Jeden z nejbohatších Poláků Cezary Smorszczewski působil v petrochemickém koncernu Orlen nebo ve firmě vlastněné oligarchou Michailem Fridmanem. A právě on převzal milionovou investici ve Slovinsku, když po vypuknutí konfliktu v Ukrajině začali Rusové z tohoto podniku couvat.  Příběh o ruském napojení na slovinské investice odhalují polští novináři z webu Frontstory. Objevuje se v něm i česká stopa v podobě podnikatele Petra Šmída.

V jedné z nejzelenějších částí Lublaně má vzniknout moderní rezidenční Regentská čtvrť (Regentov kvart), podle webu ideální pro mladé rodiny a šetrná k životnímu prostředí. Má jít o 356 bytů a více než 500 parkovacích míst. Celková hodnota projektu se odhaduje na 65 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun).

Oficiálním vlastníkem pozemku a investorem je slovinská společnost Lesnep. Tato firma má přitom za sebou síť obchodních vazeb sahajících až do Lucemburska, na Kypr, do Polska a do Ruska. Ve skutečnosti ji vlastní kyperská společnost Brusnika. Abroad.

Krátce po ruské invazi do Ukrajiny na jaře 2022 většinu akcií  Brusnika. Abroad získal polský podnikatel a investor Cezary Smorszczewski, v Polsku známý jako bývalý viceprezident firmy Orlen. Do roku 2020 také působil jako manažer a nepřímo i akcionář společnosti, do které investoval koncern spojený s ruským oligarchou Michailem Fridmanem.

Řetězec transakcí vede do Ruska

Jak bylo řečeno, investorem Regentské čtvrti je firma Lesnep z Lublaně, jejímž ředitelem je Slovinec Matjaz Cerjak. Mezi říjnem 2020 a březnem 2022  ale společnost měnila majitele. Hlavní roli v tomto procesu hrály firmy pod hlavičkou „Brusnica“.

Informace z projektu Cyprus Confidential ukazují, že slovinskou odnož Brusnica vlastní Brusnika. Abroad z Kypru. Tato společnost až do března 2022 patřila Rusovi Alexeji Krukovskému, majiteli moskevské firmy Brusnika. Lesnep sice měnil v průběhu několika měsíců majitele, cena firmy se však podle novinářů z Frontstory vždy pohybovala mezi 5 (asi 121,6 milionů korun) až 5,6 miliony eur (asi 136,2 milionů korun).

V únoru 2022 však Rusko napadlo Ukrajinu. Pár dní poté, 7. března, byl kyperské advokátní kanceláři spojené s Brusnika. Abroad poslán referenční dopis týkající se Cezaryho Smorszczewského. O dva dny později zavedla Evropská unie sankce namířené vůči Rusku. Na přelomu března a dubna 2022 pak Smorszczewski koupil 90 % společnosti Brusnika. Abroad za celkem 9 tisíc eur (asi 219 tisíc korun). Polák se tak stal hlavním investorem Regentské čtvrti, přičemž hodnota této investice se má pohybovat v desítkách milionů eur.

Letošního května Smorszczewski koupil také většinový podíl ve slovinské firmě Brusnica, a to za 6 750 eur (přes 158 tisíc korun).

Levně koupit, draze prodat

Novináři z Frontstory se nového majitele Brusnika. Abroad ptali, proč se rozhodl do projektu investovat. Cezary Smorszczewski v odpovědi zdůraznil, že využil situace  „nakoupit levně a draze prodat“, což je jeho podnikatelským záměrem. Popřel, že by se Slovincem Cerjakem působili v lublaňské investici jako pouzí prostředníci, a zachránili tím projekt před podezřením z vazeb na ruské peníze.

