<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Barracuda Media - investigace.cz</title>
	<atom:link href="https://www.investigace.cz/tag/barracuda-media/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.investigace.cz/tag/barracuda-media/</link>
	<description>investigace.cz</description>
	<lastBuildDate>Mon, 16 Nov 2026 22:52:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.5.14</generator>

<image>
	<url>https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/10/cropped-Navrh-bez-nazvu4-32x32.jpg</url>
	<title>Barracuda Media - investigace.cz</title>
	<link>https://www.investigace.cz/tag/barracuda-media/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Dávid Pásztor]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:04:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Česko]]></category>
		<category><![CDATA[Danske Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Estonsko]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[majetky ruských oligarchů]]></category>
		<category><![CDATA[Pobaltí]]></category>
		<category><![CDATA[PPF]]></category>
		<category><![CDATA[praní peněz]]></category>
		<category><![CDATA[praní špinavých peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49072</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika Inside Deutsche Bank Banky" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Po odebrání licencí bankám v Pobaltí kvůli nedostatečným kontrolám peněz z Ruska se část těchto prostředků přesunula do Česka. Vysoký podíl vkladů nerezidentů přináší finanční...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/">Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika Inside Deutsche Bank Banky" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Jak-DB-zkontrolovala-a-vykopla-PPF-a-ceske-banky--300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Po odebrání licencí bankám v Pobaltí kvůli nedostatečným kontrolám peněz z Ruska se část těchto prostředků přesunula do Česka. Vysoký podíl vkladů nerezidentů přináší finanční i reputační rizika. Deutsche Bank kvůli obavám z praní peněz ukončila spolupráci s některými českými bankami.</b></p>
<p>Deutsche Bank (DB) na tyto problémy přišla při vlastní analýze. Její oddělení pro boj proti finanční kriminalitě zkoumalo podle uniklých dokumentů, které má redakce k dispozici, údaje o 1,8 milionu subjektů a 8,8 milionu finančních transakcí. Analytici zjistili, že Česko mělo potenciálně rizikový podíl transakcí nerezidentů – tedy lidí žijících nebo firem sídlících v zahraničí.</p>
<div class="inv-infobox"><h2><strong>Co je Inside Deutsche Bank</strong></h2><p></p>
<p>„Inside Deutsche Bank“ je <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">investigativní projekt</a> založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesáti médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="https://inside-db.com">Barracuda Media</a> s technickou podporou <a href="https://www.darc.li/" target="_blank" rel="noopener">Data and Research Center</a> (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce investigace.cz.</p>
<p></p></div>
<p>Například u České spořitelny analýza DB odhalila „vysoký počet“ případů takzvaných AML citations (z anglické zkratky anti-money laundering). AML citation v bankovním žargonu znamená potenciální problém v oblasti AML, který monitorovací systém banky označil jako rizikový. Kolik takových případů ale Česká spořitelna měla, nelze z dokumentů zjistit a neupřesnily to ani dotčené strany.</p>
<p>Konkrétně analýza upozornila na neprůhledné převody peněz spojené s nerezidenty a na možné zapojení firem, které existují jen na papíře. Další zjištění analytiků poukázala na finanční vazby na vysoce riziková zahraniční finanční centra a daňové ráje.</p>
<p>Transakce nerezidentů jsou pro finanční instituce potenciálním reputačním rizikem. Jak redakci vysvětlil ekonom a analytik Dominik Stroukal, zatímco u tuzemských nebo evropských firem banky většinou vědí, kdo firmy a bankovní účty vlastní, v případě firem z třetích zemí to už nemusí být zřejmé. Pokud si taková firma založí účet u ní, banka ani nemusí vědět, jaké ani jak rizikové transakce zpracovává.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img fetchpriority="high" decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Jak to začalo</h2>
<p>V červnu 2006 <a href="https://www.investigace.cz/je-treba-zabit-kozlova/">varoval</a> ruský bankéř Andrej Kozlov estonské úřady před praním miliard rublů přes tamní banky; o tři měsíce později byl v Moskvě zavražděn. Na stejný problém upozorňoval v lotyšské bance LPB insolvenční právník Mārtiņš Bunkus, v květnu 2018 byl v Rize <a href="https://www.investigace.cz/tranzitniuctyvcesku/">zastřelen</a>. Za objednání jeho vraždy byl někdejší spolumajitel této banky Mihails Uļmans v roce 2024 <a href="https://www.amlintelligence.com/2024/10/news-former-latvian-bank-owner-jailed-for-ordering-whistleblowers-murder/">nepravomocně odsouzen</a> k patnácti letům vězení.</p>
<p>Rozsah selhání bankovních kontrol ukázala i kauza estonské pobočky <a href="https://www.investigace.cz/v-estonske-pobocce-danske-bank-prali-penize-i-rusove/">Danske Bank</a>: interní zpráva už v roce 2013 upozorňovala <a href="https://www.berlingske.dk/virksomheder/whistleblower-alert-putin-family-and-russian-intelligence-used-danske-bank-to">na podezřelé převody</a> spojované s rodinou Vladimira Putina a ruskou tajnou službou FSB. Prověřovanými účty pobočky v letech 2007 až 2015 proteklo přibližně dvě stě miliard eur – tato částka představovala celkový objem plateb, nikoli vyčíslenou škodu nebo prokázaný objem vypraných peněz. Banka nakonec přiznala závažné nedostatky, které umožnily provádění podezřelých transakcí.</p>
<p>Bývalý šéf pobočky Aivar Rehe v září 2019 spáchal sebevraždu a banka následující měsíc ukončila bankovní činnost v Estonsku. V roce 2022 se Danske Bank v USA <a href="https://www.justice.gov/archives/opa/pr/danske-bank-pleads-guilty-fraud-us-banks-multi-billion-dollar-scheme-access-us-financial">přiznala</a> k podvodu vůči americkým bankám, kterým zatajovala skutečný stav kontrol i rizika zahraniční klientely, a souhlasila s finančním postihem ve výši dvou miliard dolarů.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/v-estonske-pobocce-danske-bank-prali-penize-i-rusove/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">V estonské pobočce Danske Bank prali peníze i Rusové</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="198" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2018/09/cash-currency-euro-164529-600x395.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>To jsou jen tři případy z mnoha, které ilustrují, jak nebezpečné je posloužit jako banka ruským zájmům a přijímat vklady z Ruska a dalších rizikových zemí bez hlubšího zkoumání, kdo je opravdovým majitelem těchto peněz.</p>
<p>Pobaltské pobočky obrovských mezinárodních bank s kdysi bezúhonnou pověstí, jako jsou ABLV, Danske Bank, Trasta Komercbanka nebo Swedbank, nejenže přišly o bankovní licence, ale musely také zaplatit obrovské pokuty a ztratily kapitál i důvěru investorů. Škoda se odhaduje na dvě stě miliard dolarů.</p>
<figure id="attachment_49094" aria-describedby="caption-attachment-49094" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49094" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg" alt="Centrála Danske Bank v Kodani | Zdroj: Wikipedie | Foto: Per Meistrup" width="1024" height="832" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561.jpg 1024w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-300x244.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-580x471.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Erichsens-Palae_IMG_2561-860x699.jpg 860w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49094" class="wp-caption-text">Centrála Danske Bank v Kodani | Zdroj: Wikipedie | Foto: Per Meistrup</figcaption></figure>
<div class="inv-infobox"><h2><b>Proč jsou transakce nerezidentů problém</b></h2><p></p>
<p>Redakce s dotazy, proč jsou vklady nerezidentů problematické, oslovila Dominika Stroukala, ekonoma, analytika a lektora na Metropolitní univerzitě. „Hlavní problém spočívá v tom, že zatímco u domácích firem jsme schopni zjistit, kdo za danou právnickou osobou stojí, tedy kdo je majitelem, u vkladu od právnické osoby ze zahraničí to tak jednoduché není. Hlavním problémem je tedy obtížnější identifikace skutečného vlastníka peněz, respektive toho, kdo z účtu skutečně profituje.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Situaci dále komplikuje řetězení firem, kdy jedna stojí za druhou a vlastnictví nebo toky peněz probíhají napříč jurisdikcemi. Pak je prakticky nemožné dohledat, kdo je skutečným vlastníkem, který z toho má prospěch.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Důležitá je také mezinárodní spolupráce. V rámci Evropy ji máme. Jakmile ale peníze putují přes země, které na první pohled nevyvolávají pochybnosti, například přes Turecko, ale pak dále kamkoli do světa, jejich tok je složitý a těžko dohledatelný. A to se vůbec nebavíme o daňových rájích, ale o zemích, které jsou nám relativně blízké. Už u nich to začíná být komplikované.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Těžké je také zjistit, jak zahraniční firma funguje, kdo jsou její zaměstnanci a zda jsou zůstatky na účtu přiměřené tomu, co daný subjekt dělá. Kdyby mi v Česku na firemní účet přistály miliardy, svítí kontrolka. U zahraniční firmy ale nevíme, zda se kontrolka má rozsvítit, když tam přistane velké množství peněz, což je právě nejčastější případ. České banky samozřejmě okamžitě reportují Finančnímu analytickému úřadu, když vidí něco nestandardního. Tady však nejsme schopni ani posoudit, co je nestandardní.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Nemusí jít přitom nutně o trestnou činnost. Může jít i o to, že nechceme spolupracovat s určitými zeměmi, například proto, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a nechceme jakkoli napomáhat lidem, kteří se na tom podílejí. Takové věci je velmi složité odkrývat.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Pokud tedy máme finance potenciálně problematického původu na účtu zahraniční společnosti, která si následně vloží peníze do české banky, mohou se tyto peníze legálně vrátit do ekonomiky tím, že si za ně kupuje například nemovitost v Čechách. A to se dokládá obtížněji než u domácích rezidentů.“</p>
<p></p></div>
<h2>Přesun do České republiky</h2>
<p>Po sérii skandálů ale praní ruských peněz z evropského finančního trhu nezmizelo. Přesunulo se mimo jiné do Česka.</p>
<p>V letech 2017 až 2021 se v českých bankách začal zvyšovat podíl vkladů nerezidentů. O tom, že se jedná <a href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/">zejména o ruské peníze</a>, původně uložené v pobaltských zemích, psala investigace.cz už v roce 2017.</p>
<p>Podle údajů České národní banky vzrostly v období od konce roku 2016 do roku 2018 vklady nerezidentů z eurozóny v českých bankách přibližně o bilion korun (z přibližně šesti set miliard na 1,6 bilionu korun) a vklady nerezidentů ze zbytku světa asi o dvě stě miliard korun (z dvou set miliard na čtyři sta miliard korun).</p>
<p>Na tento problém českého finančního systému upozornil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Ve <a href="https://www.elibrary.imf.org/view/journals/002/2018/187/002.2018.issue-187-en.xml">své zprávě</a> z roku 2018 poukázal na výrazný nárůst peněžních vkladů na české bankovní účty od klientů ze zahraničí. MMF dále konstatuje, že zdroj, z něhož peníze do Česka proudí, je většinou neznámý, a proto doporučuje podrobit zahraniční klientelu důkladné kontrole.</p>
<p><em><span class="ytAttributedStringHost ytAttributedStringWhiteSpacePreWrap" dir="auto">Ve videu diskutuje šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová s redaktorem Dávidem Pásztorem o roli České národní banky při regulaci rizikových finančních toků.</span></em></p>
