Ve švédském obchodě pro neonacisty Midgård nakupovalo i několik Poláků aktivních ve veřejném dění a politice. Odhalil to rozsáhlý únik dat, který e-shop zasáhl. Polští novináři z webu Frontstory zjistili, že mezi zákazníky byl například blízký spolupracovník polského nacionalisty Roberta Bąkiewicze či aktivista z polské strany Konfederace svobody a nezávislosti. Ten si na Midgårdu pořídil třeba nahrávky kapely pojmenované podle hákového kříže.

Jako každý rok se i loni 11. listopadu konal na Den polské státnosti Pochod nezávislosti. Na této události, organizované politikem Robertem Bąkiewiczem, se scházejí neonacisté a pravicoví extremisté. Přítomný byl i Bąkiewiczův spolupracovník Olgierd Obrycki, který si hned druhý den objednal ve švédském e-shopu Midgård CD italské kapely Ultima Frontiera, jež ve svých písních oslavuje neofašisty z teroristické organizace Avanguardia Nazionale.

Zmíněný švédský e-shop Midgård funguje v několika jazykových verzích, včetně polštiny. Nabízí alba neonacistických skupin, oblečení s neonacistickými symboly, knihy a časopisy oslavující nacismus a popírající holocaust. V nabídce má kromě oblečení, hrnků a polštářů s rasistickými a antisemitskými hesly či symboly také pepřové spreje a baseballové pálky.

Loni na podzim zveřejnila švédská organizace Antifascistisk Aktion na internetu údaje 5 400 zákazníků Midgårdu z let 2017 až 2022. Toto období zahrnovalo i 186 objednávek směřujících na 71 polských adres. Mezi zákazníky Midgårdu našli polští novináři podnikatele, sportovce, profesionální vojáky, žurnalisty i právníky. Většina z nich se svými názory na internetu nechlubí a nejsou veřejně aktivní, novináři proto jejich jména neuveřejnili.

Pochod nezávislosti

Výše citovaný Robert Bąkiewicz byl donedávna organizátorem varšavského Pochodu nezávislosti, jednoho z největších nacionalistických shromáždění v Evropě. Jeho blízký společník a zároveň tajemník sdružení, které pochod pořádá, Olgierd Obrycki, patřil k zákazníkům Midgårdu, což dokládá už zmíněný nákup desky italské kapely Ultima Frontiera. Na svém facebookovém profilu pak Obrycki doporučoval knihu Leóna Degrelleho, belgického fašisty, jenž za druhé světové války spolupracoval s nacisty.

Přečtěte si

Nákup v Midgårdu. Češi si objednávali ve skandinávském obchodě pro neonacisty

Podle zdrojů novinářů z Frontstory spolupracuje Obrycki s Bąkiewiczem už více než deset let.

V roce 2020 byl Olgierd Obrycki jedním z iniciátorů vzniku Národní gardy (Straż Narodowa), organizace nacionalistů, jejímž úkolem bylo „chránit katolické kostely“ během masových protestů proti zpřísnění potratového zákona v Polsku. Tehdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) do této organizace následně vložila miliony zlotých z Vlasteneckého fondu. Podle zjištění média OKO.press šlo až o 2,4 milionu zlotých. Další organizace spojené s Robertem Bąkiewiczem dostaly během osmi let vlády sjednocené pravice formou dotací více než dvanáct milionů zlotých z veřejných peněz.

Před několika dny, 4. září 2024, provedla policie razii v Bąkiewiczově rezidenci v souvislosti s vyšetřováním neonacistických symbolů a nenávistných hesel namířených proti menšinám a vystavených na Pochodu nezávislosti v roce 2018.

Na otázky novinářů ohledně nakupování v Midgårdu jeho spolupracovník Obrycki nechtěl odpovědět. „Na každého si můžete plivnout,“ řekl do telefonu a zavěsil. Robert Bąkiewicz ohledně zájmů svého spolupracovníka novinářům vůbec neodpověděl.

„Je těžké nepřiznat Hitlerovu pravdu“

Slovo „gammadion“ znamená v řečtině hákový kříž. Je to zároveň název lublinské kapely, jejíž nahrávky si v e-shopu Midgård pořídil Michal Wiltosinski, místní aktivista z krajně pravicové strany Konfederace svobody a nezávislosti (Konfederacja) z Jaworzna v Horním Slezsku. Kromě toho si objednal také desky skupiny Skrewdriver Iana Stuarta Donaldsona, zakladatele neonacistického hnutí Blood & Honor.

„Je těžké nepřiznat platnost Hitlerova tvrzení, že Žid zůstal cizím tělesem v organismu evropských národů.“ Tento citát Wiltosinski sdílel na svém facebookovém profilu. „Možná nechápete tehdejší situaci ve třicátých letech, asi jste nesledovali historii, nevíte, kolik politiků z té doby se k tomuto tématu vyjadřovalo,“ odpověděl muž na dotaz novinářů z Frontstory. Kromě antisemitských textů sdílel na Facebooku i fotografie z mítinků strany Konfederace.

Wiltosinski o sobě tvrdí, že je vlastenec. Nevidí problém v tom, že poslouchá kapelu s hákovým křížem v názvu a zároveň pokládá květiny k polskému Památníku nezávislosti: „Mám právo kupovat si věci pro vlastní potřebu,“ řekl pro Frontstory. „Nevidím žádný důvod cokoli vysvětlovat.“

Na počest neonacisty

V databázi zákazníků e-shopu Midgård najdeme také jméno Jerzy Rózio. Jde o amatérského fotografa a pravicového aktivistu z polského města Bielsk Podlaski. V posledních komunálních volbách se ucházel o místo v tamním zastupitelstvu na kandidátce pravicové aliance.

Rózio se za své politické kořeny nestydí. Na fotografii z Facebooku se hrdě chlubí skinheadským tetováním na levém předloktí. V e-shopu Midgård si objednal třeba opasek s přezkou nesoucí jméno Iana Stuarta Donaldsona a rovněž desky kapely Code 291, kde hraje i Joakim „Joke“ Karlsson, neonacista, který měl donedávna na hrudi vytetovaný hákový kříž, než si ho nechal přetetovat. V roce 2018 měl Karlsson hrát na koncertě pořádaném ve Varšavě nacionalistickým sdružením Niklot. Jak ale informoval web OKO.press, akce se nakonec neuskutečnila, protože její organizátoři byli zadrženi polskými bezpečnostními službami.

