Rada Evropské unie v úterý 21. dubna 2026 uvalila sankce na mediální platformu Euromore a nadaci Pravfond, které podle Evropské unie nesou odpovědnost za podporu kroků a politik ruské vlády. Ty podkopávají demokracii, právní stát, stabilitu a bezpečnost v Evropské unii a na Ukrajině. Mezinárodní činnost Pravfondu popsala investigace.cz v rámci mezinárodní spolupráce s dánskou veřejnoprávní televizí DR a mezinárodní investigativní sítí OCCRP.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Mezi dokumenty je mimo jiné přes 360 grantových smluv, které ukazují, že Pravfond rozdal nejméně 6,3 milionu dolarů příjemcům v Evropě, Spojených státech, Austrálii a dalších zemích. Investigace.cz prozkoumala grantové smlouvy určené žadatelům v Česku a s nimi spojenou komunikaci.

V minulosti Pravfond zaplatil obhajobu například pašerákovi zbraní Viktoru Butovi nebo zabijákovi ruské tajné služby FSB Vadimu Krasikovovi, který v Berlíně zavraždil čečenského uprchlíka, Kremlem označeného za teroristu. Několik evropských zpravodajských služeb považuje Pravfond za nástroj ruské rozvědky.

Podle mluvčí Estonské bezpečnostní služby (KAPO) Marty Tuul je Pravfond „prodlouženou rukou ruských zpravodajských služeb, která umožňuje kontrolu a řízení rusky mluvící diaspory v zahraničí,“ sdělila našemu partnerovi OCCRP. Není proto divu, že organizace Pravfond byla již v červnu roku 2023 zařazena na evropský sankční seznam v souvislosti s činy, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny.

Evropské sankce v reakci na destabilizační kroky Ruska byly zavedeny dne 8. října 2024 s cílem postihnout osoby podílející se na činnostech a politice vlády Ruské federace, které narušují základní hodnoty EU a jejích členských států, jejich bezpečnost, stabilitu, nezávislost a integritu. Režim sankcí se zaměřuje také na osoby odpovědné za hybridní aktivity Ruska namířené proti třetím zemím a mezinárodním organizacím.

V uplynulém roce jsme popsali, jak byli z Pravfondu podporováni spolupracovníci kremelských organizací i agenti ruské rozvědky a další osoby zodpovědné za hybridní vlivové operace v Evropě a na Ukrajině.

Napřiklad Alexandr Stěpanov v mailu Pravfondu připisuje snahu o své vyhoštění české „protiruské hysterii“. Připouští však, že „často i na úkor vlastního pohodlí propagoval ruský svět“, účastnil se akcí proti odstranění pomníku maršála I. S. Koněva, ale i prosovětských oslav konce druhé světové války s názvem „Nesmrtelný pluk“. Mimo to, jak v mailu udává, je místopředsedou mezinárodního hnutí Generálové světa za mír a členem proruských sdružení Klub českého pohraničí a Českomoravský slovanský svaz. Všechny tyto organizace jsou nástrojem kremelské propagandy, například původně mezinárodní organizace Generálové světa za mír byla v minulosti přímo řízena KGB a zabývala se podporou sovětských zájmů v oblasti zbrojení a zahraniční politiky.

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

The post EU uvalila další sankce na kremelskou nadaci Pravfond appeared first on investigace.cz.

Holger Roonemaa je estonský novinář, šéf investigativní sekce v Delfi Estonia a editor OCCRP. Působil jako koordinátor mezinárodního novinářského projektu Drazí krajané, do kterého se zapojilo skoro 30 světových médií včetně investigace.cz. Na základě uniklých e-mailů společně rozplétali vlivovou síť Pravfondu – ruské státní Nadace pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí.

Co všechno se dá financovat z ruského státního rozpočtu pod rouškou „ochrany krajanů“? Proč Pravfond platí právníky lidem obviněným z trestných činů? Jaké jsou reakce evropských politiků? A jaké příběhy z uniklých e-mailů s ním nejvíc zůstávají?

S Holgerem Roonemaa natáčel Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

The post Podcast Odposlech: Drazí krajané — Pravfond je součást širší pavučiny, říká koordinátor mezinárodní investigace appeared first on investigace.cz.

Asmat Šanava, majitelka restaurace Pirosmani v Karlových Varech, patří mezi klíčové osoby napojené jak na ruský organizovaný zločin, tak na ruský stát. Zajišťuje platby, zakládá firmy a propojuje mocné – včetně šéfů zločineckých klanů a lidí spojených s kremelskou nadací Pravfond. Uniklé e-maily ukazují, že pomáhala s obcházením sankcí i s platbami za právníky pro obviněné Rusy. Zkoumáme její roli v kauzách jako obhajoba Alexandra Frančettiho nebo snahy ovlivnit osud hackera Jevgenije Nikulina.

Co přesně „řeší“ žena, která si získala respekt ve světě mužů? Šéfredaktorky investigace.cz Pavly Holcové se ptá Petr Gojda. 

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

The post Podcast Odposlech: Drazí krajané — Jak se podnikatelka z Karlových Varů stala důležitou postavou pro ruský stát i zločin appeared first on investigace.cz.

Asmat Šanava, majitelka karlovarské restaurace Pirosmani, je nepostradatelnou osobou jak pro ruský organizovaný zločin, tak pro ruský stát. Pracuje jako zprostředkovatelka – zajišťuje platby, zakládá společnosti a koordinuje schůzky. Koncem devadesátých let přijela do Karlových Varů spolu se svým manželem. Ten krátce poté zemřel. Asmat Šanava však zůstala a své vazby rozšířila i na primátorku Karlových Varů.

Restaurace Pirosmani, nesoucí jméno slavného gruzínského malíře, je malý podnik. V hlavní místnosti jsou jen čtyři stoly a stěny přeplněné obrazy s fotografiemi Asmat Šanavy, na nichž pózuje s celebritami, mimo jiné i s Václavem Klausem a jeho ženou Livií. Jsou tři hodiny odpoledne a restaurace zeje prázdnotou. Obsazen je pouze jeden stůl, u kterého sedí Asmat se starším mužem. Nic nejedí ani nepijí, jen o něčem horečně diskutují. Jakmile vstoupíme, hovor utichá, společník se loučí a odchází.

