Evropská unie od roku 2014 financovala v rámci programu Horizont celkem 95 projektů spojených s kritickými surovinami. Novináři z Investigate Europe však zjistili, že miliony eur z tohoto programu skončily u společností, které byly v minulosti obviněny z ekologických prohřešků nebo jsou spojeny s karibskými daňovými ráji. Nemalé částky evropských daňových poplatníků také putovaly do Ruska a do Číny.

Novináři z Investigate Europe analyzovali všechny projekty týkající se kritických surovin, jež byly podpořeny v rámci programu Horizont 2020 a jeho nástupce Horizont Evropa. První z nich rozdělil 80 miliard eur (skoro 2 biliony korun) v období mezi lety 2014–2020. Horizont Evropa má k dispozici 95,5 miliardy eur (přes dva a čtvrt bilionu korun) pro periodu 2021 až 2027. Programy jsou zaměřené na vědecký výzkum v různých oblastech – od klimatické krize až po léky a potravinovou bezpečnost.

Projekty spojené s kritickými surovinami nebyly reportéry Investigate Europe vybrány k analýze náhodně. Týkají se totiž kovů, nerostů a přírodních materiálů, bez nichž by se lidé v současné době neobešli, neboť se nacházejí v mnoha běžných spotřebičích a výrobcích, jako jsou třeba telefony. Neobejdou se bez nich ani elektrická vozidla, větrné turbíny nebo letadla. Kritickými se nazývají proto, že jsou z hospodářského hlediska velmi důležité, avšak zároveň hrozí vysoké riziko jejich nedostatečných dodávek.

Miliony škůdcům

Kontaminace vodonosné vrstvy arsenem a neoprávněné odebírání vody – k těmto proviněním vůči životnímu prostředí se v roce 2016 přiznala těžební firma Cobre Las Cruces SA, jež sídlí ve Španělsku, ale vlastní ji kanadská společnost First Quantum Minerals. Tři vedoucí pracovníci dostali jednoroční trest vězení a museli zaplatit odškodnění ve výši 293 000 eur (v přepočtu přes 7 milionů korun).

Půl roku před tímto rozsudkem začala společnost koordinovat projekt Intmet, na nějž získala dotaci ve výši 2,73 milionu eur (zhruba 67 milionů korun) v rámci programu Horizont. Cílem projektu Intmet bylo maximalizovat výtěžnost cenných kovů a kritických surovin a minimalizovat spotřebu energie i ekologickou stopu.

Firma Cobre Las Cruces byla vybrána k účasti na celkem sedmi projektech programu Horizont a dohromady získala 5,53 milionu eur (136,5 milionu korun). Mezi evropskými firmami, jimž bylo financování poskytnuto, tak jde o druhou nejvyšší částku.

Cobre Las Cruces přitom není jedinou firmou s pochybnou environmentální minulostí, která obdržela finance z EU.

Další je například nadnárodní společnost Boliden se sídlem ve Stockholmu, jež dodnes nezaplatila za všechny škody způsobené jednou z největších ekologických katastrof v evropské těžbě. Tragédie se odehrála roku 1998 nedaleko jihošpanělského města Aznalcóllar. Při protržení rybníka, který byl součástí pyritového dolu vlastněného společností Boliden, se do nedaleké řeky vylilo 6 milionů metrů krychlových toxického kalu, následkem čehož zahynuly tisíce ryb a bylo poškozeno přes 4 a půl tisíce hektaru půdy. Některé pozemky byly natolik kontaminovány, že se na nich již nedalo hospodařit.

Přečtěte si

Inovátor a datový analytik Smári McCarthy: Písek ze Sahary ovlivní prales v Amazonii. Budoucnost ekoterorismu je v řízení ekologických katastrof

Firma Boliden za škody zaplatila přibližně 40 milionů eur (necelá miliarda korun), načež její španělská dceřiná společnost vyhlásila bankrot. Všechny náklady na obnovu zničené krajiny ale 40 milionů ani zdaleka nepokrylo. Přestože společnost další výdaje na regeneraci půdy neplatí, za svou roli v projektech Horizontu obdržela 2,7 milionu eur, což je zhruba 66,2 milionu korun.

