Obchod s drogami způsobuje nárůst násilí na původních obyvatelích peruánské Amazonie. Satelitní snímky ukazují rozsah nelegálních aktivit pašeráků v pralese. Kypr odebral občanství ruským oligarchům, kteří jej získali v rámci kontroverzního programu „pas za peníze“. Drogové kartely v Mexiku do svých řad verbují studenty chemie pro posílení výroby fentanylu. Deportace ukrajinských dětí z okupovaných území za účelem jejich rusifikace probíhaly pod přímou kontrolou Vladimíra Putina.

Drogové gangy pěstují koku hluboko v amazonském pralese a napadají při tom komunity původních obyvatel Peru. Satelitní snímky analyzované investigativními novináři z Mongabay Latam zachycují uprostřed amazonské džungle desítky nelegálních přistávacích drah pro letadla. Za jejich vybudováním stojí pašeráci drog, kteří z peruánské Amazonie převážejí lístky koky nutné k výrobě kokainu. Gangy čím dál více zasahují i do území původních obyvatel. Domorodé kmeny, jež se snaží pašerákům vzdorovat, čelí vyhrožování a stupňujícímu se násilí. Jen za poslední čtyři roky zde bylo zavražděno nejméně patnáct domorodých vůdců. Ne všechny vraždy zatím byly vyšetřeny, narkozločin je nicméně považován za jeden z hlavních zdrojů narůstajícího násilí na původních obyvatelích.

Přečtěte si

NarcoFiles: Kokainová dálnice do Evropy

Mexické drogové kartely do svých řad verbují studenty chemie kvůli výrobě fentanylu. Pouze za minulý rok zemřely ve Spojených státech na předávkování fentanylem desítky tisíc lidí. Tento nebezpečný syntetický opioid do USA pašují ve velkém právě mexické kartely. Jejich současným cílem je začít v Mexiku syntetizovat i samotné prekurzory – chemické sloučeniny, bez nichž se výroba fentanylu neobejde. Kartely se tak chtějí osvobodit od závislosti na dovozu prekurzorů z Číny a studenti chemie jim v tom mají pomoci. Svědectví o tom přinesl přímo od lidí z mocného kartelu Sinaloa deník The New York Times.

Podle jednoho z členů kartelu se studentům zatím podařilo vyrobit daleko silnější fentanyl. Pokud by se jim povedlo uspět i ve výrobě vlastních prekurzorů, znamenalo by to podle znalců novou nebezpečnou fázi fentanylové krize. Syntetické opioidy z Mexika nekončí jen ve Spojených státech, ale dostávají se také do Evropy, jak podrobněji popisujeme v našem článku.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Kypr odebral pasy dalším 86 cizincům, kteří je získali v rámci programu „občanství za peníze“. Seznam zveřejněný deníkem Politis zahrnuje jména řady ruských oligarchů včetně těch umístěných na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie. Patří mezi ně miliardář Oleg Děripaska, akcionář ruské investiční skupiny Alfa Group Alexej Kuzmičev nebo bývalý vyšetřovatel FSB Sergej Kovbasjuk.

Kyperská vláda v rámci kontroverzního programu „zlatých víz“ v minulosti rozdala tisíce pasů zejména miliardářům z Ruska a Číny. Výměnou za občanství měl být příslib milionových investic v zemi. V roce 2020 byl program pozastaven poté, co novináři Al Jazeery odhalili, že díky němu získali kyperské občanství i usvědčení zločinci a lidé obvinění z korupce nebo praní špinavých peněz. Od té doby vláda odebrala už více než 280 takto udělených pasů.

Únosy ukrajinských dětí do Ruska za účelem jejich rusifikace probíhaly pod přímou kontrolou Vladimíra Putina. Nové důkazy o rozsahu deportací přinesl v investigativní zprávě tým výzkumníků z Yale University. Podařilo se jim identifikovat více než tři sta ukrajinských dětí deportovaných z Ruskem okupovaných území a následně zařazených do ruských databází dětí určených k adopci. Unesené děti ve věku od dvou do sedmnácti let obdržely ruské občanství a většina z nich podle zjištění výzkumníků skončila v rodinách napříč Ruskou federací. Pomocí satelitních snímků pak výzkumníci odhalili, že řada dětí byla do Ruska deportována letadly podléhajícími přímo prezidentu Putinovi.

Celkově se mluví až o statisících ukrajinských dětech, jež Kreml unesl za účelem jejich rusifikace. Nucené deportace z okupovaných území představují podle mezinárodního práva válečný zločin. Mezinárodní trestní tribunál proto minulý rok vydal zatykač na Vladimíra Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovu-Bělovu, která je v procesu nucených adopcí Putinovou pravou rukou. Podle výzkumníků z Yale University přináší jejich zpráva nové důkazy o možných válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a spolu s dalšími důkazy rovněž o možném aktu páchání genocidy.

The post #zesvěta: Pašeráci drog se v amazonském pralese střetávají s původními obyvateli appeared first on investigace.cz.