Smorszczewski také řekl, že je většinovým vlastníkem akcií společnosti i skutečným majitelem a „ostatní narážky jsou nepravdivé a nepodložené fakty“. „Souhlasil bych s tím, že ruští investoři byli pod tlakem, aby opustili trhy. Příležitosti se tak naskytly samy. Mnozí toho využili a nakoupili aktiva za tržní cenu. Já jsem to udělal také,“ dodal podnikatel.

Přečtěte si

Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím

Vysvětlil, že společnost, která se váže k lublaňské investici, ho stála „značnou částku“, prý několik tisíc eur za akcie a „mnoho milionů“ eur za její dluh. Zdůraznil, že jde o nominální cenu akcií společnosti a její finanční rozvaha zahrnuje také „významné“ úvěry. Navíc mu prý dlužné pohledávky vůči firmě byly prodány na základě zvláštní smlouvy a za „značnou částku“. Smorszczewski i Cerjak novinářům odmítli sdělit, o jaké částky se jednalo.

„Když jsem hledal investory, bylo nejjednodušší kontaktovat ty, s nimiž jsem spolupracoval během posledních devíti let. Proto byli naši první partneři právě Rusové,“ přiznal Matjaz Cerjak v rozhovoru pro slovinský web Delo letos v červenci. „S nimi jsme koupili projekt Regentská čtvrť. Vždy jsme ale chtěli přibrat i další investory a jedním z nich byl současný většinový vlastník firmy, Polák Smorszczewski. Loni, když došlo ke konfliktu v Ukrajině, byl právě on připraven do příběhu vstoupit místo ruských investorů.“

Nikdo si na něj nevzpomíná

Boháč Cezary Smorszczewski pochází z Bělostoku a narodil se v roce 1965. Vystudoval polytechniku a práva, vzdělával se i v zahraničí. Na počátku 90. let začínal pracovní kariéru v polské státem kontrolované ropné společnosti PGNiG a v bankovnictví.

https://twitter.com/FRONTSTORY_PL/status/1724709757238358032

V roce 2004 nastoupil do firmy PKN Orlen, kde byl tři roky viceprezidentem a zodpovídal za zahraniční investice. V té době působil jako generální ředitel Orlenu Igor Chalupec. Ten ve své knize Rusko, ropa, politika popisuje tehdejší klíčovou investici, totiž převzetí rafinerie v litevském městě Mažeikiai společností Orlen, kde měl mít Smorszczewski důležité postavení a nakonec také letěl do Londýna, kde měl jednat s Rusy o ceně této rafinerie.

Když se však novináři z Frontstory ptali lidí účastnících se jednání o Mažeikiai, na Smorszczewského se rozpomínali jen velmi matně. Někdejší vedoucí kanceláře polského prezidenta Lecha Kaczyńského si na žádný kontakt se Smorszczewským nevzpomněla, stejně tak ani tehdejší předseda vlády. Sám Igor Chalupec nejdříve souhlasil s rozhovorem, na poslední chvíli však schůzku s novináři zrušil.

Smorszczewski má prý v oblibě sportovní auta a podle bývalého spolupracovníka se velmi rád předvádí. Jeho žena Michalina se proslavila účastí v kuchařském televizním pořadu Master Chef. On sám pak investoval do restaurace Senses, kde Michalina pracuje jako manažerka.

Fond Michaila Fridmana

V roce 2018 vzniká v Lucembursku společnost A-Cloud (dříve také EC Partners). Formálně v ní má podíl Smorszczewského polská firma CKS Inwestycje, většinový podíl však patří společnosti Enern Capital českého podnikatele Petra Šmídy (podle české Evidence skutečných majitelů jsou přímými vlastníky Enern Capital Petr Šmída, Pavel Mucha a Radovan Nesrsta). Firma Enern Capital na dotazy investigace.cz zaslané e-mailem nereagovala.

