávu tohoto typu přinesl Guardian z Bahrajnu a Jordánska, kde byly opakovaně špehovány telefony dvou aktivistek bojujících za práva žen. Přístup k mobilnímu životu Ebtisam al-Saegh z Bahrajnu byl odposlouchávací straně umožněn v roce 2019 celkem osmkrát. Al-Saegh je trnem v oku tamní vládě, kvůli svým aktivitám byla i zatčena, vyslýchána a fyzicky a sexuálně napadena. Telefon aktivistky Haly Ahed Deeb z Jordánska byl spywarem Pegasus infikován v březnu loňského roku. 

„Od té doby, co zjistily, že se jim někdo naboural do telefonů, žijí ve stavu trvalé úzkosti a strachu,“ popsaly situaci obou žen lidskoprávní organizace Front Line Defenders a technologická neziskovka Access Now. „Nejvíce je vyděsila představa, že by mohly ohrozit životy dalších aktivistů, s nimiž pracují, nebo některé ze svých klientek.“ 

Špionážní software Pegasus dokáže pro svého objednatele udělat z napadeného telefonu nejen otevřenou knihu, ale i odposlouchávací zařízení s kamerou. Objednatel tak má přístup ke zprávám, fotografiím, poloze i fotoaparátu. NSO Group spyware prezentuje jako nástroj určený k boji s terorismem a organizovaným zločinem a může si jej koupit jedině vláda. Co pak s tímto špionážním nástrojem vlády dělají, už ale společnost nekontroluje. Tímto způsobem byli odposloucháváni polští opoziční politici před parlamentními volbami, francouzský prezident Macron, maďarští nebo ázerbájdžánští opoziční novináři. 

Server Haaretz, který se na vyšetřování dokumentů uniklých z NSO Group podílel, sestavil seznam obětí spywaru Pegasus, jenž bude průběžně aktualizovaný. Pegasus měl napadnout více než 450 telefonů a jeho objednatelé jsou podle NSO Group různí klienti z celého světa, od Saúdské Arábie přes Mexiko až po evropské země. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková 

The post Olympijské hry: Není důležité zvítězit, ale špiclovat a cenzurovat appeared first on investigace.cz.

V Praze právě probíhá bezpečnostní konference ISS World Europe, kde se prezentují „metodiky a nástroje pro vymáhání práva, veřejnou bezpečnost, vládu a zpravodajské komunity soukromého sektoru v boji proti obchodu s drogami, kybernetickému praní špinavých peněz, obchodování s lidmi nebo terorismu“. Hlavním sponzorem je kontroverzní izraelská firma NSO Group, zodpovědná za špehovací software Pegasus, kterým autoritářské vlády odposlouchávaly novináře, politické oponenty, aktivisty nebo i civilní rodiče padesáti zavražděných mexických studentů. Reportérům investigace.cz byl po vydání kauzy Pegasus přístup na konferenci zamítnut.

Sponzoring bezpečnostní konference firmou NSO Group, skandálním tvůrcem odposlouchávacího softwaru Pegasus, je překvapivé. Novináři sdružení v projektu Pegasus, který koordinovala francouzská organizace Forbidden Stories a jehož byla investigace.cz členem, odhalili letos v létě v sérii článků masivní zneužívání softwaru Pegasus, jenž vyvinula izraelská společnost NSO Group. Systém byl zacílen na odposlouchávání lidí, kteří ale neměli s terorismem, organizovaným zločinem nebo s praním peněz nic společného. Naopak, často jako v případě, jenž se odehrál v Mexiku, byli samotní špehovaní oběťmi drogových mafií. 

Software Pegasus je z hlediska exportu klasifikovaný jako „zbraň“, a vztahují se na něj proto speciální podmínky prodeje, což znamená, že jej mohou zakoupit pouze vládní instituce. Jde o software, jenž bez jakéhokoliv vědomí majitele ovládne jeho mobilní telefon: může například zapnout hlasitý odposlech, kameru, přečíst šifrované zprávy přímo z displeje. K napadení telefonu používá software Pegasus takzvané „zero point exploits“, tedy zranitelnosti v kódu, například u softwaru na posílání zpráv od firmy Apple iMessages. Z tohoto důvodu právě firma Apple nedávno zažalovala společnost NSO a lidem s infikovanými zařízeními rozeslala zprávy a e-maily o podezření, že jejich telefon mohl být napaden. 

