Firma Aéza je známá mimo jiné v souvislosti s šířením prokremelských dezinformací prostřednictvím dvojníků velkých zpravodajských médií. Servery měla i v Česku. V listopadu se firma ocitla na sankčních seznamech USA, Austrálie a Velké Británie, a to kvůli spolupráci s kyberzločinci. Ještě předtím ale ruské úřady obvinily její zakladatele z provozu darknetového tržiště s drogami. V Evropě Aéza sankcionována není.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Nejnovější zpráva výzkumné společnosti Recorded Future označila Aézu za „jeden z nejvýznamnějších zdrojů škodlivé internetové infrastruktury“. Podle dřívějšího vyjádření společnosti pro investigaci.cz firma plnila zákonné požadavky a obvinění odmítla.

Přeprodejci Aézy nicméně její služby inzerovali jako „bulletproof“ neboli „neprůstřelné“. Slovem „bulletproof“ se označuje typ internetového hostingu, který je záměrně nastaven tak, aby byl odolný vůči zásahům úřadů, blokacím či právním výzvám. Poskytovatelé bulletproof hostingu často tolerují, nebo dokonce přímo podporují nelegální aktivity svých klientů – například provoz darknetových trhů, phishingových webů, ransomware či stránek s nelegálním obsahem.

Podle šéfredaktora investigativního oddělení Systema z rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) Andreje Sošnikova patří takzvané neprůstřelné hostingy k nejpopulárnějším službám na ruskojazyčných hackerských fórech. „V ruském prostředí tak vzniká paradoxní situace. Ruské úřady se už řadu let snaží plně kontrolovat veškerý internetový provoz uvnitř země, ale dodnes úplně nechápou, jak tento provoz funguje. To vytváří prostor pro celou vrstvu menších poskytovatelů hostingů, kteří poskytují kriminálním skupinám pohodlnou infrastrukturu za pár drobných, často placených v kryptoměnách, a po jedné či dvou operacích ji lze jednoduše opustit,“ vysvětluje Sošnikov.

Servery bývají často umístěny v Rusku, Ukrajině, Pobaltí nebo v offshorových destinacích. „Pravděpodobnost, že jejich služby využívají nejen běžní podvodníci, ale i struktury napojené na Kreml, je poměrně vysoká. Stačí připomenout kauzu altajského poskytovatele King Servers, přes jehož infrastrukturu probíhaly útoky na americké volební systémy v roce 2016,“ dodává.

Apolitická Aéza

Z hlediska cílové skupiny je Aéza skutečně tolerantní – bere všechny. Svůj přístup k podnikání po začátku velké války v Ukrajině firma označuje jako apolitický. Na sociálních sítích tvrdí, že spolupracuje se všemi zájemci o služby – ať už ruskými, západními nebo ukrajinskými. „Jsme připraveni poskytnout podporu jakýmkoli projektům, které utrpí škodu kvůli geopolitickému napětí mezi dvěma státy,“ uvedla společnost v den zahájení ruské invaze.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

​​Na otázku redakce investigace.cz, zda by poskytli hostingové služby i opozičním nebo zakázaným organizacím v Rusku, spoluzakladatel Aézy Arsenij Penzev bez váhání odpověděl, že pro Aézu jsou to stejní klienti jako kdokoli jiný. „Pokud nám z Roskomnadzoru (ruský cenzurní úřad, o němž jsme psali zde, pozn. red.) dorazí stížnost, pak ji přepošleme klientovi. Tímto naše mise končí.“ Podobně podle jeho slov zacházejí s každým nahlášením zneužití jejich služeb.

Když začaly v létě 2024 ruské úřady zpomalovat YouTube, Aéza spustila propagaci VPN služeb, které umožňovaly obcházet blokace Roskomnadzoru, a sledovat tak videa ve stejné kvalitě jako dříve. Současně však podle analýzy výzkumné organizace Qurium Aéza poskytovala infrastrukturu pro dezinformační weby, tazvané doppelgangery neboli dvojníky, jež napodobovaly stránky západních zpravodajských médií a šířily prokremelský obsah s cílem manipulovat veřejné mínění v Evropě i Americe.

V listopadu 2025 Aézu zařadily na sankční seznamy Velká Británie, Austrálie a USA.

„Kyberzločinci se i nadále ve velké míře spoléhají na poskytovatele bulletproof hostingu, jako je Aéza Group, kteří jim usnadňují podnikat různé typy útoků, krást americké technologie a prodávat drogy na černém trhu,“ uvedl tehdy úřadující náměstek ministra financí USA pro boj proti terorismu a finanční zpravodajství Bradley T. Smith. 

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Na evropském sankčním seznamu Aéza pořád není, a tak může v Evropě působit i nadále. Redakce oslovila Evropskou komisi s dotazem, zda na Aézu hodlá uvalit sankce, ta ale odmítla záležitost komentovat. „Diskuse o sankcích jsou důvěrné a plně v rukou členských států. EU se k nim nemůže veřejně vyjadřovat – to platí pro jakékoli probíhající, plánované či potenciální rozhovory týkající se sankcí,“ napsal mluvčí.

Drogové tržiště v Rusku

Potíže firmy se zákonem však začaly už v první půlce roku 2025. Prvního dubna oznámil moskevský okresní soud, že několik vedoucích pracovníků a zaměstnanců společnosti Aéza bylo v Rusku zatčeno. Mezi nimi byli spoluzakladatelé firmy Arsenij Penzev a Jurij Bozojan. Ti byli obviněni z účasti na zločinecké organizaci a z nelegálního obchodování s omamnými látkami ve velkém rozsahu.

Aéza měla totiž podle ruských úřadů i analýzy Qurium poskytovat hostingové služby pro provoz jednoho z největších světových darknetových tržišt BlackSprut. Jen v období od ledna do září 2025 proběhly na BlackSprut transakce v celkové hodnotě 1,85 miliardy dolarů – tedy zhruba 46 miliard korun.

BlackSprut však v Rusku v minulosti působil poměrně veřejně. V únoru 2023 se v centru Moskvy objevil elektronický billboard s reklamou na nelegální tržiště. Na obrazovce byla zobrazena žena v kyberpunkové masce a fetišistickém oblečení s nápisem: „Přijď ke mně, pokud hledáš to nejlepší.“ O tom, kdo si billboard objednal a kým byl schválen, nejsou k dispozici žádné informace.

Podle dřívějšího vyjádření Aézy pro investigaci.cz si firma nebyla vědoma toho, že BlackSprut využívá jejich infrastrukturu. „Toto tržiště bylo klientem našeho přeprodejce. Tomu jsme ale vypověděli smlouvu kvůli velkému množství oznámení, která jsme dostávali od Spamhaus — služby monitorující spam a kriminální kybernetické aktivity,“ vysvětlil Arsenij Penzev, spoluzakladatel firmy, který byl na jaře 2025 mezi zatčenými. Podle námi dotázaných právníků, kteří se specializují na oblast IT, by se ale právní odpovědnost mohla vztahovat i na původní poskytovatele, nikoli jen na přeprodejce. 

Podle informací petrohradského deníku Fontanka zatčení Penzeva předcházela razie v pobočce společnosti Aéza v Petrohradu. Vedení firmy má sídlo na adrese bývalého ústředí žoldnéřské skupiny Wagner, kterou vedl Jevgenij Prigožin. Ten až do své smrti v srpnu 2023 stál také v čele nechvalně známé „trollí farmy“ Internet Research Agency (IRA). Podle dostupných informací však o přímém propojení mezi Aézou a strukturami okolo Prigožina neexistují žádné důkazy. 

Hosting je i nadále v provozu. Redakce požádala tiskové oddělení firmy o vyjádření k současnému provozu po uvalení sankcí a vyšetřování v Rusku, do doby vydání článku však neobdržela odpověď. 

Autorka: Kristina Vejnbender

The post Ruský hosting Aéza, známý šířením dezinformací, čelí západním sankcím i stíhání v Rusku appeared first on investigace.cz.

Minulý týden obžalovala rumunská prokuratura Călina Georgesca, Horaţia Potru a dalších dvacet osob za pokus o ozbrojenou akci proti ústavnímu pořádku, neoprávněné držení zbraní a výbušnin, přestupky s pyrotechnikou a další činy. V rozsáhlé obžalobě, kterou rumunská prokuratora publikovala, viní Georgesca z napomáhání přípravám ozbrojeného útoku proti ústavnímu pořádku a šíření dezinformací, zatímco Potra a několik dalších osob čelí obvinění z přípravy ozbrojeného útoku na ústavní pořádek.

K útoku se podle rumunské prokuratury chystali využít demonstrace konané 8. prosince loňského roku, která proběhla po zrušení prezidentských voleb. Na základě anonymního telefonátu však kolonu sedmi aut s konspirátory zastavila policie před Bukureští. V autech našla jak zbraně, tak profesionální pyrotechniku. Podle prokuratury měla být akce domluvena na tajné schůzce v jezdeckém klubu. Pokud by soud účastníky uznal vinnými, hrozí jim mnoholetá vězení. Po prostudování celé žaloby investigace.cz přináší podrobnější rekonstrukci celého případu.

Loňské prezidentské volby zrušil rumunský Ústavní soud po prvním kole s tím, že během kampaně došlo k narušení rovnosti politické soutěže. Soud konstatoval, že na porušení pravidel se podepsala kampaň vítěze prvního kola voleb a krajně pravicového kandidáta Călina Georgesca. Ten oficiálně deklaroval nulové náklady, ale podle rumunských tajných služeb stála za jeho úspěchem masivní online kampaň na sociálních sítích využívající trollí farmy, placené influencery a další manipulativní techniky.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Po zrušení voleb 6. prosince 2025 v Rumunsku propukla politická krize. Žaloba tvrdí, že právě této krize chtěli Georgescu a jeho lidé zneužít k pokusu o násilné převzetí moci. Vše mělo být naplánováno na schůzce, kterou Georgescu svolal v jezdeckém klubu Ciolpani. Účasníky schůzky byli kromě Georgesca i někdejší žoldák a politik Horațiu Potra, bývalý voják cizinecké legie Sechila Eugen-Ionuț a další lidé.

Přímo o obsahu schůzky neexistují žádná svědectví, žaloba však předpokládá, že během setkání se účastníci domluvili na dalším postupu, protože ihned po ukončení schůzky začali Georgescu i Potra jednat. Posledně jmenovaný měl rozesílat zprávy do whatsapppové skupiny s cílem dát dohromady skvadru lidí, kteří by odjeli druhý den do Bukurešti. V Potrově telefonu se později našlo několik videoklipů, jejichž prostřednictvím vyzýval své fanoušky, aby „vyšli s holemi do ulic“ a vyhnali „globalisty“.

Také Georgescu začal neprodleně jednat a spojil se s vůdci radikálně nacionalistické organizace Frăția Ortodoxă. Podle obžaloby je informoval o tom, že předá svým stoupencům konkrétní výzvu k akci v průběhu následujícího dne. Hovor zakončil frází: „Život, nebo země!”

Téhož dne večer pak Georgescu vyrazil do televize Realitatea Plus, kde tvrdil, že hlavním cílem rumunské vlády a prezidenta je vstup Rumunska do války v Ukrajině, což měl být jejich jediný způsob, jak zamaskovat korupci. Své stoupence zároveň vyzval, aby se druhý den dostavili do volebních místností a hlasovali, ačkoli volby byly zrušeny.

Přečtěte si

Co víme o tiktokové kampani Călina Georgesca dnes? Průvodce krok za krokem

Potra mezitím zorganizoval výše zmíněnou skupinu 21 osob, jež se vydala do Bukurešti v sedmi vozech. Podle žaloby se její členové měli pokusit o proměnu demonstrace v útok na Ústavní soud. Jak už bylo řečeno, skupina do Bukurešti nedorazila, neboť ji zadržela rumunská policie. Během kontroly automobilů policisté našli 65 kusů pyrotechniky kategorie F4, která je určena pro profesionální použití, dále dýky, nože s dlouhou čepelí, teleskopické obušky, pepřové spreje, boxery, sekery a topůrka od seker. Podle soudního znalce se zejména u pyrotechniky jedná o extrémně nebezpečnou věc, poněvadž její exploze by v davu vyvolala paniku srovnatelnou s reakcí na teroristický útok. Následující den pak policie během domovní prohlídky u Potra zabavila přes milion dolarů v hotovosti a také značné množství zlatých slitků.

Žaloba poukazuje i na fakt, že značná část zadržených osob absolvovala vojenský výcvik, někteří z nich pracovali i jako žoldáci a instruktoři pro konžskou vládu, a to včetně Horația Potry. Ten měl v minulosti šéfovat kontingentu rumunských žoldáků v Kongu.

Při dalších prohlídkách v únoru 2025 pak rumunská policie objevila v jiném Potrově domě tajnou místnost s betonovým sejfem pod podlahou. Uvnitř trezoru se mělo nacházet přes 25 kilogramů zlata v cihlách, více než 3,3 milionu dolarů (tedy skoro 70 milionů korun) a další hotovosti v různých měnách.

