Slovenská NAKA (Národná kriminálna agentúra) minulý týden obvinila v korupční kauze „Mýtnik“ oligarchu Miroslava Výboha, letitého blízkého přítele Roberta Fica, jenž byl dlouho považován za nedotknutelného. Stal se tak už druhým tzv. akcionářem SMERu, který na Slovensku čelí obviněním z korupce. Výboh podnikal ve zbrojařském průmyslu a za léta svých aktivit se objevil i ve vícero kauzách v Česku, jeho jméno figurovalo rovněž v aféře Panama Papers.

Miroslav Výboh začínal svou kariéru ve slovenském státním koncernu Závod ťažkého strojárstva (ZTS). Po odchodu ze ZTS dovážel spotřební zboží z Číny a později se přeorientoval na dovoz montážních dílů pro automobilky. Nakonec skončil u obchodování s vojenským materiálem. Koncem minulého tisíciletí jeho firma Willing, následně přejmenovaná na Willing Industry, koupila v konkurzu Hontianske strojárne v Krupině. „Hlavní náplní Willing Industry jsou zahraniční aktivity zaměřené zejména do odvětví strojírenské výroby a do oblasti speciální techniky,“ popsal Hospodářskému deníku činnost firmy s tím, že speciální technikou se rozumí vojenský materiál, na který měla společnost zvláštní státní povolení. 

Podle všeho tomu nahrál i fakt, že již v době vlády Mikuláše Dzurindy (1998–2006) se Miroslav Výboh stal druhým viceprezidentem Sdružení obranného průmyslu SR, z pozice této funkce měl na starosti styk s armádou.

Právě armády se však týkala i první medializovaná kauza jeho firmy Willing. V roce 2006 televize TA3 odvysílala reportáž o tom, že slovenské ministerstvo obrany od Willing koupilo tři rakety pro stíhačky MiG 29. Jak vyšlo najevo, firma obchod pouze zprostředkovala, rakety odkoupila od ukrajinské státní společnosti a posléze je prodala slovenskému ministerstvu. Jenže rozdíl mezi nákupní a prodejní částkou činil téměř deset milionů korun. Pro slovenský stát nevýhodnou transakci navíc zpochybnila i skutečnost, že ministerstvo obrany mohlo obchod realizovat samo, bez jakéhokoliv zprostředkovatele.

Miroslav Výboh a Robert Fico 

Aféru však nikdo nevyšetřoval, a firma Willing proto vyhrála první větší tendr na ministerstvu obrany poté, co po odchodu Dzurindy z funkce se nový premiér Robert Fico rozhodl oživit slovenský zbrojařský průmysl, a navázat tak na kroky Mečiarovy vlády z let 1994–1998. Willing tak získal zakázku za téměř 200 milionů korun a firma dodávala resortu obrany balistické přilby. 

Stalo se v tak roce 2007, kdy se už představitelé společnosti netajili dobrými kontakty na lídry SMERu a zbrojař Výboh oficiálně cestoval s Robertem Ficem do Libye za diktátorem Muammarem Kaddáfím. Média proto začala Výboha označovat jako „Ficova obchodníka“ a později i jako „pokladníka SMERu“.

Za druhé Ficovy vlády (2012–2016) se Výboh stal honorárním konzulem Monaka na Slovensku. Dodnes také uvádí svůj trvalý pobyt v tomto útočišti bohatých, kterým Monacké knížectví díky své shovívavé daňové politice dlouhá léta je. Vzhledem k nejčerstvějšímu obvinění mu ale Ministerstvo zahraničních věcí přerušilo výkon této funkce na Slovensku. 

V roce 2016 se díky Panama Papers objevily informace, že Výboh měl dvě společnosti: Caledonian International Investments a Caledonian International Management na Britských Panenských ostrovech. Nevlastnil je přímo, ale přes jiné firmy. Určitý čas mu je také spravovala nechvalně známá právnická kancelář Mossack Fonseca, specializující se na zakládání a správu společností v daňových rájích, ze které unikly dokumenty a emaily v kauze Panama Papers. Akcie obou citovaných firem původně držela společnost Amicorp, která je převedla na Enterprise Solutions se sídlem na Seychelách. Na dokladu je uveden jako konečný uživatel výhod, jenž vydal příkaz k převodu, Miroslav Výboh. Portál aktuality.sk zjistil, že Enterprise Solutions řídila i firmu FiSoLi. Ta vlastní britskou KSYL Investments, která je zase majitelem KSYL Slovakia, což je třetinový akcionář luxusního hotelu Doubletree by Hilton. Zbývající podíly v hotelu patří Juraji Širokému a, jak před dvěma lety upozornil týdeník TREND, i Jozefu Brhelovi. Oba jsou slovenskými médii zmiňovaní jako mecenáši strany SMER-SD.