Kromě toho byla firma Boliden zmíněna i ve zprávě o porušování lidských práv ze strany společností ve třetích zemích, kterou si vyžádal Evropský parlament. Švédský gigant byl obviněn z vývozu těžebního odpadu do Chile, kde jej subdodavatel likvidoval, aniž by nebezpečnou surovinu řádně zpracoval, čímž poškodil zdraví místních obyvatel.

Jinou kontroverzní společností je francouzská firma Eramet. Ta obdržela 1,9 milionu eur (cca 46,5 milionu korun) na čtyři projekty Horizontu, přestože čelí obvinění z ničení lesů a půdy domorodých komunit v Indonésii, neboť neustále rozšiřuje největší niklový důl na světě Weda Bay. Dceřiná společnost Erametu, Société Le Nickel, která je rovněž příjemcem finančních prostředků z programu Horizont, zase devastuje životní prostředí v Nové Kaledonii.

Z programu Horizont přiteklo 200 tisíc eur také britské společnosti Anglo American (Velká Británie se k programu Horizont přidala navzdory brexitu), jež čelí hromadné žalobě kvůli údajné otravě dětí olovem v Zambii. Firma je obviněna i ze znečištění životního prostředí v Brazílii a dalších zemích.

Přečtěte si

Krvavé dřevo od vojenské junty. Západní firmy kupovaly teak z Myanmaru sankcím navzdory

Novináři Investigate Europe po těchto zjištěních položili Evropské komisi otázku, zda je páchání trestných činů proti životnímu prostředí slučitelné s poskytováním dotací tohoto typu. Komise odpověděla, že v souvislosti s financovanými projekty důkladně zvažuje environmentální faktory. Poukázala také na to, že evropská Zelená dohoda neboli Green Deal zavedla zásadu „nezpůsobit významnou škodu některému z cílů Zelené dohody“. Mluvčí Evropské komise dodal, že v programu Horizont Evropa musejí účastníci prokázat, že projekty respektují priority EU v oblasti klimatu a životního prostředí. K případům společností Cobre Las Cruces a Boliden, ale ani k tomu, proč byli další problematické firmy podpořeny, se však Komise nevyjádřila.

Čínské a ruské firmy

V záležitosti kritických surovin by EU ráda snížila svou závislost na zemích, jako je Čína nebo Rusko, od něhož nadále nakupuje nikl, měď a titan v obrovském množství. Data ale odhalila, že část peněz z programu Horizont skončila i v čínských a ruských rukou.

Například 5,53 milionu eur (v přepočtu 135,5 milionu korun) získala britská společnost Soil Machine Dynamics, přední firma v oblasti podvodní robotiky, která patřila do portfolia fondu soukromého kapitálu Inflexion. Společnost peníze obdržela na projekt Vamos, jehož cílem je vyvinout novou techniku těžby nerostných surovin z dosud nedostupných hloubek moří a oceánů. Projekt byl zahájen 1. února 2015. O pouhých pět dní později ale fond Inflexion oznámil, že britskou firmu prodal společnosti Zhuzhou CSR Times Electric neboli subjektu, jehož většinovým akcionářem je čínský stát. Projekt Vamos financovaný EU běžel do 31. ledna 2019.

Peníze Evropské unie čerpaly i firmy napojené na Rusy, jejichž jména jsou na sankčním seznamu.

Společnost Aughinish Alumina se sídlem v Irsku rafinuje bauxit – horninu, z níž se získává oxid hlinitý používaný k výrobě hliníku. Od roku 2007 firmu vlastní ruská skupina Rusal, která má v tomto odvětví světově dominantní postavení. Jedním z klíčových akcionářů je Oleg Děripaska, jehož jméno figuruje na sankčním seznamu EU, Spojeného království a USA. Společnost Aughinish Alumina mezi lety 2018–2023 obdržela 563 500 eur (skoro 14 milionů korun) za účast na projektu zabývajícím se „opětovným využitím bauxitových zbytků jak z ekonomického, tak i z průmyslového hlediska“.

