Ruská stínová flotila exportuje sankcionovanou ropu nebo slouží tajným službám k provádění sabotáží a dronových útoků. S rostoucím napětím v Baltském moři přibyli do posádky noví členové, označovaní pouze jako „supernumeraries“ čili nadpočetní či extra. Kdo jsou tito tajemní lidé a jaká je jejich role v ruské stínové flotile? A proč jsou z nich evropské tajné služby nervózní?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

27. prosince 2025 zakotvila sankcionovaná ropná loď Kira K v ruském přístavu Usť-Luga hluboko ve východní části Finského zálivu. Připravovala se na přepravu 734 000 barelů ropy patřící společnosti Lukoil, ruskému energetickému gigantu zařazenému na sankční seznamy USA i Evropské Unie.

Podle seznamu posádky, který získali novináři estonského investigativního portálu Delfi, ji tvořili námořníci z Myanmaru, Číny a Bangladéše. Na palubě však byli ještě dva další muži, občané Ruska Denis Enin a Aleksandr Kameněv. V lodních dokumentech byli uvedeni jako „nadpočetní“ – termín pro personál, který nespadá do standardní provozní posádky. V kolonkách s podrobnostmi o diplomech a kvalifikacích jednotlivých členů posádky se vedle ruských jmen objevují pouze dvě písmena: NA. Údaje nejsou k dispozici.

Tito muži totiž nejsou běžnými námořníky.

Pětačtyřicetiletý Kameněv a o tři roky starší Enin jsou oba veteráni Wagnerovy skupiny, notoricky známé ruské paramilitární organizace, která až do roku 2023 téměř deset let bojovala v konfliktech po celém světě, často ve jménu Ruska.

Kameněv byl v Sýrii i v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, a to v době, kdy byla Wagnerova skupina pod vedením Jevgenije Prigožina v Ukrajině nejaktivnější. Enin zase uvádí jako své trvalé bydliště adresu vojenské jednotky na jihu Ruska.

Dalším bývalým vojákem, který jel na lodi Kira K už dříve, je Aleksandr Malachov, „nadpočetný“ člen posádky z října 2025. Tento padesátiletý muž je veteránem 22. brigády Specnaz, jednotky speciálních sil podřízené ruské vojenské rozvědce známé jako GRU.

Jiná loď stínové flotily se dostala do novinových titulků, když byla v září 2025 zabavena francouzskými úřady. Přepravovala také výsadkáře sloužícího v ruské armádě. To novinářům potvrdil zpravodajský důstojník, který se specializuje na oblast Baltského moře. Kvůli citlivosti poskytovaných informací hovořil pod podmínkou anonymity.

Reportéři zjistili, že Rus téhož jména a data narození, Stanislav Babičev, má profil na sociální síti, kde jako své vzdělání uvádí vojenskou výcvikovou instituci 332nd Airborne Forces Warrant Officer School. Na otázky zaslané na jeho e-mailovou adresu neodpověděl.

Přítomnost těchto mužů na lodi Kira K není náhodná. Společná práce novinářů z Delfi, Helsingin Sanomat, IStories a OCCRP odhalila, jak takzvaná stínová flotila Ruska funguje. Stínová flotila je termín používaný k popisu stovek stárnoucích a anonymních plavidel, která Moskva používá k obcházení západních sankcí v obchodu s ropou.

Novináři dohledali a identifikovali členy posádek dvaceti plaveb lodí ruské stínové flotily a zjistili, že většina ruských členů posádek je spojena s wagnerovci nebo ruskýmí státními bezpečnostními organizacemi, jako je například ruská vojenská rozvědka GRU.

Dvoučlenný ozbrojený doprovod se na palubách stínové flotily začal objevovat zhruba v červnu 2025 a lodě provází výhradně v Baltském moři.

Zpravodajci z několika evropských tajných služeb novinářům vysvětlili, že tyto „týmy na ochranu plavidel“ ruská vláda nasadila proto, aby odradily úřady pobaltských zemí od vstupu na palubu, kontroly nebo potenciálního zabavení plavidel.

„Cílem této činnosti je chránit příjmovou základnu Ruské federace před potenciálními hrozbami, ať už se jedná o sabotáž, nebo jiné zásahy ze strany Západu,“ řekl Delfi šéf estonského zpravodajského centra ozbrojených sil plukovník Ants Kiviselg. „Umístění posádek na ochranu lodí ukazuje, že zboží přepravované stínovou flotilou a příjmy z něj jsou pro Rusko důležité,“ dodal.

Rusko je při přepravě ropy, která denně generuje příjmy do státní pokladny v hodnotě milionů dolarů, silně závislé na baltské trase. Podle Kyjevské ekonomické školy země vyváží přibližně čtyřicet procent své ropy právě přes Baltské moře.

