Novináři z OCCRP a ruského investigativního serveru Istories zmapovali schéma, jehož pomocí se do Ruska dostávají sankcionované drony a mikročipy určené pro ruské zbraně. Schéma zahrnuje kazachstánské firmy, které pomáhají ruským společnostem obcházet západní sankce. Svědčí o tom i výrazný nárůst exportu elektroniky z Evropy od začátku války v Ukrajině. Pokud se situace nezmění, Kazachstánu hrozí druhotné sankce ze strany Spojených států amerických nebo Velké Británie. Naopak Evropská unie princip druhotných sankcí odmítá. Problém se týká i českého exportu.

Na konci dubna navštívila hlavní město Kazachstánu Astanu delegace odborníků na sankce z amerických, britských a evropských úřadů. Důvodem jejich návštěvy bylo podezření, že kazachstánské firmy pomáhají Rusům obcházet sankce a obchodují se zbožím dvojího využití, například s počítačovými komponenty potřebnými pro výrobu ruských zbraní. Evropu v jednání zastupoval nově zvolený zmocněnec pro záležitosti sankcí David O’Sullivan.

„Rusko se snaží využít zemí, jež jsou v ekonomické oblasti intenzivně propojené s jeho ekonomikou, k nákupu a přepravě dodávek sankcionovaných komodit. Naší nejvyšší prioritou je zabránit Rusku v jejich přeměně na zboží pro válečné účely a odříznout jeho zařízení od potřebných vstupů, které by vyplnily jeho výrobní mezery,“ konstatovala ve svém projevu Elizabeth Rosenberg, náměstkyně amerického ministra zabývajícího se financováním terorismu a finančních zločinů. Během jednání v Astaně Rosenberg také naznačila, že v případě odmítnutí spolupráce hrozí Kazachstánu druhotné sankce. 

„V současné době se zaměřujeme především na dovoz zboží, které je určeno pro ruský vojenský průmysl. Kazachstán není v tomto ohledu ojedinělý – Rusko k importu těchto výrobků využívá i jiné země. Je to naléhavý problém a včera už bylo pozdě,“ dodal další účastník schůzky, zástupce americké vlády v otázkách kontroly exportu Matthew Axelrod.

Věrný přítel Kazachstán

Indicie o tom, že středoasijské firmy pomáhají ruským zbrojařům s obcházením sankcí, se objevovaly již od začátku války v Ukrajině. Investigativní tým britské vyšetřovací organizace Conflict Armament Research (CAR), jež sleduje dodávky zbraní, střeliva a dalšího vojenského materiálu do oblastí zasažených konflikty, provedl rozbor komponentů zřícených ruských raket a bezpilotních letounů a dospěl k závěru, že k jejich výrobě jsou využívány čipy západní výroby. Dokonce jde i o komponenty běžné spotřební techniky, například z automatických praček dodávaných západními firmami.

Přečtěte si

Ruský zbrojní průmysl: Se západní technologií na věčné časy a nikdy jinak

„Ruské naváděné zbraně jsou plné západních a asijských technologií. Většina počítačových čipů, které jsme identifikovali, byla vyrobena západními zeměmi po roce 2014,“ shrnul zjištění analytik týmu Damien Spleeters. Vyšetřováním se tehdy rovněž zjistilo, že součástí mnoha zbraní jsou i běžné západní počítačové čipy a další díly, jež se obvykle vyskytují ve spotřební elektronice.

Čas ukázal, kudy se zmíněné technologie do Ruska dostávají. Novináři mezinárodní agentury Reuters zjistili, že ruské společnosti aktivně oslovují kazachstánské obchodní partnery, aby jim s dodáním zboží pomohli. „Rusové mají velmi dlouhý nákupní seznam, který zahrnuje průmyslové vybavení, železniční ložiska, pokročilou elektroniku, rádiová zařízení, turbíny, součástky letadel, suroviny a také materiály pro bankovní karty,“ uvedla agentura s odkazem na sedm nezávislých zdrojů, které se ve sféře obchodování pohybují.

