<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Otvírák - investigace.cz</title>
	<atom:link href="https://www.investigace.cz/category/featured/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.investigace.cz/category/featured/</link>
	<description>investigace.cz</description>
	<lastBuildDate>Thu, 19 Nov 2026 14:45:34 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.5.15</generator>

<image>
	<url>https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/10/cropped-Navrh-bez-nazvu4-32x32.jpg</url>
	<title>Otvírák - investigace.cz</title>
	<link>https://www.investigace.cz/category/featured/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>AKTUALIZACE: Inside Deutsche Bank: Studentský účet Michala Fica se banka rozhodla zrušit kvůli podezření z praní peněz</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-michal-fico/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Dávid Pásztor]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 18 Nov 2026 05:03:57 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Marian Kočner]]></category>
		<category><![CDATA[Robert Fico]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49052</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Dokumenty z Deutsche Bank odhalují, že syn slovenského premiéra Roberta Fica u ní měl otevřený studentský účet. Analytici banky však zjistili, že jej nevyužíval tak,...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-michal-fico/">AKTUALIZACE: Inside Deutsche Bank: Studentský účet Michala Fica se banka rozhodla zrušit kvůli podezření z praní peněz</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Michal-Fico-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Dokumenty z Deutsche Bank odhalují, že syn slovenského premiéra Roberta Fica u ní měl otevřený studentský účet. Analytici banky však zjistili, že jej nevyužíval tak, jak by podle nich měl. Nic z něj neplatil a přicházely mu na něj platby od dvou lidí úzce propojených s politikou jeho otce.</b></p>
<p>AKTUALIZACE: Po tiskové konferenci slovenského premiéra Roberta Fica dne 18. 11. 2026 po 16:00 přidáváme do textu snímky dokumentu, ze kterého jsme čerpali. Text je v němčině. Dne 19. 11. 2026 v 15:45 jsme upravili titulek článku tak, aby přesněji odpovídal překladu zdrojového dokumentu.</p>
<p><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3.png" data-type="image" data-fancybox="image"><br />
<img fetchpriority="high" decoding="async" class="aligncenter size-full wp-image-49172" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3.png" alt="" width="1200" height="900" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3.png 1200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC3-1160x870.png 1160w" sizes="(max-width: 1200px) 100vw, 1200px" /></a> <a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="aligncenter size-full wp-image-49171" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2.png" alt="" width="1200" height="900" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2.png 1200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC2-1160x870.png 1160w" sizes="(max-width: 1200px) 100vw, 1200px" /></a><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="aligncenter size-full wp-image-49170" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1.png" alt="" width="1200" height="900" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1.png 1200w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/SC1-1160x870.png 1160w" sizes="(max-width: 1200px) 100vw, 1200px" /></a>Snímky obrazovky byly zhotoveny 18.11.2026 ve 17:14 a 17:15.</p>
<hr />
<p>V roce 2016 byl Robert Fico slovenským premiérem už potřetí. O rok předtím končil v Bratislavě studium na univerzitě premiérův syn, Michal Fico. Měl však ambici jít ještě na soukromou ekonomickou vysokou školu do německého Mnichova – Munich Business School. Na roční studium si Fico mladší založil i studentský účet v Deutsche Bank.</p>
<p>V říjnu 2016 provedla německá banka rutinní kontrolu svých klientů. Při ní zjistila, že účet Michala Fica není využíván tak, jak by banka u studenta předpokládala. V bankovní terminologii to znamená, že studentský účet je zdarma, nicméně by ho jako student měl využívat na související činnosti, třeba na placení nájmu nebo školného. To podle Deutsche Bank Michal Fico nedělal, což u bankéřů vyvolalo znepokojení.</p>
<div class="inv-infobox"><h2><strong>Co je Inside Deutsche Bank</strong></h2><p></p>
<p>„Inside Deutsche Bank“ je <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">investigativní projekt</a> založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesátky médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="http://inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a> s technickou podporou <a href="http://darc.li" target="_blank" rel="noopener">Data and Research Center</a> (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
<p></p></div>
<h2><b>Není zřejmé, k čemu tento účet používal</b></h2>
<p>„Účet existuje od 1. 9. 2015, tedy již něco přes rok. Aktivita na účtu není věrohodná. Vklady na účet mají údajně pocházet od rodičů a přátel. Ve skutečnosti jsou však patrné pravidelné vklady od Jána Hrinka ze Slovenska a Nataši Čurillové z Německa, které nikdy nebyly použity na běžné studentské účely (například nákupy, nájem, školné a podobně),“ popisuje nejmenovaný zaměstnanec Deutsche Bank v dokumentech, které má redakce k dispozici – jedná se o souhrnné výsledky rutinní analýzy klientských účtů.</p>
<div style="width: 90vw; max-width: 1100px; position: relative; left: 50%; transform: translateX(-50%);">
<p><script async src="https://js.stripe.com/v3/pricing-table.js"></script></p>
</div>
<p>Navíc banka zjistila, že z účtu kromě jedné platby ve výši 352 eur a dvou výběrů v hotovosti v Bratislavě, obou ve výši tisíc eur, neodešly žádné prostředky. Jenom přibývaly, celkem asi dvanáct tisíc korun měsíčně (500 eur). Na účtu se tak kumulovaly peníze.</p>
<p>I přesto, že se jedná o relativně nízké částky, považujeme za důležité je zmínit. Přesně v té době totiž Robert Fico řešil zásadní finanční pomoc od státu, která se týkala podnikání rodiny Nataši Čurilové.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x225.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika Inside Deutsche Bank Banky" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--1160x870.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky-.png 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>„Není zřejmé, k čemu měl zákazník tento účet používat. Dále není jasné, proč by měl být tento účet nadále veden,“ uvádí se v bankovní analýze s odkazem na to, že Fico už se vrátil do Bratislavy.</p>
<p>Bance ale uzavření účtu nestačilo. „Vzhledem k nedostatečné transparentnosti tohoto vztahu a s ním spojenému riziku jsme se rozhodli ukončit vztah s klientem a pro úplnost podat hlášení o podezření z praní špinavých peněz,“ uzavírá dokument.</p>
<p>Redakce investigace.cz požádala Michala Fica o vyjádření. Zaslali jsme dotazy přes datovou schránku jeho české firmy Lumina Tech Advisory. Zpráva byla doručena a otevřena.</p>
<p>Následně jsme kontaktovali i tiskové oddělení strany Smer, Fico mladší je jediným jednatelem Agentury Smer, která se straně stará o marketing. Tiskové oddělení Smeru v telefonátu redaktorovi potvrdilo, že zprávu Michalovi Ficovi přeposlali, nicméně se odmítl vyjádřit. Dotazy jsme mu poslali i na soukromý e-mail, který se nám podařilo dohledat. Zprávu si otevřel, nicméně na ní nereagoval.</p>
<figure id="attachment_49154" aria-describedby="caption-attachment-49154" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49154" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-1320x914.jpg" alt="Michal Fico (vzadu vpravo), se svým otcem Robertem a matkou Svetlanou při prezidentských volbách v roce 2014. Zdroj: TASR/Profimedia " width="1160" height="803" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-1320x914.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-300x208.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-580x401.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-860x595.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396-1160x803.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-0435937396.jpg 1400w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49154" class="wp-caption-text">Michal Fico (vzadu vpravo), se svým otcem Robertem a matkou Svetlanou při prezidentských volbách v roce 2014 | Zdroj: TASR/Profimedia</figcaption></figure>
<p>Na naše konkrétní dotazy Deutsche Bank neodpověděla s tím, že k potenciálním, bývalým ani stávajícím vztahům s klienty se nevyjadřuje. Stejně tak se nemůže vyjadřovat ke zprávám pro regulační orgány ani ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.</p>
<p>„Deutsche Bank uplatňuje v rámci celé skupiny rámec pro prevenci finanční kriminality založený na rizicích, který je doplněn příslušnými místními regulačními požadavky. Pokud kontroly naznačují, že je třeba posílit kontrolní mechanismy, nebo odhalí zvýšená rizika, banka přijímá příslušná opatření, která mohou zahrnovat důkladnější hloubkovou prověrku, dodatečné sledování situace, omezení činnosti nebo ukončení vztahu.“ píše v odpovědi redakci investigace.cz Frank Hartmann, ředitel mediální komunikace banky.</p>
<p>„O zveřejnění případných opatření nerozhoduje Deutsche Bank, ale příslušný orgán,“ dodává.</p>
<p>Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete <a href="http://www.inside-db.com/deutsche-bank-responds/">přečíst zde</a>.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2><b>Ján Hrinko</b></h2>
<p>Z uniklých dokumentů jsme také zjistili, že peníze na účet Michala Fica posílali dva lidé.</p>
<p>Jedním z nich byl Ján Hrinko, bývalý spolužák Fica mladšího z Ekonomické univerzity v Bratislavě. Hrinko už během studia s Robertem Ficem spolupracoval, přičemž si ho vybral sám Fico starší, ještě když studoval na gymnáziu v Košicích. „Ozvali se mi z Úřadu vlády SR, jestli nemám zájem s nimi spolupracovat na tehdy teprve vznikající komunikaci prostřednictvím sociálních sítí,“ řekl v roce 2021 <a href="https://www.trend.sk/trend-archiv/pracoval-pre-troch-premierov-aky-skutocnosti-su-hovori-jan-hrinko">v rozhovoru</a> pro týdeník Trend.</p>
<p>Pro Trend dále uvedl, že na Úřad vlády oficiálně nastoupil až po ukončení vysoké školy. „Vystudoval jsem Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, což mi dávalo předpoklady dále se věnovat spíš ekonomické sféře. Plánoval jsem spolupráci s Úřadem vlády ukončit a jít zmíněnou cestou. Ale tehdejší předseda vlády mě po státnicích pozval na oběd, kde mi nabídl práci už přímo na Úřadě vlády. Prošel jsem výběrovým řízením na pozici přímo v Kanceláři předsedy vlády SR,“ popisuje v témže rozhovoru Hrinko události z druhé poloviny roku 2015.</p>
<p>„Nejprve si ho podle našich informací vybral za jednoho z poradců, později mu Fico důvěřoval natolik, že mu do rukou svěřil i svůj osobní profil na Facebooku,“ napsal o Hrinkovi <a href="https://www.aktuality.sk/clanok/815876/do-pellegriniho-hlasu-ide-konspirator-exspolupracovnik-poora-aj-spravca-ficovho-profilu/">portál aktuality.sk</a> v roce 2020.</p>
<p>Redakce investigace.cz požádala státního tajemníka Jána Hrinka o vysvětlení transakcí. I přes telefonické urgence skrze jeho kancelář na slovenském ministerstvu školství se nevyjádřil.</p>
<figure id="attachment_49155" aria-describedby="caption-attachment-49155" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49155" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-1320x880.jpg" alt="Státní tajemník ministerstva školství Ján Hrinko v roce 2026. Zdroj: TASR/Profimedia" width="1160" height="773" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-1320x880.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-860x573.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456-1160x773.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1094782456.jpg 1400w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49155" class="wp-caption-text">Státní tajemník ministerstva školství Ján Hrinko v roce 2026 | Zdroj: TASR/Profimedia</figcaption></figure>
<h2><b>Nataša Čurillová</b></h2>
<p>Druhou osobou, která Ficovi mladšímu posílala peníze na účet v Deutsche Bank, byla Nataša Čurillová. Stejně jako Hrinko byla jeho spolužačkou na Ekonomické univerzitě. V roce 2020 se s Ficem mladším vzali, manželé jsou dodnes.</p>
<p>Čurillová je z prominentní rodiny. Její otec, Miloslav Čurilla, je vlivný slovenský podnikatel, mimo jiné působí jako předseda představenstva v papírnách Mondi v severoslovenském Ružomberku. Papírny z 51 % vlastní česká firma ECO-INVESTMENT, a. s. Tu spoluvlastní další vlivný podnikatel Milan Fiľo, který je považován za jednoho z mecenášů Smeru, tedy osob, které Robertu Ficovi pomohly založení strany financovat v roce 1999.</p>
<p>Papírny Mondi se už několikrát dostaly do platebních problémů. Vláda Roberta Fica je už minimálně dvakrát musela v nedávné historii <a href="https://dennikn.sk/1953670/filo-sa-ficovi-zahryzol-do-krku-a-tak-to-premier-riesil-vypoveda-sklenka/">zachraňovat daňovými stimuly</a>. Poslední dostupná informace pochází právě z roku 2016.</p>
<p>Ve stejné době, kdy měl Fico mladší přijímat platby od Čurillové, dostaly papírny i velkou úlevu na daních. „V roce 2016 (…) se Mondi mohla těšit další úlevě na dani, tentokrát ve výšce víc než 1,3 miliard korun (asi 49 milionů eur). Stimul měl podpořit investiční záměr podniku v hodnotě 310 milionů eur,“ popisuje v článku o uzavření manželství Fica mladšího a Čurillové z roku 2020 <a href="https://plus7dni.pluska.sk/domov/fico-konflikte-zaujmov-jeho-vlady-odpustili-miliony-firme-jeho-znameho">týdeník Plus 7 dní</a>.</p>
<p>Otázky jsme Nataše Ficové Čurillové poslali společně s těmi pro Michala Fica, jiný kontakt jsme na ni nedohledali. Na dotazy též nereagovala.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Inside Deutsche Bank | Zdroj ilustrace: Studio Yadi" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<div id="cmsmasters_toggles_yaf1a25y5f" class="cmsmasters_toggles toggles_mode_toggle">
<div class="cmsmasters_toggle_wrap" data-tags="all ">
<div class="cmsmasters_toggle_title">
<span class="cmsmasters_toggle_plus">
<span class="cmsmasters_toggle_plus_hor"></span>
<span class="cmsmasters_toggle_plus_vert"></span>
</span>
<a href="#">Na Fiľovi záleželo i Kočnerovi</a>
</div>
<div class="cmsmasters_toggle">
<div class="cmsmasters_toggle_inner">
<p>Fiľova a Čurillova společnost se dostala i před slovenské soudy. Šlo o případ z roku 2016, kdy papírny zažalovali bývalí zaměstnanci. <a href="https://dennikn.sk/1953670/filo-sa-ficovi-zahryzol-do-krku-a-tak-to-premier-riesil-vypoveda-sklenka/">Podle jejich žaloby</a> Fiľo s Čurillou nedodrželi dohodu, že po privatizaci podniku v roce 1996 dostanou zaměstnanci patnáct procent akcií. Případ začal projednávat soud, kde měl svou spojku Marian Kočner.</p>
<p>Kočner, mimo jiné obžalovaný z vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka, organizoval na Slovensku po dlouhé roky jakýsi paralelní stát. Přes svou aplikaci Threema komunikoval s policisty, prokurátory, soudci, právníky a politiky o různých kauzách, sporech, policejních vyšetřováních nebo soudních řízeních. Kromě věcí, na kterých měl zájem on sám, pomáhal vybavovat kauzy i pro své známé.</p>
<p>Případ papíren Mondi spadal do druhé zmíněné kategorie. Na Okresním soudě Bratislava I měl totiž svého známého, soudce Vladimíra Sklenku. S ním si s v aplikaci Threema psal kromě jiného i tom, že by měl pomoci obrátit spor ve prospěch papíren. Podle výpovědi Sklenky z roku 2020 za to měl od Kočnera dostat 300 tisíc eur.</p>
<p>Sklenka tehdy vypověděl, že sám Fiľo navštěvoval Roberta Fica na Úřadu vlády a vyptával se na soudní spor. Na Fiľově úspěchu záleželo Kočnerovi tak moc, že si podle Sklenky na Fica dokonce počkal v garážovém komplexu. „Nemohl se s ním spojit. Počkal si na něj v garáži Bonaparte,“ řekl. Chlubil se mu tím sám Kočner. Soudci prozradil, že se s bývalým premiérem setkali, pozdravili a Kočner mu řekl, že bude potřeba dát „Miľanka do poriadku“, citoval v roce 2020 <a href="https://dennikn.sk/1953670/filo-sa-ficovi-zahryzol-do-krku-a-tak-to-premier-riesil-vypoveda-sklenka/">slovenský Denník N</a> z výpovědi Sklenky.</p>