Georgescu minulý týden obžalobu odmítl. Prohlásil, že „globalisticko-sorošovská oligarchie používá justici jako kulku“. Dodal, že z Rumunska hodlá udělat strategickou křižovatku Evropy, což má být podle něj důvod, proč se ho jeho protivníci snaží odstranit.

Přečtěte si

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku

Zatímco Georgescu zůstal v Rumunsku, druhé hlavní postavě případu Potrovi se podařilo utéct ze země a podle vyšetřovatelů se skrývá v Dubaji. Spekuluje se i o jeho možné žádosti o azyl Rusku. Právě s Ruskem totiž někdejší žoldák udržoval v minulosti kontakty. Svědčí o tom nejen fotografie s bývalým velvyslancem Ruské federace v Rumunsku Valerijem Kuzminem, ale také fotky z jeho návštěvy v Moskvě, a to z doby jen několika měsíců před rumunskými volbami. Vyšetřovatelé našli v Potrových zabavených počítačích letenky Dubaj – Moskva, ale i další důkazy včetně potvrzení rezervace v moskevském hotelu St. Regis Moskva Nikolskaja.

Pokud se vina obžalovaných prokáže, hrozí jim trestní sazba 5–10 let, při souběhu více trestných činů může soud základní trest navýšit až o jednu třetinu.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Georgescu a Potra čelí obžalobě z pokusu o násilné převzetí moci po zrušených volbách appeared first on investigace.cz.

O víkendu si Rumunsko zvolilo nového prezidenta. Je jím proevropský primátor Bukurešti Nicušor Dan. Stalo se tak až na druhý pokus, protože podzimní volby rumunský ústavní soud zrušil na základě dokumentů několika tamních tajných služeb. Popisovaly ovlivňování voličů prostřednictvím kampaně na sociálních sítích a naznačovaly, že toto vměšování je financováno cizí zemí. Zatímco hlavní podporovatel jednoho kandidáta je formálně obviněn z kupování hlasů, ruský vliv nepřímo zmíněný ve zprávě tajné služby SRI zatím nikdo schopen dokázat nebyl.

Podle původních zpráv rumunských tajných služeb měla zmanipulovaná kampaň na podporu Călina Georgesca, který vyhrál první kolo podzimních voleb, začínat rozsáhlou sítí neautentických účtů na TikToku. Ty měly dosah kandidáta podporovat komentováním, lajkováním a sdílením postů. Ve hře byla i síť aktivistických účtů reálných uživatelů, koordinovaných mimo TikTok zejména na Telegramu a Discordu. O další šíření obsahu se posléze měli starat placení influenceři s větším či menším dosahem.

Podle dosavadního vyšetřování byl jedním z hlavních sponzorů této masivní kampaně, jež Georgesca katapultovala mezi nejúspěšnější tiktokery v Rumunsku, Bogdan Peșchir (známý pod přezdívkou BogPR). V březnu 2025 byl zadržen policií a krátkou dobu strávil ve vazbě. Prokuratura ho viní z 265 případů uplácení voličů v celkové výši 879 tisíc dolarů (tedy zhruba 19 milionů korun) a hrozí mu až tři roky vězení.

Samotný Călin Georgescu byl zadržen koncem února 2025. Prokuratura ho obvinila z šesti trestných činů, nikoli však v souvislosti se samotnou předvolební kampaní na TikToku.

Rozhodnutí soudu ani zpráva tajných služeb se ovšem nevěnují tomu, jak se celá operace promítla do fungování algoritmu TikToku i do samotného hlasování. Prezentace Georgesca byla na TikToku sice viditelnější než prezentace ostatních, chybí ale silné argumenty pro to, že o vítězství proruského kandidáta v prvním kole rozhodla pouze samotná kampaň na sociálních sítích.

Rumunský ústavní soud se totiž samotným vlivem na volby nezabýval. Ke zrušení jejich výsledků mu stačilo, že došlo k porušení rovnosti ve volební soutěži, neboť „volební proces pro volbu prezidenta Rumunska byl po celou dobu a ve všech fázích narušen četnými nesrovnalostmi a porušováním volebních předpisů, které zkreslily svobodný a spravedlivý charakter hlasování občanů i rovné příležitosti volebních kandidátů, a současně ovlivnily transparentnost i spravedlivost kampaně a porušily právní předpisy týkající se jejího financování“.

Krok jedna: Armáda botů a neautentických účtů na TikToku

Rumunská prokuratura viní Bogdana Peșchira z toho, že se podílel na financování kampaně u více než dvaceti tisíc účtů na TikToku, jež byly vytvořeny v letech 2022 a 2023 a měly vygenerovat přes 2,1 milionu komentářů podporujících Călina Georgesca.

Jak ukazují uniklé spisy z vyšetřování, počítače, z nichž byla ovládaná první síť, se podle IP adres nacházely v Turecku. Tvůrci kampaně využili pro registraci e-mailovou službu rambler.ru. Díky ní automaticky vytvořili více než dvacet tisíc e-mailových adres, které všechny začínaly na „ushakov.“ nebo „aleksandrov.“ s následnou kombinací pěti náhodných znaků – například ushakov.5ow8e@rambler.ru nebo aleksandrov.27o0l@rambler.ru.

Druhou síť pak podle rumunské prokuratury tvořilo dalších dvacet pět tisíc účtů, jež se staly vysoce aktivními dva týdny před volbami a intenzivně podporovaly Georgesca.

Prokuratura rovněž uvádí, že v kampani placené Bogdanem Peșchirem hrála roli i společnost Social Freak. Ta na webu socialcrow.co umožňuje nakoupit sledující nebo lajky.

Její stránky jsme v redakci vyzkoušeli. Za necelé tři eura nám do deseti minut pod videem mourovaté kočky sedící na peřině přibylo tisíc lajků.

Nákup sta tisíc followerů stojí na TikToku něco přes 1 700 eur, nákup sta tisíc lajků pak přijde na 236 eur.

Samotný TikTok ve svých zprávách aktivitu neautentických účtů v Rumunsku nepřímo potvrzoval už během prosince 2024 a ledna 2025.

TikTok pak celkově reportoval, že od září do prosince 2024 v Rumunsku proaktivně zabránil minimálně 63,8 milionu falešných lajků, případně je odstranil, 31,1 milionu falešných žádostí o sledování, smazal 13,3 milionu falešných sledujících, zablokoval vznik 549 tisíc spamových účtů, smazal 266 tisíc falešných účtů a odstranil 2 059 účtů vydávajících se za kandidáty nebo jiné veřejně známé osoby či úředníky.

Kromě toho TikTok uvádí, že odstranil koordinované sítě účtů, jež se snažily ovlivnit rumunské volby. Což upřesňuje i zpráva Covert Influence Operations v tom smyslu, že v prosinci roku 2024 TikTok v Rumunsku smazal tři takové sítě podezřelé z neautentického jednání. Jen jedna z nich však měla být zaměřena na podporu Georgesca. Čítala celkem 27 217 účtů s celkovým počtem 70,8 tisíc followerů. TikTok uvedl, že „tato síť byla provozována prostřednictvím falešného dodavatele interakcí a byla zaměřena na rumunské publikum. Osoby stojící za touto sítí používaly neautentické účty k propagaci politické strany AUR a nezávislého kandidáta Călina Georgesca se snahou zmanipulovat rumunské volební debaty. Tato kampaň se spíše opírala o zveřejňování komentářů než videí.“

Krok dva: Koordinování aktivistů na Telegramu

Kromě neautentických účtů kampaň využívala i armádu dobrovolníků, koordinovanou přes sociální sítě. Novináři ze serveru G4 Media napsali, že centrem tohoto dění se stal telegramový kanál PROPAGATOR Implică-te și tu, Renașterea României (PROPAGATOR Zapojte se i vy, Obroda Rumunska).

Archiv kanálu jsme analyzovali. Vznikl v červnu roku 2024 a sloužil především jako úložiště videí a obrázků s pokyny, jak v rámci kampaně na podporu Georgesca obcházet nastavení algoritmů a jaký k tomu používat software.

Kromě toho směřoval podporovatele do skupiny Hrană – Apă – Energie (Jídlo – Voda – Energie) a jejích poboček v jednotlivých regionech Rumunska. Právě tyto skupiny byly určeny ke koordinaci podporovatelů Georgesca a dodnes tomuto účelu slouží.

Podle zjištění serveru G4 Media se v těchto skupinách také debatovalo o případných odměnách pro dobrovolníky. Jako důkaz přinášejí novináři snímek obrazovky z konverzací, v nichž zvýrazňují tyto pasáže:

„Buď pokorný a dostaneš peníze, pokud budeš stát při nás a při panu Călinovi Georgescovi,“ odpovídá na otázku Denis M. Tazatel Mihaela F. se poté ptá: „Jaké peníze? Kolik dostaneme?“ Na to Denis M. reaguje: „Záleží na tvé angažovanosti.“ Nicméně účet koordinatorL připojuje na okraji obrazovky poznámku: „Nikdo nikdy od nikoho žádný finanční příspěvek nedostal. Jsou to jen dobrovolníci, kteří chtějí realizovat projekt Jídlo, Voda, Energie.“

Podle novinářů serveru g4media měli dobrovolníci v těchto skupinách na starosti i správu některých tiktokových účtů, které podporovaly Georgesca.

Krok tři: Přímé platby influencerům od Bogdana Peșchira

Další obvinění podnikatele Bogdana Peșchira se týká přímých plateb influencerům za propagaci Călina Georgesca v jejich živých vysíláních na TikToku, aniž byla tato podpora započítána do Georgescovy kampaně. Mimo to si podle prokuratury Peșchira přímo kupoval jejich hlasy, což je v Rumunsku trestný čin.

„Z dosavadního vyšetřování vyplynulo, že v období od 28. 3. 2024 do 31. 1. 2025 obviněný poskytl částku 879 521,13 USD formou dárků přes aplikaci TikTok (platby provedené v aplikaci během živých vysílání uživatelů, kdy jsou nabízeny body, které lze následně proměnit na peníze) a dále částky 302 547,87 RON a 17 859,31 USD prostřednictvím převodů přes aplikaci Revolut (bankovní účty a elektronické peněženky na kryptoměny), a to celkem 265 osobám za účelem ovlivnění jejich hlasování pro konkrétního kandidáta v prezidentských volbách v roce 2024,“ citují média obvinění vyšetřovatelů.

Dárky na TikToku umožňují lidem platit svým oblíbeným tiktokerům za jejich obsah. V praxi to funguje tak, že si uživatel v aplikaci TikTok koupí takzvané coins (mince) za běžnou měnu. Kupříkladu za cca sto korun dostane 350 coins.

Během sledování živého vysílání pak za tyto finance může kupovat různé virtuální dárky a ty posílat tvůrci obsahu. U něj se dárky převedou na takzvané diamanty a ty může tiktoker proměnit ve skutečné peníze pomocí účtu na PayPalu. TikTok vydělává na rozdílu mezi mincemi a diamanty. Ten se pohybuje v řádu 50 až 70 % mezi oběma měnami. V praxi tak dárek nakoupený za sto dolarů a poslaný tvůrci obsahu vydělá tvůrci 30 až 50 dolarů. Pro proplácení diamantů ale platí omezení, denně lze vybrat peníze v hodnotě maximálně tisíc dolarů.

Nicméně dárky mají i své výhody. Sledovat finanční toky v rámci tohoto systému je velmi složité, formálně nejsou platbou za reklamu a poskytují darujícímu v zásadě anonymitu. Politici a politické strany v EU dárky na své účty dostávat nesmějí, což se ale nedělo ani v případě Georgesca.

Bogdan Peșchir využíval k placení tiktokových influencerů za propagaci rumunského prezidentského kandidáta jak tiktokové dárky, tak přímé platby pomoci banky Revolut a převodů kryptoměn. V jeho mobilu se našla například tato konverzace na WhatsAppu:

V jiné konverzaci Peșchir zase komunikuje o nákupu hlasů v rumunské komunitě žijící v Německu.

Právě tyto konverzace jsou podle rumunské prokuratury důkazem, že Peșchir podplácel voliče.

Prokuratura posléze uvádí, že o Peșchirově záměru měl vědět jak jeho volební tým, tak samotný Georgescu. Dosvědčit to mají záznamy jejich komunikace na sociálních sítích, jež má rumunská prokuratura údajně k dispozici.

Krok čtyři: Nákupy mikroinfluencerů a únos kampaně 

Podle vyšetřovatelů se v kampani ve prospěch Georgesca angažovala ještě skupina mikroinfluencerů prodávajících své služby přes webové stránky rumunské marketingové platformy FameUp. Původně mělo jít o kampaň nepřímo podporující jiného kandidáta, v průběhu však někdo změnil v zadání na platformě hashtagy, které k příspěvkům měli influenceři přidávat. Navíc se pod těmito unesenými posty začaly objevovat stovky komentujících, kteří propagovali Georgesca.