Jerzy Rózio na otázky novinářů nechtěl odpovídat. „Nesnažte se, prosím, ano?“ odvětil a ukončil hovor.

Jedním z dalších zákazníků Midgardu byl v Polsku známý třiačtyřicetiletý zápasník MMA Jędrzej Kubski, přezdívaný Úhoř (Węgorz). Podle úniku dat tento muž nakupoval v Midgardu devětkrát. Mezi objednávkami najdeme i CD zmíněných skupin Skrewdriver a Code 291.

Kubski hájí objednávky tím, že je milovníkem hudby. „Až mi bude padesát, mám v plánu napsat knihu o subkulturách mládeže a vlivu hudby na ně. Sbírám k tomu zdroje. Politická policie zatím nechodí a nekontroluje, co si kdo kupuje,“ odpověděl novinářům z Frontstory.

Hudební vášní vysvětluje své objednávky v Midgardu také Robert Krakowski, bývalý baskytarista neonacistické kapely Honor, známé písněmi jako „National Socialism“ či „Born White“. Krakowski v e-mailové komunikaci vysvětlil novinářům, že nakupování v Midgardu je jeho soukromá záležitost.

Pravicová internacionála

Odborníci na extremismus popisují e-shop Midgard jako distribuční centrum nahrávek, knih a oblečení s neonacistickým poselstvím. Profesor Rafał Pankowski, spoluzakladatel a předseda sdružení „Nikdy více“ upozorňuje, že jde o příklad „internacionalizace nacionalismu“. „Skutečnost, že tento typ služby funguje online, a to i v polské jazykové verzi, ukazuje, do jaké míry instituce národních států selhávají v boji proti krajně pravicovému extremismu nadnárodní povahy v rámci hranic Evropské unie,“ vysvětluje Pankowski. Evropské instituce jsou v této oblasti podle něj značně pozadu.

Článek 256 polského trestního zákoníku říká, že v Polsku je nezákonné šířit, vyrábět, nahrávat, dovážet, získávat, uchovávat, vlastnit, prezentovat, přepravovat a přenášet obsah propagující fašistické či jiné totalitní státní zřízení nebo podněcovat k nenávisti na základě národnostních, etnických, rasových či náboženských rozdílů. Zákon stanoví jedinou výjimku: pokud někdo takový obsah vlastní z důvodu umělecké, vzdělávací, sběratelské nebo vědecké činnosti.

Autoři článku: Mariusz Sepioło, Anastasiia Morozova (frontstory.pl)
Zdroj úvodního vizuálu: Karolina Szmygin (frontstory.pl)

The post Pod rouškou vlastenectví. Kdo v Polsku nakupoval v obchodě pro neonacisty? appeared first on investigace.cz.

Novinář Daniel Olsson ze švédského večerníku Expressen spolu se svým kolegou Davidem Baasem sledují švédskou krajně pravicovou scénu už více než 20 let. Oba byli součástí týmu novinářů, jenž popisoval fungování e-shopu Midgård, a oba se rovněž zaměřili na vazby tohoto obchodu na hnutí Nordic Resistance Movement, které bylo americkou vládou označeno za teroristickou organizaci. Daniel Olsson v rozhovoru pro investigaci.cz prozrazuje detaily z jejich práce ohledně Midgårdu, ale i informace o tom, jak vypadá švédská neonacistická scéna v současnosti.

Jak jste se poprvé dozvěděli o e-shopu Midgård? Vědělo se ve Švédsku o jeho aktivitách?

Obchod Midgård se dostal do povědomí široké veřejnosti koncem 90. let, a to hlavně v Göteborgu, kde pracuji. Tehdy dokonce fungoval jako fyzický obchod, a to na ostrově Hisingen. S mým kolegou, novinářem Davidem Baasem, zkoumáme švédskou krajní pravici už více než dvacet let a obchod samotný jsme několikrát navštívili. O policejních vyšetřováních, jež vedla k trestnímu stíhání a odsouzení některých lidí, se ve švédských médiích opakovaně psalo. Materiál, který teď můžeme jako novináři předložit, spolu se snímky pořízenými uvnitř skladu i kanceláří tohoto neonacistického obchodu je však jedinečný a pochází z vyšetřování, které nebylo zveřejněno.

Jak velká je neonacistická subkultura ve Švédsku? Jsou její členové nějak veřejně či politicky aktivní?

Neonacistické hnutí se ve Švédsku objevilo ve velkém měřítku na počátku 90. let. Právě s tímto hnutím byl Midgård úzce spojen. Od konce nultých a počátku desátých let však došlo k výraznému poklesu aktivity těchto skupin. Částečně je to pravděpodobně způsobeno tím, že v parlamentu zasedla krajně pravicová reprezentace a konkurence uvnitř hnutí se přiostřila, což vedlo k jeho rozsáhlé fragmentaci. Nordic Resistance Movement (Severské hnutí odporu, NRM), které je teď největší neonacistickou organizací ve Švédsku, a jak ukazujeme v našem článku, má velmi silné vazby na Midgård, mělo mnoho let jen něco málo přes dvě stě členů.

Přečtěte si

Nákup v Midgårdu. Češi si objednávali ve skandinávském obchodě pro neonacisty

Reagoval vůbec majitel Midgårdu Martin Flennfors na vaše otázky?

Martin Flennfors nebyl absolutně ochoten odpovídat na jakékoli naše dotazy. Po krátkém rozhovoru nakonec zavěsil telefon a od té doby neodpověděl na žádnou otázku, kterou jsme jemu i společnosti Midgård poslali e-mailem.

Jak se vám podařilo zjistit, kde se nachází sklad Midgårdu?

Informace o tom, kde se ten sklad nachází, se objevily v policejních materiálech, které jsme získali po dlouhém soudním procesu. Policie byla nakonec nucena tyto materiály zveřejnit v souladu s nařízením garantovaným ústavou o přístupu veřejnosti k informacím. Kromě toho jsme s Davidem Baasem tuto problematiku dlouhodobě zkoumali a věděli jsme proto, kde přibližně obchod hledat.