<p>S Miloslavem Čurillou se zase měla k případu setkávat Monika Jankovská, která byla rovněž spolupracovnicí Mariana Kočnera. Jankovskou vyřešením kauzy pověřil podle výpovědi Sklenky přímo Robert Fico. Fiľo nakonec soudní spor vyhrál.</p>
</div>
</div>
</div></div>
<h2><b>Spojení s Českem</b></h2>
<p>Čurilla sedí v dozorčí radě a působí jako viceprezident firmy, která vlastní pražské divadlo Hybernia. Michal Fico zase od roku 2025 provozuje v Praze na virtuální adrese firmu Lumina Tech Advisory, o jejíž činnosti nelze z veřejných zdrojů zjistit žádné podrobnosti. Spojení syna slovenského premiéra s Českem sahá i do minulosti. Od roku 2018 do října 2023 působil Fico mladší ve skupině ČEZ, nejdříve jako specialista, pak i <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-ficuv-syn-pracuje-pro-cez-osvedcil-se-zni-z-polostatniho-podniku-238232">manažer strategie</a>.</p>
<p>Michal Fico v současnosti pracuje pro Agentúru Smer, s. r. o., což je marketingová společnost strany Smer Roberta Fica dotovaná ze státního rozpočtu. Do stejné budovy, kde sídlí strana Smer, si Michal Fico přestěhoval i své firmy. Kromě české Lumina Tech Advisory tedy všechny firmy, ve kterých je společníkem, mají stejné sídlo jako <a href="https://dennikn.sk/5389237/ficov-syn-nastahoval-do-budovy-smeru-svoje-firmy-taja-ci-tam-plati-najomne-video/">strana jeho otce</a>.</p>
<p>Kromě toho si pořídil tři nemovitosti v širším centru Bratislavy bez hypotéky. Naposledy si letos v srpnu koupil garáž za zhruba čtyřicet tisíc eur, na což upozornil <a href="https://www.instagram.com/p/Ddy_Nbms9mx/">portál aktuality.sk</a>. Loni v prosinci <a href="https://www.aktuality.sk/clanok/eaJpeMq/premierov-syn-michal-fico-kupil-dalsi-byt-v-lukrativnej-casti-bratislavy-opat-nepotreboval-hypoteku/">novináři informovali</a> o nemovitosti za minimálně 450 tisíc eur. V lukrativní lokalitě v Bratislavě si přitom byt za půl milionu eur pořídil Fico mladší <a href="https://www.sme.sk/domov/c/dobre-rano-28-rocny-ficov-syn-ma-byt-za-pol-miliona-bez-hypoteky-podcast">už v roce 2022</a>.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika | Autor: Jan Šebek" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><em>Autor článku: Dávid Pásztor</em></p>
<p><em><strong>Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.</strong></em></p>
<div style="width: 90vw; max-width: 1100px; position: relative; left: 50%; transform: translateX(-50%);">
<p><script async src="https://js.stripe.com/v3/pricing-table.js"></script></p>
</div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-michal-fico/">AKTUALIZACE: Inside Deutsche Bank: Studentský účet Michala Fica se banka rozhodla zrušit kvůli podezření z praní peněz</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Dávid Pásztor]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:04:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Danske Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Estonsko]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[majetky ruských oligarchů]]></category>
		<category><![CDATA[Pobaltí]]></category>
		<category><![CDATA[PPF]]></category>
		<category><![CDATA[praní peněz]]></category>
		<category><![CDATA[praní špinavých peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49072</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika Inside Deutsche Bank Banky" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Po odebrání licencí bankám v Pobaltí kvůli nedostatečným kontrolám peněz z Ruska se část těchto prostředků přesunula do Česka. Vysoký podíl vkladů nerezidentů přináší finanční...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/">Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika Inside Deutsche Bank Banky" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Po odebrání licencí bankám v Pobaltí kvůli nedostatečným kontrolám peněz z Ruska se část těchto prostředků přesunula do Česka. Vysoký podíl vkladů nerezidentů přináší finanční i reputační rizika. Deutsche Bank kvůli obavám z praní peněz ukončila spolupráci s některými českými bankami.</b></p>
<p>Deutsche Bank (DB) na tyto problémy přišla při vlastní analýze. Její oddělení pro boj proti finanční kriminalitě zkoumalo podle uniklých dokumentů, které má redakce k dispozici, údaje o 1,8 milionu subjektů a 8,8 milionu finančních transakcí. Analytici zjistili, že Česko mělo potenciálně rizikový podíl transakcí nerezidentů – tedy lidí žijících nebo firem sídlících v zahraničí.</p>
<div class="inv-infobox"><h2><strong>Co je Inside Deutsche Bank</strong></h2><p></p>
<p>„Inside Deutsche Bank“ je <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">investigativní projekt</a> založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesáti médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="https://inside-db.com">Barracuda Media</a> s technickou podporou <a href="https://www.darc.li/" target="_blank" rel="noopener">Data and Research Center</a> (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce investigace.cz.</p>
<p></p></div>
<p>Například u České spořitelny analýza DB odhalila „vysoký počet“ případů takzvaných AML citations (z anglické zkratky anti-money laundering). AML citation v bankovním žargonu znamená potenciální problém v oblasti AML, který monitorovací systém banky označil jako rizikový. Kolik takových případů ale Česká spořitelna měla, nelze z dokumentů zjistit a neupřesnily to ani dotčené strany.</p>
<p>Konkrétně analýza upozornila na neprůhledné převody peněz spojené s nerezidenty a na možné zapojení firem, které existují jen na papíře. Další zjištění analytiků poukázala na finanční vazby na vysoce riziková zahraniční finanční centra a daňové ráje.</p>
<p>Transakce nerezidentů jsou pro finanční instituce potenciálním reputačním rizikem. Jak redakci vysvětlil ekonom a analytik Dominik Stroukal, zatímco u tuzemských nebo evropských firem banky většinou vědí, kdo firmy a bankovní účty vlastní, v případě firem z třetích zemí to už nemusí být zřejmé. Pokud si taková firma založí účet u ní, banka ani nemusí vědět, jaké ani jak rizikové transakce zpracovává.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Jak to začalo</h2>
<p>V červnu 2006 <a href="https://www.investigace.cz/je-treba-zabit-kozlova/">varoval</a> ruský bankéř Andrej Kozlov estonské úřady před praním miliard rublů přes tamní banky; o tři měsíce později byl v Moskvě zavražděn. Na stejný problém upozorňoval v lotyšské bance LPB insolvenční právník Mārtiņš Bunkus, v květnu 2018 byl v Rize <a href="https://www.investigace.cz/tranzitniuctyvcesku/">zastřelen</a>. Za objednání jeho vraždy byl někdejší spolumajitel této banky Mihails Uļmans v roce 2024 <a href="https://www.amlintelligence.com/2024/10/news-former-latvian-bank-owner-jailed-for-ordering-whistleblowers-murder/">nepravomocně odsouzen</a> k patnácti letům vězení.</p>
<p>Rozsah selhání bankovních kontrol ukázala i kauza estonské pobočky <a href="https://www.investigace.cz/v-estonske-pobocce-danske-bank-prali-penize-i-rusove/">Danske Bank</a>: interní zpráva už v roce 2013 upozorňovala <a href="https://www.berlingske.dk/virksomheder/whistleblower-alert-putin-family-and-russian-intelligence-used-danske-bank-to">na podezřelé převody</a> spojované s rodinou Vladimira Putina a ruskou tajnou službou FSB. Prověřovanými účty pobočky v letech 2007 až 2015 proteklo přibližně dvě stě miliard eur – tato částka představovala celkový objem plateb, nikoli vyčíslenou škodu nebo prokázaný objem vypraných peněz. Banka nakonec přiznala závažné nedostatky, které umožnily provádění podezřelých transakcí.</p>
<p>Bývalý šéf pobočky Aivar Rehe v září 2019 spáchal sebevraždu a banka následující měsíc ukončila bankovní činnost v Estonsku. V roce 2022 se Danske Bank v USA <a href="https://www.justice.gov/archives/opa/pr/danske-bank-pleads-guilty-fraud-us-banks-multi-billion-dollar-scheme-access-us-financial">přiznala</a> k podvodu vůči americkým bankám, kterým zatajovala skutečný stav kontrol i rizika zahraniční klientely, a souhlasila s finančním postihem ve výši dvou miliard dolarů.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/v-estonske-pobocce-danske-bank-prali-penize-i-rusove/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="198" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/09/cash-currency-euro-164529-600x395.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>To jsou jen tři případy z mnoha, které ilustrují, jak nebezpečné je posloužit jako banka ruským zájmům a přijímat vklady z Ruska a dalších rizikových zemí bez hlubšího zkoumání, kdo je opravdovým majitelem těchto peněz.</p>
<p>Pobaltské pobočky obrovských mezinárodních bank s kdysi bezúhonnou pověstí, jako jsou ABLV, Danske Bank, Trasta Komercbanka nebo Swedbank, nejenže přišly o bankovní licence, ale musely také zaplatit obrovské pokuty a ztratily kapitál i důvěru investorů. Škoda se odhaduje na dvě stě miliard dolarů.</p>
<figure id="attachment_49094" aria-describedby="caption-attachment-49094" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49094" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg" alt="Centrála Danske Bank v Kodani | Zdroj: Wikipedie | Foto: Per Meistrup" width="1024" height="832" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-300x244.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-580x471.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-860x699.jpg 860w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49094" class="wp-caption-text">Centrála Danske Bank v Kodani | Zdroj: Wikipedie | Foto: Per Meistrup</figcaption></figure>
<div class="inv-infobox"><h2><b>Proč jsou transakce nerezidentů problém</b></h2><p></p>
<p>Redakce s dotazy, proč jsou vklady nerezidentů problematické, oslovila Dominika Stroukala, ekonoma, analytika a lektora na Metropolitní univerzitě. „Hlavní problém spočívá v tom, že zatímco u domácích firem jsme schopni zjistit, kdo za danou právnickou osobou stojí, tedy kdo je majitelem, u vkladu od právnické osoby ze zahraničí to tak jednoduché není. Hlavním problémem je tedy obtížnější identifikace skutečného vlastníka peněz, respektive toho, kdo z účtu skutečně profituje.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Situaci dále komplikuje řetězení firem, kdy jedna stojí za druhou a vlastnictví nebo toky peněz probíhají napříč jurisdikcemi. Pak je prakticky nemožné dohledat, kdo je skutečným vlastníkem, který z toho má prospěch.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Důležitá je také mezinárodní spolupráce. V rámci Evropy ji máme. Jakmile ale peníze putují přes země, které na první pohled nevyvolávají pochybnosti, například přes Turecko, ale pak dále kamkoli do světa, jejich tok je složitý a těžko dohledatelný. A to se vůbec nebavíme o daňových rájích, ale o zemích, které jsou nám relativně blízké. Už u nich to začíná být komplikované.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Těžké je také zjistit, jak zahraniční firma funguje, kdo jsou její zaměstnanci a zda jsou zůstatky na účtu přiměřené tomu, co daný subjekt dělá. Kdyby mi v Česku na firemní účet přistály miliardy, svítí kontrolka. U zahraniční firmy ale nevíme, zda se kontrolka má rozsvítit, když tam přistane velké množství peněz, což je právě nejčastější případ. České banky samozřejmě okamžitě reportují Finančnímu analytickému úřadu, když vidí něco nestandardního. Tady však nejsme schopni ani posoudit, co je nestandardní.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Nemusí jít přitom nutně o trestnou činnost. Může jít i o to, že nechceme spolupracovat s určitými zeměmi, například proto, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a nechceme jakkoli napomáhat lidem, kteří se na tom podílejí. Takové věci je velmi složité odkrývat.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Pokud tedy máme finance potenciálně problematického původu na účtu zahraniční společnosti, která si následně vloží peníze do české banky, mohou se tyto peníze legálně vrátit do ekonomiky tím, že si za ně kupuje například nemovitost v Čechách. A to se dokládá obtížněji než u domácích rezidentů.“</p>
<p></p></div>
<h2>Přesun do České republiky</h2>
<p>Po sérii skandálů ale praní ruských peněz z evropského finančního trhu nezmizelo. Přesunulo se mimo jiné do Česka.</p>
<p>V letech 2017 až 2021 se v českých bankách začal zvyšovat podíl vkladů nerezidentů. O tom, že se jedná <a href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/">zejména o ruské peníze</a>, původně uložené v pobaltských zemích, psala investigace.cz už v roce 2017.</p>
<p>Podle údajů České národní banky vzrostly v období od konce roku 2016 do roku 2018 vklady nerezidentů z eurozóny v českých bankách přibližně o bilion korun (z přibližně šesti set miliard na 1,6 bilionu korun) a vklady nerezidentů ze zbytku světa asi o dvě stě miliard korun (z dvou set miliard na čtyři sta miliard korun).</p>
<p>Na tento problém českého finančního systému upozornil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Ve <a href="https://www.elibrary.imf.org/view/journals/002/2018/187/002.2018.issue-187-en.xml">své zprávě</a> z roku 2018 poukázal na výrazný nárůst peněžních vkladů na české bankovní účty od klientů ze zahraničí. MMF dále konstatuje, že zdroj, z něhož peníze do Česka proudí, je většinou neznámý, a proto doporučuje podrobit zahraniční klientelu důkladné kontrole.</p>
<p><em><span class="ytAttributedStringHost ytAttributedStringWhiteSpacePreWrap" dir="auto">Ve videu diskutuje šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová s redaktorem Dávidem Pásztorem o roli České národní banky při regulaci rizikových finančních toků.</span></em></p>
<p><iframe title="YouTube video player" src="https://www.youtube-nocookie.com/embed/9Aq8T8T6Ubk?si=w85XF4LXytj9gGjY" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h2>„Specifický byznys model…“</h2>
<p>Deutsche Bank se v roce 2018 rozhodla udělat vlastní interní analýzu toho, jakým způsobem se kauza praní ruských peněz dotkla jejích partnerů. Katalyzátorem jejich vyšetřování byly aktivity české PPF banky, na které německou banku upozornila globální jednotka proti praní špinavých peněz finanční skupiny Citi. Ti označili transakce proudící přes PPF banku za „znepokojivé“.</p>
<p>PPF banka se do hledáčku Deutsche Bank dostala na přelomu let 2017 a 2018. A jak píše Deutsche Bank ve svých dokumentech, bylo to kvůli jejímu „specifickému obchodnímu modelu“ a souvisejícím aktivitám na účtech.</p>
<p>PPF banka se podle analýzy DB totiž zaměřovala na privátní a investiční bankovnictví a zároveň měla vysoký podíl netransparentních platebních transakcí a transakcí nerezidentů v rámci privátního bankovnictví (včetně offshore jurisdikcí). A jelikož PPF banka byla klientem Deutsche Bank, tedy využívala jejich účty a transakční systémy, v centrále největší německé banky to rozsvítilo kontrolky.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/co-je-inside-deutsche-bank/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Co je projekt Inside Deutsche Bank?</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x225.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-1160x870.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie.png 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Zaměstnanci Deutsche Bank to ve své analýze popsali jako „náznaky toků od <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/" target="_blank" rel="noopener">ruských nerezidentů</a>“. „V současné době má banka pouze 3 100 klientů, z nichž více než 40 % tvoří nerezidentní právnické a fyzické osoby. Banka vede v Deutsche Bank účty v eurech i v amerických dolarech, které slouží ke zpracování významných toků jménem jejích klientů z oblasti privátního bankovnictví, účty se tedy používají spíše k převodu soukromých finančních prostředků než k převodu komerčních finančních prostředků,“ popisuje německá banka rizikovost svého českého protějšku.</p>
<p>„Banka měla oddělení pro správu ruských klientů, které se specificky zaměřovalo na přilákání ruských finančních prostředků, přičemž ruští státní příslušníci tvořili největší část jejího portfolia nerezidentů. Kromě toho má většina právnických osob se sídlem mimo zemi ruské akcionáře,“ popsali analytici Deutsche Bank v roce 2018 v rámci interní e-mailové komunikace.</p>
