Lidé ze Všenor, Dobřichovic a Černolic kousek od Prahy řeší problém, neboť v blízkosti jejich domovů má vyrůst skládka. Firma Altstaedter Investments chtěla v Černolicích stavět domy a změnu orné půdy na stavební parcely se jí skutečně podařilo prosadit do územního plánu. Pak ale přišlo nové zastupitelstvo a s ním i nový územní plán, a z parcel se tak zase stala půda. Altstaedter část pozemků prodal, nový majitel tam chce vozit odpad.

Společnost Altstaedter Investments koupila rozsáhlé pozemky v obci Černolice společně s dalšími pozemky ve Všenorech a Dobřichovicích v roce 2007 za zhruba 33 milionů korun. Lokalita se nachází necelých třicet kilometrů od Prahy a zároveň je turisticky vyhledávaným cílem, leží totiž nedaleko chráněné krajinné oblasti Český kras. V téže době, kdy firma pozemky nakoupila, darovala obci Černolice deset milionů korun na vybudování kanalizace. Sponzorskou smlouvu, kterou má redakce investigace.cz k dispozici, za obec podepsal tehdejší starosta Milan Macela. Dar od společnosti Altstaedter byl však podmíněn změnou územního plánu, jež z orné půdy v majetku firmy udělá stavební pozemky, a hodnotu investice tím znásobí.

Smlouva de facto zavazovala obecní zastupitelstvo, jakým způsobem bude muset v budoucnu rozhodnout. Její uzavření schválilo vedení Černolic 22. března 2007. Změna územního plánu pak byla odsouhlasena 19. prosince 2012, tedy pět let od podpisu smlouvy. Z orné půdy o rozloze devět hektarů se tím pádem staly stavební parcely, na nichž chtěla Altstaedter Investments stavět rodinné domy. Podle informací Lidových novin měl projekt zahrnovat výstavbu třiceti rodinných domů a jednoho polyfunkčního objektu s byty, kde měla být i mateřská škola a obchod s pohostinstvím.

V roce 2013 se ale jeden z občanů Černolic obrátil na policii s podezřením na spáchané trestné činy v podobě porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se mělo dopustit obecní zastupitelstvo, které v obci působilo v letech 2007 až 2012, protože rozhodovalo v zájmu developerů. Ve své výpovědi občan uvedl, že se změnou jedné části polního pozemku na stavební parcelu nesouhlasil Odbor životního prostředí v Černošicích. 

Aby však obec sponzorskou smlouvu s Altstaedter Investments dodržela, potřebovala do změny územního plánu zařadit i tento pozemek. Z výpovědi obyvatele Černolic vyplývá, že obec proto podala žádost o přezkoumání ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, jenž změnu územního plánu z orné půdy na stavební parcelu v této sporné lokalitě schválil pod podmínkou, že starosta obce prohlásí záměr výstavby rodinných domů za veřejný zájem. 

Proč to vedení obce učinilo, zdůvodnil v roce 2013 Lidovým novinám současný starosta (tehdy místostarosta) Pavel Schmidt. Podle něj místní zastupitelstvo muselo ctít podepsanou sponzorskou smlouvu a obec dodržovat své závazky. Ve smlouvě bylo totiž uvedeno, že vedení nebude klást projektu firmy Altstaedter Investments žádné překážky. 

Z policejního spisu je zřejmé, že obyvatelům Černolic se záměr nelíbil, sepsali petici a chtěli vyvolat referendum, které by zavrhlo změnu územního plánu ve třech lokalitách. Proti návrhu referenda však hlasovali 4 ze 7 zastupitelů, a územní plán byl proto schválen. Policie věc odložila s tím, že nezjistila žádné skutečnosti, jež by nasvědčovaly spáchání trestného činu. 

Pro Altstaedter Investments byla změna územního plánu klíčová. Transformací orné půdy na stavební parcely by podle pořadu České televize Reportéři ČT cena pozemků stoupla až o 80 milionů korun. Noví zastupitelé, zvolení v roce 2010, ale se změnou územního plánu nesouhlasili. Zároveň u Krajského soudu v Praze napadlo několik obyvatel obce schválený územní plán a soud jej zrušil. Podle informací Mladé fronty podal během podzimu 2013 majoritní vlastník Altstaedteru Investments Jan Michal k soudu žádost o opatrovnictví obce neboli zbavení obce svéprávnosti. Michal argumentoval tím, že obec jedná proti svým zájmům, jelikož nová zástavba je v obecním zájmu. Soud jeho žádost zamítl, neboť developer nebyl účastníkem řízení.