Glen Grant, poradce pro obranu a bývalý britský vojenský přidělenec v Estonsku a Lotyšsku, se domnívá, že tito bývalí vojáci mohou také shromažďovat cenné informace, včetně údajů o tom, jak západní úřady zacházejí s tankery, na které byly uvaleny sankce. „Dohromady jim to dává ucelenou představu o naší síle, odhodlání, filozofii a vojenských schopnostech,“ řekl. „Skutečnost, že přepravují ropu a že [pro Rusko] vydělávají peníze, je bonus.“

Podle Seana Wiswessera, bývalého důstojníka CIA, který se specializuje na ruské zpravodajské služby a armádu, toto rozšíření posádky o ozbrojence naznačuje, že Rusko využívá plavidla své stínové flotily i jako platformy pro „sabotáž“ a „jiné zpravodajské operace, jako je potenciální nasazení dronů“.

„Rozhodně nejde jen o ochranu ruské ropy,“ řekl. „Nikde jinde na světě nedošlo k tolika přerušením kabelů v tak krátkém čase jako v posledních dvou letech v Baltském moři.“

Ruské ministerstvo obrany, společnost Lukoil a společnost spravující loď Kira K na otázky zaslané novináři neodpověděly. Když novináři přes Telegram kontaktovall Enina, jednoho z Rusů uvedených mezi členy posádky lodi Kira K, popřel, že by na palubě lodi byl, a na další otázky neodpověděl. Druhý Rus, Kameněv, na otázky zaslané na e-mail taktéž neodpověděl.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba sdělila novinářům, že tito „nadpočetní“ členové posádky jsou obvykle najímáni ruskými soukromými bezpečnostními společnostmi RSB Group a Moran Security Group.

RSB Group, která na svých webových stránkách uvádí, že „ochránila desítky ruských a zahraničních obchodních a vědeckých plavidel“, zaměstnává bývalé ruské zpravodajské důstojníky a další bojovníky. Podle sankčních dokumentů EU a USA má jednotky vycvičené k válce v Ukrajině. Moran Security, která na svých webových stránkách také nabízí řadu služeb v oblasti námořní ochrany, byla rovněž sankcionována USA za poskytování služeb ruským státním podnikům.

Společnosti na žádosti o komentář nereagovaly.

The post Nadpočetní, ale ozbrojení: Bývalí vojáci chrání ruskou stínovou flotilu a lodě pravděpodobně využívají k sabotážím appeared first on investigace.cz.

Zvýšit podíl dětské práce na tabákových plantážích, nebo spíš utlačovat svobodu slova médií i jednotlivce? Můžeme se jen dohadovat, zdali si organizovaný zločin a mocní tohoto světa dali v minulém roce podobná předsevzetí. O tom, jak si zločinci pro změnu vedli ve státní správě, což vyneslo titul Osobnosti roku v kategorii kriminálních živlů konečně i ženě, informuje novoroční #zesvěta.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Je libo tabák vyrobený dětskou rukou?

Snaha zabránit dětem v přístupu k cigaretám a alkoholu je v evropských zemích tak velká, že zákon přikazuje vyvěsit v sebemenší trafice či potravinách zprávu, že tyto výrobky lze prodávat jen osobám starším osmnácti let. Stejná praxe ovšem neplatí v jiných částech světa. Například čím více se blížíme k rovníku, tím je dětská práce v tabákových odvětvích častější. Podle odborníků tuto situaci zapříčiňují nízké výplaty, v některých zemích totiž dostávají zemědělci za sběr kilogramu tabáku jen dva dolary, a rodiče proto posílají do práce i své ratolesti, jako třeba v Zambii. Brazilské děti při tom zároveň pracují s hnojivy v Evropě zakázanými, a to bez jakékoli ochrany. V jednom z indonéských tabákových skladů dokonce postavili dětské hřiště. Podle výkonného ředitele neziskové organizace Emancipate Indonesia Margianty Surahmana Juhandy Dinaty děti v tomto odvětví pracují už od svých dvou let.

O podmínkách v sedmnácti zemích, kde dochází k dětské práci s tabákem, se dočtete na webu Follow The Money.