Ze zjištění rumunského finančního úřadu ANAF a novinářů ze serveru snoop.ro vyplývá, že prostřednictvím FameUp si kampaň pro rumunskou liberální stranu PNL a jejího prezidentského kandidáta objednala PR agentura Kensington Communication. Podle agentury se přitom nemělo jednat o volební kampaň, nýbrž o agitaci za zvýšení povědomí o důležitosti účasti ve volbách. Celkem se do této akce zapojilo kolem 130 influencerů, kteří měli dohromady osm milionů sledujících.

Jak ukazuje původní zadání publikované rumunskými novináři ze serveru Hotnews, původně sjednané hashtagy jsou skutečně jiné než ty, co se nakonec na kanálech influencerů objevily.

Kensington Communication tvrdí, že hashtag celé kampaně #echilibrusiseriozitate (#rovnováhaaserióznost) byl na platformě FameUp bez jejich přičinění změněn na #echilibrusiverticalitate (#rovnováhaavertikalita). O této změně PR agentura údajně nevěděla a nemá ani informace o tom, že by to požadovali zástupci strany PNL. Podle analýzy serveru snoop.ro byly přitom změněny i další hashtagy z původních podkladů, například #unpresedintepentruromania (#prezidentprorumunsko) na #unliderpotrivitpentrumine (#vhodnývůdcepromě).

Agentura Kensington Communication je přesvědčena, že tyto modifikace ve prospěch Călina Georgesca musel někdo provést přímo v platformě FameUp, proto podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

FameUp (provozovaná společností SC INOVATIVE ALIA SRL) ovšem popírá, že by spolupracovala s Georgescem nebo kýmkoli zapojeným do kampaně na jeho podporu. Platforma trvá na tom, že přímo ani nepřímo nepropagovala žádného kandidáta a kampaně realizované jejím prostřednictvím byly pouze „informačními kampaněmi“ zaměřenými výhradně na zvyšování povědomí rumunské společnosti o sděleních, jež propagují demokratické a euroatlantické hodnoty.

Krok pět: Neznámá agentura nakupující influencery

Podporu influencerů měla podle odtajněné zprávy rumunské zpravodajské služby (SRI) také kupovat jihoafrická komunikační agentura FA Agency, která fungovala paralelně s již zmíněnou platformou FameUp.

Novináři z francouzského Le Monde zjistili, že rumunští influenceři jako Andreea Marin (700 000 followerů na Instagramu) nebo zpěvák Florin Ristei (400 000 followerů) dostali od této agentury nabídky podobného znění: „Ahoj! Máme působivé video o budoucnosti naší země a je důležité, aby ho vidělo co nejvíce lidí. Pokud nás podpoříte a zveřejníte ho (v Reels, příspěvku nebo story), jsme připraveni za tuto propagaci zaplatit.“ Video propagovalo Călina Georgesca. FA Agency zároveň nabízela influencerům odměnu ve výši tisíc eur za distribuci jednoho videoklipu.

Podle novinářů deníku Le Monde byla jihoafrická FA Agency krycí společností spravovanou polskou pobočkou firmy Gambling Media Group (GMG). Ta se specializuje na marketingové služby na sociálních sítích včetně TikToku pro online kasina a údajně je součástí sítě firem spojených s ukrajinskou reklamní agenturou Zlodei.

Kromě toho, že firmu Zlodei řídí jistý Dmitrij Makarov a společnost měla být v roce 2020 vyšetřována v souvislosti s online hazardem a praním špinavých peněz, o ní jiné informace nelze zjistit. Na dotazy novinářů firma nereagovala.

Jaký byl účinek kampaně z TikToku na viditelnost kandidáta

Jaký byl skutečný vliv TikToku na výsledky zrušených prezidentských voleb, není jednoduché vyhodnotit. Algoritmus TikToku reaguje citlivě na chování uživatele a snaží se mu obsah přizpůsobit, proto je složité replikovat, jaký obsah mohli Rumuni před volbami vidět.

Nicméně je možné porovnat, kolik měl Georgescu fanoušků a jaký byl u jeho účtu počet interakcí během listopadu 2024. V průběhu tohoto měsíce zaznamenal raketový růst: na začátku listopadu Georgesca sledovalo na TikToku přibližně 20 000 uživatelů. Do konce měsíce tento počet vzrostl na více než 540 000, což představuje nárůst o 2 541 %, jak ukazuje analýza DFRLab.

V listopadu 2024 jeho účet zaznamenal nárůst počtu lajků o 1 496 %, komentářů o 1 581 % a sdílení o 1 146 %, a to i přes to, že publikoval o 29 % méně videí než v říjnu. Pouze za jeden týden od 18. listopadu narostl počet zhlédnutí jeho videí o 52 milionů. Předtím, tedy od září do 18. listopadu 2024, získal jeho účet 98 milionů zhlédnutí, uvádí Alliance4Europe.

Do konce listopadu 2024 dosáhly hlavní hashtagy spojené s Georgescem 1,4 miliardy zhlédnutí. Mezi 6. prosincem 2024 a 27. lednem 2025 se počet zhlédnutí těchto hashtagů zvýšil o dalších 1,733 miliardy.

Úspěch na TikToku ale nutně neznamená úspěch ve volbách. Navíc jak tajné služby, tak i TikTok připouštějí, že do kampaně byla zapojena celá řada falešných účtů.

Výzkum agentury Survation pro Global Witness, který se zaměřil na užívání TikToku před volbami u Rumunů ve věku 18 až 35 let, uvádí, že tito uživatelé viděli obsah spojený s Georgescem bez ohledu na to, zda sledovali jeho účet či nikoli. Celkem 73 % z nich pak uvedlo, že viděli takový obsah často nebo velmi často.

Vzhledem k tomu, že se výzkumníci zabývali pouze touto věkovou skupinou, nedá se výsledek jejich zkoumání zobecnit na celou rumunskou populaci. „S jistotou můžeme říci, že náš vzorek viděl neúměrně vysoké množství obsahu o Georgescovi vzhledem k počtu těch, co sledují jeho účet,“ říká pro investigaci.cz Charlie Buckley ze Survation. Zároveň konstatuje, že Georgescu se mezi zkoumanou věkovou kategorií nakonec stal nejoblíbenějším kandidátem – pokud tedy v prvním kole hlasovali.

Jaký byl účinek kampaně z TikToku na volitelnost kandidáta

Podle průzkumu agentury AtlasIntel uskutečněného v týdnu mezi 15. až 20. listopadem měl Georgescu získat 6,2 % hlasů. O týden později mu výzkumy už zvítězil s podporou 22,9 %. 

Průzkumy ukazují, že známost kandidáta hraje při rozhodování nezanedbatelnou roli u méně angažovaných nebo nerozhodnutých voličů. TikTok byl zaplaven propagací Călina Georgesca, která se často tvářila jako autentická a zvyšovala tak jeho známost mezi mladými lidmi. Jiná studie rovněž vypovídá o tom, že masivní reklamní kampaň na sociálních sítích vede k nárůstu počtu hlasů.

Zároveň existují studie, jež dokazují, že pokud jsou lidé vystavení dezinformacím, zvyšuje to šanci, že budou volit populistické strany. Videa na podporu Georgesca skutečně obsahovala různé konspirační a dezinformační zprávy.

Současně se však uvedené výzkumy shodují v tom, že o vítězství kandidátů rozhodují i další faktory, jako je celková spokojenost se situací v zemi nebo důvěra ve fungování společnosti.

A právě důvěra mladých Rumunů v tamní politický systém je na velmi nízké úrovni. Podle průzkumu agentury IRES z roku 2024 až 90 % mladých lidí (ve věku 18 až 35 let) považuje politiky za neupřímné a 63 % nevěří prezidentovi, vládě ani parlamentu. Navíc 67 % mladých zvažuje odchod ze země, což odráží hlubokou frustraci z ekonomické stagnace, korupce a nedostatečné politické reprezentace.

Tato nedůvěra se projevuje i v rostoucí podpoře autoritářských a nacionalistických směrů. Například 40 % mladých Rumunů se domnívá, že diktatura by mohla být pro zemi vhodným politickým systémem. 

Je tedy více než pravděpodobné, že úspěch kampaně Călina Georgesca stál zejména na tom, že dokázala sjednotit nespokojené mladé Rumuny i ty, kteří zemi již opustili.

Ostatně dobrá kampaň na sociálních sítích v kombinaci s nespokojenou společností v minulosti rozhodla o volebním vítězství Javiera Mileia v Argentině v roce 2023, o nástupu Jaira Bolsonara v Brazílii v roce 2018 nebo o zvolení bývalého salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho v roce 2019. Ti všichni byli před volbami vnímáni jako outsideři.

Soudy versus Georgescu

Jak bylo detailně citováno na začátku tohoto článku, v případě Rumunska dospěl Ústavní soud k závěru, že Georgescu svojí kampaní porušil pravidla politické soutěže. Jeho prohlášení, že za ni neutratil ani lei, kontrastovalo se zprávami tajných služeb. Ty se postupně potvrzují.

V Rumunsku vypukly protesty a Călin Georgescu se snažil zrušení voleb zvrátit právní cestou. Na konci roku 2024 odvolací soud jeho žalobu zamítl a zdůraznil, že Ústavní soud je mimo jeho kontrolu. V půlce ledna pak definitivně jeho odvolání zamítl i rumunský Nejvyšší soud.

Nakonec se Georgescu odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten ale začátkem letošního března jednomyslně rozhodl, že vzhledem k tomu, že funkce prezidenta nespadá do definice zákonodárného sboru ve smyslu článku 3 Protokolu č. 1 k Úmluvě o lidských právech, nepřísluší mu, aby se vyjadřoval ke zrušení voleb. Soud zároveň odmítl i Georgescovy další námitky s tím, že nepředložil žádné faktické nebo právní argumenty na podporu svých tvrzení.

Simion se hlásí

Călin Georgescu chtěl kandidovat znovu, ale Ústřední volební komise (BEC) ho v květnových prezidentských volbách roku 2025 odmítla jako kandidáta registrovat. Odvolala se na dvě předchozí rozhodnutí ústavního soudu, která umožňují vyloučit z kandidatury osobu, jejíž chování je v rozporu s ústavními hodnotami země.

Ústavní soud Rumunska (CCR) rozhodnutí BEC následně potvrdil. Soud zdůraznil, že ačkoli Georgescu nebyl odsouzen, jeho jednání bylo v rozporu s principy demokracie a právního státu. CCR současně uvedl, že toto rozhodnutí neznamená trvalý zákaz kandidovat, neboť každý případ se posuzuje individuálně s ohledem na cykličnost voleb. Soud také odmítl námitky ohledně procesních pochybení a údajného porušení práva na obhajobu.

První kolo nových voleb se tak minulý týden konalo bez Georgescovy účasti a nejvíce procent získal George Simion z ultrapravicové strany AUR, se kterou se Georgescu v minulosti sice rozešel, ale stále k ní má názorově blízko. V původních zrušených volbách Simion obdržel skoro 14 %, letos v květnu to už bylo bezmála 41 %. Zdá se, že Simion přetáhl voliče Georgescovi – ten měl ve zrušeném prvním kole přes 22 % a i když nakonec volby nevyhrál, dokázal přesvědčit více než 46 % voličů.

Měli v tom prsty Rusové?

Zda za kampaní na TikToku stálo Rusko, nelze s jistotou říct. Probíhající vyšetřování rumunské prokuratury ukazuje, že hlavním finančním podporovatelem kampaně byl Bogdan Peșchir.

Rumunské tajné služby sice uvedly, že proces ovlivnění předvolební kampaně připomínal ruskou operaci Brat za brata v Ukrajině, avšak důkazy, že tomu tak skutečně bylo, doposud Rumunsko oficiálně neposkytlo.

Podle serveru Mediapart se rumunským tajným službám povedlo vystopovat původce jednoho z kybernetických útoků na volební infrastrukturu, a to na „kartografický server“. Autory útoku měli být členové ruské hackerské skupiny ATP29. Zmíněným kartografickým serverem může být stránka gis.registrulelectoral.ro, kde mimo jiné běží mapa volebních místnosti ve světě. Útok na volební webovou infrastrukturu potvrzuje i původní zpráva rumunských složek. Nicméně tyto útoky nemají nic společného s manipulací voleb pomocí TikToku.

Další přímé důkazy o podílu Ruska nebo jiného zahraničního aktéra na manipulaci kampaní na sociálních sítích Rumunsko nepředložilo.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Co víme o tiktokové kampani Călina Georgesca dnes? Průvodce krok za krokem appeared first on investigace.cz.

Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace.

V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté?

Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.

Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a redaktor Petr Gojda za něj získal Novinářskou cenu za nejlepší audiovizuální rozhovor.

The post Podcast Odposlech: Rumunské volby podruhé. Co se (ne)změnilo za půl roku appeared first on investigace.cz.

Petr Gojda z investigace.cz získal Novinářskou cenu za epizodu podcastu Odposlech, ve které s datovým analytikem Josefem Šlerkou rozebírá dramatické dění před rumunskými prezidentskými volbami. Ocenění v kategorii audiovizuální rozhovor nebo diskuse bylo uděleno 13. května 2025 na slavnostním večeru pořádaném Nadací OSF. Letos porota vybírala z 960 příspěvků z téměř 80 médií.