„Najdete si v Rusku partnera, který nemá přístup k nějakému zboží, na něž se vztahují sankce, a pošlete mu ho. To je nyní velmi výnosný byznys,“ okomentoval nová partnerství Temur Umarov, výzkumník z Centra pro ruská a euroasijská studia v Carnegie Center v Berlíně.

Novináři z Rádia Svobodná Evropa objevili celou řadu ruských dopravních a logistických firem, inzerujících dovoz sankcionovaného zboží do země přes území Arménie nebo Kazachstánu. Na podobné inzeráty rovněž narazila redakce investigace.cz i v českých facebookových skupinách pro ruskojazyčné přesídlence.

„Nabízíme dovoz nákladů z Evropy do Ruska. Přepravujeme téměř jakékoli zboží mimo potraviny a léčivo. Zakoupíme v Evropě jakékoli zboží a dodáme jej do Ruska,“ inzeruje uživatel jménem Oleg Zabramny nejen v Česku, ale i v mnoha ruskojazyčných skupinách v dalších evropských zemích. Dle vlastních slov provozuje logistickou firmu se sídlem v Moskvě a sklady má po celé Evropě. Na dotaz redakce, jestli by mohl dodat počítačovou techniku a její komponenty, odpověděl kladně. Redakci se zatím nepodařilo ověřit, zda jde o jeho skutečné jméno.

Nová fakta

Na konci května investigativní novináři z konsorcia OCCRP a ruského nezávislého serveru Istories přinesli další a ještě závažnější zjištění. Identifikovali několik firem, které ruským partnerům importovaly drony a mikročipy ze Západu.

„Podle ruských celních statistik dodala kazachstánská společnost Aspan Arba v roce 2022 do Ruska více než 500 dronů. Tato společnost byla v Kazachstánu zaregistrována v dubnu 2022, tedy po začátku války,“ informuje server Istories. Ministerstvo digitálního rozvoje Kazachstánu uvádí, že Aspan Arba získala licenci na dovoz 18 000 dronů značky DJI v hodnotě 45 milionů dolarů. Dodavatelem dronů je nizozemská pobočka čínské společnosti DJI Europe B.V. Konečným objednatelem je ruská zbrojařská firma Nebesnaja technika.

Podobné schéma objevili novináři Istories i při dovozu mikročipů. Ty jsou dováženy do Ruska společností Stack se sídlem v centru Moskvy. Na webových stránkách firmy se uvádí, že se jedná o mladou a úspěšnou společnost specializující se na prodej elektronických součástek pro průmysl. V období let 2022 až 2023 firma importovala z Kazachstánu elektronické komponenty v hodnotě 4,2 milionu dolarů, které následně prodala ruské zbrojařské firmě SET-1 a přímo ruskému kosmickému a obrannému průmyslu.

Západním dodavatelem těchto čipů je německá společnost Elix-St, jež za poslední rok (v období 2022 až začátek 2023) dodala komponenty v hodnotě necelých 18 milionů korun kazachstánské společnosti Da Group 22. Dodávka zahrnovala mikročipy firem Analog Devices, Infineon, Texas Instruments či STMicroelectronics, které své výrobky již oficiálně neexportují do Ruska. Je zajímavé, že v letech 2018 až 2021, tedy před rozsáhlou invazí do Ukrajiny, německá Elix-St žádné komponenty do Kazachstánu nevyvážela. Do Ruska v té době naopak dovezla komponenty v hodnotě téměř 11 milionů korun.

