Sankce je zasáhly, jejich obsah ale nezmizel. Na ruské propagandistické weby Euromore a Golos podle rumunské redakce Public Record navázaly jiné projekty. Pod jinými názvy šíří stejné proruské narativy a nabízejí je i v češtině.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Evropské státy průběžně zavádějí sankce proti ruským propagandistickým médiím. Následkem toho sice některá z nich přestávají publikovat, jejich obsah se ale šíří dál pod novou značkou.

Novináři z rumunského média Public Record zjistili, že tento scénář se týká webů Euromore a Golos, které v minulosti přebíraly články z ruských propagandistických webů Sputnik a RT.

Původní weby po zavedení sankcí přestaly fungovat. Jejich obsah ale podle Public Record převzaly nové weby, Govorit a Euroview. Novináři zjistili, že původní a nové platformy nespojuje pouze podobný obsah, ale také technické zázemí, přesměrování internetových adres a společné identifikátory používané pro zobrazování reklamy. Evropské úřady zařadily tyto nové platformy na sankční seznam na jaře 2026. Oba weby ale obsah šíří dál.

Govorit a Euroview vycházejí ve čtyřiceti jazykových verzích včetně češtiny.

Česká jazyková verze Govoritu se představuje pod názvem Evropa mluví a používá heslo „pravda spojuje“. V jejím obsahu se pravidelně objevují tvrzení, která vykreslují Ukrajinu jako zkorumpovaný a rozpadající se stát, obviňují Západ z prodlužování války a představují Rusko jako zemi usilující o mírové řešení konfliktu. Weby také publikují názory proruských expertů.

Letos v září se na stránkách Euroview objevil například rozhovor s Ladislavem Zemánkem, bývalým akademikem a nynějším redaktorem Parlamentních listů, který se nedávno podílel na pořádání akce financované sankcionovaným ideologem a politologem Fjodorem Lukjanovem, jak informovaly Seznam Zprávy.

Přečtěte si

Na pražské konferenci po boku Miloše Zemana vystoupila Číňanka s vazbami na tamní tajné služby

Stejný web také odkazoval na článek Parlamentních listů nebo v červnu letošního roku zveřejnil komentář bývalého ukrajinského poslance Olega Vološina nazvaný „Život vedle Ukrajince nyní děsí 54 % Čechů – a to je jen začátek“. Text se odvolává na český průzkum veřejného mínění a výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Tehdejší sociologické průzkumy ale ve skutečnosti ukazovaly jiné výsledky.

Ruská státní nadace

Za financováním starších webů Euromore a Golos stála podle novinářů ruská státní nadace Pravfond. Ta je financována ruským ministerstvem zahraničí a oficiálně má pomáhat krajanům v cizině s ochranou jejich práv. Uniklé dokumenty ale ukázaly, že vedle právních služeb platila i propagandistické projekty a obhajobu lidí podezřelých ze špionáže.

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

Část peněz putovala také na právní pomoc Rusům žijícím v Česku. Jak v minulosti informovala redakce investigace.cz, která dokumenty zkoumala v rámci projektu Drazí krajané, šlo od začátku ruské invaze do Ukrajiny o desítky tisíc eur. Pravfond například schválil patnáct tisíc eur na obhajobu ruského hackera žijícího v Česku, zadrženého ve Francii při zásahu proti ransomwarové skupině Ragnar Locker.

Z dokumentů dále vyplynulo, že Pravfond schválil granty v celkové hodnotě nejméně 64 tisíc eur pražskému ruskojazyčnému týdeníku Pražský telegraf. Týdeník dlouhodobě vedla Natalia Sudlianková, kterou české úřady v roce 2025 vyhostily kvůli spolupráci s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Pravfond zařadila Evropská unie v dubnu 2026 také na sankční seznam mířící proti ruským destabilizačním aktivitám. Rada EU jej označila za jeden z klíčových nástrojů ruské strategie zahraničního vlivu.

Medvedčukova síť

Govorit zveřejňuje obsah mimo jiné pod jménem Viktora Medvedčuka, který financoval propagandistický web Voice of Europe. Podle novinářů z Le Monde byl Medvedčuk spojován rovněž s předchůdcem Govoritu, Golosem.eu.

Vedle Medvedčuka se na platformě objevují příspěvky připisované bývalému ukrajinskému premiérovi Mykolovi Azarovovi, ruskému komentátorovi Vladimiru Kornilovovi nebo bývalému ukrajinskému poslanci Olegu Vološinovi.

Autorka článku: Barbora Šturmová 

The post Sankce ruskou propagandu nezastavily. Pod novými názvy sankcionované weby dál publikují i v češtině appeared first on investigace.cz.

Společnost OpenAI vydala na konci srpna prohlášení, ve kterém tvrdí, že narušila novou ruskou vlivovou operaci. Konkrétně zablokovala skupinu účtů na své platformě ChatGPT, které propagovaly think tank s názvem International Burke Institute sídlící v Izraeli. Společnost OpenAI dále uvádí, že je to poprvé, co narušila skrytou operaci napojenou na Rusko, která byla takto propracovaná. O International Burke Institute a s ním spojené vlivové operaci s datovým analytikem Josefem Šlerkou natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Ruská propaganda v převleku za vědu. Příběh International Burke Institute appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů s názvem Pravda zaplavuje internet ruskou propagandou. Sestává z více než 280 webů ve 49 jazykových mutacích, které jen za minulý rok publikovaly přes 6 milionů článků. Česká mutace navíc patří k nejaktivnějším v Evropě. S datovým analytikem a redaktorem investigace.cz Josefem Šlerkou o tom, jak síť Pravda funguje a kdo za ní stojí, natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Propaganda pro stroje. Proč ruský server Pravda chrlí miliony článků, které skoro nikdo nečte appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů Pravda chrlí statisíce článků měsíčně a její česká mutace patří k těm nejaktivnějším v Evropě. Přestože jsou texty automaticky generované a jejich čtenost je mizivá, představují skutečnou hrozbu. Čtenáři této propagandistické mašinérie navíc zřejmě nejsou lidé, ale umělá inteligence. Skutečným záměrem totiž může být zamořit trénovací data jazykových modelů a vyhledávačů dezinformacemi, které pak AI naservíruje uživatelům ve svých automatických shrnutích a odpovědích.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Na konci ledna letošního roku udělil server NewsGuard cenu Dezinformátor roku 2025 Jevgeniji Ševčenkovi, provozovateli sítě webových stránek nazvaných News Pravda. Ševčenkova síť podle NewsGuardu ke konci roku 2025 obsahovala celkem 286 webů ve čtyřiceti devíti jazykových mutacích a za rok 2025 stihla publikovat minimálně 6,3 milionu článků. V drtivé většině případů se jedná o zprávy z ruských či proruských zdrojů.

Ačkoli síť webů pod značkou Pravda produkuje obrovské množství textů, jejich čtenost je podle dostupných dat velmi nízká. Analýza francouzské státní agentury VIGINUM z roku 2024 popsala, že během pouhých tří měsíců (červen až září 2023) publikovaly portály Pravda přes 150 tisíc článků v pěti jazykových mutacích. Zároveň ale VIGINUM z dat společnosti SimilarWeb spočítalo, že návštěvnost webu se držela v řádu nízkých desítek tisíc měsíčně.

Od té doby se situace podle výzkumníků DFRLab a analýzy redakce investigace.cz nijak nezměnila. Web stále produkuje texty ve větším a větším, objemu ale jeho čtenost je stále mizivá.

