Základní škola Věda slibuje „hladkou“ integraci Rusů do Česka. Podle školní inspekce ten slib ale nenaplňuje – někteří žáci i učitelé neumějí česky. Zakladatelka školy Elena Pinskaja i žáci se navíc i po únoru 2022 účastní akcí a vzdělávacích aktivit pod záštitou Kremlu, takzvaných nástrojů „měkké síly“. 

V listopadu roku 2024 proběhlo v Moskvě mezinárodní fórum Setkání Ruského světa, velká výroční akce pořádaná kremelskou nadací Russkij mir, jejímž zakladatelem je Vladimir Putin. Fóra se zúčastnili zástupci 80 zemí. Za Česko dorazila zakladatelka a zřizovatelka soukromé česko-ruské školy Věda Elena Pinskaja. 

Fórum Setkání Ruského světa je určeno všem podporovatelům a příslušníkům „ruského světa“ – koncepce, s níž přišel Kreml pro vysvětlení okupace Ukrajiny. 

Během jednoho z mnoha kulatých stolů věnovaných propagaci ruštiny a ruské kultury v zahraničí vyjádřila Pinskaja myšlenku, že odpovědnost za zřizování všeobecně-vzdělávacích ruských škol v zahraničí by měl převzít ruský stát. 

Zakladatelka soukromé pražské školy tento názor prosazuje už delší dobu. Tvrdí, že pracovní cesty zaměstnanců ruských vzdělávacích struktur, jejichž cílem je šířit ruštinu v zahraničí, jsou zbytečné. „Tuto práci už dávno vykonali a nadále vykonávají místní stoupenci, kteří na vlastní náklady vybudovali efektivní ruské školy,“ píše v článku z roku 2019.

Ve stejném roce získala Pinskaja finanční grant od nadace Russkij mir. Autoři zprávy věnované nástrojům měkké síly Ruska v EU upozorňují, že sankcionované organizace jako Rossotrudničestvo, které zřizuje ruská centra v Evropě, a nadace Russkij mir často rozdělují granty a finance. Vytvářejí tak „vertikálně integrované propagandistické sítě“. Od příjemců grantů totiž očekávají loajalitu vůči kremelským hodnotám.

Nedělejme z ruských dětí Čechy

Rok 2021 byl pro vztah Ruska a Česka velkým milníkem. Potom, co české bezpečnostní služby zjistily, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko, Česko vyhostilo osmnáct ruských diplomatů. Stát je označil za pracovníky ruských tajných služeb. V roce 2021 se škola při ruské ambasádě v Praze, kterou navštěvovaly zejména děti zaměstnanců ambasády, uzavřela. Česká strana nepovolila učitelům školy diplomatický status podle Vídeňské úmluvy a Rusko nepřevedlo školu do režimu běžné zahraniční školy fungující v ČR, jak je to u jiných zahraničních škol. Jedinou ruskou školou s výukou v ruštině, akreditovanou v České republice, se tak stala Věda.

Elena Pinskaja (tehdy Elena Azarnikova) společně se svou matkou založila vlastní školu Filipův dům v roce 1993 v Moskvě. Koncem devadesátých let se přestěhovala do Prahy, kde otevřela její pobočku. 

V současnosti základní škola Věda nabízí bilingvní výuku v ruštině a češtině na prvním i druhém stupni. Podle příspěvků školy i samotné Pinské na sociálních sítích cílí Věda zejména na děti, které se do Česka přestěhovaly nedávno a neovládají češtinu, případně na ty, které „kvůli šikaně na základě etnika odcházejí z jiných škol“. 

Přílišnou snahu ruskojazyčných migrantů integrovat své děti do českého školství považuje Pinskaja za následek tlaku „západního imperialismu vůči Rusku“. „Má to své kořeny ve známém obdivu k ‚Západu‘ ve srovnání s ‚imperiálním‘ přístupem k zemím bývalého socialistického bloku. Při politice prosazování Ruského světa na Západě je třeba tyto faktory zohlednit,“ podotýká ve sborníku článků věnovaném výuce ruštiny v zahraničí.

Přečtěte si

Propaganda pod rouškou kultury: Zřizovatel Ruského domu v Praze je na sankčním seznamu EU. Centru šéfuje proputinovská aktivistka

Konsolidace „ruského světa“

Elena Pinskaja spojení s Ruskem, zejména se státními diplomatickými institucemi, po odchodu ze země neztratila. Ředitelka pravidelně navštěvuje akce pořádané Rossotrudničestvem a dalšími organizacemi, které odborníci označují za nástroje ruské propagandy v rámci hybridní války.

Na videu z konference ruských krajanů z roku 2018, která se konala v prostorách Ruského centra vědy a kultury, je Pinskaja vidět mezi posluchači ruského exvelvyslance Alexandra Zmejevského, který oznamuje vznik vytvoření „nové, moderní struktury zaměřené na konsolidaci mladé části zahraničního ‚Ruského světa‘ – Mezinárodní sítě mladých krajanů“.

Na fotografiích z kulatého stolu s dlouhým názvem „Interakce a partnerství ruských vzdělávacích institucí v Česku s cílem zachování a propagace ruského jazyka a kultury“ z roku 2019 pózuje Pinskaja s karlovarským pravoslavným knězem Nikolajem Liščenjukem, vyhoštěným z Česka z bezpečnostních důvodů, Andrejem Končakovem, bývalým šéfem Rossotrudničestva v Česku a jedním ze dvou ruských diplomatů vyhoštěných rámci smyšlené ricinové kauzy, nebo s Annou Evsinou, zástupkyní předsedy ruských Krajanů, a dalšími osobami spojenými s ruskými institucemi.