#2 Osobností roku v oblasti zločinu je poprvé žena

S úsvitem nového roku přichází i zhodnocení roku minulého. Vybraní novináři z OCCRP touto dobou proto tradičně volí Osobnost roku v oblasti organizovaného zločinu a korupce. Primát za letopočet 2022 obdržel letos již údajný nebožtík, ruský oligarcha, Putinův kuchař a vůdčí osobnost Vágnerovců Jevgenij Prigožin. Emancipace se však nezadržitelně prosazuje i v tomto odvětví, což potvrzuje právě udělený titul zločinecké osobnosti za rok 2023 guatemalské generální prokurátorce Maríi Consuelo Porras. Ta si jej vysloužila svým efektivním rozkládáním právního státu a aktivním bráněním výkonu spravedlnosti. Korupce se v Guatemale rozrostla jako plevel, jejž paní Porras štědře hnojila a bohatě zalévala tím, že dohlížela na rozsáhlé čistky v řadách prodemokratických státních úředníků. Ti buď skončili ve vězení, nebo před zatčením uprchli ze země. Prokurátorka Porras tak není jen první ženou na seznamu pochybných osobností, ale současně náležitě reprezentuje všechny zkorumpované byrokraty, kteří pouze „plní své povinnosti“ – a takto podkopávají demokratické hodnoty a drží u moci kleptokratické autokraty.

Více informací o tvrdé byrokratce a úřednici najdete na stránkách OCCRP.

Přečtěte si

Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko

#3 Záhada běloruského internetu

Svjatlana Cichanouská, stíhaná opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska při volbách v roce 2020, chtěla na Nový rok promluvit ke svým příznivcům skrz platformu YouTube. Několik minut před jejím projevem ale internet v Bělorusku nevysvětlitelně přestal fungovat. S technickými obstrukcemi se ovšem setkal nejen YouTube, haprovalo i celé internetové připojení. Z jakéhosi záhadného důvodu mohli občané Běloruska projev shlédnout pouze přes VPN (z anglického virtual private network), jenž slouží k ochraně IP adres uživatele a k maskování jeho lokace. Jistě se jednalo pouze o nešťastnou shodu okolností. Zarputilý vyznavač Platónovy Ústavy i liberálního odkazu dalších myslitelů, jakými byli John Locke, Montesquieu či Karl Popper, jejichž díla má běloruský prezident Lukašenko určitě v malíčku, by jakýkoli zásah do svobody projevu přece nedopustil. 

Jak na výpadek internetu reagovali běloruští občané se dočtete na běloruských webových stránkách Zerkalo.io.

#4 Řecká vláda versus veřejná kritika

Není to tak dávno, co řecké médium Documento popsalo, jak tamní vláda špehovala ministry, soudce, státní zástupce a další subjekty za pomoci programu Predator. Jelikož již staří Řekové věděli, že nejlepší obranou je útok, asi nepřekvapí, že se Documento momentálně potýká s obviněními vznesenými právě vládou. Podle kabinetu poskytla tato mediální skupina svým reklamním partnerům, mezi nimiž byla například společnost Coca-Cola, řecké univerzity nebo ministerstva, neadekvátní slevy, čímž měla získat nelegální peníze. Na základě tohoto tvrzení má Documento proto zaplatit pokutu v přepočtu více než 7,3 milionu korun. Médium se brání tím, že žádné nelegální finance neobdrželo. Společnost navíc předložila k daňové kontrole potřebné dokumenty a faktury, čímž se prokázalo, že slevy jsou obvyklou obchodní praktikou.

Další informace o tom, co konfliktu Documenta a řecké vlády předcházelo, se dočtete na stránkách OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

The post #zesvěta: Ženská repre ve zločinu appeared first on investigace.cz.

Denního světla ubývá, tma přichází čím dál dřív a zastihne nás často ještě za monitory pracovních počítačů. Čeho ovšem naopak spíš přibývá? Kriminálních příběhů z celého světa. Tento týden zjistíte, kdo bude dědit po zesnulém Prigožinovi a přibližně o jak velké dědictví půjde. Dozvíte se i to, proč se do Brazílie pašuje sója nebo s jakou novou drogou se potýkají úřady v Severním Irsku. A poslední zpráva nás přenese na čínské rybářské lodě, které ovšem neplují za žádným dobrodružstvím.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.  Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Zhýčkaný dědic

Než zemřel, odkázal někdejší zloděj z dob Sovětského svazu a později nechvalně známý zbohatlík Jevgenij Prigožin veškerý majetek svému jedinému synovi Pavlovi. Pětadvacetiletý mladík dostane komfortní superjachtu, tři soukromé tryskáče nebo sbírku historických automobilů. A k tomu navíc i něco na útratu, totiž rodinný majetek v hodnotě 16,4 miliardy liber (přes 466 miliard korun). Podle příspěvků na instagramovém účtu Pavlovy sestry Poliny, která podle všeho ostrouhala, se zdá, že mladý Prigožin je zhýčkaný mladík, jenž miluje cestování a opulentní styl života s prvky odhalování intimních partií svého těla — v roce 2016 unikla fotografie juniora pózujícího na palubě superjachty v rouše Adamově. Pavel je ale podobně jako zesnulý papá rovněž členem žoldáků Vágnerovců a účastní se bojů v Ukrajině. Loni v prosinci například způsobil pěkný rozruch, když na sociálních sítích omylem prozradil, kde se nachází jeho jednotka. To vedlo k bombovému útoku ukrajinských sil, při němž zahynulo 18 jeho spolubojovníků. Zda bude nadále riskovat svůj život na frontě při vědomí tak velkého majetku, jenž mu spadl do klína, ovšem ukáže čas.

