Speciální live vydání podcastu Data Boutique z dokumentárního festivalu v Jihlavě. Josef Šlerka s moderátorkou a zástupkyní šéfredaktorky investigace.cz Zuzanou Šotovou na základě dat ukazují, co lze měřit a co se zatím jen tuší o dopadu dezinformačních kampaní na české parlamentní volby v kontextu současné Evropy i v kontextu nedávné české historie. V čem pomohla rumunská a moldavská zkušenost? Bylo vůbec v Česku lákavé do voleb zvnějšku zasahovat? A jaká byla a jsou rizika pro české prostředí? Podcast jsme natáčeli 29.10. v rámci Inspiračního fóra MFDF Ji.hlava.

The post Podcast Data Boutique: Vliv dezinformací na české parlamentní volby appeared first on investigace.cz.

Rozhovor s Terezou Friedrichovou z agentury NMS a volebním sázkařem Michalem Sirovým o tom, jak číst volební průzkumy, proč se predikce agentur liší a co můžeme očekávat od letošních sněmovních voleb.

Volební preference versus volební modely: V čem je rozdíl?

Josef Šlerka: Když si otevřeme různá média, vyskakují na nás titulky typu „Piráti si polepšili o půl procenta“ nebo „ANO ztratilo tři desetiny“. Často vidíme formulace „lidé by volili“, jindy „volební model ukazuje“. Pojďme si v tom udělat pořádek. Jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi?

Tereza Friedrichová: Modelujeme, s jakou pravděpodobností se lidé budou voleb účastnit, s jakou pravděpodobností budou volit stranu, kterou verbálně preferují, nebo ty strany, které ještě zvažují. Volební preference jsou něco jiného – to je čistá odpověď respondenta, o které straně momentálně zvažuje, že jí dá svůj hlas.

Když se podíváme na volební preference, může mít ANO třeba 29 procent. Ale volební model může tuto stranu nadhodnocovat nebo podhodnocovat, protože do něj vstupují různé okolnosti: voličova pravidelná účast u voleb, jeho zájem o politiku, jistota volby. Všechny tyto faktory tvoří model, který je často jiný než čisté preference.

Josef Šlerka: Jinými slovy, model je volební preference upravená o historickou zkušenost s voliči?

Tereza Friedrichová: Přesně tak. Což je samozřejmě i slabé místo modelů, protože dnešní doba je dynamická. Společnost se proměňuje rychleji než před padesáti nebo sto lety. Dnes nemusí být stejná jako před čtyřmi lety, tedy v době, z níž vychází nastavení volebních modelů.

Michal Sirový: Volební preference se dnes už téměř nezveřejňují. Všechny relevantní agentury v Česku i zahraničí zveřejňují volební modely. Když se podíváme na poslední velké volby v Česku – ty do Evropského parlamentu –, tam bylo zajímavé, že volební modely nedokázaly odhadnout úspěch Motoristů.

Bylo to proto, že modely pracují s historickou účastí respondentů. Voliči Motoristů nebyli běžní voliči, k volbám dřív moc nechodili, ale Motoristé je dokázali přesvědčit. S tímto faktorem průzkumníci nedokázali počítat. Většinou ale platí, že volební modely jsou přesnější než preference, protože zahrnují historii a současné deklarace.

Stačí tisíc lidí? O velikosti vzorku a kvalitě dat

Josef Šlerka: Lidé se pořád ptají, jestli ke stanovení výsledku průzkumu opravdu stačí 1 200 respondentů. A druhá častá otázka: Jak jsou ty vzorky kvalitní?

Tereza Friedrichová: Začnu velikostí vzorku. Panuje konsenzus, že tisícovka respondentů je optimální z hlediska přesnosti a nákladů. Kdybychom sbírali odpovědi od dvou tisíc respondentů, model by byl možná o maličko přesnější, ale benefit většího vzorku není tak velký, aby se vyplatil finančně.

Co se týče kvality – my v NMS bereme respondenty z National Sample, dříve Český národní panel. Ze stejného souboru čerpá i STEM. Sběr dat provádíme pouze online, takže ve vzorku je online populace České republiky.

Respondenti se do panelu dostanou tak, že se zaregistrují a vyplní krátký dotazník s demografickými údaji. Pak jim někdo zavolá a ověří všechny údaje. Následně vyplní další dotazníky – o konzumaci médií, o svém majetku a podobně. Přesně víme, koho vybíráme.

Do volebních modelů naopak vybíráme lidi na základě kvót a podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje. A zároveň srovnáváme tuto poměrnou část se stejným vzorkem populace při předchozích volbách v roce 2021.

Josef Šlerka: To znamená, že rozložení lidí ve vzorku odpovídá výsledkům z předchozích voleb?

Tereza Friedrichová: Rozložení vzorku odpovídá celé české populaci – stejné zastoupení žen a mužů, stejné zastoupení podle vzdělání. Současně si dáváme pozor, aby byli zastoupeni lidé podle toho, jak dopadly minulé volby.

Josef Šlerka: Je to zmenšený model republiky.

Tereza Friedrichová: Přesně tak.

Michal Sirový: Česko má něco mezi 10–11 miliony obyvatel, a když se podíváme na vzorky v zahraničí, typický počet respondentů je také 1 000–2 000 lidí. I na Velkou Británii stačí průzkum o tisíci lidech.

Statistická chyba: Kdy je titulek „polepšili si o půl procenta“ nesmyslný?

Josef Šlerka: Druhá magická věc je chyba – 2,5 procenta, půl procenta u malých nebo velkých stran. Spousta titulků například začíná slovy „Piráti si pohoršili o půl procenta“. Je takový titulek vůbec smysluplný?

Tereza Friedrichová: Chápu některé novinářské zkratky, ale tohle je zkratka příliš velká. V každém vzorku je chyba, která se s počtem respondentů zmenšuje. Pokud bychom nechtěli žádnou chybu, museli bychom uspořádat průzkum po celé České republice.

Vždycky počítáme s intervalem spolehlivosti. Statistická chyba u velkých stran se pohybuje kolem tří procentních bodů. Když naměříme, že ANO má 31 procent, může jich mít 34 nebo 28. U malých stran je chyba menší, třeba 1,5 procenta.

Víme s 95procentní pravděpodobností, že výsledek se bude pohybovat v tomto intervalu. Kdyby se provedlo 100 měření, v 95 případech by výsledek spadl do tohoto rozmezí.

Michal Sirový: Letošní volby jsou specifické tím, že preference se vůbec nemění. Největší události byly spíše akvizice dalších politických subjektů než výkon v kampani. Největší změna nastala, když SPD vstoupilo do koalice s menšími stranami a vyrostlo z 8 na 12 procent. Od té doby se ale nikam nehýbe.

Jediný výrazný posun mimo akvizice je mírný pokles ANO z 33–34 procent na začátku roku na současných 31 procent. Novináři musí reportovat o tom, že se v průzkumech nic neděje.

Josef Šlerka: To je pro novináře nejhorší zpráva.

Michal Sirový: Prima CNN si nechává dělat průzkumy týden co týden. Že by ale desetkrát za sebou měli titulek „zase se nic nestalo“? Asi jim na to moc lidí klikat nebude. Je otázka, kde je hrana, kdy reportovat o růstu o 0,8procentního bodu jako o největší zprávě z průzkumu.

Průzkumy jako sebenaplňující proroctví

Josef Šlerka: Malé strany kolem 5,5 procenta jako Motoristé nebo Stačilo!, pohybující se okolo 6,5 procent, pořád nemají jistotu, že se do sněmovny dostanou. U Motoristů je v tomto směru asi 60procentní šance, 40 procent ukazuje, že neuspějí. Lidé sledují průzkumy a alokují své hlasy podle toho, aby „nepropadly, nevyšly naprázdno“. Do jaké míry jsou průzkumy sebenaplňujícím proroctvím?

Tereza Friedrichová: Určitě to voliči vnímají a reflektují. Když třeba rozkliknu diskusi k průzkumu, 90 procent komentářů zní: „Výzkumům nevěřte, je to podvod, je to zaplacené.“ Ale komentáře na sociálních sítích jsou samostatná kategorie.

Myslím, že běžní voliči, kteří se zajímají o politiku normálně, k průzkumům přihlédnou. Občas to vidí v televizi, udělají si volební kalkulačku. Může to ovlivňovat jejich výběr strany na úkor jiné.

Typicky jsme to vídali u Zelených – v průzkumech měli 3,5 procenta, potenciál vyšší, ale lidé je nechtěli volit. Před evropskými volbami jsme u Zelených zanamenali velkou neochotu voličů dát svůj hlas všanc kvůli možnému propadu.

Voliči nad tím přemýšlejí, je však důležité zacházet s výzkumy jako s jakoukoli jinou informací. Je to informace o voličských náladách v čase, kdy se realizoval průzkum.

Proč se agentury liší a co to znamená

Josef Šlerka: V Česku je celá řada agentur sdružených v SIMARu. Často se stává, že výzkumy mezi sebou nesedí. Čím jsou způsobené odlišnosti? Kdy je rozdíl už příliš velký?

Michal Sirový: Ve Spojených státech provedli před prezidentskými volbami v roce 2016 zajímavý experiment. New York Times nechal sesbírat průzkum na Floridě a hrubá data předal několika analytikům. Každému vyšlo něco jiného a jejich výsledky se pohybovaly v rozmezí od vedení Hillary Clinton o 5 bodů až po převahu Donalda Trumpa o 2 body.

Podobné rozdíly jsou často způsobené tím, že každá firma má trochu jiný volební model. Můžete se jinak dívat na váhu deklarace o účasti, na zvažování stran na dalších místech. Některé agentury se ptají na tři subjekty na druhém místě, jiné jen na jeden.