Oceněná epizoda se věnuje rychlému vzestupu kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož masivní kampaň na TikToku a dalších sociálních sítích byla podle rumunských tajných služeb součástí ruské vlivové operace. Důsledkem této koordinované kampaně bylo anulování celých voleb.

Porota ocenila nejen precizní zpracování, ale také aktuálnost a společenský význam tématu. „Vítězný rozhovor upozorňuje na hrozící nebezpečí i u nás. Ukazuje, jak relativně snadné je zmanipulovat volby. Vyzývá k přemýšlení, ověřování informací, podporuje kritické myšlení a srozumitelně vysvětluje složité souvislosti,“ uvedla porota. Dodala také: „Stačí si místo Rumunska dosadit jinou zemi – a zjistíme, co všechno se může stát.“

Epizodu podcastu Odposlech, která byla oceněna Novinářskou cenou za nejlepší audiovizuální rozhovor si můžete poslechnout tady:

Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Epizoda byla zároveň zařazena mezi finalisty Novinářské ceny v kategorii Cena veřejnosti.

Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu už potřetí. V roce 2023 byli oceněni Lukáš Nechvátal a Nikola Klepáčková za epizodu o dění na Slovensku a o rok dříve si stejná dvojice odnesla ocenění za rozhovor s ruským investigativním novinářem Romanem Aninem.

The post Podcast Odposlech získal Novinářskou cenu za epizodu o manipulaci voleb v Rumunsku appeared first on investigace.cz.

Na konci roku se v Německu rozpadla vládnoucí koalice sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP. Ostře sledované mimořádné volby proběhly v Německu v únoru. Na to, jakou roli ve volbách hrála sociální síť TikTok, se s odstupem měsíce zaměřil datový analytik a redaktor investigace.cz Josef Šlerka. Natáčel s ním Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

Německá politika v rytmu TikToku

The post Podcast Odposlech: Německé volby jako návod k použití TikToku appeared first on investigace.cz.

TikTok se během pár let proměnil. Ze sítě pro tančící děti se stala vlivná aréna politického boje – a zároveň objekt akademického výzkumu. Na rozdíl od Facebooku či Instagramu přináší zcela nové prvky do politického marketingu, kde atmosféra a „vibe“ často převažují nad samotným obsahem. „Voliči mohou být v pokušení dát přednost autentickému vystoupení nebo dobré atmosféře před rozsáhlou obsahovou diskusí,“ říká v rozhovoru pro investigace.cz Marcus Bösch z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku. Jak se manipuluje s algoritmem TikToku? Jak funguje zvuková a memetická propaganda? A proč je německý informační prostor pod neustálým útokem?

Přečtěte si

Německá politika v rytmu TikToku

Marcusi, jste odborníkem na výzkum TikToku a propagandy na této platformě. Co je největší výzvou při výzkumu propagandy na TikToku?

Největším problémem je nedostatek spolehlivých údajů. Když se na ně zeptáte TikToku, dostanete čísla, která ale nelze nezávisle ověřit, což je problematické. TikTok opakovaně tvrdí, že pomůže zajistit integritu voleb do parlamentu, a poskytuje o tom údaje, avšak ty jsou zcela bez kontextu, takže ve skutečnosti nejsou užitečné.

Dalším problémem je fakt, že TikTok stejně jako všechny ostatní platformy je něco jako černá skříňka. Ve skutečnosti nevíme, jak funguje, což znamená, že nám chybí ucelený přehled například o německém TikToku před posledními parlamentními volbami. Můžete extrahovat obrovské množství dat a účtů, ale nikdy se nedozvíte, co jednotlivci vidí na svých stránkách nazvaných „Pro vás“ (For you page – pozn. redakce)

Proto výzkumníci v Německu aktuálně realizují projekt darování dat, kdy lidé mohou poskytnout celou svou stránku „Pro vás“ k analýze. Na druhou stranu je zřejmé, že nejzajímavější subjekty – například pravicoví extremisté z východního Německa – se podobného akademického výzkumu, v jehož rámci by darovali svá data, obvykle nezúčastňují.

Myslím, že právě to jsou základní problémy spojené s analýzou Tik Toku. Zároveň chybí i odbornost napříč různými platformami. Propaganda přechází z jedné platformy na druhou, ale neviděl jsem mnoho výzkumných projektů, které by sledovaly nebo se zaměřovaly právě na to – jak propaganda funguje na Telegramu, TikToku, Discordu a dalších platformách dohromady.

Když se na TikTok podíváte z této perspektivy, vidíte i přes překážky ve svém výzkumu známky manipulace? Existují aktéři, kteří se snaží skrze TikTok manipulovat v zájmu konkrétních propagandistických účelů nebo pro šíření dezinformací a konspirací? Je to jen místo pro vyjádření lidí, nebo je to bojiště mezi ideologiemi?

Něco takového se určitě děje, protože platformy jsou nyní velmi důležité. Už nejsme v éře masových médií, ale v éře platforem, kde jejich tvůrci soupeří o pozornost a čas publika s tradičními masovými médii.

Zajímavé je, že obyčejní tvůrci stejně jako státní propagandisté chtějí totéž. Snaží se “přehrát” algoritmus, aby dosáhli širokého dosahu – na těchto platformách se toho děje hodně.

Dlužno dodat, že se jedná o dost jednostranné bojiště. Zatímco Německo je pod neustálým útokem informačních nebo hybridních válečných kampaní šířených pravděpodobně Ruskem a dalšími zeměmi, na druhé straně totéž nevidím. Takže jsme sice ve válce, ale poměrně jednostranné.

Existují konkrétní způsoby, jak manipulovat s algoritmem TikToku? Jak hacknout TikTok?

Abyste mohli “přehrát” algoritmus, “přehrát” platformu, tak musíte zjistit, co na ní funguje. To, co vidíme, jsou na jedné straně emoce nadřazené informacím. Tomu nahrává celý koncept měkké propagandy nebo další pojmy jako „zaplavení zóny sračkami“ (což je strategie zahlcení veřejného prostoru zavádějícími informacemi, jejímž autorem je Steve Bannon – pozn. redakce). Nejde o přesvědčování lidí, aby se stali například nadšenými komunisty, ale spíše o šíření zmatku, jenž má vést k oslabení, v tomto případě v západních zemí.

Kromě toho nejde jen o “přehrání platformy”, ale také o využití jejích pravidel. Existují určité prvky specifické pro platformu, které jsou obzvláště „TikTokovatelné“, jako jsou zvukové a audio memy. Audio memy vedly k oživení zvukové propagandy. Jde o „ušní červy“ (chytlavé melodie), jež se dokonale hodí k tomu, aby jejich dosah  zesilovali a šířili lidé, kteří si neuvědomují, že právě šíří propagandistická sdělení.

„Emoce nadřazené informacím“ se odrážejí v „atmosféře“ nebo „vibech“. Pokud je na platformě dobrá atmosféra – například pokud je tam píseň strany AfD (Alternativa pro Německo, pravicově populistická strana) a kulturní symboly jako modré srdíčko nebo dokonce šmoulové, jež se AfD snažila začlenit do své tvorby, pak jsou to složky, které všechny přispívají ke staré představě propagandy jako komplexního jevu, jenž se skládá z mnoha různých prvků.

Přečtěte si

Pokus o státní převrat, agent SIS a miliardář Soros. To jsou hlavní konspirace o atentátu na Fica šířené na TikToku

Je to „participativní propaganda“, jak jste ji už jednou popsal? 

Nové informační technologie poskytují možnost nejen „společného sledování“, ale také „společného jednání“. Uživatelé se nyní mohou účastnit konfliktu, aniž by opustili bezpečí a pohodlí své ložnice. Participativní propaganda je záměrná a systematická snaha utvářet vnímání, manipulovat s kognicí, neboli s pozorností, pamětí, asociacemi, jazykem, a tím usměrňovat chování cílové skupiny, a zároveň usilovat o kooptaci jejích členů, aby se aktivně zapojili do šíření přesvědčovacích sdělení.

Opět tu máme rozlišení mezi pojmy dezinformace a misinformace. Propagandisté mohou šířit dezinformace (záměrně nepravdivé informace – pozn. red.), zatímco lidé, kteří toto sdělení dále rozšiřují, si nemusí být vědomi, že je určeno k oklamání. Mohou šířit misinformace (nezáměrně nepravdivé informace – pozn. red.), protože jim skutečně věří nebo chtějí pomoci dané věci.

Existují nějaké specifické vizuální prvky nebo styly, které propagandistické účty na TikToku obvykle používají? Jak tyto vizuální aspekty přispívají k účinnosti jejich sdělení?

Neexistuje jeden jediný vizuální styl propagandy, protože propaganda je vždy přizpůsobena a určena k oslovení různých cílových skupin s různým vkusem. Přesto má propagandistický obsah, který je konfrontační a emotivní, větší šanci být sledován a šířen. Pravděpodobně by se dalo říci, že využití generativní umělé inteligence přináší určitý typ estetiky například do fašistické propagandy na platformách, ale jde o počáteční fázi rychle se vyvíjejícího oboru.

Zmínil jste, že velkou roli hraje zvuková propaganda a meme propaganda. Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, co myslíte memy jako zbraní a zvukem jako zbraní?

Memy jako předávané kousky kulturní informace se v digitálním věku stávají dominantním způsobem šíření nálad a sdílených významů. Výzkumnice memů Idil Galip tvrdí, že memy jsou již lingua franca (společným jazykem – pozn. redakce) internetu. S tím rozhodně souhlasím. Tradiční aktéři jako jsou politické strany a politici, stále více přijímají tento společný jazyk internetu a využívají memetické narativy, aby v 21. století dokázali oslovit internetově zdatné uživatele. Memy lze samozřejmě využít jako zbraň, zejména v dobách konfliktů. Stačí si vzpomenout na NAFO (North Atlantic Fella Organization – internetové hnutí využívající vtipné psí memy na podporu Ukrajiny pozn. redakce) po ruské invazi na Ukrajinu nebo na nesčetné množství memů v souvislosti s konfliktem Izrael-Gaza. Zvuk jako základní prvek TikToku přináší novou formu zvukových audio memů, v nichž se používají krátké úryvky zvuku nebo audia, které jsou opakovaně používány a remixovány za účelem zesílení sdělení.

Přečtěte si

Rumunsko: Kampaň na TikToku kandidátovi krajní pravice (skoro) vyhrála prezidentské volby

Můžete podrobněji vysvětlit, jak funguje používání „vibů“ v kontextu politické komunikace na TikToku? Jak přesně politické strany vytvářejí své specifické „viby“?

„Vibe“ (atmosféra, nálada), chápaný jako zprostředkovaná afektivní forma „spolu subjektivity“, jako způsob kolektivní orientace prostřednictvím sdílené energie, je důležitý k tomu, aby se uživatelé „semkli za nějakou myšlenkou“.

Částečně jde o pokračování trendu personalizace politických kampaní z posledních let, kdy se charismatický politik stává důležitějším než několik set stran sepsaného volebního programu. Voliči mohou být v pokušení dát přednost „autentickému“ vystoupení nebo dobré „atmosféře“ před rozsáhlou obsahovou diskusí. Německé strany se v současné kampani na TikToku snažily vytvořit specifickou identitu jako „Habeckcore“ (odkazující na Roberta Habecka ze Zelených) nebo „Merzvibes“ (odkazující na Friedricha Merze z CDU) nebo „Kanzlerera“ nebo „AURA“, aby oslovily mladší voliče, a zároveň zveřejňovaly TikTokEdits nebo atmosférická videa, jež nadřazují audiovizuální výmluvnost nad skutečným obsahem.

Když se podíváme na německé volby a jejich spojení s TikTokem, objevila se prognóza, že AfD vyhraje „TikTok volby“. Ve hře se však objevil další hráč – Die Linke (Levice, německá levicová strana) – který získal podobný počet lajků a přitáhl pozornost ke své kampani. Mohl byste tyto dvě kampaně porovnat?

Řekl bych, že vrchol celého humbuku kolem AfD na TikToku nebyl v těchto volbách – bylo to před nimi, kdy AfD hodně experimentovala, což vedlo k velkému mediálnímu zájmu o tuto stranu. AfD tentokrát už zkrátka nepotřebovala do TikToku investovat tak velké prostředky, aby přesvědčila svou armádu fanoušků k účasti na šíření obsahu.

U Die Linke jsme byli svědky náhlého, organického vzestupu, který se soustředil hlavně kolem Heidi Reichinnekové, jež řídila TikTok strategii způsobem rezonujícím u mnoha lidí. Je to pravděpodobně pozdní reakce na celoněmecké TikTok hnutí „Reclaim TikTok“ (Získejme TikTok zpět), které je o něco starší, a kde si lidé začali zakládat účty proti AfD. Myslím, že Die Linke je v tomto ohledu jasným vítězem, protože na TikTok přichází mnoho mladých lidí a šíří autentický obsah související se stranou.