Šmída býval až do roku 2018 předsedou správní rady a dlouholetým členem představenstva Alfa Bank, jedné z největších bank v Rusku, vlastněné sankcionovaným oligarchou Michailem Fridmanem.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Ivo Rittig vlastní skrze offshorové schéma pozemky v Česku. Do března patřily odsouzenému Überallovi

Hlavním investorem firmy A-Cloud se stal lucemburský koncern ABH Holdings, který patří Michailu Fridmanovi. To polským novinářům potvrdil Pavel Nazariyan, zástupce koncernu a obchodní partner zmíněného ruského oligarchy.

Podle získaných dokumentů z projektu Cyprus Confidential figuroval v ABH Holdings také Petr Šmída. Měl pozici ve správní radě spolu s Fridmanem nebo Petrem Avenem. Poslední zmíněný dříve také šéfoval ruské Alfa Bank a údajně má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Tentýž rok vznikly další dvě společnosti, Corviglia Carry Vehicle a Corviglia Capital Fund. Smorszczewského a Šmídova A-Cloud v nich byla hlavním akcionářem.

„Banky a finanční služby vstupují do období bezprecedentní změny pod vedením nejlepších podnikatelů současnosti. Rozhodli jsme se založit Corviglia Capital Fund za účelem tyto podnikatele najít a investovat do jejich růstu,“ popsal tuto aktivitu Petr Šmída pro web E15 v roce 2018.

Corviglia Capital Fund vkládal kapitál především do technologií pro finanční instituce. Podle Pavla Nazariyana tu byla hlavním investorem další Fridmanova společnost, ABH Financial Ltd., registrovaná rovněž na Kypru a vlastněná ABH Holdings. Za rok 2018 investovala do fondu 1,27 milionu dolarů.

Peníze z Ruska

Když v roce 2018 publikoval polský web Puls Biznesu článek o tom, že do fondu Corviglia investují Rusové, Cezary Smorszczewski to popřel. O měsíc později však agentura Reuters informovala, že kyperská společnost napojená na Fridmana je významným investorem v Corviglii.

Jeden ze zdrojů novinářům z Frontstory potvrdil, že nikdy nebylo utajovaným tématem, odkud plynou finance pro Corviglia Capital Fund, o penězích z Ruska se prý mluvilo zcela otevřeně.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Abramovičovy fauly v Chelsea

Smorszczewski však novinářům řekl, že nikdy nebyl zapojen do žádných projektů dotýkajících se sankcionovaných osob. V době, kdy měl Fridman do Corviglie investovat, nebyl ještě sankcionován, stalo se tak až po vypuknutí války, dodává Frontstory.

V Corviglii prý Smorszczewski jednal s „renomovanými a ve světě dobře hodnocenými investory“. Peníze pro fond údajně pocházely z Evropské unie a na vše dohlížely lucemburské úřady, dodal polský podnikatel.

„S Fridmanem jako ředitelem společností A-Cloud a Corviglia jsem neměl žádné formální kontakty,“ odepsal Smorszczewski novinářům. Podle něj se Fridman nikdy aktivně neangažuje ve společnostech, „v jejichž orgánech nesedí“, a kde je tak pouze jejich skutečným vlastníkem. „Jako úspěšný podnikatel Fridman vždy vyhledával talentované lidi a dával jim příležitost vydělat si peníze. Tento přístup se mi líbil,“ uzavřel Smorszczewski.

Před dvěma lety byl zrušen jak Corviglia Carry Vehicle, tak i Corviglia Capital Fund i firma A-Cloud.

Mezitím se obyvatelé Lublaně začali bouřit proti projektu Regentské čtvrti a podali dvě žaloby. Nechtějí prý v klidné zelené čtvrti vysoké bytové domy. „Při setkáních s místními obyvateli byly vzneseny teze a nápady, jak tuto investici zablokovat,“ vyjádřil se Smorszczewski. „Takové problémy se bohužel u developerských projektů objevují často. Je důležité dodržovat zákony.“

The post Cyprus Confidential: Ruské investice v Lublani zachraňoval polský byznysmen appeared first on investigace.cz.