V Česku letos žádné extra velké rozdíly nevidíme, až na jeden – byl velký rozdíl mezi tím, co na začátku roku naměřilo NMS pro hnutí ANO a co této straně přiřknul Ipsos. NMS často naměřilo kolem 29 procent, Ipsos kolem 35 procent, a to prakticky ve stejném období.

Tereza Friedrichová: Velkou roli v tom hraje samotné dotazování a panely. Každá agentura má své vlastní panely s trochu jinými lidmi. Vybíráme je na základě kvót, teoreticky by tak měl být všude stejný vzorek populace, ale některé panely mohou určité skupiny zvýhodňovat.

Agentura Kantar se dotazuje telefonicky, tam může být větší stydlivost říct tazateli: „Budu volit SPD.“ Může to vést k seberegulaci názoru nebo k přidání se k předpokládanému vítězi.

My máme online dotazování se seznamem stran. Respondent vidí všechny a může si vybrat. Naše metoda má ale také své mouchy – nezahrnuje populaci offline.

Sázkové agentury versus průzkumy

Josef Šlerka: Mají sázkové agentury lepší předpovědi než ty, které provádějí výzkumy?

Michal Sirový: Historicky jsou sázkové agentury o něco přesnější než průměr výzkumných agentur, ale rozdíl je extrémně nízký. Radil bych se dívat na průměry průzkumů.

Pondělí 29. září bude poslední den před moratoriem na průzkumy. Sázkové kurzy ale běží i po pondělí, až do volební soboty. Pokud se někdo chce informovat o nejaktuálnějších preferencích, doporučuji místo historického průměru sledovat sázkové kurzy.

Josef Šlerka: To je pozoruhodné – sázkové agentury, které v tom mají peníze, reflektují dění i v čase, kdy se průzkumy nesmějí zveřejňovat.

Michal Sirový: Reflektují to nejen firmy, ale i sázkaři. Jestliže by se v úterý někomu povedla nebo nepovedla debata nebo se objevil nějaký skandál, bude to mít dopad na kurzy, ale už to neuvidíme v průzkumech.

Nerozhodnutí voliči: Třetina, třetina, třetina?

Josef Šlerka: Řada lidí říká, že volby nakonec rozhodnu nerozhodnutí voliči. Může se stát, že současná vládní koalice najednou vykouzlí 30 procent hlasů navíc? Jaká je role nerozhodnutých?

Michal Sirový: Před 15–20 lety průzkumy nerozhodnuté respondenty nezapočítávaly a zveřejňovaly jen ty rozhodnuté. Problém nastal v roce 2010, kdy bylo nerozhodnutých asi 30 procent, ale byli především na straně ODS a TOP 09. Rozhodovali se mezi ODS a Topkou, ne mezi ODS a ČSSD.

Postupně se přešlo na volební modely, které s obdobným rozhodováním počítají. Když se rozhodujete fifty-fifty mezi SPOLU a STAN, neznamená to, že v modelu nejste zahrnuti. Pracovníci agentur přisoudí půlku hlasu SPOLU a půlku STAN.

Může se ovšem stát, že SPOLU nakonec získá více, než má v modelu, ale bude to na úkor subjektu, mezi kterým se lidé rozhodovali. Síla bloků už je relativně známá, ale nevíme, ke komu se v rámci bloku voliči přikloní.

Tereza Friedrichová: Lze to zjednodušit tak, že poměry hlasů vládní koalice plus Piráti versus opozice pravděpodobně zůstanou stejné a fluktuace bude uvnitř.

U vládního bloku můžeme s větší jistotou říct, že počet hlasů zůstane plus mínus stejný. Vládní voliči jsou rozhodnutí jít volit, chodili historicky, chodí pravidelně. Možná nevědí, jestli zvolí STAN, nebo SPOLU, ale k volbám dorazí.

U opozice je situace jiná. Někteří jsou rozhodnutí volit SPD, ale nejsou pravidelnými voliči. Od volby je může odradit, pokud si řeknou: „Máme náskok, je to rozhodnuté.“ U opozičního bloku bude důležité, nakolik se stranám podaří mobilizovat voliče v posledním týdnu.

Kdo jsou čeští nevoliči?

Josef Šlerka: Zdá se, že volební účast bude pravděpodobně nižší než v minulých volbách. Kdo jsou čeští nevoliči?

Michal Sirový: [kroutí hlavou] Ze všech modelů vychází účast velmi podobná roku 2021. Některé ji sice ukazují mírně nižší, například 63 procent oproti minulým 65,5 procenta. Rozhodně ale nečekám propad na 59 procent nebo naopak nárůst na 71 procent jako ve druhém kole prezidentských voleb.

Tereza Friedrichová: Z průzkumů vychází, že nevoličů je asi 15 procent české populace. Při volební účasti to ale takto nevychází, neboť se tam objevuje spousta lidí, kteří chodí volit nepravidelně.

Nevoliči jsou spíše lidé, kteří se nezajímají o politiku, jsou ve středním věku a méně vzdělaní, ale patří k nim i hodně mladých, nebo naopak občané ve věku kolem 55 let, tedy lidé znudění politikou. Určitě se nejedná o nejstarší voliče – ti většinou chodí volit pravidelně.

Mobilizovat nevoliče v rámci současné kampaně moc nejde. Musela by se stát nějaká přelomová historická událost. Jsou totiž úplně odstřižení, nesledují to dění, možná ani nevědí, že budou volby.

Nebo mají pocit, že jejich hlas nemůže nic ovlivnit. Ve fragmentovaném systému s velkým počtem stran nevědí, komu odevzdat svůj hlas. Když jej dáme straně s 5,5 procenty, změní se něco?

Kroužkování: Může zamíchat kartami?

Josef Šlerka: Máme zkušenost z minulých voleb, kdy kroužkování změnilo politickou scénu – například rozdělení hlasů u Pirátů a STAN. Momentálně existují subjekty složené z více stran: SPOLU, SPD se čtyřmi stranami, Stačilo! s členy jiných stran. Může kroužkování s výsledky závažně zamíchat?

Tereza Friedrichová: Máme k tomu průzkum provedený pro iRozhlas. Kroužkovat plánují především voliči koalic nebo uskupení. Voliči SPOLU půjdou kroužkovat, především voliči KDU-ČSL, kteří jsou koncentrovaní na Jižní Moravě.

Budou kroužkovat i voliči Stačilo!. Mohlo by to znamenat problémy pro Janu Maláčovou v Praze, protože pražští voliči jsou spíše bývalí komunisté, kteří budou chtít do sněmovny kandidáta za komunisty, nikoli Maláčovou.

U SPD spojené s menšími stranami to bude rovněž hrát určitou roli, ale podařilo se jim dostat kandidáty SPD na přední místa kandidátek, takže se do sněmovny asi dostanou tak jako tak.

Michal Sirový: V roce 2021 získaly ODS a TOP 09 v rámci SPOLU o něco méně mandátů, než by bylo na kandidátkách bez kroužkování. KDU-ČSL měla disproporčně více mandátů.

Letos bude kroužkování důležité u Stačilo! a SPD. Pokud by uspěly všechny kandidující subjekty z „velké sedmičky“, měli bychom ve sněmovně patnáct stran.

Když jsem si na začátku září dělal přepočet, Stačilo! mi vycházelo na třináct mandátů. Z toho by šest získalo KSČM, jen tři Stačilo! a dva sociální demokracie. Bavíme se o situaci bez kroužkování.

A dva mandáty by získala ČSNS, kterou 99 procent lidí nezná, ale je na dobrých místech v krajích. Bude zkrátka záležet, jak budou kroužkovat komunisté a jak voliči, kteří dříve komunisty nevolili, ale jsou antisystémoví.

Kam zmizeli voliči SPOLU?

Josef Šlerka: Když porovnáme výsledky z roku 2021 se současností, rozdíly jsou relativně malé. ANO mělo 27, nyní má 31 procent – rozdíl čtyř procent. Největší rozdíl je u SPOLU – asi sedm procent. Kam zmizeli voliči SPOLU?

Tereza Friedrichová: Jsou rozprostřeni – nejčastěji u STAN a Pirátů. Část se rozhodla nevolit, ale v celkovém kontextu je to zanedbatelné.

Jsou to voliči, kteří před čtyřmi lety šli volit SPOLU na poslední chvíli. Kampaň je tehdy dokázala zmobilizovat, věrohodně prezentovat hrozbu v podobě Andreje Babiše. Ti jsou teď zklamaní a buď zvažují, že volit nepůjdou, nebo se odklonili k jiným stranám.

Mladé voliče před čtyřmi lety nikdo neoslovoval, oslovila je až na poslední chvíli koalice SPOLU a šli ji masivně volit. Letos se to nebude opakovat, protože ANO systematicky cílí na mladé přes TikTok, navíc vznikli Motoristé zaměření na mladé muže.

Před čtyřmi lety mladí masivně volili vládní tábor, letos je to rozloženo rovnoměrněji. Stále vidíme tendenci mladých více volit SPOLU, Piráty a STAN, ale už to není takový rozdíl jako tehdy.

Může se v posledním týdnu ještě něco změnit?

Josef Šlerka: Jak bylo řečeno, pondělí je poslední den pro zveřejňování průzkumů, pak začne platit moratorium. Očekáváte, že se může stát něco, co by mohlo ohrozit cestu k většině ANO s ostatními opozičními stranami?

Michal Sirový: Přesuny se odehrávají zejména v rámci bloků. Ze STEMu vidíme, že přeliv hlasů například SPOLU s Přísahou nebo SPD je v zásadě nulový.