Takže ano, souhlasil bych, že Die Linke je vítězem na TikToku, zatímco AfD je úspěšná tak jako tak s velkým náskokem a naprostou dominancí. Německo je vzhledem ke své populaci dost stará země, takže větší strana nepotřebuje nutně k vítězství TikTok. Ale když jste malá strana, která bojuje o dosažení 5% hranice pro vstup do parlamentu, může být TikTok velmi užitečný, a Die Linke to dokázala.

Přečtěte si

Českých politiků na TikToku přibývá. Čísla válcuje Andrej Babiš

Diskutovali jsme o manipulaci s algoritmem TikToku a pokud jsem pochopil váš postoj, jde o vytváření obrovského množství obsahu jako jednoho ze způsobů, jak přitáhnout pozornost lidí k videím. Přesto osobitější přístupy Die Linke dokázaly vytvořit autentičtější atmosféru než AfD, která během vrcholu kampaně  údajně produkovala 2000 videí denně, což není srovnatelné s produkcí Die Linke. Když se podíváme na účty AfD, nadměrně využívali obrázky generované umělou inteligencí; na X (dříve Twitter) měli dokonce oficiální účet generovaný umělou inteligencí. To kontrastovalo s nízkorozpočtovou kampaní Die Linke. Bylo to jako souboj dvou světů.

Je to tak. „Zaplavit zónu sračkami“ – a ty sračky jsou skutečně nekvalitní – není správná cesta. Musíte se řídit specifiky platformy a snažit se “přehrát” algoritmus tím, že vytvoříte obsah, který alespoň působí autenticky a může přirozeně růst. Lidi běžně neupoutá obsah, který je pouze AI vygenerovaným odpadem, ale spíš ten, kterým se cítí být skutečně osloveni. Proto potřebujete správnou atmosféru a emoce a musíte přicházet s obsahem, jenž mohou běžní uživatelé přirozeně šířit dál.

Mezi mladými muži a ženami byl během voleb vidět obrovský rozdíl v samotném hlasování. Ta první kategorie volila spíše AfD, druhá Die Linke. Mohlo to být tím, že obsah produkovaný AfD byl mnohem více zaměřený na muže, zatímco obsah Die Linke oslovoval spíše ženy? Všimli jste si při pohledu na tyto kampaně cílení na různé skupiny?

AfD a její armáda fanoušků umí velmi dobře cílit na velmi odlišné skupiny. Existoval specifický obsah pro různá pohlaví, věkové skupiny a geografické zázemí. Přesto může být myšlenka silně heteronormativní společnosti orientované na tradiční hodnoty přitažlivější pro mladé muže než pro ženy.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Souboj odlišných přístupů: Jak AfD a Die Linke dobývaly TikTok appeared first on investigace.cz.

Od poloviny roku 2024 se v Německu prakticky neustále volilo. Po volbách do Evropského parlamentu přišla série zemských voleb a konec roku poznamenala kampaň spojená s mimořádnými parlamentními volbami, jež se uskutečnily v únoru letošního roku. Po celou dobu volebního maratonu tak probíhala debata o tom, jak a do jaké míry mohou být výsledky voleb ovlivňovány sociálními sítěmi. Zvláštní pozornost se v tomto kontextu soustředila především na sociální síť TikTok, kterou využívá 24 milionů Němců, což je skoro 30 % populace, a která hraje zejména pro nejmladší generaci zásadní roli.

Podle výzkumů ji denně používá skoro 40 % Němců ve věkové kategorii 14–29 let, celkově se jedná o třetí nejpopulárnější síť po Instagramu a Facebooku. Právě v této věkové skupině do 29 let zaznamenaly zásadní úspěch v posledních volbách dvě strany. Dlouhodobě úspěšná krajně pravicová AfD (21 %) a levicová Die Linke (25 %), přičemž oba politické subjekty patří k těm nejvíce viditelným na TikToku.

V hlavní roli strach, tričko a umělá inteligence

Německá AfD (Alternativa pro Německo) a její šéfka Alice Weidel již delší dobu náleží na sociální síti TikTok k těm nejúspěšnějším účtům. Weidel má skoro milion sledujících, stranický účet AfD v Bundestagu jich má přes půl milionu. Jak ukázala analýza novinářů z Die Zeit, AfD v samotné kampani vsadila především na téma migrace a strachu. Ve své analýze zaměřené na více než 600 klipů odkazujících k AfD na TikToku novináři zjistili, že velká část kampaně byla postavena na Alice Weidel, která se objevila v téměř polovině zkoumaných videí. Hlavním tématem byla migrace (každé čtvrté video), jež je často spojována s kriminalitou a nejistotou. Videa útočila zejména na Zelené a ministra Roberta Habecka, stejně jako na CDU a jejího kandidáta Friedricha Merze.

Novináři z Die Zeit také dodávají, že strategie AfD je založena na kvantitě – zaplavují platformu jednoduchými videi s populistickými zprávami doufajíce, že některé z nich se stane virálním. To potvrzuje i výzkum serveru Belltower a Amadeu Antonio Stiftung a Else-Frenkel-Brunswik-Institut z poloviny ledna 2025. Podle něj dokázala AfD se svými podporovateli vyprodukovat až 2 000 původních příspěvků denně.

AfD dominovala rovněž v dalších metrikách. V počtu odběratelů vedl účet Alice Weidel, následovaný stranickým účtem AfD.

V počtu lajků pro videa jednotlivých stranických účtů sice zvítězila Heidi Reichinnek, ve zbytku seznamu ale měla AfD čtyři zástupce.

AfD také suverénně zvítězila v počtu komentářů pod příspěvky, a to i v kategorii pozitivních komentářů.

V praxi tak AfD zřejmě skvěle využila variantu participativní propagandy. „Nové informační technologie poskytují možnost nejen ‚společného sledování‘, ale také ‚společného jednání‘. Uživatelé se nyní mohou účastnit konfliktu, aniž by opustili bezpečí a pohodlí své ložnice,“ vysvětluje odborník z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku Marcus Bösch a dodává, že TikTok umožňuje jednoduché a přitom velmi účinné zapojení do jakékoli kampaně.

Například na serveru Discord lze nalézt kanál na podporu AfD, který nabízí aktivistům možnost stáhnout a publikovat videoobsah podporující AfD spolu s odkazem na toto fórum. Mimochodem, díky osobní účasti na této kampani můžete třeba vyhrát tričko podepsané Alice Weidel. Propaganda se tím pádem tak trochu mění v hru.

Ostatně zmíněné tričko hrálo důležitou roli v celé kampani AfD na TikToku. Jedno ze závěrečných videí Alice Weidel vyzývalo fanoušky k tomu, aby cestou do volební místnosti vzali s sebou přátele a společně šli volit AfD. K fotce z voleb a hashtagu přidali hashtag „tři přátelé“: „V neděli máte možnost hlasovat pro skutečnou politickou změnu. Dejte oba své hlasy AfD a podpořte tak silný a nezávislý směr v Německu. Váš hlas rozhodne o budoucnosti naší země! A ještě něco navíc: Pokud přidáte dva své přátele nebo příbuzné a zveřejníte jejich fotografii, můžete vyhrát tričko podepsané Alice Weidel. Buďte součástí změny – jděte volit a dejte šanci silné budoucnosti!“ Takový byl komentář – údajně přímo od Weidel – publikovaný k tomuto příspěvku.

V zájmu zaplavení prostoru sociálních sítí využívala kampaň AfD – a to dost masivně – také umělou inteligenci: v průběhu roku 2024 začala běžně používat AI generovaný obsah, včetně AI influencerky. V dubnu 2024 přinesl server RND zprávu o využívání obrázků vytvořených pomocí AI v rámci náborové kampaně AfD v některých německých regionech. Například místní organizace AfD v okrese Göppingen zveřejnily na sociálních sítích příspěvky s fotografiemi fiktivních členů strany, jejichž portréty byly vytvořeny pomocí umělé inteligence. Jeden z nich měl ke své uměle vytvořené fotografii připojený vysvětlující text o tom, že si během koronavirových opatření uvědomil, jak stát zasahuje do soukromí, a proto se stal od 1. února 2024 členem AfD.

Podle komentářů zveřejněných pod těmito příspěvky bylo zřejmé, že část komentujících nepoznala, že se jedná o uměle vytvořené osoby. Místní organizace AfD z Unteres Filstal z okresu Göppingen také zveřejnila AI vytvořenou fotografii uprchlíků tmavé barvy pleti, kteří se s agresivními výrazy v tváři hádají před ubytovnou. V průběhu roku se využití AI generovaného obsahu zkrátka stalo běžnou součástí kampaně AfD.

Ostatně svou zkušenost s využitím AI generovaných obrázků má i Česká republika, kde stejnou taktiku použil například Tomio Okamura a jeho SPD. Odborníci v této souvislosti upozorňovali, že se jedná o inspiraci právě kampaní AfD.

Nicméně AfD nezůstala jen při využívání statických obrázků. Kupříkladu před letošními volbami zveřejnila braniborská organizace AfD na TikToku video, v němž lidé tmavé pleti páchají trestné činy, včetně obchodu s drogami. Ve videu jsou rovněž vidět záběry ministra Karla Lauterbacha zatčeného policií a ministra Roberta Habecka, jak sbírá odpadky. Podle právníků, které oslovila německá televize BR24, ale nelze tuto kampaň brát jako nezákonnou, protože video bylo zjevně smyšlené, a tudíž nepředkládalo lživé informace o daných politicích, navíc obecně platí, že politici musejí snést větší míru kritiky než běžní občané. Video rovněž neobsahovalo upozornění, že je vytvořené pomocí AI, neboť povinnost označovat obsah vyrobený pomocí AI bude v Německu platit až od roku 2026. Videa generovaná pomocí AI využila ve své kampani i kandidátka na kancléřku Alice Weidel a řada dalších účtů, ať již stranických, nebo podporujících AfD.

Vedle těchto oficiálních využití AI v kampani zaznamenali výzkumníci a novináři v Německu i fenomén virtuálních influencerů, tedy účtů na sociálních sítích, jež jsou zcela uměle a přiznaně vytvořeny za pomoci AI. Nejznámějším z nich je účet Larissy Wagner na sítích X, Instagram a TikTok. Larissa se zde prezentuje jako mladá žena podporující politiku AfD a tradiční hodnoty, jako například v příspěvku z listopadu 2024, kde je AI generovaná fotografie doplněna textem: „Jako věřící křesťanka cítím už jen odpor k většině stran ve Spolkovém sněmu (Bundestagu). Transženy nejsou ženy, zákon o sebeurčení je proti Bohu. SPD a Zelení to vidí jinak, ale je mi to jedno. Nevím, jak to vidíte vy. Retweetněte, pokud souhlasíte!“

Podle německých médií není jasné, kdo za účtem stojí – zda samotná AfD, nebo někdo, kdo ji jen podporuje bez jejího vědomí.

Černý kůň s šedivými loknami

AfD byla na TikToku sice velmi úspěšná, v konečném výsledku to však pro ni nehrálo tak důležitou roli, jakou sehrál TikTok pro úspěch jiné politické strany, a to levicové Die Linke. Ta se poté, co z jejich řad odešla politička Sahra Wagenknecht a založila si svoji vlastní stranu, ve výzkumech dlouhodobě pohybovala pod pěti procenty. Přesto v únorových volbách nakonec dokázala uspět se skoro devíti procenty a třeba podle novinářů z New York Times za to vděčí právě TikToku.

Koncem listopadu 2024 Die Linke odstartovala kampaň Mission Silberlocke, což byla iniciativa tří veteránů německé levicové politiky Gregora Gysiho, Bodo Ramelowa a Dietmara Bartsche. Název celé akce odkazoval k věku kandidujících a k barvě vlasů těch, kteří nějaké ještě měli. Cílem bylo získat tři přímé mandáty v nadcházejících volbách. Tím by strana zůstala alespoň zastoupena v parlamentu, i kdyby Linke nedokázala překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Bundestagu.

V rámci této mise kandidoval Gregor Gysi v berlínském volebním obvodu Treptow-Köpenick, kde opakovaně získával mandát už od roku 2005. Bodo Ramelow se ucházel o poslanecký post v Erfurtu a Dietmar Bartsch v Rostocku. V úvodním klipu kampaně si Gregor Gysi nechává s ironickou nadsázkou stříhat neexistující vlasy a video samo získalo desítky tisíc lajků. Gysi v kampani využil i levicového DJ Gysiho, s nímž natočil několik klipů a který pak používal části Gysiho projevů ve svých setech. Videa kampaně Mission Silberlocke nabírala na popularitě, a byla dokonce úspěšnější než videa dalších politiků Die Linke, jako například taneční videa poslankyně Caren Lay.

Tři veteráni sice přitáhli mediální pozornost, ale skutečný obrat v kampani Die Linke nastal až se vstupem Heidi Reichinnek. Té zejména pomohl předvolební pokus Friedricha Merze o prosazení proti-imigrační politiky v německém Bundestagu za cenu hlasů od AfD. TikTok video z emotivního projevu poslankyně Reichinnek v parlamentu, reagující na Merzovu snahu, mělo přes 6 milionů zhlédnutí, což je daleko více než nejúspěšnější videa Alice Weidel, a pokud se podíváme na data, vidíme, že se časově přesně kryje s prudkým vzestupem popularity Die Linke před volbami.