Mimo sledování vlastnické struktury e-shopu Midgård a jeho spojení s NRM jste také získali informace o zákaznících. Byli mezi nimi nějaké osobnosti či politici, kteří jsou ve Švédsku veřejně známí?

V tom úniku dat zákazníků se objevilo několik lidí z krajně pravicové strany Švédských demokratů, šlo však o řadové členy a neobjevil se tam nikdo, kdo by zastával nějaký vyšší politický post. Jinak se mezi daty rovněž vyskytla jména lidí, co už měli svůj hlavní politický aktivismus za sebou. Jejich objednávky interpretujeme do jisté míry jako projev nostalgie nad ztraceným mládím. Zároveň však nesmíme bagatelizovat fakt, že kontakty a nákupy z Midgårdu znamenají také angažovanost nakupujících v neonacistické struktuře, tedy v prostředí, kde se mísí radikální hudba, kultura a propaganda.

Zabývají se švédské zákony problematikou užívání neonacistických symbolů?

Používání neonacistických symbolů k politickým účelům a před větší skupinou lidí může být nelegální, a to podle zákona namířeného proti podněcování k rasové nenávisti. Samotné vlastnictví těchto symbolů, hudby i oblečení však nezákonné není, stejně tak jako jejich prodej či distribuce. Proto se obvinění v případu e-shopu Midgård týkala osoby, která byla odpovědná za webové stránky obchodu. Tento člověk byl tedy odsouzen za šíření obrázků na webových stránkách, což bylo považováno za podněcování k rasové nenávisti. Šlo například o přebaly alb, které byly vysloveně protižidovské či rasisticky zaměřené vůči lidem odlišné barvy pleti. Přitom prodej stejných gramofonových desek se stejnými obaly v podstatě nezákonný není. Přehrávání takových elpíček pro širší publikum by však pravděpodobně do kategorie podněcování k rasové nenávisti spadalo. Nikoli však to, když si je někdo pustí doma.

Investigativní reportér působící v Göteborgu, specializující se na extrémní pohyby a kopání v obcích a úřadech. Několikrát byl nominován na Zlatý rýč a Velkou novinářskou cenu. Oceněno velkou cenou Publicistklubben Västra.

Novinář Daniel Olsson působí v Göteborgu, odkud píše pro švédský deník Expressen. Jako investigativní reportér se specializuje na extremismus. 

Zdroj úvodní fotografie: Olle Sporron/Expressen

The post Hledání Midgårdu. O švédské neonacistické scéně s novinářem Danielem Olssonem appeared first on investigace.cz.

Letos v létě označilo americké ministerstvo zahraničí skandinávskou skupinu Nordic Resistance Movement za teroristickou organizaci. Toto neonacistické hnutí má vazby na e-shop ze Švédska s velmi specifickým zbožím. Obchod Midgård zásobuje předměty s neonacistickou tematikou celou Evropu. Seznam jeho zákazníků před nedávnem zveřejnila švédská skupina Antifascistisk aktion. Mezi nakupujícími jsou i Češi v minulosti odsouzení za rasově motivované násilné trestné činy.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když na konci července umístily Spojené státy americké na seznam teroristů organizaci Nordic Resistance Movement (Hnutí nordického odporu, NRM) a její zakladatele, začaly webové stránky spojené s touto organizací postupně mizet.

Zhruba o měsíc později se v malém městě Alingsås na jihu Švédska objevil na poště muž v kraťasech, sandálech a tričku s obrázky plukovníků SS a citátem „der Kampf geht weiter“, což v překladu znamená „boj pokračuje“. Vyzvedával na poště nové zásoby pro svou společnost.

Muž v triku, Martin Flennfors, je jedním z majitelů a provozovatelů internetového obchodu Midgård, který prodává zboží s neonacistickou tematikou a navzdory silným vazbám na teroristickou organizaci NRM nadále pokračuje ve své činnosti a nabízené zboží odesílá do celého světa. Přestože se e-shop prezentuje jako „jeden z největších obchodů na světě pro alternativní lidi“, donedávna nikdo netušil, jak velký dosah skutečně má. Společně s novináři ze Švédska, Polska, Maďarska a Slovenska zkoumala redakce investigace.cz aktivity Midgårdu v Evropě.

Vzhled je důležitý

Image byla pro skupiny skinheadů vždy klíčová. „Byla to přesně ta věc, která přitahovala pozornost mladých kluků,“ upozorňuje politolog a odborník na extremismus Jan Charvát. „Z rozhovorů, které jsem s lidmi z této subkultury dělal, jasně vyplynulo, že je na prvním místě nepřitahovala politika, ale image a násilí. To byly dvě klíčové věci, aby se stali skinheady.“

Obdobných pohnutek také využíval švédský e-shop Midgård. Nabízel třeba trička se jménem důstojníka Waffen-SS a usvědčeného válečného zločince nebo oblečení polské značky „Keep it white“, která podporuje nacistickou organizaci Blood & Honor. A také knihy Davida Dukea, jenž stál v čele Ku-klux-klanu. Kromě toho si zákazníci obchodu mohli pořídit alba kapel, jejichž texty odkazovaly na neonacistická a krajně pravicová témata a na svých přebalech používaly zobrazení skinheadů se zvednutou pravicí.

Organizace Global Network on Extremism & Technology upozorňuje, že Midgård je místem, kde mohou výrobci takového zboží prodávat produkty, jež většina jiných e-shopů prodávat nemůže či odmítá. Některé země totiž prodej či nošení nacistických symbolů na veřejnosti postihují zákonem.

V prosinci 2023 švédští antifašističtí aktivisté na internet umístili webovou stránku s kompletní databázi zákazníků Midgårdu z let 2017 až 2022. Informace odhalují, že většina prodejů se uskutečnila v Evropské unii. V samotném Švédsku bylo zadáno 7 161 objednávek, 3 415 pak pocházelo z Německa. Do Česka podle databáze putovalo zboží z 282 objednávek, které směřovalo k 57 lidem. Nejvíce, 63 zásilek, skončilo na různých adresách v Praze, 47 pak v Hronově, 16 v Brně a 12 v jihočeské Volyni. U dalších českých měst jde o jednotky nákupů.