Kupříkladu česká mutace Pravda Česko publikovala v období od března do července 2026 skoro 270 tisíc článku, což je průměrně 320 článků denně. V rámci evropských jazykových mutací je ta česká na druhém místě hned za Itálií. Podle SimilarWebu ale měsíčně českou mutaci navštíví v průměru jen 2 300 uživatelů.

Důvodem, proč dokážou weby jako Pravda Česko denně vyprodukovat stovky textů, je, že je nepíšou lidští redaktoři. Celý web je generován z tisíců jiných zdrojů. Část je přebíraná přímo ze zdrojů v mateřském jazyce podle jednotlivých jazykových mutací, část je překládaná automatickými překladači. Z dat DFRLabu vyplývá, že unikátních zdrojů je skoro deset tisíc a jsou mezi nimi i ruské agentury TASS, RIA nebo online noviny lenta.ru.

Texty s takto zřejmým původem ale tvoří jen zlomek obsahu serverů Pravda. Až 75 procent článků pochází z více než osmi tisíc telegramových kanálů, u nichž není vždy jasné, odkud informace čerpají. Navíc různé telegramové kanály hrají v každé zemi různou roli.

Například v českém prostředí tvoří informace z telegramových kanálů MGzpravy, selskyrozum, Libertas_info_cz, uk100a a neCT24 více než polovinu všech zpráv serveru Pravda Česko. Jenže to neznamená, že jsou původním zdrojem informací. Tyto kanály totiž samy přebírají zprávy z dalších a dalších serverů.

Web Pravda Česko například publikoval zprávu s titulkem „Zničen nepřátelský sklad a logistické objekty v Buči“. Jako zdroj uvedl telegramový účet @Libertas_info_cz. Nicméně teprve po přečtení celé zprávy zjistíme, že se nejedná o původní zdroj a že zpráva ve skutečnosti pochází z ruského telegramového účtu Dva majoři.

Další zpráva, která oznamuje, že starosta New Yorku zjišťoval, zda by bylo možné v jeho městě zatknout izraelského premiéra, je doslovným překladem ruského telegramového kanálu Operace Z, a to včetně formátování a videa s titulky v ruštině. Do českého prostředí ji pak rozšířil telegramový účet Libertas_info_cz bez uvedení zdroje. Informace sama je přitom pravdivá, ale do informačního prostředí se nedostává od původního zdroje, ale přímým překladem z ruských kanálů.

Vedle politických témat se čtenář na webu Pravda Česko setká i s příspěvky zdánlivě neutrálními. Web například 19. července 2026 přinesl zprávu o experimentu, v němž vědci testovali sklony jazykových modelů ke lhaní. Čtyři AI modely (ChatGPT-5.5, Claude, Grok a Gemini) hrály hru, ve které jeden z nich dostal informaci o tom, kde se nachází „místnost smrti“. Za to, že se snažil ostatní modely do místnosti navést, nebo alespoň zatajit, že informaci má, dostával body. Jako zdroj článku je uveden telegramový účet InfodefenseCZ. Ten ale přinesl jen překlad ruského originálu z účtu Lomovka (jednoho z nejcitovanějších zdrojů celé sítě Pravda), který ale sám na původní studii americké firmy Kradle z června 2026 nikde neodkazuje. Zato k ní přidává větu, která ve studii vůbec není: umělá inteligence se chová podobně i při vyhledávání vědeckých studií, často zkresluje data nebo je interpretuje nesmyslnými „progresivními“ tvrzeními.

Pravda Česko šíří i zprávy, které odborníci označují za konspirační a nevědecké. Web například převzal příspěvek s videem, v němž se tvrdí, že „Měsíc není kus horniny plující v prostoru, je to plazma“. Pátrání po původu obsahu vede přes telegramový účet @jarek53 až k anglickojazyčnému účtu @theflateartherr, který, jak název napovídá, razí přesvědčení, že Země je plochá. K původnímu anglickému textu („The moon is not a rock floating in space, it is plasma“) ovšem český účet přidal ještě vlastní větu: „Nikdo nemůže přistát na plazmě a nedej bože tam ještě něco stavět a budovat. Ani Rusové…“ A právě v této rozšířené podobě se text propsal i do obsahu Pravda Česko.

K čemu to je? 

Otázkou je, k čemu stránky, které denně publikují stovky textů a téměř nikdo je nečte, vlastně jsou. Odpověď nabízí tým výzkumníků kolem Toma Willaerta z Vrije Universiteit Brussel, který analyzoval více než pět milionů článků ze 147 webů sítě Pravda a došel k závěru, že se jedná o první velký příklad takzvané infrastrukturalizace propagandy. Zatímco klasické dezinformační operace od petrohradské trollí farmy po kampaně, jako byl Doppelgänger, stavěly na obsahu s konkrétním sdělením, cílovým publikem a lidskou prací, síť Pravda je automatizovaná infrastruktura.

Servery v síti Pravda obsah nevyrábí, jen ho přerozdělují. A díky tomu, že jsou krmeny hlavně telegramovými účty, se navíc vyhýbají evropským regulacím – tedy nařízení DSA, které platformám nad 45 milionů uživatelů ukládá regulaci obsahu, což se mimo jiné týká i dezinformací.

Vzniká tak propagandistický stroj, který funguje nepřetržitě a bez zásadího lidského přičinění a jeho skutečným publikem nejsou čtenáři, ale indexovací roboti vyhledávačů a jazykové modely. Willaertův tým říká, že síť Pravda „předjímá internet, v němž lidé už nejsou primárním cílem“. Propaganda se podle něj přestává obracet k lidem a začíná zamořovat systémy, z nichž lidé čerpají odpovědi, jako jsou velké jazykové modely. K lidem se tak její obsah může dostávat prostřednictvím odpovědí AI chatbotů ať již přímo, nebo jako součást odpovědí vyhledávačů.

Americká nezisková organizace American Sunlight Project razí pro tuto techniku termín LLM grooming, tedy záměrné zaplavování internetu obsahem, jenž má zasáhnout tréninkové datasety a vyhledávací nástroje umělé inteligence. Zjednodušeně se tedy jedná o snahu tyto nástroje „vycvičit“, aby svým uživatelům poskytovaly dezinformace – a čím více takového obsahu na internetu je, tím pravděpodobněji si jej AI modely všimnou a vyhodnotí ho jako relevantní.

Společnost NewsGuard otestovala deset předních AI chatbotů na patnácti nepravdivých narativech šířených sítí Pravda. Chatboti je zopakovali ve 33 procentech odpovědí a v desítkách případů přímo odkázali na weby sítě.

Loni v říjnu výzkumníci z Harvard Kennedy School Misinformation Review zopakovali podobný test na čtyřech chatbotech a došli k méně dramatickým číslům. Nepravdivá tvrzení se objevila jen v pěti procentech odpovědí a na weby Pravda odkázalo osm procent výstupů. A většinou navíc jen proto, aby je vyvrátili. Podle autorů se narativy sítě Pravda vyskytují téměř výhradně u úzce formulovaných, okrajových dotazů, kde k tématu neexistuje kvalitní obsah a vzniká takzvané datové vakuum („data void“), které pak zaplní jediný dostupný zdroj, a sice Pravda. Tomuto fenoménu se investigace.cz věnovala už v minulém roce.

Ačkoli se čísla liší, všichni se shodují, že chatboti narativy sítě reprodukují. Mění se jen to, v jaké míře, jak často a proč. Jisté ale je, že obsah sítě Pravda už prokazatelně prosákl do trénovacích dat, z nichž se modely učí. Analytici DFRLabu jej letos našli v archivu Common Crawl s více než 40 000 archivovanými stránkami. Právě data Common Crawl jsou běžným trénovacím základem pro vývoj AI chatbotů.