<p>A proto se německá banka rozhodla ukončit s PPF bankou spolupráci a ke konci roku 2018 uzavřela jejich účty. Hlavním důvodem ukončení spolupráce byly obavy z reputačního rizika, jelikož PPF banka se soustředila na ruské peníze a zpracovávala i transakce z daňových rájů.</p>
<figure id="attachment_49093" aria-describedby="caption-attachment-49093" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49093" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1320x990.jpg" alt="Sídlo PPF Banky v Praze | Zdroj: investigace.cz" width="1160" height="870" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1320x990.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1536x1152.jpg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002.jpg 1600w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49093" class="wp-caption-text">Sídlo PPF Banky v Praze | Zdroj: investigace.cz</figcaption></figure>
<h2>Nikdy jsme neměli oddělení pro ruské klienty, říká PPF</h2>
<p>Zjištění analytiků Deutsche Bank odhalilo, že transakce z daňových rájů pocházely hlavně z Britských Panenských ostrovů, Malediv, Kypru, Belize, Spojených arabských emirátů, Hongkongu a Spojeného království. Tedy z destinací, které poskytují vyšší míru anonymity.</p>
<p>„Více než 55 % jejich odchozích položek je vyúčtováno jménem zmíněné zákaznické základny. Tento podíl odpovídá přibližně 81 % jejich hodnoty v dolarech. Deset nerezidentských subjektů s netransparentními toky patří mezi dvacet největších odesílatelů plateb. Základní kontrola jejich aktivit v eurech odhalila podobná zjištění (jako v dolarech, pozn. red.),“ konstatovala zaměstnankyně Deutsche Bank.</p>
<p>O reakci na zjištění Deutsche Bank jsme požádali PPF banku. Leoš Rousek, ředitel korporátní komunikace PPF Group a PPF banky nám sdělil, že s nimi Deutsche Bank v tomto období sice rozvázala spolupráci, ale bylo to kvůli malému objemu specifických transakcí. Podle Rouska PPF banka dodržuje platnou legislativu a jejich postup pravidelně prověřují interní i externí audity.</p>
<p>„S Deutsche Bank spolupracujeme stejně jako s dalšími bankami na mezibankovním trhu ve standardním režimu. V minulosti Deutsche Bank ukončila pouze poskytování služeb svého investičního bankovnictví, což zdůvodnila tím, že v dané době, na kterou se ptáte, mezi ní a PPF bankou neprobíhaly žádné transakce na kapitálových trzích,“ upřesňuje Rousek komunikaci DB.</p>
<p>„Klienti-nerezidenti z takzvaných offshorových zemí, které zmiňujete, tvořili a tvoří pouze zlomek klientské báze PPF banky. Většinu z objemu zahraničních transakcí s těmito klienty přitom představují skupinové entity.“ Ohledně ruské klientely uvedl, že v organizační struktuře PPF banky nikdy nebylo oddělení pro správu ruských klientů.</p>
<p>„Vztahy s jednotlivými klienty a obchodními partnery nekomentujeme, a to i s ohledem na povinnost zachovávat bankovní tajemství,“ dodal.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Inside Deutsche Bank | Zdroj ilustrace: Studio Yadi" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Česká spořitelna v problémech</h2>
<p>PPF banka nebyla jedinou českou bankou, se kterou Deutsche Bank ukončila spolupráci. Ze stejného důvodu, kvůli vkladům ruských nerezidentů, uzavřela německá banka účty i České spořitelně a J&amp;T Bance. Jako problematické ale označili analytici Deutsche Bank také UniCredit Bank nebo ČSOB.</p>
<p>V případě České spořitelny identifikovali analytici Deutsche Bank vysoký počet případů možného porušení předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, netransparentní finanční toky nerezidentů, potenciální činnost skořápkových společností a vystavení vysoce rizikovým offshore jurisdikcím a daňovým rájům.</p>
<p>„Ve stejnou dobu (jako u PPF banky, pozn. red.) došlo také k ukončení spolupráce s druhou českou bankou, Českou spořitelnou,“ zaznělo v e-mailové komunikaci banky.</p>
<p>Z interních dokumentů, které zpětně popisují kroky Deutsche Bank z roku 2018 vyplývá, že banka prověřovala Českou spořitelnu jejími jednotkami pro prevenci finanční kriminality. Ty pak podle dostupných informací shledaly možné porušení pravidel potírání praní špinavých peněz natolik závažným, že to nahlásili americkému regulátorovi, který dohlíží na všechny dolarové transakce.</p>
<p>„Deutsche Bank v prosinci 2018 uzavřela České spořitelně účty vedené v dolarech, eurech a korunách,“ uvádí analytici interního oddělení pro prevenci finanční kriminality z roku 2021, kteří dále v dokumentu tento krok zdůvodňují netransparentními pohyby na bankovních účtech klientů „z vysoce rizikových offshore jurisdikcí a daňových rájů“. Deutsche Bank tehdy identifikovala třicet sedm rizikových klientů, kteří převedli na účty, které měli u ČS, víc než třináct milionů dolarů (282,5 milionů korun) jen za třetí kvartál roku 2018.</p>
<p>Současně s doporučením na uzavření bankovních účtů odeslala DB upozornění americkému regulátorovi: „US AFC eskalace (US AFC, United States Anti-Financial Crime, zkráceně americký úřad FinCen, pozn. red.) (Česká spořitelna): vysoký počet případů AML citations,“ popisuje proces dokument s příklady nedávno uzavřených účtů několika bank z roku 2019.</p>
<p>Americký finanční regulátor FinCen dohlíží na všechny transakce v amerických dolarech, které provede jakákoli instituce na světě, a může je i blokovat. FinCEN také uděluje sankce při porušování zákonů o legalizaci výnosů z trestné činnost. Proč DB reportovala jen FinCenu, není z dokumentů zřejmé.</p>
<p>Co přesně jsou AML citations, jsme se zeptali experta na zákony proti praní peněz, který si nepřál být jmenovaný. V obecné rovině podle něj AML citations označují vyšší počet interních upozornění na potenciální porušení pravidel proti praní peněz. Pokud banka tato upozornění vyhodnotí jako riziková, může přistoupit k „eskalaci“, tedy upozornění příslušného dozorového orgánu. Zároveň dodává, že prověřovaná banka o těchto krocích nemusí, nebo dokonce nesmí vědět.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika | Autor: Jan Šebek" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Na ruské peníze jsme Deutsche Bank upozornili my, říká Česká spořitelna</h2>
<p>Česká spořitelna ale tato nařčení odmítá. Mluvčí banky Filip Hrubý na dotazy redakce investigace.cz uvedl, že to naopak byla Česká spořitelna, kdo Deutsche Bank na ruské peníze upozornil.</p>
<p>„Spořitelna na existenci těchto účtů upozornila okamžitě poté, co na nich začaly probíhat transakce, které budily podezření z praní špinavých peněz,“ řekl Hrubý redakci.</p>
<p>Stejně tak Hrubý odmítl, že Česká spořitelna v roce 2018 umožnila vysoký počet transakcí ruských nerezidentů. Opět to podle něj měla být Česká spořitelna, kdo Deutsche Bank na podezřelé účty a transakce upozornil.</p>
<p>Mluvčí České spořitelny odmítl taky to, že s ní Deutsche Bank ukončila spolupráci. „Naše vztahy s Deutsche Bank byly a jsou zcela korektní. Ve zmíněném období nám Deutsche Bank pouze oficiálně oznámila, že z důvodu optimalizace nákladů budou platby směřující z účtů klientů Spořitelny na účty klientů Deutsche Bank procesovány skrze naši mateřskou skupinu Erste, což je naprosto standardní optimalizace nákladů, kdy se větší banka rozhodne procesovat platby od menší banky skrze její matku,“ napsal Hrubý.</p>
<p>Hrubý ještě dodal, že banka si není vědoma toho, že by byla vyšetřována americkou nebo jinou jednotkou pro boj proti finanční kriminalitě nebo pokutována či jinak postižena.</p>
<figure id="attachment_49096" aria-describedby="caption-attachment-49096" style="width: 1280px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49096" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg" alt="Centrála České spořitelny v Praze | Zdroj: Wikipedie | Foto: Lukáš Kropík" width="1280" height="960" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg 1280w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-1160x870.jpg 1160w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49096" class="wp-caption-text">Centrála České spořitelny v Praze | Zdroj: Wikipedie | Foto: Lukáš Kropík</figcaption></figure>
<p>Na to, zda ve zmíněném období zaznamenal zvýšený počet hlášení o podezřelých transakcích v České spořitelně, se redakce zeptala českého Finančního analytického útvaru (FAÚ), který plní funkci finanční zpravodajské jednotky a kontroluje dodržování finančních zákonů.</p>
<p>„Vzhledem k povinné mlčenlivosti dané zákonem nemůže ministerstvo financí ani FAÚ komentovat konkrétní případy, kterými se FAÚ zabývá,“ odepsala redakci Gabriela Krušinová, mluvčí Ministerstva financí, pod které úřad spadá.</p>
<p>Rozpor mezi oficiálními vyjádřeními bank a interními dokumenty Deutsche Bank je podle Kamila Kouby, bývalého policejního vyšetřovatele finanční kriminality a AML experta, logický. „Standardním postupem banky je interní šetření. To může, ale nemusí vyústit v potvrzení podezření a jeho následnou eskalaci na Finanční analytický úřad. Pokud se vnitřním prověřováním podezření vyvrátí, banka spisy uzavře na interní úrovni,“ říká Kouba.</p>
<p>Podle něj je rovněž pochopitelná mlčenlivost a zdrženlivost komentovat jakékoli informace, se kterými jsme banky konfrontovali. Vyžaduje to totiž zákon o potírání legalizace příjmů z trestné činnosti.</p>
<p>„Oficiální vyjádření bank pro média je proto nutné číst přes optiku těchto právních mantinelů – banka se splněním své oznamovací povinnosti veřejně pochlubit nesmí, i kdyby chtěla,“ vysvětluje Kouba. „Protože jsou detaily konkrétních kauz chráněny tajemstvím, jediným spolehlivým indikátorem zůstávají mezinárodní dožádání ve výročních zprávách FAÚ. <a href="https://fau.gov.cz/assets/cs/cmsmedia/Vyrocni_zpravy/vyrocni-zprava-financniho-analytickeho-u-2.pdf">Statistiky z roku 2018</a>, kdy český FAÚ odeslal do Ruska 14 operativních dotazů, jsou jasným signálem, že bankovní sektor tyto podezřelé toky identifikoval a úřad na nich reálně pracoval,“ uzavírá AML expert.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/tranzitniuctyvcesku/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Přes průtokové účty se legalizují miliardy korun. Česko chystá nový zákon na jejich zabavení</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="177" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-300x177.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-300x177.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-580x343.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-860x508.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2><b>Nejvíce transakcí skořápkových firem provedly ČSOB a Unicredit</b></h2>
<p>Do hledáčku analytiků z Deutsche Bank se dostaly i další české a slovenské banky, zejména UniCredit Bank Česko a Slovensko, J&amp;T Banka nebo ČSOB. Všechny totiž vykazovaly znaky možného napomáhání praní špinavých peněz.</p>
<p>UniCredit a ČSOB se v analýze Deutsche Bank z roku 2018 nacházely na vrcholu žebříčku českých bank s největším počtem klientů označených jako možné skořápkové firmy. Tyto firmy existují jen na papíře, nevykonávají žádnou reálnou obchodní činnost a často není možné dohledat, kdo je jejich UBO – tedy koncový uživatel výhod.</p>
<p>Unicredit vedla takových klientů 271, ČSOB 179. V stejném roce provedly na účtech těchto klientů také největší počet transakcí  – ČSOB 2 081, což představovalo 1,2 % všech jejích transakcí, Unicredit 1 820 transakcí, což představovalo 3,2 % celkového počtu.</p>
<p>Mluvčí ČSOB Petr Milata nechtěl analýzu DB komentovat. „K Vámi zmiňovaným dokumentům se nemůžeme podrobně vyjadřovat, protože neznáme jejich úplný kontext ani metodiku, na jejímž základě byly jednotlivé závěry vytvořeny. Obecně však platí, že banka průběžně vyhodnocuje rizika spojená se svými klienty a obchodními vztahy a své kontrolní mechanismy průběžně rozvíjí a zpřísňuje v návaznosti na vývoj regulatorních požadavků, technologií i poznatků z praxe.“</p>
<p>Ani mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek analýzu DB nechtěl komentovat. „Banka důsledně uplatňuje zákonné a regulatorní požadavky v oblasti boje s finanční kriminalitou a v souladu s těmito požadavky také průběžně vyhodnocuje rizika, přizpůsobuje jim své postupy a přijímá odpovídající opatření,“ napsal redakci Plocek.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česká spojka v ruské pračce</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-860x573.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-1160x773.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering.jpg 1250w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>J&amp;T Banka přiznala ukončení spolupráce s Deutsche Bank</h2>
<p>S Unicredit ani ČSOB nakonec podle dostupných dokumentů Deutsche Bank spolupráci neukončila. Opačný osud potkal J&amp;T Banku. S ní německá strana nejdříve chtěla upravit typ spolupráce, ale její prohřešky se nakonec ukázaly jako příliš velké.</p>
<p>„Spolupráci jsme ukončili v roce 2018 z důvodu rizika (finanční toky nerezidentů). (…) Tato činnost probíhala v době, kdy se ve střední a východní Evropě po kauze Danske Bank začaly obecně objevovat problematické toky nerezidentů a pobaltské země proti tomu zasahovaly. Následně mnoho bank ve střední a východní Evropě tento problém rovněž vyřešilo,“ vysvětluje jeden z manažerů Deutsche Bank v e-mailové komunikaci z roku 2021 na dotaz o minulých vztazích s J&amp;T. Potenciálně je totiž chtěli přijmout zpátky jako klienta.</p>
<p>J&amp;T Banka v reakci na dotazy investigace.cz uznala, že Deutsche Bank s nimi přerušila spolupráci v roce 2018, nicméně mluvčí banky Martin Tesař řekl, že to bylo z jiného důvodu než kvůli ruským transakcím.</p>
<p>„Jako jediný důvod ukončení spolupráce s J&amp;T Bankou nám Deutsche Bank uvedla nízký počet zahraničních transakcí,“ napsal Tesař. „S Deutsche Bank dnes standardně spolupracujeme, stejně jako s dalšími velkými mezinárodními bankami.“</p>
<p>Podle Tesaře J&amp;T Banka dodržuje všechna pravidla prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a spolupracuje s Českou národní bankou i s dalšími dohledovými orgány. „V souvislosti s transakcemi s ruskými nerezidenty nebylo proti J&amp;T Bance nikdy zahájeno žádné správní řízení za porušení povinností v oblasti prevence praní peněz,“ dodal mluvčí.</p>
<p>Transakce a klienti s vazbou na Rusko podle něj podléhají zesíleným kontrolám. Tesař taky upřesnil, že J&amp;T Banka změnila svůj postoj k ruskému trhu po invazi do Ukrajiny. V roce 2023 banka ruský trh prý opustila definitivně.</p>
<figure id="attachment_49095" aria-describedby="caption-attachment-49095" style="width: 1280px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49095" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg" alt="Centrála J&amp;T Banky v Praze | Zdroj Wikipedie | Foto: Jiří Matějíček" width="1280" height="960" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg 1280w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-1160x870.jpg 1160w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49095" class="wp-caption-text">Centrála J&amp;T Banky v Praze | Zdroj Wikipedie | Foto: Jiří Matějíček</figcaption></figure>
<p>Na naše konkrétní dotazy Deutsche Bank neodpověděla s tím, že k potenciálním, bývalým ani stávajícím vztahům s klienty se nevyjadřuje. Stejně tak se nemůže vyjadřovat ke zprávám pro regulační orgány ani ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.</p>
<p>„Deutsche Bank uplatňuje v rámci celé skupiny rámec pro prevenci finanční kriminality založený na rizicích, který je doplněn příslušnými místními regulačními požadavky. Pokud kontroly naznačují, že je třeba posílit kontrolní mechanismy, nebo odhalí zvýšená rizika, banka přijímá příslušná opatření, která mohou zahrnovat důkladnější hloubkovou prověrku, dodatečné sledování situace, omezení činnosti nebo ukončení vztahu,“ píše v odpovědi redakci investigace.cz Frank Hartmann, ředitel mediální komunikace banky.</p>
<p>„O zveřejnění případných opatření nerozhoduje Deutsche Bank, ale příslušný orgán,“ dodává.</p>
<p>Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete <a href="http://www.inside-db.com/deutsche-bank-responds/" target="_blank" rel="noopener">přečíst zde</a>.</p>
<h2>Dohled ČNB</h2>
<p>I přesto, že analýza Deutsche Bank se zaměřovala na dění před rokem 2018, problém nerezidentních transakcí nevymizel ani do dnešního dne. Redakce investigace.cz proto požádala Českou národní banku o aktuální data v porovnání s rokem 2016, kdy se provalilo praní ruských peněz v Pobaltí.</p>