V zařizování a řešení záležitostí ale Asmat Šanava pokračuje i po jeho odchodu. V přilehlé místnosti, která je od restaurace oddělena jen závěsem, začne telefonovat. Směsicí ruštiny a gruzínštiny někomu do telefonu říká: „Vyřeším to… budu tam za 30 minut.“ Do kabelky Louis Vuitton pak vhodí několik nezbytností, projde restaurací a nasedne do svého černého mercedesu zaparkovaného naproti přes ulici. Podle její sestřenice, která v restauraci pracuje jako obsluha, se v dohledné době nevrátí. „Taková už je. Prostě je celý den pryč, řeší věci,“ dodává.

Šanava a rusko-gruzínský organizovaný zločin

Restaurace Pirosmani se nachází ve strmé dlážděné ulici Kolmá v třípodlažním domě. Na stejné adrese je nebo v minulosti bylo registrováno dalších osm společností. Minimálně u tří z nich se redakci investigace.cz podařilo dopátrat, že tyto firmy patří samotným šéfům ruských kriminálních klanů, takzvaným vorům v zakoně, nebo dalším významným postavám ruského organizovaného zločinu. Další tři vysoce postavení členové ruského organizovaného zločinu figurují ve firmách, kde má Asmat Šanava podíl. 

V České republice je pro zápis sídla společnosti nutné předložit u rejstříkového soudu písemný souhlas majitele nemovitosti. Registrace těchto společností tedy nemohla proběhnout bez souhlasu majitele domu v Kolmé ulici. Majitelkou byla do roku 2006 Asmat Šanava, která tehdy dům prodala svému synovi Kosmanu Mikavovi za tři a půl milionu korun.

Gia Lapša

Asmat Šanava se dostala do kontaktu s organizovaným zločinem dávno před tím, než přijela do Karlových Varů. Během jejího pobytu v Moskvě měl u ní doma nahlášenou adresu i Gia Kvaracchelia, v podsvětí známý jako Gia Lapša a považovaný za jednoho z vlivných představitelů gruzínského organizovaného zločinu, konkrétně za vora v zakoně.

V minulosti Kvaracchelia patřil k nejbližším spolupracovníkům nechvalně proslulého Šakro Molodoje (Zacharije Kalašova alias Šakra Mladého). Na starosti měl finance, takzvaný obščak – tedy pokladnu zločinců, jež kdysi sloužila jako společný fond pro členy klanu v nouzi, později ji vorové v zakoně využívali pro své soukromé potřeby. 

Na adrese v Kolmé ulici tak byly registrovány firmy, v nichž figurovala i tato jména:

Besik Sočinský

V roce 1998 koupil manžel Asmat Šanavy, Konstantin Mikava, v Karlových Varech třetinový podíl ve firmě RANimpex, a stal se tak jejím největším podílníkem. Dalším podílníkem byl Bessiki Bachsaliani, vor v zakoně ze Soči. Přestože Konstantin Mikava zemřel už v devadesátých letech, ve firmě je stále veden jako společník. Firma je od roku 2020 v likvidaci. 

Levan Džangveladze

Džangveladze byl vlivnou postavou v gruzínském podsvětí a proslul především jako bratr Meraba Džangveladzeho, jednoho z nejvýznamnějších vorů v zakoně v postsovětském prostoru, jenž vystupoval i pod jménem Merab Suchumsky. Levan působil mezi lety 2010 a 2022 jako ředitel a spolumajitel ve firmě VIOLETA trade, založené v roce 2010.

Ačkoli titul vora sám nikdy nenesl, hrál klíčovou roli v organizaci svého bratra, zejména v oblasti legálních a pololegálních obchodních aktivit. Právě proto, že nebyl korunovaným vorem v zakoně, se na něj nevztahoval vorský kodex. Mohl tedy nakládat s financemi klanu, zakládat firmy a provádět finanční machinace.

Levan i Merab Džangveladze stáli v čele klanu Kutaisi. Odborník na ruský organizovaný zločin Mark Galeotti klan popisuje ve své knize Vor v zakoně jako „nejrozsáhlejší zločineckou bandu Gruzínců v Rusku“. Podle Galeottiho do této skupiny patřilo kolem roku 2010 okolo padesáti vorů v zakoně a početná řada dalších gangsterů aktivních po celé Evropě. 

Levan Džangveladze byl v roce 2024 zastřelen na ulici v centru Tbilisi. Jeho rodina prohlásila, že šlo o obchodní spor.

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

Dato Tobolskij 

Další vor v zakoně, David Gvadžaja, měl od roku 2009 firmu s názvem Dalida, zapsanou se sídlem v domě, kde se nachází restaurace Asmat Šanavy. Gvadžaja, gruzínský zločinecký boss, byl ve světě organizovaného zločinu rovněž známý jako Dato Tobolskij. Působil v Rusku, zejména v oblasti Ťumeň a Tobolsk. V roce 1997 byl korunován za vora v zakoně.

V roce 2012 se Gvadžaja přestěhoval do České republiky. O tři roky později byl požádán, aby zde vymohl peníze. Na schůzce v pražském hotelu Jalta se představil jako vor v zakoně a dlužníkovi začal vyhrožovat násilím. Následně zavolal s tím, že „pokud mu záleží na tom, aby jeho synové zůstali naživu, ať odprosí“. Poté byl zatčen a v roce 2016 odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 1 za vydírání k vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.

Ve firmě Dalida byl Gvadžaja zapsán i po svém vyhoštění, a to až do roku 2018. V roce 2022 zemřel v Turecku na komplikace spojené s nakažením covidem-19.

VIDEO: David Gvadžaja, známý jako Dato Tobolský, byl v roce 2016 po vyhoštění z České republiky deportován na Ukrajinu. Ve videu uvádí, že dorazil z Česka, kde žil pět až šest let.

Zda Asmat Šanava kromě poskytování adresy a spolupodílnictví ve firmách pro lidi z organizovaného zločinu dělala ještě něco jiného, nevíme. Naše zdroje z prostředí ruského organizovaného zločinu se k této osobě odmítají vyjadřovat. Nicméně naznačují, že patří k jedné z mála žen, jimž se podařilo získat respekt lidí z kriminálního světa neboli postavení ženy, která pomáhá „řešit“ věci, jež ve světě ruského organizovaného zločinu mívají vdovy po vorech v zakoně.