Dle zjištění novinářů Istories vlastní jak německou firmu Elix-ST, tak kazachstánskou firmu Da Group 22 rodina Černetových. Rusové Jevgenij a Jelena Černetovi jsou též majiteli další ruské společnosti s podobným názvem – Eliks-M, která vyvíjí materiály absorbující elektromagnetické vlny. Používají se mimo jiné k tomu, aby se zabránilo detekci radarem. Mezi klienty Eliks-M patří několik ruských obranných společností. Alexander Černet, pravděpodobně syn Jevgenije, založil v dubnu minulého roku, tedy těsně po začátku války, kazachstánskou firmu Da Group 22.

Znepokojivé statistiky

Skutečnost, že Moskva obchází sankce prostřednictvím firem z třetích zemí, jako je Kazachstán, vyplývá i ze statistik ruského zahraničního obchodu. I když tamní úřady přestaly po začátku invaze zveřejňovat údaje o exportu a importu průmyslového zboží, podle kazachstánských dat se poptávka po odsávačkách mléka za prvních osm měsíců tohoto roku v Rusku zdvojnásobila ve srovnání s předchozím rokem. V případě ledniček došlo k desetinásobnému meziročnímu nárůstu a stejný trend lze pozorovat i u objednávek praček, jejichž celková hodnota překročila více než sedm milionů dolarů (necelých 155 milionů korun). Naopak v minulých dvou letech byly tyto objednávky téměř nulové, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg zkompilovaných z Eurostatu.

„I velmi sofistikované ruské zbraňové systémy jsou často vybavené poměrně obyčejnými elektronickými součástkami, které lze najít v řadě komerčních produktů,“ cituje Bloomberg odborníka Jamese Byrnea z britského analytického think-thanku Royal United Services Institute.

Stejný trend naznačují i data získaná novináři z Istories: od začátku ruské invaze se dovoz mikroelektroniky do Kazachstánu více než zdvojnásobil. Podle Úřadu národní statistiky Kazachstánu byly v roce 2021 do země dovezeny integrované obvody v hodnotě 35 milionů dolarů, tedy zhruba stejné množství jako v předchozích letech. V následujícím roce se tato hodnota více než zdvojnásobila. Vývoz mikroobvodů z Kazachstánu do Ruska byl přitom v roce 2021 mizivý a jeho objem se odhadoval na 245 000 dolarů (přes 5 milionů korun). V roce 2022 se export zvýšil na 18 milionů dolarů, tedy na 73násobek původního objemu.

K podobně strmému nárůstu došlo i u dronů. V roce 2021 není v kazašské zprávě o dovozu a vývozu dronů ani zmínka. Oproti tomu v roce 2022 vyvezl Kazachstán drony za 5 milionů dolarů a třetinu z nich dovezl do Ruska.

Druhotné sankce nechceme

Redakce investigace.cz se obrátila na tiskové oddělení Evropské komise s cílem zjistit, zda Evropská unie plánuje v tomto směru podniknout nějaké protikroky. „Komise pečlivě sleduje dodržování sankcí včetně jakýchkoli praktik, které by mohly sloužit k obcházení sankcí EU. Bereme velmi vážně každé obvinění z porušení sankcí EU. Komise úzce spolupracuje s členskými státy, zejména s námořními orgány, na uplatnění sankcí EU. Komise také komunikuje s třetími zeměmi, aby upozornila na možné praktiky obcházení, a tady počítá především s podporou nedávno jmenovaného zmocněnce EU pro sankce Davida O’Sullivana,“ uvedl mluvčí Daniel Sheridan Ferrie.

Přečtěte si

Děravé sankce. Rusko a Bělorusko dovážejí do EU dřevo i přes obchodní omezení

Možnost uvalení druhotných sankcí na Kazachstán nicméně EU momentálně nezvažuje. „EU neuplatňuje extrateritoriální sankce. Toto je zásada, kterou jsme dlouho hájili a nadále ji budeme dodržovat,“ uvedl mluvčí a dodal, že se Komise aktuálně zabývá mapováním možných alternativních obchodních tras, jež by Rusku omezily přístup ke klíčovým technologiím. „Probíhá komunikace s příslušnými zeměmi s cílem dosáhnout společného závěru, porovnat údaje a případně projednat nápravná opatření,“ dodal Ferrie.