Přečtěte si

Software na předvídání trestných činů

Podle našich dat patřilo mezi oběti tohoto špehování také více než 180 novinářů ze zemí jako je Maďarsko, Ázerbájdžán, Mexiko nebo Saúdská Arábie. V určitých případech byl software Pegasus zneužit k vytipování vhodného okamžiku k vraždě některého z těchto novinářů. 

Nebyli to ale jen novináři a aktivisté, ale i vysocí státní úředníci nebo prezidenti, jako například úřadující francouzský prezident Emmanuel Macron a dalších patnáct francouzských vládních činitelů, které měla nechat odposlouchávat marocká vláda.

V Indii, jež patřila k zemím, kde se Pegasus zneužíval skoro nejvíce, vypukly po zveřejnění kauzy protesty, a indický Nejvyšší soud proto nařídil vyšetřování tohoto případu. „Žádná jiná kauza posledních let nevyvolala takový tlak na vládu jako právě Pegasus,“ uvedl k tomu indický novinář Siddhart Varadarajan z tamního investigativního média The Wire. K dnešnímu datu je užití špehovacího softwaru firmy NSO vyšetřováno ještě v Izraeli, v Maďarsku, v Pákistánu, v Alžírsku. V USA byla firma NSO přidána na obchodní sankční seznam.

„NSO Group byla přidána na seznam entit na základě důkazů, že vyvinula a dodala spyware zahraničním vládám, které tento nástroj používaly k nebezpečným špehovacím útokům na vládní úředníky, novináře, byznysmeny, aktivisty, akademiky a pracovníky ambasád. Tento nástroj také umožnil zahraničním vládám provádět nadnárodní represe, což je praxe autoritářských vlád, které se zaměřují na disidenty, novináře a aktivisty mimo své suverénní hranice, aby umlčely nesouhlas. Takové praktiky ohrožují mezinárodní řád založený na určitých pravidlech,“ uvádí zpráva amerického ministerstva průmyslu a obchodu. Tato zpráva donutila úředujícího šéfa NSO Group rezignovat pouze 11 dní poté, co nastoupil do funkce. 

Současný mexický prezident se rozhodl zveřejnit veškerou vládní dokumentaci, která s firmou NSO a jejich softwarem Pegasus souvisí. Několik desítek členů jeho prezidentského volebního týmu bylo totiž odposloucháváno jeho politickým rivalem. Prezident proto žádá okamžité uvalení moratoria na prodej a export špehovacích technologií.

I přes narůstající objem důkazů společnost NSO nadále popírá jakékoliv pochybení: „NSO Group odmítá falešná prohlášení učiněná v rámci projektu Pegasus. Spousta z nich jsou nepotvrzené teorie, které vyvolávají vážné pochybnosti o spolehlivosti vašich zdrojů a také o podstatě Vaši kauzy,“ napsala společnost. „Vaše zdroje vám poskytly informace, které nemají žádný faktický základ, o čemž svědčí nedostatek podpůrné dokumentace k mnoha tvrzením.“ 

Přečtěte si

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Mezitím přibývají důkazy i právní kroky, jež potvrzují, že firma NSO Group volným prodejem svého špehovacího softwaru opravdu pochybila. Mimo jiné ji žaluje firma Apple za to, že k hackování telefonů zneužívali jejich softwarů jako třeba iMessage. 

„Apple dnes podal žalobu na NSO Group a její mateřskou společnost kvůli tomu, aby se zodpovídali za špehování a cílení na uživatele produktů Apple. Naše žaloba zohledňuje nové nálezy, jakým způsobem NSO Group ovládla mobilní přístroje pomocí softwaru Pegasus,“ stojí v prohlášení firmy Apple publikovaném na jejich webu.

Na konferenci ISS World Europe se chtěl registrovat spolupracovník investigace.cz Josef Šlerka, a to krátce po vypuknutí kauzy Pegasus, tedy 23. července 2021. K registraci použil pozvánkový kód, který poskytli sami organizátoři konference. Registrace proběhla v pořádku, Josef Šlerka obdržel potvrzující e-mail. O tři dny později mu organizátoři konference, společnost TeleStrategies, ale registraci bez uvedení důvodu zrušili. 