Určitě se bude odehrávat mobilizace bloků a ta může být disproporční. V průzkumech vidíme, že část vládního i opozičního bloku není úplně přesvědčená o účasti svých voličů.

Může se stát, že jeden blok dokáže extrémně zmobilizovat lidi, kteří mají v průzkumu 80procentní účast. Ideálně by oba bloky mobilizovaly stejně.

Myslím, že vládní blok nakonec získá svých typických 39-41 procent. Zároveň je možné, že jedna strana z vládního bloku získá významně více než v průzkumech, ale na úkor někoho třetího.

Tereza Friedrichová: Z toho, jak je vedena kampaň, nemůžeme očekávat, že by někdo masivně zmobilizoval voliče.

V posledním týdnu by se musela stát opravdu velká zlomová událost, například že se někdo v debatách úplně zblázní nebo něco podobného.

Kdyby vláda chtěla pomýšlet na výhru, musela by začít mobilizovat dřív než v posledním týdnu. Rozdíl mezi bloky je 850 tisíc voličů, tedy podobné číslo jako procento propadlých hlasů v minulých volbách.

Vládě se tyto voliče nepodařilo oslovit, ani se o to nesnažila. Paradoxně se vládní strany k sobě přibližují víc, místo aby si lépe rozdělily pole a oslovily širší spektrum.

Závěrečná prognóza

Josef Šlerka: Popisujete vlastně volební prognózu – i kdyby propadli Motoristé a Stačilo!, stejně by to nebylo dost na to, aby nedošlo k výměně vlády.

Michal Sirový: ANO má asi 31 procent, SPD 12 procent, dohromady 43 procent. Vláda má 40–41 procent. Máme hodně poměrný přepočet hlasů na mandáty, ale vládnímu bloku nebude stačit těsná výhra o půl bodu. Potřebují asi 2–3 body navrch.

Výhra by musela být masivní. Těžko si lze představit událost, která by dokázala vládě nahnat stovky tisíc voličů, které minimálně potřebuje.

Nabízí se nějaká událost typu ruských dronů nad Polskem – něco, co by mírně demobilizovalo opoziční blok a extrémně zmobilizovalo všechny prozápadní voliče. Teď se vládě evidentně nedaří, protože voliči kromě geopolitické orientace řeší, že ekonomicky nebyla úspěšná.

Tereza Friedrichová: Ano, nějaká taková situace jako drony nad blízkým územím by asi odradila část voličů ANO, kteří by si řekli: „Na to kašlu.“ Zatímco voliči Stačilo! a SPD by své strany volili dál, protože by to na jejich názoru nic nezměnilo.

Možná by někteří voliči ANO řekli: „Nestojí mi to za to, aby se politik, kterého volím, spojil s těmito lidmi.“ Ale to je opravdu věštění z koule.

Rozhovor vznikl pro Data Boutique, datový podcast investigace.cz, který se zaměřuje na data, jejich analýzu, zajímavé projekty a nové pohledy do světa dat. Podcast moderuje datový analytik investigace.cz Josef Šlerka. Tato epizoda byla natočena na konci kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny 2025. Poslouchejte Data Boutique v podcastovém kanálu Odposlech investigace.cz.

Na videozáznam rozhovoru se můžete podívat zde:

The post Volby očima dat: Co průzkumy skutečně ukazují a co skrývají appeared first on investigace.cz.

Výzkumnice z agentury NMS Tereza Friedrichová a volební sázkař Michal Sirový komentují situaci před volbami z pohledu výzkumů veřejného mínění i jejich limitů. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi a také proč tentokrát váhající voliči výsledkem zřejmě výrazně nezamíchají.

„Letošní volby v Česku jsou doopravdy extrémně specifické v tom, že ty preference jednotlivých stran se v těch volebních modelech vůbec, vůbec nemění,“ vysvětluje Sirový a doplňuje, že největší posuny v číslech nezpůsobily ani tak události v kampani, jako spíše samotné formování koalic a uskupení. Velká část nerozhodnutých voličů se totiž podle hostů rozhoduje mezi stranami uvnitř dvou hlavních bloků (vládního a opozičního), takže jejich finální volba sílu těchto bloků příliš neovlivní. Jejich vliv je tak již částečně promítnutý do volebních modelů. Očekávat se tak dají spíše přesuny hlasů v rámci jednotlivých bloků, například mezi stranami vládní koalice a Piráty.

Celkově tak podle obou hostů žádné velké drama čekat nemáme. Ani případný propad menších stran jako Motoristé nebo Stačilo! by na celkovém výsledku mnoho nezměnil. „I kdyby se do parlamentu nedostali ani Motoristé, ani Stačilo!, stejně by to současnému vládnímu bloku nestačilo k vítězství. Hnutí ANO má nějakých plus mínus 31 %, SPD má nějakých 12 %, dohromady 43 %. Vládní strany spolu s Piráty mají aktuálně 40 nebo 41 %,“ vypočítává Michal Sirový.

Jediné, co by mohlo mít ještě vliv na celkový výsledek, by byla nějaká masivní mobilizace voličů, ta je však málo pravděpodobná.

The post Data Boutique: Nerozhodnutí voliči tentokrát volby nerozhodnou appeared first on investigace.cz.

Taneční video z volebního štábu s více než milionem zhlédnutí, svačina do auta či kontroverzní příspěvek s kohoutem Silverem – to jsou nejúspěšnější politická videa na českém TikToku za uplynulý rok. Vyplývá to z analýzy účtů českých politiků, kterou připravila investigace.cz. Čínská sociální síť TikTok s dvěma miliony domácích uživatelů, které se část politiků vyhýbá kvůli bezpečnostním rizikům, se stává stále důležitějším komunikačním kanálem, přičemž její důležitost roste spolu s tím, jak je využívána k politickým kampaním v Evropě i ve světě.

Pokud se podíváme na data o počtu zhlédnutí jednotlivých videí českých vrcholných politiků od ledna 2024, dominuje jim videobsah Andreje Babiše. Klipy s popisky „U nás ve štábu jsme slavili tancem 😄💃🕺“ a „Děláte si do auta svačiny?“ zhlédlo přes milion diváků. Na třetím místě s téměř milionem diváků je pak video uvedené slovy „Silver 🐓 nemá rád ukrajinské obilí, protože je kontaminované a ničí naše české zemědělství 🚜“. V něm se Andrej Babiš, ve spolupráci s kohoutem Silverem, vyjadřuje ke kvalitám ukrajinského obilí. Video i tvrzení vyvolalo vlnu reakcí politiků a své stanovisko k informacím v něm sděleným vydalo i Ministerstvo zemědělství. Video s kohoutem Silverem na TikToku získalo 2x tolik zhlédnutí než na platformě Facebook.

Tabulka s pěti nejvíce shlednutých příspěvků českých politiků od 1.1.2024 do 8.2. 2025. Zdroj: investigace.cz

Podle výzkumu redakce investigace.cz je ale na TikToku celkově úspěšných jen málo domácích politiků a političek. Například více než 10 000 sledujících má u nás pouze devět politiků či stran, z toho šest opozičních a tři z vládního tábora. Kromě účtů politiků se tu objevil i oficiální stranický účet hnutí STAN.

Politici s více než 10 000 sledujícími | Zdroj: investigace.cz

Celkově mezi všemi již více než rok vládne trojice Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Tomio Okamura. Zatímco v dubnu 2024 to vypadalo na vyrovnanější souboj, dnes Andrej Babiš poráží oba zmíněné politiky jak v počtu sledujících, tak v počtu lajků pod videy. Za necelý rok Babiš upoutal 31 000 nových sledujících, zatímco Danuše Nerudová jich 5 000 ztratila. Babiš také získal o milion lajků více než loni v dubnu.

Tabulka se změnami počtu followerů | Zdroj: investigace.cz

Tik Tok, původně hlavně hudební síť pro mladé, se v posledních měsících stal politickým kolbištěm. V Rumunsku kvůli manipulaci s jeho algoritmem zrušili prezidentské volby a v Německu výzkum pro změnu ukázal, že uživatelé TikToku jsou více než uživatelé jiných sítí náchylní k ruské a čínské propagandě.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost navíc varoval před využíváním aplikace „na zařízeních přistupujících k informačním a komunikačním systémům kritické informační infrastruktury“. Obavy úřadu vyplývají především „z množství shromažďovaných dat o uživatelích a způsobu, jakým jsou sbírána, nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky, jejímuž právnímu prostředí je podřízena společnost ByteDance“.

Přečtěte si

Nerudová, Babiš a Okamura vévodí českému TikToku před eurovolbami

Zatímco převážně vládní strany tato varování zpočátku akceptovaly, opozice platformu vždy aktivně využívala. Jak ale ukazuje naše analýza, síly se rychle vyrovnávají. Z 80 účtu poslanců a dalších politiků, které jsme zkoumali, tvoří sice skoro polovinu účty ANO a SPD, ale politici ostatních stran již začínají TikTok rovněž používat. Vrcholní politici vládní koalice dnes mají už 30 účtů, k tomu existuje stranický účet STANu. I když se funkce politiků často překrývají, můžeme říci, že nejčastějšími uživateli TikToku byli europoslanci. Z 21 zástupců České republiky jich mělo tiktokový účet čtrnáct. Ve vládě České republiky najdeme tiktokerů celkem pět, stejně jako mezi hejtmany a senátory. Konečně mezi poslanci jich je 54, tedy více než každý čtvrtý.