Majitelka karlovarské restaurace Pirosmani ale nemá dobré vztahy pouze s kriminálním světem. Jak ukazují uniklé e-maily ruské organizace Pravfond, jež investigace.cz získala v rámci projektu Drazí krajané, Šanava představuje cenný přínos minimálně pro tuto ruskou státní instituci.

Pravfond je nadace na podporu a ochranu práv Rusů žijících v zahraničí. Podle v minulosti uniklé interní dokumentace měla tato nadace ve svém vedení několik agentů ruské rozvědky SVR a financuje jak prokremelskou propagandu v Evropě, tak i právní náklady spojené s obhajobou ruských občanů. V minulosti tak Pravfond zaplatil obhajobu například pašerákovi zbraní Viktoru Butovi nebo zabijákovi ruské tajné služby FSB Vadimu Krasikovovi, který v Berlíně zavraždil čečenského uprchlíka, Kremlem označeného za teroristu. 

V Evropské unii je organizace Pravfond coby nástroj prokremelské propagandy na sankčním seznamu od června 2023.

V jedné z uniklých konverzací Pravfondu byla Šanava doporučena jako osoba, která může pomoci s vyřizováním plateb, neboť po uvalení sankcí byly finanční transakce této organizace směřující do zemí EU na právní obhajobu významných Rusů komplikované. Díky uniklým mailům z Pravfondu víme, že se tak minimálně jednou stalo – Pravfond se skutečně obrátil na Šanavu, aby zajistila platbu za právní obhajobu Alexandra Frančettiho. Ten byl v České republice zatčen a obviněn z terorismu. Prokurátoři se domnívali, že Frančetti pomáhal Rusům při anexi Krymu tím, že předával informace ruské armádě a podnikal diverzní akce.

Plánem bylo poslat peníze na ruský bankovní účet Asmat Šanavy. Jelikož by se jednalo o bankovní převod v rámci ruského finančního systému, evropské instituce by jej neměly jak zaznamenat či vyhodnotit jako podezřelý. Po obdržení peněz by Šanava vybrala hotovost ze svého českého bankovního účtu a platbu by přímo předala dvěma českým advokátkám zastupujícím Frančettiho.

Není jasné, zda byl plán realizován a zda právničky platbu obdržely. Evidentní je ovšem fakt, že obě ženy, které měly tuto platbu za obhajobu Frančettiho obdržet, svého klienta před soudem zastupovaly, a to i v době, kdy uprchl do Ruska. V Česku byl nakonec odsouzen k deseti letům trestu v nepřítomnosti.

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Šanava řeší Nikulina

Podle Českého rozhlasu se Asmat Šanava angažovala i v kauze ruského prominentního hackera Jevgenije Nikulina. Ten byl zadržen v Česku v roce 2017 a nakonec vydán do USA. Přestože jeho extradice do Spojených států byla pravděpodobnější, Rusko usilovalo o jeho návrat do Moskvy. 

Role Šanavy měla být následující: na pokyn svých ruských kontaktů zprostředkovat finanční nabídku na právní zastupování či lobbying tehdejšímu spolupracovníkovi ministra spravedlnosti Stanislavu Mečlovi. Jednání však ztroskotala na vzájemných požadavcích ohledně záruk a finančních podmínek. Šanava přiznala novinářům z rozhlasu, že byla požádána svými „přáteli z Ruska“ o pomoc, konkrétní jména však odmítla uvést. 

Šanava a její angažmá v městských projektech

Asmat Šanava se na sociálních sítích ráda prezentuje jako dlouholetá známá primátorky Karlových Varů Andrey Pfeffer Ferklové. Sdílí společné fotografie i videa, často s komentáři jako „díky za 15 let krásného přátelství“. Primátorka Ferklová naproti tomu tvrdí, že o Šanaviných kontaktech na ruský organizovaný zločin neměla žádné informace a že se spolu vídají jen výjimečně. „Nepovažuji ji za přítelkyni,“ odpověděla redakci investigace.cz.

Přesto se obě ženy setkaly i v pracovním kontextu – například při projednávání záměru ohledně pronájmu karlovarského letního kina. O jeho provoz měl zájem nejen spolek tamních patriotů Letňák žije, ale i nově založená firma World Line Education LTD s.r.o., kterou vlastní Šanava a její syn Kosman Mikava. Na dotaz, zda měla k dispozici informace, že se zájemci o provoz kina budou muset prokázat penězi, Šanava krátce po založení nové společnosti Karlovarskému Deníku sdělila: „Ano, já měla tyto informace z radnice a tam jsem se také dozvěděla, že ten druhý zájemce peníze nemá.“

Zájem Asmat Šanavy o kulturní nemovitosti v okolí letního kina není ničím novým. V roce 2023 spoluvlastnila firmu KV Poštovní dvůr, pojmenovanou podle sousední budovy. Ta však o rok a půl později přešla do likvidace. Důvodem mohlo být i to, že spolumajitel této společnosti, gruzínský občan Iohanan Eligula, byl v USA zatčen agenty FBI za pokus prodat protiletadlové střely a legalizovat půl milionu dolarů hotovosti.

Asmat Šanava se v telefonickém rozhovoru k našim otázkám vyjádřila následně: 

„Ano, Vaše otázky jsem zaslala své právničce a za žádných okolností na ně nebudu odpovídat, protože to nepovažuji za vhodné. Pokud má někdo nějaké otázky, nebudu odpovědi sdělovat novinářům – ať se mě zeptá přímo příslušný orgán, a tím to hasne.“

Autorky textu: Pavla Holcová, Kristina Vejnbender

The post Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu appeared first on investigace.cz.