Parlamentní listy pak publikovaly vyjádření zástupce developera, který prohlásil, že celá záležitost s opatrovnictvím měla být jen demonstrativním gestem. Informaci s žádostí o opatrovnictví dokládá i dokument, jejž zveřejnila obec Černolice na svých webových stránkách 31. října 2013. Proti tomu se společnost Altstaedter Investments ohradila s tvrzením, že obec poškozuje její dobré jméno, poněvadž s podáním návrhu o opatrovnictví nemá nic společného. 

Podle vyjádření, které redakci investigace.cz poskytl černolický starosta Pavel Schmidt, po soudním zrušení nového územního plánu došlo v obci v roce 2015 k referendu, v němž obyvatelé rozhodli, že původní územní plán měnit nechtějí a orná půda se na stavební pozemky měnit nebude. Starosta uvedl, že rozhodnutí obyvatel obec respektovala a na pozemcích se nestavělo.

Jelikož ale Altstaedter Investments nemohla v Černolicích provést plánovanou výstavbu, podala na obec žalobu a chtěla své peníze za sponzorský dar zpět. Jediným důvodem, proč deset milionů obci poskytl, byla změna orné půdy na stavební parcely. Soudní spor započal v roce 2012 a Krajský soud v Praze v roce 2020 rozhodl, že Černolice musí dar vrátit, protože porušily znění sponzorské smlouvy.

Černolice jsou lukrativní oblastí, což developery samozřejmě láká. Své pozemky měl v Černolicích i bývalý šéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta, který se rovněž pokusil změnit status jiné černolické orné půdy na stavební pozemek. U vlastnictví těchto pozemků podle katastru nemovitostí momentálně figuruje jen Peltova žena a manželé Vavruškovi. Jak uvádí webový portál euro.cz, Pelta si v Černolicích koupil pole a louky o rozloze téměř tří hektarů. A byť zastupitelstvo změnu územního plánu posvětilo v jeho prospěch, nakonec byl na základě podnětu několika černolických obyvatel plán soudem zrušen. Pelta je v současné době odsouzen za ovlivńování sportovních dotací k šestiletému vězení. Proti rozsudku se však odvolal k Vrchnímu soudu v Praze. 

Nová skládka v Černolicích

Altstaedter Investments tak svých deset milionů korun vydobyla zpět a zůstaly jí pozemky v kategorii orná půda. Jednu ze svých parcel firma v roce 2018 prodala, a to téměř sedm hektarů lesního porostu, kde se před více než sto lety těžila hlína k výrobě cihel a nyní zde žije divoká zvěř i chránění živočichové. 

Les za milion korun koupila společnost MATSHARK s.r.o. Co tato firma reálně dělá, není jasné. Na adrese Jaurisova 515/4 v pražské Michli, kde sídlí, jsme žádné zaměstnance neobjevili. Podle obchodního rejstříku má na stejné adrese sídlo 2 995 firem. Na zvoncích bytovky jsou pouze jména obyvatel domu a vedle hlavních dveří se nachází centrální poštovní schránka pro všechny firmy s názvem „nejlepší sídla s.r.o.“ Na základě registru ekonomických subjektů zde má firma MATSHARK virtuální sídlo.

Podle dokumentů mapujících právě probíhající řízení o posuzování vlivu na životní prostředí společnost chtěla část lesního pozemku vykácet, vytvořit skládku a navozit tam 350 000 tun odpadu, poté by místo znovu zalesnila.

Majitel firmy MATSHARK Martin Šedivý ale redakci investigaci.cz vysvětlil, že se nejedná o skládku jako takovou, nýbrž o „využití a uložení výkopové zeminy“. Pozemek bude podle Šedivého nadále sloužit jako lesní, avšak bez provedení plánované rekultivace, která vrátí stav lesa do podoby před těžbou cihlářského jílu, by les údajně neplnil svou plnohodnotnou funkci. Se skládkou však nesouhlasí obec ani její obyvatelé, kteří proti jejímu vzniku sepisovali petice, což nám potvrdil starosta Černolic. 

Pro úpravu terénu a zahrnutí již nepoužívaných dolů a těžebních míst se rekultivace skutečně běžně používá. V případě lesa u Černolic ale rekultivace proběhla samovolně, bývalá „cihelna“ za desítky let nečinnosti zkrátka sama zarostla. „Záměr je ve skutečnosti projektem na deponii odpadního materiálu ze stavební činnosti, který odstraní již probíhající přirozenou obnovu místního ekosystému a celý přírodní proces vrátí o sto let zpět,“ řekl investigaci.cz starosta Pavel Schmidt. 