Přečtěte si

Cyprus Confidential: Ruské investice v Lublani zachraňoval polský byznysmen

Kromě čínské a ruské firmy dostala peníze rovněž společnost se sídlem na Britských Panenských ostrovech, které patří k nejznámějším daňovým rájům na světě. Lancaster Exploration Limited se účastnila projektu, jehož cílem bylo poskytnout evropskému high-tech průmyslu nové „modely průzkumu alkalických a karbonátových provincií“. Společnost Lancaster se specializuje na průzkum vzácných zemin v Africe a z programu Horizont získala více než 168 000 eur (přes 4 miliony korun).

„Obecně platí, že právnické osoby musí dodržovat veškeré závazné právní předpisy, včetně daňových,“ uvedl mluvčí Evropské komise na dotaz Investigate Europe ohledně takového financování. Dodal, že EU má pravomoc ukončit financování, pokud účastník porušuje daňové povinnosti nebo byl vytvořen pod jinou jurisdikcí s úmyslem obejít daňové, sociální nebo jiné právní povinnosti v zemi původu.

Podle Komise šlo 45 % prostředků z programu Horizont do ziskových společností, 28 % získaly vzdělávací instituce, jako jsou například univerzity, a 20 % peněz putovalo do výzkumných center.

Těžba kritických surovin

Evropa se nyní připravuje na rozšíření svých domácích těžebních možností. V březnu tak Evropská komise představila zákon o kritických surovinách (takzvaný evropský akt o kritických surovinách), který si klade za cíl snížit závislost EU na třetích zemích v dodávkách lithia, niklu a prvků vzácných zemin.

Financování z programu Horizont odráží rostoucí zájem o kritické suroviny. Z 667 milionů eur (přes 16 miliard korun) vyčleněných v letech 2014 až 2023 na projekty zaměřující se na kritické suroviny byla necelá polovina prostředků přidělena těm, které byly zahájeny v posledních dvou a půl letech.

Nejvíce peněz získaly subjekty v Německu, Španělsku, Finsku, Francii a Norsku. Téměř 90 procent obdržely skupiny registrované v EU, včetně Velké Británie (v případě peněz z programu Horizont 2020). Financování z programu Horizont dále získaly různé subjekty z celkem 57 zemí.

V České republice bylo podle novinářů z Investigate Europe v souvislosti s kritickými surovinami financováno v 19 projektech 10 institucí či firem. Patří mezi ně například Karlova univerzita nebo společnost Geomet, která se chystá těžit lithium na Cínovci. EU této společnosti přidělila 93 500 eur (zhruba 2,3 milionu korun).

The post Jak EU financuje firmy spojené s ekologickým znečištěním appeared first on investigace.cz.

Investigativní novináři z několika evropských zemí upozorňují na nekalé nakládání s evropskými dotacemi v druhé části série nazvané The Organised Crime and Corruption Watch. V České republice zahájila evropská prokuratura EPPO jen za loňský rok 36 nových vyšetřování, jedno z nich se týká bývalého zaměstnance prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. V různém stádiu jsou za dotační podvody stíháni poslanec Andrej Babiš nebo osoby napojené na subvence ve sportu. Na Slovensku si na dotace obnovitelných zdrojů zase brousila zuby italská mafie. V Polsku pak používali politici evropské peníze na pořádání večírků, v Bulharsku za ně naopak renovovali své vily. A v Maďarsku tamní zastupitelé čerpali peníze na zábavní park, který nikdo nepoužíval, a tak ho po několika letech zbourali.

Podvody s DPH a další probíhající vyšetřování 

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil v Česku 36 nových vyšetřování, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 54. Ve srovnání se Slovenskem, zemí o polovinu menší, vede Česká republika v počtu aktivních vyšetřování o devět případů. Souhrnná škoda se odhaduje na více než 6,4 miliardy korun, z čehož podvody s DPH tvoří více než 75 % škody. Většina těchto případů spadá do oblasti výdajů mimo veřejné zakázky: jedná se o druh podvodu spáchaného formou falešných nebo neúplných dokladů, který vede k neoprávněnému zadržení finančních prostředků z rozpočtu EU. V roce 2022 podal EPPO v Česku první žalobu na tři fyzické a tři právnické osoby obviněné z dotačního podvodu, jenž stál český rozpočet i rozpočet EU přibližně 5,5 milionu eur. Česko bylo rovněž zapojeno do rozsáhlého podvodu s DPH v Německu, týkal se platinových mincí, a to prostřednictvím praní špinavých peněz organizovaným v České republice. 