Na jiné fotografii sedí s Končakovem, Evsinou a dalšími v karlovarské restauraci Pirosmani, která patří gruzínské podnikatelce Asmat Šanavě. Šanava má podle zjištění investigace.cz vazby jak na ruské kriminální podsvětí, tak na lidi z kremelských institucí. Ve stejném roce získala Pinskaja grant od nadace Russkij mir a Ruský dům v Praze s ní zveřejnil krátký rozhovor věnovaný školství na svých facebookových stránkách.

Putinovo Rusko není překázkou

Se stejnými organizacemi i lidmi přicházely v průběhu výuky do kontaktu i děti svěřené Pinské. Podle zjištění investigace.cz se žáci školy Věda účastnili online konferencí pořádaných nadací Russkij mir, poznávacích zájezdů do Ruska „Zdravstvuj, Rossija“ placených Kremlem i celosvětové akce Totální diktát, kterou organizuje Rossotrudničestvo. Jak samotná Pinskaja uvedla v příspěvku na Facebooku, ochudit děti o možnost vidět Rusko na vlastní oči jenom proto, že jde o „Putinovo“ Rusko, je neosvícená hloupost.

V roce 2020 se škola zapojila do projektu zastřešeného Koordinační radou krajanů „Pamatujeme a ctíme“ k výročí konce druhé světové války, v jehož rámci děti vyráběly pozdravy pro ruské veterány. Vytvoření pozitivního obrazu Ruska, podpora vlastenecké výchovy a takzvané historické paměti prostřednictvím dětské tvorby a her patří mezi metody práce kremelských institucí s mladou ruskou diasporou v zahraničí.

Další akce, uskutečněné v roce 2020, vlastenecké online konference „Cesty slávy – naše historie“ v čele s ruským poslancem Viktorem Vodolackým, se za školu Věda zúčastnila Anna Osinovskaja.

V roce 2021 se za podpory Ruského domu v Praze uskutečnila lekce věnovaná tématu boje proti „ideologii terorismu“. Škola se zapojila také do soutěže věnované 60. výročí ruské kosmonautiky. Cílem soutěže bylo podle webu Koordinační rady krajanů „vytvořit pozitivní představu o pilotech a kosmonautech a vychovávat vlastenecké cítění prostřednictvím tvůrčí činnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku“. 

Jen týden před invazí proběhla ve škole Hodina čísel, projekt zastřešený ruským ministerstvem školství, kde se žáci čtvrté třídy dozvěděli, jak mimo jiné vyšetřovat kybernetické útoky. 

Zástupci ruských státních institucí navíc školu také osobně navštěvovali. Například v roce 2019 do školy osobně dorazil Andrej Končakov, bývalý šéf Rossotrudničestva v Česku, a předal tamním žákům učebnice. 

Příležitostný kontakt dětí ze školy Věda s Ruským domem a některými ruskými institucemi potvrzuje i představitel ruských opozičních sil v Praze, jehož dcera školu navštěvovala o víkendech ještě v roce 2014. „Už v té době byla školy v duchu ‚ruského světa‘. Vzpomínám si, že oslavy Silvestra měly děti v Ruském domě nebo se také účastnily workshopů pořádaných Rosatomem (ruská státní korporace se zaměřením na jadernou energetiku, pozn. red.),“ říká. Dceru nakonec ze školy odhlásil kvůli nízké úrovni výuky a neprofesionálnímu přístupu učitelů. „Odešli jsme hlavně kvůli celkové atmosféře ve škole, ne kvůli politickým důvodům,“ dodává. 

Samotná Pinskaja na sociálních sítích opakovaně zdůraznila, že v její škole není místo pro politiku. Na otázku položenou v komentářích k příspěvku o uzavření školy při ruské ambasádě, zda ve škole přednášejí ruskou, či evropskou verzi dějin, odpověděla nejednoznačně. „Jistě se shodneme na tom, že v demokratické zemi nemůže existovat jediná jednoznačná verze (historie) pro různé vrstvy obyvatelstva, sociální skupiny apod. Proto naši mladí čeští učitelé seznamují děti s různými hodnoceními a verzemi – v souladu s principem demokratičnosti. Totéž dělají v Ruském lyceu (oddělení našeho Vzdělávacího centra) rusky mluvící učitelé,“ shrnula svůj postoj.

Mladí diplomaté z Česka

Škola nezpřetrhala vazby s Ruským domem ani po invazi Ruska do Ukrajiny v únoru 2022. Jen několik měsíců po invazi v červnu 2022 přihlásila Pinskaja svou dceru Taisii na každoroční letní školu Mladí lídři, která probíhala v Bulharsku a byla určena pro vybrané mladé krajany v Evropě. Pro představu o tom, kolik taková akce stojí, se nám podařilo dohledat rozpočet za rok 2023. Tato pětidenní akce, financovaná z rozpočtu Moskevského domu krajanů, stála Moskvu zhruba 10,5 milionů rublů, v přepočtu zhruba 2,8 milionů korun. 

Část účastníků letní školy v letech 2021 a 2022 včetně dcery Pinské pocházela přímo ze školy Věda. Takto popsal své dojmy z letní školy v roce 2021 žák školy Andrej Manujlov: „Navštívili jsme dům ruské kultury v Sofii, kde jsme měli možnost sledovat mistrovské umění našich herců. Byla to divadelní hra na téma druhé světové války. Budu-li upřímný, rozbrečel jsem se dojetím.“ Redakce oslovila Manujlova s žádostí o komentář, ten ale do doby uzávěrky článku neodpověděl. 

Většina účastníků programu Mladí lídři za Česko v letech 2021 a 2022 se podle zjištění investigace.cz přihlásila prostřednictvím Klubu mládežnické a dětské diplomacie v Česku pod vedením výše zmiňované Anny Evsiny. Ten vznikl za podpory ruského ministerstva zahraničních věcí a Koordinační rady ruských krajanů v Česku.