<p><iframe title="YouTube video player" src="https://www.youtube-nocookie.com/embed/9Aq8T8T6Ubk?si=w85XF4LXytj9gGjY" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h2>„Specifický byznys model…“</h2>
<p>Deutsche Bank se v roce 2018 rozhodla udělat vlastní interní analýzu toho, jakým způsobem se kauza praní ruských peněz dotkla jejích partnerů. Katalyzátorem jejich vyšetřování byly aktivity české PPF banky, na které německou banku upozornila globální jednotka proti praní špinavých peněz finanční skupiny Citi. Ti označili transakce proudící přes PPF banku za „znepokojivé“.</p>
<p>PPF banka se do hledáčku Deutsche Bank dostala na přelomu let 2017 a 2018. A jak píše Deutsche Bank ve svých dokumentech, bylo to kvůli jejímu „specifickému obchodnímu modelu“ a souvisejícím aktivitám na účtech.</p>
<p>PPF banka se podle analýzy DB totiž zaměřovala na privátní a investiční bankovnictví a zároveň měla vysoký podíl netransparentních platebních transakcí a transakcí nerezidentů v rámci privátního bankovnictví (včetně offshore jurisdikcí). A jelikož PPF banka byla klientem Deutsche Bank, tedy využívala jejich účty a transakční systémy, v centrále největší německé banky to rozsvítilo kontrolky.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/co-je-inside-deutsche-bank/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Co je projekt Inside Deutsche Bank?</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x225.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x225.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-580x435.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-860x645.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-1160x870.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie.png 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Zaměstnanci Deutsche Bank to ve své analýze popsali jako „náznaky toků od <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/" target="_blank" rel="noopener">ruských nerezidentů</a>“. „V současné době má banka pouze 3 100 klientů, z nichž více než 40 % tvoří nerezidentní právnické a fyzické osoby. Banka vede v Deutsche Bank účty v eurech i v amerických dolarech, které slouží ke zpracování významných toků jménem jejích klientů z oblasti privátního bankovnictví, účty se tedy používají spíše k převodu soukromých finančních prostředků než k převodu komerčních finančních prostředků,“ popisuje německá banka rizikovost svého českého protějšku.</p>
<p>„Banka měla oddělení pro správu ruských klientů, které se specificky zaměřovalo na přilákání ruských finančních prostředků, přičemž ruští státní příslušníci tvořili největší část jejího portfolia nerezidentů. Kromě toho má většina právnických osob se sídlem mimo zemi ruské akcionáře,“ popsali analytici Deutsche Bank v roce 2018 v rámci interní e-mailové komunikace.</p>
<p>A proto se německá banka rozhodla ukončit s PPF bankou spolupráci a ke konci roku 2018 uzavřela jejich účty. Hlavním důvodem ukončení spolupráce byly obavy z reputačního rizika, jelikož PPF banka se soustředila na ruské peníze a zpracovávala i transakce z daňových rájů.</p>
<figure id="attachment_49093" aria-describedby="caption-attachment-49093" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49093" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1320x990.jpg" alt="Sídlo PPF Banky v Praze | Zdroj: investigace.cz" width="1160" height="870" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1320x990.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1536x1152.jpg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/signal-2026-11-15-14-27-06-114_002.jpg 1600w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49093" class="wp-caption-text">Sídlo PPF Banky v Praze | Zdroj: investigace.cz</figcaption></figure>
<h2>Nikdy jsme neměli oddělení pro ruské klienty, říká PPF</h2>
<p>Zjištění analytiků Deutsche Bank odhalilo, že transakce z daňových rájů pocházely hlavně z Britských Panenských ostrovů, Malediv, Kypru, Belize, Spojených arabských emirátů, Hongkongu a Spojeného království. Tedy z destinací, které poskytují vyšší míru anonymity.</p>
<p>„Více než 55 % jejich odchozích položek je vyúčtováno jménem zmíněné zákaznické základny. Tento podíl odpovídá přibližně 81 % jejich hodnoty v dolarech. Deset nerezidentských subjektů s netransparentními toky patří mezi dvacet největších odesílatelů plateb. Základní kontrola jejich aktivit v eurech odhalila podobná zjištění (jako v dolarech, pozn. red.),“ konstatovala zaměstnankyně Deutsche Bank.</p>
<p>O reakci na zjištění Deutsche Bank jsme požádali PPF banku. Leoš Rousek, ředitel korporátní komunikace PPF Group a PPF banky nám sdělil, že s nimi Deutsche Bank v tomto období sice rozvázala spolupráci, ale bylo to kvůli malému objemu specifických transakcí. Podle Rouska PPF banka dodržuje platnou legislativu a jejich postup pravidelně prověřují interní i externí audity.</p>
<p>„S Deutsche Bank spolupracujeme stejně jako s dalšími bankami na mezibankovním trhu ve standardním režimu. V minulosti Deutsche Bank ukončila pouze poskytování služeb svého investičního bankovnictví, což zdůvodnila tím, že v dané době, na kterou se ptáte, mezi ní a PPF bankou neprobíhaly žádné transakce na kapitálových trzích,“ upřesňuje Rousek komunikaci DB.</p>
<p>„Klienti-nerezidenti z takzvaných offshorových zemí, které zmiňujete, tvořili a tvoří pouze zlomek klientské báze PPF banky. Většinu z objemu zahraničních transakcí s těmito klienty přitom představují skupinové entity.“ Ohledně ruské klientely uvedl, že v organizační struktuře PPF banky nikdy nebylo oddělení pro správu ruských klientů.</p>
<p>„Vztahy s jednotlivými klienty a obchodními partnery nekomentujeme, a to i s ohledem na povinnost zachovávat bankovní tajemství,“ dodal.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Inside Deutsche Bank | Zdroj ilustrace: Studio Yadi" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Česká spořitelna v problémech</h2>
<p>PPF banka nebyla jedinou českou bankou, se kterou Deutsche Bank ukončila spolupráci. Ze stejného důvodu, kvůli vkladům ruských nerezidentů, uzavřela německá banka účty i České spořitelně a J&amp;T Bance. Jako problematické ale označili analytici Deutsche Bank také UniCredit Bank nebo ČSOB.</p>
<p>V případě České spořitelny identifikovali analytici Deutsche Bank vysoký počet případů možného porušení předpisů v oblasti boje proti praní špinavých peněz, netransparentní finanční toky nerezidentů, potenciální činnost skořápkových společností a vystavení vysoce rizikovým offshore jurisdikcím a daňovým rájům.</p>
<p>„Ve stejnou dobu (jako u PPF banky, pozn. red.) došlo také k ukončení spolupráce s druhou českou bankou, Českou spořitelnou,“ zaznělo v e-mailové komunikaci banky.</p>
<p>Z interních dokumentů, které zpětně popisují kroky Deutsche Bank z roku 2018 vyplývá, že banka prověřovala Českou spořitelnu jejími jednotkami pro prevenci finanční kriminality. Ty pak podle dostupných informací shledaly možné porušení pravidel potírání praní špinavých peněz natolik závažným, že to nahlásili americkému regulátorovi, který dohlíží na všechny dolarové transakce.</p>
<p>„Deutsche Bank v prosinci 2018 uzavřela České spořitelně účty vedené v dolarech, eurech a korunách,“ uvádí analytici interního oddělení pro prevenci finanční kriminality z roku 2021, kteří dále v dokumentu tento krok zdůvodňují netransparentními pohyby na bankovních účtech klientů „z vysoce rizikových offshore jurisdikcí a daňových rájů“. Deutsche Bank tehdy identifikovala třicet sedm rizikových klientů, kteří převedli na účty, které měli u ČS, víc než třináct milionů dolarů (282,5 milionů korun) jen za třetí kvartál roku 2018.</p>
<p>Současně s doporučením na uzavření bankovních účtů odeslala DB upozornění americkému regulátorovi: „US AFC eskalace (US AFC, United States Anti-Financial Crime, zkráceně americký úřad FinCen, pozn. red.) (Česká spořitelna): vysoký počet případů AML citations,“ popisuje proces dokument s příklady nedávno uzavřených účtů několika bank z roku 2019.</p>
<p>Americký finanční regulátor FinCen dohlíží na všechny transakce v amerických dolarech, které provede jakákoli instituce na světě, a může je i blokovat. FinCEN také uděluje sankce při porušování zákonů o legalizaci výnosů z trestné činnost. Proč DB reportovala jen FinCenu, není z dokumentů zřejmé.</p>
<p>Co přesně jsou AML citations, jsme se zeptali experta na zákony proti praní peněz, který si nepřál být jmenovaný. V obecné rovině podle něj AML citations označují vyšší počet interních upozornění na potenciální porušení pravidel proti praní peněz. Pokud banka tato upozornění vyhodnotí jako riziková, může přistoupit k „eskalaci“, tedy upozornění příslušného dozorového orgánu. Zároveň dodává, že prověřovaná banka o těchto krocích nemusí, nebo dokonce nesmí vědět.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika | Autor: Jan Šebek" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Na ruské peníze jsme Deutsche Bank upozornili my, říká Česká spořitelna</h2>
<p>Česká spořitelna ale tato nařčení odmítá. Mluvčí banky Filip Hrubý na dotazy redakce investigace.cz uvedl, že to naopak byla Česká spořitelna, kdo Deutsche Bank na ruské peníze upozornil.</p>
<p>„Spořitelna na existenci těchto účtů upozornila okamžitě poté, co na nich začaly probíhat transakce, které budily podezření z praní špinavých peněz,“ řekl Hrubý redakci.</p>
<p>Stejně tak Hrubý odmítl, že Česká spořitelna v roce 2018 umožnila vysoký počet transakcí ruských nerezidentů. Opět to podle něj měla být Česká spořitelna, kdo Deutsche Bank na podezřelé účty a transakce upozornil.</p>
<p>Mluvčí České spořitelny odmítl taky to, že s ní Deutsche Bank ukončila spolupráci. „Naše vztahy s Deutsche Bank byly a jsou zcela korektní. Ve zmíněném období nám Deutsche Bank pouze oficiálně oznámila, že z důvodu optimalizace nákladů budou platby směřující z účtů klientů Spořitelny na účty klientů Deutsche Bank procesovány skrze naši mateřskou skupinu Erste, což je naprosto standardní optimalizace nákladů, kdy se větší banka rozhodne procesovat platby od menší banky skrze její matku,“ napsal Hrubý.</p>
<p>Hrubý ještě dodal, že banka si není vědoma toho, že by byla vyšetřována americkou nebo jinou jednotkou pro boj proti finanční kriminalitě nebo pokutována či jinak postižena.</p>
<figure id="attachment_49096" aria-describedby="caption-attachment-49096" style="width: 1280px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49096" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg" alt="Centrála České spořitelny v Praze | Zdroj: Wikipedie | Foto: Lukáš Kropík" width="1280" height="960" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova.jpg 1280w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Ceska_sporitelna_-_Olbrachtova-1160x870.jpg 1160w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49096" class="wp-caption-text">Centrála České spořitelny v Praze | Zdroj: Wikipedie | Foto: Lukáš Kropík</figcaption></figure>
<p>Na to, zda ve zmíněném období zaznamenal zvýšený počet hlášení o podezřelých transakcích v České spořitelně, se redakce zeptala českého Finančního analytického útvaru (FAÚ), který plní funkci finanční zpravodajské jednotky a kontroluje dodržování finančních zákonů.</p>
<p>„Vzhledem k povinné mlčenlivosti dané zákonem nemůže ministerstvo financí ani FAÚ komentovat konkrétní případy, kterými se FAÚ zabývá,“ odepsala redakci Gabriela Krušinová, mluvčí Ministerstva financí, pod které úřad spadá.</p>
<p>Rozpor mezi oficiálními vyjádřeními bank a interními dokumenty Deutsche Bank je podle Kamila Kouby, bývalého policejního vyšetřovatele finanční kriminality a AML experta, logický. „Standardním postupem banky je interní šetření. To může, ale nemusí vyústit v potvrzení podezření a jeho následnou eskalaci na Finanční analytický úřad. Pokud se vnitřním prověřováním podezření vyvrátí, banka spisy uzavře na interní úrovni,“ říká Kouba.</p>