Ficov priateľ mal firmy v raji

Pandury

Klíčová Výbohova kauza se však udála v České republice. Marek Dalík, lobbista a pravá ruka tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka, měl v roce 2007 od manažerů rakouské zbrojovky Steyr požádat o úplatek v hodnotě 18 milionů eur (více než 450 milionů korun).

Tehdy se jednalo o nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu za 14,4 miliardy korun. Cena jednoho transportéru přitom vycházela třikrát vyšší než při nákupu, který ve stejné době realizovalo Portugalsko.

Podle českých médií se schůzky s Rakušany, kde zazněl požadavek o úplatek, zúčastnil i Miroslav Výboh. Údajně měl zprostředkovat shromáždění úplatku, jenž měl být proveden ve třech splátkách.

Výboh obvinění odmítal, avšak kauza nezapadla ani v následujících letech. Dalíka totiž vyšetřovatelé později za požadovanou 450milionovou provizi od manažerů zbrojovky Steyr zažalovali. V roce 2014 Dalík před soudem prohlásil, že peněz se ve skutečnosti dožadoval kamarád slovenského premiéra Roberta Fica, podnikatel Miroslav Výboh. Žádost měla zaznít  na schůzce v pražské restauraci, které se Výboh zúčastnil a podle Dalíka ji i zorganizoval.

„Pan Výboh byl tím, kdo vyslovil tuto částku (třikrát šest milionů eur). Já jsem žádný kontakt na výrobce transportérů neměl,“ citoval Dalíka server Idnes.cz.

Mimo to rovněž vypověděl, že se uskutečňovaly tajné schůzky ve složení Topolánek, Fico a Výboh. „Tam se řešilo všechno možné. Vše, co zasahovalo do vztahu těch premiérů a do vztahů české a slovenské vlády.“ Dalík tak veřejně potvrdil, co už se na Slovensku neoficiálně vědělo o dlouholetém přátelství premiéra se zbrojařem.

Právě v reakci na kauzu Pandury se proto Fico veřejně přiznal k Výbohovi a potvrdil, o čem se již léta spekulovalo. „Nebudu se tvářit, že není můj přítel, znám ho dvacet let, nebudu lidi zatracovat,“ uvedl na tiskové konferenci.

Výboha v kauze Pandury vyšetřovala i rakouská policie, avšak šetření bylo zastaveno, protože se „nepodařilo prokázat dostatečně závažné podezření pro trestní řízení“.

Dalík byl nakonec odsouzen na pět let nepodmíněně. 

Mýtnik

Od začátku letošního roku zadržela NAKA postupně téměř celé bývalé vedení slovenské Finanční správy. V policejních akcích nazvaných Mýtnik 1 až 3 figurují oba bývalí prezidenti Finanční správy a další vysoce postavení úředníci této instituce až po dlouholetou vedoucí právního oddělení, která ve funkci působila až do současnosti.

Finanční správa je přitom jeden z klíčových úřadů státu, zajišťuje výběr daní a cel. Policejní obvinění popisují, jak tento orgán „šil“ některé IT systémy za desítky milionů eur na zakázku komerčním firmám. Následně je vedení Finanční správy prezentovalo jako nástroje v boji proti daňovým únikům.

Zrozeny z chaosu: Jak mafie ovládly Slovensko

V kauze Mýtnik se opakovaně zmiňují i odměny související „s podporou legislativního procesu“. S příznivým legislativním procesem tak souvisí i odměna pro bývalého státního tajemníka resortu financí, Petra Pellegriniho, nyní předsedy opoziční strany HLAS.

Zprostředkovat ji měl podle mediálních informací právě dlouholetý přítel expremiéra Fica, Miroslav Výboh. 