V posledních dvou letech klesá ve Slovinsku úroveň lidských práv a svobod, s čímž souvisí i narůstající míra dezinformací. Více než polovina zkoumaných portálů spadá pod vývojářskou slovinskou společnost Infotrend, která má vazby na slovinské politiky. Jedním z hlavních dezinformačních webů ve Slovinsku je nova24tv.si odkazující na americké či bulharské krajně pravicové weby. Vydavatelem tohoto webu je společnost Nova Hiša, kterou vlastní maďarská společnost Hespereia. Tu zastupuje Ágnes Kovács, která je napojená na Árpáda Habonyho, neoficiálního poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Menšinovým akcionářem společnosti Nova Hiša je i bývalý slovinský premiér Janez Janša, který je v současné době předsedou největší opoziční strany SDS. Bývalý ředitel nova24tv.si Aleš Hojs se stal ministrem vnitra v poslední Janšově vládě a během svého působení v této funkci opakovaně pronášel manipulativní a nepravdivá tvrzení.

V posledních dvou letech došlo ve Slovinsku k prudkému poklesu úrovně lidských práv a svobod. Podle zprávy Freedom House za rok 2022 se tak stalo poté, co se předchozí populistická vláda Janeze Janši začala chovat nepřátelsky vůči skupinám občanské společnosti a médiím a podkopávala nezávislé instituce a právní stát.

Současná vláda zřídila neformální meziresortní pracovní skupinu, která má za cíl strategicky komunikovat a koordinovat aktivity ohledně dezinformací. „Jsme si vědomi toho, že je třeba vytvořit systémový přístup ke sledování dezinformací,“ komentoval situaci Úřad vlády pro komunikaci. Dodal, že návrhy k tomu připraví zmíněná pracovní skupina, neupřesnil však, kdy se tak stane.

Ministerstvo kultury uvedlo, že plánuje aktivity v oblasti mediální gramotnosti. Ani to ovšem neurčilo, kdy dojde k jejich realizaci.

Přečtěte si

Ohňostroj lží

Projekt Ohňostroj lží odhalil, že patnáct z jednadvaceti zkoumaných slovinských portálů, které na sobě mají být zdánlivě nezávislé, sdílí stejný účet na platformě Google Analytics (nástroj k měření návštěvnosti webových stránek). Používají také stejné reklamní bannery Google. Jak pro Oštro uvedl český bezpečnostní analytik Vladimír Smitka, je to důkazem, že „peníze z reklam od Googlu jdou do stejné kapsy“.

Na základě analýzy bylo šestnáct těchto domén s největší pravděpodobností vytvořeno slovinskou společností Infotrend, která se zabývá vývojem webových stránek. Infotrend má vazbu na slovinskou politiku. Jejím vlastníkem je Andraž Selan, majitel další společnosti, jejímž ředitelem je Andrej Jeraj, bratr Alenky Jeraj, poslankyně parlamentu za konzervativní stranu SDS.

Andrej Jeraj ani Alenka Jeraj na otázky Ošto neodpověděli. Andraž Selan uvedl, že se nechce k otázkám vyjadřovat a že si nepřeje, aby ho novináři nadále kontaktovali.

Novináři z Oštro analyzovali šestnáct malých regionálních portálů, z nichž některé publikovaly manipulativní, senzacechtivé nebo nepravdivé články například o slovinských veřejnoprávních médiích či o migrantech.

Obsah některých regionálních portálů byl také publikován na webu nova24tv.si, což je ve Slovinsku jeden z hlavních zdrojů dezinformací.