<p>„K 30. 6. 2026 činil podíl vkladů nerezidentů na celkových klientských vkladech přibližně 3,3 %. Ke stejnému období roku 2016 dosahoval tento podíl přibližně 4,9 %,“ říká na dotaz redaktora mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.</p>
<figure id="attachment_49092" aria-describedby="caption-attachment-49092" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49092" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1320x532.png" alt="" width="1160" height="468" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1320x532.png 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-300x121.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1536x619.png 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-580x234.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-860x346.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1160x467.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK.png 1636w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49092" class="wp-caption-text">Vklady nerezidentů (v milionech korun) | Zdroj: ČNB</figcaption></figure>
<p>Mírnému poklesu za posledních deset let napomohla i změna legislativy jak v EU, tak v České republice.</p>
<p>„Legislativa týkající se vkladů nerezidentů v českých bankách se od roku 2016 měnila hlavně v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Šlo zejména o implementaci evropské směrnice proti praní špinavých peněz a návazné úpravy právních předpisů vedoucí k úpravě požadavků na identifikaci a kontrolu klienta, přičemž významný rozvoj zaznamenala rovněž regulace týkající se zjišťování a evidence skutečných majitelů,“ dodal Krejčí.</p>
<p><em>Autor článku: Dávid Pásztor</em></p>
<p><em>S přispěním: María Fernanda Cruz Chaves (Barracuda Media)</em></p>
<p><em><strong>Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.</strong></em></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/">Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>České instituce nakupovaly antivirus i po varování před ruskými dodavateli</title>
		<link>https://www.investigace.cz/ceske-instituce-nakupovaly-antivirus-i-po-varovani-pred-ruskymi-dodavateli/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Barbora Šturmová]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 16 Nov 2026 05:06:21 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49035</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Společnost Kaspersky Lab na akci Kazan Digital Week 2025 na mezinárodním výstavišti Kazan Expo v Rusku. Foto: Dmitry Feoktistov / Zuma Press / Profimedia" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />IKEM, zdravotní pojišťovna i české radnice nakupovaly po roce 2022 licence antiviru Kaspersky. Před softwarem s ruským zázemím přitom varují úřady několika zemí. Spojené státy...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/ceske-instituce-nakupovaly-antivirus-i-po-varovani-pred-ruskymi-dodavateli/">České instituce nakupovaly antivirus i po varování před ruskými dodavateli</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Společnost Kaspersky Lab na akci Kazan Digital Week 2025 na mezinárodním výstavišti Kazan Expo v Rusku. Foto: Dmitry Feoktistov / Zuma Press / Profimedia" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/kaspersky-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>IKEM, zdravotní pojišťovna i české radnice nakupovaly po roce 2022 licence antiviru Kaspersky. Před softwarem s ruským zázemím přitom varují úřady několika zemí. Spojené státy jeho prodej zakázaly, některé evropské země nařídily výměnu ve veřejném sektoru.</b></p>
<p>Redakce investigace.cz dohledala nákupy licencí antivirového softwaru Kaspersky českými institucemi uskutečněné po roce 2022. Pořizoval je například Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který si licence za půl milionu prodloužil letos v září, Univerzita Karlova, města Přelouč, Hodonín a Kadaň či některé školy.</p>
<p>Firmu Kaspersky založil v roce 1997 Jevgenij Kaspersky, absolvent Vysoké školy KGB. Poskytuje kybernetickou a antivirovou ochranu. Kaspersky podle Bloombergu <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-07-11/kaspersky-lab-has-been-working-with-russian-intelligence">spolupracovala</a> s ruskou tajnou službou FSB. Svou dceřinou společnost má také v Česku.</p>
<p>„Z důvodu nutnosti kombinovat více produktů pro plnohodnotné nahrazení Kaspersky AV a časové náročnosti veřejné zakázky byla stávající licence prodloužena o jeden rok s tím, že další prodloužení se již nepředpokládá,“ sdělila redakci investigace.cz mluvčí IKEMu Barbora Brunclíková.</p>
<p>Také Lékařská fakulta Univerzity Karlovy software nadále používá. „Hlavní důvod setrvání u stávajícího řešení jsou vysoké finanční náklady potřebné na nákup nových licencí a migraci celého rozsáhlého prostředí na odlišnou bezpečnostní platformu. Důsledně sledujeme zprávy a doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), která bezpečnostní varování explicitně se vztahující k produktům společnosti Kaspersky nevydala,“ řekla redakci tisková mluvčí Veronika Ležatková.</p>
<p>Města Přelouč a Kadaň sice i po varování zakoupila licenci v roce 2025, v současné době ale podle vyjádření představitelů měst software Kaspersky nepoužívají.</p>
<p>Řada institucí z bezpečnostních důvodů při výběru antiviru software Kaspersky vyloučila, například město Poděbrady nebo Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni.</p>
<p>Antivirus má po instalaci na zařízení rozsáhlá oprávnění a přístup k datům uživatelů. Ruský výrobce může prostřednictvím aktualizací měnit jeho fungování nebo aktualizace zastavit. Americké ministerstvo obchodu to v roce 2024 <a href="https://www.bis.gov/press-release/commerce-department-prohibits-russian-kaspersky-software-u.s.-customers">vyhodnotilo</a> jako bezpečnostní riziko a zakázalo všem firmám spojených s Kaspersky nabízet svůj produkt v USA. Podle úřadu by ruský stát mohl software využít k získání citlivých informací.</p>
<p>Firma toto tvrzení <a href="https://www.kaspersky.com/about/press-releases/kaspersky-statement-on-the-us-commerce-department-determination">odmítla</a>. Tvrdí, že neohrožuje národní bezpečnost USA, je nezávislá na vládách.</p>
<h2>Varování nebylo zákazem</h2>
<p>Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) <a href="https://nukib.gov.cz/download/uredni_deska/2022-03-21_varovani_rusti-dodavatele.pdf">vydal</a> 21. března 2022 varování před dodavateli IT s významnou vazbou na Rusko.</p>
<p>Úřad software Kaspersky výslovně nejmenoval ani nákup ruských produktů plošně nezakázal.</p>
<p>„Varování je stále platné a je co do povinnosti zabývat se uvedenou hrozbou při řízení rizik závazné pro všechny poskytovatele regulovaných služeb v režimu vyšších povinností podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Poskytovatelé regulovaných služeb v režimu nižších povinností jsou povinni varování zohlednit přiměřeně,“ sdělil redakci investigace.cz tiskový mluvčí NÚKIBu Jakub Neščivera.</p>
<p>Varování se vztahuje především na organizace, které zajišťují důležité služby pro fungování státu. Patří mezi ně například ministerstva, krajské úřady, vybrané nemocnice, zdravotnické záchranné služby, energetické a vodárenské společnosti, banky, provozovatelé dopravní infrastruktury nebo telekomunikační operátoři. Nový <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-264">zákon</a> o kybernetické bezpečnosti, účinný od listopadu 2025, <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-408">zahrnuje</a> také další instituce, například některé vysoké školy, výrobní podniky, poskytovatele datových center nebo obce s rozšířenou působností. Rozhodující je druh poskytovaných služeb, velikost organizace a její význam.</p>
<p>Na rozdílný postup v rámci vyhodnocení rizik <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nukib-zkouma-rusky-software-kaspersky-jeho-prodej-zakazali-v-usa-firma-v-reakci_2407170500_ike">upozornil</a> web iRozhlas v roce 2024. Jak popsali novináři, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nahradil Kaspersky v březnu 2022. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna jej naopak používala jako doplňkovou kontrolu vedle jiných produktů a jeho využití potvrdila i 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Znojmo uvedlo, že se chtělo výrobku vyhnout, ale odpověď NÚKIB podle města neposkytla dostatečný podklad pro vyloučení ze soutěže.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/cesko-pod-dohledem-pekingu-cinske-kamery-dohlizi-na-kritickou-infrastrukturu-statu-i-armadni-sklady-zbrani/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery-300x225.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery-1160x870.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/05/titulka-cinske-kamery.png 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Jak reagovaly jiné státy</h2>
<p>USA v roce 2024 <a href="https://www.bis.gov/press-release/commerce-department-prohibits-russian-kaspersky-software-u.s.-customers">zakázaly</a> prodej všech produktů od firmy Kaspersky i poskytování aktualizací americkým zákazníkům.</p>
<p>Itálie <a href="https://www.gazzettaufficiale.it/atto/serie_generale/caricaArticoloDefault/originario?atto.codiceRedazionale=25A06260&amp;atto.dataPubblicazioneGazzetta=2025-11-22&amp;atto.tipoProvvedimento=CIRCOLARE">nařídila</a> veřejné správě přejít od specifických bezpečnostních produktů spojených s Ruskem, včetně Kaspersky, k jiným řešením. Litva už v roce 2017 <a href="https://www.nksc.lt/naujienos/vyriausybe_konstatavo_-_kaspersky_lab_kelia_potenc.html">rozhodla</a> o jeho nahrazení v kritické infrastruktuře a státních informačních zdrojích. Nizozemsko v roce 2018 <a href="https://zoek.officielebekendmakingen.nl/kst-30821-46.html">oznámilo</a> jeho postupné vyřazení z ústřední státní správy. Polsko <a href="https://www.gov.pl/web/mswia/lista-osob-i-podmiotow-objetych-sankcjami">zapsalo</a> moskevský Kaspersky Lab v dubnu 2022 na sankční seznam, což znamená, že firmě v zemi zmrazilo majetek a zakázalo jí k němu přístup, a vyloučilo ji z veřejných zakázek.</p>
<p>Přísnější pravidla však nákupům ne vždy zabránila. Například Rumunsko v roce 2022 zakázalo ruský bezpečnostní software ve veřejných institucích, ale s určitými výjimkami. Novináři z Public Record <a href="https://publicrecord.ro/2026/10/16/antivirus-kaspersky-institutii-publice-rusia/">zjistili</a>, že od března 2023 do září 2026 nakoupilo produkty Kaspersky osmdesát tři rumunských institucí ve 131 zakázkách. Mezi nimi byl i institut pro výzkum laserů INFLPR spolupracující s rumunskou armádou a NATO. Na jaře 2023 pořídil institut licence pro tři zařízení na dva roky. Novinářům sdělil, že zakoupený antivirus nikdy nenainstaloval ani nepoužil.</p>
<p>Kaspersky běžným spotřebitelům nadále nabízí své produkty po celém světě, v několika zemích včetně České republiky má své dceřiné firmy. Od léta českou Kaspersky Lab, s. r. o., ovládá ruská firma Kaspersky přes dubajskou firmu Investikas Holding Limited. Kromě antiviru nabízí také například správce hesel, VPN nebo nástroj pro rodičovskou kontrolu.</p>
<p>„Kaspersky trvá na tom, že tvrzení o údajných bezpečnostních rizicích, která by produkty společnosti mohly představovat a související omezení, vycházejí spíše ze současné geopolitické situace než z technické analýzy bezpečnosti softwaru Kaspersky,“ sdělila redakci investigace.cz Gladys Salmouth, mluvčí společnosti Kaspersky. Doplnila, že úřadům varujícím před používáním tohoto softwaru chybějí důkazy o tom, že by produkty společnosti mohly představovat hrozbu.</p>
<p><em>Autorka článku: Barbora Šturmová</em></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/ceske-instituce-nakupovaly-antivirus-i-po-varovani-pred-ruskymi-dodavateli/">České instituce nakupovaly antivirus i po varování před ruskými dodavateli</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ředitelka Solvo institutu financuje izraelské špionážní technologie. Peníze tečou přes daňový ráj</title>
		<link>https://www.investigace.cz/reditelka-solvo-institutu-financuje-izraelske-spionazni-technologie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Sofia Špirková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 12 Nov 2026 05:26:19 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[daňové ráje]]></category>
		<category><![CDATA[Ivana Tykač]]></category>
		<category><![CDATA[Lucembursko]]></category>
		<category><![CDATA[openlux]]></category>
		<category><![CDATA[Pandora Papers]]></category>
		<category><![CDATA[spyware]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48976</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Technologie rozpoznávání obličejů se v bezpečnostním sektoru využívají stále častěji. K jejich šíření přispívá soukromý kapitál a do vývojářských firem vstupují i čeští investoři. Redakce...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/reditelka-solvo-institutu-financuje-izraelske-spionazni-technologie/">Ředitelka Solvo institutu financuje izraelské špionážní technologie. Peníze tečou přes daňový ráj</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Olga-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Technologie rozpoznávání obličejů se v bezpečnostním sektoru využívají stále častěji. K jejich šíření přispívá soukromý kapitál a do vývojářských firem vstupují i čeští investoři. Redakce investigace.cz zjišťovala, kdo za investicemi stojí a jaké vazby má na český obranný a bezpečnostní sektor. </b></p>
<p>Gaza se pro izraelský špionážní průmysl stala nejen bojištěm, ale i laboratoří. Technologie, jako je například rozpoznávání obličejů, se za války testují na celé populaci, často za cenu civilních obětí.</p>
<p>Rozpoznávání obličejů přitom není nic nového. V některých zemích usnadňuje třeba odbavení na letištích, jinde se z něj stal nástroj kontroly. Čína a Rusko ho využívají proti menšinám a k potlačování odporu. Izrael šel ještě dál: v Gaze nasadil tuto technologii přímo ve válce, kde slouží k identifikaci a sledování lidí v podmínkách ozbrojeného konfliktu.</p>
<p>Za vývojem špehovacích technologií stojí mimo jiné izraelská firma Corsight AI, která se specializuje na systémy rozpoznávání obličejů a jejich následné třídění v databázích. Několik lidí, kteří byli či stále jsou ve vedení Corsight AI, nyní přešlo do nové firmy Satya, kam míří peníze od českých investorů z lucemburského fondu Luminova Ventures.</p>
<p>Ředitelem firmy Satya je Ofer Ronen, který byl jedním ze zakládajících členů Corsight AI a několik let tam pracoval na vedoucí pozici. Ronen nám na dotazy ohledně spolupráce s Luminova Ventures a činnosti izraelských firem neodpověděl.</p>
<p>Mezi šéfy týmu Satya je také současný ředitel Corsight AI a ředitel její mateřské společnosti, který dříve působil v izraelské kontrarozvědce Šin Bet a měl na starosti ochranu premiérů. Na klíčové pozici ve vývoji pak stojí bývalý vývojář z izraelské armády, který se podílel na utajených vojenských a zpravodajských projektech.</p>
<p>Zároveň firma Corsight AI stojí za skandálem, který <a href="https://www.amnesty.ie/global_confronting_the_global_political_economy_enabling_israels_genocide_occupation_and_-apartheid/">zdokumentovala</a> lidskoprávní organizace Amnesty International.</p>
<p>Podle nich izraelské bezpečnostní složky na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě pomocí systémů na rozpoznávání obličejů bez souhlasu vytvářejí biometrické databáze Palestinců, sledují jejich každodenní pohyb, rozhodují o jejich průchodu kontrolními stanovišti a identifikují účastníky protestů. Vojáci byli v rámci projektu Blue Wolf dokonce motivováni k tomu, aby nafotili a zaregistrovali co nejvíce palestinských tváří. Technologie tak podle Amnesty International posiluje diskriminační kontrolu pohybu, zasahuje do soukromí a odrazuje lidi od protestů a občanské aktivity.</p>
<p>Do zmiňované firmy Satya investuje česká podnikatelka Olga Chabr Grillová skrze lucemburský investiční fond Luminova Ventures. Fond své investiční portfolio prezentuje veřejně na svém webu, Satya je jednou ze sedmi položek na tomto seznamu. Všechny firmy působí v oblasti sledovacích technologií a AI. Objem finančních prostředků, které Luminova Ventures do daných firem investuje, se redakci nepodařilo ověřit.</p>