<p>Podle něj je rovněž pochopitelná mlčenlivost a zdrženlivost komentovat jakékoli informace, se kterými jsme banky konfrontovali. Vyžaduje to totiž zákon o potírání legalizace příjmů z trestné činnosti.</p>
<p>„Oficiální vyjádření bank pro média je proto nutné číst přes optiku těchto právních mantinelů – banka se splněním své oznamovací povinnosti veřejně pochlubit nesmí, i kdyby chtěla,“ vysvětluje Kouba. „Protože jsou detaily konkrétních kauz chráněny tajemstvím, jediným spolehlivým indikátorem zůstávají mezinárodní dožádání ve výročních zprávách FAÚ. <a href="https://fau.gov.cz/assets/cs/cmsmedia/Vyrocni_zpravy/vyrocni-zprava-financniho-analytickeho-u-2.pdf">Statistiky z roku 2018</a>, kdy český FAÚ odeslal do Ruska 14 operativních dotazů, jsou jasným signálem, že bankovní sektor tyto podezřelé toky identifikoval a úřad na nich reálně pracoval,“ uzavírá AML expert.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/tranzitniuctyvcesku/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Přes průtokové účty se legalizují miliardy korun. Česko chystá nový zákon na jejich zabavení</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="177" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-300x177.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-300x177.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-580x343.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez-860x508.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2020/09/prani_penez.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2><b>Nejvíce transakcí skořápkových firem provedly ČSOB a Unicredit</b></h2>
<p>Do hledáčku analytiků z Deutsche Bank se dostaly i další české a slovenské banky, zejména UniCredit Bank Česko a Slovensko, J&amp;T Banka nebo ČSOB. Všechny totiž vykazovaly znaky možného napomáhání praní špinavých peněz.</p>
<p>UniCredit a ČSOB se v analýze Deutsche Bank z roku 2018 nacházely na vrcholu žebříčku českých bank s největším počtem klientů označených jako možné skořápkové firmy. Tyto firmy existují jen na papíře, nevykonávají žádnou reálnou obchodní činnost a často není možné dohledat, kdo je jejich UBO – tedy koncový uživatel výhod.</p>
<p>Unicredit vedla takových klientů 271, ČSOB 179. V stejném roce provedly na účtech těchto klientů také největší počet transakcí  – ČSOB 2 081, což představovalo 1,2 % všech jejích transakcí, Unicredit 1 820 transakcí, což představovalo 3,2 % celkového počtu.</p>
<p>Mluvčí ČSOB Petr Milata nechtěl analýzu DB komentovat. „K Vámi zmiňovaným dokumentům se nemůžeme podrobně vyjadřovat, protože neznáme jejich úplný kontext ani metodiku, na jejímž základě byly jednotlivé závěry vytvořeny. Obecně však platí, že banka průběžně vyhodnocuje rizika spojená se svými klienty a obchodními vztahy a své kontrolní mechanismy průběžně rozvíjí a zpřísňuje v návaznosti na vývoj regulatorních požadavků, technologií i poznatků z praxe.“</p>
<p>Ani mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek analýzu DB nechtěl komentovat. „Banka důsledně uplatňuje zákonné a regulatorní požadavky v oblasti boje s finanční kriminalitou a v souladu s těmito požadavky také průběžně vyhodnocuje rizika, přizpůsobuje jim své postupy a přijímá odpovídající opatření,“ napsal redakci Plocek.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česká spojka v ruské pračce</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-860x573.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-1160x773.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering.jpg 1250w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>J&amp;T Banka přiznala ukončení spolupráce s Deutsche Bank</h2>
<p>S Unicredit ani ČSOB nakonec podle dostupných dokumentů Deutsche Bank spolupráci neukončila. Opačný osud potkal J&amp;T Banku. S ní německá strana nejdříve chtěla upravit typ spolupráce, ale její prohřešky se nakonec ukázaly jako příliš velké.</p>
<p>„Spolupráci jsme ukončili v roce 2018 z důvodu rizika (finanční toky nerezidentů). (…) Tato činnost probíhala v době, kdy se ve střední a východní Evropě po kauze Danske Bank začaly obecně objevovat problematické toky nerezidentů a pobaltské země proti tomu zasahovaly. Následně mnoho bank ve střední a východní Evropě tento problém rovněž vyřešilo,“ vysvětluje jeden z manažerů Deutsche Bank v e-mailové komunikaci z roku 2021 na dotaz o minulých vztazích s J&amp;T. Potenciálně je totiž chtěli přijmout zpátky jako klienta.</p>
<p>J&amp;T Banka v reakci na dotazy investigace.cz uznala, že Deutsche Bank s nimi přerušila spolupráci v roce 2018, nicméně mluvčí banky Martin Tesař řekl, že to bylo z jiného důvodu než kvůli ruským transakcím.</p>
<p>„Jako jediný důvod ukončení spolupráce s J&amp;T Bankou nám Deutsche Bank uvedla nízký počet zahraničních transakcí,“ napsal Tesař. „S Deutsche Bank dnes standardně spolupracujeme, stejně jako s dalšími velkými mezinárodními bankami.“</p>
<p>Podle Tesaře J&amp;T Banka dodržuje všechna pravidla prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a spolupracuje s Českou národní bankou i s dalšími dohledovými orgány. „V souvislosti s transakcemi s ruskými nerezidenty nebylo proti J&amp;T Bance nikdy zahájeno žádné správní řízení za porušení povinností v oblasti prevence praní peněz,“ dodal mluvčí.</p>
<p>Transakce a klienti s vazbou na Rusko podle něj podléhají zesíleným kontrolám. Tesař taky upřesnil, že J&amp;T Banka změnila svůj postoj k ruskému trhu po invazi do Ukrajiny. V roce 2023 banka ruský trh prý opustila definitivně.</p>
<figure id="attachment_49095" aria-describedby="caption-attachment-49095" style="width: 1280px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-full wp-image-49095" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg" alt="Centrála J&amp;T Banky v Praze | Zdroj Wikipedie | Foto: Jiří Matějíček" width="1280" height="960" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b.jpg 1280w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1280px-Praha_Karlin_Sokolovska_113a_b-1160x870.jpg 1160w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49095" class="wp-caption-text">Centrála J&amp;T Banky v Praze | Zdroj Wikipedie | Foto: Jiří Matějíček</figcaption></figure>
<p>Na naše konkrétní dotazy Deutsche Bank neodpověděla s tím, že k potenciálním, bývalým ani stávajícím vztahům s klienty se nevyjadřuje. Stejně tak se nemůže vyjadřovat ke zprávám pro regulační orgány ani ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.</p>
<p>„Deutsche Bank uplatňuje v rámci celé skupiny rámec pro prevenci finanční kriminality založený na rizicích, který je doplněn příslušnými místními regulačními požadavky. Pokud kontroly naznačují, že je třeba posílit kontrolní mechanismy, nebo odhalí zvýšená rizika, banka přijímá příslušná opatření, která mohou zahrnovat důkladnější hloubkovou prověrku, dodatečné sledování situace, omezení činnosti nebo ukončení vztahu,“ píše v odpovědi redakci investigace.cz Frank Hartmann, ředitel mediální komunikace banky.</p>
<p>„O zveřejnění případných opatření nerozhoduje Deutsche Bank, ale příslušný orgán,“ dodává.</p>
<p>Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete <a href="http://www.inside-db.com/deutsche-bank-responds/" target="_blank" rel="noopener">přečíst zde</a>.</p>
<h2>Dohled ČNB</h2>
<p>I přesto, že analýza Deutsche Bank se zaměřovala na dění před rokem 2018, problém nerezidentních transakcí nevymizel ani do dnešního dne. Redakce investigace.cz proto požádala Českou národní banku o aktuální data v porovnání s rokem 2016, kdy se provalilo praní ruských peněz v Pobaltí.</p>
<p>„K 30. 6. 2026 činil podíl vkladů nerezidentů na celkových klientských vkladech přibližně 3,3 %. Ke stejnému období roku 2016 dosahoval tento podíl přibližně 4,9 %,“ říká na dotaz redaktora mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.</p>
<figure id="attachment_49092" aria-describedby="caption-attachment-49092" style="width: 1160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK.png" data-type="image" data-fancybox="image"><img decoding="async" class="size-large wp-image-49092" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1320x532.png" alt="" width="1160" height="468" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1320x532.png 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-300x121.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1536x619.png 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-580x234.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-860x346.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK-1160x467.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Sestava-1055-Klientske-vklady-podle-sektoroveho-hlediska-mil.-CZK.png 1636w" sizes="(max-width: 1160px) 100vw, 1160px" /></a><figcaption id="caption-attachment-49092" class="wp-caption-text">Vklady nerezidentů (v milionech korun) | Zdroj: ČNB</figcaption></figure>
<p>Mírnému poklesu za posledních deset let napomohla i změna legislativy jak v EU, tak v České republice.</p>
<p>„Legislativa týkající se vkladů nerezidentů v českých bankách se od roku 2016 měnila hlavně v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Šlo zejména o implementaci evropské směrnice proti praní špinavých peněz a návazné úpravy právních předpisů vedoucí k úpravě požadavků na identifikaci a kontrolu klienta, přičemž významný rozvoj zaznamenala rovněž regulace týkající se zjišťování a evidence skutečných majitelů,“ dodal Krejčí.</p>
<p><em>Autor článku: Dávid Pásztor</em></p>
<p><em>S přispěním: María Fernanda Cruz Chaves (Barracuda Media)</em></p>
<p><em><strong>Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.</strong></em></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-ruske-penize-v-ceskych-bankach/">Inside Deutsche Bank: Ruské peníze v českých bankách? Uniklé dokumenty potvrzují letité domněnky expertů</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Šárka Tomečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:03:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Ázerbájdžánský laundromat]]></category>
		<category><![CDATA[banky]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Danske Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Epstein Files]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN]]></category>
		<category><![CDATA[Hongkong]]></category>
		<category><![CDATA[Indie]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[investigativní žurnalistika]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Kolumbie]]></category>
		<category><![CDATA[Kypr]]></category>
		<category><![CDATA[Lucembursko]]></category>
		<category><![CDATA[majetky ruských oligarchů]]></category>
		<category><![CDATA[obchod se zbraněmi]]></category>
		<category><![CDATA[Oleg Děripaska]]></category>
		<category><![CDATA[praní špinavých peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Roman Abramovič]]></category>
		<category><![CDATA[Rosněfť]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[ruští oligarchové]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimír Putin]]></category>
		<category><![CDATA[whistleblower]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49045</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Z Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů dokumentů: interní e-maily, hodnocení rizikových klientů i zprávy o možném praní peněz. Projekt Inside Deutsche Bank odhaluje...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Z Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů dokumentů: interní e-maily, hodnocení rizikových klientů i zprávy o možném praní peněz. Projekt Inside Deutsche Bank odhaluje informace o miliardářích, politicích i účtech Donalda Trumpa, Jeffreyho Epsteina a o sankcionovaných podnikatelích.</b></p>