Když byl v Praze zadržen ruský občan Alexandr Frančetti kvůli podezření ze založení ozbrojené skupiny během anexe Krymu, urgentně hledal někoho, kdo by zaplatil jeho advokátům za obhajobu. Peníze mu přislíbila ruská státní organizace pro obhajobu práv Rusů v zahraničí Pravfond, která je kvůli napojení na ruské tajné služby a šíření propagandy na evropském sankčním seznamu. Zbývalo jen vymyslet, jak obejít sankce a zaplatit české advokáty v době, kdy veškeré transakce původem z Ruska jsou pod přísným dohledem.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V září 2021 zadržela policie na pražském letišti ruského občana Alexandra Frančettiho (Alexander Franchetti). Zatčen byl na základě mezinárodního zatykače vydaného Ukrajinci. Podle něj byl Frančetti terorista, který těsně před začátkem anexe založil na Krymu ozbrojenou záškodnickou skupinu. Ta se podle obžaloby na Krymském poloostrově podílela na „ozbrojených útocích proti ukrajinským vládním silám, civilnímu obyvatelstvu a kritické infrastruktuře“.

Frančetti žil od roku 2000 v Praze, kde měl několik firem a živil se jako fitness trenér. U soudu odmítl veškerá obvinění a hájil se tím, že do Sevastopolu dorazil po začátku ruské anexe, aby bránil svoji rodinu a majetek před válkou. Pražský městský soud Frančettiho vydání do Ukrajiny původně připustil, usnesení ale zrušil vrchní soud. Jak informoval irozhlas.cz, podle soudců byl důvodem probíhající válečný konflikt v Ukrajině. Krátce po prvním rozhodnutí totiž Rusko napadlo Ukrajinu. 

Svobody si ale Frančetti neužil. Obratem ho zadrželi policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu a obvinili jej ze založení teroristické skupiny. Soud ho ale zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů, přestože jeho výpověď považoval za nevěrohodnou. Jeho právníci totiž předložili účelová potvrzení o Frančettiho ubytování v moskevském hotelu a o návštěvě lékaře v období od 22. do 27. února 2014. Tedy z doby, kdy měl podle obžaloby být na Krymu. Tato potvrzení zafungovala jako důkaz toho, že Frančetti se anexe Krymu nemohl účastnit. Byl proto propuštěn na svobodu a na konci října okamžitě utekl přes Maďarsko a Srbsko do Ruska.

Důkazy o tom, že se Frančetti v uvedené době nacházel na Krymu, přitom byly na dosah. Jak se později vyjádřil pro ruská média, na Krymu vybíral ze svého českého účtu peníze. „Mimochodem, toto byl u soudu ten nejnebezpečnější okamžik – zablokovali mi totiž bankovní účet, ale kdyby se podívali na samotné transakce, tak by zjistili, že jsem během pobytu na Krymu vybral peníze. A to kdyby zjistili, už by mě nepustili. Měl jsem zkrátka štěstí – byla to jejich blbost,“ vysmíval se Frančetti české spravedlnosti.

Jeho obhájkyně Petra Karbanová k výtkám soudu, že v případě moskevského pobytu se jednalo o nedůvěryhodná potvrzení, později uvedla, že obžalovaný má právo se hájit, jak uzná za vhodné. „Tedy pravdou i nepravdou,“ prohlásila pro irozhlas.cz. Kauza se znovu projednávala a v srpnu 2024 byl Frančetti odsouzen k pěti letům odnětí svobody v nepřítomnosti. Odvolací soud později zvýšil trest na deset let a vyhoštění z Česka.

České advokátky a obcházení sankcí

Během pobytu ve vazbě vystřídal Alexander Frančetti několik právníků. Práce s ním totiž nebyla úplně jednoduchá. 

Český advokát ruského původu Denis Kašicyn, specialista na trestní právo, si Pravfondu stěžoval na komplikovanou komunikaci s klientem. Frančetti podle něj opakovaně žádal o podávání stížností jak na státního zástupce, tak na policii, což by podle právníka případu spíše škodilo. „Od svého zadržení už Frančetti oslovil šest advokátů,“ poznamenal ve svém popisu trestního řízení dne 12. května roku 2022. Podle Kašicynových slov s ním Frančetti rozvázal spolupráci v květnu. Že by jeho služby byly placeny z prostředků Pravfondu, si není Kašicyn podle svých slov vědom. 

Na doporučení své bývalé manželky Nany Frančetti a její přítelkyně Asmat Šanavy, majitelky karlovarské restaurace, si pak Frančetti najal dvě české advokátky – výše zmíněnou Petru Karbanovou z Prahy a Lenku Šrámkovou z Karlových Varů. Posledně jmenovaná je podle zjištění redakce investigace.cz rovněž advokátkou Šanavy.

Ruský Pravfond, který poskytl peníze na Frančettiho obhajobu formou „grantu“, je nadace pro podporu a ochranu práv Rusů žijících za hranicemi. Podle v minulosti uniklé interní dokumentace měla tato nadace ve svém vedení několik agentů ruské rozvědky SVR a financuje jak prokremelskou propagandu v Evropě, tak i právní náklady spojené s obhajobou ruských občanů. V minulosti tak Prafond zaplatil obhajobu například pašerákovi zbraní Viktoru Butovi nebo zabijákovi ruské tajné služby FSB Vadimu Krasikovovi, který v Berlíně zavraždil čečenského uprchlíka, Kremlem označeného za teroristu.

Několik evropských zpravodajských služeb považuje Pravfond za nástroj ruské rozvědky. Podle mluvčí Estonské bezpečnostní služby (KAPO) Marty Tuul je Pravfond „prodlouženou rukou ruských zpravodajských služeb, která umožňuje kontrolu a řízení rusky mluvící diaspory v zahraničí,“ sdělila OCCRP. Není proto divu, že organizace Pravfond byla v červnu roku 2023 zařazena na evropský sankční seznam.

„Nadace byla založena k financování vlivových operací pod záminkou boje proti diskriminaci,“ uvedla Marta Tuul, mluvčí KAPO. Normunds Mežviets, ředitel Lotyšské státní bezpečnostní služby, novinářům OCCRP řekl, že jeho agentura vyšetřuje Pravfond již několik let. „Viděli jsme, že jsou s tímto fondem spjaty osoby, které se sice prezentují jako nezávislé, řekněme jako experti, výzkumníci či zaměstnanci tohoto fondu, ve skutečnosti jsou to ale důstojníci ruských zpravodajských služeb,“ prohlásil Mežviets. 

Ředitel Pravfondu Alexandr Udalcov ani jeho zástupce Vladimir Pozdorovkin na žádosti investigace.cz o komentář nereagovali.

Jak zaplatit právničky ze sankcionovaných fondů?

