Novináři deseti zemí se spojili, aby se postavili za 16 znásilněných dívek, mezi kterými byly i tři Češky. Obětí však může být mnohem víc. Případ italského policisty Dina Maglia (svým obětem se představoval jako Leonardo), jenž přes platformu Couchsurfing vyhledával mladé dívky, které pak zdrogoval a znásilnil, dosáhl koncem týdne i do Česka. Kauzu na základě informací poskytnutých Českým centrem pro investigativní žurnalistiku přinesl Blesk.
Karabiniér Dino Maglio si jednotlivé kroky svého plánu promyslel od začátku do konce. Italský policista z Padovy si založil profil na portálu Couchsurfing, kde nabízel mladým dívkám z celého světa možnost přespání zadarmo. Během večeře jim do jídla nebo pití nasypal vysokou dávku Tavoru – léku proti nespavosti ze skupiny benzodiazepinů. Omámené a bezbranné dívky poté znásilnil.
Dino měl i připravený plán, jak se vyhnout případnému stíhání. Sázel na svůj policejní odznak a věřil, že dívky si kvůli jeho zaměstnání netroufnout jít věc oznámit. Navíc zvolil takové omamující prostředky, které způsobují u obětí výpadky paměti. Ty velmi komplikovaly rozkrytí celé události, protože mladé ženy dokázaly průběh večera jen obtížně zrekonstruovat. Dino Maglio je v současné době ve vazbě a jeho zneužité nocležnice zastupují dva respektovaní italští advokáti. Nemuselo to tak však vůbec dopadnout, nebýt Marcii – jedné z omámených turistek a týmu zapálených investigativních novinářů.
Zneužitá dívka původem z Portugalska, založila v září roku 2013 online fórum, kam pozvala všechny dívky z platformy Couchsurfing, které strávily noc u Dina Maglia. Sama Marica si v začátku nebyla jistá, co se vlastně té osudné noci stalo. Pamatovala si jen útržkovitě obrovskou únavu a „Leonarda”, který se ji snaží líbat a osahávat. „Napsala jsem všem holkám, které okomentovaly ubytování u Maglia na platformě Couchsurfing.” Ptala se jich, jestli se jim v noci nestalo něco divného. Skoro všechny dívky zmínily, že se je snažil políbit, spát u nich v posteli nebo jim dát něco proti bolení hlavy. Dál si pamatovaly málo. Najednou se jich prý zmohla obrovská únava. Marcia ale hledala někoho, kdo by měl podobně velký výpadek paměti. O tom však žádná z nich nemluvila. Jednoho dne však našla zprávu, která popisovala přesně to, co se stalo jí. A nezůstalo jen u jedné. Postupně se začaly objevovat další dívky popisující velmi podobné zážitky. Pozorný policista, který zaplatí nebo uvaří večeři, vezme oběti na drink a večer jim do poslední sklenky domácího vína přimíchá Travor. Následují už jen děsivé útržky vzpomínek: osahávání, znásilnění a výpadky paměti.
Marcia se snažila koordinovat oběti tak, aby společně podnikané právní kroky měly co největší váhu. Založila uzavřenou online skupinu, podala trestní oznámení, snažila se sehnat právníka. Advokáti si však vždy říkali o více peněz, než měla k dispozici, a portugalská policie jen krčila rameny. Vše se prý stalo příliš dávno, daleko a nejsou důkazy. Marcia se proto obrátila na novináře z listu The Local s prosbou, zda by jí nemohli pomoct celý případ objasnit. Ti kontaktovali skupinu investigativních novinářů IRPI z Itálie, kteří rozhodili sítě mezi další investigativní centra.
Cecilia Anesi z IRPI k tomu dodává: „Celou kauzu jsme nakonec odkrývali víc než rok ve spolupráci s dalšími osmi novinářskými centry. Zapojili se The Southern China Morning Post z Hong Kongu, CBC z Kanady, L’Espresso z Itálie, the Guardian z Velké Británie, Correct!v z Německa, Newsweek z Polska, Sydney Morning Herald z Austrálie, České centrum pro investigativní žurnalistiku a TVI z Portugalska. Podařilo se nám zapojit média téměř ze všech zemí, odkud pocházejí Magliovy oběti.“
Cílem však nebylo jen získat silný příběh o opakovaném znásilnění. Prioritou bylo pochopit, jak se vše stalo, a zabránit Magliovi, aby ve zneužívání dívek pokračoval.
Novináři z IRPI se za normálních okolností zaměřují na finanční kriminalitu, praní špinavých peněz či italskou mafii. Teď ale měli k dispozici jen traumatizované dívky a žádné důkazy. „Nikdo z nás není psycholog, takže jsme zpočátku nevěděli, jak s dívkami mluvit o tom, co se stalo,“ vysvětluje Cecilia. „Poprosili jsme proto o pomoc Dart Center – neziskovou organizaci zaměřující se na novináře píšící o násilí, konfliktech a tragédiích. Dostali jsme od nich rychlokurz jak se s dívkami bavit,“ dodává Alessia Cerantola, další z reportérek IRPI.
Nešlo ale jen o to, jak citlivě mluvit s Magliovými oběťmi. Důležité bylo také zabránit Dinovi ve zneužívání dalších dívek. IRPI začalo celou kauzu sledovat v roce 2013, tedy v době, kdy byl Maglio ještě na svobodě, v aktivní policejní službě a lákal k sobě další dívky přes Couchsurfing. Nikdo z novinářů však ještě nemohl zasáhnout. V té době chyběly nejen dívky, které by byly ochotné a schopné vypovídat, ale i jakékoliv důkazy o Magliově vině. Novináři z deseti zemí se tak spojili, aby kousek po kousku dali dohromady mozaiku toho, kdo je ve skutečnosti Dino Maglio a co se u něj doma po večerech odehrává.
Na jaře roku 2014 se případu ujal italský státní zástupce Giorgio Falcone. Pro Maglia navrhl domácí vězení bez možnosti se s kýmkoliv stýkat. Během domovní prohlídky pak policie narazila na velké množství nahrávací techniky, pedofilní a pornografická DVD a nelegálně drženou zbraň. Objevily se také další Magliovy oběti popisující stejné symptomy jako ostatní dívky: únavu, zmatenost, pasivitu. Dino Maglio byt okamžitě převezen do vazby, ve které se připravuje na první soudní slyšení k jeho případu. To je naplánováno na březen roku 2015.
Zažili jste v Itálii něco podobného? Ozvěte se nám. Stále hledáme další oběti a informace k případu Dina Maglia. Kontaktujte nás na adrese: pavla.holcova@investigace.cz