Šedý export zboží dvojího využití do Ruska se přitom týká i českých firem. Strmý nárůst exportu technologického zboží do Kazachstánu je vidět i v českých statistikách zahraničního obchodu za uplynulý rok. Hodnota vyvezených počítačů a elektronických zařízení se oproti předchozím letům téměř ztrojnásobila, u strojů je hodnota 2,5krát vyšší.

„V rámci aktivit, které jsou realizovány primárně pro malé a střední české firmy, obchodní agentura CzechTrade dle svých možností prověřuje kazašské obchodní partnery,“ sdělila naší redakci Simona Vondrová z CzechTrade. Redakce oslovila i velvyslanectví Kazachstánu v České republice s žádostí o komentář k hrozbě ohledně uvalení druhotných sankcí. Do uzávěrky neobdržela žádnou odpověď. Neozvalo se ale ani Velvyslanectví České republiky v Kazachstánu. 

Autorka textu: Kristina Vejnbender
Autor úvodní grafiky:  James O’Brien/OCCRP

The post Kazachstánské firmy dodávají Rusku součástky pro zbraně ze Západu. Část z nich může pocházet z Česka appeared first on investigace.cz.

Málokdo drží krok s dobou tak jako zločinci a podvodníci. Jak se dozvíte v dnešním #zesvěta, k podvodům už byla zneužita i generativní umělá inteligence. Mimo to ozřejmíme, čím se poslední dobou na internetu baví mladí lidé a proč se jejich zábava moc nelíbí americké armádě. Nakoukneme ale i do strastí a slastí každodenního života v daňových rájích a poradíme, co dělat, pokud opravdu toužíte po tom zásobovat ruskou armádu.

#1 ScamGPT

Jestliže někdo reaguje opravdu rychle na nejnovější technologické trendy a objevy, jsou to podvodníci a zločinci. Což platí i pro případy velkých jazykových modelů a generativní umělé inteligence. Výzkumníci z bezpečnostní společnosti Sophos totiž varují, že v obchodech Google Play a App Store se objevují aplikace, které předstírají nabídku přístupu ke službě ChatGPT od neziskové organizace OpenAI. Podvodné aplikace nechají uživatele nejprve bezplatně vyzkoušet chatbota, načež od těch málo pozorných začnou vybírat předplatné. Fleecewary, jak se těmto typům zrádného softwaru přezdívá, tahají z méně technicky zdatných obětí nadměrné množství peněz za funkci, která je jinde dostupná zdarma nebo za velmi nízký poplatek. Těží také z toho, že uživatelé ne vždy vědí, jak spravovat své předplatné, a proto si neuvědomují, že i když aplikaci odstraní, jejich pravidelné platby budou u této služby nadále aktivní.

Abyste drželi tempo s nejnovějšími zločineckými trendy, přečtěte si text časopisu Wired.

#2 Rajský život v daňových rájích

Informovat o tom, jak se v daňových rájích daří ulitým penězům, je denním chlebem investigativních novinářů. Přitom se často opomíjí fakt, že při honbě za co nejlépe optimalizovanými daněmi se do daňových rájů nepřesouvají pouze společnosti nebo zisky, ale i lidé. A zatímco v případě peněz novináři zjišťují, co se s nimi v daňových rájích děje, zbohatlíků už se nikdo neptá, jak se jim na nové adrese vede a zda je jejich nový život opravdu rajský. Hodně daňových rájů totiž tvoří maličké státy, které jsou pro běžný život drahé, tamní společenské vyžití je oproti světovým metropolím minimální a třeba z karibských ostrovů je to všude daleko. Nejlépe by tak z pomyslného žebříčku daňových rájů, jenž by ovšem nehodnotil jen výši daně, ale i kvalitu života, vycházely země typu Švýcarska, které je pro bohaté cizince daňově příznivé a zároveň dostatečně velké a dobře propojené s okolními státy.