Koncem října si svůj tiktokový účet dokonce založil premiér Fiala. „Naším cílem není z Petra Fialy udělat influencera, ale komunikovat odlehčenou a srozumitelnou formou politiku, kterou premiér dělá, přiblížit mladší generaci jeho pracovní program, názory a pohled na svět,“ uvedl tehdy pro ČTK ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka s tím, že pro TikTok má Fiala dedikovaný zvláštní telefon. Sázka na TikTok mu ale zatím nevychází, s pěti tisící sledujících zůstává za vůdcem opozice dost pozadu.

Autor textu: Josef Šlerka

Metodologie

Vzhledem k tomu, že TikTok nepublikuje žádný katalog svých stránek, není jasné, kolik českých politiků je na něm aktivních a jak. Redakce investigace.cz se proto rozhodla takový seznam českých politiků na TikToku vytvořit. Prošli jsme seznamy českých poslanců, senátorů, europoslanců, ministrů a hejtmanů a dohledali, zda mají na TikToku svůj účet.

Do seznamu jsme ještě doplnili dva předsedy stran, jež jsou zastoupeny ve sněmovně nebo europarlamentu, a rovněž jsme přidali účet politického hnutí STAN. Mezi jednotlivými skupinami jsou ale průniky, takže jsme našli celkem 80 tiktokerů a tiktokerek a analyzovali, jak jsou na tom s počty sledujících a dalšími metrikami. Celý seznam je k dispozici v Tabulce 3 – pokud najdete účty, které vám v něm chybějí, napište upozornění na e-mail josef@investigace.cz. Děkujeme.

Data jsme sbírali k 8. 2. 2025 prostřednictvím TikTok API.

Tabulka 1: Tabulka s účty s více než 10 000 sledujících

Tabulka 2: Tabulka se změnami počtů sledujících a lajků pro tři nejsledovanější účty

Tabulka 3: Tabulka s účty českých politiků a stran použitých při naší analýze

The post Českých politiků na TikToku přibývá. Čísla válcuje Andrej Babiš appeared first on investigace.cz.

Skokanem voleb do Evropského parlamentu bylo bezesporu uskupení Přísaha a Motoristé. Zejména v závěru kampaně stál její lídr Filip Turek v záři mediálních reflektorů. Sociologové se shodují v jedné věci: Turek vděčí za svůj úspěch především sociálním sítím, a zvláště pak těm, které pracují s videoobsahem. Jací jsou ale jeho fanoušci? A opravdu jsou to neonacisté a podporovatelé Putina? Naše analýza ukazuje, že nikoli.

Představte si jednadvacetiletého Petra, jenž žije na malé vesnici v jižních Čechách a pracuje v autoservisu v tamním okresním městě. Má auto, přítelkyni, dítěti už se nebrání. Má rád přímočarou komunikaci a přímočarý humor. Na mobilu u něj kraluje TikTok, a když je čas, rád si zahraje nějakou počítačovou hru. Nerad poslouchá, že je něco složité, a to ani ve vztazích či ve světě. Holky jsou podle něj holky a kluci kluci, zbytek jsou nesmysly. Věří tomu, co vidí. Politika ho moc nezajímá, krom toho, co z ní bude mít dopad přímo na jeho život. Rád se podívá na hokej či bojové zápasy MMA, a pokud jde o zvedání železa ve fitku, ani tomu se nevyhýbá. Myslí si, že za své postavení ve společnosti si člověk může hlavně sám, a tak na sobě dál pracuje.

Politika jej sice nezajímá, ale letos přesto volil do Evropského parlamentu, protože co je moc, to je moc, a on si na svoje auto se spalovacím motorem nedá sáhnout. Bez něj by totiž do práce dojížděl každé ráno autobusem skoro hodinu. Takže Petr šel volit a svůj hlas dal Filipu Turkovi.

Obdobně by mohl být popsán typický fanoušek účtu @filipturekpresident na TikToku, kde ho sleduje skoro 38 700 uživatelů. Vyplývá to z analýzy redakce investigace.cz provedené na vzorku skoro 750 účtů, jež sledují Turkův profil. Pomocí tzv. afinitní analýzy jsme se zaměřili na to, co kromě zmíněného politika tyto uživatele ještě zajímá. (Data jsou seřazena podle tzv. afinity, viz metodologie na konci článku.)

Náš výzkum ukazuje, že jde především o mladé muže z venkova nebo z menších měst. Na základě dat můžeme říct, že fanoušci Filipa Turka preferují přímočarost v komunikaci. To se odráží v jejich zájmech a způsobu, jakým vnímají svět. Tito mladí muži často preferují na složité otázky jednoduché a jasné odpovědi a mohou být skeptičtí vůči komplikovaným teoriím nebo konceptům. Tento přístup se může projevovat v jejich odmítání politické korektnosti a naopak upřednostňování tradičních hodnot a společenských rolí. Nemůžeme říct, že jsou hloupí či nevzdělaní, přesnější by bylo, že jsou antiintelektuální. Mezi jejich zájmy patří auta, sport (zejména hokej, MMA a fitness) a počítačové hry.

„Ve Filipu Turkovi můžeme najít referenční model toho, co od sebe očekává mladý muž z menšího města. V podstatě se jedná o obdobný model, se kterým byl v minulosti na mezinárodní scéně úspěšný třeba Dan Bilzerian (americký herec a influencer, pozn. red.). Z podobných důvodů, proč někteří vyhledávají obsah Filipa Turka, se třeba muži spíše z větších měst zajímají o bitcoin nebo meme akcie,“ komentuje data z analýzy investigace.cz marketingový výzkumník Jan Schmid z agentury PerfectCrowd.

Řekni mi, koho máš rád, a já ti povím, kdo jsi 

Pokud se podrobněji podíváme na tabulku oblíbených účtů vyhledávaných fanoušky Filipa Turka, najdeme mezi nimi několik základních tematických skupin.

Přečtěte si

Tabulka s afinitami sledujících účet Filpa Turka

První skupinu tvoří politici a političtí komentátoři. Z nich sledují Turkovi příznivci především opoziční politiky či účty aktivně komentující politiku. Často se tu objevují účty Andreje Babiše, Tomia Okamury či Kateřiny Konečné. Ostatně to, že Filip Turek oslovil část voličů ANO i Tomia Okamury, potvrzují také data ze sociologického výzkumu. Nutno ale dodat, že – což ukázala analýza investigace.cz – český TikTok je hlavně doménou opozičních politiků.

Druhým tiktokovým okruhem oblíbeným u Turkových fanoušků je oblast tradičních i netradičních influencerů, jakými jsou známý youtuber a influencer Martin Mikyska (213 tisíc sledujících na TikToku) či streamer a youtuber FattyPillow (187 tisíc sledujících na TikToku). Posledně jmenovaný patří mezi komerčně vůbec nejúspěšnější youtubery a je proslulý jazykově nevybíravým komentováním při hraní počítačových her. Najdete zde ale i dalšího twitchstreamera a hudebníka Viktora Sheena (136 tisíc sledujících na TikToku) nebo profil Marcuse Revolty (181 tisíc sledujících na TikToku), který je znám i jako člen scientologické církve. Paradoxně tak objevíme v jedné skupině jak Mikýře, tak i Marcuse Revoltu. Přičemž právě Mikýř byl autorem série reportáží o nekalých praktikách scientologické církve.

Mimoto v této skupině ale nalezneme i další postavy, jako třeba Filipa Ondráška (165 tisíc sledujících na TikToku) s přezdívkou pruyem, jenž s hashategem #stavbyvedouci publikuje zábavné skeče z prostředí staveb. Nebo účet František Hrom (223 tisíc sledujících na TikToku), který patří Lukáši Duchkovi, majiteli dvou kaváren v Domažlicích. Jeho hlavním hrdinou je František Hrom, kterého samotný Duchek popisuje takto: „František je český zemědělec, vesnický buran, jsou v něm smíchaní všichni vesničtí chlapi v jednoho, má všechny návyky, móresy, mluvu, je to takový samorost, který si vše sám udělá. Asi proto se chytl, protože je to člověk, kterému rozumí celé Česko.“

Účet ondrejmlcak (209 tisíc sledujících na TikToku) už ale patří na pomezí dalšího tematického okruhu tiktokových účtů fandících Turkovi. Podepsaný je jako Ondrej Blonďák Mlcak a v popisu se dočteme: „Sranda musí být 😂/Sorry že žiju./Automechos/Styl je základ!!“ Jeho obsah tvoří videa, v nichž se opět setkáme s jadrným a přímočarým humorem nebo radami mužům ohledně žen, které Mlcak natáčí ve své dílně.

Plynule se tak dostáváme k účtům, jež se nevážou na konkrétní osobu, ale na specifické hobby, a to zejména auta. Zřejmě nebude překvapením, že příznivci Filipa Turka, který kandidoval do evropských voleb za stranu Motoristé sobě, mají rádi tiktokové účty spojené s auty. Sem patří například účty profesionálního úpravce automobilů do3ry (31 tisíc sledujících na TikToku), který mluví o autotuningu, nebo účet Davida Škardy (64 tisíc sledujících na TikToku), věnující se recenzím aut a „pokecům“ o nich. Takových účtů najdeme v této skupině celou řadu.

Další okruh tvoří sportovní účty, zvláště ty hokejové a zaměřené na MMA. Tady objevíme například oficiální účet Českého svazu ledního hokeje (100 tisíc sledujících na TikToku), ale také MMA zápasníka Filipa Grznara (103 tisíc sledujících na TikToku). Do této skupiny patří i takové účty, jako je powerlifter Jan Krasinský (192 tisíc sledujících na TikToku) s příspěvky ze silového cvičení.

Posledním výrazně zastoupeným okruhem je cestování, kam můžeme zařadit účty, jako jsou Letenky od Kuby (66 tisíc sledujících na TikToku) s tipy na levné lety po celém světě či účet Turista Sváťa (64 tisíc sledujících na TikToku) nabízející videa z jeho osobních cest po světě.