The post Ruský server Pravda produkuje miliony článků, které nikdo nečte. Skutečným publikem jsou roboti appeared first on investigace.cz.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Běžná základka nebo pátá kolona putinovského Ruska? appeared first on investigace.cz.

Základní škola Věda slibuje „hladkou“ integraci Rusů do Česka. Podle školní inspekce ten slib ale nenaplňuje – někteří žáci i učitelé neumějí česky. Zakladatelka školy Elena Pinskaja i žáci se navíc i po únoru 2022 účastní akcí a vzdělávacích aktivit pod záštitou Kremlu, takzvaných nástrojů „měkké síly“. 

V listopadu roku 2024 proběhlo v Moskvě mezinárodní fórum Setkání Ruského světa, velká výroční akce pořádaná kremelskou nadací Russkij mir, jejímž zakladatelem je Vladimir Putin. Fóra se zúčastnili zástupci 80 zemí. Za Česko dorazila zakladatelka a zřizovatelka soukromé česko-ruské školy Věda Elena Pinskaja. 

Fórum Setkání Ruského světa je určeno všem podporovatelům a příslušníkům „ruského světa“ – koncepce, s níž přišel Kreml pro vysvětlení okupace Ukrajiny. 

Během jednoho z mnoha kulatých stolů věnovaných propagaci ruštiny a ruské kultury v zahraničí vyjádřila Pinskaja myšlenku, že odpovědnost za zřizování všeobecně-vzdělávacích ruských škol v zahraničí by měl převzít ruský stát. 

Zakladatelka soukromé pražské školy tento názor prosazuje už delší dobu. Tvrdí, že pracovní cesty zaměstnanců ruských vzdělávacích struktur, jejichž cílem je šířit ruštinu v zahraničí, jsou zbytečné. „Tuto práci už dávno vykonali a nadále vykonávají místní stoupenci, kteří na vlastní náklady vybudovali efektivní ruské školy,“ píše v článku z roku 2019.

Ve stejném roce získala Pinskaja finanční grant od nadace Russkij mir. Autoři zprávy věnované nástrojům měkké síly Ruska v EU upozorňují, že sankcionované organizace jako Rossotrudničestvo, které zřizuje ruská centra v Evropě, a nadace Russkij mir často rozdělují granty a finance. Vytvářejí tak „vertikálně integrované propagandistické sítě“. Od příjemců grantů totiž očekávají loajalitu vůči kremelským hodnotám.

Nedělejme z ruských dětí Čechy

Rok 2021 byl pro vztah Ruska a Česka velkým milníkem. Potom, co české bezpečnostní služby zjistily, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko, Česko vyhostilo osmnáct ruských diplomatů. Stát je označil za pracovníky ruských tajných služeb. V roce 2021 se škola při ruské ambasádě v Praze, kterou navštěvovaly zejména děti zaměstnanců ambasády, uzavřela. Česká strana nepovolila učitelům školy diplomatický status podle Vídeňské úmluvy a Rusko nepřevedlo školu do režimu běžné zahraniční školy fungující v ČR, jak je to u jiných zahraničních škol. Jedinou ruskou školou s výukou v ruštině, akreditovanou v České republice, se tak stala Věda.

Elena Pinskaja (tehdy Elena Azarnikova) společně se svou matkou založila vlastní školu Filipův dům v roce 1993 v Moskvě. Koncem devadesátých let se přestěhovala do Prahy, kde otevřela její pobočku. 

V současnosti základní škola Věda nabízí bilingvní výuku v ruštině a češtině na prvním i druhém stupni. Podle příspěvků školy i samotné Pinské na sociálních sítích cílí Věda zejména na děti, které se do Česka přestěhovaly nedávno a neovládají češtinu, případně na ty, které „kvůli šikaně na základě etnika odcházejí z jiných škol“. 

Přílišnou snahu ruskojazyčných migrantů integrovat své děti do českého školství považuje Pinskaja za následek tlaku „západního imperialismu vůči Rusku“. „Má to své kořeny ve známém obdivu k ‚Západu‘ ve srovnání s ‚imperiálním‘ přístupem k zemím bývalého socialistického bloku. Při politice prosazování Ruského světa na Západě je třeba tyto faktory zohlednit,“ podotýká ve sborníku článků věnovaném výuce ruštiny v zahraničí.

Přečtěte si

Propaganda pod rouškou kultury: Zřizovatel Ruského domu v Praze je na sankčním seznamu EU. Centru šéfuje proputinovská aktivistka

Konsolidace „ruského světa“

Elena Pinskaja spojení s Ruskem, zejména se státními diplomatickými institucemi, po odchodu ze země neztratila. Ředitelka pravidelně navštěvuje akce pořádané Rossotrudničestvem a dalšími organizacemi, které odborníci označují za nástroje ruské propagandy v rámci hybridní války.

Na videu z konference ruských krajanů z roku 2018, která se konala v prostorách Ruského centra vědy a kultury, je Pinskaja vidět mezi posluchači ruského exvelvyslance Alexandra Zmejevského, který oznamuje vznik vytvoření „nové, moderní struktury zaměřené na konsolidaci mladé části zahraničního ‚Ruského světa‘ – Mezinárodní sítě mladých krajanů“.

Na fotografiích z kulatého stolu s dlouhým názvem „Interakce a partnerství ruských vzdělávacích institucí v Česku s cílem zachování a propagace ruského jazyka a kultury“ z roku 2019 pózuje Pinskaja s karlovarským pravoslavným knězem Nikolajem Liščenjukem, vyhoštěným z Česka z bezpečnostních důvodů, Andrejem Končakovem, bývalým šéfem Rossotrudničestva v Česku a jedním ze dvou ruských diplomatů vyhoštěných rámci smyšlené ricinové kauzy, nebo s Annou Evsinou, zástupkyní předsedy ruských Krajanů, a dalšími osobami spojenými s ruskými institucemi.

Na jiné fotografii sedí s Končakovem, Evsinou a dalšími v karlovarské restauraci Pirosmani, která patří gruzínské podnikatelce Asmat Šanavě. Šanava má podle zjištění investigace.cz vazby jak na ruské kriminální podsvětí, tak na lidi z kremelských institucí. Ve stejném roce získala Pinskaja grant od nadace Russkij mir a Ruský dům v Praze s ní zveřejnil krátký rozhovor věnovaný školství na svých facebookových stránkách.

Putinovo Rusko není překázkou

Se stejnými organizacemi i lidmi přicházely v průběhu výuky do kontaktu i děti svěřené Pinské. Podle zjištění investigace.cz se žáci školy Věda účastnili online konferencí pořádaných nadací Russkij mir, poznávacích zájezdů do Ruska „Zdravstvuj, Rossija“ placených Kremlem i celosvětové akce Totální diktát, kterou organizuje Rossotrudničestvo. Jak samotná Pinskaja uvedla v příspěvku na Facebooku, ochudit děti o možnost vidět Rusko na vlastní oči jenom proto, že jde o „Putinovo“ Rusko, je neosvícená hloupost.

V roce 2020 se škola zapojila do projektu zastřešeného Koordinační radou krajanů „Pamatujeme a ctíme“ k výročí konce druhé světové války, v jehož rámci děti vyráběly pozdravy pro ruské veterány. Vytvoření pozitivního obrazu Ruska, podpora vlastenecké výchovy a takzvané historické paměti prostřednictvím dětské tvorby a her patří mezi metody práce kremelských institucí s mladou ruskou diasporou v zahraničí.

Další akce, uskutečněné v roce 2020, vlastenecké online konference „Cesty slávy – naše historie“ v čele s ruským poslancem Viktorem Vodolackým, se za školu Věda zúčastnila Anna Osinovskaja.