Skutečnost, že peníze pocházely z grantu Pravfondu, by podle Frančettiho mohla české advokátky poškodit. V dopisu z 27. prosince roku 2022 píše: „Za sebe dodám, že při osobním setkání s fondem jsem uvedl, že jakékoli oficiální zaslání peněz na účet P. Karbanové a L. Šrámkové je pro ně samotné extrémně nebezpečné, protože existuje zákonný zákaz přijímání peněz z Ruské federace.“ 

Frančetti se pravděpodobně trochu nepřesně odvolává na sankční balíček EU z roku 2022, který omezuje bankovní vklady fyzických i právnických osob, subjektů či orgánů, jež sídlí mimo Unii a jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami s bydlištěm v Rusku. To se týká vkladů s horní hranicí sto tisíc eur. Frančetti zároveň zmiňuje napjatou politickou situaci mezi Ruskem a Českem. „Proto považuji za správné a bezpečné převést uvedené prostředky prostřednictvím spolehlivých osobních kanálů s tím, že advokátky vystaví písemné potvrzení o přijetí peněz,“ varoval Pravfond.

Pokus první – přes propagandistu

Peníze na úhradu služeb obou právniček a překladatelky poslal Pravfond na žádost Frančettiho na účet ruského občana Alexandra Barabanova, který tehdy žil v Praze. Barabanov tak obdržel částku ve výši 2,1 milionu rublů (v té době 745 710 tisíc korun) na uhrazení služeb dvou českých advokátek a soudní překladatelky. Peníze Barabanovovi přišly na jeho ruský bankovní účet, odkud si je následně hodlal převést na český účet. 

Frančetti si však tuto operaci později rozmyslel. Důvodem bylo jeho zjištění, že proti Barabanovovi byla v té době zahájena trestní řízení.

V roce 2024 ho na příkaz Ministerstva vnitra nakonec Česko vyhostilo. Podle odůvodnění ministerstva Barabanov ohrožoval bezpečnost státu šířením prokremelských dezinformací o tom, že Rusové v Ukrajině čelí pronásledování ze strany fašistů nebo že se v Ukrajině už od roku 2000 připravovaly „akce fašistů a nacistů“, kteří následně převzali moc v zemi. Na své facebookové stránce Barabanov rovněž napsal, že Frančettiho zatčení proběhlo „na základě obvinění falzifikovaného Ukrajinci“. 

Pokus druhý – nic nepodepíšeme

Peníze tak měl Barabanov vrátit na účet Pravfondu. Frančetti ale mezitím zorganizoval další plán. Chtěl využít své kontakty v Karlových Varech a peníze poslat oběma advokátkám přes Asmat Šanavu. Ta má ruské a gruzínské občanství a dlouhodobě žije v Karlových Varech, kde provozuje restauraci Pirosmani. Tento plán vyplývá z již zmiňovaného dopisu z prosince 2022, který Frančetti poslal Pravfondu. Jak se totiž ukázalo, Šanava má kromě ruského občanství i účet v ruské bance, převod peněz tedy mohl proběhnout v rámci Ruska bez pozornosti českých úřadů. Šanava by pak peníze vybrala ze svého českého účtu a vyplatila je v hotovosti. 

Po převzetí peněz měly české právničky vystavit Pravfondu potvrzení o přijetí platby. To však obě odmítly, alespoň podle toho, co píše v dopise určeném speciálnímu ruskému velvyslanci Alexandru Nurizademu ředitel Pravfondu Aleksandr Udalcov. Prý by takové potvrzení mohlo poškodit jejich „pověst a kariéru, pokud by se ‚dostalo do rukou třetí strany‘“. Vyjednávání přitom probíhala v červenci 2023, tedy v době, kdy už byl Pravfond zařazen na Evropský sankční seznam. 

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Redakce investigace.cz požádala advokátky Petru Karbanovou, Lenku Šrámkovou, zprostředkovatelku plateb Asmat Šanavu a odsouzeného Alexandra Frančettiho o vyjádření k našim zjištěním, ale neobdržela žádnou odpověď. 

Pokus třetí – půjčka jen na oko

Zmiňovaná korespondence šéfa Pravfondu z července 2023 dále vysvětluje, že „zařazení Pravfondu na evropský sankční seznam zřejmě advokátky ještě více vylekalo“, jak uvádí Udalcov a dodává, že jejich postoj mu nedává smysl. „Vždyť v otevřené korespondenci s fondem advokátky předložily faktury za obhajobu s podrobným rozpisem poskytnutých služeb,“ píše ředitel. 

Podle jeho dalších slov české advokátky navrhly dvě řešení: buď obdrží hotovost od Šanavy „z ruky do ruky“, tedy bez jakéhokoli potvrzení, nebo Šrámková vystaví doklad o převzetí peněz pod záminkou, že se jedná o splacení půjčky. Udalcov však obě varianty označuje jako nepřijatelné pro Pravfond. Redakci není známo, zda a jakým způsobem byly advokátky nakonec zaplaceny. Jisté je pouze to, že Petra Karbanová zastupuje Frančettiho dodnes – i v jeho nepřítomnosti.

Podle České advokátní komory je advokát povinen zjistit, zda klient nebo osoba ve vlastnické a řídící struktuře klienta nepodléhá mezinárodním sankcím. V případě, že klient podléhá sankcím, advokát má povinnost nahlásit tuto skutečnost příslušným úřadům. Pokud se však jedná o poskytování právních služeb, přednost má právo na obhajobu a advokát smí spolupracovat se sankcionovanou osobou či organizací.

Podle ředitelky estonského Odboru sankcí a strategické kontroly vývozu Kadri Elias-Hindoally se tato výjimka vztahuje pouze na obhajobu samotné sankcionované osoby. „Pokud jde o postup, kdy byly prostředky z tohoto fondu použity k úhradě právních výdajů úplně jiné třetí osoby, pak se jednoznačně jedná o porušení sankcí, jak konstatoval i soud zde v Estonsku, a na tuto situaci se žádná výjimka rozhodně nevztahuje,“ podotýká.