Naše analýza samozřejmě není vyčerpávající, mohli bychom totiž ještě mluvit o tom, že mezi významnou částí Turkových fanoušků je populární účet s recepty na jídlo pro muže Ostravsky gastrošef (161 tisíc sledujících na TikToku) s recepty jako České Kundpao a tak dále. Nicméně celkový výčet všech citovaných účtů nám ukazuje poměrně plastický obraz zálib příznivců nového evropského poslance Filipa Turka.

Jestliže je důležité a zajímavé vidět, jaké obsahy Turkovi fanoušci sledují, neméně zajímavé bude zjištění, jaké účty  bychom v této skupině lidí naopak nenašli. V prvé řadě tu prakticky nenajdeme neonacistické ani antisystémové či vysloveně proruské účty. Ačkoli byl Filip Turek v průběhu kampaně i po ní spojován s neonacismem, mezi jeho fanoušky žádné neonacistické účty neobjevíme.

„Mezi těmi účty totiž v podstatě nenajdeme nic, co nějakým způsobem otevřeně nebo vyhraněně komentuje vyloženě politická témata,“ glosuje data investigace.cz socioložka Marie Heřmanová. „Částečně je to nejspíš povahou komunikace na TikToku, která se zaměřuje více na ‚vibes‘ a důležitější je prezentace nějakého životního stylu, specifické persony nebo třeba odpovídajícího smyslu pro humor. Zároveň je to ale spojené i s tím, jak vnímáme politiku obecně – spousta výzkumů si poslední dobou všímá, že v rozhodování voličů hrají čím dál tím větší roli právě lifestylová témata (typu auto nebo kola) než klasická politická témata jako například daně nebo důchodová reforma,“ dodává Heřmanová.

Lidé, kteří sledují Turka, téměř nesledují účty provozované ženami. Pokud vynecháme účty Kateřiny Konečné a Aleny Schillerové, tak svět jeho fanoušků existuje prakticky bez žen. Přesněji řečeno různí oblíbení influenceři řeší vztah k ženám, ale ženy samotné k Turkovým příznivcům na účtech nemluví. Což podle Marie Heřmanové rovněž není úplně překvapivé. „Mezi influencery je (zatím) více žen – mladé voličky mají celkem dost různých vzorů a role models mezi influencerkami a celebritami, ženská práva obecně jsou tématem, které se i na sítích hodně řeší,“ říká socioložka. Podle ní Turek vyplnil neobsazenou doménu mužských vzorů, zaměřenou na auta či sport, kde se ovšem neřeší mužská identita jako taková. „Právě u Filipa Turka je dobře vidět, že tam tato témata převládají. Zároveň dokázal tohle neobsazené místo nějak zaplnit, tyto zájmy propojit do smysluplné persony a nabídnout něco navíc,“ uzavírá Heřmanová.

Metodologie pro výpočet afinity 

Pro analýzu fanoušků účtu Filipa Turka jsme vybrali 750 náhodných followerů, kteří sledují mezi 20 až 800 dalšími účty. Pomocí Research API jsme zjistili, jaké účty to jsou. Zaměřili jsme se na ty, jež sleduje alespoň 5 % z těchto 750 followerů. Abychom vyloučili účty obecně populární (například od celebrit a influencerů), vypočítali jsme takzvané afinitní skóre. Například účet Tomia Okamury sleduje na českém TikToku asi 65 700 lidí, což je přibližně 2,6 % z 2,5 milionu českých uživatelů TikToku. V našem vzorku ale Okamurův účet sleduje 15 % followerů účtu Filipa Turka. Afinitní skóre je tedy 15/2,6, což je přibližně 6. To znamená, že účet Tomia Okamury je mezi fanoušky Filipa Turka skoro šestkrát populárnější, než by byl v náhodném vzorku.

Co je Firehose of Falsehood

Článek vznikl v rámci projektu Firehose of Falsehood: Videopropaganda, jehož cílem je odhalit, jak se propaganda, dezinformace a konspirační teorie šíří prostřednictvím videokanálů, které jsou populární ve střední a východní Evropě, a kdo jsou hlavní aktéři této scény, případně kdo ji financuje.

Na projektu spolupracují novináři z devíti evropských zemí a navazují tím na první část Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží). V rámci projektu již dva roky zkoumáme hlavní zdroje ruské propagandy a ruskou propagandistickou scénu ve střední Evropě. Použitím analytické metodologie pro výzkum sociálních médií, jako jsou Facebook a X/Twitter, jsme byli schopni spojit různé politiky nebo politicky exponované osoby se skupinami na sociálních sítích a webech, jež šíří propagandu, a zároveň odhalit hlavní zdroje a toky dezinformací i toxických narativů z Kremlu a od ultrapravicových uskupení a jedinců, cílených na tuto část Evropy.

Nyní jsme se zaměřili na videoobsah, který ostatní výzkumníci často opomíjejí kvůli nedostatku analytických nástrojů pro videa, a zjišťovali jsme, jak s ním dezinformační scéna ve střední a východní Evropě pracuje.

The post Milovníci hranatosti na TikToku appeared first on investigace.cz.

Pro analýzu fanoušků účtu Filipa Turka jsme vybrali 750 náhodných followerů, kteří sledují mezi 20 až 800 dalšími účty. Pomocí Research API jsme zjistili, jaké účty to jsou. Zaměřili jsme se na ty, jež sleduje alespoň 5 % z těchto 750 followerů. Abychom vyloučili účty obecně populární (například od celebrit a influencerů), vypočítali jsme takzvané afinitní skóre. Například účet Tomia Okamury sleduje na českém TikToku asi 65 700 lidí, což je přibližně 2,6 % z 2,5 milionu českých uživatelů TikToku. V našem vzorku ale Okamurův účet sleduje 15 % followerů účtu Filipa Turka. Afinitní skóre je tedy 15/2,6, což je přibližně 6. To znamená, že účet Tomia Okamury je mezi fanoušky Filipa Turka skoro šestkrát populárnější, než by byl v náhodném vzorku.

Následující tabulka se vztahuje k článku Milovníci hranatosti na TikToku.

Přečtěte si

Milovníci hranatosti na TikToku

Autor: Josef Šlerka

The post Tabulka s afinitami sledujících účet Filpa Turka appeared first on investigace.cz.

Sociální síť TikTok hraje čím dál větší roli pro politický aktivismus a ideologický extremismus. Server investigace.cz se ve své analýze zaměřil na účet Z Ruska s láskou. Detailní pohled na jeho příspěvky i příspěvky followerů ukazuje, jak je propagace ruského světa propojená s dezinformacemi a konspiracemi.

„Dobrý den, koho budete volit?“ ptá se ve videu s více než 1,7 miliony zhlédnutí mladá žena kolemjdoucích v ulicích ruského města. „Nejspíš Vladimira Vladimiroviče,“ odpovídá náhodný chodec podobně jako celá řada dalších. Nezazní jméno žádného protikandidáta, jen občas někdo řekne, že volby jsou jeho věc.

Podle výzkumu společnosti Adobe používají mladí lidé TikTok nejen jako zdroj nekonečné zábavy, ale i coby náhradu za Google pro vyhledávání informací. Pokud do TikToku zadáte klíčová slova jako „Rusko“ či „sankce Rusko“ nebo „současné Rusko“, mezi prvními se objeví účet Z Ruska s láskou, jehož název odkazuje na známý díl z filmové série o agentu Jamesi Bondovi.

Celý obsah účtu Z Ruska s láskou tvoří videa v češtině moderovaná Ruskou vystupující pod jménem Olga, která podle svých slov žila 12 let v České republice a pak se vrátila zpět do Ruska. V popisku k jednomu z příspěvků vysvětluje, že se tak rozhodla zejména kvůli byrokracii v Česku, špatné kvalitě tuzemských služeb i kvůli rostoucímu pocitu nesvobody v Evropě. Podle jiného příspěvku se do Ruska přesunula nejpozději na konci roku 2022. Sama tvrdí, že je blogerka, která ráda dělá videa, za což není placená.

Další videa se věnují různým aspektům každodenního života v Rusku. Setkáme se tu s ukázkou nákupů v supermarketu, přírodopisnými záběry ruské krajiny, ale i s anketami mezi občany, s tématem obrany Ruska před západními pomluvami či s reakcemi na aktuální politickou situaci jak v Rusku, tak v České republice.

Část videoobsahu se přímo či nepřímo věnuje i tomu, že Rusko pod sankcemi netrpí. Vidíme kupříkladu plejádu drahých aut, jež má dokazovat, že sankce se Ruska nijak nedotkly, či reportáž z prvního McDonaldu v Moskvě, který se dnes jmenuje Chutně a tečka, protože řetězec McDonald’s Rusko opustil po invazi do Ukrajiny. Sankcím se věnují i další videa, jež ilustrují dostupnost českého zboží v ruských obchodech, například Becherovky.

Účet rovněž reaguje na aktuální dění v České republice. Olga například natočila videoodpověď na porovnávání cen mezi Německem a Českou republikou, čímž loni upoutal pozornost premiér Petr Fiala. Reakce Olgy ukazuje, že nejlevněji je v Rusku.

Na naši prosbu o rozhovor, kterou jsme zanechali v komentáři k jednomu z čerstvých videí, Olga nereagovala.