V roce 2021 se za podpory Ruského domu v Praze uskutečnila lekce věnovaná tématu boje proti „ideologii terorismu“. Škola se zapojila také do soutěže věnované 60. výročí ruské kosmonautiky. Cílem soutěže bylo podle webu Koordinační rady krajanů „vytvořit pozitivní představu o pilotech a kosmonautech a vychovávat vlastenecké cítění prostřednictvím tvůrčí činnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku“. 

Jen týden před invazí proběhla ve škole Hodina čísel, projekt zastřešený ruským ministerstvem školství, kde se žáci čtvrté třídy dozvěděli, jak mimo jiné vyšetřovat kybernetické útoky. 

Zástupci ruských státních institucí navíc školu také osobně navštěvovali. Například v roce 2019 do školy osobně dorazil Andrej Končakov, bývalý šéf Rossotrudničestva v Česku, a předal tamním žákům učebnice. 

Příležitostný kontakt dětí ze školy Věda s Ruským domem a některými ruskými institucemi potvrzuje i představitel ruských opozičních sil v Praze, jehož dcera školu navštěvovala o víkendech ještě v roce 2014. „Už v té době byla školy v duchu ‚ruského světa‘. Vzpomínám si, že oslavy Silvestra měly děti v Ruském domě nebo se také účastnily workshopů pořádaných Rosatomem (ruská státní korporace se zaměřením na jadernou energetiku, pozn. red.),“ říká. Dceru nakonec ze školy odhlásil kvůli nízké úrovni výuky a neprofesionálnímu přístupu učitelů. „Odešli jsme hlavně kvůli celkové atmosféře ve škole, ne kvůli politickým důvodům,“ dodává. 

Samotná Pinskaja na sociálních sítích opakovaně zdůraznila, že v její škole není místo pro politiku. Na otázku položenou v komentářích k příspěvku o uzavření školy při ruské ambasádě, zda ve škole přednášejí ruskou, či evropskou verzi dějin, odpověděla nejednoznačně. „Jistě se shodneme na tom, že v demokratické zemi nemůže existovat jediná jednoznačná verze (historie) pro různé vrstvy obyvatelstva, sociální skupiny apod. Proto naši mladí čeští učitelé seznamují děti s různými hodnoceními a verzemi – v souladu s principem demokratičnosti. Totéž dělají v Ruském lyceu (oddělení našeho Vzdělávacího centra) rusky mluvící učitelé,“ shrnula svůj postoj.

Mladí diplomaté z Česka

Škola nezpřetrhala vazby s Ruským domem ani po invazi Ruska do Ukrajiny v únoru 2022. Jen několik měsíců po invazi v červnu 2022 přihlásila Pinskaja svou dceru Taisii na každoroční letní školu Mladí lídři, která probíhala v Bulharsku a byla určena pro vybrané mladé krajany v Evropě. Pro představu o tom, kolik taková akce stojí, se nám podařilo dohledat rozpočet za rok 2023. Tato pětidenní akce, financovaná z rozpočtu Moskevského domu krajanů, stála Moskvu zhruba 10,5 milionů rublů, v přepočtu zhruba 2,8 milionů korun. 

Část účastníků letní školy v letech 2021 a 2022 včetně dcery Pinské pocházela přímo ze školy Věda. Takto popsal své dojmy z letní školy v roce 2021 žák školy Andrej Manujlov: „Navštívili jsme dům ruské kultury v Sofii, kde jsme měli možnost sledovat mistrovské umění našich herců. Byla to divadelní hra na téma druhé světové války. Budu-li upřímný, rozbrečel jsem se dojetím.“ Redakce oslovila Manujlova s žádostí o komentář, ten ale do doby uzávěrky článku neodpověděl. 

Většina účastníků programu Mladí lídři za Česko v letech 2021 a 2022 se podle zjištění investigace.cz přihlásila prostřednictvím Klubu mládežnické a dětské diplomacie v Česku pod vedením výše zmiňované Anny Evsiny. Ten vznikl za podpory ruského ministerstva zahraničních věcí a Koordinační rady ruských krajanů v Česku.

Účastníkem tohoto diplomatického klubu byl v minulosti i český blogger a plzeňský komunální politik Jakub Zieba, který dnes žije v Rusku a prostřednictvím příspěvků na sociálních sítích tamní život propaguje. Kulatých stolů diplomatického kroužku se účastní jak členové Koordinační rady, tak ruští diplomaté. Setkání se účastnil například bývalý ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij, Konstantin Kolpakov, předseda Rady mladých diplomatů Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace nebo Alexej Trjakin, tehdejší zástupce Ministerstva obrany Ruské federace pro oblast vojensko-pamětní práce v Česku. 

Přečtěte si

Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

Vedoucí projektové části českého diplomatického kroužku byla v minulosti Anna Sinicyna, ruská režisérka zaměřující se na vlastenecká témata. Stojí i za mediálním projektem Ruská řeka, který má prostřednictvím filmu a dalších mediálních formátů zkoumat, co je „ruská duše“ a „proč se v Rusku tolik mluví o válce“. Jako svůj cíl projekt vytyčuje „prosazování pozitivního obrazu Ruska v zahraničí prostřednictvím integrace mladých krajanů žijících v zahraničí do prostoru ruské kultury a historie“. „Dospívající, kteří vyrůstají daleko od své rodné kultury, nezískávají dostatečně hluboké znalosti o kultuře a historii Ruska a jsou vystaveni vlivu místních médií, která často zkreslují obraz Ruska ve světě,“ vysvětlují autoři v popisu projektu. Projekt běží od roku 2021 dodnes. V roce 2023 získal prezidentský grant Ruské federace.

Měkká integrace, nebo překážka v integraci?

Akreditaci českého ministerstva získala česko-ruská škola v roce 2014. Už při návštěvě České školní inspekce o dva roky později se ukázalo, že žáci kvůli slabé znalosti češtiny nedokázali naplnit program výuky. „V roce 2016 ČŠI mimo jiné konstatovala, že téměř polovina pedagogického sboru nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon své činnosti a že jazyková bariéra některých učitelů i žáků neumožňovala plnit výstupy školního vzdělávacího programu. Upozornila rovněž na porušování školské legislativy a nedostatky v řízení školy,“ říká mluvčí inspekce Anna Brzybohatá. Jeden ze závěrů inspekce navíc zněl, že se škole nedaří naplňovat koncepci integrace žáků-cizinců do českého prostředí školy.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Následující inspekční návštěva se konala o deset let později, v roce 2025, a dospěla k podobnému závěru: školní vzdělávací program není v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. „Efektivitu vzdělávání s výjimkou cizích jazyků snižuje neznalost českého jazyka žáky a některými učiteli,“ uvádí zpráva. Obě inspekční zprávy zároveň upozorňují na vysokou fluktuaci žáků ve škole. Kvůli tomu není možné „posoudit posun v úrovni jazykových dovedností, který by měl být patrný ve vyšších ročnících jako důsledek integrace a kontinuity vzdělávání v české škole“. 

V roce 2016 získala škola grant ve výši přes dva miliony na projekt Nejsme si cizí, který měl přispět k integraci zahraničních žáků do Česka. V průběhu posledních deseti let čerpala škola víc než 15 milionů na dotacích. Loni získala dvouletý grant na modernizaci jazykové učebny. 