Účastníkem tohoto diplomatického klubu byl v minulosti i český blogger a plzeňský komunální politik Jakub Zieba, který dnes žije v Rusku a prostřednictvím příspěvků na sociálních sítích tamní život propaguje. Kulatých stolů diplomatického kroužku se účastní jak členové Koordinační rady, tak ruští diplomaté. Setkání se účastnil například bývalý ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij, Konstantin Kolpakov, předseda Rady mladých diplomatů Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace nebo Alexej Trjakin, tehdejší zástupce Ministerstva obrany Ruské federace pro oblast vojensko-pamětní práce v Česku. 

Přečtěte si

Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

Vedoucí projektové části českého diplomatického kroužku byla v minulosti Anna Sinicyna, ruská režisérka zaměřující se na vlastenecká témata. Stojí i za mediálním projektem Ruská řeka, který má prostřednictvím filmu a dalších mediálních formátů zkoumat, co je „ruská duše“ a „proč se v Rusku tolik mluví o válce“. Jako svůj cíl projekt vytyčuje „prosazování pozitivního obrazu Ruska v zahraničí prostřednictvím integrace mladých krajanů žijících v zahraničí do prostoru ruské kultury a historie“. „Dospívající, kteří vyrůstají daleko od své rodné kultury, nezískávají dostatečně hluboké znalosti o kultuře a historii Ruska a jsou vystaveni vlivu místních médií, která často zkreslují obraz Ruska ve světě,“ vysvětlují autoři v popisu projektu. Projekt běží od roku 2021 dodnes. V roce 2023 získal prezidentský grant Ruské federace.

Měkká integrace, nebo překážka v integraci?

Akreditaci českého ministerstva získala česko-ruská škola v roce 2014. Už při návštěvě České školní inspekce o dva roky později se ukázalo, že žáci kvůli slabé znalosti češtiny nedokázali naplnit program výuky. „V roce 2016 ČŠI mimo jiné konstatovala, že téměř polovina pedagogického sboru nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon své činnosti a že jazyková bariéra některých učitelů i žáků neumožňovala plnit výstupy školního vzdělávacího programu. Upozornila rovněž na porušování školské legislativy a nedostatky v řízení školy,“ říká mluvčí inspekce Anna Brzybohatá. Jeden ze závěrů inspekce navíc zněl, že se škole nedaří naplňovat koncepci integrace žáků-cizinců do českého prostředí školy.

Přečtěte si

Evropské děti na mušce Kremlu: Jak Rusko vede západní děti s ruskými kořeny k patriotismu

Následující inspekční návštěva se konala o deset let později, v roce 2025, a dospěla k podobnému závěru: školní vzdělávací program není v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. „Efektivitu vzdělávání s výjimkou cizích jazyků snižuje neznalost českého jazyka žáky a některými učiteli,“ uvádí zpráva. Obě inspekční zprávy zároveň upozorňují na vysokou fluktuaci žáků ve škole. Kvůli tomu není možné „posoudit posun v úrovni jazykových dovedností, který by měl být patrný ve vyšších ročnících jako důsledek integrace a kontinuity vzdělávání v české škole“. 

V roce 2016 získala škola grant ve výši přes dva miliony na projekt Nejsme si cizí, který měl přispět k integraci zahraničních žáků do Česka. V průběhu posledních deseti let čerpala škola víc než 15 milionů na dotacích. Loni získala dvouletý grant na modernizaci jazykové učebny. 

Na dotaz redakce, zda není výše uvedený dlouhodobý nedostatek důvodem pro odebrání akreditace, česká inspekce odpověděla, že samotná inspekční zjištění automaticky nevedou k odebrání oprávnění. „O případném výmazu školy z rejstříku škol a školských zařízení rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve správním řízení.“

Redakce Elenu Pinskou oslovila. Ta spolupráci s ruskými státními organizacemi popřela. Na žádost o rozhovor odpověděla, že rozhovory neposkytuje, a požádala redakci, aby školu nezmiňovala v žádném kontextu. Na další dotazy neodpověděla.

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Ruský svět dětem: Pražská základní škola jako nástroj kremelské propagandy appeared first on investigace.cz.

Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. V něm měli občané rozhodnout, zda chtějí přímo v ústavě zakotvit, že Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.

Jak mělo ovlivňování voleb vypadat a jakými způsoby se Rusko v Moldavsku snaží prosazovat svoje zájmy? O tom si Petr Gojda v Odposlechu povídá s datovým analytikem Josefem Šlerkou.

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

The post Podcast Odposlech: Rusko se pokusilo zmařit moldavské referendum o vstupu do EU appeared first on investigace.cz.

Rusko se podle zprávy moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) rozsáhle vměšovalo do průběhu říjnového referenda. V něm měli občané rozhodnout, zda chtějí přímo v ústavě zakotvit, že Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie. Zprávu předložil parlamentu šéf SIS Alexandru Musteață v polovině loňského prosince. Po Rumunsku se tak Moldavsko stalo další zemí, jejíž tajné služby popsaly fungování ruských vlivových operací.

V případě Moldavska se ukazuje celkový rozsah operace, zahrnující dezinformační kampaně, nelegální financování proruských politických stran, organizování násilných protestů, zneužívání pravoslavné církve, ale také kybernetické útoky na volební infrastruktury prováděné zřejmě zahraničními aktéry.

Těsný výsledek referenda a reakce prezidentky Sandu

Říjnové moldavské referendum skončilo velmi těsným výsledkem. Pro se vyslovilo 50,3 procenta hlasujících obyvatel. Bezprostředně po hlasování prohlásila uřadující moldavská prezidentka Maia Sandu, že „zločinecké skupiny (…) zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou, přičemž použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě“. Poté dodala, že tyto skupiny byly podporovány ze zahraničí. Zpráva tajné služby nyní detailně popisuje, jak měla celá operace vypadat.