V případě, že se Výboh rozhodne spolupracovat s policií, což už před ním učinila řada vysoce postavených slovenských funkcionářů obviněných z korupce, a pokud přizná, že úplatek 150 tisíc eur odevzdal Petru Pellegrinimu (tehdy státnímu tajemníkovi ministerstva financí), aby  politicky protlačil eKasu, znamenalo by to pro Pellegriniho vážný problém a možné obvinění z korupce. Korupce se měl účastnit i Michal Suchoba, kontroverzní slovenský podnikatel, jenž se k úplatku pro Pellegriniho už doznal. Policii sdělil, že tyto peníze poslal po zprostředkovateli Výbohovi, a ten na společném střetnutí posléze odevzdal Suchobovi vzkaz, že „Pelle děkuje“.

Miroslava Výboha se však slovenské policii zatím nepodařilo zadržet, neboť se nachází v zahraničí, odkud jen vzkázal, že je připravený s policií spolupracovat. Zároveň veškerá obvinění odmítl a označil je za vykonstruované, nepravdivé a vymyšlené.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: ČTK/Šimánek Vít

The post Slovensko: SMER korupce appeared first on investigace.cz.

Slovenská Národná kriminálná agentura (NAKA) zasahuje v bratislavském sídle finanční skupiny Penta Investments. Zadržený byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák, policie ho obvinila z korupce a praní peněz. Informují o tom Aktuality.sk. Finanční skupina se do popředí zájmu médií dostala letos hned z několika důvodů: od kauzy Gorila po podezření, že majitel Penty mohl vědět o plánované vraždě Jána Kuciaka. 

Když policie získala telefon Mariana Kočnera, na kterém byla záloha konverzací z aplikace Threema a další data, netušila, že má v ruce nástroj, který obrátí Slovensko naruby. Informace, jejichž kontext doplnily výpovědi spolupracujících obžalovaných, vyústily v několik policejních operací – vyšetřováno je dvacet soudců, prokurátoři i bývalé nejvyšší vedení slovenské policie. Zatím poslední policejní akce, která budí obrovský zájem, je právě zásah NAKA v ústředí Penty.

Spekuluje se o tom, že právě kauza z roku 2011 pojmenovaná Gorila, by mohla být důvodem k dnešnímu policejnímu zásahu.

Za vším hledej Kočnera

Tato kauza se vrátila do popředí zájmu právě kvůli vyšetřování Mariana Kočnera. Mezi digitálními soubory, které NAKA získala ve spojitosti s jeho vyšetřováním, se totiž nachází i audionahrávka, kde o této kauze Marian Kočner diskutuje s Dobroslavem Trnkou. Nahrávka této diskuze z roku 2014 se týkala korupčního skandálu, jenž propukl po úniku údajných přepisů utajené policejní nahrávky z jednoho bratislavského bytu. Aféra dokazovala, že vysoce postavení slovenští politici se stýkali s Jaroslavem Haščákem ze společnosti Penta Investments ve zmíněném bytě, kde jednali o přednostním získání veřejných zakázek a privatizaci majetku. Kauza se proslavila pod názvem Gorila, což bylo policejní krycí jméno této operace.

Únik záznamů o propojení vrcholných politiků s vysoce postaveným manažerem soukromé společnosti vyvolal ve slovenských městech vlnu protestů. 

Mezi politickými špičkami, které do bytu zavítaly, byl také bývalý předseda vlády a šéf strany SMER-SD Robert Fico. Jeho věta z nahrávky “dal bych si obyčejnou kolu” přitom na Slovensku zlidověla. Pár týdnů po úniku přepisů nahrávek Fico dovedl svou stranu k volebnímu vítězství. Veřejnost tehdy zaujala skutečnost, že až přehnaně nápadně v průběhu oslav vítězství popíjel právě tento slazený nápoj.

Generální prokurátor z doby, kdy měla nahrávka vzniknout, Dobroslav Trnka, tvrdil, že pravost přepisů nahrávky nelze ověřit. Existenci nahrávky taktéž důrazně popřeli Penta Investments i zainteresovaní vládní představitelé. V té době nebylo známo, zda nahrávka k přepisům skutečně existuje. 

Data, která OCCRP získala z vyšetřování vraždy Jána Kuciaka, však poprvé dokazují, že šlo nejen o autentický přepis audiozáznamu, ale že sám Kočner původní nahrávkou disponoval – a dokonce si ji schoval u Trnky. Z uniklé nahrávky mezi Kočnerem a Trnkou také vyplývá, že Trnka plánoval skrze uniklý záznam Gorily vydírat Haščáka. Tím však zjevně Kočnera velmi rozhněval: Haščák měl totiž Kočnerovi zaplatit za to, že se nic takového nemůže stát.