Více o životě Prigožina mladšího se dočtete v jeho profilu na webu The Telegraph.

Přečtěte si

Prigožin vyhrál korupční anticenu. Stopy zanechal i v Česku

#2 Tuny pašovaných sojových bobů

Víme, že se pašují nejrůznější předměty – drogy, zbraně, léky, umělecká díla, zvířata atd. Pašeráci ale v tomto směru dokážou vždy překvapit, momentálně pokoutně převážejí také sójové boby, a to z Argentiny do Brazílie. Právě argentinské úřady na začátku října oznámily zabavení více než 17 tisíc kilogramů sójových bobů. Ty měly putovat za brazilské hranice, kde je po tomto produktu velká poptávka, neboť Brazilci se za každou cenu snaží udržet své dominantní postavení na trhu se sójou, a každý bobek je jim proto dobrý. Sója přitom není evidentně levná záležitost, pašované boby měly hodnotu více než čtyř milionů argentinských pesos (téměř 264 tisíc korun).

O tom, že pašování sóji není v tomto regionu nijak ojedinělé, se dočtete v příspěvku na webu OCCRP.

https://twitter.com/OCCRP/status/1710259357361885597

#3 Pětsetkrát silnější než morfium

Severoirské úřady zaregistrovaly několik úmrtí způsobených nitazeny neboli supersilnou drogou, která je údajně pětsetkrát silnější než morfium. K prvnímu podobnému případu poprvé došlo v dubnu 2022. Místní organizace poskytující pomoc drogově závislým lidem se obávají, že problém se syntetickými drogami se může rychle vymknout kontrole. Nitazeny byly vyvinuty v 50. letech minulého století jako lék proti bolesti. Jde ale o velmi silnou a návykovou látku, jež nebyla nikdy schválena pro lékařské využití. V posledních letech je jejich užívání rozšířené i ve Spojených státech. Před čtyřmi roky se navíc objevila informace, o níž uživatelé jiných drog netušili, a sice že nitazeny se přimíchávají do heroinu, kokainu i dalších narkotik. Na látce je nebezpečná právě její kombinace s různými typy drog či s alkoholem.

Další informace o nitazenech se dočtete na webu BBC.

Super strength street drugs which are "500 times stronger than morphine" have been linked to multiple deaths across Northern Ireland for the first time, the coroner has said. He called nitazenes "a serious danger to public health". https://t.co/PV29hUJI5r

— BBC News NI (@BBCNewsNI) October 8, 2023

#4 Čínská rybářská flotila

Většina mořských plodů, které přistanou Američanům na talíři, pochází z čínských námořních lodí. Čína v průběhu několika posledních desetiletí investovala velké prostředky do flotily rybářských plavidel s cílem rozšířit svůj globální vliv nejen na souši, ale i na mořských vlnách. Čínské firmy teď vlastní či provozují terminály v 95 zahraničních přístavech. Podle odhadu má tato země 2 700 rybářských lodí, veřejné záznamy a satelitní snímky však naznačují, že počet lodí se ve skutečnosti může blížit až číslu 6 500. Některé lodě, které vystupují jako rybářské, mohou sloužit i vojenským účelům. Země navíc nedodržuje mezinárodní zákony a její loďstvo je častým pachatelem nelegálního rybolovu. Prostřednictvím těchto plavidel dochází i k obchodování s lidmi a na jejich palubách vládne násilí a porušování lidských práv.

Podrobný příběh o plavbách čínských rybářských lodí odhaluje The New Yorker.

Today, Americans eat 100,000 tons of squid a year—a large portion of which comes from China’s distant-water fishing fleet, which is rife with labor trafficking, debt bondage, violence, criminal neglect, and death. https://t.co/R9zyKo3x98

— The New Yorker (@NewYorker) October 10, 2023

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Prigožinovo dědictví appeared first on investigace.cz.

Válečný veterán, který zastřelil tři nevinné lidi. Muž, který v záchvatu žárlivosti ubil partnerku cihlou. Zlodějíček, který se rozhodl dodávat hašiš do věznice. Zmíněné tři muže spojuje jediná věc – z vězení, kde pykali za své zločiny, je rekrutovali Vágnerovci. Přesněji řečeno soukromá armáda Putinova muže na špinavou práci Jevgenije Prigožina, jež momentálne bojuje i ve válce v Ukrajině. Ruské médium iStories zmapovalo příběhy tří rekrutů této paramilitární skupiny. Všichni jsou již po smrti.