<p>Olga Chabr Grillová je od února 2026 také ředitelkou think tanku Solvo, který založila její matka Ivana Tykač.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Solvo Institut</h2><p>Solvo institut je nezávislý think tank a výzkumná organizace založená v roce 2023 podnikatelkou Ivanou Tykač. Své návrhy se snaží prosadit přímo na úrovni vlády a ministerstev. V červnu 2026 například institut představil plán proti nízké porodnosti, který počítá s dvouletou podporou pečujících rodičů a daňovými úlevami pro rodiny s dětmi, ale také s vyššími odvody pro bezdětné a odchodem do důchodu až v 72 letech.</p></div>
<p>Legitimitu a vazby na státní obrannou infrastrukturu i ministerstvo obrany si fond Luminova buduje především prostřednictvím členství v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) a aktivní účastí na klíčových bezpečnostních akcích. Příkladem je 13. Národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Pražském hradě, kde Olga Chabr Grillová <a href="https://www.nbns.cz/en/speakers/">vystupovala</a> po boku prezidenta Petra Pavla, tehdejšího náčelníka Generálního štábu Karla Řehky a ministra obrany Jaromíra Zůny. Přímo ministerstvo obrany žádný smluvní vztah s fondem Luminova nemá, jak redakci sdělila jeho mluvčí Johana Starková.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Co jsou dual-use goods?</h2><p>Zboží dvojího užití – takzvané dual-use – zahrnuje produkty, software a technologie, které slouží běžnému civilnímu využití, ale zároveň je lze využít i pro vojenské účely, včetně vývoje zbraní hromadného ničení nebo třeba spywaru.</p></div>
<h2>Investice do Tel Avivu</h2>
<p>Fond Luminova Ventures se na svých stránkách prezentuje jako investor do „průlomových ‚deep tech‘ technologií s potenciálem transformovat celá odvětví, se zaměřením na bezpečnost, obranu a komerční trhy“.</p>
<p>Zástupce fondu se v roce 2025 účastnil setkání v Tel Avivu, aby si zajistil přístup k novým poznatkům izraelského zbrojního průmyslu. Vazby na izraelský technologický a bezpečnostní sektor pak dokládá <a href="https://www.luminovaventures.com/portfolio">seznam partnerů</a>, které Luminova Ventures na svém webu uvádí. Patří mezi ně <a href="https://www.luminovaventures.com/cs">organizace</a>, které také investují do kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence, jako je například <a href="https://www.awzventures.com/our-portfolio">AWZ Ventures</a>, mateřská firma společnosti Corsight AI, která stála za <a href="https://www.amnesty.ie/global_confronting_the_global_political_economy_enabling_israels_genocide_occupation_and_-apartheid/">kauzou</a> sledování Palestinců v pásmu Gazy.</p>
<p>„Nepodporujeme vývoj útočných technologií,“ odpověděl zástupce fondu Luminova Jan Balatka. „Tato strategie je plně v souladu s inovační agendou NATO i s českou národní strategií kybernetické bezpečnostní obrany.“</p>
<div class="inv-infobox"><h2>OpenLux</h2><p> Tento text je součástí projektu OpenLux, koordinovaného mezinárodní novinářskou sítí OCCRP a francouzským deníkem Le Monde, který se zaměřuje na to, jak lucemburské společnosti umožňují praní peněz a daňové úniky.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>V letech 2020 a 2021 získal deník Le Monde informace o skutečných majitelích všech registrovaných společností a předal je svým partnerům. Pět let po prvních publikacích spojilo síly několik mezinárodních médií, aby v rámci projektu OpenLux popsala nové příběhy.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span class="c_fU">Za Českou republiku je do projektu exkluzivně zapojena redakce investigace.cz.</span></p></div>
<h2>Cesta přes Lucembursko</h2>
<p>Fond Luminova Ventures vznikl v Lucembursku v roce 2025. Napřímo nebo skrze své firmy fond založili a spravují česká podnikatelka Olga Chabr Grillová, dva bývalí partneři poradenské společnosti Deloitte Diana Rádl Rogerová a Jan Balatka nebo podnikatel Jiří Seifert. Posledním partnerem je Lukáš Šebesta, ředitel MPI Group, společnosti obchodující s vojenským a bezpečnostním materiálem.</p>
<p>Struktura firem, na jejímž konci je tento investiční fond, má několik pater. První dvě sestávají z českých firem a investorů. Chabr Grillová, Šebesta a Seifert pak drží podíly v lucemburských entitách – všechny mají v názvu Luminova. <i>(Jedna z českých firem, Behind Investments, a. s., byla v průběhu přípravy tohoto textu zrušena, pozn. red.)</i></p>
<figure id="attachment_48987" aria-describedby="caption-attachment-48987" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6.jpeg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="wp-image-48987 size-large" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-1320x804.jpeg" alt="" width="1160" height="707" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-1320x804.jpeg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-300x183.jpeg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-1536x936.jpeg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-2048x1248.jpeg 2048w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-580x353.jpeg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-860x524.jpeg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Luminova-Ventures-6-1160x707.jpeg 1160w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-48987" class="wp-caption-text">Grafické znázornění vlastnického schématu investičního fondu Luminova | Zdroj: Lucidchart.com</figcaption></figure>
<p>Na dotazy ohledně lucemburského schématu odpověděl redakci jménem fondu Jan Balatka. Uvedl, že se jedná o standardní postup. Odborníci, které redakce oslovila, naopak u podobných schémat upozorňují na jejich možné využití k daňové optimalizaci.</p>
<p>Investiční fond byl založen pod právní formou SCSp (Société en Commandite Spéciale).</p>
<p>Redakce oslovila s anonymizovaným schématem firem kolem fondu Luminova Ventures také analytika Miroslava Palanského z Tax Justice Network.</p>
<p>„Česká alternativa existuje, je to fond kvalifikovaných investorů. Ten ale potřebuje ČNB, depozitáře a auditora, je to samostatný daňový subjekt a výroční zprávu zakládá do veřejné sbírky listin. Neregulovanou SCSp založíte soukromou smlouvou za pár týdnů, rozdělení zisků si napíšete, jak chcete, a účetnictví nezveřejňuje. To naznačuje, že jde spíš o snahu skrýt se z dohledu českých úřadů než ušetřit na daních,“ říká Palanský.</p>
<p>K daním dodává: „V Lucembursku fond prakticky nic neplatí. SCSp je daňově transparentní, takže neplatí daň z příjmů ani z majetku. Transparentnost ale znamená, že se zisk má zdanit u společníků, tedy v Česku. Proti českému fondu tak odpadá hlavně daň na úrovni fondu, pět procent. U fyzických osob přímo ve fondu se celková daň může blížit nule, protože zisk z prodeje podílu po pěti letech je u nás osvobozený. Firmy by podobný výsledek měly i přes obyčejný český holding.“ Konkrétní částky, o které jde, podle něj z dostupných informací zjistit nelze.</p>
<p>„Diskrétnost je podle mě hlavní výhoda. V lucemburském rejstříku je vidět jen komplementář, komanditisté ne, smlouva je soukromá a SCSp nezveřejňuje účetnictví,“ uvádí Palanský. Skuteční majitelé jsou podle něj vedeni jen v neveřejném registru. „Před finanční správou to skryté není, podíly českých rezidentů se hlásí přes automatickou výměnu informací,“ dodává.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/staty-prichazeji-o-stovky-miliard-korun-rocne-kvuli-danovym-unikum-nadnarodnich-firem-osn-nabizi-reseni/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Státy přicházejí o stovky miliard korun ročně kvůli daňovým únikům nadnárodních firem. OSN nabízí řešení</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Redakce investigace.cz má nicméně díky uniklým datům z lucemburského obchodního rejstříku přístup i k neveřejným informacím o konečných majitelích tamních firem.</p>
<p>Jan Balatka redakci sdělil, že lucemburská struktura SCSp je standardní a přísně regulovaná volba běžná u evropských investičních fondů. Ostatní investoři se nevyjádřili nebo nás odkázali právě na Balatku.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Co je to SCSp?</h2><p>Lucemburská zvláštní komanditní společnost funguje jako právní schránka pro peníze vkladatelů. Její předností je takzvaná daňová průhlednost vůči vkladatelům – fond jako takový neplatí žádné firemní daně ani daň z majetku. Veškeré zisky plynou přímo vkladatelům, kteří je zdaní až ve své domovské zemi podle vlastních pravidel, jako by investovali napřímo. Samotný fond v Lucembursku přitom nepodléhá žádným srážkovým daním, takže vkladatelé dostávají svůj podíl v plné výši.</p></div>
<p>Redakce s anonymizovaným schématem oslovila také Jiřího Hoskovce z PwC, specialistu na finanční kriminalitu, sankce a boj proti praní špinavých peněz. Lucembursko je podle něj pro zakládání investičních struktur a fondů oblíbené ze tří důvodů: “Partnerství tam lze založit rychle a s velkou variabilitou. Jde o běžný a zavedený produkt, proto se snadno najde potřebné poradenství. A Lucembursko a jeho finanční trh mají výrazně lepší pověst než offshorové jurisdikce mimo EU. Pro české i jiné holdingové struktury je navíc silným faktorem právní stabilita, předvídatelnost a ochrana investic, kvůli kterým volí právě Lucembursko nebo Nizozemsko.”</p>
<p>Hoskovec dále uvedl, že ačkoli nemůže komentovat konkrétní případ, v obecné rovině jsou několikastupňová korporátní schémata obsahující firmy s různými právními formami výhodná i kvůli ochraně investorů. “Každý vložený mezistupeň přidává koncovému vlastníkovi určitou, byť třeba jen časovou ochranu. Zároveň ale zpomaluje správu a prodražuje ji. Je to tedy opět otázka míry a toho, zda mají aktéři důvod tyto náklady nést.”</p>
<p>K tématu daňové optimalizace mezi členskými státy EU dodal, že funguje zejména na principu přesouvání zisků hlavně přes licenční poplatky, úroky z vnitroskupinových půjček a platby za know-how. “V Česku či jiné koncové zemi vám tak zůstane k danění černá nula,” uzavírá Hoskovec.</p>
<p>Z dokumentů v českém a lucemburském obchodním rejstříku však nelze zjistit, zda si tyto společnosti mezi sebou peníze skutečně půjčují. Víme pouze, že česká firma Luminova, a. s., která tvoří druhé rameno schématu, uvádí v účetní závěrce za rok 2025 dluh ve výši 16,8 milionu korun.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/openlux-cesko/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">OpenLux: ČESKO</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="159" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/02/nozik-300x159.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/02/nozik-300x159.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/02/nozik-580x308.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/02/nozik-860x457.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/02/nozik.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<div class="inv-infobox"><h2>Olga Chabr Grillová v Pandora Papers</h2><p> Olga Chabr Grillová, dcera Ivany Tykač, figurovala jako jednatelka kyperských společností napojených na rodinný svěřenský fond The Ivana Trust. Přes tyto struktury protékaly stovky milionů korun v podobě pochybných, nezajištěných půjček bez řádných bankovních údajů a s posouvanou splatností, včetně faktury na 1,8 milionu korun pro Grillovou za realitní školení. Podle finančních expertů vykazuje toto spletité rodinné schéma znaky „stroje na praní peněz“ určeného k zastírání původu financí a vytváření daňových štítů. Právní zástupce Ivany Tykač jakékoli spojení s lucemburským fondem Luminova Ventures odmítl.</p></div>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/pandora-papers-kyperske-schema-ivany-tykac/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Pandora Papers: Kyperské schéma Ivany Tykač</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/08/tykac-1-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/08/tykac-1-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/08/tykac-1-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/08/tykac-1-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2022/08/tykac-1.png 1080w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><i>Autorka textu: Sofia Špirková </i></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/reditelka-solvo-institutu-financuje-izraelske-spionazni-technologie/">Ředitelka Solvo institutu financuje izraelské špionážní technologie. Peníze tečou přes daňový ráj</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kokain za zbraně. Kolumbijští povstalci si přijeli prohlédnout arzenál do Prahy</title>
		<link>https://www.investigace.cz/kokain-za-zbrane-kolumbijsti-povstalci-si-prijeli-prohlednout-arzenal-do-prahy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Barbora Šturmová]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Nov 2026 05:13:23 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[české zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[Jižní Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[kokain]]></category>
		<category><![CDATA[Kolumbie]]></category>
		<category><![CDATA[obchod s drogami]]></category>
		<category><![CDATA[policie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49007</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Kolumbijští obchodníci s drogami chtěli vyměnit kokain za zbraně určené k útokům na tamní státní instituce a armádu. Jejich vyslanec proto přicestoval do Prahy, kde...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/kokain-za-zbrane-kolumbijsti-povstalci-si-prijeli-prohlednout-arzenal-do-prahy/">Kokain za zbraně. Kolumbijští povstalci si přijeli prohlédnout arzenál do Prahy</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/farc-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Kolumbijští obchodníci s drogami chtěli vyměnit kokain za zbraně určené k útokům na tamní státní instituce a armádu. Jejich vyslanec proto přicestoval do Prahy, kde si prohlédl samopaly, kulomety i granátomety. Netušil však, že údajní prodejci spolupracují s americkými vyšetřovateli a českou policií.</b></p>
<p><em>Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.<b><a href="https://podcasters.spotify.com/pod/show/odposlech" target="_blank" rel="noopener"><br />
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.</a></b></em><br />
<iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/3yO5fajV9sppiWk66WF9C9?si=vvKwJopBR_ir6c5l5slYOg" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>Dany Rojas Campo přijel do České republiky v prosinci 2023. Od kolumbijských obchodníků s drogami totiž dostal důležitý úkol: prověřit zbraně, které chtěla ozbrojená skupina FARC-EP získat výměnou za kokain.</p>
<p>Podle americké obžaloby jednal Rojas Campo jménem Jorgeho Eliécera Luqueho Monsalveho a Ivána Jacoba Idroba Arredonda. Druhého z mužů američtí vyšetřovatelé <a href="https://www.justice.gov/usao-cdca/pr/narco-terrorists-charged-federal-indictment-exchanging-cocaine-firearms-explosives-war">označují</a> za jednoho z velitelů FARC-EP, organizace odštěpené od bývalých Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).</p>
<div class="inv-infobox"><h2><b>Co je FARC?</b></h2><p></p>
<p>Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) vznikly v roce 1964 jako levicová guerillová organizace bojující proti kolumbijské vládě. Její činnost byla dlouhodobě spojena s obchodem s drogami, únosy a vydíráním.</p>
<p>V roce 2016 uzavřely FARC s vládou mírovou dohodu a většina bojovníků složila zbraně. Část členů však odzbrojení odmítla a pokračovala v ozbrojené činnosti. Jednou z odštěpeneckých skupin je FARC-EP, kterou Spojené státy od roku 2021 vedou na seznamu teroristických organizací.</p>
<p></p></div>
<h2>Z Kolumbie do pražského skladu</h2>
<p>Dne 6. prosince 2023 se Rojas Campo v Praze setkal s údajným obchodníkem se zbraněmi, který ho zavedl do skladu. Tam si prohlížel samopaly vzor 58, kulomety UK-59 a granátomety RPG. Podle americké obžaloby s některými zbraněmi také manipuloval.</p>
<p>Během jednání Rojas Campo vysvětloval, k čemu mají zbraně sloužit. Kolumbijská organizace podle amerických vyšetřovatelů plánovala útoky na vojenské vrtulníky, policejní stanice, budovu nejvyššího soudu nebo prezidentský palác. Mezi zvažovanými cíli byla také místa, kde se pohyboval tehdejší kolumbijský prezident Gustavo Petro.</p>