Na dotaz redakce, zda není výše uvedený dlouhodobý nedostatek důvodem pro odebrání akreditace, česká inspekce odpověděla, že samotná inspekční zjištění automaticky nevedou k odebrání oprávnění. „O případném výmazu školy z rejstříku škol a školských zařízení rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve správním řízení.“

Redakce Elenu Pinskou oslovila. Ta spolupráci s ruskými státními organizacemi popřela. Na žádost o rozhovor odpověděla, že rozhovory neposkytuje, a požádala redakci, aby školu nezmiňovala v žádném kontextu. Na další dotazy neodpověděla.

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Ruský svět dětem: Pražská základní škola jako nástroj kremelské propagandy appeared first on investigace.cz.

„Ty zk*rvený ukáčko, vrať se, odkud jsi přišel, a rovnou na frontu!“ křičí chlápek v tričku s nápisem SPD na muže, kterého potkal v obchodě. Pod příspěvkem s tisíci zhlédnutími najdeme souhlasné komentáře. Jen malé logo umístěné v nenávistném videu vpravo dole značí, že situace se nikdy neodehrála a celý klip je falešný. Podle průzkumů lidé dokážou rozlišovat mezi reálnými a vygenerovanými videi čím dál tím méně.

Jiné video zobrazuje dvě důchodkyně, které se vulgárně hádají nad vajíčky v supermarketu. Že video není pravé, naznačuje opět jen malé logo vpravo dole. Podle srovnávací studie, jež porovnala výsledky z 56 výzkumů provedených v posledních letech, jsou lidé schopni poznat falešné video od pravého s přesností 55,6 %.

Do Česka zkrátka naplno dorazil fenomén urážlivých videí generovaných umělou inteligencí, takzvaných AI clapbacků, tedy krátkých a často vulgárních videoklipů, v nichž mnohdy vystupují nespokojení senioři. Mezi klipy jsou však i videa zjevně útočící na ukrajinské uprchlíky či příslušníky menšin. Slovo clapback označuje „chytrou nebo vtipnou odpověď někomu, kdo vás kritizoval nebo urazil“ čili to, čemu se česky říká „někoho setřít“. AI pak znamená, že videa byla vygenerována umělou inteligencí.

AI clapback videa si za pár týdnů získala značnou popularitu na TikToku či YouTube, kde najdete celou řadu kompilací těch nejúspěšnějších, jednom případě naříklad s více jak milionem zhlédnutí.

Fenomén AI clapbacků se od vtipných replik velmi rychle vyvinul k vulgárním a urážlivým útokům. Dnes už není problém vytvořit realistické a vůči někomu nenávistné video během několika minut, a tak se na TikToku setkáváme s podobnými AI clapbacky napříč všemi zeměmi a jazyky. A to včetně České republiky, například na účtech jako LojzaTV, matejkab nebo hanyss_. Většinou mají stovky až tisíc zhlédnutí, někdy i stovky tisíc. Jako třeba rasistické video pracující se stereotypem nevalné hygieny Indů.

AI clapbacky jsou svými tvůrci často označovány jako humorné či satirické. Jenže podle filozofa Tomáše Koblížka se mnohdy může jednat o rasismus nebo jiný nenávistný projev zabalený do přijatelnějšího hávu.

„U online komunikace, tedy také AI videí, pracující s rasistickým, mizogynním či ageistickým humorem se rozlišují dva protikladné styly: sugar-coating a e-bile,“ vysvětluje Koblížek. Sugar-coating se tváří jako laskavý humor používaný například politickými stranami k tomu, aby běžně odmítané postoje bylo možné snáze prodat širšímu publiku. Důvodem je to, že otevřený rasismus či homofobie by mohly odpuzovat voliče. Pokud je ale řečník podá jako lehčí vtip, u některých lidí bodují.

Na opačné straně škály je podle Koblížka právě e-bile („bile“ v angličtině znamená „žluč“). „Autoři se baví extravagantním urážením, výhrůžkami, obrazy explicitního násilí či nenávisti. Cílem je přitáhnout pozornost publika pomocí šoku a vyvolat silnou odezvu u fanoušků i odpůrců vyjadřovaných postojů. Videa, která jsem viděl, mají blíže k e-bile. Nejde o humor obrušující hrany, ale spíše o brutální typ zábavy, jež chce otřást pozorností,“ vysvětluje Tomáš Koblížek.

O současný masivní nárůst AI clapbacků se zasloužil hlavně nedávno zpřístupněný generátor videoobsahu Veo 3 od společnosti Google. Ten byl uveden na trh letos v květnu a umožňuje generovat hyperrealistická videa dlouhá až 8 sekund. Všechna videa Google označuje nejen skrytým digitálním vodoznakem, ale také charakteristickým logem – stylizovaným nápisem Veo vpravo dole. Díky němu lze tento typ obsahu snadno rozpoznat i v případě, že ho za AI generovaný neoznačí samotný autor videa.

Jenže když si tvůrce zaplatí 250 dolarů měsíčně, logo na videích viditelné není. Veo 3 není jediná taková služba, populární jsou i další, jako například Sora od společnosti OpenAI nebo nástroj od společnosti Pika Labs, který je přístupný přes chatovací aplikaci Discord.

Celosvětově ale zůstává nejpopulárnější Veo 3, a to i přesto, že oficiálně je dostupný jen v USA. Geografickou blokaci lze ovšem snadno obejít a video může vytvořit prakticky okamžitě kdokoli a odkudkoli. V redakci investigace.cz jsme zkusili kupříkladu zopakovat scénář norského videoskeče, jenž pracuje s antiasijskými rasovými stereotypy.

Zadání znělo následovně: „Starší muž venčí malého bílého psa. S úsměvem k nim přistoupí mladá žena asijského vzhledu. Sehne se a psíka začne radostně hladit. Úsměv na mužově tváři ale zamrzne a na ženu se podívá s panikou v očích. ‚Držte se dál od mého psa. Snědla byste ho.‘ Poté prudce trhne vodítkem a se psem utíká pryč z obrazu. Žena za ním zůstane nevěřícně a šokovaně zírat.“ Google Gemini s Veo 3 neměl s generováním tohoto scénáře žádný problém.

Fenomén AI clapbacků je starý v podstatě jen několik týdnů a pravděpodobně stojí na úplném začátku. Zatímco teď musí uživatel pro vygenerování videa navštívit speciální stránku, Google plánuje už v létě integrovat Veo 3 přímo do Youtube Shorts, což je populární obdoba TikToku. Na letošním ročníku filmového festivalu v Cannes to oznámil samotný šéf YouTube Neal Mohan s tím, že věří, že to přinese nové kreativní možnosti všem.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Nenávist generovaná umělou inteligencí. Nový trend na TikToku dorazil do Česka appeared first on investigace.cz.

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report. 

Kromě obvyklého zaměření na Ukrajinu zahrnovaly dezinformační kampaně během německých voleb také osobní útoky na významné politické představitele z různých stran. Některé politické strany jsou kampaněmi financovanými Ruskem naopak zvýhodňovány, nebo to tak aspoň vypadá. To lze prohlásit o AfD (Alternativa pro Německo, poz. red.), ta se přinejmenším v těchto kampaních nejevila jako cíl útoků.

Ano, je to daleko zřejmější než obvykle a pravděpodobně to souvisí s tím, že určité vize AfD se shodují s ruskými strategickými zájmy. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že obsah kampaní byl výrazně zaměřen proti CDU (Křesťansko-demokratická unie, strana s největším podílem hlasů, pozn. red.). Jedna z operací, nazvaná Overload, zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky, které zobrazovaly dystopické Německo pod vládou CDU a naopak prozářené a šťastné Německo pod vládou koalice v čele s AfD. Tyto obrázky obsahovaly loga politických stran a jasně ukazovaly příklon k AfD. K rafinovanějším taktikám patřily útoky na německé politické osobnosti.