„Potřebujeme nejtalentovanější zločince,“ vysvětluje v proslovu k zástupu mužů v černých vězeňských mundúrech šéf Vágnerovců Jevgenij Prigožin. „Ideálnímu kandidátovi je 30 až 45 let, je to tvrďák, co si odseděl patnáct roků, a dalších patnáct ho ještě čeká. Hledáme lidi odsouzené za několikanásobnou vraždu, těžké ublížení na zdraví nebo krádeže. Pokud ten člověk sundal nějakého oficíra nebo policajta, tím líp,“ hlásá Prigožin z betonového balkonu vězeňské budovy k mužům stojícím dole na dvorku. Scénu lze zhlédnout na videu z letošního února.

Podle informací ruského nezávislého média iStories (Important Stories) se k Vágnerovcům od začátku války v Ukrajině přidalo více než 50 tisíc vězňů. Mnozí z nich už dezertovali nebo padli. Vágnerovci byli nasazováni do nejurputnějších bojů, například u Bachmutu, a utrpěli velké ztráty. Navíc se potýkali se špatným zásobováním ze strany ruského státu, na které Prigožin opakovaně upozorňoval i prostřednictvím sociálních sítí. Před dvěma týdny ostře kritizoval i přístup samotného Kremlu, což dokládá video, na němž stojí před údajnými mrtvolami svých žoldnéřů.

Ačkoli je najímání žoldáků v Rusku v podstatě nelegální, padlí jsou oslavováni jako hrdinové, stát je posmrtně vyznamenává medailemi a pohřbívá s vojenskými poctami. Ruští novináři z iStories se rozhodli popsat životní příběh tří z nich. Jejich snahou bylo pochopit, jací lidé k Vágnerovcům míří a co je k úpisu vedlo.

Bojovník za „ruský svět“

„Saša byl typ člověka s obrovským smyslem pro spravedlnost,“ vzpomíná na svého přítele Alexandra Sitavičuse, pocházejícího z malé vesnice na jihozápadě Ruska, Alexej Gajvoronskij. „Na Donbas odjel hned v roce 2014. Chtěl zachránit ‚ruský svět‘. To je pro Rusy typické, řídí se emocemi, nikdy nemyslí na fakta.“

Sitavičus poprvé narukoval v roce 2014, kdy Rusko prostřednictvím neoznačených vojáků, tzv. zelených mužíků, podpořilo separatisty ve východních regionech Ukrajiny ve snaze odtrhnout tato území od země. Jako válečný hrdina se do své kozácké vesnice vrátil v roce 2017. V zimě toho roku popíjel s přítelem z bojů v místní hospodě. Muži se dostali do křížku s několika místními Romy, což dokládají záznamy z bezpečnostní kamery. Jedna z obyvatelek vesnice, jejíž jméno se v iStories rozhodli kvůli jejímu bezpečí nezveřejnit, si na roztržku vzpomíná. Nezapomněla ani na slova, jež vysloužilí vojáci pronesli před tím, než hospodu opustili: „My se vrátíme.“

Muži se skutečně vrátili, Sitavičus vyzbrojen kalašnikovem, terý si pravděpodobně dovezl z Ukrajiny. Romové, s nimiž se pustili do křížku, už ale odešli, vojáci se přesto rozhodli, že se pomstí, a to na prvních lidech odlišného etnického původu, na které narazí.

Nejprve zavraždili mladého muže arménské národnosti. „Mého bratra zastřelili u baru, pak přišel na řadu dýdžej, který s celou věcí neměl vůbec nic společného,“ vzpomíná bratr zastřeleného. „Prostě stříleli na kohokoli, kdo měl tmavou barvu pleti, kdo nevypadal jako Rus.“

Sitavičus poté vyšel ven, kde zastřelil mladého Roma sedícího opodál v zaparkovaném autě. Muži se pak krátce schovávali v lese, než je zatkla policie. „Byla tu tehdy napjatá atmosféra, vesnici terorizoval arménsko-romský gang,“ vysvětluje novinářům Gajvoronskij počínání svého přítele. „To, že byl opilý, celou věc jen zhoršilo. Jenže všichni, kdo hledají pravdu, pijí hodně vodky a pak skončí ve vězení, místo aby ty problémy řešila policie.“

Sitavičus byl odsouzen k 21 letům vězení. Odseděl si čtyři roky, v roce 2022 narukoval k Vágnerovcům. „Nikdo neříká, že to, co udělal, je správné. Ale ve válce teď potřebujeme i zločince. Jsou to hrdinové!“ obhajuje rozhodnutí svého přítele Gajvoronskij.