Během policejní prohlídky Kočnerovy vily kvůli vraždě Jána Kuciaka vyšetřovatelé nalezli audiozáznam Gorila na USB disku. Takto se poprvé našly hmatatelné důkazy, že nahrávka z operace Gorila skutečně existuje.

Norbert Bödör a Penta: Jistota desetinásobku

Haščák u soudu

Kvůli Kočnerovi byl spolumajitel Penty Jaroslav Haščák dokonce předvolán jako svědek k soudu, který se zabýval vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Čelil totiž podezření, že o připravované vraždě mohl vědět.

U soudu nicméně Haščák popřel, že by přes aplikaci Threema s Kočnerem tuto vraždu řešil. Ačkoli se s Kočnerem prý velmi často stýkal, a to především poté, co se Kočner stal klientem banky skupiny Penta. S Kuciakem se prý osobně nikdy nesetkal.

Co se týká právě komunikace mezi Kočnerem a šéfem Penty, zajímala prokurátora zpráva v aplikaci Threema, v níž obžalovaný Kočner konkrétně Haščákovi napsal „Jinak dělám na odje..ní ču..ka“. Haščák vypověděl, že si je jistý, že ču..kem měl v tomto případě být vyšetřovatel kauzy Gorila Lukáš Kyselica. Nepřímo tak potvrdil autentictitu dešifrovaných zpráv.

Kyselicu chtěl prý Kočner „odstranit“ z vyšetřování plánované vraždy Sylvie Volzové. Tu si měl objednat bývalý ředitel televize Markíza a exministr hospodářství Pavol Rusko, který spolu s Volzovou nejsledovanější slovenskou televizní stanici v 90. letech zakládal. Rusko je spolu s Kočnerem obžalovaný v kauze padělání směnek TV Markíza.

V Česku je Penta Investments známá především jako majitel sítí lékáren Dr. Max, vydavatel médií včetně regionálních novin Deník a jako developer kancelářských objektů Florentinum nebo Churchill u hlavního nádraží v Praze.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post Slovenská policie zasahuje v sídle Penty appeared first on investigace.cz.

Slovenský portál aktuality.sk dnes informoval o dodávce drog, které slovenští celníci v květnu zachytili v Nitře. Ve dvou nádržích na kapaliny bylo nalezeno 1,5 tun pervitinu v hodnotě asi 300 milionů eur (8 miliard Kč). Jedná se o na Slovensku naprosto ojedinělý případ, který má nyní v dikci policie a vyšetřovatelé Národnej kriminálnej agentury (NAKA).

Zásilka byla označena za rizikovou celní operaci, protože putovala po známé drogové trase z Mexika přes Chorvatský přístav. Přes slovenské hranice se měla proclít, aby tak drogy mohly být poslány kamkoli po Evropě. Celníci proto byli na zásilku připravení i se psem na hledání drog.

Dodávka byla zvláštní především v tom, že se z Mexika většinou dováží kokain. Pervitin se totiž v Evropě běžně vyrábí. Případ jen dokazuje, že Slovensko a Česko bývají často využívány jako logistické centrum pro distribuci drog do dalších evropských zemí.

Jak to letos vypadá s drogami?

The post Slovenští celníci zachytili nebývale velkou dodávku drog appeared first on investigace.cz.

Pavla Holcová

Obecně je vraždu novináře dost těžké vyšetřit. Podle neradostných statistik, které vede Výbor na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists), je 70 procent novinářů zavražděno kvůli příběhu, na němž pracují. Pouze deset procent vražd je nakonec objasněno. Pro porovnání – „obyčejné vraždy“ mají v Česku a na Slovensku objasněnost kolem 80 procent.

Půl roku je kritická doba, kdy se ještě dá něco zjistit, něco vyšetřit. Slovenská policie nás ale nechává bez odpovědí i na ty nejbanálnější otázky. Policie i prokuratura tvrdí, že jejich mlčení je vzhledem k odhalení a usvědčení pachatelů nezbytné. Tomu by se možná dalo věřit, kdyby jednými dostupnými informacemi nebyly ty o různých policejních selháních.