Na otázky ohledně toho, jestli někdy organizátoři konference ISS World Europe neuvažovali o zrušení hlavního partnerství s firmou NSO Group, jejíž software byl zneužit k odposlouchávání opozičních politiků, prezidentů, novinářů či aktivistů, odpověděla Tatiana Lucas z TeleStrategies: 

“Bohužel vám nemůžeme poskytnout přístup k našemu programu ISS World. Naše programy ISS World totiž poskytují školení zpravodajským službám a jsou určeny pro orgány činné v trestním řízení, obranné a bezpečnostní agentury. Účastníci, kteří jsou v aktivní službě, zde dostávají školení o nejnovějších Hi-Tech vyšetřovacích technikách pro boj s organizovaným zločinem, kybernetickým praním peněz, obchodováním s drogami a terorismem”. Jestli je na programu i školení v užití softwaru Pegasus zůstalo bez odpovědi.

The post Kauza Pegasus: Bezpečnostní konferenci v Praze sponzoruje tvůrce špehovacího softwaru appeared first on investigace.cz.

Článek k mimořádnému vydání našeho podcastu Odposlech, ve kterém si Josef Šlerka povídá s Janem Cibulkou, novinářem, průkopníkem datové žurnalistiky v Česku a členem správní rady investigace.cz, a s Janem Vobořilem, advokátem a výkonným ředitelem Iuridicum Remedium, o shromažďování dat telefonními operátory a proč je to problém. 

Slovní spojení data retention používáme už řadu let pro shromažďování metadat o elektronické komunikaci.

Mobilní operátor má ze zákona povinnost půl roku uchovávat informace o tom, s kým si uživatel psal, s kým a jak dlouho si volal, a hlavně kde se pohyboval se svým telefonem. K těmto datům pak mají přístup bezpečnostní složky státu a měly by jim pomáhat v boji s kriminalitou. 

Co jsou metadata a proč je jejich sběr problém

Metadata poskytují data o datech. Jsou to informace, jež popisují jakoukoli komunikaci, aniž zaznamenávají její obsah. 

Příznivci sběru metadat proto argumentují, že ohrožení soukromí je zanedbatelné. Tento argument je však hluboce zavádějící.

Znalost obsahu hovoru může být pro zjištění konkrétní hrozby samozřejmě klíčová. Na druhou stranu samotná metadata mohou poskytnout mimořádně podrobný obraz o nejintimnějších spojeních a zájmech konkrétní osoby, z technologického hlediska je proto mnohem snazší prohledávat obrovské množství metadat než poslouchat miliony telefonních hovorů. Jak řekl generální poradce americké National Security Agency (NSA) Stewart Baker: „Metadata vám o něčím životě řeknou naprosto všechno. Pokud máte dostatek metadat, obsah vlastně nepotřebujete.“ 

Když nic špatného nedělám, tak se přece nemusím bát 

Mobil se přihlašuje k síti téměř neustále. Operátor vždy přesně ví, ke kterému vysílači se připojil a jaká byla síla signálu. Ve městě jako Praha jsou vysílače skoro na každém kroku, proto je přesnost určení pohybu telefonu docela vysoká. Operátor tak například ví, kde uživatel zrovna spí, zda je sám, či s někým, což pozná podle toho, že na tom samém místě se nacházejí další telefonní čísla.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Přístup mají bezpečnostní složky státu a ČNB

V České republice se metadata začala používat přibližně před patnácti lety. V EU tehdy vznikla směrnice o data retention, kterou pak přijala i česká legislativa. Evropský soudní dvůr ale směrnici v dubnu 2014 zrušil v reakci na žalobu podanou organizací Digital Rights Irlenad, podle níž plošné shromažďování údajů porušuje Listinu základních práv EU, zejména právo na svobodu pohybu a soukromí. V Česku však tento zákon platí dál. 