Čeští zákazníci s kriminální minulostí

Jedním z českých zákazníků je podle uniklého seznamu Václav Bureš. Stejné jméno i místo bydliště má také muž, který pořádal pochody neonacistů kolem plzeňské synagogy v lednu 2008 a v roce 2020 byl odsouzen na čtyři roky vězení za nedovolené obchodování se zbraněmi.

Podle soudce-zpravodaje Romana Drahného se Bureš zabýval obchodem se střelnými zbraněmi delší dobu. Zároveň provozoval internetový obchod Parabellum shop, jenž prodával součástky ke zbraním a další vybavení, ale i předměty s říšskou orlicí a železným křížem. Kontaktní telefonní číslo, které Bureš uvedl v reklamě na svůj e-shop, se shodovalo s číslem napsaným u jeho objednávky z Midgårdu. Obchod Parabellum shop podle prohlášení na webu ukončil svou činnost v srpnu 2024.

Podle úniku dat z Midgårdu si ve Švédsku Bureš pořídil například v roce 2018 CD, kde jsou písně americké neonacistické kapely Bound for Glory, jejíž koncert ve Skotsku byl v roce 2016 zrušen. Tamní ministr spravedlnosti chtěl tehdy navrhnout, aby byl skupině odepřen vstup do země. Redakce investigace.cz se pokoušela Václava Bureše kontaktovat e-mailem i přes telefon, do dne publikace tohoto článku však neodpověděl.

Mezi zákazníky se objevuje také Lukáš Knap. Stejné jméno i místo původu má muž, kterého v roce 2012 odsoudil prachatický soud za fyzický útok na zpěvačku amerického původu Tonyu Graves. Tehdy byl obžalován z přečinu výtržnictví, hanobení národa a rasy a z přečinu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Knap se rovněž účastnil akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Lukáš Knap si v e-shopu Midgård v letech 2020 až 2022 objednal například CD písní amerických kapel Youngland a Aggressive Force, v nichž hrával i pachatel střelby v sikhském chrámu ve Wisconsinu v roce 2012. Mimo to Knap koupil i album neonacistické kapely Gigi & Die Braunen Stadtmusikanten, v jejichž písních se odkazuje na Adolfa Hitlera.

Redakce investigace.cz zavolala na telefonní číslo uvedené u jména Lukáše Knapa v úniku dat z Midgårdu. Majitel čísla nám potvrdil, že před lety v Midgårdu objednal CD pro kamaráda, určené ke sběratelským účelům.

Dalším českým zákazníkem e-shopu je Tomáš Vassiov. Muž stejného jména a ze stejné obce byl v roce 2003 odsouzen na pět let vězení za útok na romského muže, uskutečněný dva roky předtím. Společně s dalšími pachateli tenkrát napadl skupinu Romů, které kopali a stříleli na ně plynovou pistolí. Jednoho Roma pak čtyřikrát bodli nožem. Vassiov byl po třech letech podmínečně propuštěn. Podle zdroje serveru aktuálně.cz býval Vassiov aktivním neonacistou a měl stát ve vedení skupiny Autonomních nacionalistů.

Vassiov si na Midgårdu v roce 2021 objednal třeba CD kanadské nacionalistické kapely Rahowa, jejíž název znamená zkratku pro slova „racial holy war“, tedy „rasová svatá válka“.

Redaktorky investigace.cz Tomáše Vassiova oslovily e-mailem s prosbou, zda by mohl potvrdit či vyvrátit, zda na e-shopu Midgård skutečně nakupoval. Vassiov redakci odpověděl větou „tak určitě“, kterou doprovodil třemi smějícími se emotikony.

Z Midgårdu do Česka

Web Midgård nabízel i alba podobně problematicky zaměřených českých kapel, jako je Conflict 88 nebo Buldok. Čeští zákazníci si objednávali také trička značky „Keep It White“ nebo produkty od značky European Brotherhood, založené „skupinou evropských nacionalistů, kterým záleží na budoucnosti jejich země“. Češi měli rovněž zájem o hudební kompilaci pojmenovanou „White Pride World Wide“.

Jeden tuzemský podnikatel, zabývající se prodejem pomůcek pro manikérky, si v Midgårdu koupil album i trička známých anglických neonacistů z kapely Skrewdriver nebo tričko s nápisem „Nationalist“, kde lze rozeznat takzvanou „runu života“ neboli „Lebensrune“, používanou vojáky SS.

Podmínku za nošení trička s logem kapely Skrewdriver mimochodem před čtyřmi lety dostala žena z Prahy, protestující v Plzni proti účastníkům Pilsen Pride. Trest se vztahoval i na tetování na její paži, odkazující na nacistickou ideologii. Podle okresního soudu Plzeň-město šlo o přečin v podobě projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Mezi další zákazníky Midgårdu, kteří si koupili CD a předměty s neonacistickou tematikou, patří například osvětlovač, provozovatel tetovacího salonu nebo právník. Posledně jmenovaný si pořídil dvě trička s nápisem „Übermensch“ (termín byl používán nacistickým režimem k popisu jejich představy o biologicky nadřazené árijské nebo germánské rase, pozn. red.).

Jeden z českých zákazníků Midgårdu nejspíš vlastnil český e-shop prodávající šperky a oblečení s pohanskou a vikingskou tematikou. V e-shopu Midgård si koupil několik čísel časopisu Resistance, který vydávala kanadská nahrávací společnost Resistance Records a distribuovala neonacistická americká organizace National Alliance. Pořídil si tam také knihu o neonacistovi Ianu Stuartovi či album od německé neonacistické kapely Weisse Wölfe, jež byla v minulosti několikrát před soudem za texty oslavující holocaust.

Naše zboží do všech koutů světa

„Dodáváme zboží nacionalistům po celém světě a jsme jedním z největších jmen v naší oblasti,“ píše se na webu Midgårdu. Jak už bylo výše řečeno, obchod provozuje a vlastní osmatřicetiletý Martin Flennfords, a to prostřednictvím společnosti Ringhorne AB.