<p>Tyto dokumenty téměř rok analyzovalo více než 230 novinářů z celého světa v rámci investigativního projektu Inside Deutsche Bank. Za Českou republiku a Slovensko byla součastí projektu redakce investigace.cz.</p>
<p>Záznamy se týkají nejcitlivějších oblastí fungování banky, včetně boje proti finanční kriminalitě, monitorování sankcí, interního auditu a rozhodování o rizikových klientech.</p>
<p>Když se Christian Sewing v roce 2018 stal generálním ředitelem Deutsche Bank, poznamenané řadou skandálů, slíbil, že pod jeho vedením bude banka disciplinovanější, méně náchylná k rizikům a vlastně „trochu nudnější“.</p>
<p>Banka se od té doby snaží přesvědčit veřejnost, že éra skandálů je za ní. Projekt Inside Deutsche Bank však tento obraz zpochybňuje. Ukazuje, že banka sice vybudovala rozsáhlý systém kontroly dodržování předpisů, ale opakovaně jeho doporučení ignorovala.</p>
<h2><b>Motivace whistleblowerů</b></h2>
<p>Dva whistlebloweři předali dokumenty indickému novináři Josymu Josephovi a jihoafrické novinářce Khadije Sharife. Pro jejich analýzu a sdílení s více než padesáti médii vznikla nezisková organizace <a href="http://inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>.</p>
<p>Totožnost informátorů, kteří zkopírovali a odnesli soubory z banky, jako novináři chráníme. Dokumenty poskytli rovněž americkému ministerstvu spravedlnosti, americkímu Úřadu pro potírání finančních trestných činů (FinCEN) a britskému daňovému a celnímu úřadu (HM Revenue and Customs), jak potvrdil jejich právník.</p>
<p>Whistlebloweři chtěli především upozornit na vztahy Deutsche Bank s ruskými oligarchy a na její obchodní vazby na ruské peníze.</p>
<h2><b>Trump, Epstein i „řezník z Hamá“</b></h2>
<p>Deutsche Bank podle uniklých dokumentů opakovaně přehlížela varovné signály možného praní špinavých peněz a porušování sankcí. Pro vlivné klienty ochotně obcházela vlastní pravidla.</p>
<p>Dokumenty odhalují důvěrné finanční informace o mimořádně vlivných osobách. Kromě Trumpa a Epsteina – kteří, jak je známo, využívali služby Deutsche Bank poté, co je jiné finanční instituce odmítly – obsahují podrobné informace o oligarších spojených s Putinem, jako jsou Oleg Děripaska a Roman Abramovič.</p>
<p>Právnická firma reprezentující Abramoviče řekla reportérům, že „našemu klientovi nenáleží komentovat interní procesy a rozhodnutí Deutsche Bank“. „Pokud tyto interní procesy obsahovaly nepodložené spekulace týkající se našeho klienta, ten tyto spekulace odmítá,“ dodala. „Popírá jakékoli obvinění či náznak protiprávního jednání, včetně jakéhokoli obvinění z trestného činu, korupce nebo nekalého jednání.“</p>
<p>Deutsche Bank také jako korespondenční banka pomáhala zpracovávat platby spojené s Rifátem al-Asadem, bývalým syrským viceprezidentem známým jako „řezník z Hamá“. Přezdívku získal kvůli své roli při krvavém zásahu v syrském městě Hamá v roce 1982.</p>
<p>Ještě v roce 2015 Deutsche Bank pokračovala ve zpracování milionových převodů s malajským finančníkem Jho Lowem. Přestože z médií už musela banka vědět, že Low je ústřední postavou skandálu 1MDB, v jehož rámci bylo z malajského státního investičního fondu údajně odcizeno více než 4,5 miliardy dolarů a prostředky pak byly legalizovány prostřednictvím globálních bank. Malajská pobočka Deutsche Bank nyní čelí žalobě ze strany 1MDB kvůli své údajné roli při přesunu části těchto prostředků.</p>
<p>Vyšetřování vyvolává otázky, zda je jedna z největších světových finančních institucí, která je od finanční krize v roce 2008 považovaná za „příliš velkou na to, aby zkrachovala“, ve skutečnosti spíš příliš poškozená na to, aby se dokázala sama napravit. Pokud ano, mělo by to závažné důsledky ve více než padesáti zemích, kde banka přímo působí, a ve více než 140 zemích, kam sahá její síť korespondenčních bank.</p>
<p><em><span class="ytAttributedStringHost ytAttributedStringWhiteSpacePreWrap" dir="auto" role="text"><span class="ytAttributedStringLinkInheritColor" dir="auto">Video: Šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová a redaktor Dávid Pásztor ve videu diskutují o práci na projektu Inside Deutsche Bank.</span></span></em></p>
<p><iframe title="YouTube video player" src="https://www.youtube-nocookie.com/embed/W7CruC-PGi8?si=sxB6ArxdmEVUeJAL" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h2><b>Nikdy to není nuda</b></h2>
<p>Deutsche Bank zaplatila od roku 2000 více než dvacet miliard eur na pokutách a mimosoudních vyrovnáních kvůli pochybením v oblasti hypotečních cenných papírů, manipulace s úrokovými sazbami, ruských zrcadlových obchodů (tedy propojeného nákupu a prodeje stejných cenných papírů v různých měnách, pozn. red.), selhání v boji proti praní špinavých peněz a kvůli dalším nekalým praktikám.</p>
<p>Ve své odpovědi novinářům z projektu Barracuda Media banka uvedla: „Dnes jsme jiná banka.“</p>
<p>Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete <a href="http://www.inside-db.com/deutsche-bank-responds/">přečíst zde</a>.</p>
<p>Jenže uniklé dokumenty naznačují něco jiného: zaměstnanci banky v roce 2019 narazili na rozsáhlou síť, o níž se domnívali, že slouží k praní špinavých peněz. Skrze systémy banky protekly stovky milionů eur přes společnosti na Kypru, ve Velké Británii, Hongkongu a v Ukrajině.</p>
<p>Monitorovací systémy banky sice zachytily některé podezřelé transakce, ale nedokázaly rozpoznat jejich vzájemné souvislosti. Trvalo zhruba tři roky, než jeden zaměstnanec tento vzorec odhalil. Jeden z manažerů tehdy žertoval, že banka našla dalšího „zaměstnance měsíce“. Následně ale upozornil na zásadní problém: „Naše systémy to nezachytily.“</p>
<h2><b>Chronické nenahlašování podezřelých transakcí</b></h2>
<p>Interní vyšetřování banky v Kolumbii, nazvané Projekt Cali, odhalilo, že v roce 2019 banka zpracovala tisíce transakcí pro společnosti spojené s odvětvím zábavy pro dospělé. Peníze byly zasílány ženám v Kolumbii velmi podezřelými cestami, aniž banka většinu těchto transakcí nahlásila úřadům.</p>
<p>Interní vyšetřování označilo nejméně osm z těchto společností za podezřelé z „praní špinavých peněz“ a další za „organizovaný zločin“. Když banka odhalila varovné signály, které jí v průběhu roku 2019 unikly, podala 230 hlášení o podezřelých aktivitách a zakázala veškeré platby od těchto společností. V té době však již byly provedeny transakce v řádu milionů dolarů.</p>
<p>Reportéři také zjistili, že Deutsche Bank od roku 2015 zprostředkovávala transakce v hodnotě stovek milionů dolarů, do nichž byla zapojena singapurská skupina Xangbo, aniž si všimla varovných signálů podezřelé činnosti nebo na ně reagovala. Společnosti napojené na bratry Guptovi mohly v období od prosince 2012 do ledna 2017 přes síť Xangbo převést přibližně 675 milionů dolarů. Bratři Guptové čelili obvinění, že díky vazbám na jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu ovlivňovali jmenování ministrů a rozhodování státních firem, aby získávali lukrativní veřejné zakázky a obohacovali se na úkor státu.</p>
<p>Bratři Guptové na otázky reportérů nereagovali.</p>
<p>K podrobnějšímu prověření transakcí skupiny Xangbo přimělo Deutsche Bank až upozornění externího informátora z prosince 2019, které se týkalo jiných, údajně podvodných aktivit v Singapuru a dalších zemích. Podle uniklých záznamů banka začala proces ukončování obchodního vztahu s Xangbo až v roce 2021. U některých složitých transakcí přitom dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důvody pro podání hlášení o podezřelé činnosti.</p>
<p>Mezitím zůstaly neodhaleny transakce zahrnující podezřelé severokorejské krycí společnosti, a to i přesto, že některé platební údaje obsahovaly slova „Severní Korea“.</p>
<h2><b>„Přísné standardy neinterpretujte nadměrně, abychom nepřišli o klienty“</b></h2>
<p>V jednom z uniklých e-mailů si Christian Sewing, tehdy člen představenstva Deutsche Bank, stěžoval na dopady pravidel „poznej svého klienta“ (KYC) na příjmy banky. Tato pravidla bankám ukládají povinnost ověřovat totožnost klientů a zjišťovat původ jejich peněz. „KYC nám podlamuje příjmy,“ napsal Sewing.</p>
<p>Deutsche Bank odmítla interpretaci, podle níž Sewing přikládal obchodním zájmům větší váhu než kontrolním mechanismům. Podle banky naopak vždy zdůrazňoval důležitost kontrol a řízení rizik.</p>
<p>Příkladem je Timur Kulibajev, miliardářský zeť bývalého prezidenta Kazachstánu, jehož jmění je již dlouho předmětem otázek.</p>
<p>V lednu 2020 Deutsche Bank zablokovala příchozí platbu ve výši patnácti milionů dolarů z účtu ve Spojených arabských emirátech poté, co Kulibajev nedokázal dostatečně vysvětlit její původ.</p>
<p>Podle uniklých záznamů začali zaměstnanci banky o několik týdnů později připravovat otevření účtu v Lucembursku na jméno jeho manželky. Teprve o několik měsíců později banka diskutovala o možnosti ukončení dlouholetého obchodního vztahu.</p>
<p>Kulibajev prostřednictvím svých právníků odmítl jakékoli pochybení. Podle nich banka znala zdroje jeho příjmů a tvrzení, že by před ní svůj majetek zatajoval nebo jí vědomě poskytoval nepravdivé či zavádějící informace, jsou prý kategoricky nepravdivá.</p>
<h2><b>Dobré obchodní příležitosti, laxní pravidla</b></h2>
<p>Banka také upustila od formálního posouzení sankčního rizika u dceřiných společností kanadské letecké a obranné firmy Bombardier. Učinila tak navzdory upozorněním vlastního oddělení, že Bombardier podniká v zakázaných zemích představujících „zvláštní riziko“. Banka přihlédla k dlouhodobému obchodnímu vztahu s firmou i k jejím nízkým tržbám z těchto rizikových zemí. Navzdory interním obavám byla povinnosti zveřejnit vlastnické vztahy jedné ze svých dceřiných společností zbavena i francouzská firma Thales, další výrobce v obranném průmyslu. Představitelé banky poukázali na „dobré obchodní příležitosti“, které od této skupiny očekávali.</p>
<p>Společnost Bombardier na otázky reportérů nereagovala.</p>
<p>Deutsche Bank přijímala do svých řad děti vlivných politiků, manažerů a vládních úředníků, včetně uchazečů, kteří neuspěli v testech způsobilosti nebo neměli potřebnou kvalifikaci. Alexej Storčak, syn ruského náměstka ministra financí, byl přijat v roce 2010 a následně kolegům poskytoval neveřejné informace týkající se emise dluhopisů. Deutsche Bank poté interně prověřovala, zda takové informace vůbec měl mít k dispozici.</p>
<p>V roce 2019 banka zaplatila 16,1 milionu dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání poté, co americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) prošetřila její náborový program. Podle interního výpočtu obsaženého v uniklých dokumentech banka získala přibližně 190 milionů dolarů na příjmech z transakcí souvisejících se zaměstnáváním příbuzných zahraničních vládních představitelů.</p>
<h2><b>„Dobří a špatní oligarchové“</b></h2>
<p>Poté, co Putin anektoval Krym, donutily západní sankce banky rozhodnout, kteří ruští klienti jsou pro ně stále přijatelní. „Začali jsme sestavovat seznamy,“ řekl novinářům zdroj z banky. „Dobří a špatní oligarchové.“</p>
<p>Uniklé dokumenty ukazují, že banka se opakovaně potýkala s Rusy, na které byly uvaleny sankce nebo kteří byli politicky exponovaní, a přitom se zdráhala vzdát se lukrativního obchodu. Z dokumentů také vyplývá, že vedení Deutsche Bank ještě v květnu 2020 plánovalo rozšířit některé obchodní aktivity spojené s Ruskem. Jedna z pracovnic oddělení pro boj proti finanční kriminalitě tehdy tento krok přirovnala k tomu, jako by její tým někdo hodil pod vlak.</p>
<p>Korespondenční bankovnictví je neviditelnou infrastrukturou globálních financí. Prostřednictvím něj Deutsche Bank převádí peníze pro jiné banky a poskytuje jim přístup k eurům, dolarům a mezinárodním trhům. Je to lukrativní a mimořádně obtížně kontrolovatelné, přičemž skuteční zákazníci mohou být od samotné Deutsche Bank vzdáleni několik kroků. Zločinci, subjekty podléhající sankcím a fiktivní společnosti se mohou ztratit v milionech zdánlivě legitimních transakcí.</p>