V datech od Komise pro kontrolu použití odposlechu tak můžeme vidět, že například v roce 2019 bylo v tomto směru podáno přes 91 tisíc žádostí od českých bezpečnostních složek, jež se zajímaly převážně o lokalizační služby. Policie na základě těchto dat ale nevyšetřovala organizovanou zločinnost, nýbrž běžné kriminální věci jako například distribuci drog nebo krádeže aut. Jak data retention naopak využívají specializované bezpečnostní služby, samozřejmě nevíme, neboť obdobné informace neposkytují.

Hlavnímu úkolu, tedy vyšetřování závažné kriminality, tento zákon přitom takřka nepomáhá. Porovnání údajů s lety, kdy se metadata během vyšetřování nepoužívala, a se současností ukazuje, že rozhodně nenastal nějaký výrazný nárůst objasněných kriminálních činů, zamýšlený efekt je tedy minimální.

Se zákonem o metadatech je v Česku nadto spojen jeden evropský unikát. K těmto informacím má přístup i Česká národní banka, jež si je může vyžádat při řešení podvodů spojených s finanční trhem, například kvůli praní špinavých peněz. 

V minulosti o něco podobného usiloval i Antimonopolní úřad, ale neuspěl. Zmíněné instituci šlo to, aby mohla zjistit, zda úřadem podezřelí manažeři uzavřeli protimonopolní kartelovou dohodu a zda spolu ohledně toho komunikovali přes telefon, nebo se jejich telefony při osobních setkáních připojily ve stejný čas ke stejnému vysílači. 

Chci svá data!

Monopol bezpečnostních služeb a České národní banky se otřásl v roce 2013, kdy si Jan Cibulka požádal o data, jež o něm jeho operátor shromažďoval.

Odpověděli mu, že tato data smazali a nemůžou mu vyhovět. Cibulkovi se to nezdálo a znovu se dožadoval dat týkajících se své osoby. Opět však narazil a T-Mobile použil zvláštní argumentaci: 

„V zákoně jsou přesně vyjmenované subjekty, které na tyto data mají nárok, to znamená policie, tajné služby, ČNB, ale vy, pane Cibulko, tam uveden nejste. Takže vám je neukážeme.“

Jan Cibulka byl v České republice prvním, kdo o svá e-data operátora požádal. Úřad pro ochranu osobních údajů mu později dal za pravdu a od T-Mobilu tak obdržel CD se svými daty v tom samém provedení, které operátor předává v případě žádosti policii. 

Na CD byly textové tabulky obsahující výpisy volání, SMS a lokalizační služby, přesněji řečeno v jaký čas a kde se jeho telefon připojoval a poté odpojoval do sítě operátora. Poněvadž neexistuje veřejná databáze vysílačů, jejichž polohy jsou dostupné pouze operátorům a bezpečnostním složkám, Cibulkova data na první pohled vypadala bezcenná. Díky amatérské databázi vysílačů (GSM web) ale Jan Cibulka nakonec dokázal skrze získaná data určit místa svého pohybu.

Od té doby se situace v České republice přece jen změnila. Klient mobilních operátorů momentálně nemusí absolvovat tolik útrap jako v roce 2013, aby získal svá data. Operátoři je už běžně poskytují za poplatek kolem 1 200 korun. 

Zneužití se nabízí

Výše citovaný Stewart Baker tvrdí, že metadata vám o něčím životě řeknou naprosto všechno. Přístup k těmto informacím je proto mocnou zbraní nejen pro autoritativní režimy jako třeba v Bělorusku, kde je používají k identifikaci demonstrantů, ale i v demokratických státech. Prostřednictvím metadat jsou sledováni nepohodlní novináři v Polsku nebo v Maďarsku. Zneužít je však může i agilní jedinec. V roce 2009 a 2010 si český policejní vyšetřovatel vyžádal v souvislosti s šetřením trestného činu informace o celé řadě vysoce exponovaných lidí, včetně předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tyto osoby s vyšetřovanou kauzou přitom neměly nic společného. Soud v Děčíně mu však přístup k informacím povolil, což tehdejší předseda této instituce Miroslav Kureš zdůvodnil slovy: „Byl to pro nás jen formální úkon, neměli jsme možnost si policistovy informace ověřit.“

Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování

A co dál?