Flennfords byl už od nultých let aktivní ve švédské odnoži skandinávského neonacistického hnutí Nordic Resistance Movement (Hnutí nordického odporu, NRM). V roce 2018 byl odsouzen za podněcování nenávisti proti etnické skupině kvůli zboží, jež se prodávalo na webu Midgårdu, včetně obalů alb s hákovými kříži a látkovými visačkami s číslem 88 (což je v neonacistické komunitě často používaný odkaz na nacistický pozdrav „Heil Hitler“ v narážce na to, že H je osmé písmeno abecedy, pozn. red.).

V představenstvu společnosti Ringhorne AB, jež Midgård ovládá, je také Martin Engelin. Ten je aktivním příslušníkem NRM a dříve se angažoval v dnes již zaniklé nacistické Švédské straně. E-shop Midgård má podle švédských novinářů i další úzké vazby na NRM, navíc je spojený se švédskou odnoží neonacistické skupiny Hammerskin a dalšími podobnými organizacemi.

Krajně pravicová skupina NRM byla v roce 2020 například ve Finsku zakázána poté, co soud rozhodl, že toto hnutí usiluje o „vytvoření národněsocialistického státu“, který je v rozporu s finskou ústavou, a hlásá „rasistické, protiimigrační a antisemitské názory“.

Midgård začínal v 90. letech jako kamenný obchod s gramofonovými deskami. Nakonec však jeho původní majitel začal prodávat zboží jen prostřednictvím zásilek, neboť se prý obával, že odpůrci mu budou ničit výlohu. V roce 1998 pak přešel od tištěných papírových katalogů se zbožím na webovou verzi. Na konci 90. let obchod už vydával i vlastní desky a spolupracoval s nahrávacími společnostmi.

Společnost Ringhorne AB koupila e-shop v roce 2012. Za posledních deset let vykázala obrat ve výši 12 milionů švédských korun (přes 26 milionů korun). Švédští novináři z webu Expressen oslovili přímo Martina Flennforse, ten však prohlásil, že nemá zájem o rozhovor s médii.

Ve Švédsku jsou mezi nejaktivnějšími zákazníky Midgårdu především muži středního věku, kteří byli součástí neonacistického hnutí od 90. let. Na Midgård je napojeno také několik dalších podobně zaměřených obchodů či výrobců tohoto typu zboží.

Problematické symboly

České orgány činné v trestním řízení nestíhají samotné užití symbolů a písmen, ale konkrétní jednání a úmysl, přičemž je vždy podstatný kontext, na což upozornil v roce 2022 mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. V Česku rovněž neexistuje žádný seznam zakázaných symbolů. „Musí se dokazovat, že symbol je spjatý s hnutím potlačujícím práva a svobody občanů, případně že jeho prostřednictvím jsou schvalovány zločiny proti lidskosti, válečné zločiny či zločiny proti míru,“ řekl odborník na extremismus Miroslav Mareš pro iDNES.cz.

Investigace.cz se ptala na problematiku prodeje předmětů s neonacistickou tematikou také Policie České republiky. Vedoucí oddělení tisku, plk. Ondřej Moravčík uvedl, že neexistuje žádný standardní přístup k takovému prodeji a vždy je třeba případ posuzovat v kontextu a záleží na konkrétních případech.

„Rozhodující slovo mají znalci, které si oficiálně přizýváme – na základě jejich stanoviska buď spis odložíme, či předáme s návrhem na podání obžaloby,“ vysvětlil Moravčík. „Existují metodiky pro rozpoznávání zájmových symbolů, nicméně každý případ se vyhodnocuje zvlášť, a tak je třeba postupovat v souladu s obecnou metodikou pro vyšetřování.“

„Prodej uniformy SS může být trestným činem nebo standardní zakázkou, pokud se jedná například o výrobu pro potřeby filmového či dokumentárního průmyslu,“ uzavírá Moravčík.

Případy trestního stíhání za prodej předmětů s neonacistickou tematikou v Česku zahrnují například kauzu z roku 2011, kdy čeští policisté stíhali osmnáct překupníků s neonacistickými předměty. Pachatelé prodávali CD nosiče, oblečení a předměty přes internet i prostřednictvím kamenného obchodu. Hrozilo jim tehdy až deset let vězení, přičemž prodávané předměty měly putovat i do zahraničí. Okresní soud v Brně nakonec většinu z obviněných potrestal podmíněnými tresty, jednoho nich trestem nepodmíněným a dva úplně zprostil obžaloby.

Finance pro krajní pravici

Podle novináře Petera Smithe z Global Network on Extremism & Technology případ s e-shopem Midgård odhaluje, jak krajně pravicová hnutí získávají finance na mezinárodní úrovni, které pak mohou obratem investovat do podpory členů těchto hnutí.

Jak popisuje Jan Charvát pro investigaci.cz, něco podobného se dělo také v Česku. Podle něj se v příslušnosti k subkultuře skinheadů spojuje politická a vizuální dimenze – oholená hlava, těžké boty, bomber, tetování, rasismus a antisemitismus. „Aby se tyto dvě dimenze propojily a člověk je mohl nějak ukázat, objevují se tu trička, nášivky, oblečení a doplňky,“ vysvětluje Charvát. Podle něj okolo roku 2000 několik lidí pochopilo, že se na prodeji takových předmětů dá vydělávat. Organizovali koncerty a prodávali trička, nášivky či CD nosiče. Pro majitele obchodů bylo důležité, aby subkultura vydržela, protože jim zajišťovala živobytí, upozornil Charvát.

Zároveň se okolo roku 2000 objevilo mnoho skinheadů, kteří se již nechtěli oblékat jen do vysokých bot a bomberů a hledali něco jiného. Toho využila například německá značka Thor Steinar. „Nabídne agresivní módu, kterou, když jste neonacista, chápete jako svoji, a když neonacista nejste, tak v ní nevidíte symboly, jež by bylo možné stíhat,“ říká Jan Charvát s tím, že Thor Steinar používal runové symboly, odkazoval ke starogermánské historii či k době druhé světové války, ale vždy tak, aby to bylo na hraně – srozumitelné pro členy neonacistické komunity, ale ne právně napadnutelné.