<p>Může banka v takovém systému spolehlivě odhalit praní špinavých peněz, obchod s drogami a pašování lidí? „Ne,“ řekl Ulrich Göres, bývalý vedoucí oddělení pro boj proti finanční kriminalitě v Deutsche Bank. Proč to banky dělají? „Za bankovní služby pro vysoce rizikové země a odvětví lze obecně účtovat vyšší poplatky.“</p>
<h2><b>Nulové emise na venek</b></h2>
<p>V roce 2020 Deutsche Bank slíbila, že již nebude financovat nové ropné a plynárenské projekty v Arktidě. O několik měsíců později však zpracovala platbu ve výši 1,5 miliardy eur související s investicí komoditního giganta Trafigura do obřího projektu Vostok Oil. Interní zdůvodnění znělo: Deutsche Bank pouze zpracovávala transakci jménem společnosti Trafigura, sama ji nefinancovala.</p>
<p>Poté, co se Sewing v roce 2021 veřejně zavázal, že Deutsche Bank směřuje k budoucnosti s nulovými emisemi, bankéři se pustili do velkých ruských plynových a petrochemických projektů. Když společnost Linde hledala podporu pro obrovský plynový komplex v ruské Ust-Luze, interní odborníci vyjádřili obavy ohledně finanční kriminality, poškození reputace a dopadů na životní prostředí.</p>
<p>Vedoucí oddělení obchodního financování měl však jinou prioritu. „Je to nesmírně důležité a musíme to získat.“ Obchod byl schválen.</p>
<p>„V době, kdy byl zahájen projekt LNG v Ust-Luze, se na příslušné smluvní strany nevztahoval žádný zákaz vyplývající z platných sankcí,“ sdělila Deutsche Bank novinářům.</p>
<p>Dále uvedla, že transakce „prošla zavedenými procesy banky pro posuzování environmentálních a reputačních rizik“.</p>
<h2><b>„Nový řád“</b></h2>
<p>Když Trump 9. listopadu 2016 vyhrál své první prezidentské volby, Deutsche Bank čelila neobvyklé situaci. Nově zvolený americký prezident byl jedním z jejích největších a nejkontroverznějších dlužníků. Banka kolem něj vytvořila speciální projekt s kódovým názvem „Novus Ordo“. <i>Nový řád</i>.</p>
<p>Zatímco američtí prokurátoři vyšetřovali údajné ruské zasahování do voleb v roce 2016, americký Kongres chtěl vědět, zda Rusové ručili za Trumpovy úvěry u Deutsche Bank a zda účty spojené s Trumpem vyvolávaly obavy z praní špinavých peněz. Banka provedla rozsáhlou interní prověrku a dospěla k závěru, že nemá „žádné informace o jakýchkoli bankovních vazbách mezi prezidentem Trumpem a Ruskem souvisejících s obchodními aktivitami pana Trumpa s Deutsche Bank“.</p>
<p>Uniklé dokumenty tento závěr zpochybňují. Ukazují platby, do nichž jsou zapojeny Trumpovy společnosti a subjekty spojené se sítěmi pro praní špinavých peněz, u nichž se uvádějí vazby na Rusko.</p>
<h2><b>Klientem byl i Epstein</b></h2>
<p>Interní memorandum Deutsche Bank z roku 2020 zmiňuje transakce spojené se dvěma Trumpovými společnostmi – DT Marks Baku LLC a THC Baku Services LLC. Ani jedna z nich přitom nebyla klientem banky. Transakce zahrnující tyto společnosti vyvolaly v bance obavy kvůli možným vazbám na takzvaný „<a href="https://www.investigace.cz/jak-azerbajdzan-korumpoval-evropske-politiky/">ázerbájdžánský laundromat</a>“ a ruskou síť praní peněz. Podle memoranda byla transakce z roku 2018 mezi THC Baku Services LLC a subjektem údajně napojeným na ruskou síť zahrnuta do hlášení o podezřelé činnosti.</p>
<p>Deutsche Bank přijala Jeffreyho Epsteina jako klienta v roce 2013, přestože byl již dříve odsouzen za sjednávání prostituce nezletilé osoby. Podle uniklých dokumentů banka později identifikovala podezřelé transakce spojené s Epsteinem a jeho sítí v hodnotě téměř 600 milionů dolarů, tedy více než dvojnásobku dosud veřejně známé částky. Mezi varovné signály patřily také převody peněz ženám z východní Evropy. Banka Epsteinovy účty uzavřela až v červenci 2019, tři dny po jeho druhém zatčení kvůli obvinění z obchodování s nezletilými za účelem sexuálního vykořisťování.</p>
<h2><b>Zvýšená kontrola</b></h2>
<p>Únik informací z projektu Inside Deutsche Bank přichází v době, kdy banka čelí zvýšenému dohledu. Jen v tomto roce došlo k raziím v jejích kancelářích nejméně čtyřikrát a banka údajně podala úřadům několik dobrovolných oznámení, jak uvádí zdroj obeznámený s vyšetřováním.</p>
<p>Uniklé dokumenty přitom obsahují nejen informace o podezřelých transakcích, ale také citlivé údaje o klientech, u nichž nebylo zjištěno žádné podezření z protiprávního jednání.</p>
<p>Vyšetřování ukazuje, že problémem Deutsche Bank nebyl nedostatek pravidel. Banka měla rozsáhlé kontrolní systémy, přesto opakovaně selhávala při jejich uplatňování. Když se interní varování střetla s obchodními zájmy, často našla důvod ve spolupráci pokračovat. Jindy její systémy podezřelé transakce vůbec neodhalily.</p>
<p>Po celá léta rozhodovala Deutsche Bank o tom, co smí regulační orgány, zákazníci a veřejnost vidět. Tato éra skončila.</p>
<p><i>Autoři původního textu: Frederik Obermaier (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Bastian Obermayer (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Khadija Sharife (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Brian Fitzpatrick (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Josy Joseph (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media)</a></i></p>
<p><i>S přispěním: </i><i>Sophia Baumann (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Maria Christoph (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Eva Jung (<a href="https://www.berlingske.dk/" target="_blank" rel="noopener">Berlingske</a>), Michael Lund (<a href="https://www.berlingske.dk/" target="_blank" rel="noopener">Berlingske</a>), Maria Fernanda Cruz (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Aidila Razak (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Nikita Saxena, Craig Bentley-McKune (<a href="https://fm.co.za/" target="_blank" rel="noopener">Financial Mail</a>), Vernon Wessels (<a href="https://fm.co.za/" target="_blank" rel="noopener">Financial Mail</a>), Cynthia O’Murchu (<a href="https://www.ft.com/" target="_blank" rel="noopener">Financial Times</a>), <a href="https://istories.media/en/" target="_blank" rel="noopener">iStories</a>, Hakan Tanriverdi (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Lukas Kotkamp (<a href="https://www.ftm.eu/" target="_blank" rel="noopener">Follow the Money</a>), Naish Gawen (<a href="https://datadesk.eco/" target="_blank" rel="noopener">Data Desk</a>), Maria Teresa Ronderos (<a href="https://www.elclip.org/" target="_blank" rel="noopener">El Clip</a>), Francisca Skoknic (<a href="https://www.elclip.org/" target="_blank" rel="noopener">El Clip</a>), Karina Shedrofsky (<a href="https://darc.li/" target="_blank" rel="noopener">DARC</a>), Vivian Yap (<a href="https://www.malaysiakini.com/" target="_blank" rel="noopener">Malaysiakini</a>), Nigel Aw (<a href="https://www.malaysiakini.com/" target="_blank" rel="noopener">Malaysiakini</a>), Aung Naing (<a href="https://myanmar-now.org/en/" target="_blank" rel="noopener">Myanmar Now</a>), Amy Doffegnies (<a href="https://myanmar-now.org/en/" target="_blank" rel="noopener">Myanmar Now</a>), Hala Nasreddine (<a href="https://daraj.media/en/" target="_blank" rel="noopener">DARAJ</a>)</i></p>
<p><i>„Inside Deutsche Bank“ koordinovala společnost <a href="http://inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a> v Jižní Africe za technické podpory <a href="https://darc.li/" target="_blank" rel="noopener">Data and Research Center</a> (DARC) v Německu.</i></p>
<div><i>Původní text v rámci Inside Deutsche Bank zveřejnil portál <a href="https://www.himalmag.com/" target="_blank" rel="noopener">Himal Southasian</a>.</i></div>
<div><i>Autorka české verze: Šárka Tomečková</i></div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co je projekt Inside Deutsche Bank?</title>
		<link>https://www.investigace.cz/co-je-inside-deutsche-bank/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Dávid Pásztor]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:02:14 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49081</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Inside Deutsche Bank je investigativní projekt založený na úniku více než 15 milionů souborů, který se zabývá činností největší německé banky od počátku roku 2010....</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/co-je-inside-deutsche-bank/">Co je projekt Inside Deutsche Bank?</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/idb-grafika-mensie-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p>Inside Deutsche Bank je investigativní projekt založený na úniku více než 15 milionů souborů, který se zabývá činností největší německé banky od počátku roku 2010.</p>
<p>Data získali indický novinář Josy Joseph a jihoafrická investigativní novinářka Khadija Sharife. Vyšetřování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="https://www.inside-db.com">Barracuda Media</a>. Únik sdíleli s více než dvěma sty novináři z více než padesáti médií po celém světě.</p>
<p>Novináři vyhodnocovali dokumenty od začátku roku 2026, a to s mimo jiné technickou podporou berlínského <a href="https://darc.li/">Data and Research Center</a> (DARC), které zajistilo prohledatelnost dat. Poradenství jim poskytla organizace <a href="https://www.papertrailmedia.de/">Paper Trail Media</a>, která rovněž koordinovala německy mluvící redakce. Latinskoamerické partnery pomáhala koordinovat organizace <a href="https://www.elclip.org/">El Clip</a> a spolupracovníky ze subsaharské Afriky podporovala britská <a href="https://www.financeuncovered.org/">Finance Uncovered</a>.</p>
<h2>Odkud data pocházejí?</h2>
<p>Soubory z Deutsche Bank zkopírovali a vynesli whistlebloweři, jejichž totožnost nesdělujeme. Data předali Josephovi a Sharife prostřednictvím svých právních zástupců, kteří novinářům sdělili, že data předali také americkému ministerstvu spravedlnosti, tamnímu Úřadu pro postihování finanční kriminality (FinCEN)  a britskému daňovému a celnímu úřadu (HM Revenue and Customs).</p>
<p>Mediální konsorcium whistleblowerům za data neposkytlo žádnou odměnu. Záznamy samostatně prověřilo a rozhodlo, která zjištění zveřejní. Pokud informace poskytnuté whistleblowery povedou k tomu, že banka bude muset zaplatit pokuty nebo jiné peněžní sankce americké vládě, whistlebloweři by za určitých podmínek mohli mít nárok na podíl z těchto plateb.</p>
<h2>Co na obvinění říká banka?</h2>
<p>Ohledně většiny svých klientů se Deutsche Bank vyjádřila následovně: „K potenciálním, bývalým ani stávajícím vztahům s klienty se nevyjadřujeme.“</p>
<p>V reakci na širokou škálu otázek, které únik informací nadnesl, Deutsche Bank uvedla, že novináři zmiňují záležitosti „z doby před mnoha lety, v některých případech dokonce desítkami let“. „Pokud to bylo na místě,“ trvdí banka, „záležitosti byly prověřeny již v dané době a podle potřeby projednány s regulátory a příslušnými orgány.“</p>
<p>„Dnes jsme jiná banka,“ dodala. „Pod vedením [generálního ředitele] Christiana Sewinga prošla Deutsche Bank zásadní transformací.“</p>
<p>Banka prý v letech 2019 až 2025 do svého kontrolního prostředí, především do technologií, investovala sedm miliard eur.</p>
<p>„Spolu s těmito investicemi byl posílen přístup k rozpoznávání a řízení rizik a zásadně změněna firemní kultura. To přispělo k nápravě historických problémů a dosažení významných regulačních milníků.“</p>
<p>„Trh, klíčové regulační a dozorové orgány i klienti a další zainteresované strany si jsou našeho pokroku vědomi. K zajišťování neustálého zlepšování svého kontrolního prostředí a kultury integrity se zavazujeme i nadále.“</p>
<h2><b>Co víme o oznamovatelích?</b></h2>
<p>Whistlebloweři uvádějí, že data předali médiím, protože se domnívali, že je ve veřejném zájmu odhalit to, co považovali za protiprávní jednání v bance.</p>