Slovenská média, která ze své podstaty mají enormní zájem na tom, aby byla vražda vyšetřena, informovala o několika zásadních selháních při vyšetřování:

• Na místě činu nebyl přítomný soudní lékař.
• Datum a čas úmrtí byl určen špatně, a to rovnou o tři dny. Správné datum úmrtí bylo určeno až tři týdny po vraždě.
• Policie včas nepožádala veřejnost, která se pohybovala v okolí místa činu, aby si řidiči archivovali nahrávky z bezpečnostních kamer v autech. Udělala to až 4. března, tedy v momentě, kdy už bylo příliš pozdě a většina záznamů byla ztracena.
• Detailní obhlídka okolí místa činu proběhla až měsíc po vraždě, 27. března.
• Šéf protikorupční jednotky NAKA Róbert Krajmer, o kterém Jano mimo jiné psal, byl mezi prvními policisty na místě činu. Policejní prezident Tibor Gašpar se to snažil vehementně popírat, Krajmera ale natočila TV JOJ.

Podle právníka rodiny Kuciakových Daniela Lipšica, který má přístup do vyšetřovacího spisu, policie během začátku vyšetřování zničila důležitý důkazní materiál. „Nebyli zabezpečené důkazy, přičemž některé znalci nalezli až následně na fotodokumentaci. Obhlídka byla dělána způsobem, že ještě před ní došlo k manipulaci s těly. Je možné, že byly zničeny stopy. To se ale už nedozvíme. A to je problém, protože obhlídka místa činu je neopakovatelný úkon,“ uvedl pro Televizi JOJ Daniel Lipšic.

K nám novinářům se navíc dostaly zprávy o tom, že spolupráce zahraničních policejních orgánů se slovenskými vyšetřovateli je poněkud komplikovaná, protože ti slovenští sdílejí jen minimum informací. To na důvěře ve zdárný pokrok ve vyšetřování zrovna nepřidá.

Po půl roce se lidé, kteří selhali, vracejí na politicky exponovaná místa – Róbert Krajmer, policista, který na místě činu neměl co dělat, a přece na něm byl mezi prvními, jde na slovenské ministerstvo vnitra. Na ministerstvo vnitra míří i Tibor Gašpar, policejní prezident, který byl nucen na nátlak veřejnosti odstoupit. Stal se poradcem slovenské ministryně vnitra Denisy Sakové (SMER – sociálna demokracia). A aby toho nebylo málo, Gašpar se stal poradcem i českého ministra vnitra za sociální demokracii Jana Hamáčka. Protože SMER se vždycky dokázal postarat o „Svoje lidi“. A „Naši lidé“ na oplátku konají, když nemají, a nekonají, když mají.

Jako novináři občas suplujeme práci policie. Abychom mohli odhalovat korupční schémata a praní peněz, postupně jsme se naučili policejní analytické postupy. Pokud se v následujících měsících budeme muset naučit i policejní postupy při vyšetřování vraždy, abychom měli aspoň nějakou představu o tom, co se oné noci stalo, jdeme do toho. Není totiž nic horšího než nevědět. Zejména pro novináře.

The post Proč si myslím, že Janova vražda nikdy nebude vyšetřena appeared first on investigace.cz.

Zpráva o zkonfiskovaném mobilním telefonu Pavly Holcové slovenskou policií se minulý týden přenesla i přes Atlantik. Komentátor The Washington Post, Jason Rezaian, míní, že jedinou možností, jak by si slovenská policie mohla zachovat tvář, je mobilní telefon ředitelce Českého centra pro investigativní žurnalistiku neprodleně vrátit.

„Veřejné zostuzení vlád – zejména těch nestabilních – kvůli jejich špatným krokům je jedním z nejlepších nástrojů, které se v zemích, kde dosud právní stát nebyl úplně oslaben, nabízejí,” zamýšlí se Jason Rezaian nad Slovenskem, jež ještě vloni dosahovalo na jednu z nejvyšších příček hodnocení svobody tisku na světě.