Ilan Șor: Oligarcha za pokusem destabilizovat Moldavsko

Klíčovou roli v pokusu o zmanipulování podle informací tajné služby SIS sehrál moldavský oligarcha Ilan Șor. Kořeny jeho bohatství sahají do roku 2014, kdy se podílel na rozsáhlém bankovním podvodu, během něhož byla ze tří moldavských bank – Banca de Economii, Unibank a Banca Socială – ukradena přibližně jedna miliarda dolarů, což odpovídalo zhruba 10 až 12 % tehdejšího moldavského HDP. Za tento podvod byl Șor v roce 2017 odsouzen k sedmi a půl letům vězení, proti rozsudku se však odvolal. V roce 2023 mu byl trest zpřísněn na 15 let odnětí svobody. Șor do vězení ale nikdy nenastoupil, neboť utekl do Izraele a později do Ruska.

Přečtěte si

Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska

Strana „ȘOR“: Politická zástěrka pro vlivové operace

Soudní proces ani odsouzení ovšem Șorovi nezabránily převzít politické hnutí Rovnost a přejmenovat jej na Stranu „ȘOR“. Pod touto hlavičkou byl v roce 2019 zvolen do moldavského parlamentu. Nicméně zasedání parlamentu se z důvodů trestního stíhání nikdy osobně nezúčastnil.

Șorovu stranu moldavský ústavní soud nakonec v létě roku 2022 zakázal s tím, že její poslanci dokončí svůj mandát jako nezařazení. To však Șorovi nebránilo v dalším politickém angažmá. Na jaře roku 2024 se přesunul z Izraele do Ruska, kde měl podle tajné služby koordinovat rozsáhlou operaci, jejímž cílem bylo vměšování do moldavské politiky, a především do připravovaného referenda o Evropské unii. Jeho nově vzniklé koordinační centrum pak mělo být přímo pod ochranou a kontrolou ruské tajné služby FSB.

Podle zpráv moldavské SIS vznikl v Moskvě koordinační štáb projektu ȘOR (SHOR) se samostatnými útvary, odpovědnými za politickou techniku, organizaci, finance a logistiku, vedený právě Ilanem Șorem. V hlavním městě Moldavska Kišiněvě posléze začala fungovat výkonná kancelář odpovědná za právní aspekty, vztahy s veřejností, koordinaci práce s mládeží, logistiku a také za školení osob vystupujících na volebních shromážděních.

Kancelář měla vyškolit více než 100 „verbířů“, následně rozdělených mezi 119 územních buněk. Cílem každé z nich bylo získat nejméně 1 500 pracovníků. Mimoto vzniklo více než 1 900 primárních buněk a v nich prošlo školením přes 33 tisíc aktivistů. Každý z aktivistů měl najít 5 až 10 voličů, jimž slíbil peníze za hlasování proti zakotvení vstupu do EU v ústavě. Odměnu dostávali i samotní organizátoři – asi 2 000 leu (cca 2 600 korun) měsíčně, v říjnu asi 3 000 leu (cca 3 900 korun). Podle moldavských tajných služeb ale verbíři nakonec získali méně koupených hlasů, než bylo v plánu: celkem opatřili hlasy asi 84 000 lidí.

Pobeda – Victorie: Nový proruský blok a jeho strategie

Jako krytí pro tuto strukturu posloužil nový politický subjekt, jejž Șor založil pod názvem Pobeda – Victorie. Jeho členy jsou Șorova zakázaná strana a několik menších proruských stran z Moldavska. Șor se stal politických lídrem Pobedy, funkci výkonného tajemníka přijala Evghenia Guțul, taktéž členka Șorovy zakázané strany a zároveň i guvernérka Gagauzské autonomní oblasti. Jde o oblast Moldavska, jejíž obyvatelstvo většinově tvoří Gagauzové. Podobně jako známější separtistická část Moldavska Podněstří je Gagauzsko silně proruské. Obyvatelé Gagauzské autonomní republiky v roce 2014 v referendu odmítli vstup Moldavska do EU, a pokud by k němu mělo dojít, schválili možnost vyhlásit svou samostatnost.

Podle zprávy moldavské SIS nově vzniklý politický blok Pobeda zřídil v Moskvě tři call centra, která zajišťovala spojení s moldavskými pobočkami a získávání nových sympatizantů. Centrála Pobedy měla k registraci nových promotérů a jejich další koordinaci využívat telegramový bot @KYCMD_bot.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:
Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Evrazia: Propaganda a organizace destabilizačních akcí

Nebyla to ale jediná organizace spojená se Șorem a vytvořená v dubnu 2024. Druhou představovala nezisková organizace ANO Evrazia, kterou založila bývalá tajemnice Strany „ȘOR“ Nelli Parutenco. Ta utekla z Moldavska v roce 2022 kvůli vyšetřování nelegálního financování Strany „ȘOR“.

Koordinační radu Evrazie vede Aljona Aršinova, poslankyně Státní dumy Ruské federace a členka strany Jednotné Rusko. Aršinova mimo jiné prohlásila, že Evrazia „dělá vše pro to, aby pomohla prezidentovi Vladimiru Putinovi oživit naši velkou eurasijskou rodinu“. Dalším členem koordinační rady je právě Ilan Șor. Podle novinářů z naší partnerské organizace OCCRP, ale i moldavské tajné služby hrála zásadní roli v ruském plánu na zmaření referenda právě Evrazia.

Působení Evrazie lze z obsahu zprávy SIS rozdělit na dvě části. Navenek vystupovala a vystupuje jako nezisková organizace s cílem „posilovat vzájemně výhodné integrační procesy v postsovětském prostoru“. Na jejím webu tak lze nalézt celou řadu projektů zaměřených na kulturní výměnu, humanitární pomoc či rozvoj spolupráce mezi postsovětskými zeměmi.

To je však pouze část její činnosti. Evrazia je zároveň nástrojem pro šíření protizápadní a proruské propagandy. Zpráva moldavské tajné služby uvádí, že propaguje koncept tzv. ruského světa (russkij mir). Dále ji viní i z dalších aktivit, jako je získávání moldavské mládeže organizováním pobytových návštěv v Rusku v rámci různých programů, z identifikace a lákání osob náchylných k destabilizačním akcím, z obcházení mezinárodních sankcí prostřednictvím zprostředkujících organizací či z vytvoření platformy pro nelegální financování politických stran.