<p>Oznamovatelé nám v písemném prohlášení sdělili: „Informace, které vám poskytujeme, byly získány v souladu se zákonem. Banka se dopustila četných porušení zákona, která jsou dobře zdokumentována.“ Odkazují tak na problémy banky v minulosti. „Tyto informace objasňují, proč k daným porušením dochází.“</p>
<p>Jeden z whistleblowerů uvedl, že podle něj předložené informace dokazují, že „vrcholové vedení je přímo zapojeno“ do nekalých praktik v bance. Jiný se domnívá, že soubory odhalují potenciální trestnou činnost související s obchodními vztahy s korupčními režimy.</p>
<p>Konkrétně se zmínili o Rusku a uvedli, že veřejnost „má právo vědět o (…) zapojení banky do záležitostí, které zahrnují vedení účtů ruským oligarchům.“</p>
<h2><b>Jaké soubory jsou součástí úniku?</b></h2>
<p>V záznamech se objevují nejcitlivější funkce a činnosti banky: boj proti finanční kriminalitě, monitorování sankcí, interní audity a útvary zodpovědné za rozhodování o tom, zda rizikoví klienti zůstanou, nebo odejdou.</p>
<p>Korespondence obsahuje také hlášení, zprávy a zápisy ze schůzek vrcholových manažerů, například generálního či provozního ředitele. Soubory tvoří více než deset milionů e-mailů a interní šetření označená krycími názvy.</p>
<h2><b>Co únik odhaluje?</b></h2>
<p>Soubory ukazují, že Deutsche Bank opakovaně přehlížela varovné signály možného praní špinavých peněz a porušování sankcí. Mohla díky tomu poskytovat preferenční zacházení vlivným klientům. Dovolila, aby obchodní zájmy převážily nad jejím vlastním systémem dodržování předpisů. Někdy banka odhalila závažná selhání až roky poté, co jejími systémy podezřelé finanční prostředky prošly.</p>
<p>Únik informací a interní vyšetřování vedená na nejvyšší úrovni banky odhalují systémové slepé skvrny.</p>
<p>E-maily odhalují vadnou firemní kulturu, v níž byla ignorována varování, obavy odsouvány na vedlejší kolej a uzavírány pochybné obchody. Ukazují, že banka opakovaně obcházela své vlastní ambiciózní sliby v oblasti ochrany klimatu.</p>
<h2><b>Kdo je v úniku informací?</b></h2>
<p>Únik informací zahrnuje mnoho sankcionovaných ruských oligarchů, osoby spojené se sítěmi praní špinavých peněz známými jako „laundromats“, zločince a údajně kriminální osoby, globální výrobce zbraní zapojené do morálně sporných transakcí, královské rodiny, politiky a další. Jména klientů uvádíme pouze v případech, kdy to je značně ve veřejném zájmu.</p>
<p>V dokumentech se objevují hlavy států a vlád, miliardáři i celebrity. Patří mezi ně americký prezident Donald Trump, Jeffrey Epstein, bývalý singapurský premiér Lee Hsien Loong, emír Dubaje Muhammad bin Rašíd Al Maktúm a bývalý libanonský premiér Saad Harírí. Figurují v nich také bývalí prezidenti, jako je ukrajinský Petro Porošenko, a panovníci, například lichtenštejnský princ Hans Adam II. a thajský král Rama X.</p>
<p>Žádná z těchto osob na žádosti o vyjádření nereagovala.</p>
<p>Ohledně Epsteina banka uvedla, že „uznává svou chybu, že Epsteina v roce 2013 přijala jako klienta, a svého někdejšího spojení s ním lituje“. „Spolupracovali jsme s regulačními a donucovacími orgány i s Kongresem Spojených států v jejich vyšetřování a při řešení těchto záležitostí jsme postupovali transparentně.“</p>
<p>U mnoha prominentních klientů Deutsche Bank zaplnila stránky spisů informacemi o jejich podnikových podílech, nadacích, odpovědnostech a struktuře aktiv. Dokumenty rovněž obsahují informace o významných globálních společnostech, od technologických gigantů přes energetické konglomeráty až po nadnárodní tabákové společnosti.</p>
<h2><b>Jsou všechny osoby a společnosti, které se v těchto datech objevují, zločinci?</b></h2>
<p>Ne. Skutečnost, že se osoba nebo společnost objevuje v uniklých dokumentech, neznamená, že se dopustila pochybení, a rozhodně není důkazem trestného činu. V dokumentech z úniku Inside Deutsche Bank se objevuje řada klientů banky, u nichž o nelegální nebo protiprávní činnosti neexistují vůbec žádné důkazy.</p>
<h2><b>Které případové studie v rámci úniku Inside Deutsche Bank patří k nejzávažnějším?</b></h2>
<p>Mezi nejznepokojivější spisy patří ty, které odhalují závažné nedostatky ve vnitřních kontrolních systémech tohoto globálního giganta.</p>
<p>Například v Kolumbii vlastní interní vyšetřování banky odhalilo, že v roce 2019 zpracovala tisíce transakcí pro společnosti spojené s odvětvím zábavy pro dospělé. Peníze byly zasílány ženám v Kolumbii podezřelými cestami, aniž by banka většinu transakcí nahlásila orgánům.</p>
<p>Interní dokumenty opakovaně naznačují, že věnování pozornosti varováním vlastních bankovních expertů ustoupilo komerčním zájmům. To platí zejména pro aktivity banky v Rusku. Po ruské invazi do Ukrajiny v únoru 2022 se četní klienti banky téměř okamžitě ocitli na sankčních seznamech – ti samí klienti, o které se banka po léta starala.</p>
<p>Dokumenty ukazují, že Deutsche Bank mnoha klientům pomáhala s daňovou optimalizací, včetně společnosti Siemens.</p>
<p>V tomto případě tehdejší vedoucí oddělení správy majetku v Deutsche Bank již v roce 2015 vyjádřil obavy z možných negativních mediálních titulků, které by se mohly objevit v souvislosti s tím, že banka pomáhá firmám vyhýbat se daňovým povinnostem. Deutsche Bank přesto pokračovala. Podle interních výpočtů banky mohla německá státní pokladna kvůli modelu daňových úspor, který banka prosazovala, ročně přicházet až o třicet milionů eur.</p>
<p>Uniklé dokumenty obsahují také vysoce citlivé informace, jejichž zveřejnění by mohlo mít závažné důsledky. Odkazují na tajné vyšetřovatele a na účty, které bezpečnostní agentury využívají k utajeným účelům. Pokud by se takové informace dostaly do nesprávných rukou, mohlo by to ohrozit probíhající vyšetřování nebo vystavit lidi nebezpečí. Tyto informace proto nezveřejníme.</p>
<h2><b>Proč je projekt Inside Deutsche Bank důležitý?</b></h2>
<p>Deutsche Bank je jednou z největších finančních institucí na světě, působí v padesáti pěti zemích. Je klíčovým zprostředkovatelem přeshraničních finančních toků. Byla také opakovaně odhalena jako instituce ochotná obcházet pravidla kvůli zisku, čímž umožňuje nekalé praktiky a ničení životního prostředí.</p>
<p>Tento únik dat ukazuje, že Deutsche Bank uzavírá významné obchody s korupčními, sankcionovanými a nepoctivými subjekty. Data odhalují, že úředníci opakovaně obcházeli vnitřní kontroly, využívali flexibilní systémy výjimek, aby umožnili podezřelým klientům pokračovat v bankovních transakcích, a vedli utajené účty vysoce rizikových, a dokonce i sankcionovaných klientů, čímž chránili jejich transakce před úřady.</p>
<h2><b>Měla Deutsche Bank v minulosti nějaké kontroverze?</b></h2>
<p>Ano. Od roku 2000 byly různé pobočky banky předmětem desítek razií ze strany úřadů a za stejné období Deutsche Bank zaplatila více než dvacet miliard dolarů na pokutách a mimosoudních vyrovnáních.</p>
<p>Byla předmětem dvou dohod o odložení trestního stíhání (DPA) ze strany vlády USA, první v roce 2015 a druhé v roce 2021. DPA se státní zástupci zavazují odložit nebo pozastavit trestní stíhání výměnou za splnění podmínek, které často zahrnují spolupráci s vyšetřovateli, zlepšení interních postupů v oblasti dodržování předpisů a nezávislý dohled.</p>
<p>V roce 2015 se Deutsche Bank ocitla uprostřed takzvaného skandálu zrcadlových obchodů, při kterém byly prostřednictvím její moskevské pobočky provedeny fiktivní transakce, jimiž bylo z Ruska odčerpáno více než deset miliard dolarů. Regulační orgány ve Velké Británii a USA obvinily banku z masivního selhání v oblasti boje proti praní špinavých peněz a Deutsche Bank zaplatila souhrnnou pokutu ve výši přibližně 630 milionů dolarů.</p>
<p>V listopadu 2018 proběhly v jejím frankfurtském ústředí a dalších pobočkách razie policie a státních zástupců, kteří vyšetřovali údajné praní peněz pro kriminální klienty prostřednictvím offshorových společností.</p>
<p>Letos byla banka předmětem razií nejméně čtyřikrát. V lednu vyšetřovatelé prohledali centrálu banky v Německu. K razii došlo na základě podezření ohledně peněz, které banka údajně převedla pro ruského oligarchu Romana Abramoviče jen několik dní před invazí do Ukrajiny, jak uvedl zdroj blízký případu.</p>
<p>Abramovič na žádosti o komentář zaslané společností Barracuda Media nereagoval. V době razie mluvčí německému deníku Süddeutsche Zeitung sdělil, že Abramovič popírá jakékoli protiprávní jednání, a uvedl: „Pan Abramovič vždy jednal v souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními zákony a předpisy. Jakékoli tvrzení o opaku je nepravdivé a pomlouvačné.“</p>
<p>Letos také Velká Británie uložila bance pokutu ve výši přibližně 190 tisíc eur za porušení sankcí. Šlo o platby provedené v létě roku 2022 ve prospěch ruského poskytovatele streamovacích služeb.</p>
<h2><b>Proč byla společnost Barracuda Media založena a v čem je výjimečná?</b></h2>
<p>Společnost Barracuda Media se sídlem v Jižní Africe se snaží vytvářet strukturu, která by zapojila a posílila globální skupinu médií a zároveň řešila nerovnosti a výzvy, jimž čelí mnoho médií v rozvojových zemích.</p>
<p>Barracuda Media si uvědomuje, že mnozí pracovníci médií v rozvojových zemích denně v první linii čelí značným rizikům. S ohledem na to mnoha nezápadním médiím nabízejí finanční podporu, pomáhají s kritickým investigativním výzkumem, daty a technologiemi, poskytují ověřování faktů i další podporu.</p>
<p>Projekt Barracuda byl koncipován tak, aby hodnota projektu nespočívala v jedné prominentní mediální značce, ale spíše v každém přispívajícím médiu bez ohledu na jeho zemi původu. Z tohoto důvodu projekt novinářskou práci koordinoval, ale sám není vydavatelem těchto reportáží.</p>
<h2><b>Co se s daty nyní stane? Bude zveřejněno vše?</b></h2>
<p>Naši reportéři budou v nadcházejících měsících pokračovat v novinářském vyhodnocování materiálu. Surová data online nezveřejníme.</p>
<h2><b>Která média se projektu zúčastnila?</b></h2>
<p>Reportéři, kteří na projektu pracovali, pocházejí z více než padesáti zemí na šesti kontinentech. Jedná se o tato média:</p>
<p>Africa Uncensored (Keňa), Agência Pública (Brazílie), Armando.Info (Venezuela), Berlingske (Dánsko), Cenozo (Burkina Faso), CIReN (Kypr), Concolón (Panama), Crikey (Austrálie), Cuestión Pública (Kolumbie), Daraj (Libanon), Data Desk (Velká Británie), Dawn (Pákistán), Delfi (Estonsko), Der Spiegel (Německo), Der Standard (Rakousko), Direkt36 (Maďarsko), El Armadillo (Kolumbie), El Clip (Latinská Amerika), elDiario.es (Španělsko), El Universal (Mexiko), Finance Uncovered (Velká Británie), Financial Mail (Jižní Afrika), Financial Times (Velká Británie), Follow The Money (Nizozemsko), Foundation for Investigative Journalism (Nigérie), Gecko Project (Velká Británie), Guard Post (Nigérie), Himal (Šrí Lanka), IDL-Reporteros (Peru), Initium (Čína), investigace.cz (Česko), Investigative Journalism Bureau (Kanada), IrpiMedia (Itálie), iStories (Rusko), Kyodo News (Japonsko), La Nación (Argentina), Le Monde (Francie), Letau.net (Pobřeží slonoviny), Malaysiakini (Malajsie), Manager Magazin (Německo), Myanmar Now (Myanmar), Netra (Bangladéš), Newslaundry (Indie), New York Times (USA), KCIJ Newstapa (Jižní Korea), No Ficción (Guatemala), Paper Trail Media (Německo), Slidstvo.Info (Ukrajina), Tamedia (Švýcarsko), Tempo (Indonésie), The Black Sea (Turecko), The News Minute (Indie), The Wire (Indie), Tiger Eye (Ghana), Vlast (Kazachstán), ZDF (Německo)</p>