Láká vás cesta za penězi do zahraničí? V tom případě pozor, abyste neskončili lapení v nelidských podmínkách společnosti Amazon v Saúdské Arábii nebo v japonské firmě Sony, což by zase znamenalo, že o vaše osobní data se pak budou přetahovat kupci na dark webu. Pokud naopak plánujete požádat někoho o ruku, vyhněte se prstenům s diamanty, neboť ty mohou pocházet z Ruska. A jestliže byste náhodou zvažovali, že si na zásnubní prsten vyděláte pašováním kokainu, neschovávejte ho v invalidním vozíku. To a více praktických rad se dočtete v dnešním dílu #zesvěta.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.  Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Noční můra v Amazon Street

Spousta lidí z Nepálu se vydává do zahraničí s cílem vydělat si víc peněz a uživit tak své příbuzné a rodiny. S podobnými úmysly opustil svou zemi i Momtaj Mansur a v roce 2021 zamířil do Saúdské Arábie, kde začal pracovat pro firmu Amazon. Místo našel prostřednictvím saúdské společnosti specializující se na dodávání pracovní síly tamním firmám. Spíš než amerického snu se však dočkal noční můry: manažeři Amazonu ho uráželi a většina Mansurovy výplaty šla saúdské zprostředkovatelské společnosti. V květnu 2022 byl Mansur a další jeho nepálští kolegové propuštěni. Zůstali více jak dva tisíce kilometrů od domova, bez peněz a bez možnosti návratu do rodné země. Saúdská společnost Mansurovi nabídla dvě vykutálené varianty, jak tuto situaci vyřešit: buď v Amazonu zůstane, což nešlo, protože ho propustili. Tím pádem se milý zlatý nedá nic dělat a musíš zaplatit víc jak 30 tisíc korun za předčasné vypovězení smlouvy: tedy částku rovnající se jeho několikaměsíční mzdě. Chování Amazonu a saúdské společnosti se podle amerických zákonů a norem OSN shoduje se znaky možného obchodování s lidmi, včetně vystavování pracovníků špatným životním podmínkám, omezování jejich pohybu a falešných slibů ohledně mzdy. Lze předpokládat, že nebohý Momtaj Mansur nebyl první ani poslední, kdo sedl na lep vydřiduchům. 

Více informací o nelidských podmínkách v Amazonu se dočtete na stránkách deníku The Guardian.

#2 Není vše podpora Ukrajiny, co se třpytí

Krátce na to, co Rusko zahájilo svou válečnou agresi na území Ukrajiny, luxusní šperkařské značky jako Tiffany nebo Cartier oznámily, že přestávají nakupovat ruské diamanty. Novináři z ukrajinského média Kyiv Independent ale odhalili starou pravdu o tom, že lze kázat vodu, avšak pít víno. Přesněji řečeno bohulibé výroky na podporu Ukrajiny se v praxi šperkařských společností neshodují s činy. Rusko totiž nadále úspěšně prodává své diamanty na Západ, především skrz prostředníky v Dubaji. Existují dva způsoby, jak zatajit ruský původ drahokamů: za prvé tak, že se surové diamanty nechají vybrousit v Indii a, simsalabim, podle amerických zákonů je už nelze považovat za ruské. Druhý a častější způsob spočívá v prodeji neopracovaných diamantů leštičům drahých kamenů, a to jako „smíšené zboží“. Tiffany a Cartier tak nadále utrácejí za diamanty velké peníze, které mohou financovat ruskou agresi. 

Více informací o tom, jak za sebou ruské diamanty zametají stopy, se dočtete na stránkách Kyiv Independent.

Přečtěte si

Obcházení sankcí. Jak se do Česka dostává běloruská močovina

#3 Kokain na kolečkách

Ne všechno se podaří, ale fantazii se meze nekladou. I to by mohl být slogan pašeráků drog, jejichž vynalézavost v tom, jak uniknout spravedlnosti, především jde-li o kokain, je bezbřehá. Na pomyslném seznamu „bizarních zpackaností při pašování drog“ se vedle banánů, historických aut, dětských ubrousků nebo Kinder vajíček toto pondělí objevil i invalidní vozík. Jednapadesátiletého muže o berlích totiž zadrželi v Hong Kongu, neboť bezpečnostní kontrola v jeho invalidním vozíku odhalila ukrytý kokain v hodnotě téměř 36 milionů korun. Vozík mu měl svěřit jeho přítel, aby měl cestování pohodlnější. O kokainu údajně nevěděl. Podle mluvčího celního úřadu se muž snažil celní kontrolu obejít a pozornost orgánů upoutal nejen tím, že se chtěl kontrole očividně vyhnout, ale i skutečností, že jako údajný invalida svůj vozík nepoužívá. Inu, stát se nenápadným není jen tak, navíc o berlích a s prázdným invalidním vozíkem za sebou. Hongkongská policie případ zatím neuzavřela, není totiž stále jasné, kam nebo ke komu měl pašovaný kokain putovat. 

Více o kreativním způsobu, jak pašovat drogy přes hranice, se můžete dočíst na webu Sky News.

#4 Prodáno na dark webu

Už jste se někdy zúčastnili aukce, tedy obchodu, v němž vyhrála nejvyšší nabídka? Jestliže ne, teď máte tu možnost. Tímto způsobem chce totiž kybernetická skupina napojená na rusky mluvící kybernetický gang CL0P prodat osobní údaje zaměstnanců japonského konglomerátu Sony, jehož hlavní doménou je elektronika a videohry. K prolomení bezpečnosti pravděpodobně došlo v důsledku hromadného zneužití služby MOVEit, která slouží k bezpečnému posílání souborů mezi jednotlivými zařízeními. Skupina nejprve požadovala od Sony výkupné, společnost ale zaplatit odmítla, a tak hackeři hledají jiný způsob zpeněžení. Pohoří-li i plán s aukcí a kupce se nenajde, nechali se už slyšet, že ukradená data volně zveřejní. Pokud se tak stane, lze vesele obměnit jedno letité přísloví, tedy že vlk se nenažral, a koza přesto nezůstala celá. 

Více o aukci osobních dat společnosti Sony se dočtete na webu Panda Security.

The post #zesvěta: Lesk a bída ruských diamantů appeared first on investigace.cz.