Pokud vás zajímají další úskalí (daňově) optimálního života, můžete se o nich dočíst v textu Financial Times.

#3 PeníZe nepáchnou

Za pár dnů tomu bude 15 měsíců, co Rusko zahájilo invazi do Ukrajiny. Od té doby se mnoho ruských oligarchů i státních společností ocitlo na všemožných sankčních seznamech, až se může zdát, že tato země je kompletně izolovaná, a je proto nemožné s ní jakkoli obchodovat nebo podporovat její armádní úsilí. Jenže zdání jako obvykle klame. Stačí totiž nedodávat zboží přímo ruskému státu a armádě, ale vzít to přes prostředníky. Pětadvacet evropských společností tak nadále vesele zásobuje ruské ozbrojené síly. Přesněji řečeno zásobují ruské společnosti, na něž se sankce nevztahují, a ty pak přeposílají evropské výrobky armádě. Mezi zmíněnou pětadvacítkou najdeme společnosti z Německa, Francie, Švýcarska, Maďarska, Itálie, Estonska, Litvy, Rakouska, Polska a Slovenska.

O evropských dodavatelích ruské armádě se dočtete v textu Insideru.

#4 Pentagon hunting PRO

Mladí lidé si na internetu našli novou zábavu. V poslední době je stále populárnější vyhledávání tajných dokumentů americké armády na komunikační platformě Discord. Vzniká tím napínavá soutěž mezi hledači a armádou, která se uniklé dokumenty snaží rovněž nalézt, aby je mohla co nejdříve odstranit. Tento druh „zábavy“ se rozmohl letošního dubna uprostřed příprav na ukrajinskou vojenskou protiofenzívu. Na citované sociální síti se tehdy objevilo velké množství dokumentů amerických zpravodajských služeb, a to včetně těch o válce v Ukrajině. Údajný původce úniku, jednadvacetiletý Jack Teixeira z Massachusetts, příslušník zpravodajské jednotky americké Národní letecké gardy, byl brzy poté zatčen. Jak se však záhy ukázalo, tajné materiály zveřejňoval téměř od samého počátku ruské invaze do Ukrajiny, ovšem na uzavřeném serveru, díky čemuž dokumenty unikaly pozornosti jak médií, tak i americké armády. Přesný počet písemností, které se dostaly na internet, je neznámý, únik je přesto považován za jeden z největších za posledních několik let.

Pravidla nové populární online hry se dozvíte buď v textu od Wall Street Journal nebo na ruském serveru Meduza.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: ScamGPT appeared first on investigace.cz.

Roman Abramovič je jedním z nejbohatších lidí na světě. Kromě vazeb na ruského autokrata Putina se proslavil koupí britského fotbalového klubu Chelsea, který ale v rámci sankcí vůči ruským oligarchům musel letos na jaře prodat. Nadále však vlastní největší podíl v ocelářské firmě Evraz, jež se po začátku ruské agrese vůči Ukrajině dušovala, že své produkty do Ruska dodává pouze pro civilní účely. Jenže smlouvy dvou dceřiných firem Evrazu ukazují, že s ruskou armádou spolupracují už déle než deset let. 

Když Velká Británie uvalila na Abramoviče sankce, zdůvodnila své rozhodnutí jeho vazbami na Putina a také domněnkou, že by oligarchou částečně vlastněná společnost Evraz mohla dodávat ocel, používanou k výrobě tanků, ruské armádě. Společnost sídlící v Británii se proti spekulacím tenkrát ostře ohradila a uvedla, že jakékoli kontrakty uzavřené s Ruskem nemají rozhodně nic společného s produkcí zbraní. „Evraz do Ruska dodává pouze produkty pro infrastrukturu a stavebnictví, tedy jen pro civilní využití,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti v e-mailové komunikaci s OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). 