<p>Celou sérii Inside Deutsche Bank najdete <a href="https://www.investigace.cz/tag/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">postupně tady</a>.</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/co-je-inside-deutsche-bank/">Co je projekt Inside Deutsche Bank?</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Barbora Šturmová]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:01:05 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Epstein Files]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49083</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika | Autor: Jan Šebek" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Deutsche Bank zaznamenala desítky hlášení o podezřelých aktivitách spojených s Jeffreym Epsteinem. Šlo o tři tisíce transakcí v celkové výši 581,9 milionů dolarů. Banka podle...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/">Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Ilustrační grafika | Autor: Jan Šebek" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/Epst1-1-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Deutsche Bank zaznamenala desítky hlášení o podezřelých aktivitách spojených s Jeffreym Epsteinem. Šlo o tři tisíce transakcí v celkové výši 581,9 milionů dolarů. Banka podle uniklých interních dokumentů přijala Epsteina jako „vysoce rizikového“ klienta, ačkoli se již veřejně vědělo o jeho odsouzení. </b></p>
<p>V srpnu 2026 <a href="https://web.archive.org/web/20260810110553/https://www.finance.senate.gov/ranking-members-news/wyden-releases-new-report-on-failure-of-wall-street-banks-to-blow-the-whistle-on-jeffrey-epsteins-sex-trafficking-and-money-laundering-schemes/">zveřejnil</a> demokratický senátor Ron Wyden, nejvýše postavený opoziční člen Finančního výboru Senátu USA, zprávu nazvanou „Looking the Other Way“. Ostře v ní kritizuje finanční instituce za to, že Jeffreymu Epsteinovi napomáhaly v jeho aktivitách. Deutsche Bank podle něj včas nehlásila ministerstvu financí podezřelé transakce ve výši přes 250 milionů dolarů. Zpráva obsahuje doporučení k zahájení vyšetřování Epsteinových bankéřů.</p>
<p>Uniklé dokumenty nyní dokládají, že se jednalo o mnohem vyšší částku. Interní dokument americké pobočky Deutsche Bank obsahuje informaci, že banka mezi říjnem 2013 a květnem 2019 zaznamenala dvacet jedna hlášení o podezřelých aktivitách (SAR) v souvislosti se třemi tisíci transakcemi spojenými s Epsteinem nebo jeho firmami, celkem ve výši 581,9 milionů dolarů.</p>
<p>Banka v odpovědi novinářům z projektu Inside Deutsche Bank uvedla, že Epsteina o záměru uzavřít jeho účty informovala v prosinci 2018, načež usilovala o převod jeho aktiv. Uznala chybu, že ho v roce 2013 vůbec přijala, a svého vztahu s ním údajně lituje. „Spolupracovali jsme s regulačními a donucovacími orgány i s Kongresem Spojených států v jejich vyšetřování a při řešení těchto záležitostí jsme postupovali transparentně,“ sdělila konsorciu Deutsche Bank.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Co je Inside Deutsche Bank?</h2><p></p>
<p>Inside Deutsche Bank je <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">investigativní projekt</a> založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesáti médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="http://inside-db.com">Barracuda Media</a> s technickou podporou <a href="https://darc.li/">Data and Research Centre</a> (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce investigace.cz. </p></div>
<h2><b>Schválení „vysoce rizikového“ klienta</b></h2>
<p>Když Deutsche Bank Epsteina v srpnu 2013 přijala za klienta, o jeho trestných činech spojených se sexuálním vykořisťováním nezletilých se už veřejně vědělo. Přesto bylo jeho přijetí schváleno na nejvyšší úrovni, tedy i šéfem oddělení boje proti finanční kriminalitě a tehdejším generálním právním poradcem americké pobočky Deutsche Bank. Nezávislí kontroloři ve zprávě z roku 2020 uvedli, že vedoucí představitelé americké divize správy majetku si byli problémů dobře vědomi.</p>
<p>Americká banka JPMorgan Chase s Epsteinem v roce 2013 spolupráci ukončila, protože po jeho přiznání viny z roku 2008 a zápisu do registru sexuálních delikventů pro ni byl příliš rizikovým klientem. Na žádost o komentář novinářů z Barracuda Media nereagovala.</p>
<p>Deutsche Bank v Epsteinovi naopak viděla výnosného klienta. Podle formuláře, kterým banka ověřuje klienty, Epstein vlastnil jmění ve výši sta až pěti set milionů dolarů. Z firmy Southern Financial, jíž banka vedla účet od srpna 2013, měl příjem zhruba deset milionů dolarů ročně.</p>
<p>Beneficientkou jednoho z Epsteinových svěřenských fondů byla Ghislaine Maxwell, nyní vězněná v USA. V e-mailu z roku 2015 ji Deutsche Bank označila za údajnou „spolupachatelku Epsteinových nelegálních aktivit“, fond ale schválila, protože Maxwell klientkou banky nebyla. Podle záznamů banky i finančních regulátorů nebyly náležitě prošetřeny ani zablokovány četné platby z Epsteinových účtů osobám veřejně označovaným za údajné spolupachatele jeho zneužívání.</p>
<p>Banka podle zmiňované zprávy z roku 2020 vztah „neustále“ prohlubovala bez náležité dokumentace. Podle newyorských regulačních orgánů si Epstein, jeho firmy a spolupracovníci nakonec u banky otevřeli více než čtyřicet účtů.</p>
<h2><b>Ukončení spolupráce a vyšetřování</b></h2>
<p>V listopadu 2018 vrátila Epsteina do středu pozornosti série novinářky Julie K. Brown, která pod názvem „Perversion of Justice“ <a href="https://www.miamiherald.com/topics/jeffrey-epstein/">vycházela</a> v deníku Miami Herald. Odhalila, že si v roce 2007 zajistil mimořádnou dohodu s žalobci, díky níž unikl obvinění z obchodování s lidmi a na Floridě dostal mírný trest. Oběti o dohodě nevěděly.</p>
<p>Reportáž vedla k obnovení úsilí orgánů činných v trestním řízení a v červenci 2019 k Epsteinovu zatčení. Banka Epsteina následně informovala, že ho vyřadí z klientské základny. Podle interního e-mailu však zaměstnanec banky během ukončování spolupráce s Epsteinem poslal pro dvě jeho společnosti doporučující dopisy zahraničním bankám.</p>
<p>V srpnu 2019 už v bance probíhala dvě vyšetřování, jedno z nich ve Velké Británii. V září odhalilo 112 vysoce rizikových transakcí, z nichž některé mohly souviset se sexuálním zneužíváním. Mezi dotčenými subjekty byl i Zorro Ranch v Novém Mexiku a „temná“ charita Gratitude America Ltd, přes niž Epstein pravděpodobně pral peníze. Tři dny po jeho zatčení banka uzavřela jeho dva zbývající účty.</p>
<p>V červenci 2020 generální ředitel banky Christian Sewing kolegům řekl, že přijetí Epsteina bylo zásadní chybou. Banka od vztahu očekávala roční výnosy ve výši dvou až čtyř milionů dolarů. Přitom v roce 2020 zaplatila newyorskému Úřadu pro finanční služby 150 milionů dolarů a v roce 2023 dalších 75 milionů na mimosoudní vypořádání hromadné žaloby podané oběťmi, které tvrdily, že Deutsche Bank vědomě těží z Epsteinových trestných činů a napomáhá jim.</p>
<p>Epstein spáchal 10. srpna 2019 ve vězení sebevraždu.</p>
<p><i>Autoři článku: Khadija Sharife, Emma Prest, Maria Fernanda Cruz Chaves, Brian Fitzpatrick, Sophia Baumann, Karina Shedrofsky, Jeremie Baruch</i></p>
<p><i>Autorka české verze: Barbora Šturmová</i></p>
<p><b><i>Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.</i></b></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-epstein/">Inside Deutsche Bank: Banka léta držela Epsteina jako klienta navzdory jeho kriminální minulosti</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Václavíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:00:53 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49077</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Inside Deutsche Bank | Zdroj ilustrace: Studio Yadi" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Investigace Inside Deutsche Bank odhalila, že německá banka si i po invazi Ruska do Ukrajiny mezi klienty držela sankcionované ruské oligarchy. Informace o nich odmítla...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/">Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="Inside Deutsche Bank | Zdroj ilustrace: Studio Yadi" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-Rusko-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Investigace Inside Deutsche Bank odhalila, že německá banka si i po invazi Ruska do Ukrajiny mezi klienty držela sankcionované ruské oligarchy. Informace o nich odmítla sdílet s americkými úřady. Stejně tak jim nenahlásila podezřelé převody z Ruska a Ázerbájdžánu na účty firem Donalda Trumpa.</b></p>
<p>24. února 2022 ruské střely, vzdušné síly i pozemní jednotky pronikly do Ukrajiny. Tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg následně útok označil za „chladnokrevnou a dlouho plánovanou invazi“.</p>
<p>S postupující válkou se do hledáčku světových orgánů dostali ruští klienti Deutsche Bank.</p>
<p>Banka v Rusku podnikala dlouhou dobu. Od okupace Krymu sice rozsah aktivit omezila, nadále se ale pyšnila velkým množstvím klientů z řad extrémně bohatých oligarchů. Když na podzim 2021 přesouvala moskevské ředitelství na lukrativní adresu na Bílém náměstí, mluvilo vedení instituce o podstatném „závazku vůči ruskému trhu“.</p>
<p>Po začátku invaze restrikce ze strany Evropské unie zasáhly stovky členů ruské dumy a ruské banky či tamní úředníky. Unie záhy sankcionovala oligarchu Romana Abramoviče, klienta Deutsche Bank a tehdejšího majitele fotbalového klubu Chelsea. Na sankční seznam se dostal také průmyslník Andrej Melničenko, další z klientů banky.</p>
<p><b><div class="inv-infobox"><h2>Co je Inside Deutsche Bank</h2><p></b></p>
<p>„Inside Deutsche Bank“ je <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/" target="_blank" rel="noopener">investigativní projekt</a> založený na úniku více než patnácti milionů souborů z největší německé banky Deutsche Bank. Data, která pokrývají činnost banky od počátku roku 2010, získali Josy Joseph, zakladatel společnosti Confluence Media, a Khadija Sharife, jihoafrická investigativní novinářka. Data byla sdílena s více než 230 novináři z padesáti médií po celém světě a jejich zpracování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace <a href="http://inside-db.com">Barracuda Media</a> s technickou podporou <a href="https://darc.li/">Data and Research Centre</a> (DARC) v Německu. Za Českou republiku data zpracovává redakce investigace.cz.</p>
<p></p></div></p>
<p>Na ruské elity a instituce se zaměřily také Spojené státy, které se v den invaze zavázaly, že „omezí ruské předvádění síly a ohrožování míru a stability v Evropě“. Mezi těmi, kteří se následně dostali na americký sankční seznam, byl například ruský miliardář uzbeckého původu a taktéž klient Deutsche Bank Ališer Usmanov.</p>
<h2><b>Vyšetřování DOJ</b></h2>
<p>Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) se na německou banku zaměřilo brzy po začátku invaze. Vyžadovalo informace o jejích ruských klientech, což v hlavním sídle banky ve Frankfurtu způsobilo chaos.</p>
<p>Deutsche Bank již v lednu 2021 implementovala rozhodnutí, které po instituci vyžadovalo „plnou kooperaci“ s DOJ a zahrnovalo vydání informací spojených se sankcemi. Pokud by to banka neudělala, mohlo by to mít trestněprávní důsledky.</p>
<p><b><div class="inv-infobox"><h2>Rusko: Klíčový trh</h2><p></b></p>
<p>Rusko bylo pro Deutsche Bank klíčovým trhem zejména po zániku Sovětského svazu, kdy na začátku 90. let velmi malá skupina extrémně bohatých a na Kreml navázaných podnikatelů začala dominovat nově zformované Ruské federaci.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Kromě Usmanova, ocelářského magnáta Abramoviče a Melničenka, který se specializuje na uhlí a hnojiva, se klienty banky stali například Gennadij Timčenko, Alexej Mordašov, který vydělal své jmění na oceli a těžbě, nebo obchodník s kovy Oleg Děripaska.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Poté, co Rusko v roce 2014 nezákonně anektovalo Krym, Deutsche Bank své ruské zdroje příjmů a výnosy omezila. Nebrala však na vědomí nespočet varování, pocházejících od externích hodnotitelů i vlastních zaměstnanců, že by měla ruský trh opustit. Naopak, v květnu 2020 plánovala v Rusku opět expandovat. Zaměstnanec oddělení boje proti finanční kriminalitě tehdy uvedl, že pokud výkonná rada tyto plány schválí, vrhne tím jejich tým „před projíždějící vlak“.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Uniklé dokumenty odhalují, že se banka navzdory kontroverzím rozhodla s ruskými klienty nadále jednat, avšak v utajení. Už v roce 2015 přemístila účty většiny svých mimořádně bohatých ruských klientů do Švýcarska a Lucemburska, do jurisdikcí se silným bankovním tajemstvím.</p>