O dva měsíce později se „Saša“ do své vesnice vrátil v zapečetěné rakvi. Na místním hřbitově byl s vojenskými poctami pohřben vedle tří mužů, které zavraždil.

Přečtěte si

Kdo jsou Putinovi muži na špinavou práci

Nejmladší ze smečky

Jurij Gavrišov pocházel z deseti dětí. „Byli jsme taková vlčí smečka, vychovali jsme se sami,“ vzpomíná na dětství jeden z jeho starších bratrů, Nikolaj. Rodiče holdovali alkoholu, a děti tak většinu času trávily v internátních školách, dokud matka s otcem nezemřeli a sourozenci se už neměli kam vracet. Po smrti jsou už i tři bratři. „Upřímně si myslím, že s ním bylo něco špatně. Vždycky byl pomalejší, neudržel s námi krok. Koneckonců byl z nás poslední a rodiče hodně pili, když se narodil,“ říká Nikolaj o Jurijovi.

Gavrišov se do normálního života nikdy nezačlenil. Když opustil internátní školu, byl za krádež několika propanbutanových zásobníků potrestán nucenými pracemi. Nikdy si ani delší dobu neudržel práci. V roce 2017 se přihlásil na policii a posléze byl odsouzen k osmi letům vězení. V záchvatu zuřivosti totiž zavraždil svou přítelkyni, které rozmlátil hlavu cihlou. Na jejím profilu na sociální sítí VKontakt dodnes stojí: „Juro, moc tě miluji.“

„Opil se, ona ho podvedla nebo co,“ vzpomíná jeden z místních obyvatel na konec bouřlivého vztahu. „Úplně se rozběsnil a zabil ji.“

Do vězení Gavrišov nastoupil ve 22 letech. Loni na podzim do jeho věznice přišli zástupci Vágnerovců. Svému bratrovi Nikolajovi tehdy napsal jedinou zprávu: „Je hotovo, bratře, nakládají nás do letadla. Odlétáme.“ Nikolaj už o něm nikdy neslyšel.

O jeho smrti se dozvěděl až od reportérů iStories, kteří jej kontaktovali. Nikolaj se zlobil, když se totiž snažil zjistit informace z horké linky Vágnerovců, dispečer mu řekl, že kdyby se s Jurijem cokoli stalo, budou ho informovat. Nakonec Nikolaj jen poznamenal, že se bratra ani nesnažil od narukování odrazovat. „Každý má nějaký osud. Jeho byl asi napsaný takhle.“

Přečtěte si

Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

Prostě zloděj

Na stejném hřbitově jako Gavrišov leží i další žoldák Vágnerovců – Dmitrij Vašenko. „Z vězení ho vždycky pustili a možná měsíc tady pobýval, než zase něco ukradl. Tak ho zase zavřeli,“ vzpomíná na Vašenka obyvatelka z jeho rodné vesnice, které jednou ukradl krávu. „Byl to prostě zloděj. Nikdo si o něm nemyslel nic dobrého.“

Žena se přesto rozhodla, že za krádež na něj nepodá žádné oznámení orgánům. K Vašenkovi a jeho sourozencům cítí jistou lítost. „Nebyli zlí. Nemyslím, že by byli schopni třeba zabíjet. Jen je nikdo nevychoval, nenaučil, jak se chovat. Jejich matka se upila a oni byli zkrátka bezprizorní.“ To, že zlodějna byla Vašenkovým živobytím, dokládají i policejní záznamy. Pokusil se například vykrást místní potraviny, ukradl auto nebo tři židle sousedovi.

Jenže v roce 2020 se Dmitrij Vašenko dostal do vážnějších problémů, neboť se rozhodl, že za pomoci praku nastřílí na území vězeňské kolonie balíčky s hašišem a dalšími drogami. Vězení dobře znal, a proto věděl, že jeho kamarádi drogy jistě ocení. Jiného názoru byl ovšem soudce a zlodějíčka poslal do vězení na 10 let. Po svém zatčení Vašenko napsal Alině Kolomeitsevě ze své vesnice, která jej do jisté míry opatrovala, že se pokusí polepšit. „Kdybych tě poslouchal, nebyli by mě zavřeli. Vím, že jsem grázl. Nejdřív konám, a teprve pak přemýšlím. Zkusím začít myslet.“ sliboval v dopise.