EPPO v současné době také vyšetřuje možný dotační podvod české společnosti Hopax v hodnotě téměř 45 milionů korun. Firma, která vyrábí ocelové konstrukce a montuje průmyslové haly, podle policie nadhodnotila cenu strojů, nakoupených za dotace EU. 

Evropský prokurátor se rovněž zajímá o Vratislava Mynáře, vedoucího kanceláře bývalého prezidenta Miloše Zemana, kvůli údajnému dotačnímu podvodu ve výši přes 6 milionů korun. Peníze putovaly na rekonstrukci sportovního areálu v Osvětimanech. V roce 2021 byl Mynář obviněn z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu, a přestože peníze vrátil, je stále stíhán.

Čapí hnízdo a zemědělské dotace

Zřejmě nejznámější případ možného dotačního podvodu z prostředků EU je v České republice spojen s vyšetřováním farmy Čapí hnízdo poslance Andreje Babiše. Policie se Čapím hnízdem začala zabývat kvůli podezření, že Babišova společnost Agrofert skrytě lobbovala za změnu dotačních pravidel ve svůj prospěch.

Farma provozovaná Agrofertem čerpala více než padesátimilionové dotace z vládního programu pro malé a střední podniky. Žalobce problém vidí právě v zařazení do této kategorie, protože firma byla součástí ziskového Agrofertu. Babiš jakékoli spojení s Čapím hnízdem popřel. V lednu 2023 byl sice zproštěn obžaloby, ale státní zástupce Jaroslav Šaroch se proti rozsudku odvolal. Navrhuje zrušit osvobozující rozsudek a případ vrátit k soudu.

V roce 2019 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl, že neproplatí dotace holdingu Agrofert, který ovládá bývalý premiér Andrej Babiš, a podnikům rodiny někdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana. SZIF tak rozhodl na základě předběžné auditní zprávy Evropské komise, která se týkala Tomanova střetu zájmů v souvislosti s projekty společnosti Agrotrade. Tu z 80 procent vlastní ministrův otec Miroslav Toman starší. Agrotrade získal dotaci ve výši 80 tisíc eur na svou dceřinou drůbežářskou společnost. Toman jakýkoli střet zájmů popřel a uvedl, že samotná zpráva zmiňuje skutečnost, že dotyčné projekty byly schváleny před jeho nástupem do funkce. Evropská komise v roce 2021 šetření nakonec ukončila.

Přečtěte si

Impérium AB 2.0: Databáze firem a dotací Andreje Babiše

Sportovní dotační podvod 

V roce 2017 obvinila policie tři osoby a jednu firmu v korupční kauze související s dotačními programy ministerstva školství na podporu sportu. Zatčen byl tehdejší šéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Oba byli obviněni z nezákonného rozdělování dotací ve prospěch Fotbalové asociace České republiky a dalších vlivných osob. Soud Peltu původně odsoudil k šesti letům vězení, pětiletému zákazu výkonu funkce ředitele společnosti a pětimilionové pokutě. Odvolací senát rozsudek zrušil, ale minulý týden soud trest potvrdil. Odsouzena byla i někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, která se hájila tím, že jen plnila úkoly, jež dostávala od své nadřízené Kateřiny Valachové. 

Obnovitelné zdroje na Slovensku a ‘Ndrangheta

V roce 2009 začal na Slovensku italský podnikatel Antonino Vadala, napojený na mafii ‘Ndrangheta, plánovat 70milionový energetický projekt nedaleko Banské Bystrice. Na místě měly vzniknout dvě továrny na výrobu fotovoltaických panelů a velká solární elektrárna. Projekt postupoval hladce, příslušný městský úřad nabídl výhodné podmínky pronájmu několika hektarů pozemků a Úřad pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO) přidělil budoucí elektrárně cenné povolení k připojení do sítě. Kromě zelené energie se plánovalo i vytvoření 300 pracovních míst, jedno ani druhé se však nikdy neuskutečnilo. 