V Česku tehdy vznikly další značky, jež se pokoušely Thor Steinar napodobovat, a objevily se i obchody zaměřené na tuto módu. Podle Charváta zejména v Plzni, kde byl například Original Store spojený s kapelou Conflict 88. Firmy zaměřující se na módu pro skinheady využívaly toho, že u nás stále existovaly skupiny lidí ochotných si koupit oblečení vyjadřující jejich politické přesvědčení. Jak vysvětluje Charvát, tento trend fungoval až do doby okolo roku 2006, kdy se v Česku objevil fenomén autonomního nacionalismu, usilujícího o opuštění subkulturních prvků, což podle odborníka vedlo k postupnému rozpadu české neonacistické subkulturní scény. Údajně se rozložila v roce 2013. „Ta ryze subkulturně neonacistická scéna víceméně přestává existovat nebo je naprosto marginální,“ dodává Jan Charvát.

V podobném smyslu píše o neonacistické subkultuře také ministerstvo vnitra. Ve Zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR za rok 2023 se uvádí, že starší příslušníci tohoto hnutí se během roku veřejně příliš výrazně neprojevovali.

Ministerstvo však upozorňuje na fakt, že i navzdory úpadku tuzemského neonacistického hnutí se v Česku objevují mladší sympatizanti nových směrů, jež se šíří hlavně v online prostoru. Podle Zprávy o extremismu se tyto komunity prezentují úderně a moderněji a leckdy motivují své členy k páchání násilných přímých akcí, včetně návodů k takzvané desenzibilizaci, tedy zbavení se morálních zábran provést přímou násilnou akci.

Text vznikl ve spolupráci s novináři z Frontstory.pl, VSquare.org, Investigatívného centra Jána Kuciaka, Atlatszo.hu, Expressen.se.

The post Nákup v Midgårdu. Češi si objednávali ve skandinávském obchodě pro neonacisty appeared first on investigace.cz.

Osmnáctiletý pachatel zaútočil nožem na návštěvníky mešity v Turecku, ve svém manifestu přitom odkazoval na neonacistické symboly. Policie z amerického města Uvalde neuveřejnila všechny záznamy z policejních kamer ze zásahu při střelbě na tamní základní škole. Dánsko chce společně se Švédskem stíhat gangy, které najímají mladistvé k tomu, aby páchali násilné zločiny. 

Policie v Uvalde nepředala všechny záznamy ze svých kamer ze zásahu při střelbě na základní škole před dvěma lety. Informoval o tom web ProPublica. Úřady v texaském městě Uvalde uvedly, že nezveřejnily některé záznamy z kamer policistů související se střelbou na základní škole v roce 2022, jak to vyžaduje dohoda se zpravodajskými organizacemi, jež se pak soudily o přístup k těmto materiálům.

Strážcům zákona trvalo v květnu 2022 víc než hodinu, než se dostali do třídy a zneškodnili střelce, přestože děti volaly policii a prosily, aby je zachránila. Při střelbě zemřelo devatenáct žáků a dva učitelé. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland se vyjádřil, že strážci zákona při zásahu selhali.

Poté, co město Uvalde v první polovině srpna poskytlo médiím z akce stovky záznamů, jeden tamní policista veřejnost informoval, že některé záběry z jeho kamery chybějí. Policejní náčelník Homer Delgado proto nařídil audit serverů oddělení, a najednou se tak objevilo „několik dalších videí“. Podle informací, které policie v Uvalde původně poskytla vyšetřovatelům texaského ministerstva veřejné bezpečnosti, mělo sedm z 25 zasahujících policistů v den střelby zapnuté a k tělům připevněné kamery. Zveřejněné záznamy ovšem obsahovaly pouze záběry z pěti takových policejních kamer. 

Zpravodajské organizace včetně deníku Tribune a serveru ProPublica před více než dvěma lety zažalovaly několik místních i státních orgánů, aby k záznamům souvisejícím se střelbou získaly přístup. Město se s organizacemi dohodlo a souhlasilo s jejich poskytnutím na základě zákona o veřejných informacích. Pár úřadů, včetně texaského ministerstva veřejné bezpečnosti nebo úřadu šerifa okresu Uvalde, naopak bojuje za to, aby žádné záznamy vydány nebyly. 

Přečtěte si

Prezident Pavel při cestě do USA navštíví i konzervativní Heritage Foundation

V Turecku útočil osmnáctiletý neonacista, svůj čin vysílal na sociální síti X. V zahradě mešity v tureckém městě Eskišehir zaútočil 12. srpna mladý muž oblečený do neprůstřelné vesty s nacistickým symbolem „Sonnenrad“. Pobodal pět lidí, z nichž dva skončili v kritickém stavu. Poté byl zadržen policií. Pachatel svůj útok vysílal na sociální sítí X prostřednictvím webové kamery, kterou si připevnil k vestě. Video zločinu se rychle šířilo po internetu. Útočník také zveřejnil manifest, v němž nastínil svou ideologii a nabádal další lidí k tomu, aby páchali násilné činy.

Podle platformy Global Project Against Hate and Extremism (GPAHE) byl jeho čin ovlivněn krajně pravicovým extremistickým přesvědčením. V manifestu mladého muže se objevují odkazy na neonacismus i na hry a gamifikaci (tj. přiřazení herních prvků) potenciálních teroristických akcí provedených v budoucnu. Útočník z Eskišehiru kategorizoval místa, zbraně a oblečení pomocí termínů z počítačových her. Více se dočtete na webu GPAHE.

Přečtěte si

Telegram roste a konspirační a dezinformační účty na něm posilují. Blíží se však jeho regulace

Dánsko a Švédsko slíbily, že budou stíhat vůdce gangů, jež najímají nezletilé k zabíjení v zahraničí. Dánský a švédský ministr spravedlnosti chtějí stíhat vůdce organizovaného zločinu v zahraničí, kteří si podle nich najímají mladistvé ve Švédsku, aby následně v Dánsku prováděli vražedné operace. Gangy si od letošního dubna více než dvacetkrát najaly mladé Švédy k vykonání zločinů v Dánsku, a to částečně proto, že švédské zákony ukládají nezletilým mírnější tresty za závažné trestné činy.