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

Překladatelka M. P., která mimo jiné měla na starosti překlad potvrzení o údajném pobytu a léčbě Frančettiho v Moskvě během obsazení Krymu, peníze od Šanavy přijala a prohlášení o přijetí platby podepsala. Konkrétně se jednalo o dvanáct tisíc korun. Za své další služby poskytnuté v průběhu roku 2021 pak překladatelka obdržela necelých čtyřicet tisíc korun z grantu Pravfondu, o který požádala Frančettiho dcera Dia. Překladatelka se odkázala na povinnost zachovávat mlčenlivost a vyjádření nám neposkytla.

Samotný Frančetti se v ruských médiích dodnes prezentuje jako český vězeň svědomí. „Psychologické násilí, tlak, nepřítomnost medicínské péče a odpovídající stravování,“ takto popsal Frančetti české podmínky ve vazbě poté, co dorazil do Ruska. V druhé půlce minulého roku pak založil sbírku na uhrazení svých zdravotních komplikací, které údajně vznikly během pobytu v českém vězení, kde ho podle jeho slov chtěli otrávit.

Autorka textu: Kristina Vejnbender

The post Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů? appeared first on investigace.cz.

V průběhu několika let uplynulých od začátku války v Ukrajině investovala ruská státní nadace na podporu práv Rusů v zahraničí Pravfond desítky tisíc eur do právnických služeb ruským občanům v Česku. Mezi příjemci byli i lidé obvinění z terorismu, špionáže nebo hackerské činnosti. Investigace.cz spolu s dalšími 27 partnerskými redakcemi získala přístup k souboru uniklé korespondence i dokumentů Pravfondu a prozkoumala žádosti o granty, stejně jako komunikaci s nimi související.

Šéf ruských krajanů

Koncem ledna 2023 obdržel Alexandr Stěpanov od českého ministerstva vnitra dopis o vyhoštění. Měl měsíc na to, aby se sbalil a odstěhoval ze země, kde prožil skoro šestnáct let. Stěpanov působil od roku 2018 jako předseda Koordinační rady ruských krajanů žijících v ČR, tedy kremelské instituce, která šíří v Česku propagandu. Podle české kontrarozvědky BIS představoval pro zemi bezpečnostní riziko.

„V několika obsáhlých, mnohastránkových dopisech, jež mi byly zaslány, není uvedeno nic konkrétního, ani odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pouze to, že jsem osobou, která představuje hrozbu pro bezpečnost českého státu,“ popisuje Stěpanov v mailu, který 9. února 2023 v reakci na obdržený dopis zaslal Pravfondu. „Dále se uvádí, že informace jsou tajné a nejsou předmětem diskuse. Jediné, co se dá vyčíst z posledních čtyř řádků osmi stránek, je to, že jsem se často setkával s pracovníky ruského velvyslanectví (kteří byli vyhoštěni),“ pokračuje popis úřední obsílky. V předmětu Stěpanova mailu stálo „Lidská práva v Česku“.

Stěpanov se proti rozhodnutí českých úřadů chtěl bránit. Ve svém dopise žádal Pravfond o finanční podporu, kterou by využil k zaplacení nákladů na advokáta. „Mým jediným zdrojem příjmu je důchod, ten si však nemohu z Ruska nechat zaslat. Pošta a finanční převody z České republiky do Ruska a zpět jsou pozastavené,“ píše ve stejném mailu. 

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že v průběhu roku 2023 získal Stěpanov finance na úhradu služeb svého právníka v celkové hodnotě 15 800 dolarů, v té době tedy přes 350 tisíc korun. 

Městský soud v Praze se pak v květnu 2023 Stěpanova zastal – směl v Česku zůstat. Soud uvedl, že „neurčitost tvrzení zpravodajské služby mu znemožňuje učinit si představu o věrohodnosti poskytnutých informací“. Tajná služba totiž odmítla objasnit, jak na důkazy proti Stěpanovovi přišla. Podle BIS se podílel na „ruských krajanských aktivitách, jež směřovaly k podpoře státních zájmů režimu Vladimira Putina“. Komise ministerstva, která o vyhošťování rozhoduje, podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ji ale označil za neodůvodněnou. 

Stěpanov v mailu Pravfondu připisuje snahu o své vyhoštění české „protiruské hysterii“ a vysvětluje, že se sice aktivně angažuje ve veřejném prostoru, nicméně nikdy žádné zákony neporušil. Připouští však, že „často i na úkor vlastního pohodlí propagoval ruský svět“, pravidelně navštěvoval akce pořádané ruským velvyslanectvím, kde se mimo jiné setkával s českými politiky, účastnil se akcí proti odstranění pomníku maršála I. S. Koněva, ale i prosovětských oslav konce druhé světové války s názvem „Nesmrtelný pluk“. Mimo to, jak v mailu udává, je místopředsedou mezinárodního hnutí Generálové světa za mír (dnes v likvidaci) a členem proruských sdružení Klub českého pohraničí a Českomoravský slovanský svaz. Všechny tyto organizace jsou nástrojem kremelské propagandy, například původně mezinárodní organizace Generálové světa za mír byla v minulosti přímo řízena KGB a zabývala se podporou sovětských zájmů v oblasti zbrojení a zahraniční politiky. 

Informace, které soudu chyběly, aby mohl potvrdit rozhodnutí o vyhoštění Stěpanova, BIS následně poskytla. Soud tak o rok později, v červnu 2024, vyhoštění Stěpanova potvrdil. Stěpanovův zástupce pro Aktuálně.cz uvedl, že se vyhoštěný může bránit kasační stížností, nicméně neví, zda tak hodlá učinit. Jestli se Stěpanov rozhodl podat stížnost vůči rozhodnutí, se redakci nepodařilo zjistit.

Aby mohl za právní zastoupení v Česku zaplatit, musel vyřešit zásadní problém – jak do země dostat peníze od ruského Pravfondu, který je od června 2023 na evropském sankčním seznamu. 

Uniklé dokumenty ukazují, že smlouvu o převodu financí podepsala Stěpanovova dcera žijící v Omsku. Pravfond jí skutečně v květnu 2024 peníze převedl na ruský bankovní účet a zároveň máme potvrzení, že alespoň část grantových peněz přeposlala svému otci do Prahy. 

Využití známých nebo příbuzných v Rusku je oblíbeným způsobem, jak převést peníze tak, aby nebyly dohledatelné evropskými finančními úřady. Z uniklých e-mailů Pravfondu navíc vyplývá, že po začátku války a následně po uvalení sankcí se tento způsob převodu stal běžnou praxí.