Jak už bylo řečeno, Evropská unie svou směrnici zrušila, avšak český Ústavní soud stížnost podanou na zákon o metadatech v roce 2019 zamítl s tím, že všechno je v pořádku a v souladu s Listinou základních práv a svobod. Předseda soudu Pavel Rychetský, jenž se sám stal terčem zneužití těchto informací, dokonce prohlásil, že by podpořil i širší úpravu zákona, která by se vztahovala i na další komunikační prostředky, tedy nejen mobilní telefony, ale i aplikace jako Skype nebo WhatsApp. 

Nadále je tak v České republice zcela legální například postup policie, která v případě, že odposlech určité osoby nevede k obvinění, a měla by proto dotyčného informovat o svém postupu, aby si eventuálně mohl stěžovat, takto postupovat nemusí, poněvadž může využít zákonem povolenou výjimku, že dotyčného člověka mají stále rozpracovaného. Z tohoto důvodu se tak odposlouchávaný nevinný člověk nemusí o svém špehování nikdy dovědět. 

Více o tematice digitálních svobod a vlivu technologií na život se můžete dozvědět na festivalu Big Brother Film Festival, který se po dobu tří dnů věnuje třem aktuálním tématům – masovému biometrickému dohledu, moci technologických gigantů a digitální hygieně. Festivalu se můžete zdarma zúčastnit v září Praze. Festival pořádá organizace luRe/Digitální svobody ve spolupráci s Kinolabem. Více informací naleznete na stránkách festivalu.

The post Data retention hezky česky appeared first on investigace.cz.

Spolupráce sedmnácti médií z různých zemí světa v rámci Projektu Pegasus vynesla minulý týden na světlo zjištění připomínající děj orwellovského románu. Podle uniklých dat měla izraelská soukromá firma NSO Group se souhlasem tamního ministerstva obrany prodávat sofistikovaný špionážní systém různým vládám, aniž by prověřovala, k čemu jej následně využívají. Systém Pegasus, jak se spyware nazývá, má být určen výhradně ke sledování teroristů a zločinců. Podle zjištění novinářů se však jeho terčem stali nejen oni, tedy nezávislí novináři, ale i opoziční politici, nebo dokonce hlavy států. Odhalení vyvolalo bouřlivé reakce a rozhořčení. Jaké byly první následky Projektu Pegasus?

Podle OSN stojí za zatýkáním, zastrašováním, nebo dokonce vraždami novinářů a obránců lidských práv právě sledovací softwary. „Pakliže jsou obvinění vznesená proti tvůrcům Pegasu byť jen zčásti pravdivá, jedná se o překročení veškerých mezí,“ uvedla šéfka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet. Společnosti, jež špionážní technologie vyvíjejí, jsou podle OSN zodpovědné za kontrolu jejich užívání – a tedy zabraňování zneužívání. Stejně tak by jednotlivé země měly chránit své občany před komerčními společnostmi, které ohrožují jejich právo na soukromí.

Již na začátku února loňského roku upozornil britský deník Guardian na vztahy tamní vlády s izraelskou firmou NSO Group. Tehdy se společnost vyvíjející špionážní softwary zúčastnila tajného veletrhu Security and Policing, pořádaného britskou vládou, kde NSO Group a jiné podobné společnosti prezentovaly nabídky svých služeb. O veletrh se zajímá policie a jiné bezpečnostní složky z různých zemí světa, neboť si tam mohou prohlédnout nové sledovací technologie a nástroje pro kontrolu davů. Už tenkrát Guardian hovořil o tom, že technologii NSO Group využívají autoritářské režimy ke sledování novinářů a aktivistů. Izraelskou společnost například zažalovala americká firma WhatsApp za to, že se skrze její komunikační aplikaci nabourala do více než 1 400 telefonů převážně aktivistů, právníků a novinářů z 20 zemí světa. Technologie NSO Group a její potenciální použití na americké občany vyšetřovala i FBI. 