Projekty na výstavbu společně s úředními povoleními totiž Vadala a jeho obchodní partneři rozprodali. Podle odhadů si tak mohli přijít v přepočtu na přibližně 300 milionů korun. Zůstalo po nich jen nezaplacené nájemné za pozemky. 

Antonino Vadala chtěl rozjet podnikání i v Česku, kde v roce 2017 koupil zavedenou firmu a přejmenoval ji na Vadala Group CZ. Není ale jasné, čím se společnost měla zabývat, v obchodním rejstříku uvádí pouze obecné informace. Ostatně samotný Vadala toho u nás již moc nestihl. V roce 2018 jej Slovensko vydalo k trestnímu stíhání do jeho vlasti, kde si nyní odpykává trest za obchod s drogami. 

Přečtěte si

Solární narkobaroni

Polský recept na dotační podvody 

Podle Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v posledních letech v Polsku narůstá zpronevěra prostředků EU. V letech 2006 až 2013 bylo v Polsku vedeno celkem 17 vyšetřování, k nimž OLAF vydal doporučení. V letech 2015 až 2021 se celkový počet zvýšil na 36. 

V červnu 2013 se v krakovském kině Kijów sešli nejvlivnější politici malé a v té době nepříliš významné pravicové strany Solidarna Polska. Oficiálně vystoupili na klimatické konferenci, ve skutečnosti se ale jednalo o sjezd strany, kterého se zúčastnili její lídři Zbigniew Ziobro a Jacek Kurski. Akce uspořádaná za zpronevěřené prostředky Evropského parlamentu stála 40 tisíc eur (tedy něco přes milion korun). V roce 2015 se Ziobro stal ministrem spravedlnosti a o rok později generálním prokurátorem. Dnes mu podléhají všichni prokurátoři v Polsku. Kurski měl také štěstí, neboť se stal šéfem TVP, tedy státní propagandistické televize. 

Zpronevěra je trestná ve všech zemích EU. Polská prokuratura – podřízená Ziobrovi – na akci z roku 2013 ale žádné nesrovnalosti neshledala a v roce 2019 od vyšetřování upustila.

V Polsku je většina důležitých státních orgánů řízena jedním politickým subjektem. Populistická koalice Sjednocená pravice, která je u moci od roku 2015, rozhoduje o rozdělování prostředků EU a zároveň řídí instituce odpovědné za stíhání korupce. Centrální protikorupční úřad (CBA) podléhá ministru Mariuszovi Kamińskému, poslanci vládnoucí strany Právo a spravedlnost. V roce 2015 byl Kamiński odsouzen za zneužití pravomoci, polský prezident Andrzej Duda (rovněž ze strany Právo a spravedlnost), zvolený několik měsíců předtím, mu ale v témže roce udělil milost. 

Polsko je jedním z pěti členských států (Dánsko, Irsko, Švédsko a Maďarsko), které nespolupracují s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi z února 2022 tento úřad zdůrazňuje, že kdykoli vede přeshraniční vyšetřování, není z Polska schopen shromáždit důkazy, takže jeho schopnost bojovat proti trestné činnosti zaměřené na rozpočet Unie je „systematicky omezována“.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Neúspěšný zábavní park v Maďarsku

Maďarské investigativní centrum Átlátszó odhalilo případ zneužití prostředků EU v souvislosti se zábavním parkem pro cyklisty, který byl loni na podzim zrušen. Po sedmi letech se vedení města Hatvan, ležícího na severu Maďarska, rozhodlo park odstranit, protože nemělo smysl jej udržovat v provozu. 

Zážitková atrakce byla vybudována za zhruba 370 tisíc eur (něco přes 8 milionů korun). Od té doby park navštívilo pouze 55 lidí, což znamená, že každý cyklista stál evropské daňové poplatníky asi 150 tisíc korun. Mezi lety 2018 a 2022 do areálu dokonce zavítala jen jedna osoba. Město musí prostor bývalého parku ještě vyklidit, radní už ale plánují výstavbu nového cykloparku. 