Přečtěte si

Ekvádorské gangy chtějí podíl na obchodu s drogami

Technologie jsou v Brazílii stále častěji středobodem kriminálních operací, píše web InSight Crime. V Brazílii byly v rámci operace federálních a státních orgánů zlikvidovány komunikační věže i prodejny mobilních telefonů. Akce se zaměřila na území kontrolované nejmocnější brazilskou zločineckou organizací Primeiro Comando da Capital (První velitelství hlavního města, PCC) ve státě São Paulo.

Cílem úřadů bylo rozbití logistiky zločinecké skupiny, která pomocí technologií koordinuje obchod s drogami i podvody. PCC provozovala nelegální byznys s mobilními telefony i díky komunikačním věžím, jež napájely monitorovací systémy používané gangem k zachycení zpráv vojenské policie státu São Paulo. Podle úřadů se tak PCC mohla vyhýbat dopadení a předvídat, kdy bude policie provádět zásahy.

Přečtěte si

Vraždy v Evropě odhalují eskalující konflikty turecké mafie

Společnost TotalEnergies vytěžila od přijetí Pařížské dohody o klimatu obrovské množství ropy a zemního plynu. Nová analýza organizace Global Witness odhalila, že petrolejářský gigant TotalEnergies sídlící v Paříži vytěžil od přijetí Pařížské dohody v roce 2016 tak velké množství ropy a plynu, jaké je v tomto století schopné způsobit úmrtí až 578 tisíc lidí, a to v důsledku vln veder. V přepočtu jde o 2,6 miliardy tun emisí CO₂, jež se dostávají do ovzduší a oteplují planetu. 

V současné době má gigant TotalEnergies, ale i jiné společnosti těžící fosilní paliva, plány na další rozšíření těžby ropy a zemního plynu, což povede ke zvýšení emisí. Dokud tak budou činit, bude se planeta stále více zahřívat a lidé umírat vinou extrémního horka způsobeného spalováním fosilních paliv, upozorňují novináři z webu Global Witness.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Uncredited

The post #zesvěta: Chybějící nahrávky americké policie ze střelby v Uvalde appeared first on investigace.cz.

Čas oponou trhnul a máme další #zesvěta. Američtí neonacisté se snaží předávat své know-how skrze Telegram a naneštěstí se jim to daří. Ze Singapuru utekla stíhaná podvodnice s akademickými testy a v Izraeli se zavírá za vyrábění zbraní, jen to hvízdá. A také se podíváme do Ruska, kde miliardáři Abramovičovi zase prokazatelně přibylo několik miliard na jeho offshorových účtech. Jak to ti lidé dělají, se dozvíte v dnešním #zesvěta.

#1 Né, pětku né

Podvádět se nevyplácí, a pomáhat při podvádění už vůbec ne. Na vlastní kůži to zjistila žena jménem Poh Yuan Nie ze Singapuru, která stojí za propracovaným podvodem, v jehož rámci pomohla šesti studentům k přijetí na vysokou školu. Samozřejmě za tučnou sumu. V přepočtu si přišla na více než milion korun. Tato vysoká částka ale měla jednu podmínku: v případě neúspěchu studentů z peněz neuvidí ani korunu. Příprava na zkoušky formou erudovaného výkladu a učení šla proto stranou, jeden nikdy neví, co se může stát, a slovo dostala daleko jistější moderní technologie – nenápadná sluchátka tělové barvy a mobilní telefony přilepené na tělo pod oblečením. V sále, kde zkoušky probíhaly, pak seděla přítelkyně paní Poh v roli studentky, ovšem se skrytou kamerou na své hrudi, skrze kterou posílala všechna zadání Poh a jejím komplicům, kteří pak do sluchátek v uších studentů předávali správné výsledky. Za tuto machinaci měla Poh Yuan Nie nastoupit na čtyři roky do vězení, ale místo toho ze Singapuru pravděpodobně uprchla. V současnosti po ženě pátrá Interpol a Poh se tak stala odstrašujícím příkladem pro každého, kdo by pomýšlel na podvádění při psaní testu třeba z matematiky.

Podrobnosti o tom, jak (ne)podvádět, se dozvíte na stránkách BBC. 

#2 O Romanu Abramovičovi a jeho novém majetku

Roman Abramovič: ruský oligarcha na sankčním seznamu kvůli vazbám na Vladimira Putina, bývalý politik, bývalý hlavní majitel britského fotbalového klubu Chelsea a tak dále. Nově můžeme na tento pomyslný seznam připsat vlastníka majetku v hodnotě přes 30 miliard korun u Credit Suisse, významné švýcarské banky. Jak už mají ruští oligarchové ve zvyku, spojení na Abramoviče bylo donedávno skryto za tajnou strukturou offshorových firem. Vlastnická struktura těchto společností je ostatně neproniknutelný labyrint. Teprve uniklá data z MeritServus, kyperského poskytovatele podnikových služeb, a dokumentů o Credit Suisse prokázaly, že Abramovič je skutečným majitelem těchto peněz.

Více informací o tom, jak byl odhalen Abramovičův majetek, se dozvíte na stránkách OCCRP.

Přečtěte si

Ocel z Abramovičovy společnosti Evraz zřejmě slouží ruské armádě

#3 Kterak neonacisté vyučovali přes Telegram

Psal se rok 2021, když si pár sídlící v americkém Ohiu řekl, že současné vzdělávání není to pravé ořechové a chce to změnu. A tak se „pan a paní Saxonovi“ rozhodli vzít situaci do vlastních rukou. Místo toho, aby například apelovali na změnu školních osnov klasickou cestou, použili k osvětě Telegram a založili kanál s názvem „Disidentská domácí výuka“. Jejich iniciativa se setkala s úspěchem, neboť postupem času získali téměř 2 500 odběratelů. Obsah, který na Telegramu sdíleli, byl ale nanejvýš problematický. Například lekce dějepisu, v nichž se vychvaluje jižanský konfederační generál Robert E. Lee jako „velký vzor pro mladé bílé muže“ a naopak očerňuje Martin Luther King. Výuka rovněž neopomněla připomenout „duchovní poklady“, jimiž obohatila svět stará dobrá Evropa, a studenti se proto procvičovali i v citátech rakouského výtvarného mazala a psychopata, kterého si Němci vybrali za vůdce své tisícileté Říše. Zda u toho museli být žáci oděni v povinném školním stejnokroji, tedy v hnědé košili, kožených kraťasech a bílých podkolenkách, nevíme, je ale známo, že tato takzvaná „nacistická skupina pro domácí vzdělávání“ byla široce odsouzena.