Někteří členové britské vlády si na sledování ze strany izraelské firmy stěžovali ještě před tím, než byly zveřejněny články o Projektu Pegasus neboli o uniklém seznamu 50 tisíc telefonních čísel, která se měla stát terčem špehování ze strany různých vlád. „Již několikrát jsme upozorňovali a stěžovali si izraelské vládě na aktivity NSO Group,“ uvádí záznam z diskuze britské Sněmovny lordů věnované speciálně novým informacím o spywaru. Na seznamu čísel, jež z NSO Group unikla a jejichž majitelé měli být sledováni, je i jedna z členek Sněmovny lordů. „Hledáme cesty, jak lépe zabezpečit kontrolu a legální, proporcionální a správný způsob používání těchto technologií a jejich exportu,“ uvedl další člen Sněmovny během diskuze.

Promptní reakcí na samotnou kauzu zveřejněnou minulý týden pak byla i výměna osobního telefonu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. O záležitosti informoval jeho tiskový mluvčí Gabriel Attal. „Prezident má několik telefonních čísel. Výměna telefonu nutně neznamená, že byl odposloucháván. Jedná se prostě o další zabezpečení,“ uvedl mluvčí pro agenturu Reuters. Gabriel Attal pak přiznal, že na základě odhalení novinářů se přizpůsobí Macronův bezpečnostní protokol.

Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron 

Francouzská vláda rovněž oznámila, že zahájila vyšetřování kauzy Pegasus. V reakci na odhalení také svolala mimořádnou schůzi, kde se projednávaly otázky kybernetické bezpečnosti země a jejích představitelů. NSO Group prohlásila, že prezident Macron rozhodně nebyl terčem sledování jejím softwarem. Pařížská prokuratura přesto zahájila vyšetřování 10 různých trestných činů, od porušení soukromí po nezákonný přístup k elektronickým zařízením.

Dvě francouzská média – deník Le Monde a Radio France – uvedla, že telefonní číslo prezidenta Macrona bylo na seznamu čísel potenciálně sledovaných systémem Pegasus. Nejasnost, zda byl či nebyl Macronův mobil skutečně špehován, vyplývá z toho, že specialisté neměli přístup k samotnému telefonu a nemohli tak provést jeho analýzu. Přístup však měli k ostatním telefonům z uniklého seznamu, jež se podle analýzy opravdu staly terčem sledování. Za špionáží francouzského prezidenta měla stát marocká vláda, která si špionážní technologii měla objednat i ke sledování vlastního krále a marockých disidentů. Právník marocké vlády v reakci oznámil, že chystají žalobu za pomluvu na Amnesty International a Forbidden Stories, organizace zaštiťující Projekt Pegasus. 

Speciální útvar pro prošetření kauzy vytvořila i izraelská vláda. Tým zkušených profesionálů by podle Reuters měla vést Národní rada bezpečnosti, která se zodpovídá přímo premiérovi země a má širší pravomoci než ministerstvo obrany, jenž schvaluje, komu mohou soukromé firmy – a tedy i NSO Group – špionážní technologie prodávat.

Německá kancléřka Angela Merkel pro změnu uvedla, že špionážní technologie, jako je Pegasus, by měly být zakázány v zemích, kde pro jejich používání není jasně stanovená legislativa, a tedy nikdo nekontroluje, zda nejsou zneužívány. Podle německé NDTV kancléřka na tiskové konferenci zdůraznila, že „podobný software se nikdy nesmí dostat do špatných rukou“, a podpořila nadnárodní regulaci a kontrolu obchodu se špionážními technologiemi.

Etický hacker Lupták: Podobnému útoku se skoro nedá bránit

Maďarská prokuratura naopak vyšetřuje několik stížností vznesených po zveřejnění informací o zneužívání systému Pegasus. Na seznamu telefonních čísel uniklých z NSO Group totiž byla čísla nejen odpůrců Orbánovy vlády, ale i nezávislých novinářů, právníků nebo podnikatelů. Úřad prokurátora uvedl, že „případ zvaný Pegasus bude vyšetřovat pro podezření z neopodstatněného sběru tajných informací“. Úřad prezidenta země ovšem rychle kontroval tím, že informace o činnosti maďarských tajných služeb nejsou veřejné. „V tomto případě je proto důležité objasnit, zda byl sběr informací prováděn v mezích zákona,“ prohlásil na tiskové konferenci zástupce prezidentské kanceláře a dodal: „My prohlašujeme, že veškerá sledovací činnost tajných služeb probíhala legálně.“

V reakci na zjištění, že maďarská vláda používala špionážní technologii ke sledování svých odpůrců, sdělila Evropská komise, že zapojí „veškeré možné prostředky“ k prošetření celé záležitosti. Člen Komise, který má na starost agendu spojenou s ochranou dat, uvedl, že „jakékoli odposlouchávání médií – pokud se prokáže jako pravdivé – je naprosto neakceptovatelné, takže budeme vyšetřování důkladně sledovat“. 