Stěpanova zastupovala právní kancelář Rytikov a Utěšený Legal. Viktor Rytikov se na dotaz redakce vyjádřil, že je vázán mlčenlivostí, a proto nemůže komentovat ani fakt, zda Stěpanova zastupoval – jeho jméno je přesto uvedeno jak v rozsudku, tak v prohlášení pro média. Na další dotaz, zda si byl vědom toho, že byl placen z rozpočtu sankcionovaného Pravfondu, redakci odpověděl, že postupoval v souladu se všemi relevantními právními předpisy.

Podle České advokátní komory je povinností advokáta zjistit, zda klient nebo osoba ve vlastnické a řídící struktuře klienta nepodléhá mezinárodním sankcím. Pokud ano, musí to advokát nahlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAU). Jestliže se však jedná o poskytování právních služeb, přednost má právo na obhajobu a advokát se sankcionovanou osobou či organizací spolupracovat smí.

Estonské úřady řešily podobný případ a podle ředitelky estonského Odboru sankcí a strategické kontroly vývozu Kadri Elias-Hindoalla se taková výjimka vztahuje pouze na obhajobu samotné sankcionované osoby. „Pokud jde o postup, kdy byly prostředky z tohoto fondu použity k úhradě právních výdajů úplně jiné třetí osoby, pak se jednoznačně jedná o porušení sankcí, jak konstatoval i soud zde v Estonsku, a na tuto situaci se žádná výjimka rozhodně nevztahuje,“ podotýká ředitelka odboru.

Novinářka a disidentka

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že minimálně od roku 2015 čerpala několik grantů Pravfondu v celkové výši 64 tisíc eur (podle dnešního kurzu je to přes 1,59 milionu korun) i redakce ruskojazyčného pražského týdeníku Pražský telegraf, který vznikl v roce 2002. Šéfredaktorkou novin byla od začátku běloruská disidentka Natalia Sudlianková – Česko ji před měsícem vyhostilo jako agentku ruské vojenské rozvědky GRU. 

Vyjma vedení Pražského telegrafu současně působila v Rádiu Svobodná Evropa a psala i pro další česká média. Sudlianková byla vnímána jako bojovnice za práva Bělorusů a pod pseudonymem Natalia Korneljuk publikovala mimo jiné i články odhalující korupční kauzy spojené s ruskými vysokými úředníky a jejich majetky v Česku. V roce 2011 vydala text, v němž odhalila korupci tehdejšího ministra průmyslu Sverdlovské oblasti.

Podle českého novináře Ondřeje Soukupa i novinářů ruského investigativního centra Dossier zároveň patřila k hlavním lobbistům ruského koncernu Rosatom, jenž se v minulosti ucházel o dostavbu jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Nakonec ji česká tajná služba BIS v roce 2025 označila za bezpečnostní riziko, což vedlo k jejímu vyhoštění a zařazení na český sankční seznam jako spolupracovnici ruské vojenské rozvědky GRU. 

První grant od Pravfondu získala redakce Pražského telegrafu v červnu 2015, přestože Pravfond za tímto účelem kontaktovala již v roce 2012 – z dokumentů, které má investigace.cz k dispozici, ale není jasné, zda tato žádost o finanční podporu byla úspěšná, či ne. Grant z června 2015 trval jeden rok a činil 20 000 eur, což podle tehdejšího kurzu představovalo přibližně 544 000 Kč. Peníze byly určeny na vydávání legislativní přílohy a také pravidelného sloupku „Ochraň svá práva“, obojí se tematicky týkalo obhajoby práv ruských krajanů v zahraničí.

Redakce si z těchto prostředků rovněž platila právníka, jenž poskytoval právní poradenství ruským občanům žijícím v Česku. V pravidelných reportech pak o obsahu těchto konzultací informovala Pravfond.

V roce 2016 a 2017 následovaly za účelem financování stejného projektu další dva granty, celkem ve výši 20 tisíc eur. V letech 2020 a 2021 dostala redakce grant ve výši 12 tisíc eur ročně, opět na sloupek „Ochraň svá práva“ a právní poradenství. Grantové smlouvy za roky 2018 až 2020 se nám v uniklých dokumentech nepodařilo dohledat. 

Noviny přestaly vycházet v roce 2021, poslední příspěvek na sociální síti VKontakte pochází ze srpna 2023. 

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Žadateli o granty Pravfondu byli za redakci Bělorus Michail Čepelov, manžel Sudliankové, tehdy jednatel společnosti PR-aspekt International, která Pražský telegraf vydávala, a jeho syn Denis Čepelov, majitel zmíněné firmy. 

Michail Čepelov byl v letech 2009 až 2020 jednatelem společnosti Pilsen Estates s.r.o, která vlastnila pozemky plzeňských hutí, a také členem správní rady Nadačního fondu Rusko-české smíšené obchodní komory. Otec ani syn Čepelovi nebyli na sankční seznam zařazeni.

Manžel Sudliankové Michail Čepelov a výkonná ředitelka Pražského telegrafu Julia Gucul byli zároveň členy spolku Koordinační rada ruských krajanů. Nejde však o oficiální organizaci pod správou ruských úřadů, nýbrž o její „dvojče“, jež založila Sudlianková v roce 2015. Podle informací novinářů z Pražského Expressu, dalšího ruskojazyčného periodika vydávaného v Praze, se Sudlianková původně ucházela o post předsedkyně ruské státní Koordinační rady místo tehdejší šéfky Ludmily Vondruškové. Když neuspěla, založila vlastní organizaci se stejným názvem. Vondruškova toto chování označila za „spiknutí a zradu“.

O rok později, v květnu 2016, napsal Pravfondu šéf Ruského domu v Mariánských Lázních Sergej Komkov rozhořčený dopis, v němž uvedl, že Sudlianková se snaží rozkolísat skutečnou Radu a záměrně vyvolává spory s představiteli českých a slovenských veteránských organizací. Současně Pravfond požádal, aby s Pražským telegrafem a Sudliankovou přestal spolupracovat. 

Sudlianková odletěla na začátku května do Moskvy. Její e-mailová adresa nefunguje, její manžel ani jeho syn na dotazy redakce do vydání tohoto textu nereagovali. 