Obecně se tyto kampaně zaměřují na otázky, jako je imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku a na ruské zájmy v Ukrajině.

Zaregistrovali jste, že by takové kampaně cílily i na menší strany, například Die Linke nebo BSW?

Ne. Obsah byl hluboce protikoaliční a zaměřený proti CDU, SPD (Sociálně-demokratická strana, pozn. red.) a Zeleným.

Přečtěte si

Jak Rusko útočilo na německé volby

Zmínil jste operaci Overload, ale v Evropě byla vedena celá řada dezinformačních kampaní, o nichž se tvrdilo, že jsou nástrojem ruské vlády. Různá média je označují různými názvy: CopyCop, Doppelganger, Overload, Undercut. Lze je od sebe nějak oddělit a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Rozdělujeme je podle jejich modů operandi neboli podle toho, jak se chovají. Obsahově i taktikou se však hodně překrývají. Myslíme si, že jsou také organizačně propojeny, protože všechny sdílejí podobnou infrastrukturu.

Například kampaň Doppelganger se vyznačuje tím, že se vydává za seriózní média – svůj obsah vypouští do světa ve formátu věrně kopírujícím již existující webové stránky známých médií, například Die Zeit, a následně zesiluje dosah na sociálních sítích prostřednictvím sítí neautentických účtů – takzvaných botů – a ukradených nebo nakoupených účtů reálných uživatelů. Kromě toho si během posledních dvou let lidé, kteří to provádějí, vytvořili vlastní značky přibližně padesáti webových stránek provozovaných na WordPressu.

Operace Overload byla zase postavena na spamových e-mailových kampaních. Tyto e-maily obsahují odkazy na falešná videa na Telegramu, jež se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journalu nebo v poslední době Der Spiegelu. Overload a Doppelganger jsou úzce propojené. Operace Undercut se s nimi rovněž překrývá obsahem i použitými taktikami a předpokládáme, že mezi nimi existuje také organizační propojení, které směřuje například k Social Design Agency, což je ruská IT firma vedená Iljou Gambashidzem. Ta hrála klíčovou roli v organizování dezinformačních kampaní, včetně projektu Doppelganger, s cílem ovlivňovat zahraniční volby a šířit proruské narativy.

CopyCop v podstatě představuje síť webových stránek, jež si mezi sebou přesdílí obsah vygenerovaný umělou inteligencí, konkrétně velkými jazykovými modely (LLM). Každá z kampaní má zkrátka své specifické charakteristiky, což nám umožňuje je sledovat.

Je možné spolehlivě přiřadit jednotlivé kampaně ke konkrétním aktérům? Na jaké typy indicií se zaměřujete?

Je to obtížné. U Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency, trollí farma Jevgenie Prigožina, pozn. red.) z Petrohradu to bylo mnohem jednodušší, protože jsme je dokázali identifikovat podle jejich IP adres. Obecně jsme však obvykle schopni vystopovat původ kampaní k ruskojazyčným aktérům. Například jsme narazili na kampaň, která obsahovala homofobní nadávky a obsah přímo zaměřený na americké zpravodajské služby. Zdálo se, že tyto skupiny se záměrně snažily dát americkým zpravodajcům najevo, kdo za kampaněmi stojí. Vypadá to, že tímto způsobem se pokoušely úmyslně upozornit úřady na svou identitu.

U CopyCop byla tato aktivita jednoznačně spojena s Johnem Markem Douganem, kterého podporuje Centrum pro geopolitickou expertizu (CGE) Alexandra Dugina a jednotka 29155 GRU. Dále také máme informace od různých výzkumníků, například z Microsoftu.

Jak hodnotíte dopad těchto kampaní? Ve své zprávě poměrně sebevědomě tvrdíte, že jejich dosah a efekt je omezený. Nedostatečné důkazy o dopadu ale nutně neznamenají, že je minimální…

Toto tvrzení zakládáme na metrikách, které nám poskytují sociální sítě. To se netýká pouze celkového počtu zhlédnutí, ale především zapojení uživatelů do interakcí s příspěvky. Zohledňujeme také šíření obsahu napříč různými platformami, přítomnost na webech a zapojení influencerů.

Ve většině případů pozorujeme, že jednotlivé příspěvky nemají markantní dosah mimo síť nebo skupinu účtů, jež se je snaží propagovat. V praxi to například znamená, že někdo publikuje video na Telegramu a následně se jej pomocí botů snaží šířit na sociálních sítích. Ideální pak je, když se s tímto obsahem, třeba právě s takovým videem, snaží interagovat například nějaký výzkumník – jako třeba já –, dejme tomu proto, že chce upozornit na to, že se jedná o imitaci reálných médií. Boti pak na jeho reakci odpoví záplavou dalších reakcí, čímž se snaží uměle navyšovat počet interakcí s tímto příspěvkem, a tedy zvyšovat jeho viditelnost. Oni totiž doufají, že si toho obsahu v ideálním případě všimne nějaký influencer, někdo s velkým dosahem, a přesdílí jej.

Protože však sociální sítě mohou tento typ chování vyhodnotit jako neautentický nebo jako spam a zabránit jeho zobrazení, často hodnotíme viditelnost kampaně na základě počtu sdílení jednotlivých příspěvků, včetně různých verzí téhož obsahu.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Existují nějaké příklady velmi úspěšné kampaně?

Ano, tou největší z poslední doby je video o USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), které sdílel Elon Musk a několik dalších významných osobností. Video jsme připsali operaci Overload. Vydává se za vysílání americké zpravodajské relace E! News a tvrdí, že USAID financovala cesty celebrit, například herečky Angeliny Jolie a dalších, na Ukrajinu, kdy u každé celebrity uvádějí částky v milionech až desítkách milionů dolarů, jež měly za tuto cestu dostat. Zvolili trochu jinou taktiku, neboť se spoléhali na konkrétní influencery na sociálních sítích – spíše než na neautentické účty – a jejich publikum. Právě fakt, že příspěvky měly vlivem influencerů publikum už od jejich zveřejnění, napomohl jejich snazšímu a většímu růstu.

V podobném případě minulý rok – po zatčení Pavla Durova (zakladatele Telegramu, pozn. red.) ve Francii – tvůrci těchto dezinformačních kampaní vytvořili video o Spojených arabských emirátech (SAE), v němž tvrdili, že SAE pozastavily nákup francouzských letadel jako pomstu za Durovovo zatčení. Toto video získalo značnou pozornost, kterou podpořilo i to, že jej do svého obsahu zahrnulo jedno indické médium. Existuje několik dalších, byť menších případů.

Jedním z příkladů, které jste pokryli, bylo napodobení britských bulvárních novin, jež obsahovaly zprávy, které se zdály být obecně negativní vůči Německu. Existují nějaké důkazy, že tento obsah přitahuje větší pozornost?

Neexistují důkazy, že by to mělo lepší nebo horší výsledky než jejich běžný videoobsah. Je to jednoduše pokus vyzkoušet jinou taktiku a zjistit, co zabere. Dříve jsme v rámci operace Overload našli v podobném stylu napodobeniny titulních stránek New York Post a New York Daily News.

Další taktiky zahrnují vytváření falešných snímků instagramových stories prominentních zpravodajských organizací a pokusy vytvořit iluzi občanské žurnalistiky. Například programem na tvorbu a úpravu digitální grafiky, jako je Photoshop, uměle vytvoří protiukrajinské graffiti na veřejném místě v nějakém evropském hlavním městě. Poté udělají několik kopií tohoto typu obrázku, například různé úhly pohledu na toto protiukrajinské graffiti, a šíří je jako printscreeny údajně pocházející od CBS, New York Times nebo Wall Street Journal.