S názorem, že této straně pomohl vstoupit do parlamentu právě TikTok, souhlasí i výzkumník Marcus Bösch. „Die Linke je vítězem na TikToku, zatímco AfD je úspěšná tak jako tak s velkým náskokem a naprostou dominancí. Německo je vzhledem ke své populaci dost stará země, takže větší strana nepotřebuje nutně k vítězství TikTok. Ale když jste malá strana, která bojuje o dosažení 5% hranice pro vstup do parlamentu, může být TikTok velmi užitečný, a Die Linke to dokázala,“ vysvětlil pro server investigace.cz svůj pohled.

Jeho slovům odpovídají i zmíněné sociologické průzkumy – zatímco AfD získala podobné výsledky ve všech věkových skupinách, Die Linke zásadně bodovala právě u té tiktokové.

Za hranicí pravidel

Kromě politických a aktivistických kampaní spojených přímo se stranami působily v průběhu roku 2024 a 2025 na TikToku i skupiny, jež se pohybovaly za hranicí autentického politického chování. Některé byly spojené se zahraničními, často ruskými aktéry, jiné zřejmě pocházely přímo z Německa.

O aktivitách Ruska v dezinformačních německých kampaních jsme podrobně informovali v článku Jak Rusko útočilo na německé volby. Například v rámci operací skupin jako Storm-1516 a dalších vznikala videa o ničení volebních lístků AfD v Lipsku. Ty pak šířily falešné účty na síti X a TikToku, které viděly tisíce uživatelů.

Podle pravidelného reportu Covert Influence Operation v roce 2024 odstranil TikTok tři informační operace. V únoru 2024 to byla síť 46 účtů vytvořených z pohledu TikToku „za účelem umělého zesílení narativů v německém jazyce příznivých pro politickou stranu AfD (Alternativa pro Německo), propagujících křesťanství a kritizujících islám, ve snaze manipulovat s domácí německou politikou. Dovozujeme, že účty v rámci této sítě se vydávaly za bývalé muslimy, aby vnesly rozdělující rétoriku o islámu do prostoru na TikToku, kde byly vyhledávány hashtagy související s islámem.“ V červenci 2024 pak TikTok odstranil síť 29 účtů operujících z Německa, které cílily především na německé publikum a byly zřízeny za účelem zesílení narativů příznivých pro ruskou zahraniční politiku.

Konečně v září 2024 TikTok odstranil 42 účtů se sítí více než 127 tisíc sledujících, o čemž informoval, že „jednotlivci za touto sítí koordinovali své aktivity mimo TikTok prostřednictvím komunikační platformy, kde sdíleli taktiky pro zvýšení dosahu pro-AfD (Alternativa pro Německo) politického obsahu zaměřeného na německé zemské volby 2024. Síť se pokoušela obcházet opatření, která TikTok přijal proti účtům nebo obsahu porušujícím naše zásady.“

Ačkoli TikTok nezmiňuje žádné podrobnosti o zmíněné síti koordinované mimo TikTok, časově se toto období přibližně kryje s odhalením skupiny kolem telegramového účtu TikTok-Guerilla. Podle serveru Correctiv za tímto účtem stojí Erik Ahrens, jenž měl být poradcem politika AfD Maximiliana Kraha, a to v oblasti sociálních médií. Na provozu skupiny se měl podílet i krajně pravicový youtuber vystupující pod jménem Shlomo Finkelstein. Projekt vznikl v reakci na omezení dosahu Kraha na TikToku v létě 2024 neboli poté, co Krah opakovaně šířil konspirace o tzv. velké výměně. TikTok Krahovi účet nesmazal, ale radikálně omezil jeho výskyt v tzv. Obsahu pro tebe (For you page).

TikTok-Guerilla bylo uskupení kolem stejnojmenného telegramového účtu, který sloužil ke koordinaci propagace videokampaně kandidátů AfD na TikToku. Účet měl přibližně dva tisíce sledujících, jimž předával nejen videa na podporu kandidátů AfD, ale i návody, jak je upravit, aby nebyla TikTokem identifikována jako řízená kampaň. Podle listu Süddeutsche Zeitung zajistila tato kampaň v létě 2024 Krahovi přes 10 milionů zhlédnutí jeho videí na TikToku, které nahrávali členové guerilly spolu s hashtagem #Krahtok. Účastníci této kampaně byli také motivováni odměnou. Nejúspěšnější šiřitelé Krahova obsahu se mohli zúčastnit slosování o nový model telefonu Samsung.

Stejná skupina se pak zúčastnila i kampaně při zemských volbách v srpnu 2024. Jak popsal investigativní server Correctiv, sloužil tento účet ke koordinovanému sdílení obsahu podporujícího AfD v zemských volbách v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Correctivu se podařilo najít účty na TikToku s názvy jako „afdistnichtgleichnazi“ (AfD není to samé co nacisté) nebo „afd_news“, které zveřejnily videa z telegramového kanálu TikTok-guerilla.

V současnosti nemáme informace o tom, že by skupina TikTok-Guerilla byla aktivní i v únorových volbách, nicméně podle informací německých novinářů se zdá, že k nějaké podobné operaci dojít mohlo. Například nezisková organize Democracy Reporting International zveřejnila zprávu o síti tiktokových účtů, jež se vydávaly za německé politiky a publikovaly obsah ve prospěch AfD. V příštích týdnech by měl TikTok opět zveřejnit svůj report, což by mělo vnést do této záležitosti více světla.

Jak zkoumat algoritmus?

Podle experimentu provedeného britskou neziskovou organizací Global Witness preferoval před německými volbami algoritmus sociálních sítí TikTok a X příspěvky pravicově extremistické AfD. Výzkumníci vytvořili pro tři zkoumané sociální sítě (TikTok, X a Instagram) zcela nové prázdné účty a klasifikovali příspěvky, které se jim začaly objevovat na obrazovce od účtů, jež nesledovali. Chtěli tak zjistit, jaký typ politického obsahu algoritmy jednotlivých sítí doporučují. Výsledek ukázal, že 78 % politického obsahu na TikToku nahrávalo AfD. V případě sítě X to bylo 64 %.

Global Witness zároveň tvrdí, že k tomuto výsledku nestačí, aby byla AfD na sociálních sítích aktivnější než ostatní strany, protože to neodpovídá realitě. Podle nich totiž AfD a její lídryně nezveřejňují nejvíce příspěvků. Například CDU a její lídr zveřejnili v roce 2025 o 69 % více obsahu než AfD a její lídryně a Zelení a jejich lídr o 24 % více, přesto se ale obsah nejvíce zobrazoval ve prospěch AfD. Global Witness z toho vyvozuje, že algoritmy TikToku preferují krajně pravicová sdělení. TitTok tato obvinění ale odmítl s tím, že výzkum se zakládá na malém vzorku.

Zjištění Global Witness přitom naráží na chronický problém při výzkumu doporučujících algoritmů sociálních sítí, jež hrají čím dál důležitější roli při distribuci obsahu. TikTok totiž měří obrovské množství signálů o chování uživatele a na jejich základě mu potom nabízí obsah. V praxi tak má každý unikátní tok příspěvků, a tím pádem se cokoli na něm špatně měří. Důvodem je, že pozorování mění výsledky.

Tento problém se snaží řešit celá řada výzkumníků a právě v Německu se mu věnuje projekt Data Donation Module, který umožňuje uživatelům, aby si nainstalovali aplikaci, jež zaznamenává, co jim TikTok ukazuje za obsah, a tato data posléze sdíleli s výzkumníky. Nicméně, jak upozorňuje Marcus Bösch, „nejzajímavější subjekty – například pravicoví extremisté z východního Německa – se podobného akademického výzkumu, v jehož rámci by poskytovali svá data, obvykle nezúčastňují“.

„Největší problém s výzkumem algoritmů TikToku je v tom, že funguje jako černá skříňka,“ říká o TikToku Marcus Bösch z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku. „Můžete extrahovat obrovské množství dat a účtů, ale nikdy se nedozvíte, co jednotlivci vidí na svých stránkách nazvaných ‚Pro vás‘,“ dodává. V praxi tak nikdy neumíme ověřit tvrzení, která nám TikTok předkládá, což sice neznamená, že nemůžeme TikTok a jeho algoritmy zkoumat, avšak musíme být opatrní při vyvozování celkových závěrů. V tomto kontextu proto bylo užitečné zaměřit se na analýzu postupů těch politických stran, jež uspěly právě ve věkové kategorii, v níž se nachází nejvíce uživatelů TikToku. Tedy AfD a také Die Linke.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Německá politika v rytmu TikToku appeared first on investigace.cz.

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report. 

Kromě obvyklého zaměření na Ukrajinu zahrnovaly dezinformační kampaně během německých voleb také osobní útoky na významné politické představitele z různých stran. Některé politické strany jsou kampaněmi financovanými Ruskem naopak zvýhodňovány, nebo to tak aspoň vypadá. To lze prohlásit o AfD (Alternativa pro Německo, poz. red.), ta se přinejmenším v těchto kampaních nejevila jako cíl útoků.

Ano, je to daleko zřejmější než obvykle a pravděpodobně to souvisí s tím, že určité vize AfD se shodují s ruskými strategickými zájmy. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že obsah kampaní byl výrazně zaměřen proti CDU (Křesťansko-demokratická unie, strana s největším podílem hlasů, pozn. red.). Jedna z operací, nazvaná Overload, zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky, které zobrazovaly dystopické Německo pod vládou CDU a naopak prozářené a šťastné Německo pod vládou koalice v čele s AfD. Tyto obrázky obsahovaly loga politických stran a jasně ukazovaly příklon k AfD. K rafinovanějším taktikám patřily útoky na německé politické osobnosti.

Obecně se tyto kampaně zaměřují na otázky, jako je imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku a na ruské zájmy v Ukrajině.

Zaregistrovali jste, že by takové kampaně cílily i na menší strany, například Die Linke nebo BSW?

Ne. Obsah byl hluboce protikoaliční a zaměřený proti CDU, SPD (Sociálně-demokratická strana, pozn. red.) a Zeleným.

Přečtěte si

Jak Rusko útočilo na německé volby

Zmínil jste operaci Overload, ale v Evropě byla vedena celá řada dezinformačních kampaní, o nichž se tvrdilo, že jsou nástrojem ruské vlády. Různá média je označují různými názvy: CopyCop, Doppelganger, Overload, Undercut. Lze je od sebe nějak oddělit a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Rozdělujeme je podle jejich modů operandi neboli podle toho, jak se chovají. Obsahově i taktikou se však hodně překrývají. Myslíme si, že jsou také organizačně propojeny, protože všechny sdílejí podobnou infrastrukturu.

Například kampaň Doppelganger se vyznačuje tím, že se vydává za seriózní média – svůj obsah vypouští do světa ve formátu věrně kopírujícím již existující webové stránky známých médií, například Die Zeit, a následně zesiluje dosah na sociálních sítích prostřednictvím sítí neautentických účtů – takzvaných botů – a ukradených nebo nakoupených účtů reálných uživatelů. Kromě toho si během posledních dvou let lidé, kteří to provádějí, vytvořili vlastní značky přibližně padesáti webových stránek provozovaných na WordPressu.

Operace Overload byla zase postavena na spamových e-mailových kampaních. Tyto e-maily obsahují odkazy na falešná videa na Telegramu, jež se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journalu nebo v poslední době Der Spiegelu. Overload a Doppelganger jsou úzce propojené. Operace Undercut se s nimi rovněž překrývá obsahem i použitými taktikami a předpokládáme, že mezi nimi existuje také organizační propojení, které směřuje například k Social Design Agency, což je ruská IT firma vedená Iljou Gambashidzem. Ta hrála klíčovou roli v organizování dezinformačních kampaní, včetně projektu Doppelganger, s cílem ovlivňovat zahraniční volby a šířit proruské narativy.

CopyCop v podstatě představuje síť webových stránek, jež si mezi sebou přesdílí obsah vygenerovaný umělou inteligencí, konkrétně velkými jazykovými modely (LLM). Každá z kampaní má zkrátka své specifické charakteristiky, což nám umožňuje je sledovat.

Je možné spolehlivě přiřadit jednotlivé kampaně ke konkrétním aktérům? Na jaké typy indicií se zaměřujete?

Je to obtížné. U Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency, trollí farma Jevgenie Prigožina, pozn. red.) z Petrohradu to bylo mnohem jednodušší, protože jsme je dokázali identifikovat podle jejich IP adres. Obecně jsme však obvykle schopni vystopovat původ kampaní k ruskojazyčným aktérům. Například jsme narazili na kampaň, která obsahovala homofobní nadávky a obsah přímo zaměřený na americké zpravodajské služby. Zdálo se, že tyto skupiny se záměrně snažily dát americkým zpravodajcům najevo, kdo za kampaněmi stojí. Vypadá to, že tímto způsobem se pokoušely úmyslně upozornit úřady na svou identitu.