Přečtěte si

Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni

Výcvik protestujících: Taktiky pro konfrontace s policií

Krom toho ale Moldavané viní Evrazii i ze závažnějších věcí. Ve zprávě tajné služby se píše: „V období 19.–24. června 2024 bylo 115 mladých lidí z Moldavské republiky vysláno pod záštitou tzv. bloku ‚Victorie‘ (pod krytím projektů EVRAZIA) na školení v Moskvě o procesech, metodách a technikách organizace i způsobech chování během protestních akcí.“

Podle SIS mělo toto školení zahrnovat taktiky provokace policie a „inteligentní“ konfrontace s policejními kordony. Dále pak způsoby, jak postupovat ve fyzických potyčkách s pořádkovými silami, ale také metody a taktiky pro použití pyrotechnických zařízení a dýmovnic, způsoby házení předmětů na policii (kameny, vejce, balíky s vápnem), osvobozování zadržených kompliců a ochrany vůdců protestů či způsoby, jak postupovat při „neutralizaci“ policistů v civilu pod záminkou, že jsou „provokatéři“.

Zpráva SIS zmiňuje, že mezi školiteli byli i členové mládežnické organizace „Mladá garda Jednotného Ruska“.

Podle SIS se část proškolených Moldavanů zapojila do konkrétních vandalismů, například pomalování budov Telerádia Moldova, Nejvyššího soudu, sídla CEC a Ministerstva práce vápnem. Dvě osoby zadržené kvůli pomalování vchodu do budovy sídla moldavské vlády prohlásily, že za to dostaly zaplaceno 5 000 eur (cca 125 000 korun).

SIS rovněž tvrdí, že část mladých lidí byla vybrána pro jinou formu pokročilejšího výcviku v guerillových táborech v Bosně a Hercegovině, kde byli cvičeni jako provokatéři, kteří měli organizovat protesty a účastnit se násilných akcí. Jejich výcvik zahrnoval práci s drony, proškolení v psychologii protestujících mas a také výuku taktiky ohledně pronikání policejními kordony nebo lekce psychologie vhodné při náboru nových členů či k identifikaci policejního sledování. Součástí měla být i příprava vlastních zápalných zařízení a cvičení v reálných městských podmínkách.

Pravoslavná církev jako nástroj proruské politiky

Evrazia posloužila i jako prostor pro zapojení moldavské pravoslavné církve. Rusko mělo organizovat duchovní poutě do Moskvy, kde měli být pravoslavní duchovní přesvědčováni, aby podporovali proruský a protievropský postoj a aktivně se zapojili do ovlivnění prezidentských voleb i do referenda.

Podle SIS bylo kněžím po příjezdu do Moskvy nabídnuto podepsání smlouvy s organizací Evrazia a získání bankovní karty ruského platebního systému „Mir“. Tato karta měla sloužit pro příjemce finanční pomoci od Ruského patriarchátu. Po návratu do Moldavska jim byla přislíbena odměna od Evrazie ve výši 1 000 dolarů na osobu (cca 24 000 korun). Finanční pobídky měly motivovat kněze k aktivní podpoře proruských cílů.

Konsolidace moldavské diaspory v Rusku

Mimo tyto aktivity Rusko vytvořilo na svém území v rámci své vlivové operace několik zdánlivě nezávislých moldavských organizací. Klíčovou roli hraje Moldavské kulturně-vzdělávací centrum založené v prosinci 2023, které se oficiálně prezentuje jako instituce propagující moldavskou kulturu a národní hodnoty.

Podle zprávy tajné služby však centrum ve skutečnosti slouží ke konsolidaci moldavské diaspory kolem skupiny oligarchy Șora a k volebním manipulacím. To se projevilo například během prezidentských voleb v říjnu 2024, kdy centrum lákalo moldavské voliče v Moskvě na bezplatné poukázky do kavárny poblíž volební místnosti v ulici Neglinnaja. Současně jim nabízelo tzv. Kartu občana Moldavské republiky v Ruské federaci a za spolupráci slibovalo vysoké platy až 150 000 rublů (asi 30 000 moldavských leu, což je asi 39 000 korun). Centrum je přitom napojeno na tři moskevská call centra, která koordinují aktivity v Moldavsku i mezi diasporou.

Jak zaplatit vliv: Granty, kryptoměny a obcházení sankcí

K financování celé kampaně byla ruským projektem použita celá řada cest. Od poskytování grantů a darů až po platby v hotovosti či kryptoměnami. Do této akce byli zapojení kurýři, kteří přepravovali hotovost letecky.

Finančních záležitostí se zúčastnila i sankcionovaná Promsvyazbank, a to pro platební převody přes ruský system Mir a přes další platformy v Uzbekistánu a zemích Střední Asie. Využity byly rovněž platební systémy P2P, jako je „Zolotaya Korona“, ale i platformy pro platby kryptoměnami typu BINANCE a BYBIT. Podle tajné služby využily ruské speciální služby také aplikaci TRUSTEE, umožňující platit kryptoměnami pomocí virtuální karty VISA/Mastercard pro smartphony.

Celou snahu Ruska ovlivňovat kampaně v Moldavsku podpořily i kampaně na sociálních sítích TikTok, Facebook a VKontakte. Do placené reklamy na Facebooku Șorovo hnutí investovalo 140 000 eur.

Moldavská tajná služba rovněž uvádí, že vměšování do voleb a zpochybňování jejich procesu pokračovalo

i v samotný den konání referenda. A to v kyberprostoru za pomoci DDoS útoků na stránky vládních institucí i v reálném prostoru výhružkami bombovými útoky ve volebních místnostech v zahraničí.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Rusko zrychluje: Od plánů v roce 2021 k realitě současnosti

Moldavsko je objektem zájmu Ruska již roky. V roce 2023 skupina investigativních novinářů zmapovala uniklé strategické plány Ruska na ovládnutí moldavské politiky z roku 2021. Plány mimo jiné zahrnovaly vznik sítě neziskových a politických organizací, které mají neutralizovat prozápadní snažení Moldavska.