Mexická vláda popřela, že by s NSO Group uzavřela jakékoli smlouvy, údajně to učinila předchozí vláda a systém Pegasus používala jako nástroj ke „kontrole, zastrašování a manipulaci“. Na seznamu uniklých telefonních čísel přitom byla i ta, jež patří rodině, lékaři a poradcům současného mexického prezidenta.

Další reakcí na kauzu zneužívání špionážního programu Pegasus bylo naprosté ukončení spolupráce americké firmy Amazon s NSO Group. Amazon Web Services (AWS), poskytující prostředí pro online služby a související infrastrukturu, vypnutí serverů NSO Group oznámila v pondělí 19. července. „Jakmile jsme se o těch (špionážních) aktivitách dozvěděli, okamžitě jsme ukončili provoz veškeré relevantní infrastruktury a uživatelských účtů,“ uvedla tisková kancelář AWS.

The post Projekt Pegasus: Následky odhaleného špehování appeared first on investigace.cz.

Vlády po celém světě platily miliony dolarů za izraelský špionážní software, který dokáže nepozorovaně sledovat prakticky kohokoli – novináře, podnikatele, politické oponenty. Jednou ze sledovaných se stala i redaktorka OCCRP Chadídža Ismailová. Pochází z Ázerbájdžánu a jako investigativní novinářka již přes 10 let neúnavně pracuje na odkrývání nekalých praktik tamního režimu, za což zaplatila nemalou cenu.

Po dlouhých letech Chadídža nedávno konečně získala povolení vycestovat z Ázerbájdžánu, čemuž předcházelo pět let domácího vězení a déle než rok vězení na tvrdo. Takto potrestána byla kvůli tomu, že nepříjemně šťourá do záležitostí prezidenta země Ilhama Alijeva a jeho okolí. Zdálo se, že na ostřílenou a uznávanou novinářku se konečně usmálo štěstí. Když ale se svými kolegy a přáteli z OCCRP v Istanbulu oslavovala vytouženou svobodu, ve vzduchu se zároveň vznášelo nepříjemné napětí z nevyslovených informací. Její kolegové totiž už několik měsíců věděli, že Chadídžin telefon byl sledován skrze program Pegasus.

Podobný osud potkal stovky novinářů z celého světa. Jejich jména se kolegové dozvídali, jakmile postupně rozkrývali uniklý seznam 50 tisíc telefonních čísel z 50 zemí světa.

Pegasus je název špionážní technologie vyvinuté izraelskou soukromou monitorovací firmou NSO Group. Podle oficiálních vyjádření a ujišťování má sloužit k odhalování a sledování potenciálních teroristů a organizovaného zločinu. NSO Group nadto může svůj software prodat určité zahraniční vládě pouze se souhlasem izraelského ministerstva obrany. Avšak ani tyto sliby a opatření nezabránily cizím vládám, aby za milionové částky pořízený Pegasus používaly ke sledování koholi, kdo se jim zdál nepohodlný. U autokratického prezidenta Ázerbájdžánu ale využití takové možnosti snad nikoho nepřekvapuje.

Přečtěte si

Ázerbájdžánci u českého moře: Není všechno demokracie, co se třpytí

Sledování osob, jež nějakým způsobem ohrožují vládu i mocenské postavení prezidenta Alijeva, totiž není v Ázerbájdžánu žádnou novinkou. Podobné kroky režim podnikal již v minulosti, na špionáž vynakládal nemalé peníze a k tomuto účelu nakupoval ty nejlepší dostupné technologie od USA až po Izrael. „Chtějí mít všechno pod kontrolou,“ vysvětluje Arzu Gejbullajeva, ázerbájdžánská novinářka žijící v exilu. „Alijevův režim není jen klasická autoritativní vláda, ale digitální autokracie. Na každého chtějí něco mít a tyto informace pak zneužívat.“ Ázerská vláda v minulosti dokonce nainstalovala sledovací „černé skříňky“ přímo do sítě tamního telefonního operátora.