<p><b></p></div></b></p>
<p>Žádost DOJ byla urgentní a nárokovala si „co nejobsáhlejší možnou odpověď“. Američtí vyšetřovatelé chtěli vědět, co banka dělá, aby vyhověla sankcím uvaleným na jednotlivce, společnosti či ruskou vládu, a jak monitoruje transakce.</p>
<p>DOJ dostalo odpověď 15. března 2022. Deutsche Bank americkým úřadům informace o sankcionovaných ruských klientech poskytla, uvedla ale, že z nich vyloučila subjekty, které na seznamu jmenovitě nefigurují, pokud v nich jejich sankciovaný klient drží menší než padesátiprocentní podíl. To vyloučilo potenciálně zásadní informace.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/mapa-majetku-politicky-exponovanych-osob-z-ruska/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Mapa majetků politicky exponovaných osob z Ruska</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="225" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus--300x225.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus--300x225.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus--580x435.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus--860x645.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus--1160x870.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/07/Putin-autobus-.jpg 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>„Některá klientská data nebyla poskytnuta kvůli lokálním pravidlům bankovního tajemství,“ napsali právníci z firmy Gibson Dunn, se kterou Deutsche Bank žádost DOJ řešila, ve vysvětlení pro americké ministerstvo financí.</p>
<p>Z uniklých dokumentů vyplývá, že někteří ruští klienti byli zcela zatajeni. Právník ze společnosti Gibson Dunn poznamenal, že bylo rozhodnuto o nesdělení informace, že Deutsche Bank má „několik tisíc vazeb“ na „ruské klienty, na které se vztahují omezující opatření založená na seznamech“, protože vyšetřovatelé „si tuto informaci nevyžádali“. Na žádost o komentář právní firma Gibson Dunn neodpověděla.</p>
<h2><b>Reakce a další vyšetřování</b></h2>
<p>V odpovědi na otázky novinářů Deutsche Bank uvedla, že mezi lety 2019 a 2025 investovala sedm miliard eur do kontrolních mechanismů. Dodala, že pod vedením generálního ředitele Christiana Sewinga došlo k transformaci a že silně odmítá „jakékoli domněnky, že Deutsche Bank pomáhala klientům obcházet sankce.“</p>
<p>„Po začátku ruské invaze do Ukrajiny jednala Deutsche Bank pohotově a implementovala sankce v rychlém sledu uvalované příslušnými autoritami. Zahrnovalo to omezování dotčených účtů a transakcí, a kde to bylo příhodné, tak přijetí vhodných opatření k ukončení činnosti v rámci lhůt stanovených v příslušných licencích,“ stálo dále v odpovědi novinářům.</p>
<p>Na začátku roku 2026 prohledali vyšetřovatelé ředitelství Deutsche Bank v Německu. Zdroj informovaný o případu řekl německému <a href="https://www.papertrailmedia.de/">Paper Trail Media</a>, že razie byla reakcí na podezření, že jen pár dní před ruskou invazí banka údajně převedla peníze pro Romana Abramoviče. Částka měla dosahovat několika miliard eur, uvedl zdroj.</p>
<p>Právnická firma reprezentující Abramoviče sdělila reportérům, že jejich „klientovi nenáleží komentovat interní procesy a rozhodnutí Deutsche Bank“. „Pokud tyto interní procesy obsahovaly nepodložené spekulace týkající se našeho klienta, ten tyto spekulace odmítá,“ dodala. „Popírá jakékoli obvinění či náznak protiprávního jednání, včetně jakéhokoli obvinění z trestného činu, korupce nebo nekalého jednání.“</p>
<p>Právníci zastupující Abramoviče zároveň uvedli, že jim bylo sděleno, „že německé úřady klientovi potvrdily, že není předmětem vyšetřování v souvislosti s prohlídkou prostor Deutsche Bank, kterou v lednu 2026 provedl Spolkový úřad pro trestní policii“.</p>
<p>„Ani německé úřady, ani Deutsche Bank se v žádném veřejném prohlášení ohledně prohlídky nezmínily o našem klientovi (ať už přímo, či nepřímo), ani nenaznačily, že by proti němu bylo vzneseno jakékoli obvinění.“</p>
<p>Timčenko, Děripaska a Mordašov na žádost o komentář nereagovali.</p>
<p>Mluvčí Melničenka uvedl, že jeho majetek „nesouvisí s žádnými představiteli Ruské federace“, a odkázal novináře na dřívější rozhovor, který Melničenko poskytl časopisu Forbes a v němž prohlásil, že sankce proti němu jsou „absurdní a nesmyslné“ a bude se jim bránit.</p>
<p>Mluvčí Usmanova důrazně popřel, že by Usmanov, který byl letos ze sankčního seznamu EU odstraněn, ale nadále podléhá sankcím ze strany USA, měl úzké vazby na Kreml. Dále uvedl, že pravdivost dokumentů Deutsche Bank, které vazby jeho osoby na Kreml zmiňují, nemohou potvrdit.</p>
<p>„Pan Usmanov se v mnoha zemích po celém světě těší zaslouženému uznání coby velkorysého filantropa, který věnoval podstatnou část svého života nezištné pomoci druhým. Jakékoli zkreslení tohoto uznání by pouze odráželo neznalost těch, kteří se takových nařčení dopouštějí.“</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/rusove-v-cesku/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/03/putin_autobus-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/03/putin_autobus-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/03/putin_autobus-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/03/putin_autobus-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2021/03/putin_autobus.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Letos v březnu Deutsche Bank informovala Německou centrální banku (Bundesbank) o tom, že objevila možné porušení evropských sankcí mířených na Rusko. Bundesbank v odpovědi reportérům uvedla, že veřejně neposuzuje ani nekomentuje dodržování sankcí ze strany jednotlivých osob či společností.</p>
<p>Následující měsíc Velká Británie dala bance za porušování sankcí pokutu ve výši přibližně 190 tisíc eur (asi 4,6 milionů korun). Porušení se mělo týkat platby ruského poskytovatele streamovacích služeb z léta 2022.</p>
<h2><b>Ruské peníze v Trumpových firmách</b></h2>
<p>Uniklé dokumenty z projektu Inside Deutsche Bank zároveň prokázaly, že banka měla také potenciálně klíčové informace o spojení mezi Ruskem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Konexe vyvolávaly otázky už roky a vyšetřovala je i americká vláda.</p>
<p>Žádné předchozí důkazy neukázaly, že by byl sám Trump svými ruskými obchody nějakým způsobem kompromitován.</p>
<p>V interních dokumentech Deutsche Bank v roce 2019 se jasně uvádí, že žádné spojení mezi Trumpem a Ruskem zjištěno nebylo. Uniklá data však odhalila, že v té době banka už dlouho věděla o podezřelých platbách spojených se dvěma Trumpovými firmami, transakce měla zdokumentované a zaznamenala vazby se subjekty spojenými se sítí na praní peněz neboli „prádelnami“ v Rusku a v sousedním Ázerbájdžánu.</p>
<p><b><div class="inv-infobox"><h2>Ruské a ázerbájdžánské prádelny</h2><p></b></p>
<p>Ruská prádelna (Russian Laundromat) je velká kriminální finanční infrastruktura, která byla mezi lety 2011 a 2014 použita na vyvedení mnoha miliard korunz bývalého Sovětského svazu. Schéma bylo odhaleno OCCRP.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Ázerbájdžánská prádelna byla separátní struktura, která fungovala mezi lety 2012 a 2014, kdy se mezi sítí skořápkových firem a bankovních účtů přesouvaly miliardy korun. Ty plynuly na ovlivňování evropských politiků na příkaz represivního ázerbájdžánského režimu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Veřejné dostupné materiály z roku 2015 ukázaly, že Trump vlastní nejméně dva podniky, které názvem odkazují na hlavní město Ázerbajdžánu. Plány na budoucí luxusní rezort u Kaspického moře počítaly se spoluprací s podniky spojenými s vlivnou rodinou Mammadovů. Američtí diplomaté popsali hlavu rodiny, tehdejšího ministra dopravy Ziyu Mammadova, jako notoricky zkorumpovanou. V materiálech, které novináři prozkoumali, se nenachází nic, co by spojovalo Mammadova s podezřelými transakcemi týkajícími se jakýchkoli společností.</p>
<p><b></p></div></b></p>
<p>Deutsche Bank v roce 2017 spustila interní vyšetřování Trumpa s názvem Project Broadway. Týkalo se „Trumpovy rodiny a jejích aktivit spojených s DB“ a postupně bylo vyšetřování natolik komplexní, že zaměstnanec vedení banky v e-mailu uvedl, že už neví, kde Broadway začíná a kde končí.</p>
<p>Banka také přes interní projekt New Order neboli Novus Ordo vytvořila speciálně pro Trumpa směrnici o „krytém klientu“. Definice krytého klienta, jak ukázaly interní dokumenty, označovala prezidenta „a další seniorní členy nebo poradce jeho vlády, jejich příbuzné a blízké spolupracovníky“.</p>
<p>Před koncem Trumpova prvního volebního období, v roce 2020, už Project Broadway běžel téměř tři roky. Z té doby nejvíc vyvstává zpráva označená jako Trump/Kushner.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceska-spojka-v-ruske-pracce/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česká spojka v ruské pračce</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-860x573.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering-1160x773.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2017/03/money-laundering.jpg 1250w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2><b>Nenahlášené podezřelé aktivity</b></h2>
<p>Brian Hagerty, tehdejší ředitel bankovního oddělení finanční kriminality v USA, ve zprávě z května 2020 popsal jen za předchozí měsíc 59 podezřelých aktivit spojených se 140 subjekty. Podezřelé transakce, které uvedl, dosahovaly výše tří milionů dolarů a zahrnovaly transakce s Trumpovými společnostmi DT Marks Baku LLC a THC Baku Services LLC.</p>
<p>Banka však tyto informace nenahlásila do systému Hlášení podezřelých aktivit (SAR) amerických úřadů, který se využívá při podezření z aktivit a transakcí zapojených do finančních zločinů.</p>
<p>Dawson Law, bývalý vysoce postavený úředník amerického ministerstva financí, řekl reportérům, že vynechání těchto detailů lze označit za varovný signál: „Když se banka rozhodne vyplnit SAR, musí obsahovat všechny relevantní informace. Neúplné vyplnění může vést v USA i v Německu k pokutám.“</p>
<p>Když reportéři pracující na projektu Inside Deutsche Bank ukázali Hagertyovu zprávu britskému odborníkovi na praní peněz Grahamovi Barrowovi, označil transakce za „vysoce podezřelou platební aktivitu“. „A je extrémně složité přijít na dobré opodstatnění, jak tyto peníze mohly být generovány legální komerční aktivitou,“ dodal.</p>
<p>Deutsche Bank Trumpa nekomentovala. Obecně řekla, že „banky mají právně zakázáno komentovat své diskuse s kontrolními orgány v USA, stejně jako záznamy podezřelých aktivit, i co se týče jejich existence či neexistence“.</p>
<p>Hagertyho nebylo možné kontaktovat.</p>
<p>Trump na žádost o komentář nereagoval.</p>
<p><i>Autoři textu: Khadija Sharife, Brian Fitzpatrick, Frederik Obermaier, Bastian Obermayer, Sophia Baumann, Hakan Tanriverdi, Roman Katin, Irina Dolinina, Jeremie Baruch, Karina Shedrofsky.</i></p>
<p><i>Autorka české verze: Jana Václavíková</i></p>
<p><b><i>S přispěním: Sophia Stahl (PTM), Michael Suntinger (PTM), Anna Lauterjung (PTM), Josy Joseph (Barracuda Media), Maria Theresa Cruz (Barracuda Media), Karina Shedrofsky (DARC), Elizabeth Bratton (FT), Olaf Storbeck (FT), Dan McCrum (FT), iStories, Lukas Kotkamp (FTM), TJ Jordan (Barracuda Media).</i></b></p>
<p><b><i>Investigace Inside Deutsche Bank koordinuje Barracuda Media v Jihoafrické republice s technickou podporou Data and Research Center (DARC) v Německu.</i></b></p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank-rusko-a-trump/">Inside Deutsche Bank: Banka tajila účty ruských oligarchů i informace o ruských penězích na Trumpových účtech</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