Přečtěte si

Ohňostroj lží v zemích střední a východní Evropy

Vydavatelem webu nova24tv.si je společnost Nova hiša, kterou ze 73 % vlastní maďarská společnost Hespereia. Zastupuje ji Ágnes Kovács, která je napojená na Árpáda Habonyho, neoficiálního poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Janez Janša, bývalý slovinský premiér a současný předseda největší opoziční strany SDS, a Alenka Jeraj, bývalá předsedkyně výboru žen SDS, jsou ve společnosti Nova hiša menšinovými akcionáři. Bývalý ředitel nova24tv.si Aleš Hojs se stal ministrem vnitra v poslední Janšově vládě. A jak odhalil projekt razkrinkavanje.si, Hojs během svého působení v této funkci opakovaně pronáše manipulativní a nepravdivá tvrzení.

Obsah, který web nova24tv.si od svého založení v roce 2015 zveřejňoval, podle dat z projektu Ohňostroj lží obsahoval nejméně 498 článků s odkazy na americký krajně pravicový portál breitbart.com. Nejméně ve dvaceti případech články odkazovaly na americký krajně pravicový portál thegatewaypundit.com a na bulharský krajně pravicový portál zerohedge.com.

Boris Tomašič, ředitel nova24tv.si, uvedl, že redaktoři při práci používají různé zdroje a obsah vybírají na základě kritéria pravdivosti.

Třináct portálů na otázky novinářů z Oštro neodpovědělo nebo se k nim nechtělo vyjádřit.

Portál nase-zasavje.si prohlásil, že se zabývá především lokálním zpravodajstvím z oblasti Zasavje. „Pro ostatní zprávy, které zveřejňujeme, využíváme všechny zdroje na základě kritéria reálnosti.“

Redakce webu mojeposavje.si popřela, že by jejich doména byla registrovaná společností Infotrend. Odpověděli, že jsou seriózní médium, které uveřejňuje ověřené a pravdivé informace.

Portál e-Maribor odpověděl, že funguje legálně.

Autorka textu: Katarina Bulatović, Oštro (Slovinsko)

The post Ohňostroj lží ve Slovinsku appeared first on investigace.cz.

Andrej Babiš investoval ve Slovinsku poté, co prohrál v posledních parlamentních volbách. Jeho český fond Hartenberg se spojil se slovenskou firmou Corwin SK, oba subjekty společně zaplatí v přepočtu přes 620 milionů korun za rozlehlý pozemek ve slovinské Lublani. Deset procent Babišovy partnerské firmy nicméně vlastní Anna Bubeníková, nechvalně známá z korupční kauzy Gorila.

Návrh výstavby na zakoupeném pozemku v hlavním městě Slovinska Lublani vznikl už v roce 2014. Podle tohoto plánu zde má vzniknout přes 550 bytů. Na parcele je navíc vyhrazeno 145 tisíc metrů čtverečních pro komerční prostory jako například obchodní a zdravotnické budovy nebo třeba muzeum. Součástí návrhu je také park včetně městských sportovišť a mateřské školky. Dominantou pak mají být dvě výškové budovy s více než 30 patry.

Od privatizace k developerství

Anna Bubeníková je slovenské veřejnosti známá především z kauzy Gorila. V minulosti působila na pozici předsedkyně dozorčí rady Fondu národního majetku, čímž se účastnila procesu privatizace slovenského státního majetku. V této funkci vydržela šest let, než ji v roce 2012 odvolala vláda právě v souvislosti se spisem Gorila. Bubeníková pak zmizela z veřejného života a začala se věnovat developerství.

V loňském roce developerská firma Corwin potvrdila informaci, že Bubeníková je jejich minoritní akcionářkou, která vlastní 10 procent společnosti. Tento stav přitom platí už od roku 2017. Svůj podíl dostala jako manažerka odměnou za „kvalitní řízení projektů“. Jak se Bubeníková vyjádřila pro deník Forbes, ve společnosti jde o běžnou praxi: „Tento způsob odměňování zaměstnanců je v naší společnosti uplatňován již od jejího vzniku, proto se akcionářská struktura vícekrát změnila – minoritní akcionáři odešli a nahradili je jiní.“

The post Poslanec Andrej Babiš investuje ve Slovinsku s Annou Bubeníkovou, spojenou s korupční slovenskou kauzou Gorila appeared first on investigace.cz.

Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku vyhrálo středolevicové hnutí Za svobodu, v jehož čele stojí podnikatel Robert Golob. Ten slibuje, že zemi navrátí zpět na cestu demokracie a svobody, tedy k hodnotám, jež ohrozil dosluhující premiér a dlouholetý přítel Viktora Orbána Janez Janša. Kam kráčí Slovinsko a jaké škody napáchala vládnoucí strana SDS, se dočtete v rozhovoru s Anuškou Delić, reportérkou a zakladatelkou tamní investigativní platformy Oštro. 

 Co víme o novém premiérovi Robertu Golobovi a jeho hnutí Za svobodu?

Robert Golob zatím nebyl jmenován, ale je nejpravděpodobnějším kandidátem na premiérskou funkci. Do veřejného povědomí vstoupil zhruba před čtyřmi měsíci. Od roku 2006 do roku 2021 byl předsedou energetické firmy GEN-I.

O jeho politickém vedení víme málo, a proto nelze říct, jakým směrem se bude jeho vláda ubírat. Moudřejší budeme poté, co koaliční vládu sestaví. Pak zjistíme, jaké pozice ve středolevicovém spektru zastává.

Ve hře je totiž i centristická levicová strana Sociální demokracie či levicová strana Levice (tuto partaj podporuje například kontroverzní filozof Slavoj Žižek, pozn. red.).

Co lze naopak jistě předpokládat, je to, že se tu nebude opakovat nedemokratický scénář, jako tomu bylo pod vládou Janši.

Jakými sliby Robert Golob Slovince oslovil?

Jeho kampaň byla zaměřená na občany, jejichž hlasy nebyly pod Janšovou vládou slyšet. Takových lidí bylo hodně a najednou slyšet byli. Což dokazují například pravidelné páteční protivládní demonstrace po celém Slovinsku, které se konaly od roku 2020.

Na rozdíl od Janši se Golob prezentuje jako svobodomyslný. Říká, že bude bojovat za svobodu medií, veřejných institucí a hodnot právního státu. Slibuje, že skončí i útoky na právní stát, jichž jsme byli svědky během posledních dvou let.

Co se stalo během posledních dvou let?

Stalo se toho tolik, že mi přijde, že šlo o mnohem delší dobu než o pouhé dva roky. Janšova vláda převzala kontrolu nad nejrůznějšími klíčovými institucemi jako například Nacionalni Preiskovalni Biro, což je nezávislý úřad, který se zabývá závažnou kriminalitou.

Právě tyto instituce se minimálně poslední čtyři roky zabývají osobami podezřelými z praní špinavých peněz a finančních podvodů. Možná vás nepřekvapí, že hlavní podezřelý měl přímé vazby právě na Janšu.

Kolik škody Janša nadělal, zatím není zřejmé. Víme ale, že premiér zásadně zasáhl do demokratických hodnot slovinského národa. 

Můžete být konkrétní?

Existuje podezření o nelegálním sponzorování předvolební kampaně SDS při minulých volbách v roce 2018. Pak je tu kauza praní špinavých peněz mezi Lublaní a Banja Lukou v Bosně, v níž hrál klíčovou roli Janšův neformální poradce Rok Snežič, který je podezřelý z vedení sítě finančních podvodníků. 

SDS mělo vliv na udělování grantů v rámci ministerstva kultury, pod které mimo jiné spadá i finanční podpora médií. Například naše investigativní médium Oštro už po třetí žádné granty nedostalo. Odůvodnění bylo vždy absurdní, řekli nám, že nepublikujeme originální obsah, což nedává smysl, protože jsme investigativní novináři. 