U CopyCop byla tato aktivita jednoznačně spojena s Johnem Markem Douganem, kterého podporuje Centrum pro geopolitickou expertizu (CGE) Alexandra Dugina a jednotka 29155 GRU. Dále také máme informace od různých výzkumníků, například z Microsoftu.

Jak hodnotíte dopad těchto kampaní? Ve své zprávě poměrně sebevědomě tvrdíte, že jejich dosah a efekt je omezený. Nedostatečné důkazy o dopadu ale nutně neznamenají, že je minimální…

Toto tvrzení zakládáme na metrikách, které nám poskytují sociální sítě. To se netýká pouze celkového počtu zhlédnutí, ale především zapojení uživatelů do interakcí s příspěvky. Zohledňujeme také šíření obsahu napříč různými platformami, přítomnost na webech a zapojení influencerů.

Ve většině případů pozorujeme, že jednotlivé příspěvky nemají markantní dosah mimo síť nebo skupinu účtů, jež se je snaží propagovat. V praxi to například znamená, že někdo publikuje video na Telegramu a následně se jej pomocí botů snaží šířit na sociálních sítích. Ideální pak je, když se s tímto obsahem, třeba právě s takovým videem, snaží interagovat například nějaký výzkumník – jako třeba já –, dejme tomu proto, že chce upozornit na to, že se jedná o imitaci reálných médií. Boti pak na jeho reakci odpoví záplavou dalších reakcí, čímž se snaží uměle navyšovat počet interakcí s tímto příspěvkem, a tedy zvyšovat jeho viditelnost. Oni totiž doufají, že si toho obsahu v ideálním případě všimne nějaký influencer, někdo s velkým dosahem, a přesdílí jej.

Protože však sociální sítě mohou tento typ chování vyhodnotit jako neautentický nebo jako spam a zabránit jeho zobrazení, často hodnotíme viditelnost kampaně na základě počtu sdílení jednotlivých příspěvků, včetně různých verzí téhož obsahu.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Existují nějaké příklady velmi úspěšné kampaně?

Ano, tou největší z poslední doby je video o USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), které sdílel Elon Musk a několik dalších významných osobností. Video jsme připsali operaci Overload. Vydává se za vysílání americké zpravodajské relace E! News a tvrdí, že USAID financovala cesty celebrit, například herečky Angeliny Jolie a dalších, na Ukrajinu, kdy u každé celebrity uvádějí částky v milionech až desítkách milionů dolarů, jež měly za tuto cestu dostat. Zvolili trochu jinou taktiku, neboť se spoléhali na konkrétní influencery na sociálních sítích – spíše než na neautentické účty – a jejich publikum. Právě fakt, že příspěvky měly vlivem influencerů publikum už od jejich zveřejnění, napomohl jejich snazšímu a většímu růstu.

V podobném případě minulý rok – po zatčení Pavla Durova (zakladatele Telegramu, pozn. red.) ve Francii – tvůrci těchto dezinformačních kampaní vytvořili video o Spojených arabských emirátech (SAE), v němž tvrdili, že SAE pozastavily nákup francouzských letadel jako pomstu za Durovovo zatčení. Toto video získalo značnou pozornost, kterou podpořilo i to, že jej do svého obsahu zahrnulo jedno indické médium. Existuje několik dalších, byť menších případů.

Jedním z příkladů, které jste pokryli, bylo napodobení britských bulvárních novin, jež obsahovaly zprávy, které se zdály být obecně negativní vůči Německu. Existují nějaké důkazy, že tento obsah přitahuje větší pozornost?

Neexistují důkazy, že by to mělo lepší nebo horší výsledky než jejich běžný videoobsah. Je to jednoduše pokus vyzkoušet jinou taktiku a zjistit, co zabere. Dříve jsme v rámci operace Overload našli v podobném stylu napodobeniny titulních stránek New York Post a New York Daily News.

Další taktiky zahrnují vytváření falešných snímků instagramových stories prominentních zpravodajských organizací a pokusy vytvořit iluzi občanské žurnalistiky. Například programem na tvorbu a úpravu digitální grafiky, jako je Photoshop, uměle vytvoří protiukrajinské graffiti na veřejném místě v nějakém evropském hlavním městě. Poté udělají několik kopií tohoto typu obrázku, například různé úhly pohledu na toto protiukrajinské graffiti, a šíří je jako printscreeny údajně pocházející od CBS, New York Times nebo Wall Street Journal.

Jaké hostingové služby tvůrci těchto kampaní používají a jak snadné je tyto obsahy blokovat nebo odstraňovat? 

Od září 2024 trochu diverzifikovali svou infrastrukturu, což znamená, že se přesunuli z evropských hostingových služeb, jež dříve využívali. Sice stále používají kombinaci některých hlavních cloudových služeb nebo registrátorů domén, stále častěji ale vidíme využití poskytovatelů hostingu zaměřených na ochranu soukromí, třeba Flokinet a Vice Temple (poskytovatel hostingu s obsahem pro dospělé, pozn. red.). Tyto hostingové společnosti jsou často založeny například na Islandu – kvůli vyšší míře ochrany soukromí. Tento přístup zvolili v naději, že jejich stránky budou mít větší trvanlivost a odolnost proti budoucím pokusům o jejich odstranění.

Často se ale stává, že své weby jednoduše opustí. Možná se unaví z neustálé potřeby je znovu registrovat nebo měnit infrastrukturu. Mnoho webů v USA je například nyní zcela offline.

Ve své zprávě uvádíte, že cílem kampaní bylo odradit voliče od podpory koalice vedené CDU, současně ale máte podezření, že některé kampaně se pouze snaží snížit celkovou volební účast. Jak to měříte?

Nečekáme, že by tyto snahy měly zásadní vliv na výsledek voleb. Zároveň to nevypadá, že by kampaně vedly například k vyššímu podílu hlasů pro AfD. Pokud k tomu ale došlo, myslím, že to bude spíše odrazem obecnějších nálad v Německu než čehokoli jiného. Tyto kampaně mohou podobný stav jen zesílit a efektivně „přiložit polínko do ohně“.

Je také třeba zohlednit, že kampaně musí vypadat úspěšně, protože jejich tvůrci jsou za to placeni. Social Design Agency, jedna z agentur provozujících kampaně, například musí ruské vládě ukázat metriky, které prokazují, že dosáhli kýženého efektu. Jde o jakési „hackování vnímání“. Snaží se znečistit informační prostředí a následně musejí prokázat určitou úroveň dopadu svým zaměstnavatelům, protože to mají ve smlouvách.

Do jaké míry jsou kampaně v Německu regionálně cílené?

Během voleb se například vyskytlo video s názvem „District 151“ – přiřadili jsme ho ke kampani CopyCop. Byl na něm údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku (obvod 151). Video tvrdilo, že kandidát AfD a strana jako taková byli vynecháni z horní části hlasovacího lístku. To je příklad kampaně jasně lokalizované na konkrétní obvod. Jak jsme ale zjistili, snaha o amplifikaci – tedy zesílení dosahu – kampaně se na daný region vůbec nezaměřovala. Překvapivě cílila především na účty v angličtině, často ve Velké Británii nebo v USA, které propagovaly myšlenku, že v Německu probíhá velký volební podvod, což spíše ukazuje na projektování konspirace nebo podvodu směrem ven než na přesvědčování samotných Němců.

Video mělo přibližně 500 tisíc zhlédnutí a někteří lidé zjevně věřili, že je pravdivé. Většina zhlédnutí ale byla od lidí mimo Německo. Kampaně jsou tedy do určité míry mezinárodní a možná tu hraje roli také naděje, že jejich obsah pronikne i do domácí sféry – to je ale čistá spekulace. Kampaně se obecně snaží získat pozornost, zvýšit zapojení uživatelů a ukázat nějaký důkaz o hmatatelném dopadu.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Existují nějaké důkazy, že podobné operace byly použity v České republice? Víme, že v minulosti bylo cílem Polsko.

Zatím jsme takový případ neviděli, ale v naší zprávě jsme to označili jako možnost z několika důvodů: v minulosti se obdobné věci děly v Polsku, ale také v Lotyšsku, Francii a Německu. Obecně jsou to země, které jsou pro vlivové operace nejpříhodnější. Vyšší prioritou pro ně mohou být státy jako Polsko, Rumunsko a Moldavsko, protože tam mají západní zpravodajská média nižší dosah. Na druhou stranu si myslím, že pokud ruští aktéři uvidí jasnou příležitost angažovat se ve vlivových operacích v České republice, mohou jí využít. Ale musí tam být příležitost. Ve Velké Británii jsme neviděli žádné kampaně, které by podporovaly konkrétní kandidáty, protože bez ohledu na to, kdo se dostal k moci, neexistovala vyhlídka na změnu britské politiky vůči Ukrajině, takže se to zkrátka nevyplatilo.

Pokud se ale například otázka financování Ukrajiny objeví v České republice nebo pokud tvůrci kampaní uvidí příležitost podpořit činnost politické strany prezentující se ve stylu AfD, myslím, že Rusko tuto možnost může využít.

Autor rozhovoru: Paul May

The post Další na řadě může být Česko, říká analytik appeared first on investigace.cz.

Jen několik dní před mimořádnými německými volbami v únoru letošního roku se na sociální síti X objevilo dvouminutové video, které ukazovalo ničení volebních lístků AfD. Video mělo dokazovat, že v Německu dochází k volebním podvodům, jejichž cílem je zfalšovat výsledky německé extrémní pravice. Jenže falešné bylo samotné video. Podle německých bezpečnostních složek se stalo součástí ruské dezinformační kampaně prováděné skupinou Storm-1516.

Německé investigativní centrum correctiv.org, americká organizace NewsGuard a centrum Gnida Project se shodují, že v průběhu roku 2024 skupina označovaná bezpečnostními analytiky jako Storm-1516 vytvořila více než sto webových stránek, které se tvářily jako zpravodajské servery, a na nich publikovala řadu dezinformací o německých politicích a německé politice. Dozvědět jste se tak například mohli, že kandidát strany Zelených Robert Habeck byl obviněn, že před lety zneužil mladou ženu.

Dalším nepodloženým tvrzením byl článek o tom, jak se ministryně zahraničí Annalena Baerbock během svých cest do Afriky setkávala s gigolem nebo že Marcus Faber, šéf německého parlamentního výboru pro obranu, je ruský agent. Další falešné zprávy tvrdily, že německá armáda plánuje mobilizovat pět set tisíc mužů pro vojenskou operaci ve východní Evropě, a objevila se rovněž informace o Německem podepsané dohodě o migraci, na jejímž základě má do země přijít 1,9 milionu Keňanů.

Pokud se ohlédneme nejen za předvolební kampaní v Německu, ale za celým posledním rokem, uvidíme, že sousední země je dalším z terčů rozsáhlé kybernetické ofenzivy vedené Ruskem již řadu let. Totéž se týká i jiných evropských států. Tato ofenziva je složena z řady často na sobě nezávislých, ale propojených operací, známých většinou pod kódovými označeními, jako je Storm-1516 (a s ní ruku v ruce jdoucí Operaci CopyCop), Doppelgänger (a jejich variantami jako Operace Overload), Undercut či Matrjoška. Některé z nich působí na světové kybernetické scéně již roky, jiné jsou relativně nové.

Přečtěte si

Zpráva moldavské tajné služby: Jak Rusko chtělo zmařit referendum o EU

Storm-1516, jeho CopyCop a další operace

Operace skupiny označované jako Storm-1516 tvoří síť sestávající z řady aktérů spojených s ruskými státními orgány, proxy organizacemi a šiřiteli zpráv různých influencerů. Poprvé na sebe skupina upozornila již v roce 2023 při ovlivňování amerických voleb, přesněji řečeno během kampaně do tamních primárek. Od té doby se zmiňuje v souvislosti s dalšími vlivovými operacemi včetně působení v Německu. Její akce bývají médii označované jako třeba CopyCop nebo dalšími jmény.

Jádrem operace skupiny Storm-1516 v případě Německa byla produkce obsahu zaštítěná Johnem Markem Douganem, bývalým floridským policejním důstojníkem, jenž v roce 2016 utekl před trestním stíháním do Ruska. Ten podle analýz serveru Correctiv stojí za sítí sto dvou stránek s profesionálním layoutem a názvy jako Berliner Wochenzeitung, Hamburger Post, Echo der Zeit nebo Widerhall, které se tváří jako obvyklé zpravodajské weby. Podle analýzy serveru NewsGuard ale publikovaly především umělou inteligencí parafrázovaný obsah pravicových médií, jako je Compact, nebo pro-ruského blogu Nachdenkseiten. Do tohoto obsahu pak byly přimíchány dezinformace a fake news. Většina těchto stránek vznikla až koncem roku 2024 a nyní již nepublikují nebo jsou zrušené.

Podle uniklých dokumentů je Dougan spojen s ruskou zpravodajskou službou GRU. Dle Washington Post spolupracuje se Skupinou 29155, spjatou se sérií sabotáží, vražd a hackerských útoků v Evropě, mezi nimiž najdeme nejen sestřelení civilního letadla malajských aerolinek MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014, ale také výbuch ve Vrběticích.