Více o tom, jak se pod pseudonymy vystupující pár z Ohia rozhodl šířit nacistickou ideologii formou školní výuky, si můžete přečíst na stránkách The Guardian.

#4 Do vězení za vytisknuté zbraně

Není to tak dávno, co médii proletěla zpráva o tom, jak se pašeráci v Austrálii snažili pašovat drogy uvnitř 3D tiskárny. Informace se dostala i do Izraele, kde si pár chytrých hlav podle všeho řeklo, my se s tiskárnou nikam tahat nebudeme, ale využijeme ji pěkně v teple domova. Jak řekli, tak udělali a vytiskli si boxery na klouby, které se primárně používají k sebeobraně, neboť zesilují údery pěstí. Tento typ pomocné zbraně je ale nelegální hned v několika zemích světa včetně Izraele. Tamní policie tak pozatýkala chytré hlavy za výrobu a pašování zbraní, zkonfiskovala jim samotnou tiskárnu, a poněvadž měli opravdu IQ tykve, policie objevila při zásahu i zbraně, munici a trochu drog. Zdá se, že vlastnění 3D tiskárny otevírá opravdu nepředstavitelné možnosti.

Více o pokusu o pašování naleznete na stránkách UrduPoint.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Né, pětku né appeared first on investigace.cz.

Němečtí militantní pravicoví extremisté se jezdí školit v boji do Ruska. Poblíž Petrohradu podle zprávy německého deníku Focus provozují ruští extremisté tábor, ve kterém ochotně cvičí bojovníky z nejrůznějších států Evropy.

Blízko Petrohradu leží vojenská základna, kterou využívá „Ruské imperiální hnutí“ (Русское Имперское Движениe), polovojenské ultrapravicové uskupení sídlící v Petrohradu. Hnutí je součástí širšího uskupení krajně pravicových „politických pravoslavných“ skupin v Rusku, která propagují monarchii a oslavují ruskou carskou minulost a antisemitismus. Uskupení působí na různých komunikačních kanálech jako Telegram nebo VKontakte, kde momentálně reaguje na vlnu protestů proti rasismu ve Spojených státech amerických jako na „peklo“ a „uctívání černých idolů“.

Polovojenský výcvik na základně probíhá pod hlavičkou klubu se dvěma různými jmény, „Partyzán“ nebo „Rezerva“, a své služby nabízí online i offline, jako například kurzy manipulace se zbraněmi nebo vojenské topografie. Jen za červen 2020 nabízí klub šest různých kurzů, které lze rezervovat prostřednictvím ruské sociální sítě VKontakte. Pravicoví extremisté se v táboře školí v boji – jak na dálku, s použitím zbraní a výbušnin, tak v boji zblízka. Netýká se to jen Němců, podle zprávy byli v táboře přítomni i Švédi nebo Finové. Ti, kteří projdou výcvikem, často odcestují na východ Ukrajiny, aby pomáhali ruským milicím v boji.

Podle německých bezpečnostních složek se tréninku v táboře účastnili členové ultrapravicové Národnědemokratické strany Německa (NDP) a menší neonacistické strany Třetí cesta (Der III. Weg). Německé úřady o aktivitách svých občanů ví, ale nemohou s tím nic dělat, protože neexistuje zákon, který by jim mohl zakázat do Ruska vycestovat. Úřady pro Focus uvedly, že ruský prezident Vladimir Putin výcvikové tábory toleruje. V Rusku je polovojenský výcvik legální a zaštiťuje jej Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem (DOSAAF), organizace, která vznikla ještě za Sovětského svazu.

Do zbraně, krajani?!

Ruské imperiální hnutí prohlásily Spojené státy americké v dubnu za globální teroristickou organizaci. „Musíme jednohlasně odsoudit rasismus, náboženský fanatismus a myšlenku nadvlády bílé rasy,“ vysvětlil prezident Trump tento krok. Vůdce organizace Stanislav Anatoljevič Vorobjov a další dva pohlaváři byli navíc označeni za poskytovatele školení pro teroristické činy, tedy hrozby pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států (což například znamená, že jim USA zmrazily veškerý majetek na své půdě). Rusko k tomu uvedlo, že zapsání skupiny na seznam teroristických skupin nijak v boji proti terorismu nepomáhá a že USA neposkytly k rozhodnutí žádné podklady. Tamní úřady také považují ultrapravicová pravoslavná uskupení za extremistická, jejich existenci ovšem nezakazují. 

Jan Charvát, odborník na politický extremismus, pro investigaci.cz uvedl, že pokud do podobných výcvikových zařízení jezdí čeští neonacisté, jedná se spíše o ojedinělé případy nebo o těchto aktivitách nevíme. „V českém prostředí klasický militantní neonacismus – ti lidi, kteří mají rádi zbraně – v podstatě dnes neexistuje, ačkoli neonacisti mají zbraně a armádu obecně velmi rádi, fascinuje je. U nás je dnes krajní pravice spojená spíše s politickými stranami a antiislamismem.“ Dalším důvodem, proč se čeští extremisté podobných výjezdů neúčastní, může být fakt, že se ke zbraním dostanou doma – němečtí neonacisté jezdívali cvičit střelbu na české střelnice –, o žádném výcviku ale pravděpodobně nemůže být řeč, vysvětluje dále Charvát. „Výcvik například od bývalých vojáků si můžete zaplatit i u nás. Ale je to velmi drahé a je to komerční služba – to mohou být důvody, proč využít ruské školení, bude to levnější, a hlavně podložené neonacistickoou ideologií.“

The post Kam jezdí neonacisté na tábor? appeared first on investigace.cz.