Základní strategie už tehdy spočívala v podpoře proruských politiků, využití pravoslavné církve, vytvoření sítě proruských nevládních organizací, v boji proti sbližování s EU a NATO a v destabilizaci společnosti formou společenských nepokojů. Aktuální zpráva SIS ukazuje, že všechny tyto body Rusko v Moldavsku již naplnilo.

Zatímco však dokument z roku 2021 plánoval provádění postupné destabilizace až do roku 2030, realita ukazuje, že Rusko v reakci na moldavské referendum o vstupu do EU své aktivity podstatně zrychlilo.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU appeared first on investigace.cz.

Sankcionovaná kremelská nadace Russkij mir hradila desetiletý provoz Ruského centra na půdě Západočeské univerzity v Plzni. Za dobu své existence centrum od nadace, kterou založil Vladimir Putin, dostalo skoro sedm milionů korun. Univerzita tuto spolupráci zrušila teprve v den začátku invaze Ruska do Ukrajiny, kdy byla rovněž zastavena činnost centra. Další kremelská instituce, Ruský dům v Praze, dodnes mladým českým novinářům a influencerům nabízí hrazené cesty do Ruska, kde mají příležitost absolvovat školení ve vzdělávacím středisku prokremelského média Sputnik. Podle zjištění investigace.cz tuto možnost zatím využili přinejmenším dva novináři – jeden z nich byl v době návštěvy Ruska městským zastupitelem v Litoměřicích a dnes je členem městské Komise územního rozvoje. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Dovolujeme si vás upozornit, že podcastový kanál Audiočlánky budeme postupně rušit. Audioverze vybraných článků investigace.cz nově najdete v kanálu podcastu Odposlech, k jeho odběru se můžete přihlásit tady⁠. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.

„Hrají kladnou a důležitou roli v poznání ruské kultury, jazyka a historie. Objektivně, nekonfliktně a pro každého. Jsou také důležité pro mezinárodní a mezikulturní dialog, který je, bohužel, kvůli západní, a tedy i české politice téměř na bodu mrazu,“ odpověděl plzeňský zastupitel Jakub Zieba, jenž v současnosti studuje na Volgogradské státní univerzitě, na otázku naší redakce, jakou roli hrály ve vývoji jeho rusofilních zájmů Ruské centrum v Plzni a Ruský dům v Praze.

Přečtěte si

„Zaplatili nám letenky a čtyřhvězdičkový hotel!“ Jak si Kreml získává stoupence mezi mladými Čechy

Ve svém příspěvku na Facebooku z roku 2020 napsal: „Proč jsem se rozhodl studovat v Ruské federaci? Rusko pro mě znamená mnoho. Ochrana tradičních hodnot. Záruka míru ve světě. Nezlomná síla ruského ducha. Přátelští a milí lidé. Nádherná příroda a architektura.“ Tento příspěvek, stejně jako řadu dalších Ziebových textů ze sociálních sítí, sdílel i Ruský dům neboli Ruské středisko vědy a kultury, které dlouhodobě propaguje bezplatné studium na ruských univerzitách pro evropské studenty.

Ostatně navýšení počtu zahraničních studentů patří mezi hlavní cíle zřizovatele Ruského domu, přesněji řečeno státní agentury pro kulturní a vědecký styk se zahraničím, vystupující pod názvem Rossotrudničestvo, která spadá pod ministerstvo zahraničí. 

Rublů je víc a víc

V Rusku dnes studuje 355 tisíc zahraničních studentů. V příštích letech by to však mělo být mnohem víc, prezident Vladimir Putin totiž letos nařídil zvýšit jejich počty na půl milionu, a to do roku 2030. V souladu s tímto cílem narůstá i kvóta pro bezplatné studium zahraničních studentů – v roce 2021 činila osmnáct tisíc takto nabízených míst, o rok později už dvacet tři tisíc, novou normou je třicet tisíc cizinců zproštěných platby za studium. Zvyšováním jejich počtu by podle šéfa Rossotrudničestva Jevgenije Primakova mělo přispět k získání partnerů v zahraničí. „Chceme, aby se ze zahraničních studentů stali odborníci, kteří se vrátí zpátky domů do svých zemí. Rusko potřebuje spolehlivé a udržitelné partnery v zahraničí.“  

Navyšování kvót odpovídá i razantní růst finančního rozpočtu pokrývajícího programy Rossotrudničestva určené pro zahraniční mládež. Jen během prvních čtyř měsíců tohoto roku vyhlásila státní agentura tendry na částku 230 milionů rublů (57,5 milionů korun), což podstatně přesahuje její roční rozpočet za celý předchozí rok. Ten činil něco přes 140 milionů rublů, v přepočtu 35 milionů korun. Podobný skok ve financích vyhrazených pro mladé lidi ze zahraniční zažila agentura pouze v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Více než polovina částky z letos vyhlášených tendrů, 130 milionů rublů (33 milionů korun), je určena pro program Nová generace, z něhož jsou hrazeny cesty do Ruska mladým „představitelům společenských a politických kruhů“ ze zahraničí. Podle popisu na stránkách ruského rejstříku veřejných smluv přispívají tyto návštěvy „k objektivnímu vnímání vnitřních proměn ruské společnosti ve světě“. 

Program Nová generace běží už od roku 2011. Podle Eleonory Mitrofanovy, bývalé šéfky Rossotrudničestva, program umožňuje prosazovat koncepci „horizontální diplomacie“ a využívat „měkkou sílu“ – „po návštěvě Moskvy mění zahraniční novináři svůj narativ“. 