Sledovanost jednotlivých příspěvků kanálu Z Ruska s láskou kolísá, ty nejúspěšnější mají milion či stovky tisíc zhlédnutí, slušné počty ovšem vykazují i ty průměrnější, jež se mohou pochlubit několika desítkami tisíc. TikTok ale není jedinou platformou, kde Olga sladký život v Rusku prezentuje. Účet Z Ruska s láskou najdeme i na sociální síti Instagram, a jak ukazuje screenshot z vyhledávače Google, měl i svoji podobu na YouTube, kde je však momentálně mimo provoz.

Účet používá také řadu hashtagů, mezi nimi #zruskaslaskou. Přes tento hashtag lze na TikToku najít i videa, která ale od Olgy nepocházejí: jde například o snímky z účtu Leopardí pes. Za tímto názvem se skrývá TikTok publikujcí v poseldních měsících videa z YouTube kanálu plzeňského zastupitele Jakuba Zieby, o jehož aktivitách ohledně pozitivní reprezentace Ruska nedávno informovala investigace.cz. Jakub Zieba ovšem popírá, že by účet byl jeho. „Kdo za tím stojí, netuším. Já vždy zásadně vystupuji pod svým jménem,“ říká k tomu samotný Jakub Zieba. (Pozn. red. Článek původně úváděl, že se jedná o jeho účet, za nepřesnost se omlouváme.)

… a jeho fanoušci

Účet Z Ruska s láskou má něco přes deset tisíc fanoušků. Zkoumali jsme, jaký typ lidí přitahuje. Zaměřili jsme se na vzorek 385 followerů a sledovali, koho ještě mají v oblibě.

Při zkoumání jsme zohlednili i to, že velké účty s mnoha sledujícími budou ve vzorku logicky zastoupeny více, a proto jsme se soustředili na ty, jež mají ve zkoumaném vzorku překryv alespoň 10 % a vysokou afinitu (podrobněji viz metodologie). Takto jsme získali přehled o účtech, které se často líbí těm, co sledují Z Ruska s láskou.

Na první pohled vidíme, že se jedná o české i slovenské účty. Najdeme tu TikTok slovenského vládního SMERu, českých poslanců Tomia Okamury a Aleny Schillerové i několika dalších politiků, jako je Filip Turek, nebo kandidátů Stačilo!, vedené KSČM. Dále lze narazit na již zmiňovaného Leopardího psa či na proputinovský motorkářský gang Brat za brata. Všechny tyto účty patří k těm, které jsou mezi sledujícími Z Ruska s láskou populární, zároveň ale nenáleží mezi velké vlivné účty českého a slovenského TikToku.

Ačkoli je většina těchto účtů spojená s konkrétními jmény politiků nebo organizací, najdeme mezi nimi jeden, který je odlišný jak svou anonymitou, tak velikostí. Jde o účet pepekárna s podtitulem „český politický bizár“, jako profilovou fotografii používá známý internetový meme oblíbený americkým alt-right hnutím Pepe The Frog. Účet má skoro 40 000 sledujících a jeho videoobsah je na jednu stranu silně kritický vůči české vládě a Ukrajině, na druhou stranu výrazně podporuje extremistické strany.

V příspěvcích lze objevit třeba i videorozhovor s bezpečnostním expertem Janem Schneiderem, jenž pronáší i tato slova: „Bezpečnostní situace na Slovensku začíná odpovídat náznakům, které kdysi řekl ukrajinský prezident Zelenskyj, že když Západ nebude dostatečně podporovat Ukrajinu, tak možná Ukrajinci projeví svoji nespokojenost. Řekl to tak téměř diplomaticky, ale ten náznak byl velmi hrůzný, a já jsem si na tento okamžik vzpomněl i v té souvislosti, že se objevila na stránkách ČTK taková podivná zpráva, že BIS údajně zabránila atentátu na Pellegriniho…“ Video už ale neobsahuje informaci, že zmíněná zpráva byla na web ČTK umístěna hackery.

V jiném příspěvku zase pepekárna sdílí vyjádření, že útok na FF UK z loňského prosince byl výsledkem takzvané false flag operace. „Je to falešná vlajka, která sleduje cíl zaprvé odzbrojení lidí, aby se nemohli bránit do budoucna, protože je naše vláda natolik oblíbená, že už se bojí lidí, za druhé je to útok na Rusko, hledání nějakých zločinů v Rusku, i když nejvíc zločinů tohoto typu se vyskytuje ve Spojených státech,“ říká ve videu vojenský analytik Martin Koller. Účet v minulosti publikoval i několik upravených videopříspěvků s prezidentem Petrem Pavlem.

TikTok zkoumání nefandí

Politickému aktivismu, ideologickému extremismu, hate speech i propagandě se na TikToku dlouhodobě daří. Klíčem k úspěchu je pomalá regulace jeho obsahu, ale také velmi dobře fungující algoritmus, který i u nového uživatele rychle změří, jaký obsah by se mu mohl líbit, a ten mu pak nabízí. Kombinuje se v něm celá řada faktorů – jak údaje o uživateli, jež sám aktivně poskytuje tím, koho sleduje nebo čemu dává lajk, tak i měření divácké pozornosti, tedy času, jejž uživatel jednotlivým příspěvkům věnoval. Díky tomuto algoritmu proto může jedno video od neznámého autora klidně získat miliony zhlédnutí, aniž další video upoutá jakoukoli významnější pozornost. Právě neustálé posilování virálnosti obsahu vede k tomu, že se na TikToku celosvětově daří extremismu. Pro svou propagandistickou práci jej hojně využívají i ruská média.

TikTok ze své podstaty jakémukoli výzkumu svého obsahu příliš nepomáhá. Webové rozhraní, z něhož se snadněji ukládají data, obsahuje daleko méně informací než to mobilní. Z mobilní aplikace ale může výzkumník jednodušeji ukládat jen screenshoty, které musí dál ručně zpracovávat. TikTok sice poskytuje akademikům takzvané API, tedy možnost automatizovaně těžit data přímo z počítače, tímto způsobem lze nicméně „vytěžit“ jen omezené množství dat denně, a tak často nezbývá než čekat několik dní, než se data – například informace o propojení vzájemně se sledujících účtu – podaří stáhnout celá. I díky tomu existuje velmi málo investigativních šetření o fungování a vlivu TikToku, a to přesto, že jeho vliv v Evropě sílí. Proto jsme se na tuto platformu a její podíl na šíření dezinformací, konspirací a propagandy zaměřili společně s kolegy z deseti evropských zemí v rámci pokračování našeho projektu Firehose of Falsehood.

Přečtěte si

Ohňostroj lží

Propaganda může mít celou řadu podob. Často se jedná o anonymní účty šířící konspirace, dezinformace či nenávist. Ty většinou využívají různé internetové memy, satirická videa a další typ potenciálně virálního obsahu. Současně se objevuje i méně přímočará propagandistická podoba jako třeba vychvalování života v Rusku v době sankcí a války v Ukrajině. Cíl mají všechny typy této propagandy stejný: vytvářet ekosystém, v němž sytí uživatele jak pozitivními, tak negativními informacemi ve prospěch ruských zájmů.

Metodologie pro výpočet afinity

Pro analýzu fanoušků účtu Z Ruska s láskou jsme vybrali 385 náhodných followerů, kteří sledují mezi 20 a 800 dalšími účty. Pomocí Research API jsme zjistili, jaké účty to jsou. Zaměřili jsme se na účty, jež sleduje alespoň 10 % z těchto 385 followerů. Abychom vyloučili ty, které jsou obecně populární (například celebrity a influenceři), vypočítali jsme takzvané afinitní skóre. Například účet Tomia Okamury sleduje na českém TikToku asi 65 700 lidí, což je přibližně 2,6 % z 2,5 milionu českých uživatelů TikToku. V našem vzorku ale tento účet sleduje 18 % followerů účtu Z Ruska s láskou. Afinitní skóre je tedy 18/2,6, což je přibližně 7. To znamená, že účet Tomia Okamury je mezi fanoušky Z Ruska s láskou sedmkrát populárnější, než by byl v náhodném vzorku.

Metodologická poznámka

Výzkum TikToku není úplně jednoduchá věc. Takzvané research API pro automatizované stahování dat je sice k dispozici, ale žadatel musí projít schvalovací procedurou. Tou podle informací samotného TikToku prošlo jen něco kolem 400 výzkumníků. I když se nám podařilo získat přístup k akademickému API, jeho limitace na počet každodenních požadavků jsou značné. Například pro stahování detailů o profilu je to maximálně tisíc dotazů denně.

Výzkumníci proto často využívají ke stahování dat takzvaný scrapping z webové verze TikToku na adrese www.tiktok.com. V našem projektu Firehose of Falsehood: video edition jsme ke stahování využili nástroje na platformě Apify (https://apify.com/). Ta je bez omezení, jenže ani to není úplně funkční řešení.

Důvodem je rozdíl mezi informacemi, jež TikTok poskytuje ve webové a mobilní aplikaci. V mobilu totiž vidíte mnohem více informací než ve webovém rozhraní. V mobilní aplikaci například video nabízí nejen počty přehrání, komentářů a uložení, ale také počet repostů.

V praxi je tak výzkum dat ze sociální sítě TikTok výsledkem kombinace dat z API, scrappingu z webu a ručního kopírování. I proto je novinářských výzkumů v této oblasti pořád relativně málo.

Co je Firehose of Falsehood

Článek vznikl v rámci projektu Firehose of Falsehood: Videopropaganda, jehož cílem je odhalit, jak se propaganda, dezinformace a konspirační teorie šíří prostřednictvím videokanálů, které jsou populární ve střední a východní Evropě, a kdo jsou hlavní aktéři této scény, případně kdo ji financuje.