<p>Rojas Campo však netušil, že se účastní utajené policejní operace. Údajný dodavatel zbraní ve skutečnosti spolupracoval s americkým Úřadem pro potírání drog (DEA). Dalším z mužů, se kterými se ve skladu setkal, byl český policista v utajení.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/slovenske-pistole-putovaly-do-rukou-jemenskych-teroristu-pres-cesko/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Slovenské pistole putovaly do rukou jemenských teroristů přes Česko</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="168" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-300x168.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="January 5, 2024, SANAA, Sanaa, Yemen: January 05, 2024, Sanaa, Yemen: A man holds up gun during demonstrate to commemorate ten Houthi fighters killed by the U.S. Navy in the Red Sea, amid the ongoing conflict between Israel and the Palestinians, in Sanaa, Yemen..An armed unmanned vessel launched from Houthi-controlled areas Yemen approached within &#039;a few miles&#039; of U.S. Navy and commercial vessels in the Red Sea before exploding on Thursday. This incident occurred just hours after 12 countries, led by the United States, issued a stern final warning to the Iran-backed Houthis group, threatening potential military action if the attacks continued..The Houthi said that they are carrying out these attacks in support of Palestinians in Gaza, where Israel is battling Islamic Resistance Movement Hamas.,Image: 834543222, License: Rights-managed, Restrictions: , Model Release: no, Credit line: Osamah Yahya / Zuma Press / Profimedia" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-300x168.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-1320x739.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-580x325.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-860x482.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222-1160x650.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/12/profimedia-0834543222.jpg 1400w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Kokain s nápisem Hollywood</h2>
<p>Pražská schůzka byla součástí rozsáhlejšího vyšetřování mezinárodního obchodu s drogami a zbraněmi. Skupina podle americké prokuratury chtěla pro FARC-EP získat automatické pušky, kulomety, granátomety a munici.</p>
<p>Jeden z organizátorů obchodu, Jorge Eliécer Luque Monsalve, podle svého pozdějšího přiznání objednal v prosinci 2023 zbraně, za které měl zaplatit jednadvaceti kilogramy kokainu.</p>
<p>Ještě téhož měsíce skupina skutečně předala policistům v utajení přibližně dvacet jedna kilogramů drogy. Balíčky zdobil motiv slavného nápisu Hollywood z Los Angeles. Z veřejně dostupných dokumentů však nevyplývá, že by kolumbijští obchodníci za kokain skutečně obdrželi zbraně z České republiky.</p>
<h2>Zatčení v Kolumbii a soud v Los Angeles</h2>
<p>V březnu 2024 americká prokuratura organizátory obchodu obžalovala. Jorge Eliécer Luque Monsalve byl 17. dubna 2024 zatčen na letišti v kolumbijské Bogotě a v únoru 2026 vydán do Spojených států.</p>
<p>O několik měsíců později se u soudu v Los Angeles přiznal k trestným činům souvisejícím s obchodováním s kokainem a zbraněmi. Hrozí mu nejméně patnáct let vězení. O trestu má soud rozhodnout v únoru 2027.</p>
<p>Další z účastníků obchodu, Rubén Darío García Londoño, přezdívaný Bencho, se přiznal v listopadu 2025 a odpykává si pětiletý trest. Dva další obvinění, velitel FARC-EP Iván Jacobo Idrobo Arredondo a jeho spolupracovník Juan Diego Palta Montero, jsou nadále obviněni.</p>
<p><em>Autorka článku: Barbora Šturmová </em></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/kokain-za-zbrane-kolumbijsti-povstalci-si-prijeli-prohlednout-arzenal-do-prahy/">Kokain za zbraně. Kolumbijští povstalci si přijeli prohlédnout arzenál do Prahy</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Čestný muž: 4. díl – Lea Garofalo (1/2): Starej se o sebe</title>
		<link>https://www.investigace.cz/cestny-muz-4-dil-lea-garofalo-1-2-starej-se-o-sebe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Nov 2026 05:18:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Podcasty]]></category>
		<category><![CDATA[Čestný muž]]></category>
		<category><![CDATA[Itálie]]></category>
		<category><![CDATA[italská mafie]]></category>
		<category><![CDATA[mafie]]></category>
		<category><![CDATA[ODPOSLECH]]></category>
		<category><![CDATA[podcast]]></category>
		<category><![CDATA[´Ndrangheta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48966</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Lea Garofalo se narodila do rodiny napojené na kalábrijskou mafii ’Ndrangheta. Jejím partnerem byl obchodník s drogami Carlo Cosco, s nímž se přestěhovala do Milána....</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/cestny-muz-4-dil-lea-garofalo-1-2-starej-se-o-sebe/">Čestný muž: 4. díl – Lea Garofalo (1/2): Starej se o sebe</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/calabrie_rakev-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p>Lea Garofalo se narodila do rodiny napojené na kalábrijskou mafii ’Ndrangheta. Jejím partnerem byl obchodník s drogami Carlo Cosco, s nímž se přestěhovala do Milána. Tam se jim narodila dcera Denise. Žili v domě, který byl zároveň jedním z center mafiánského obchodu s drogami.</p>
<p>Jedné noci Lea uslyšela pod okny svého bytu střelbu. Na dvoře pak uviděla mrtvého muže. Carlo jí odmítal říct, co se stalo. Lea se rozhodla, že v takovém prostředí svou dceru vychovávat svou dceru vychovávat nechce.</p>
<p>Třináct let se pak s Denise schovávala, žila pod falešnými jmény, část doby pod policejní ochranou. Od Carla sice odešla, ale tím se z dosahu mafie nedostala. Jeho rodina i její vlastní příbuzní na ni naléhali, aby se vrátila. Když odmítala, vyhrožovali jí a zastrašovali.</p>
<p>V červenci 2002 se Lea obrátila na policii a začala vypovídat o drogových obchodech a vraždách, o kterých slyšela. Věděla, co tím riskuje. Přesto se rozhodla promluvit. Chtěla, aby její dcera měla možnost žít jinak než ona.</p>
<p>Nový díl série Čestný muž vychází ve<a href="https://www.forendors.cz/klub_neprustrelnych">⁠⁠ Forendors⁠⁠</a> a v podcastu<a href="https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v">⁠⁠ Odposlech⁠⁠</a> každé pondělí.<a href="https://www.investigace.cz/cestnymuz/">⁠⁠ Více informací o celé sérii najdete zde. ⁠⁠</a></p>
<div><b>Tvůrci:</b></div>
<div><em>Scénář: Pavla Holcová</em></div>
<div><em>Režie: Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Dramaturgie: Pavla Holcová a Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Zvuk, zvukový design a hudba: Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Hudebníci: Ian Mikyska, Andrej Gál, Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Dramaturgická konzultace: Michaela Rosová, Arpád Soltész, Petr Gojda</em></div>
<div><em>České znění: Antonie Rašilovová, Pavla Holcová, Jiří Slavičínský, Veronika Lazorčáková, Petr Gojda, Miroslav Tóth</em></div>
<p><iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/4EUp10DBiGr3N162Tb1mQK?si=PhntQ2okRgi7F2Xu8506LA" frameborder="0" scrolling="no"></iframe><br />
<div class="inv-infobox"><h2><b>Čestný muž </b>– podcastový speciál<b></b></h2><p></p>
<p><img decoding="async" class="alignleft wp-image-48798 size-thumbnail" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-300x300.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-1024x1024.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-580x580.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-860x860.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-1160x1160.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Čestný muž je investigativní podcastová série o tom, jak funguje moc jedné z nejvlivnějších mafiánských organizací světa – kalábrijské ’Ndranghety. Od italských vesnic přes Německo až po Česko a Slovensko sleduje příběhy zločinců, jejich obětí i lidí, kteří se mafii postavili. Série Pavly Holcové a Miroslava Tótha kombinuje investigativní žurnalistiku s dramatizovanými rekonstrukcemi skutečných událostí a originálním zvukovým designem.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Českou verzi podcastového speciálu si můžete poslechnout již nyní <a href="https://www.forendors.cz/klub_neprustrelnych" target="_blank" rel="noopener">ve Forendors</a> a v podcastovém kanálu <a href="https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v?si=b4288b7a52574605" target="_blank" rel="noopener">Odposlech</a> investigace.cz, který najdete na všech podcastových platformách.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Na výrobě série se podíleli:</strong></p>
<div></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Scénář: Pavla Holcová </span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Režie: Miroslav Tóth</span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Dramaturgie: Pavla Holcová a Miroslav Tóth</span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Zvuk, zvukový design a hudba: Miroslav Tóth</span></div>
<div>Hudebníci: Ian Mikyska, Andrej Gál, Miroslav Tóth<br />
Dramaturgická konzultace: Marina Feltlová, Arpád Soltész, Petr Gojda<br />
České znění: Vojtěch Vondráček, Antonie Rašilovová, Veronika Lazorčáková, David Rauch, Ondřej Vetchý, Pavla Holcová, Veronika Divišová, Petr Gojda, Ferdinand Matoušek, Josefína Němečková a Jiří Slavičínský<br />
Slovenské znění: Michaela Babálová, Peter Kočiš, Marek Kundlák, Dávid Pásztor a Jana Wernerová<br />
Poděkování partnerům: Peter Hajdin a agentura Komplot.sk, Onomatopoje studio Košice<br />
Grafické návrhy: Lenka Matoušková, Komplot.sk<br />
Výkonná produkce: Jana Nechita<br />
Editor textu: Jaroslav Formánek</div>
<p></p></div></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/cestny-muz-4-dil-lea-garofalo-1-2-starej-se-o-sebe/">Čestný muž: 4. díl – Lea Garofalo (1/2): Starej se o sebe</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Britská „pavučina“ daňových rájů připravuje státy EU o stovky miliard korun</title>
		<link>https://www.investigace.cz/britska-pavucina-danovych-raju-pripravuje-staty-eu-o-stovky-miliard-korun/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Sofia Špirková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 05 Nov 2026 10:00:20 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[daňové ráje]]></category>
		<category><![CDATA[OSN]]></category>
		<category><![CDATA[Tax Justice Network]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48951</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Britské daňové ráje připravily podle dat za rok 2022 státy Evropské unie o téměř 197 miliard korun na korporátní daních. Žebříček Corporate Tax Haven Index,...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/britska-pavucina-danovych-raju-pripravuje-staty-eu-o-stovky-miliard-korun/">Britská „pavučina“ daňových rájů připravuje státy EU o stovky miliard korun</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/danovy_raj-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Britské daňové ráje připravily podle dat za rok 2022 státy Evropské unie o téměř 197 miliard korun na korporátní daních. Žebříček Corporate Tax Haven Index, který sestavuje Tax Justice Network, nově vyčíslil daňové ztráty pro každou členskou zemi zvlášť. Česko přišlo o zhruba 1,8 miliardy korun.</b></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Corporate Tax Haven Index <a href="https://taxjustice.net/press/la-ue-pierde-e8-mil-millones-debido-al-imperio-de-guaridas-fiscales-del-reino-unido/">vypočítal</a> odhad korporátních daní, které státy nevybraly, protože nadnárodní firmy přesunuly zisky do jiných jurisdikcí. Čísla vycházejí z nového online nástroje Tax Justice Network na sledování nelegálních finančních toků.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Největší ztrátu připisují výzkumníci Francii, ze které do britské sítě offshorů podle propočtů odteklo zhruba 68,5 miliardy korun. Německo přišlo přibližně o 34 miliard, Lucembursko o zhruba 14 miliard, Španělsko o 11,5 miliardy a Polsko o 10,6 miliardy korun.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Česko podle výpočtů ztratilo na korporátních daních celkem zhruba 25 miliard korun. Britská síť se na sumě podílí necelou 1,8 miliardou korun, tedy 7,2 procent. Zbytek připadá podle výzkumníků na jiné jurisdikce.</span></p>
<h2><strong>Britská pavučina</strong></h2>
<p><span style="font-weight: 400;">Index řadí země podle toho, nakolik napomáhají nadnárodním firmám platit méně daní v zemích, kde působí. Na rozdíl od běžných „seznamů hříšníků“ nehodnotí jen zákony, které takzvanou daňovou optimalizaci umožňují, ale i objem přímých zahraničních investic, které do země proudí a odcházejí z ní. Díky tomu Index poukazuje na rizika, která dané země představují v praxi, nikoli jen na papíře.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">V první desítce zemí, které nabízejí příznivé korporátní zdanění, jsou hned čtyři britské jurisdikce: Britské Panenské ostrovy na prvním místě, Kajmanské ostrovy na druhém, Bermudy na třetím a Jersey na osmém. V první dvacítce figurují také Guernsey a ostrov Man. Samotná Velká Británie je na 19. místě. Britská síť je podle indexu zodpovědná za 31 % celosvětového rizika daňových úniků firem. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Jersey, Guernsey a ostrov Man jsou korunní závislá území. Mají vlastní vlády, nejsou součástí Spojeného království, ale podléhají britské koruně. Britské Panenské ostrovy, Kajmany a Bermudy jsou zámořská území, která spadají pod britskou svrchovanost.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Tax Justice Network tuto síť dlouhodobě popisuje jako „druhé impérium“ nebo „britskou pavučinu“. V jejím středu pode organizace stojí finanční čtvrť London City, přes niž se peníze přesouvají. Britské úřady dlouhodobě tvrdí, že jsou tato území nezávislá. Podle Tax Justice Network ale Británie může v jurisdikcích prosadit i zablokovat zákony, stejně jako jmenovat klíčové úředníky.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Čím vyšší skóre má jurisdikce v Indexu, tedy čím víc prostoru její zákony nabízejí pro daňové úniky, tím víc peněz spojených s těmito úniky do ní proudí. Každý bod skóre odpovídá o 3,7 procenta vyšším tokům.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">O peníze paradoxně přichází i samotná Británie. Firmy, které využívají daňové ráje po celém světě, ji odhadem stojí v přepočtu přibližně 372 miliard korun ročně. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Poslední </span><a href="https://taxjustice.net/reports/a-500-billion-dollar-decision-for-the-world-the-revenue-impacts-of-global-unitary-taxation/"><span style="font-weight: 400;">aktualizace</span></a><span style="font-weight: 400;"> Indexu se týkala dvou ukazatelů transparentnosti: zda firmy zveřejňují účetní závěrky a zda hlásí korporátní schémata navržená k daňové optimalizaci. Změny v zákonech jednotlivých zemí byly podle organizace minimální a pořadí se pohnulo hlavně kvůli změnám objemu zahraničních investic.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Podle Tax Justice Network to znamená, že ani po letech snah OECD (mezinárodní organizace sdružující ekonomicky nejvyspělejší země) mnoho zemí nevyžaduje, aby firmy zveřejňovaly základní údaje potřebné k odhalení daňových úniků. „Vlády nemohou řešit daňové úniky, které nevidí,“ upozorňuje organizace.</span></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/staty-prichazeji-o-stovky-miliard-korun-rocne-kvuli-danovym-unikum-nadnarodnich-firem-osn-nabizi-reseni/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Státy přicházejí o stovky miliard korun ročně kvůli daňovým únikům nadnárodních firem. OSN nabízí řešení</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/09/penize.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2><strong>Jak to chce OSN změnit?</strong></h2>