Na facebookových stránkách Ruského domu v Praze jsou o Nové generaci dvě zmínky v souvislosti s Českem. V roce 2021 se programu za Česko zúčastnil tehdy 33letý Jaroslav Růžička, jenž spolu s dalšími zahraničními zájemci absolvoval vzdělávací kurz zpravodajské agentury Sputnik, kterou řídí Margarita Simonjan.

Deklarovaným cílem návštěvy byla výměna zkušeností se zahraničními kolegy a rozvoj profesních vazeb mezi mladými novináři. Růžička, Ruským domem popsaný jako „český novinář“, působil v době svého školení ve Sputniku jako městský zastupitel v Litoměřicích, funkci vykonával v letech 2014 až 2022 za KSČM. V komunálních volbách v roce 2022 sice neuspěl, je však v současnosti členem Komise územního rozvoje a městských památek města Litoměřice. Skutečnost, že je novinářem, se redakci nepodařilo potvrdit. Růžička na žádost o vyjádření neodpověděl.

Minulý rok pak navštívil Rusko v rámci programu Nová generace i další „český delegát“. Přestože Ruský dům neuvedl jeho jméno, redakci investigace.cz se ho podařilo dohledat prostřednictvím zveřejněných fotografií. Jedná se o 28letého amerického novináře Bradley Blankenshipa, který sídlí v Praze přinejmenším od roku 2018 a píše pro čínský server Global Times, hojně citovaný ruskými médii.

Jak Blankenship naší redakci sdělil, cílem návštěvy Ruska bylo seznámit se s ruskými programy na rozšíření příležitostí pro místní mládež. „Prohlédli jsme si také výstavu Rusko, navštívili jsme ruský parlament a Muzeum vítězství ve druhé světové válce. Ve volném čase jsem navštívil televizní stanici Russia Today a zúčastnil se několika jejich programů,“ dodává. Nejvíc ho zarazila skutečnost, že „ruský svět“ není žádný „fejk“. Dále uvedl, že „stejně jako je Evropská unie samostatným geopolitickým celkem, je zřejmé, že i Rusko je jedinečným prostorem geopolitické moci a vlivu“.

Miliony od ruské nadace

Letos vyhlásilo Rossotrudničestvo zcela nový tendr ve výši 22,6 milionů rublů (5,7 milionů korun) určený na „rozšíření informační přítomnosti a šíření objektivních informací o Rusku na sociálních sítích v zahraničí v letech 2024 a 2025“. Jako cílové platformy jsou uvedeny sítě VKontaktě, Telegram a Odnoklassniki. Tendr vyhrála ruská marketingová agentura SKC agency, jež dlouhodobě pracuje pro Ruské domy v zahraničí. V minulosti propagovala projekt Ruského domu v Praze s názvem Cesty k vítězství, v němž šlo o sérii virtuálních prohlídek sovětských vojenských památníků v Praze a míst nejvýznamnějších bitev Rudé armády, ale i o mezinárodní festival ruské poezie v Česku, tiskovou konferenci věnovanou oslavám druhé světové války v Berlíně nebo novinářské konference v Bratislavě a Budapešti.

Dalších 85 milionů rublů (21,4 milionu korun) poteče z Rossotrudničestva na odměny pro zahraniční novináře informující o humanitární činnosti Ruska v zahraničí. 

Ruský dům však není jedinou kremelskou institucí, která v zahraničí prosazuje takzvanou měkkou sílu. V roce 2019 zahájil výše zmíněný Jakub Zieba svá studia politologie na Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni, kde se hned v průběhu prvního ročníku zúčastnil jazykové soutěže v ruštině a skončil na prvním místě. Soutěž organizovalo Ruské centrum, které na půdě ZČU vzniklo koncem roku 2011 a jehož provoz hradila kremelská nadace Russkij mir, financovaná ze státního rozpočtu Ruské federace. Smlouvu o spolupráci s nadací Russkij mir podepsala tehdejší rektorka ZČU v Plzni a později hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Nadaci založil v roce 2007 prezident Vladimir Putin a v jejím čele stojí Vjačeslav Nikonov, (vnuk Stalinova blízkého spolupracovníka Vjačeslava Molotova), který je poslancem za Jednotné Rusko a v dobách Sovětského svazu býval pravou rukou šéfa KGB. Nikonov je navíc spoluautorem nové středoškolské učebnice věnované dějinám Ruska, která obsahuje i současný vládní pohled na události posledního desetiletí.

V době, kdy Zieba nastoupil na Západočeskou univerzitu, byla nadace Russkij mir označována více zdroji, včetně evropských institucí, za nástroj „měkké síly“, šíření vlivu v Rusku a za zřejmý prostředek propagandy Kremlu. Už v roce 2016 sdělil Evropský parlament, že „ruská vláda využívá širokou škálu nástrojů a pomůcek, jako jsou think-tanky a zvláštní nadace jako Russkij mir […], s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vytvořit dojem selhání států ležících ve východním sousedství EU“. „Kreml na jedné straně financuje politické strany a další organizace v EU s cílem podkopat politickou soudržnost a na druhé straně se kremelská propaganda přímo zaměřuje na konkrétní novináře, politiky a jednotlivce v EU,“ stojí v usnesení.

Spolupráce plzeňské vysoké školy s nadací přesto probíhala až do roku 2022. Ještě 25. února, tedy den po napadení Ukrajiny, měl v prostorách tamního Ruského centra proběhnout metodický seminář a setkání učitelů ruštiny, to vše financované z grantových zdrojů nadace Russkij mir. 

„Žádné výzvy k ukončení spolupráce nebyly“

V den zahájení ozbrojeného útoku Ruska na Ukrajinu, 24. února, ale rektor univerzity s nadací vypověděl smlouvu. O půl roku později, v létě 2022, byla nadace Evropskou komisí zařazena na evropský sankční seznam. Jako důvod komise uvedla „šíření prokremelské a protiukrajinské propagandy, ospravedlňování ruské vojenské agrese proti Ukrajině, podporu nezákonné anexe Krymu a Sevastopolu a uznání takzvaných separatistických ‚lidových republik‘ v Donbasu“ Ruskou federací.