Bratislava se totiž od loňska v žebříčku mezinárodní organizace Reportéři bez hranic propadla ze 17. na 27. místo. Zásadní podíl na tomto propadu měla právě vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Slovenská policie Pavle Holcové zabavila mobilní telefon na základě příkazu Úřadu speciální prokuratury. Po osmihodinovém výslechu, ke kterému se dostavila dobrovolně v dobré víře, že tamní policii pomůže ve vyšetřování vraždy jejího kolegy a kamaráda Jána Kuciaka. Slovenští vyšetřovatelé ji upozornili, že pokud svůj mobilní telefon neodevzdá, bude nucena zaplatit pokutu ve výši 1650 eur. A dodali, že i poté si jej stejně vezmou. Argumentaci, že mobilní telefon obsahuje citlivá data, která se týkají mezinárodních kauz, jež nemají žádnou spojitost s vraždou Kuciaka, policie ignorovala.

O případu, který ve své podstatě útočí na svobodu novinářské profese a právo na ochranu identity zdroje, psal i britský The Guardian a německé Süddeutsche Zeitung.

The post Washington Post, Guardian a Süddeutsche Zeitung komentují zabavený mobil novinářky Pavly Holcové appeared first on investigace.cz.

Včera jsem odjela na Slovensko jako svědkyně v případu vraždy Jána Kuciaka. Jela jsem z vlastního přesvědčení a ochotná sdělit slovenské NAKA cokoliv by jim pomohlo s vyšetřováním. Dopředu mi neřekli ani jak bude pohovor probíhat, ani jak dlouho by asi mohl trvat.

Když jsem dorazila, čekali mě tři vyšetřovatelé, kteří se následujících osm hodin nepřetržitě ptali, a to nesystematicky a opakovaně na stejné otázky. Vysvětlovala jsem jim, že jsem s Jánem spolupracovala pouze na kauzách, které měly mezinárodní rozměr, a že o slovenských podvodech na DPH a vazbách vlivných slovenských podnikatelů na politické špičky detaily nemám. Vyšetřovatel mi to odmítl věřit a otázky pořád dokola opakoval.

Když jsem jim odpovídala na otázky ohledně mé předchozí práce, kdy jsem jezdila na Kubu školit novináře, jeden z vyšetřovatelů to okomentoval tak, že jsem celý profesní život proti systému.

Zhruba po 4 hodinách výslechu si vyšetřovatelé vyžádali můj telefon. Odmítla jsem ho vydat, tak mi ukázali předem připravený „Príkaz na uchovanie a vydanie počítačových údajov“.  Ten podepsal prokurátor Úřadu speciální prokuratury.

Také mě vyšetřovatelé upozornili, že pokud nebudu spolupracovat, mohou mi dát pokutu až do výše 1650 eur a telefon mi stejně odebrat.

Nabídla jsem jim kopii konverzace s Jánom. To jim ale nestačilo, chtěli mít kopii veškerých mých konverzací, které se odehrály po vraždě. Do teď mi není jasné, jak by citlivé údaje z jiných kauz, které v rámci mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP řešíme, mohly napomoct k řešení vraždy. Na těchto datech ale vyšetřovatelé trvali.

Dorazili další tři policisté, tentokrát z forenzního týmu. Chtěli po mě přístupový kód, aby mohli aktivovat vývojářské nastavení na mém mobilu. To jsem opět odmítla. Telefon mi byl následně odňat s tím, že ho pošlou do forenzní laboratoře Europolu, aby tam má hesla prolomili. Fakt, že jsem nedávno musela kvůli závadě telefon resetovat do továrního nastavení a spoustu informací smazala, jim prý nebrání v tom, aby z něj dostali veškerá data.

Když jsem situaci popsala kolegům z OCCRP, ti mi odpověděli, že mají informace, že slovenská policie nespolupracuje tak, jak bývá standardní a s mezinárodním týmem sdílí jen minimum informací.

Drew Sullivan, šéfredaktor OCCRP k tomu poznamenal: „Vypadá to, jako by na vyšetřování dvojnásobné vraždy měly vliv politické zájmy. Zabavit telefon novinářce v pozice svědkyně tři měsíce po vraždě považujeme za nepřijatelné.“

Ján Kuciak byl nejen náš kolega ale i velmi blízký člověk. Proto jsme maximálně motivováni jakkoliv napomoci skutečnému vyšetření vraždy. Útokem na novináře se ale důvěra k vyšetřovatelům nedá vybudovat.

The post Vyjádření Pavly Holcové ke slovenskému výslechu a odebrání telefonu appeared first on investigace.cz.