V kampani vedené Storm-1516 podpořila Dougana i další ruská organizace, takzvaný Fond boje s represemi. Ten se na webu prezentuje posláním: „Bojovat za lidská práva na celém světě, podporovat občanské aktivisty, poskytovat právní pomoc a finanční podporu obětem soudní a policejní zvůle a politického pronásledování.

Činnost nadace je zaměřena na poskytování informací, právní a jiné pomoci všem, kteří se setkali s bezprávím ze strany představitelů státu.“ V roce 2021 fond založil oligarcha a spoluzakladatel trollí farmy Agentura pro výzkum internetu Jevgenij Prigožin. Před německými volbami fond spustil několik vlastních vlivových operací koordinovaných se sítí Dougana.

Výzkumníci z organizace CeMAS ve svém reportu uvádějí jako příklad obvinění Friedricha Merze a Ursuly von der Leyen ze zneužívání dětí nebo článek o tom, že Strana zelených a Ukrajina verbují mladé lidi a přistěhovalce, aby v Německu páchali trestnou činnost.

Zatímco Douganova síť a Fond boje s represemi se starají o výrobu dezinformací, jejich distribuci podle výzkumníků zajišťuje síť jak anonymních, tak autentických účtů na Twitteru a Telegramu. Odborníci z CeMAS uvádějí, že na šíření falešných zpráv se v Německu podílel například telegramový účet Neues aus Russland 🪆📢 Alina Lipp, který sdílel nepravdivou informaci o dvoustranné migrační dohodě podepsané mezi Německem a Keňou, v jejímž rámci bude moci v příštím roce do Německa přijet až 1,9 milionu keňských pracovníků a sedm set padesát tisíc Keňanů bude mít nárok na urychlenou naturalizaci. Informace pak odkazovala přímo na jeden z Douganových webů.

Realita přitom byla jiná. Ve skutečnosti keňský ministr zahraničí Musalia Mudavadi a německá ministryně vnitra Nancy Faeser podepsali 13. září 2024 bilaterální dohodu mezi oběma zeměmi o tom, že Německo přijme legálními cestami několik tisíc kvalifikovaných keňských pracovníků, zatímco Keňa přijme zpět nelegální keňské migranty. Telegramový účet Aliny Lipp má více než sto osmdesát tisíc sledujících a tuto zprávu na něm vidělo přes padesát tisíc uživatelů.

Storm-1099 a Doppelgänger

Storm-1516 nebyla jediná ruská skupina, jež své operace namířila proti Německu a využívala k tomu webové stránky s dezinformacemi. Vedle ní se Německo stalo terčem i dalších kampaní. Mezi nimi i takzvané operace Doppelgänger, za kterou stála skupina označovaná výzkumníky Microsoftu jako Storm-1099.

Operace Doppelgänger přitom probíhá již nejméně od května 2022 po celé Evropě. Její název znamená „dvojník“ a přesně vystihuje podstatu samotné činnosti. V rámci této operace totiž útočníci vytvářejí množství falešných stránek, jež budí dojem běžných mainstreamových webů a jejich URL také tyto weby připomínají. V Německu se tak objevily například dvojníci webů Der Spiegel, Bild či T-Mobile.

Přečtěte si

Dvojníci. Po stopách prokremelské dezinformační kampaně v centru Evropy

Tyto klony legitimních webů pak přinášejí dezinformace, které se tváří jako texty původních stránek. Pro šíření obsahu z těchto falešných webů pak slouží sítě neméně falešných účtů na síti X či Facebooku. Podle zprávy německého ministerstva zahraničí z ledna roku 2024 se na jedné části operace podílelo padesát tisíc účtů na sociální síti X.

Bavorský úřad pro ochranu ústavy (BayLfV) publikoval v polovině loňského roku detailní analýzu infrastruktury používané po dobu čtrnácti měsíců v části této operace. Z dokumentu vyplývá, že prostřednictvím této infrastruktury bylo distribuováno téměř osm tisíc jednotlivých kampaní, jež mířily na více než sedm set cílových webových stránek. Jen v osmiměsíčním období, které analyzovala BayLfV, bylo takto osloveno více než tři čtvrtě milionu uživatelů.

Investigativní novináři z organizace Correctiv ve spolupráci se švédskou neziskovou organizací Qurium odhalili, že kampaň částečně spoléhá při šířené své propagandy na evropské a německé společnosti. Na investigaci se podílel i náš server, který ukázal, že součástí této operace byly i firmy s českou stopou. Podařilo se tak odhalit řetězec od ruských PR agentur, jež vytvářejí obsah, přes síť hostingových společností v Rusku, Velké Británii, Německu či Finsku až po koncové servery v Malajsii a Singapuru.

Mezi ruskými PR agenturami hraje zásadní roli především Social Design Agency (SDA). Jedná se o moskevskou firmu vedenou Iljou Gambašidzem, jenž údajně pracuje podle pokynů Sergeje Kirijenka, prvního zástupce vedoucího kanceláře ruského prezidenta. SDA se zaměřuje na strategii obsahu a vývoj narativů. Uniklé dokumenty a videonahrávky ukazují Gambašidzeho nabídku služeb na ovlivnění politických nálad v jednotlivých zemích.

Ruská IT společnost Struktura, založená Nikolajem Tupikinem, se zase měla starat především o poskytování technologické infrastruktury pro tyto kampaně, včetně registrace domén, hostingu webových stránek a komplexu botů na sociálních sítích. Obě společnosti jsou nyní na sankčním seznamu EU i USA.

Přečtěte si

Nezranitelná Aéza. Střední Evropa jako centrum dezinformační kampaně proti Západu

Matrjoška

Třetí operací, kterou jsme mohli sledovat v průběhu loňského roku nejen v Německu, ale po celé Evropě, byla takzvaná operace Matrjoška, jejíž průběh poprvé zdokumentovala skupina bot blocker (působící na síti X pod účtem @Antibot4Navalny) v září 2023. Principy Matrjošky pak detailně popsala francouzská agentura Viginum ve svém podrobném reportu.

Na rozdíl od Storm-1516 a Doppelgängera se operace Matrjoška nesoustředí pouze na samotné šíření a vytváření dezinformací, ale i na zahlcení obětí dezinformačních kampaní, jako třeba politiků nebo novinářů a případně organizací ověřujících fakta. Cílem je omezit jejich možnosti reagovat. Samotná kampaň totiž probíhá ve dvou fázích. „První skupina účtů, známá jako ‚seeders‘, zveřejňuje na platformě falešný obsah. Druhá skupina účtů, takzvaných ‚quoters‘, posléze sdílí příspěvek seederu a reakci na něj. Quoters kontaktují cílové osoby nebo organizace a žádají je, aby ověřily pravost nebo pravdivost obsahu zveřejněného seedery,“ uvádí report agentury Viginum.

Podle červnové zprávy finské společnosti Check First byla Operace Overload, rozvíjející taktiky Matrjošky, schopna zasáhnout osm set organizací z více než pětasedmdesáti zemí, mezi kterými hrály zásadní roli Francie a Německo. Check First uvádí příklad videa, jež se tvářilo, jako by bylo převzaté z německého média BR24. Smyšlený příběh videa zesměšňuje ukrajinského uprchlíka, který údajně pracoval v berlínském akváriu, a tvrdí, že tam ukradl tropické ryby, uvařil je a snědl a následně utrpěl otravu, což vedlo k jeho hospitalizaci. V záběrech lze vidět fotografii ukrajinského muže, identifikovaného jako Oleg Panasjuk. Zpětné vyhledávání obrázků odhalilo, že tato fotografie pocházela z ruské seznamky, k nalezení byla na profilu osoby s bydlištěm v Rusku.

Poté bylo video šířeno po Twitteru a účet patřící do sítě Matrjošky v jednu chvíli požádal fact-checkera BBC o jeho kontrolu. BR24 reagovalo na celou kampaň dlouhým vysvětlujícím textem. Nicméně jak pro server The New Arab uvedla Janina Lückoff, redaktorka a vedoucí týmu pro ověřování faktů v BR24, „zabývat se falešným mediálním obsahem samozřejmě omezuje naše kapacity“.

Jak upozornil server The Insider, v prosinci roku 2024 spustila síť účtů kolem Matrjošky kampaň, v níž propagovala video s protiukrajinskými prohlášeními světových akademiků. Všechna tato prohlášení ale byla vytvořena pomocí AI a klonování hlasů. Podle ruského serveru Agenstvo se síť účtů Matrjoška opět aktivovala koncem ledna 2025, kdy publikovala během tří dnů patnáct fake videí.

Přečtěte si

Větší kontrola internetu? Omezila by kriminalitu, ale za cenu svobody, míní právník

Útoky na kybernetickou infrastrukturu

Zatímco Storm-1516, Doppelgänger a Matrjoška se v Německu zaměřovaly především na šíření dezinformací, další útoky se orientovaly na kybernetickou infrastrukturu.

V roce 2023 se stala Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) obětí kybernetického útoku, při kterém byly napadeny e-mailové účty stranické centrály. Německá vláda tehdy za útok obvinila jednotku ruské vojenské rozvědky GRU, konkrétně skupinu APT28 (známou také jako Fancy Bear). Tento incident byl podle zjištění součástí širší kybernetické kampaně zaměřené na několik evropských zemí, přičemž útok na SPD byl umožněn díky dosud neznámé bezpečnostní mezeře v softwaru.

Koncem února 2024 výzkumníci z bezpečnostní společnosti Mandiant identifikovali novou vlnu útoků, tentokrát cílených na německou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) a potenciálně i další německé politické strany. Útok provedla skupina APT29 (známá také jako Cozy Bear), spojovaná s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR). Útočníci použili phishingové e-maily s falešnou pozvánkou na večeři CDU, které obsahovaly odkaz na kompromitovaný web. Po kliknutí byl stažen škodlivý program neboli malware s názvem ROOTSAW, jenž následně instaloval další škodlivý počítačový kód WINELOADER, umožňující útočníkům dlouhodobý přístup k napadeným systémům.

V reakci na tyto incidenty německá vláda v květnu 2024 povolala svého velvyslance v Moskvě Alexandra Grafa Lambsdorffa na konzultace do Berlína. Úřad pro ochranu ústavy a další německé bezpečnostní agentury pak vydaly varování všem parlamentním stranám a posílily ochranná opatření proti digitálním a hybridním hrozbám.

Odborníci se shodují, že tyto útoky jsou součástí širší ruské strategie zaměřené na získávání politických zpravodajských informací a potenciálně i na podkopávání evropské podpory Ukrajině, přičemž míra ohrožení je podle německých představitelů „vysoká jako nikdy předtím“.

Německo ostatně nebylo terčem podobného kybernetického útoku poprvé. V roce 2021 na tuto zemi mířila kampaň Ghostwriter neboli Storm-0257. Nejslavnějším útokem byl ovšem takzvaný Hack Bundestagu. Akce začala počátkem roku 2015, kdy poslanci obdrželi podvodné e-maily, které vypadaly jako zpravodajství OSN. Po kliknutí na odkaz v e-mailu došlo k instalaci malwaru, jenž se postupně rozšířil do celé parlamentní sítě. Útočníci tak získali přístup k důvěrné komunikaci poslanců, jejich harmonogramům a dalším citlivým údajům včetně počítače v kanceláři kancléřky.

Celkem bylo odcizeno přes 16 GB dat. Za útok byla podle německých úřadů rovněž zodpovědná skupina APT 28 spadající pod GRU.

Od šumu k signálu

Skupiny a agentury zapojené v informačních útocích mají podle Jamese Pammenta z Ústavu pro výzkum psychologických operací (Psychological Defence Research Institute) na Lundské univerzitě za cíl proniknout do národního bezpečnostního prostředí.

„Na první úrovni to vypadá jako rozesílání spamu. Využívají placenou reklamu, automatické komentáře a další nekvalitní metody spamování digitálních médií odkazy. Je to jako reklama a očekávají, že 95 % z toho bude ignorováno, takže se to promění na něco jako šum v pozadí. Neustálé bubnování, které je tu pořád,“ vysvětluje psychologii rozsáhlých operací pro investigaci.cz.

Na tuto část ale podle specialisty navazují další dvě. „Předpokládají, že v určitém okamžiku uživatele vyprovokují a on klikne na jeden z těchto odkazů, aby se dozvěděl více. Síť webových platforem nabízí něco pro každou cílovou skupinu – pokud potřebujete slyšet jejich narativy z Guardianu, mají k dispozici stránky dvojníků. Pokud je potřebujete slyšet z nekonvenčních médií, vytvořili tyto značky.

Vytvořili důvěryhodné prostředníky téměř pro jakékoli cílové publikum,“ říká James Pamment a dodává, že skutečným cílem je, aby dezinformace začali opakovat politici, celebrity, influenceři a vaši sousedé jako součást běžného diskurzu. Pak totiž mohou říci, že úspěšně pronikli do informačního prostředí.

Autor textu: Josef Šlerka

The post Jak Rusko útočilo na německé volby appeared first on investigace.cz.