„Byli celkem normální rodina,“ vypráví Kolomeitseva a přemýšlí, co se mohlo zvrhnout. „Byla to devadesátá léta, chudoba. Matka se upila. A pak to šlo z kopce – jedna sestra zemřela, druhá se oběsila.“ Kolomeitseva dokonce Vašenkovi našla práci, ten ji ale brzy ztratil. Nerad pracoval, ale měl rád luxus. Jeho rozhodnutí narukovat k Vágnerovcům mělo jednoduché vysvětlení. Chtěl utéct ze života, který nikam nevedl.

„Šel k žoldákům, protože život byl pro něj nesmyslný. Jenže ona ta válka je taky tak trochu nesmyslná,“ uzavírá Alina Kolomeitseva vzpomínku na Dmitrije Vašenka.

The post Rusko: Potřebujeme nejtalentovanější zločince appeared first on investigace.cz.

Ústředním tématem dnešního #zesvěta je pašování drog a Rusko. Dočtete se například o vajíčku plném narkotik, které se vylíhlo v Manchesteru při policejní razii vůči tamnímu gangu. Jiný drogový magnát, tentokrát na druhé straně Atlantiku, si pro změnu nechal složit píseň o své zločinecké životní pouti. V Rusku zatím rukují do armády už i synové nejvýše postavených pohlavárů, což je novinka. Naopak vydání zatykače na dalšího investigativního novináře není v případě ruského soudu žádné překvapení.

#1 Kokainová Kinder hračka

Policejní složky v Manchesteru rozbily zločinecký gang obchodující se střelnými zbraněmi, heroinem a kokainem po celém Spojeném království. Policie se kvůli tomu musela nabourat do šifrované telefonní sítě EncroChat, kterou s oblibou používají členové organizovaného zločinu. Teprve poté, co se orgány tímto způsobem dostaly k soukromým zprávám mezi členy, začala policie jednotlivé zločince zatýkat. U jednoho z největších hlavounů gangu nalezla mimo jiné Kinder vajíčko s nevšedním obsahem. Místo plastové figurky ukrývalo balíčky kokainu a heroinu. Zdá se, že zlatá vajíčka v podobě pašeráctví už slepice v Manchesteru dosnášela.

Více se dočtete na stránkách Manchester Evening News.

#2 Za vlasteneckou povinnost

Aby se vyhnuli odvodu do armády, mnozí mladí synové ruských oligarchů na začátku ruské agrese na území Ukrajiny raději odjeli do zahraničí. Ne tak Nikolaj Peskov, syn kremelského mluvčího Dmitrije Peskova. Podle vlastního tvrzení strávil téměř půlroční službu u nechvalně známých Prigožinových Vágnerovců, tedy žoldnéřské skupiny, jejíž jednotky bojují na straně Ruska ve východní Ukrajině a jsou proslulé svou brutalitou, třeba ubíjením neposlušných členů kladivem, čemuž se mladý Peskov podle všeho úspěšně vyhnul. Údajně měl při pobytu mezi žoldáckou sebrankou používat falešný průkaz totožnosti, aby jeho konexe na Kreml zůstaly v tajnosti. Co kdyby padl do zajetí a taťka musel lhát, že syna nikdy neměl.

Další informace si můžete přečíst na stránkách BBC.

Přečtěte si

Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko

#3 Óda na pašování drog

Za pašování drog si odsedí 12 let ve vězení. Řeč je o bývalém americkém mariňákovi Robertu Salazarovi II, který se dlouhá léta zabýval pašováním drog z Mexika do Spojených států. Salazar živnost rozjel už v roce 2015 a jeho know-how spočívalo v následující strategii. Do Mexika odvážel auta, která tam nechal doplnit o drogy, ukryté do motorového prostoru. Kurýři pak vozidla převáželi zpět přes hranice. Na svůj promyšlený byznysový plán byl tak pyšný, že pověřil jednoho mexického skladatele, aby o něm napsal narcocorrido, tedy něco ve stylu balady o drogách. V jednom verši se Salazar II chlubí i tím, že „chtěl studovat a stát se vojákem, ale rychlý život se mu líbil víc“. Zkrátka a dobře Salazarovi spoluvězňové se mají za dlouhých zimních večerů na co těšit.

Více informací si můžete přečíst na stránkách National Public Radio.

#4 Hon na investigativní novináře pokračuje

Moskevský soud vydal zatykač na Christa Grozeva, bulharského podnikatele a hlavního investigativního novináře média Bellingcat. Údajně nelegálně překročil ruské hranice, za což mu hrozí až dva roky vězení. Za Stalina se za stejný přestupek dávaly roky tři. A pak že v Rusku nenastal pokrok. Vraťme se ale do soudní síně. Není to poprvé, co Rusko pase právě po Grozevovi. Už v minulosti po něm ruské orgány vyhlásily pátrání za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“ a letošního února Grozev z důvodu bezpečnosti raději Rusko opustil. Seznam Kremlu nepohodlných lidí tak získal další potvrzené jméno.