<p><span style="font-weight: 400;">Světová pravidla zdanění dosud určovala hlavně OECD. Vyvrcholením jejího projektu BEPS, který měl omezit přesouvání zisků do daňových rájů, se stala dohoda o minimální dani ve výši 15 % pro největší firmy. Tax Justice Network ji dlouhodobě kritizuje jako příliš nízkou. OECD navíc letos v létě přiznala, že minimální daň zatím vynesla méně než se čekalo.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Proto se jednání přesunula pod OSN. Valné shromáždění v roce 2023 odhlasovalo zahájení práce na úmluvě o mezinárodní daňové spolupráci. Při hlasování o jejím zavedení v roce 2024 bylo pro sto deset států, proti osm – mezi nimi Británie – a více než čtyřicet se zdrželo – včetně Francie, Německa a Španělska. Vyjednávání běží od roku 2025 a další kolo začíná 30. listopadu v Nairobi. Podoba nové daňové dohody má být hotová v roce 2027 a Valné shromáždění o ní bude hlasovat v září téhož roku.</span></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/danove-raje-osn/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Biliony korun zmizí v daňových rájích. Do boje s úniky se zapojí OSN</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-1320x880.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-1536x1024.jpg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-860x573.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063-1160x773.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/08/profimedia-0677506063.jpg 1800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><span style="font-weight: 400;">Vedoucí tvůrkyně Indexu Moran Harari uvedla, že Británie i Evropská unie by na navrhované změně pravidel vydělaly nejvíce, ty se jí však přesto brání. Podle Harari stále lpí na „daňové konkurenci“, tedy na tom, že státy lákají firmy na nižší daně. To podle výzkumnice vede jen k vzájemnému podbízení bez vítězů. Británii, která díky předsednictví skupiny G20 může určovat agendu summitů největších ekonomik, a členské státy EU proto vyzvala, aby využily příležitost při jednáních v OSN.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Jádrem změny je přechod od principu „zdanění tam, kde firma vykáže zisk“ k principu „zdanění tam, kde firma skutečně podniká“. Dosavadní systém vychází ze zhruba sto let starého pravidla, podle kterého se jednotlivé části nadnárodních firem posuzují, jako by byly nezávislé společnosti. Irská centrála Applu tak jedná s francouzskou pobočkou, jako by šlo o nesouvisející firmy. Podle odhadů Tax Justice Network kvůli tomu státy po celém světě přicházejí ročně na daňových příjmech v přepočtu o zhruba osm až jedenáct bilionů korun. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Nový přístup by firmu zdaňoval jako jeden celek. Její zisk by se pak rozdělil mezi státy podle vzorce, který zohledňuje například počet zaměstnanců, majetek a tržby v dané zemi. Model, ze kterého vychází i studie Tax Justice Network a odborové federace Public Services International (PSI), dává stejnou váhu zaměstnancům a tržbám. Podle ní by státy na daních od nadnárodních firem vybraly zhruba o 10,4 bilionu korun ročně více, tedy o 24 procent víc než dnes, aniž by zvyšovaly sazby.</span></p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/trumpuv-danovy-zakon-posilil-danove-uniky-cesko-rocne-prichazi-o-7-miliard-korun/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Trumpův daňový zákon posílil daňové úniky. Česko ročně přichází o 7 miliard korun</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="197" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-300x197.jpeg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-300x197.jpeg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-1320x868.jpeg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-580x382.jpeg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-860x566.jpeg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax-1160x763.jpeg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/02/Trump_Tax.jpeg 1400w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p><span style="font-weight: 400;">Země EU by podle odhadů získaly navíc zhruba 1,4 bilionu korun ročně. To by stačilo na čtyřnásobné zvýšení výdajů na přizpůsobení zemědělství, energetiky a dopravy změně klimatu. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Británie by získala zpět zmíněných zhruba 370 miliard korun. To by šestinásobně pokrylo nová opatření vlády premiéra Burnhama proti růstu životních nákladů: strop jízdného v autobusech, nižší daně pro hospody a hudební kluby a zrušení DPH na elektřinu pro domácnosti. Zároveň by to bylo více než dvě třetiny odhadovaných nákladů na systém sociální péče po vzoru britské státní zdravotní služby NHS, který premiér prosazuje.</span></p>
<p><i><span style="font-weight: 400;">Autorka textu: Sofia Špirková</span></i></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/britska-pavucina-danovych-raju-pripravuje-staty-eu-o-stovky-miliard-korun/">Britská „pavučina“ daňových rájů připravuje státy EU o stovky miliard korun</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</title>
		<link>https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Šárka Tomečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Nov 2026 05:03:41 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[pracovní agentury]]></category>
		<category><![CDATA[pracovní podmínky]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48937</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Práci v Česku nabízejí na sociálních sítích desítky profilů. Kdo za nimi stojí, ale často není jasné. Redakce investigace.cz zjišťovala, jak nábor funguje, kdo práci...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/">Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Práci v Česku nabízejí na sociálních sítích desítky profilů. Kdo za nimi stojí, ale často není jasné. Redakce investigace.cz zjišťovala, jak nábor funguje, kdo práci zprostředkovává a co všechno se za lákavou nabídkou může skrývat.</b></p>
<p><iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/0D4fbKQQ1QGPGsDUqEQNk6?si=NopLSjrsQBK-TrIYPEg-dQ" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>Práce ve skladu, výrobě, gastronomii, úklidu nebo na stavbě. Rychlý nástup, slušný výdělek a často ani není potřeba životopis. Podobné nabídky se na Facebooku a Telegramu objevují každý den. Jenže zatímco pracovní podmínky inzeráty popisují poměrně podrobně, o tom, kdo práci skutečně nabízí, se zájemci často dozvědí jen málo.</p>
<p>Redaktorka investigace.cz skupiny na sociálních sítích určené k nabízení a zprostředkování práce sledovala několik měsíců. Zaměřila se na ty, které cílí na lidi hledající práci v Česku, a snažila se zjistit, kdo za jednotlivými inzeráty stojí a zda je možné dohledat firmy, pro které autoři inzerátů pracovníky nabírají.</p>
<p>Část nabídek je psaná v ukrajinštině. Přestože bývá podobný způsob náboru spojován především se zaměstnáváním cizinců, nejde o prostředí určené výhradně zahraničním pracovníkům. Z našeho pozorování plyne, že u některých profilů není jasné, kdo za nimi stojí ani pro jakou společnost pracovníky hledá. Lidé tak mohou naletět podvodníkům nebo se dostat do situace, kdy ani po nástupu do práce přesně nevědí, kdo je jejich zaměstnavatelem. A pokud jim nepřijde slíbená výplata nebo se při práci zraní, může být hledání odpovědné firmy o to složitější.</p>
<h2><b>Kdo mi vlastně nabízí práci?</b></h2>
<p>Anna je podle profilové fotky na Telegramu mladá brunetka. Nabízí různorodou práci a na první pohled se ničím neliší od desítek dalších účtů, které v telegramových skupinách zveřejňují pracovní nabídky. Když jsme se ale pokusili zjistit, kdo za profilem stojí, narazili jsme. Stejnou fotografii jsme našli na několika převážně ruských seznamovacích webech. Objevila se také ve výsledcích vyhledávání odkazujících na telegramový kanál s názvem „Fotografie pro falešné dívčí profily“, který sdílí snímky určené k vytváření falešných identit.</p>
<p>Kdo tedy práci pod jménem Anna skutečně nabízí? To se nám zjistit nepodařilo. Na naše zprávy totiž nikdo nereagoval.</p>
<p>Jednou ze skupin, které jsme na Telegramu sledovali, byla „Práce v Česku“, jak zní její název v překladu z ukrajinštiny. Nové pracovní nabídky v ní přibývají téměř každý den. Někdo hledá zaměstnance do skladů, jiný do výroby nebo na stavby. Mezi běžnými textovými inzeráty se objevují také barevné plakáty a grafiky, z nichž některé vypadají, jako by vznikly nebo byly upraveny pomocí umělé inteligence.</p>
<p>Kromě anonymních rekruterů mají tyto skupiny i další společné rysy – stejnou práci nabízí různé účty. Například nabídka práce při balení kosmetiky se ve skupinách objevila několikrát, pokaždé ji ale zveřejnil jiný účet. Jindy jsme narazili na opačnou situaci. Různé profily nabízely odlišnou práci, zájemce však odkazovaly na stejné telefonní číslo.</p>
<p>Podobné profily jsme našli také na Facebooku. Jedním z nich je například účet vystupující pod názvem „Iryna Work CZ“, který pravidelně sdílí pracovní inzeráty. Kdo profil skutečně spravuje a zda za ním stojí osoba tohoto jména, se nám nepodařilo ověřit.</p>
<p>Na Facebooku ale působí také profily samotných pracovních agentur, které vystupují pod názvem své společnosti, a je tak zřejmé, kdo pracovní nabídky zveřejňuje. Redakce si však během mapování všimla opakujícího se vzorce. Na pracovní inzeráty narážela také u účtů založených teprve před několika měsíci, které mají jen malé množství přátel a jejichž aktivita se soustředí převážně na zveřejňování pracovních nabídek. Samo o sobě to nemusí znamenat nic neobvyklého, u těchto profilů ale často opět není jasné, kdo za nimi skutečně stojí a pro jakou společnost pracovníky hledají.</p>
<h2><b>Stačí několik zpráv</b></h2>
<p>Zájemce o práci může na inzeráty v různých online aplikacích reagovat okamžitě. Další komunikace pak často pokračuje prostřednictvím soukromých zpráv na WhatsAppu, Messengeru nebo Telegramu, nikoli například přes oficiální firemní e-mailovou adresu. V řadě inzerátů totiž samotní náboráři odkazují právě na tyto komunikační aplikace.</p>
<p>Na některé ze sledovaných nabídek reagovala také redakce investigace.cz, která vystupovala jako zájemce o zaměstnání. Komunikace probíhala ve většině případů v ukrajinštině, na některé zprávy však nepřišla žádná odpověď.</p>
<p>Pokud se rozhovor podařilo navázat, jednou z prvních otázek bývalo, zda má uchazeč pracovní povolení a jaké konkrétně. Když redaktorka řekla, že nemá nebo jej teprve vyřizuje, náboráři většinou upozorňovali, že je nutností. Informace o samotné práci nebo společnosti, se kterou by měla redaktorka uzavřít smlouvu, pak přicházely postupně. V některých konverzacích se až po delším dotazování dozvěděla, pro jakou pracovní agenturu by měla pracovat nebo koho člověk na druhé straně pravděpodobně zastupuje. Lidé, se kterými komunikovala, se po dotázání na jejich přesnou pracovní pozici obvykle označovali za koordinátory.</p>
<p>Podle Dagmar Sáry Norkové, koordinátorky služeb pro cizince Diecézní charity Brno, představuje komunikace vedená výhradně prostřednictvím soukromých účtů problém především ve chvíli, kdy pracovník potřebuje řešit nevyplacenou mzdu nebo jiný spor.</p>
<p>Charita se podle ní setkává s případy, kdy člověk na druhé straně po vzniku problému jednoduše přestane odpovídat nebo pracovníka zablokuje.</p>
<p>Pokud se předchozí domluva odehrávala pouze přes sociální sítě či komunikační aplikace a pracovník nemá další identifikační údaje svého „koordinátora“, může být obtížné zjistit, na koho se má obrátit. „Není jak zaměstnavatele nebo zprostředkovatele dohledat. Nemáte nic a jste v důkazní nouzi,“ uvedla v písemném vyjádření pro investigace.cz Norková z Diecézní charity Brno.</p>
<p>Podle ní přitom někteří lidé podobným nabídkám důvěřují právě proto, že pocházejí od osob z jejich vlastní komunity. Jiní se nacházejí v tak nepříznivé situaci, že se rozhodnou nabídku přijmout, přestože mají pochybnosti.</p>
<p>Komunikace s člověkem, který inzerát zveřejnil, nemusí vůbec znamenat, že právě on bude pracovníka zaměstnávat. Redakce investigace.cz se o tom přesvědčila při vlastním mapování pracovních nabídek na sociálních sítích. V jednom z případů jsme kontaktovali osobu, která práci nabízela, následně se nám ale ozval někdo jiný, s kým pokračovala další komunikace. Zájemce tak může postupně jednat s několika lidmi, aniž by od začátku věděl, kdo ho bude skutečně zaměstnávat.</p>
<p>Podobnou zkušenost popsali redakci investigace.cz pracovníci společnosti KonstantaCZ, jejichž případu se věnovaly také <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-jeste-dnes-je-mi-nevolno-manzele-lici-zastrenou-praci-v-obrim-skladu-316050">Seznam Zprávy</a>. Práci ve skladu získali prostřednictvím nabídky na sociálních sítích. Během náboru a následného zaměstnání komunikovali se třemi různými osobami, které řešily například jejich nástup, směny nebo vyplácení peněz. Pracovní smlouvu přitom měli uzavřenou se společností KonstantaCZ, která není vedena v evidenci agentur práce, na rozdíl od společnosti KONSTANTA WORK s podobným názvem a stejným majitelem.</p>
<h2><b>Agentura, subdodavatel, koordinátor. A kdo je zaměstnavatel?</b></h2>
<p>Tento způsob zaměstnávání není nijak neobvyklý a sám o sobě není nezákonný, pokud jsou dodrženy zákonné podmínky. Pro firmy může být zaměstnávání zahraničních pracovníků administrativně náročné, a proto často využívají služeb pracovních agentur. Ty pracovníky samy zaměstnávají a následně je dočasně přidělují jiným společnostem, kde vykonávají předem určenou práci. Zaměstnavatelem tak zůstává agentura, se kterou má pracovník uzavřenou smlouvu, zatímco firma, do níž je přidělen, mu organizuje práci, ukládá úkoly a dohlíží na jejich plnění.</p>
<p>Aby agentura mohla pracovníky tímto způsobem přidělovat, musí mít příslušné povolení od Ministerstva práce a sociálních věcí a dodržovat zákonem stanovené podmínky. Ke konci roku 2025 působilo podle <a href="https://suip.gov.cz/documents/20142/43684/SUIP_souhrnna_zprava_o_vysledcich_kontrolnich_akci_za_rok_2025.pdf.pdf/84ce9153-f2dd-c6e3-5a7e-091dbdce4edd">údajů</a> ministerstva v Česku 1 855 pracovních agentur.</p>
<p>Ne všichni lidé, kteří pracovníky nabírají, jsou však zaměstnanci agentur. Jak v rozhovoru pro investigace.cz vysvětlila Norková, jako prostředník může vystupovat například člověk, který zveřejní inzerát, komunikuje se zájemci a následně je předá zaměstnavateli. Nemusí přitom sám provozovat agenturu ani být zaměstnancem společnosti, pro kterou lidi hledá. „Je to úplně šedá zóna, může to být jako kdokoli,“ popisuje Norková.</p>
<p>Někteří prostředníci si podle Norkové nechávají za zprostředkování práce platit, a to jak od zájemců o zaměstnání, tak od firem, pro které pracovníky hledají. Peníze mohou od cizinců požadovat také za zajištění ubytování nebo pomoc s vyřizováním pobytových záležitostí. V některých případech přitom využívají toho, že se zahraniční pracovníci neorientují v českém prostředí nebo neznají svá práva.</p>
<p>Norková v rozhovoru popisuje i případy, kdy si prostředník nechá zaplatit za pomoc, kterou nakonec vůbec neposkytne. Zájemce například přesvědčí, že mu za několik tisíc korun zajistí práci, ale ve výsledku mu pouze předá veřejně dostupný inzerát, na který může reagovat kdokoli.</p>
<p>Mezi takovými prostředníky přitom podle Norkové nejsou pouze Češi, ale také Ukrajinci či lidé z dalších zemí. Zprostředkované zaměstnávání se navíc netýká jen ukrajinských pracovníků. Viktor Rumpík, antropolog, vědecký výzkumník a sociální pracovník z Diakonie Západ, v rozhovoru pro investigace.cz uvedl, že se při své práci setkává také s případy lidí z Mongolska, Kolumbie nebo Filipín.</p>
<p>Závažnější situace může nastat, pokud zprostředkovatel pracovníkovi současně obstarává bydlení, dopravu nebo pomoc s pobytovým oprávněním. Člověk se na něm pak podle Rumpíka může stát závislým v několika oblastech života.</p>
<p>Jak upozorňuje Viktor Rumpík, ztráta zaměstnání může v takovém případě znamenat také ztrátu střechy nad hlavou. Jeho tým se při práci se zahraničními pracovníky setkává i s psychickým nátlakem, manipulací nebo v některých případech se zabavováním dokladů.</p>
<p>Podle Norkové navíc někteří pracovníci nastoupí do zaměstnání v přesvědčení, že je vše v pořádku. Teprve později mohou zjistit, že nemají správně uzavřenou smlouvu nebo za ně zaměstnavatel neplní některé povinnosti. „Je tam velká informační nerovnost,“ upozorňuje Norková.</p>
<h3><b>Když firma nenabízí službu, ale pracovníky</b></h3>