Na projektu spolupracují novináři z devíti evropských zemí a navazují tím na první část Firehose of Falsehood (volně přeloženo Ohňostroj lží). V rámci projektu již dva roky zkoumáme hlavní zdroje ruské propagandy a ruskou propagandistickou scénu ve střední Evropě. Použitím analytické metodologie pro výzkum sociálních médií, jako jsou Facebook a X/Twitter, jsme byli schopni spojit různé politiky nebo politicky exponované osoby se skupinami na sociálních sítích a webech, jež šíří propagandu, a zároveň odhalit hlavní zdroje a toky dezinformací i toxických narativů z Kremlu a od ultrapravicových uskupení a jedinců, cílených na tuto část Evropy.

Nyní jsme se zaměřili na videoobsah, který ostatní výzkumníci často opomíjejí kvůli nedostatku analytických nástrojů pro videa, a zjišťovali jsme, jak s ním dezinformační scéna ve střední a východní Evropě pracuje.

The post Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok appeared first on investigace.cz.

Danuše Nerudová cílí na vzdělané a naopak se vyhýbá lidem s „vysokou školou života“, Lubomír Zaorálek míří spíše na starší voliče, komunisté zase na zahrádkáře a Tomio Okamura se strefuje do konkurence. Evropské volby jsou za dveřmi a politické strany nešetří na propagaci na sociálních sítích. Kdo utrácí nejvíce a jaké jsou jejich reklamní strategie? Investigace.cz přináší přehled výdajů jednotlivých stran i specifické zaměření jejich postů v sítích Facebook a Instagram.

Z pohledu útrat v uplynulých dvou měsících za propagaci postů facebookové stránky nejvíce utratila Sociální demokracie, a to za svého kandidáta do europarlamentu Lubomíra Zaorálka. Ten v roce 2021 kandidoval v parlamentních volbách jako lídr ČSSD za Moravskoslezský kraj, do Poslanecké sněmovny se ale strana nedostala. Za 101 reklam v Zaorálkův prospěch SOCDEM zaplatila 348 058 korun. To je skoro 70 % z půl milionu korun, které na sociálních sítích za posledních 90 dní strana celkově utratila.

V závěsu za těmito výdaji je propagace postů stránky Tomio Okamura – SPD s dosavadní celkovou útratou 258 414 korun za 229 reklam. Pomyslné třetí místo pak získal STAN za propagaci postů stránky Danuše Nerudové s útratou celkem 246 630 korun za 114 reklam. Následují Zelení s 207 509 korunami za 466 reklam. První pětici uzavírá komunistická útrata 191 915 korun za 42 reklamních postů propagujících kandidátku koalice Stačilo!

Analýza vychází z dat Facebookové knihovny reklam (Facebook Ads Library) za posledních 90 dnů.

Kdo utrácí celkově nejvíc

Mohlo by se zdát, že strany vládní koalice v investicích do reklamy na Faceboku zaostávají. Jenže ďábel se skrývá v detailu. Například koalice SPOLU svoji reklamu neplatí z jednoho účtu, ale z jednotilivých stranických účtů. V praxi tak musíme sečíst výdaje KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Navíc strany neplatí jen propagaci postů na jedné stránce, ale na různých stránkách kandidátů.

U stránek reprezentujích jednu politickou stranu nebo uskupení nadto najdeme více různých jmen odpovědných plátců. Tak je tomu například u ANO. To je jakožto politická strana uvedeno u postů Kláry Dostálové a dalších kandidátů do evropských voleb, u účtu Andreje Babiše ale ANO nefiguruje. Bývalý premiér sice přímo nekandiduje, svými placenými posty se však na kampani podílí.

Pro lepší obrázek o výdajích jednotlivých politických stran na reklamu určenou pro sociální sítě je tedy potřeba sečíst investované peníze jednotlivých stranických uskupení. Ze součtu pak vychází, že nejvíc peněz na Facebooku a Instagramu utrácely stránky spojené s koalicí Spolu.

Nejen programy, ale i ostré vymezování

Pokud jde o obsah reklamních postů, ty se zaplacenou propagací se soustřeďují zejména na program jednotlivých stran či kandidátů, případně zvou na stranické akce. Politici obecně sázejí na propojování domácích témat s evropskými. Například Lubomír Zaorálek se ve svých placených postech často zaměřuje na kritiku vlády, a to zvláště v sociální a ekonomické oblasti, a slibuje změnu prostřednictvím politiky v Evropském parlamentu.

Avšak někteří kandidáti k těmto postům přidávají i osobní polemiky. Například u Tomia Okamury najdeme nejen sociální témata a nelegální migraci, ale i ostrá vymezení vůči jinými stranám, jež oslovují voliče podobnými tématy – třeba proti koalici Přísahy a Motoristů sobě.

Šéf SPD ve videu na svých sociálních sítích rovněž vysvětluje, proč by lidé neměli volit „malé strany“.

Případně se vyjadřuje ke svým kritikům.

Proti Okamurovi se placeným postem vymezila stránka kandidátky Stačilo! vedená českými komunisty.

A proti všem populistickým stranám se pak svým placeným postem ohradila kandidátka STAN Danuše Nerudová.

Komu jsou reklamy určeny

Jednotlivé stránky se liší nejen svými útratami a obsahem, ale také tím, na jaké uživatele Facebooku cílí. Facebook Ads Library zpřístupňuje základní přehled zaměření placených postů u řady účtů. Například v přehledu celkového cílení stránky Lubomíra Zaorálka si můžeme všimnout, že věnuje zvýšenou pozornost regionům, kde má sociální demokracie tradičně dobré volební výsledky.

Svoji kampaň Zaorálek také zaměřuje primárně na voliče ve středním věku a starší.

Na ty mladší naopak cílí stránka Danuše Nerudové.

Facebook Nerudové se zároveň soustředí na voliče podle vzdělání a jejich zájmů. Z cílení vyřazuje ty, kteří na svých facebookových profilech uvádějí například zájem o Rusko, případně v kolonce vzdělání napsali „vysoká škola života“. Naopak se cíleně zaměřuje na vzdělanější uživatele se zájmem o evropskou politiku.

Facebooková stránka kandidátky Stačilo!, placená Komunistickou stranou Čech a Moravy, cílí hlavně na starší voliče.

Placená reklama komunistů zároveň cílí i na ty, kdo mají zájem o zahradu, rodinu, nebo televizní stanice TV Nova a Prima.

Marketing na Facebooku je dnes součástí celkové strategie všech politických stran. Jak ale skutečně volby dopadnou, uvidíme již příští víkend.

Autor textu: Josef Šlerka

Metodologická poznámka: Při analýze jsme vycházeli z dat Facebook Ads Library o útratách na Facebooku za posledních 90 dnů k 28. 5. 2024. Brali jsme v potaz jen útraty, které překročily alespoň 10 000 korun.

The post Evropské volby: Strany na Facebooku utrácejí za svou propagaci i kritiku konkurentů appeared first on investigace.cz.

Andrej Babiš jako manekýn. Danuše Nerudová školí Alenu Schillerovou pomocí slangu mladé generace. Tomio Okamura představuje Fialův recept. I tak vypadá český politický TikTok. Bylo by ale chybou si myslet, že na něm politici a političky jen křepčí své tanečky, mluví slangem mladých a natáčejí vtipná videa. TikTok se stává platformou politického boje stejně jako kdysi Facebook. Jak ukazuje naše analýza, jeho role roste.

Sociální síť TikTok je pro české politiky a političky čím dál lákavější, a to bez ohledu na to, že před jejím používáním opakovaně varoval Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) s tím, že data uživatelů mohou být zneužita kupříkladu čínskými tajnými službami. Za dveřmi jsou však volby do Evropského parlamentu a veškerá opatrnost jde podle všeho stranou. Redakce investigace.cz zkoumala, kteří politici na této sociální síti vlastní účty a jaký je jejich dosah.

„Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích, ze způsobu, jakým jsou sbírána, z nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky,“ informoval na svém webu v březnu loňského roku NÚKIB.

Statistiky uvádějí, že TikTok v Česku používají alespoň jednou měsíčně skoro dva miliony uživatelů, což je sice méně než čtyři miliony pravidelných uživatelů Facebooku, ale už dost na to, aby se politici na této platformě prezentovali. Jenže kolik vrcholových či aspoň veřejně viditelných politiků a političek tuto příležitost využívá, není známo. TikTok totiž žádný katalog uživatelů neprovozuje a k dispozici nejsou ani další žebříčky či informace.

Redakce investigace.cz se proto rozhodla takový žebříček vytvořit. Nashromážděná data zároveň ukazují, jak úspěšní jsou politici, kteří TikTok využívají, v porovnání s jejich aktivitou na Facebooku.

Pomocí klíčových slov a sítě vzájemného sledování jednotlivých účtů jsme vyhledávali účty politiků a sestavili z nich žebříček těch nejúspěšnějších. Avšak už jeho sestavování naráží na problémy. TikTok totiž funguje trochu jinak než klasické sociální sítě, jako například Facebook. Úspěšnost příspěvků autorů – tedy počet osob, jež příspěvek zhlédly – záleží hlavně na tom, jak moc času lidé tráví na tom kterém konkrétním příspěvku, a to zcela bez ohledu na počty fanoušků. TikTok tak už není klasická sociální síť, ale spíš něco jako algoritmická televize. Může se proto snadno stát, že ačkoli účet například Andreje Babiše na TikToku sleduje 150 000 lidí, nemusí se to odrazit na počtech zhlédnutí jeho videí. Naprosto neznámý účet naopak může zveřejnit video, které má nakonec zhlédnutí miliony, aniž by ho někdo sdílel.