Novináři z nadnárodní sítě OCCRP ovšem analyzovali dokumenty publikované na stránkách veřejných kontraktů ruské vlády a ty ukazují, že obě společnosti vlastněné Evrazem s ruskou armádou spolupracují již více než deset let a dodávaly materiály nejen továrnám vyrábějícím výbušniny nebo tanky, ale také ruské Národní gardě. 

Mezi lety 2015 a 2018 například společnost Evraz ZSMK (volně přeloženo jako Západosibiřská kovovýroba) obdržela od státní továrny na munici a průmyslové výbušniny v přepočtu přes 60 milionů korun za dodávky toluenu, což je tekutý uhlovodík, který se používá k výrobě výbušnin. Další dceřiná firma, Evraz NTMK (Nižnětagilská kovovýroba) zase v roce 2018 dodala továrně, která už od dob Sovětského svazu vyrábí tanky a obrněná vozidla, ocel v hodnotě odpovídající 30,4 milionům korun. Té samé továrně Evraz NTMK poskytovala mezi lety 2016 a 2017 vanadovou strusku, která se při výrobě zbraní využívá ke zpevňování oceli.

Přečtěte si

Tryskáče, lustry, byty: Za co utráceli mocní Rusové v Česku

Propojit surové materiály s konkrétním vojenským arzenálem, jenž Rusko vyslalo do války na Ukrajinu, lze jen těžko. Kvůli novému zákonu, který ruská vláda schválila na začátku roku, je navíc od nynějška nemožné zjistit, jaké společnosti dodávají materiál nebo služby tamní armádě. Podle znění lednového zákona je totiž vládou zakázáno zveřejňovat všechny veřejné kontrakty, jež se týkají národní bezpečnosti a obrany. Zákon přijatý Státní dumou před měsícem pak firmám, jako je Evraz, navíc ukládá povinnost s armádou spolupracovat. 

„Zátěž vyvíjená na obranný průmysl se značně zvýšila,“ vysvětlil vicepremiér Jurij Borisov ostatním zákonodárcům nutnost nové legislativní normy. „Abychom zajistili dodávky munice a zbraní, musíme optimalizovat fungování vojenského průmyslu a všech podniků, které jsou na něj jakkoli napojeny.“ 

Poznámky k novému zákonu obsahovaly i formulace poukazující na to, že veškeré požadavky na výrobu armádních zakázek by měly být splněny co nejrychleji že a ruská vláda by se měla soustředit na „jistá odvětví ekonomiky“ a „organizovat dodávky materiálu skrze státní zakázky“. 

Samotný Evraz je jedním z největších producentů oceli v Rusku. Pokud až doposud s tamní vládou údajně nespolupracoval, je pouze otázkou času, kdy začne. Ruská armáda k výrobě střeliva používá ocel, protože je to levnější. Americké tajné služby zároveň vydaly zprávu, že v největším zbrojařském závodu Uralvagonzavod produkce právě kvůli nedostatku tohoto materiálu stojí. 

Roman Abramovič vlastní 28,6 % Evrazu, což je největší podíl. Společnost přesto tvrdí, že na její směřování nemá oligarcha žádný vliv. Abramovič nechal na sebe tento podíl oficiálně přepsat týden předtím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Do té doby jej totiž držel v tajnosti skrze offshorovou firmu. 

Těžařský a ocelářský gigant Evraz je jedním z největších světových producentů oceli. Kromě Ruska působí i ve Spojených státech, Kanadě, Kazachstánu a v České republice. Česká firma Evraz NIKOM, a. s., jež v koncernu funguje jako dodavatel hutních materiálů na výrobu oceli, spadá pod lucemburskou Evraz Group SA, která následně spadá pod Evraz. Česká dceřiná firma v roce 2020 pracovala s obratem přes dvě miliardy korun.

The post Ocel z Abramovičovy společnosti Evraz zřejmě slouží ruské armádě appeared first on investigace.cz.