Více informací o stíhání Grozeva se dočtete na stránkách Novaya Gazeta.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Není vejce jako vejce appeared first on investigace.cz.

Sankciovaný ruský oligarcha Jevgenij Prigožin může podle novinářů z OCCRP stát za sankcemi dosud nezasaženou společností Flash Asia, kterou spravoval jeho blízký spolupracovník Igor Lavrenkov. Důkazy o napojení novináři nalezli ve slovenském obchodním rejstříku. Zatímco Západ takto objevil další Prigožinovu firmu, ten vede vlastní válku proti ruskému ministerstvu obrany, jež údajně neposkytuje munici Prigožinově skupině soukromých žoldáků.

Flash Asia zastřešuje několik společností, které jsou aktivní v transportním průmyslu v Číně, Evropě, Spojených státech amerických a Rusku. Na svých stránkách uvádí, že na trhu působí již přes 20 let a nabízí různé způsoby přepravy včetně letecké, vlakové a námořní a rovněž transportní poradenství i asistenci při vyřizování celních poplatků. Její hlavní kancelář sídlí v Moskvě, pobočky jsou rozeseté především po Rusku a Číně. Jediná evropská filiálka uvedená na firemních webových stránkách se nachází v Bratislavě.

Věrný společník Lavrenkov

Jedním ze společníků bratislavské pobočky Flash Asia byl až do roku 2022 Igor Lavrenkov, který už v minulosti zastával funkci ředitele řady společností v Hongkongu a Thajsku, jež Prigožin kontroloval. Z těchto společností Prigožin získal více než 166 milionů korun a následně je použil k provozu svého soukromého letadla, to mu ale v roce 2019 znemožnil používat americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv. Prigožin z těchto peněz také financoval své aktivity v Súdánu, kde profitoval z těžby nerostných surovin a podporoval i místní autoritářský režim.

Byl to právě společník Lavrenkov, kdo založil i Beijing Flash Asia na totožné adrese jako již sankcionované Prigožinovy společnosti v Hongkongu. Novináři se původně snažili získat více informací z Číny, nicméně napojení nakonec daleko jednodušeji potvrdili díky veřejným údajům z Obchodného registeru SR na Slovensku. V současnosti je v tomto registru zapsán od října 2022 jako jediný společník a jednatel pobočky Flash Asia ruský občan Alexander Uščev sídlící v Bratislavě. Podle výpisu byl ale Lavrenkov zapsán v rejstříku jako společník od roku 2006 do srpna 2020.

Přečtěte si

Prigožin vyhrál korupční anticenu. Stopy zanechal i v Česku

Usčev stojí i za společností registrovanou ve Velké Británii. Jedná se o takzvanou Scottish limited partnership (SLP), což je ustálená forma společnosti vytvořené a fungující podle skotského práva. Novináři z amerického serveru Bellingcat prokázali, že tento typ společností byl součástí Ázerbájdžánského laundromatu, přes něž se praly miliardy korun. Podle Transparency International tyto společnosti slouží nejen ve Velké Británii, ale i po celém světě ke „krádežím, korupci a růstu organizovaného zločinu“.

V nemilosti Kremlu

Server BBC přinesl zprávu, že více než padesát tisíc Prigožinových Wagnerovců bojuje za Rusko v probíhající ruské agresi v Ukrajině. Samotný Prigožin ale obvinil ruského ministra obrany Sergere Šojgua a náčelníka štábu ozbrojených sil Valerije Gerasimova nejen z neschopnosti vést úspěšné vojenské operace, ale i z toho, že Wagnerovcům úmyslně nedodávají dostatečné množství munice. Což mu měly sdělit nejmenované zdroje. Podle serveru iDnes ruské ministerstvo obrany tyto verbální útoky nazvalo „pokusy zasít rozkol mezi jednotky ruských sil“. Prigožinovy opakované výpady jsou v Kremlu i u hlavních velitelů ruské armády přijímány nelibě a jeho výroky přiživují kritiku vedení ruské vojenské akce.

Wagnerovci v současnosti představují největší Prigožinovu divizi. Původně fungovali jako dobrovolná armáda, v roce 2022 ale vznikla oficiální společnost Warner Group, a to i navzdory faktu, že žoldáci jako takoví jsou v Rusku nezákonní. Od té doby Wagnerovci spadají právě pod tuto společnost. Od začátku ruské invaze do Ukrajiny se jejich počet zvýšil ze zhruba 5 tisíc žoldáků na více než 50 tisíc.

The post Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko appeared first on investigace.cz.