Reportéři z OCCRP Chadídžu neviděli několik let. Vyprávěla jim, jak se ve vězení postupně spřátelila s ostatními ženami, že odmítala jakékoli léky, i když trpěla bolestmi, nebo o svém dvacetiletém synovci zabitém v průběhu loňské války s Arménii. Novinky od kolegů z OCCRP naopak zněly jednoduše: Tvůj telefon byl po dobu dvou let sledován systémem Pegasus. Chadídžu okamžitě napadlo, zda přístup k telefonu nemohl ohrozit někoho jiného. Celou noc pak strávila přemýšlením, co, kdy a komu za uplynulé dva roky poslala.

„Je to naprosto zničující,“ svěřila se následující den kolegům. „Vždycky jsem si myslela, že se sledováním ze strany režimu můžeme nějak bojovat, používat šifrovací aplikace. Teď ale vidím, že se nikdy nevzdají. Musela bych se zavřít do kovové krabice.“

Když se probírala seznamem více než tisícovky ázerbájdžánských telefonních čísel, která se objevila na uniklém seznamu, znovu a znovu vykřikovala „toho taky?“, „ne, tu taky?“. Poznala telefony svých přátel, své rodiny, oblíbeného taxikáře.

Zjištění, že vládní špionáž se nedotýká pouze samotného předmětu zájmu, ale i příbuzných a blízkého okolí sledované osoby, je jedním z klíčových poznatků z Projektu Pegasus. NSO Group je navíc natolik tajnůstkářskou firmou, že nebýt uniklého seznamu, nikdo by asi nebyl schopen odhalit, že jedním z jejích klientů je i ázerbájdžánská vláda, byť si to mnozí mysleli. Získané důkazy ale vypovídají o tom, že tomu tak opravdu je a lidé uvedení na seznamu čísel jsou skutečně terčem špionážní technologie izraelské firmy. Ačkoli NSO Group tvrdí, že Pegasus je využíván jen proti zločincům, Ázerbájdžánci za telefonními čísly mají do mafiánů a teroristů daleko. Drtivá většina těchto čísel patří novinářům, aktivistům, právníkům a zbytkům už tak slabé politické opozice.

Novinářům pracujícím na Projektu Pegasus se podařilo identifikovat 245 ázerbájdžánských majitelů telefonních čísel z uniklého seznamu. Kromě Chadídži se v hledáčku špionáže ocitlo i opoziční médium Meydan TV, které mimo jiné vydávalo sérii článků investigace.cz o podezřelých ázerbájdžánských investicích na jihu Čech. Své publikum má médium kvůli zakázaným webovým stránkám převážně na sociálních sítích, kde jej sleduje přes tři čtvrtě milionu lidí. Redakce Meydan TV se po narůstajícím nátlaku ze strany vlády uchýlila v roce 2013 do Berlína. Analýza telefonu jedné z členek redakce ukázala, že byla sledována ještě déle než Chadídža, a to až do května letošního roku. Zjištění ji však nepřekvapilo. „Myslela jsem si, že mě naše (ázerbájdžánské) tajné služby sledují, že mám třeba napíchnutý telefon,“ vysvětluje. „Ale že dokáží sledovat každý můj krok online a že mají přístup i k osobním fotkám, ke kontaktům, to mně vůbec nepřišlo na mysl.“ Největší starost ale měla o své kolegy, kteří pro Meydan TV tajně pracují z Ázerbájdžánu. Jejich odhalení by pro ně mohlo mít vážné následky.

Čtyřicet čísel patřilo i ázerbájdžánským aktivistům a jejich rodinám. Podle dokumentů začalo jejich sledování v roce 2019, tedy v době, kdy zemí zmítaly protesty za propuštění politických vězňů.

NSO Group se ke zneužití svého systému Pegasus Ázerbájdžánem nevyjádřila, firma pouze prohlásila, že uniklá data byla špatně interpretována a znovu zopakovala, že její program je určen pouze pro boj s terorismem a organizovaným zločinem.

The post Ázerbájdžánská digitální diktatura appeared first on investigace.cz.