<p>Vedle legálního agenturního zaměstnávání se podle Rumpíka ve skladech, logistických centrech nebo velkých podnicích objevuje také takzvané zastřené zprostředkování zaměstnání.</p>
<p>Jde o situaci, kdy společnost navenek vystupuje například jako dodavatel určité služby, ve skutečnosti ale jiné firmě především poskytuje pracovníky. Tím může obcházet pravidla, která pro agenturní zaměstnávání platí.</p>
<p>Zaměstnanec tak může mít pracovní smlouvu s jednou společností, každý den docházet do provozu jiné firmy a pokyny dostávat od koordinátora přímo na pracovišti.</p>
<p>Podle advokátky a specialistky na pracovní právo Marie Janšové je při posuzování takového vztahu zásadní, kdo pracovníky skutečně řídí.</p>
<p>„Základním a nejviditelnějším rozdílem je posouzení, kdo zaměstnance dodavatele řídí. Tedy kdo jim zadává úkoly, kdo je kontroluje, určuje, co mají dělat, nebo jim určuje pracovní dobu,“ vysvětluje v rozhovoru.</p>
<p>Pokud práci fakticky organizuje firma, která si službu objednala, může to být jedním z důležitých ukazatelů zastřeného zprostředkování. Samotná skutečnost, že zaměstnanci pracují v provozu jiné společnosti, ale porušení zákona neznamená. Dodavatel tam může zcela legálně zajišťovat například úklid, logistiku nebo stavební práce prostřednictvím vlastních zaměstnanců.</p>
<p>Rozdíl mezi legálním poskytováním služeb a zastřeným zprostředkováním tak nemusí být pro samotného zaměstnance patrný. Jeho význam se často projeví až ve chvíli, kdy nastanou problémy. Například když nepřijde výplata, objeví se nesrovnalosti ve smlouvě nebo dojde k pracovnímu úrazu.</p>
<div><em>Autorka textu: Šárka Tomečková</em></div>
<div><em>Projekt vznikl za podpory <a href="https://www.nfnz.cz/">NFNZ – Nadační fond nezávislé žurnalistiky</a>.</em></div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/">Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Orbánovu propagandu financovali miliardáři z veřejných zakázek</title>
		<link>https://www.investigace.cz/orbanovu-propagandu-financovali-miliardari-z-verejnych-zakazek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Sofia Špirková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Nov 2026 06:00:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Budapešť]]></category>
		<category><![CDATA[Maďarsko]]></category>
		<category><![CDATA[Viktor Orbán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48923</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Maďarská agentura Megafon, která spravovala sociální sítě strany Fidesz, dostala od maďarského stavebního magnáta dary za osmnáct milionů korun. Dalších více než 250 milionů jí...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/orbanovu-propagandu-financovali-miliardari-z-verejnych-zakazek/">Orbánovu propagandu financovali miliardáři z veřejných zakázek</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/profimedia-1090333094-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Maďarská agentura Megafon, která spravovala sociální sítě strany Fidesz, dostala od maďarského stavebního magnáta dary za osmnáct milionů korun. Dalších více než 250 milionů jí poslaly firmy jeho obchodního partnera. Oba zbohatli na veřejných zakázkách a spojuje je luxusní jachta Lady Mrd.</b></p>
<p><em>Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.<b><a href="https://podcasters.spotify.com/pod/show/odposlech" target="_blank" rel="noopener"><br />
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.</a></b></em><br />
<iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/7BwRwKQ3rDvPbhd0xfZVxY?si=aN7rbcyARgmRrjblY_MBww" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Firma Vakond Via, která patří do stavební skupiny Duna podnikatele Lászlóa Szíjje, poslala agentuře Megafon v letech 2024 a 2025 18,6 milionů korun. Vyplývá to z účetních dokumentů, které </span><a href="https://www.direkt36.hu/en/meszaros-uzlettarsanak-cege-is-szazmilliokkal-tamogatta-a-megafont/"><span style="font-weight: 400;">získaly</span></a><span style="font-weight: 400;"> redakce Direkt36 a OCCRP. V roce 2024 firma přispěla v přepočtu 6,4 miliony korun. O rok později poslala dalších přibližně 12,4 milionu korun.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Vakond Via je součástí stavební skupiny Duna, která za vlády Viktora Orbána získala významné veřejné zakázky. Skupina se podílela například na výstavbě dunajského mostu v Moháči, rozšiřování dálnice M6 a budování silnic k továrně automobilky BMW v Debrecínu. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Podle organizace Transparency International </span><a href="https://transparency.hu/en/news/tender-champions-2018-2020/"><span style="font-weight: 400;">získala</span></a><span style="font-weight: 400;"> společnost Duna Aszfalt, vlajková firma Szíjjova podnikatelského uskupení, v letech 2018 až 2020 veřejné zakázky v hodnotě přibližně dvou miliard dolarů – v přepočtu jde zhruba o 45 miliard korun.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Megafon vznikl v roce 2020 poté, co Fidesz v roce 2019 prohrál komunální volby v Budapešti a dalších velkých městech. Agentura se věnovala hlavně kampaním na sociálních sítích a školení „pravicových digitálních bojovníků“. Tvrdí, že ji platí soukromí dárci a že s žádnou stranou nespolupracuje.</span></p>
<h2><strong>Bludný kruh státních peněz</strong></h2>
<p><span style="font-weight: 400;">Podle šéfa maďarské pobočky Transparency International Józsefa Pétera Martina jde o „bludný kruh“. Firma vyhraje státní zakázky, zbohatne a část peněz pošle soukromé organizaci, která pomáhá udržet vládní stranu u moci. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Poté, co vyšly najevo miliardové platby firem podnikatele Lőrince Mészárosze organizaci Megafon, zkritizoval premiér Péter Magyar Státní kontrolní úřad za to, že podezření z nezákonného financování důkladně neprověřili. Úřad v roce 2024 u Megafonu žádné nesrovnalosti nenašel. Kontrolu letošní kampaně zahájil 8. června a potvrdil, že zahrnuje i činnost Megafonu.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Novináři z Direkt36 už dříve </span><a href="https://www.direkt36.hu/en/kiderult-honnan-omlottek-milliardok-a-megafonnak-meszaros-aktak-i/"><span style="font-weight: 400;">zjistili</span></a><span style="font-weight: 400;">, že od roku 2022 poslaly Megafonu přibližně 275–milionů korun firmy V-Híd, R-Kord a Kontúr. Všechny žijí z veřejných zakázek a patří do Mészárosova okruhu. Jeden z manažerů V-Hídu v únoru 2023 pak interně nařídil převést Megafonu zhruba 31 milionů korun.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Szíjj a Mészáros jsou obchodní partneři od roku 2015. Jejich firmy tehdy založily podnik na výrobu pšeničného škrobu, který dostal od státu dotaci přes 410 milionů korun. Orbán závod v roce 2019 osobně otevřel. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">V roce 2022 vyhrálo jejich společné konsorcium 35letou koncesi na údržbu a provoz dálniční sítě. Vláda Tisza ji letos v září zrušila jako protiprávní a předraženou. Z dřívějších </span><a href="https://www.direkt36.hu/en/meg-nagyobb-volt-a-luxus-orban-baratja-korul-mint-eddig-sejteni-lehetett-meszaros-aktak-ii/"><span style="font-weight: 400;">zjištění </span></a><span style="font-weight: 400;">Direkt36 také vyplývá, že společnost spravující svěřenský majetek koupila vrtulník z majetku, který jí svěřily Mészárosovy firmy a Szíjjova Duna Aszfalt.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">László Szíjj je majitel stavební firmy z města Tiszakécske a </span><a href="https://www.forbes.com/profile/laszlo-szijj/"><span style="font-weight: 400;">podle</span></a><span style="font-weight: 400;"> žebříčku časopisu Forbes patřil v roce 2020 ke čtyřem nejbohatším Maďarům. Lőrinc Mészáros je Orbánův přítel a </span><a href="https://www.icij.org/news/2026/10/how-hungarys-richest-man-funneled-millions-into-orbans-propaganda-machine/"><span style="font-weight: 400;">podle ICIJ</span></a><span style="font-weight: 400;"> nejbohatší Maďar.</span></p>
<h2><strong>Luxusní jachta a útěky před drony</strong></h2>
<p><span style="font-weight: 400;">Oba muže spojuje i luxus. V roce 2018 použili s měsíčním odstupem jachtu Lady Mrd (v češtině Lady Miliarda). Je dlouhá čtyřicet dva metrů a novináři z Átlátszó její hodnotu odhadli na asi 560 milionů korun. Novináři z Átlátszó jachtu v létě 2018 </span><a href="https://english.atlatszo.hu/2020/08/18/foreign-minister-peter-szijjarto-manages-the-crisis-in-belarus-on-a-luxury-yacht-in-the-adriatic/"><span style="font-weight: 400;">sledovali</span></a><span style="font-weight: 400;"> spolu s Orbánovým soukromým tryskáčem a natáčeli je dronem. Zjistil, že se jejich trasy na Jadranu opakovaně křížily. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Na fotografii z jachty byl tehdy i Mészáros. Když novináři v srpnu 2018 natáčeli jachtu u chorvatské Opatije, muži na palubě se před dronem snažili skrýt: jeden si nasadil sluneční brýle, druhý si zakryl knír a třetí mával na kameru, aby odvedl pozornost. </span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Skutečného majitele jachty odhalil až v roce 2020 maltský obchodní rejstřík. Šlo o Szíjje, který jachtu vlastnil přes maltskou společnost. V srpnu 2020 reportér Átlátszó vyfotil z nafukovacího člunu na jachtě ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s rodinou. Podle novináře proti jeho člunu </span><a href="https://atlatszo.hu/kozpenz/2020/03/31/hatmilliard-forintert-aruljak-a-lady-mrd-luxusjachtot-amin-meszarosek-jartak-az-adriat/"><span style="font-weight: 400;">vyjely</span></a><span style="font-weight: 400;"> vodní skútry ostrahy a na jachtě vypnuli lodní identifikační systém, takže zmizela z nástroje, přes který se dají sledovat pohyby lodí.</span></p>
<p><span style="font-weight: 400;">Po Orbánově pádu se agentuře Megafon přestalo dařit. Její web v srpnu zmizel a podle OCCRP klesl počet zaměstnanců ze sedmdesáti dvou na tři. Ani Szíjjm ani Megafon na dotazy novinářů neodpověděli. </span></p>
<p><i><span style="font-weight: 400;">Autorka textu: Sofia Špirková</span></i></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/orbanovu-propagandu-financovali-miliardari-z-verejnych-zakazek/">Orbánovu propagandu financovali miliardáři z veřejných zakázek</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Čestný muž: 3. díl – Mária Trošková</title>
		<link>https://www.investigace.cz/cestny-muz-3-dil-maria-troskova/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Pavla Holcová]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 02 Nov 2026 09:13:55 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Podcasty]]></category>
		<category><![CDATA[Čestný muž]]></category>
		<category><![CDATA[ODPOSLECH]]></category>
		<category><![CDATA[podcast]]></category>
		<category><![CDATA[´Ndrangheta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48909</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Mafie je nejsilnější ve chvíli, kdy si jí nikdo nevšímá. A přesně to se stalo na Slovensku. V kanceláři premiéra Roberta Fica seděla žena, která...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/cestny-muz-3-dil-maria-troskova/">Čestný muž: 3. díl – Mária Trošková</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/calabrie_troskova4-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Mafie je nejsilnější ve chvíli, kdy si jí nikdo nevšímá. A přesně to se stalo na Slovensku. V kanceláři premiéra Roberta Fica seděla žena, která téměř čtyři roky žila s Kalábrijcem Antoninem Vadalá, který se snažil prorazit v globálním byznysu s kokainem. Jmenovala se Mária Trošková.</b></p>
<p>Trošková seděla ve stejné kanceláři jako premiér, což jí dávalo přístup k lidem u moci. Pro Antonina Vadalu tak mohla zařídit nejrůznější věci: požádat poslance o projednání jeho daňového problému, zařídit schůzku s politikem nebo předat poslanci dáreček. Zároveň mu pomáhala propojovat lidi a budovat síť kontaktů.</p>
<p>A rozhodně nebyla jediná, kdo takovou síť pro Vadalu budoval.</p>
<p>Co přesně Mária Trošková věděla? A proč Antonino Vadalà věřil, že právě ona dokáže otevřít dveře k lidem u moci?</p>
<p>Třetí díl podcastu Čestný muž o tom, jak ’Ndrangheta nemusí být vidět, aby měla vliv.</p>
<p>Nový díl série Čestný muž vychází ve<a href="https://www.forendors.cz/klub_neprustrelnych">⁠ Forendors⁠</a> a v podcastu<a href="https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v?si=b4288b7a52574605">⁠ Odposlech⁠</a> každé pondělí.<a href="https://www.investigace.cz/cestnymuz/">⁠ Více informací o celé sérii najdete zde. ⁠</a></p>
<div><b>Tvůrci:</b></div>
<div><em>Scénář: Pavla Holcová</em></div>
<div><em>Režie: Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Dramaturgie: Pavla Holcová a Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Zvuk, zvukový design a hudba: Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Hudebníci: Ian Mikyska, Andrej Gál, Miroslav Tóth</em></div>
<div><em>Dramaturgická konzultace: Michaela Rosová, Arpád Soltész</em></div>
<div><em>České znění: Antonie Rašilovová, Pavla Holcová, Ondřej Vetchý, David Rauch, Jiří Slavičínský, Veronika Lazorčáková, Veronika Divišová, Petr Gojda</em></div>
<div><em>Slovenské znění: Michaela Babálová, Peter Kočiš, Marek Kundlák</em></div>
<div></div>
<p><iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/2AurdBcZEOBT6gDehz7EME?si=Q0w7ayuTReuqBnbP2KjKMQ" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>&nbsp;</p>
<div class="inv-infobox"><h2><b>Čestný muž </b>– podcastový speciál<b></b></h2><p></p>
<p><img decoding="async" class="alignleft wp-image-48798 size-thumbnail" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-300x300.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-1024x1024.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-580x580.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-860x860.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-1160x1160.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/10/CestnyMuz-Podcast-Final-Square-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Čestný muž je investigativní podcastová série o tom, jak funguje moc jedné z nejvlivnějších mafiánských organizací světa – kalábrijské ’Ndranghety. Od italských vesnic přes Německo až po Česko a Slovensko sleduje příběhy zločinců, jejich obětí i lidí, kteří se mafii postavili. Série Pavly Holcové a Miroslava Tótha kombinuje investigativní žurnalistiku s dramatizovanými rekonstrukcemi skutečných událostí a originálním zvukovým designem.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Českou verzi podcastového speciálu si můžete poslechnout již nyní <a href="https://www.forendors.cz/klub_neprustrelnych" target="_blank" rel="noopener">ve Forendors</a> a v podcastovém kanálu <a href="https://open.spotify.com/show/2bn1ITACaGYisMat9C631v?si=b4288b7a52574605" target="_blank" rel="noopener">Odposlech</a> investigace.cz, který najdete na všech podcastových platformách.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Na výrobě série se podíleli:</strong></p>
<div></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Scénář: Pavla Holcová </span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Režie: Miroslav Tóth</span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Dramaturgie: Pavla Holcová a Miroslav Tóth</span></div>
<div><span class="sc-jgnaoi LKsIa" data-slate-leaf="true">Zvuk, zvukový design a hudba: Miroslav Tóth</span></div>
<div>Hudebníci: Ian Mikyska, Andrej Gál, Miroslav Tóth<br />
Dramaturgická konzultace: Marina Feltlová, Arpád Soltész, Petr Gojda<br />
České znění: Vojtěch Vondráček, Antonie Rašilovová, Veronika Lazorčáková, David Rauch, Ondřej Vetchý, Pavla Holcová, Veronika Divišová, Petr Gojda, Ferdinand Matoušek, Josefína Němečková a Jiří Slavičínský<br />
Slovenské znění: Michaela Babálová, Peter Kočiš, Marek Kundlák, Dávid Pásztor a Jana Wernerová<br />
Poděkování partnerům: Peter Hajdin a agentura Komplot.sk, Onomatopoje studio Košice<br />
Grafické návrhy: Lenka Matoušková, Komplot.sk<br />
Výkonná produkce: Jana Nechita<br />
Editor textu: Jaroslav Formánek</div>
<p></p></div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/cestny-muz-3-dil-maria-troskova/">Čestný muž: 3. díl – Mária Trošková</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