Analýza českého politického TikToku je z těchto důvodů rozdělena na dvě části. V té první přinášíme tabulku 24 účtů českých politiků a političek na TikToku, seřazených nikoli podle počtu sledujících, ale podle počtu „lajků“, jež získali za celou dobu existence svých účtů (zaokrouhleno na tisíce). Z tohoto pohledu je nejúspěšnější tiktokovou političkou Danuše Nerudová, následována je Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou a Alenou Schillerovou.

Proč to dělají? Protože to funguje!

Na první pohled by se mohlo zdát, že počty sledujících a „lajků“ českých politiků a političek nejsou ani zdaleka tak vysoké jako třeba na Facebooku. Například Tomio Okamura má na Facebooku 292 000 fanoušků a na TikToku jen 64 000. Jenže takové porovnání může klamat. Rozdílů mezi Facebookem a TikTokem je totiž celá řada.

Facebook v Česku používá dvakrát více uživatelů než TikTok. Zároveň se liší i obsah obou platforem – zatímco na Facebooku mohou uživatelé publikovat celou škálu příspěvků, na TikToku se jedná pouze o krátká videa. Také se liší uživatelská základna těchto platforem, průměrný věk uživatelů Facebooku je výrazně vyšší než u TikToku, ten totiž cílí na velmi mladé uživatele. Tím pádem se zdá, že by bylo na místě zaměřit se pouze na videoobsah a v rámci těchto platforem jej porovnat. Problémem je ovšem fakt, že obě platformy počítají počty zhlédnutí jinak.

Největší rozdíl je v tom, že TikTok má mnohem nižší laťku pro to, co se počítá jako zhlédnutí – 1 sekunda na TikToku oproti 3 sekundám na Facebooku. To vede k tomu, že počty zhlédnutí na TikToku jsou ve srovnání s přísnějšími kritérii pro počítání zhlédnutí na Facebooku výrazně nadsazené.

Existují ale i jiné postupy, jak obě platformy porovnat. Tou nejjednodušší je spočítat celkové zapojení uživatelů (součet interakcí), případně jeho poměr vůči počtu přehrání (součet interakcí vydělený počtem zhlédnutí) za určité období. Naše analýza porovnávala videa čtyř nejúspěšnějších politiků za uplynulé tři měsíce. Úspěch příspěvků těchto čtyř veřejně činných osob byl srovnatelný nebo vyšší než na síti Facebook.

Asi nejvíce funguje TikTok Danuši Nerudové. Má na něm více než dvakrát tolik fanoušků než na Facebooku. Také v počtu zapojení či přehrání videa řádově překonává svoje čísla z Facebooku.

Andrej Babiš má oproti tomu na TikToku čísla o něco nižší, ale s více než 150 000 sledujícími je mezi politiky suverénně nejúspěšnější. Byť publikuje čtyřikrát méně příspěvků, jeho přehrání na TikToku se pořád blíží těm na Faceboku.

Tomio Okamura je na TikToku skoro pětkrát méně populární než na Facebooku, a přesto dokáže vygenerovat větší počet likes než tam. V praxi to znamená, že jeho obsah TikTokovou populaci zajímá.

Konečně Alena Schillerová dokáže na Facebooku zaujmout podobně jako na TikToku, ale také ona produkuje významně více lajků i zhlédnutí, pokud zohledníme i fakt, že publikovaného videoobsahu je na TikToku výrazně méně.

Zjednodušeně řečeno: čeští politici jsou na TikToku, protože jim tam kampaň funguje stejně dobře, či dokonce lépe než na Facebooku. Navíc už neplatí, že TikTok je sociální síť pro děti a nejmladší generaci. Podle údajů TikTok Ads Manageru začíná i zdejší populace stárnout.

Kromě ověřených účtů politiků se na TikToku vyskytují i nejrůznější falešné nebo parodické účty. Například parodický účet Stínový Andrej nebo účet Víťa Rakušan. Tyto účty často využívají technologii deepfake videa s kolísavou kvalitou. Problém je, že se jejich kvalita zlepšuje a běžný uživatel má velmi malou šanci v toku videoobsahu na TikToku odlišit skutečná a neskutečná videa politiků. To může před volbami do Evropského parlamentu vytvořit velký prostor pro dezinformační kampaně, které by bylo možné odstartovat i pouze malým účtem poháněným algoritmy TikToku.

Autor textu: Josef Šlerka
Autor úvodní koláže z TikToku: investigace.cz

Metodologické poznámky k rozdílům mezi Facebookem a TikTokem

1) Rozdílné pro statistiky videoobsahu

2) Rozdíl ve sdílení

Klíčové rozdíly mezi sdílením na Facebooku a TikToku se točí kolem funkčnosti, metrik a viditelnosti, virálního potenciálu, záměru a toho, jak signalizují angažovanost.

• Funkčnost: Facebook umožňuje uživatelům sdílet obsah přímo na platformě, včetně příspěvků, videí a fotografií, napříč různými osobními a skupinovými prostory. TikTok se naopak zaměřuje na sdílení videí externě na platformy jako Instagram Stories a Facebook bez možnosti sdílet přímo na feed jiného uživatele na TikToku.
• Metriky a viditelnost: Facebook poskytuje veřejnou viditelnost počtu sdílení jako formu sociálního důkazu. TikTok veřejně nezobrazuje počet sdílení; pouze tvůrci obsahu mohou vidět, kolikrát byla jejich videa sdílena, a to skrze analytiku.
• Virální potenciál: Na Facebooku se může sdílení obsahu šířit virálně v rámci sítě jednotlivce. Sdílení na TikToku, zejména když vede na externí platformy, společně s propagačním algoritmem může obsah posunout k virálnímu statusu mimo sledující tvůrce.
• Záměr: Sdílení na Facebooku je typicky zaměřeno na vyjádření souhlasu, zahájení diskusí nebo doporučení obsahu v rámci známých kruhů. Sdílení z TikToku je zaměřeno na rozšíření viditelnosti obsahu a jeho představení novému publiku mimo aplikaci.
• Signál angažovanosti: Sdílení na Facebooku je silný signál angažovanosti, který ovlivňuje umístění příspěvku v Novinkách. Na TikToku, i když sdílení signalizuje angažovanost, algoritmus dává větší váhu času sledování, dokončením, lajkům a komentářům pro doporučení obsahu.

Ve své podstatě je mechanismus sdílení na Facebooku integrovaný a slouží jako metrika angažovanosti na platformě, zatímco sdílení na TikToku je navrženo pro angažovanost a objevování na externích platformách, s odlišnými prioritami stanovenými algoritmy každé platformy pro propagaci obsahu.

The post Nerudová, Babiš a Okamura vévodí českému TikToku před eurovolbami appeared first on investigace.cz.

„Ať markeťáci dělají reklamu na Fidorku, nebo politickou kampaň, měli by se přiznávat k tomu, co dělají,“ tvrdí David Klimeš v souvislosti s posledními prezidenskými volbami. Česká republika si za prezidenta zvolila Petra Pavla, jeho výhře ale předcházela drsná a chaotická kampaň Andreje Babiše. To mimo jiné rozebírá Josef Šlerka v poslední epizodě mimořádné podcastové série spolu s politoložkou z Masarykovy univerzity Lenkou Hrbkovou, novinářem Davidem Klimešem, volebním sázkařem Michalem Sirovým a sociologem Danielem Prokopem.

Průzkumy se s výsledkem druhého kola prakticky shodly. Což otevírá otázku, zdali je nutné pokračovat v zákazu zveřejňování volebních průzkumů těsně před samotnými volbami. Podle Klimeše nemáme žádné lepší řešení: „Přestože je to řešení staromódní, asi by to tak mělo být. V jiných státech se zveřejňují průzkumy ještě ráno před samotnou volbou. Pak bychom se tu spolu ale bavili o tom, jestli je nebo není výsledek ‚cinknutý‘ právě tím posledním výzkumem.“

Podcast je dostupný na všech podcastových platformách.

Druhé kolo charakterizovaly neustálé změny ve stylu kampaně Andreje Babiše. Jak podotýká politoložka Hrbková, jeho kampaň byla celou dobu poměrně nekonzistentní. „Na začátku své kampaně Babiš vlastně nebyl vidět. Následně měnil i úplný základ zpráv, které se snažil svým voličům předat. Pracoval s motivem hodného Babiše, pak hodně pracoval s morálním zarámováním dobro versus zlo, pak apeloval na věřící voliče skrze svou víru a Jezulátko,“ podotýká Hrbková a dodává, že jsme tak mohli být svědky konce marketingové kampaně.

Babiš mimo jiné ve čtvrtek zveřejnil příspěvek na Twitteru, v němž vyzval své voliče, aby si šli vsadit na jeho vítězství. Tento tweet dosáhl více než 1,8 milionu zobrazení. V důsledku toho jsme pozorovali nárůstu sázek právě ve prospěch bývalého premiéra. „Po zveřejnění příspěvku se peníze lámaly výrazně ve prospěch Andreje Babiše a začala se registrovat spousta nových sázejících. Nepochybně ale dost lidí sázelo i podle své vlastní hlavy,“ dodává Sirový.

Přečtěte si

O prezidentských volbách a datech I.

Přečtěte si

O prezidentských volbách a datech II.

Kampaň Andreje Babiše měla dopad i na Marka Prchala, donedávna marketingového odborníka v Babišově týmu. Toho ze svých řad vyloučila organizace Art Directors Club Czech Republic, která sdružuje české reklamní odborníky. Jako důvod uvedla nesouhlas s „používáním marketingu a reklamy k účelovému šíření strachu“. Podle Davida Klimeše by bylo zapotřebí transparentnější a funkčnější organizace, což je podle něj jedno z nejdůležitějších sdělení těchto voleb.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post O prezidentských volbách a datech III. appeared first on investigace.cz.