Nízký počet návštěvníků mohl být způsoben tím, že některé části zážitkové stezky byly poměrně nebezpečné i pro zkušené cyklisty. Jeden cyklista byl v roce otevření (2016) vážně zraněn. Uprostřed trasy byl skokánek a závěrečný úsek vedl přímo do řeky – tam byla postavena betonová zeď, aby zadržela ty, kteří přijíždějí vyšší rychlostí, není tedy divu, že sportovec došel k újmě. Trasu mohli cyklisté využívat pouze na vlastní nebezpečí a po předchozí registraci.

Když se čerpají dotace, lítají třísky

Podobně jako park pro cyklisty dopadla i další maďarská atrakce. Jak zjistili novináři z Átlátszó, starosta města Nyírmártonfalva získal na projekt vybudování 50 metrů dlouhého chodníku v korunách stromů dotaci ve výši 166 tisíc eur (necelé 4 miliony korun). Při stavbě chodníku byl ale les, který jej měl obklopovat, bohužel vykácen, takže místo procházky baldachýnem z větví a listů mohou návštěvníci nyní chodit po vyvýšené konstrukci s výhledem na holinu plnou pařezů.

Starosta obce Mihály Filemon získal dotaci jako soukromá osoba prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Podle registru žádostí o dotace EU si o subvenci zažádal v roce 2018, získal ji v roce 2021 a mezi tím se v roce 2019 stal starostou. Patří mu také pozemek, na němž stavba stojí. 

S Átlátszó starosta mluvit nechtěl, poskytl ale rozhovor maďarské televizi ATV. V něm uvedl, že vzhledem k tomu, že výběrové řízení trvalo čtyři roky a ceny stavebních prací se za tu dobu zvýšily, les vykáceli a dřevo prodali, aby mohli financovat rozdíl mezi plánovanými a skutečnými investičními náklady.

Kuriózní případ vil politiků v Bulharsku 

Investigativní novináři z bulharského média BIRD upozorňují, že přestože podvody s EU fondy aktivně popisují, země vykazuje minimální snahu defraudacím zamezovat. Souvisí to s obecnou neochotou bulharské prokuratury stíhat korupci spojenou s politiky. Za zpronevěru prostředků EU tam byla doposud obviněna a souzena pouze jedna osoba, která dostala pokutu v přepočtu přes 50 tisíc korun. 

Zpráva EPPO z roku 2021 přitom uvádí, že v Bulharsku probíhá 98 vyšetřování dotačních podvodů. Odhadovaná škoda činí 427 milionů eur (něco přes 10 miliard korun). Bulharsko je ale zároveň třetí zemí v pořadí členských států EU co do počtu nahlášených podnětů. Podle BIRD to lze vysvětlit protikorupční aktivitou bývalé vlády Kirila Petkova, jenž byl v červnu loňského roku odvolán z funkce. Petkov a jeho tým byli v otevřeném konfliktu s generálním prokurátorem Ivanem Geševem. Ve svém úřadě dokonce otevřeli speciální kancelář, která bezpečným způsobem předávala zprávy EPPO, a to bez vědomí Geševa a bulharských státních zástupců. 

Bulharští investigativní novináři v minulosti odhalili rozsáhlé podvody s evropskými penězi určenými na rozvoj turistické infrastruktury na venkově. Místo turistických penzionů si za tyto peníze ale politici stavěli nóbl vily pro své osobní potřeby. Odhalení sice vyvolalo skandál, nicméně zainteresovaným osobám majetky zabaveny nebyly a několik málo případů, jež skončilo před soudem, se prozatím vleče bez konkrétních výsledků. 

OLAF „penziony“ vyšetřoval a dospěl k závěru, že u všech 377 projektů došlo k nesrovnalostem ve financování. Místo vymáhání peněz od podvodníků však celá záležitost zůstala na bedrech bulharských daňových poplatníků, kteří do rozpočtu EU vrátili 23 milionů eur (přes půl miliardy korun). V roce 2021 OLAF v Bulharsku zaznamenal i podvody spojené s propagací zemědělských produktů, s pěstováním vinné révy a zalesňováním.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

Autorka české verze: Zuzana Šotová
Autor úvodní grafiky: MidJourney, prompt design Josef Šlerka

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Podvodů přibývá, vyšetřování vázne appeared first on investigace.cz.