V průběhu deseti let existence obdrželo Ruské centrum v Plzni od nadace Russkij mir na svůj provoz celkem 250 tisíc eur, v přepočtu přes šest milionů korun. Centrum získalo i šest projektů z grantů nadace, každý ve výši zhruba šesti tisíc eur, v přepočtu přibližně 150 tisíc korun na jeden. „Projekty se týkaly výuky ruského jazyka. Prostředky za dva poslední projekty byly vráceny z důvodu uzavření centra,“ upřesnila naší redakci mluvčí Západočeské univerzity Andrea Čandová. 

Jak dále mluvčí vysvětlila, činnost Ruského centra se vždy týkala výhradně aktivit spojených s výukou ruského jazyka, literatury a ruských reálií. „Ve své práci všichni lektoři usilovali o apolitičnost. Obsahem spolupráce byla vždy výhradně akademická činnost. Během činnosti Ruského centra nikdy nedocházelo k politickým aktivitám či propagaci kremelských postojů.“ Andrea Čandová rovněž upozornila, že ze strany vlády ČR v tu dobu neexistovala žádná omezení ani výzvy k ukončení spolupráce. 

To potvrzuje i vyjádření Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. „Západočeská univerzita v Plzni se na ministerstvo vnitra v minulosti sama obrátila a projevila zájem o spolupráci v oblasti posilování odolnosti akademické sféry vůči nelegitimnímu ovlivňování. Tato spolupráce od té doby pokračuje, ze strany ministerstva vnitra má podobu metodické podpory a poskytování konzultací,“ napsala Hana Malá, mluvčí této instituce. Západočeská univerzita tak učinila v lednu roku 2022, tedy po deseti letech spolupráce s nadací a měsíc před začátkem invaze do Ukrajiny.

Přečtěte si

Propaganda pod rouškou kultury: Zřizovatel Ruského domu v Praze je na sankčním seznamu EU. Centru šéfuje proputinovská aktivistka

Kontrolu obsahu výukových materiálů mají podle mluvčí univerzity na starosti odborní garanti jednotlivých předmětů, vedoucí jednotlivých jazykových oddělení a ředitelka Ústavu jazykové přípravy. Redakce investigace.cz požádala vedoucí oddělení slovanských jazyků Vlastu Klausovou a metodologickou pracovnici centra Varvaru Golovatinu, které měly obsah výukových materiálů na starosti, o rozhovor, obě však žádost odmítly. „Vzhledem k tomu, že zřizovatelem Ruského centra byla ZČU, nemám ani já ani kolegyně Golovatina kompetence poskytovat rozhovory médiím,“ napsaly.

Klausová se opakovaně účastnila mezinárodních akcí pořádaných nadací Russkij mir i po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. „Její účast byla vždy schvalována vedením Ústavu jazykové přípravy ZČU dle platných předpisů univerzity,“ dodala mluvčí ZČU.

Ruský svět v Plzni

S tvrzením o apolitičnosti Ruského centra souhlasí i jeho bývalý student Jakub Zieba, který dnes studuje v Rusku. „Jako návštěvník tohoto centra můžu říct, že se nejednalo o žádnou politickou propagandu, nýbrž o výuku ruštiny, konverzace v ruském jazyce a poznávání ruské kultury formou knih, prezentací, přednášek a podobně. Nedokážu pochopit, jak někomu může vadit kultura, výuka cizího jazyka a vůbec chuť vzdělávat se – to je velice smutné,“ sdělil naší redakci a dodal, že je otřesné, že Ruské centrum při ZČU v Plzni bylo okamžitě „po začátku SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.) v roce 2022 uzavřeno a zrušeno“. 

„Videotéka“, na kterou odkazovala dnes už nefunkční stránka Ruského centra, však politický obsah nabízela. Například projevy Dmitrije Medveděva (místopředsedy Bezpečnostní rady Ruské federace), patriarchy Kirilla, odkazy na rozhovory s ruskými politiky na webu Sputnik (tehdy Hlas Ruska) nebo 5TV (dnes Russia Today). Mezi pozvánkami Ruského centra z roku 2020 je také pozvánka na Fórum Ruského světa, jehož součástí byla i online škola mladého novináře a rovněž vystoupení Vladimira Putina, patriarchy Kirilla, tehdejšího předsedy vlády Michaila Mišustina, ministra zahraničí Sergeje Lavrova i ministra vzdělání Sergeje Kravcova (rodina posledně jmenovaného se mimochodem usadila v Praze). Novinářskému řemeslu učili zahraniční studenty šéf ruské zpravodajské agentury TASS, šéfredaktor časopisu Russkij mir a novináři prokremelského deníku Komsomolskaja pravda. 

Některé výukové aktivity nabízené studentům byly navíc navrženy přímo v Rusku. Například v roce 2012, tedy během prvního roku působení Ruského centra v Plzni, psali studenti ruštiny z celého světa takzvaný totální diktát z ruštiny. Jedná se o každoroční akci na podporu vzdělanosti v ruštině financovanou ruskou Nadací prezidentských grantů a Ruské centrum v Plzní se jí také účastnilo.

„Existuje jediná cesta, jak zachránit naši zemi a svobodu jejích lidí – postupně a vytrvale se zbavovat masových záchvatů individualismu, aby se veřejná prohlášení o nezávislosti na minulosti a neangažovanosti vlasti v budoucnosti stala přinejmenším známkou nevkusu,“ zněl úryvek textu z diktátu od ruského nacionalistického spisovatele Zachara Prilepina.

The post Kreml investuje do svého přívětivého obrazu v zahraničí. Miliony tekly i do Ruského centra v Plzni appeared first on investigace.cz.