Ajťák

V polovině října roku 2023 byl na pařížském letišti zadržen ruský občan Oleg B. (redakce zná jeho identitu). Dlouhodobě žil v Praze, ale pracoval jako IT technik pro českou pobočku francouzské polostátní zbrojovky Thales Group. Francouzská prokuratura ho obvinila z vývoje a šíření ransomwaru Ragnar Locker a založení hackerské skupiny, která tento vyděračský software využívala při cílených kybernetických útocích po celém světě. 

Ransomware s tímto názvem se poprvé objevil v roce 2019 a byl známý sofistikovanými metodami infiltrace svých cílů. Útočil především na velké firmy a infrastrukturu různých institucí. Oleg B. se měl podle vyšetřovatelů podílet nejen na vývoji Ragnar Lockeru, ale také na samotných útocích. Skupina se v médiích proslavila útoky mimo jiné na portugalského státního dopravce TAP a izraelskou nemocnici. Napadla však i francouzskou námořnickou firmu CMA-CGM a několik dalších francouzských komerčních firem.

Dopadení hackerské skupiny, o němž informoval i Europol, podle vyšetřovatelů umožnily příspěvky na ruskojazyčném hackerském fóru Exploit, kde se uživatel, kterého policie později identifikovala jako Olega B., ransomwarem chlubil. Samotný Oleg tvrdí, že mail provázaný s tímto uživatelským jménem před deseti lety přestal používat poté, co byl napaden. Svou vinu dodnes popírá. 

První analýza jednoho z počítačů zabavených při domovní prohlídce sice odhalila stopy ransomwaru Ragnar Locker, druhá, provedená o několik měsíců později, však podle Olega B. a jeho právníka Frédérica Belota potvrdila, že šlo o falešný poplach způsobený antivirovým programem. 

Na podporu své neviny dále uvádí, že navzdory svým IT znalostem nebyl vývojářem, ale „devopsem“ (zkratka pro Development a IT Operations) – tedy nevytvářel programy pro společnost Thales, ale staral se o správu IT systémů.

Podle jeho manželky je obyčejný ajťák, který „nemá žádné peníze“ a jeho rodina „bydlí v podnájmu“. „Každý, kdo Olega osobně zná, potvrdí, že spojovat ho s hackery je naprostý nesmysl,“ napsala Jevgenija v telegramovém kanálu, k němuž má redakce přístup, na podporu svého manžela. Zprávu o zadržení Olega chtěla rozšířit na sítích, aby spustila crowdfunding s cílem vybírání peněz na jeho obhajobu. 

Nicméně o měsíc později, v polovině listopadu 2023, do Pravfondu dorazila její žádost o grant ve výši 15 000 eur (tehdy 360 tisíc korun) na pokrytí nákladů na obhajobu. Podle vyjádření samotného Olega B. byla jeho manželka zoufalá a pokusila se oslovit řadu nadací, než se obratila na Pravfond.

„Můj manžel je nyní ve vězení ve Francii a celá moje rodina i přátelé po celém světě vybírají peníze na jeho právníka,“ napsala fondu v listopadu 2023. Pravfond její žádost schválil a v březnu 2024 s ní podepsal dohodu o poskytnutí této částky. Peníze byly převedeny na její účet u ruské Sberbank. 

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Jeden z dokumentů, jež poskytla Pravfondu, potvrzuje platbu 7 000 eur na účet jejího kamaráda prostřednictvím černohorské banky Prva Bank. Kamarád pak převedl tuto částku ze zmíněné banky na účet francouzského právníka. Uniklé e-maily obsahují také zprávu od právníků ze stejného měsíce, kteří potvrzují, že faktury byly uhrazeny. „O existenci Pravfondu jsem dodnes neměl žádné povědomí. Nikdy jsem s touto organizací nebyl v kontaktu. Mé faktury hradila přímo manželka mého klienta nebo jeho rodina,“ sdělil naší partnerské redakci z francouzského deníku Le Monde Olegův právník. 

V srpnu 2024 byl Oleg B. propuštěn z vazby. Směl opustit Francii, musel to však hlásit francouzským úřadům. „Vyšetřování pořád běží. Právní kvalifikace, na jejímž základě byl Oleg B. obviněn, se nezměnila – od počátku jde o účast na zločinném spolčení,“ sdělila pařížská prokuratura. 

Podle zjištění Le Monde získal Oleg B. koncem března 2025 české povolení k trvalému pobytu platné do roku 2034. Podle vyjádření českého ministerstva vnitra jsou všichni žadatelé o pobytová oprávnění prověřováni i ve smyslu vedených trestních řízení. „Trestní stíhání samo o sobě není a vzhledem k zásadě presumpce neviny ani nemůže být automaticky důvodem k zamítnutí žádosti o pobytové oprávnění; takovým důvodem může být až pravomocné odsouzení za spáchání úmyslného trestného činu,“ sdělil redakci investigace.cz mluvčí ministerstva. 

Autoři textu: Kristina Vejnbender, Damien Leloup (Le Monde), Florian Reynaud (Le Monde)

The post Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu appeared first on investigace.cz.

Tisíce uniklých e-mailů ze státní ruské agentury Pravfond odhalují, jak Moskva i po zavedení mezinárodních sankcí dál financuje právní výlohy svých občanů v Evropě – včetně těch, kteří čelí obvinění z propagandy, terorismu nebo kybernetických útoků. Z komunikace mimo jiné vyplývá, jakými cestami proudí peníze z Ruska do EU poté, co byl stát odpojen od systému SWIFT, a dokonce i po červnu 2023, kdy byl Pravfond zařazen na evropský sankční seznam.

Jak se tyto peníze dostávají do České republiky a kdo je jejich příjemcem? A co všechno o ruské infrastruktuře vlivu v Evropě odhalil mezinárodní novinářský projekt Drazí krajané?

V podcastu Odposlech mluví Petr Gojda s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

[

Přečtěte si

Drazí krajané: Asmat Šanava z Karlových Varů řeší problémy ruského organizovaného zločinu i ruského státu

Přečtěte si

Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Přečtěte si

Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

The post Podcast Odposlech: Drazí krajané — Rusko dál platí právníky svých lidí v Evropě, navzdory sankcím appeared first on investigace.cz.