Jaké hostingové služby tvůrci těchto kampaní používají a jak snadné je tyto obsahy blokovat nebo odstraňovat? 

Od září 2024 trochu diverzifikovali svou infrastrukturu, což znamená, že se přesunuli z evropských hostingových služeb, jež dříve využívali. Sice stále používají kombinaci některých hlavních cloudových služeb nebo registrátorů domén, stále častěji ale vidíme využití poskytovatelů hostingu zaměřených na ochranu soukromí, třeba Flokinet a Vice Temple (poskytovatel hostingu s obsahem pro dospělé, pozn. red.). Tyto hostingové společnosti jsou často založeny například na Islandu – kvůli vyšší míře ochrany soukromí. Tento přístup zvolili v naději, že jejich stránky budou mít větší trvanlivost a odolnost proti budoucím pokusům o jejich odstranění.

Často se ale stává, že své weby jednoduše opustí. Možná se unaví z neustálé potřeby je znovu registrovat nebo měnit infrastrukturu. Mnoho webů v USA je například nyní zcela offline.

Ve své zprávě uvádíte, že cílem kampaní bylo odradit voliče od podpory koalice vedené CDU, současně ale máte podezření, že některé kampaně se pouze snaží snížit celkovou volební účast. Jak to měříte?

Nečekáme, že by tyto snahy měly zásadní vliv na výsledek voleb. Zároveň to nevypadá, že by kampaně vedly například k vyššímu podílu hlasů pro AfD. Pokud k tomu ale došlo, myslím, že to bude spíše odrazem obecnějších nálad v Německu než čehokoli jiného. Tyto kampaně mohou podobný stav jen zesílit a efektivně „přiložit polínko do ohně“.

Je také třeba zohlednit, že kampaně musí vypadat úspěšně, protože jejich tvůrci jsou za to placeni. Social Design Agency, jedna z agentur provozujících kampaně, například musí ruské vládě ukázat metriky, které prokazují, že dosáhli kýženého efektu. Jde o jakési „hackování vnímání“. Snaží se znečistit informační prostředí a následně musejí prokázat určitou úroveň dopadu svým zaměstnavatelům, protože to mají ve smlouvách.

Do jaké míry jsou kampaně v Německu regionálně cílené?

Během voleb se například vyskytlo video s názvem „District 151“ – přiřadili jsme ho ke kampani CopyCop. Byl na něm údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku (obvod 151). Video tvrdilo, že kandidát AfD a strana jako taková byli vynecháni z horní části hlasovacího lístku. To je příklad kampaně jasně lokalizované na konkrétní obvod. Jak jsme ale zjistili, snaha o amplifikaci – tedy zesílení dosahu – kampaně se na daný region vůbec nezaměřovala. Překvapivě cílila především na účty v angličtině, často ve Velké Británii nebo v USA, které propagovaly myšlenku, že v Německu probíhá velký volební podvod, což spíše ukazuje na projektování konspirace nebo podvodu směrem ven než na přesvědčování samotných Němců.

Video mělo přibližně 500 tisíc zhlédnutí a někteří lidé zjevně věřili, že je pravdivé. Většina zhlédnutí ale byla od lidí mimo Německo. Kampaně jsou tedy do určité míry mezinárodní a možná tu hraje roli také naděje, že jejich obsah pronikne i do domácí sféry – to je ale čistá spekulace. Kampaně se obecně snaží získat pozornost, zvýšit zapojení uživatelů a ukázat nějaký důkaz o hmatatelném dopadu.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Existují nějaké důkazy, že podobné operace byly použity v České republice? Víme, že v minulosti bylo cílem Polsko.

Zatím jsme takový případ neviděli, ale v naší zprávě jsme to označili jako možnost z několika důvodů: v minulosti se obdobné věci děly v Polsku, ale také v Lotyšsku, Francii a Německu. Obecně jsou to země, které jsou pro vlivové operace nejpříhodnější. Vyšší prioritou pro ně mohou být státy jako Polsko, Rumunsko a Moldavsko, protože tam mají západní zpravodajská média nižší dosah. Na druhou stranu si myslím, že pokud ruští aktéři uvidí jasnou příležitost angažovat se ve vlivových operacích v České republice, mohou jí využít. Ale musí tam být příležitost. Ve Velké Británii jsme neviděli žádné kampaně, které by podporovaly konkrétní kandidáty, protože bez ohledu na to, kdo se dostal k moci, neexistovala vyhlídka na změnu britské politiky vůči Ukrajině, takže se to zkrátka nevyplatilo.

Pokud se ale například otázka financování Ukrajiny objeví v České republice nebo pokud tvůrci kampaní uvidí příležitost podpořit činnost politické strany prezentující se ve stylu AfD, myslím, že Rusko tuto možnost může využít.

Autor rozhovoru: Paul May

The post Další na řadě může být Česko, říká analytik appeared first on investigace.cz.

Jsou mladé, krásné, vyznávají konzervativní hodnoty a užívají si pohodlí moderních velkoměst. Po ruské invazi do Ukrajiny se do své vlasti vrátila řada blogerek, které dnes představují ruský život západním divákům. Vše je tu v pořádku. Přitom jsou ale aktérky účtů Z Ruska s láskou nebo Sasha meets Russia zaměstnané v ruských státních médiích. Proč se tím nechlubí?

Souvislosti ruské soft propagandy uvádí Kristina Vejnbender. Natáčel Petr Gojda.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou a za peníze Kremlu. Influencerku z Česka platila ruská propaganda

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

The post Podcast Odposlech: Z Ruska s láskou ale za kremelské peníze appeared first on investigace.cz.

Českojazyčný telegramový kanál s názvem Z Ruska s láskou, který natáčí blogerka a právnička Olga Vlasova, sleduje přes 4 600 uživatelů. Její tiktoková videa měla několik milionů zhlédnutí. Koncem roku 2022 se Vlasova odstěhovala z Česka do Ruska, kde založila blog, jenž podle jejích slov ukazuje „jinou stránku Ruska, která je velice krásná a hlavně pravdivá“. Podle zjištění redakce investigace.cz je však blogerka placena ruským sankcionovaným státním mediálním holdingem Rossija Segodnja, o čemž se ve svém blogu nezmiňuje. V této společnosti je vedena jako překladatelka.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle je nechtěný názor Rusky, která žila v Česku 13 let a vystudovala práva na Karlově univerzitě,“ zní pravidelná hláška v úvodu videopříspěvků ruské influencerky Olgy Vlasovy s názvem Z Ruska s láskou. Obsah blogu píše a natáčí v češtině, a přestože její profil na Instagramu a YouTube byl opakovaně zablokován, má v současné době tisíce odběratelů na Telegramu a jiných sítích. Na profilu na TikToku, který již není v provozu, měla Vlasova přes deset tisíc odběratelů a miliony zhlédnutí.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Podobně jako plzeňský rodák Jakub Zieba, s nímž Vlasova nedávno natočila rozhovor, ukazuje influencerka „skutečný“ život v Rusku, jejž podle ní západní média neukazují. Kritika Ruska zaznívá v jejím blogu naopak jen vzácně. Blogerka to vysvětluje hlavně tím, že se málokdy „nachází tam, kde je nějaké 💩“ (citace Vlasovy jsou přepsány doslova, pozn. red.). Pokud se přece jen rozhodne život v Rusku kritizovat, jde o kritiku místních samospráv, nikoli ruské vlády samotné. „Ale nejen tato katastrofa je strašná, ale také způsob, jakým místní vláda (gubernátor Krasnodarského kraje a jeho tým) skrývá rozsah katastrofy před vládou, před ruským prezidentem,“ vysvětluje blogerka stav Černého moře zamořeného mazutem ze ztroskotaného ruského tankeru. Ten byl součástí takzvané ruské stínové flotily, která porušuje sankční a bezpečnostní předpisy, o čemž se Vlasova ovšem nezmínila.