Jsme přitom jen jedno z mnoha médií, které pod Janšovou vládou nedosáhlo na finanční podporu státu. Zasaženy jsou také neziskové organizace, hlavně ty, jež se zabývají životním prostředím, ty Janša dlouhodobě dusil s tím, že to jsou pijavice, které sají miliony ze státního rozpočtu. 

Janšovo vládnutí během pandemie covidu-19 je pak samostatnou kapitolou. Utopila se tu spousta peněz na nejrůznějších pofiderních zakázkách, třeba na rouškách vyrobených z papírových ubrousků a z kuchyňských gumiček. Je téměř neuvěřitelné, kolik toho Janša zvládl za poslední dva roky zvorat.

 K parlamentním volbám přišlo 70 procent voličů, což je nejvíc od roku 2000. Čím to je?

To číslo je opravdu neskutečné. Myslím si, že lidé už měli plné zuby všeho, co se tu v posledních letech odehrávalo. Za účelem porazit Janšu také ve Slovinsku vznikla platforma Glas ljudstva (Hlas lidí), kterou tvoří síť 112 neziskových organizacích a občanských spolků, jimž se podařilo zmobilizovat voliče po celé zemi.

Myslím, že vysokou volební účast ovlivnilo i propojení mezi taxikáři a dobrovolníky z neziskového sektoru, kteří pomohli lidem s postižením či starším občanům dojít do volebních místností. 

SDS nakonec obdrželo zhruba čtvrtinu voličských hlasů, tedy přibližně stejně jako v minulých volbách. 

Co si myslíte o tvrzení některých slovinských médií, že volby byly ovlivněné Ruskem?

Obecně platí to, že vše, co publikují média podporující SDS, by mělo projít řádnou kontrolou, ověřením.

Dle našeho fact-checkingu jsou tato média často zdrojem dezinformací a fake news. Konkrétně třeba Nova24TV je spoluvlastněná kamarády Viktora Orbána a řízená SDS. To je vše, co k tomu mohu říct.

Ubírá se Slovinsko, podobně jako Orbánovo Maďarsko, nedemokratickou cestou?

Ano, říkáme tomu „orbanizace“ Slovinska. Během pouhých dvou let se Janšovi podařilo téměř zničit Národní tiskovou agenturu RTVS, politicky ovládat veřejnoprávní rozhlas i televizi RTVS a jiné klíčové státní instituce, čímž podkopal demokratické hodnoty a ohrozil fungování právního státu. 

V Maďarsku před necelým měsícem také proběhly volby. Viktor Orbán měl pro své znovuzvolení využít i války na Ukrajině. Jakou roli tato válka hrála v parlamentních volbách ve Slovinsku?

Slovinsko je přece jen od Ukrajiny geograficky vzdálenější než Maďarsko. Pro nás je válka na Ukrajině spíše zahraniční než vnitrostátní politikou. 

Neviděla jsem náznak toho, že by bratříčkování mezi Orbánem a Janšou ubylo, a proto je mi divné, že Orbán cituje prokremelská média, zatímco Janša obviňuje slovinskou opozici z ruských vlivů. 

Janša si chce budovat pověst vůdce armády už od začátku devadesátých let, kdy působil jako ministr obrany během války ve Slovinsku v roce 1991.

I proto si myslím, že svou nedávnou cestu za prezidentem Zelenským do Kyjeva podnikl pouze kvůli vlastnímu obrazu než kvůli nějaké mezinárodní solidaritě. V tom však není sám. Všechno, co podniká trio Janša–Vučić–Orbán, je potřeba brát s rezervou a s ohledem na jejich populistické vládnutí (Aleksandar Vučič je prezident Srbska, pozn. red.). 

Anuška Delić investigativní reportérka a zakladatelka Oštro – prvního centra investigativní žurnalistiky se zaměřením na oblast Jadranu. 

Autorka textu: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: ČTK/AP/Petr David Josef

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.

The post Slovinsko po volbách appeared first on investigace.cz.