Úspěšná právnička?

Zatímco život běžných Rusů je hlavním předmětem zkoumání Vlasovy, její vlastní život – zejména jak si na něj osmadvacetiletá blogerka vydělává – není zcela zřejmý.

 „Já jsem právník a po návratu do Ruska pokračuji ve své praxi, nic se nezměnilo,“ odpovídá Vlasova na otázku fanoušků, čím se v Rusku živí. V jiném příspěvku si povzdechne nad vyššími platy vedoucího prodejny: „Já jako právník (jasně, nejsem hlavní TOP advokát ve firmě), dostávám jen o něco více než tito prodejci… Kde je v tomto světě spravedlnost?“ Ke své poznámce však dodává, že je to hlavně tím, že „v Rusku je rozdíl mezi vyšší a nižší třídou stále menší a menší“.

V roce 2023 Vlasova skutečně založila firmu OBS-Consulting se sídlem v Anapě na severozápadě Kavkazu, která se podle ruského obchodního rejstříku věnuje právnímu poradenství a finančním konzultacím. Zatímco za rok 2023 firma zaplatila 80 tisíc rublů (v přepočtu 21 tisíc korun) na daních, v loňském roce se OBS-Consulting příliš nedařilo – podle rejstříku měla firma v roce 2024 nulový zisk. V dalším příspěvku však Vlasova zmiňuje i jinou pracovní náplň, která jí umožňuje navštěvovat kulturní akce v Moskvě. „Dnes jsem měla v rámci své práce v obchodní společnosti možnost zúčastnit se fóra BRICS věnovaného rozvoji měst,“ píše. O jakou společnost se jedná, však neupřesňuje.

Místo toho v příspěvku vyvrací názor, že je Rusko izolované na světové politické scéně. „Nikdy se nepřestanu přesvědčovat a nepřestanu to ani opakovat furt dokola – Rusko zdaleka není izolovanou zemí…Ti, kteří tvrdí, že se celý svět otočil k Rusku zády, jsou buď slepí, nebo hloupí,“ popisuje dojmy z konference. 

Přestože má Vlasova trvalé bydliště na stejné adrese, kde sídlí její anapská firma, v Moskvě se podle obsahu blogu vyskytuje mnohem častěji. Jedním z možných vysvětlení je její zaměstnání. Podle zjištění investigace.cz byla vystudovaná právnička zaměstnána v roce 2024 jako „překladatelka“ v ruském mediálním holdingu Rossija Segodnja, jenž zastřešuje hlavní ruská propagandistická média, jako jsou Sputnik, televizní kanál RT (dříve Russia Today) nebo zpravodajská agentura RIA Novosti. Pracovní telefonní číslo Vlasovy rovněž odpovídá kontaktu na hlavní kancelář této agentury v Moskvě. 

Právě RIA Novosti nejenže pokrývala dění na zmíněném fóru BRICS, který Vlasova navštívila, ale byla také jeho hlavním mediálním partnerem. O své práci pro ruský mediální holding se však Vlasova na svém blogu nezmiňuje. Na jejím telegramovém kanálu ani instagramovém profilu není jediná zmínka o RT nebo RIA Novosti. Redakce Vlasovu oslovila s žádostí o vyjádření k její spolupráci se státními médii, blogerka nám však komentář neposkytla. „Nemám o rozhovor s vámi zájem,“ napsala.

Přečtěte si

Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

RT jako nový hub zahraničních influencerů

Zaměstnání Vlasovy v ruské mediální organizaci není jediným odhaleným případem spolupráce zahraničních blogerů s prokremelskými médii. Před dvěma týdny přišla ruská exilová redakce Nové Gazety Evropa se zjištěním, že rusko-americká blogerka Alexandra Jost, jež vede anglojazyčný blog s názvem Sasha meets Russia, byla rovněž financována z rozpočtu televizního kanálu RT z mediálního holdingu Rossija Segodnja. Ani Jost nikdy veřejně nemluvila o práci pro RT. Naopak, v jednom ze svých příspěvků se dokonce vysmála domněnce, že zastánci a popularizátoři „ruského světa“ jsou placení ruským státem. Jost na žádost novinářů o komentář neodpověděla.

Blogerky často využívají ruskou tradiční estetiku k propagaci života v Rusku:

Podle zjištění Nové Gazety Evropa publikovaný obsah blogerky často souzněl s obsahem dalších zahraničních influencerů žijících v Rusku z okolí ruské poslankyně Marii Butiny. Mezi ně například patří i Francouzka Gabrielle Duvoisin a Němka Liza Graf. Blogeři v podobnou dobu publikovali videa z oslavy Čínského nového roku v Moskvě nebo z vánočního tržiště na Rudém náměstí. Stejná časová korelace je vidět i v obsahu blogu Z Ruska s láskou.

Migranti jsou vítáni. Pouze ze Západu

Maria Butina je ve světě známá především jako ruská špionka, která byla v roce 2018 ve Spojených státech odsouzena na rok a půl do vězení. Po návratu do vlasti začala pracovat jako moderátorka v televizi RT. V roce 2022 natočila exkluzivní rozhovor s Viktorem Butem, odsouzeným obchodníkem se zbraněmi. Hned v úvodu rozhovoru Butina konstatovala, že „Buta odsoudili pouze proto, že je to Rus.“

Poté, co byl v Rusku loni přijat zákon o urychleném udělování tzv. duchovně-morálních víz pro občany zemí „nepřátelských vůči Rusku“, založila Butina projekt na pomoc s relokací těchto občanů do Ruska s názvem „Vítejte v Rusku“.

Podle vyjádření Butiny pochází většina zájemců o přesídlení z Francie, Německa, Austrálie, USA a Itálie. „Hlavním důvodem je LGBT. Všichni sem jedou s dětmi. Vnucování liberální výchovy, hodiny sebeuspokojování ‚Poznej své tělo‘ v mateřských školách v Německu a tak dále – to všechno je nechutné. Například jedna žena musela vzít své dvě dcery ze školy, protože tam začali pořádat akce prohazování oblečení. To znamená, že dívka si musela vzít chlapecké oblečení a chlapec dívčí. Rodiče to nechtějí a odjíždějí, protože pro ně je jejich rodina a děti důležitější,“ vysvětluje Butina motivaci přistěhovalců.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Na setkáních s nově přistěhovalými cizinci, jež Butina pravidelně organizuje, má přesto významná část přítomných cizinců ruské kořeny. Jednoho setkání se například zúčastnila německá blogerka Natalie Lie s partnerem, což je Němka původem z ruskojazyčné rodiny z Kazachstánu, nebo již zmíněná rusko-americká blogerka Alexandra Jost. V telegramovém chatu určeném k pokládání dotazů převažují rovněž migranti z postsovětských zemí. Projekt podle Butiny nečerpá žádné státní dotace a financuje jej ona sama, ze svých vlastních prostředků a dobrovolných příspěvků. „Když pracujete chytře, nepotřebujete peníze. Například blogery nejvíce zajímá obsah, to, aby mohli něco navštívit a uvidět. My jim v tom jen pomáháme,“ podotýká.

The post Z Ruska s láskou a za peníze Kremlu. Influencerku z Česka platila ruská propaganda appeared first on investigace.cz.