Negativní vyjádření k výstavbě skládky redakci poskytly i sousední obec Všenory a město Dobřichovice. Podle všenorského starosty Romana Štěrby jde o komerční projekt maskovaný rekultivací území. „Pomáhali jsme se vznikem petice, starostové okolních obcí Černolice, Dobřichovice i Všenory se spojili a postupovali společně. Máme v tom podporu drtivé většiny našich obyvatel. Celý projekt by negativně ovlivnil životní prostředí a náš život,“ dodal pro investigaci.cz Štěrba. 

Se záměrem firmy MATSHARK nesouhlasí ani Středočeský kraj či Česká inspekce životního prostředí. Ta ve svém výstupu uvádí, že „navrhovanými ‚rekultivačními zásahy‘ by došlo ke zničení funkčního ekosystému (hospodářského lesa) včetně nemalých doprovodných stresových faktorů pro lidi, zvířata i rostliny dané lokality“. Ve zprávě se dále píše, že na zmíněném pozemku není v současné době co rekultivovat a celý záměr lze považovat za zcestný. Momentálně se tak čeká, jak výstavbu skládky na pozemku bývalé cihelny posoudí Oddělení posuzování vlivu na životní prostředí v rámci Středočeského kraje. 

Na dotaz investigace.cz, proč se firma rozhodla pozemek koupit, nám její majitel Martin Šedivý sdělil, že ve svém lese hodlá hospodařit. Na otázku, zda byla firma založena jen kvůli koupi pozemku, už její zakladatel neodpověděl. Z katastru nemovitostí vyplývá, že kromě pozemku v Černolicích MATSHARK nic jiného nevlastní. Investigace.cz se dotázala i společnosti Altstaedter Investments, zda je do záměru vybudovat skládku nějak zapojena, což firma odmítá. 

Co je Altstaedter

Společnost Altstaedter Investments vznikla v roce 2005 a jejím majoritním (85%) vlastníkem je Jan Michal. Komu patří zbývající podíl akcií, nelze dohledat, protože jejich hodnota nepřesahuje 20 % z celku, a jména menšinových akcionářů proto nemusejí být zveřejněna. Činnost společnosti spočívá v pronájmu a správě nemovitostí a pozemků, podniká rovněž v lesnictví, prodává dřevo a staví sruby. Dle poslední zveřejněné účetní závěrky z roku 2021 společnost disponuje pozemky a stavbami v hodnotě více než 900 milionů korun, nacházejícími se převážně v lukrativních oblastech Středočeského kraje od Brd k Posázaví.

Kromě podnikání s pozemky je společnost vlastníkem firmy na výrobu luxusního porcelánu THUN STUDIO, výrobního družstva Dipra či zámku Slapy s přilehlým lesem a statkem. Altstaedter Investments tak hospodaří na 1 400 hektarech slapského lesa patřícího k původnímu zámeckému panství. Ze svých lesů těží dřevo, které pak prodává jako palivo nebo z něj vyhotovuje stavební řezivo. Na webu nabízí i stavbu srubů na zakázku. Firma investuje i do cestovního ruchu a ve svém portfoliu má Penzion U Čápa v jižních Čechách a Resort Šarlota v Prosečnici. Ten je v budově sto let starého plicního sanatoria, z něhož společnost Altstaedter Investments vybudovala zdravotní centrum pro seniory.

Členem dozorčí rady společnosti byl od roku 2004 do roku 2009 právník a podnikatel David Michal, bývalý právník lobbisty Ivo Rittiga. Michal si v současné době odpykává šestiletý trest za krácení daní při prodeji pozemku v Hodkovičkách. V minulosti pracoval pro advokátní kancelář MSB Legal (dříve Šachta & Partners), po odsouzení ho Česká advokátní komora vyškrtla ze seznamu advokátů. 

Autorka textu: Gabriela Jezberová

Autorka úvodní fotografie: Lenka Matoušková

Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

The post Komu patří Česko: Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích appeared first on investigace.cz.

Investigativní novináři z několika evropských zemí upozorňují na nekalé nakládání s evropskými dotacemi v druhé části série nazvané The Organised Crime and Corruption Watch. V České republice zahájila evropská prokuratura EPPO jen za loňský rok 36 nových vyšetřování, jedno z nich se týká bývalého zaměstnance prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. V různém stádiu jsou za dotační podvody stíháni poslanec Andrej Babiš nebo osoby napojené na subvence ve sportu. Na Slovensku si na dotace obnovitelných zdrojů zase brousila zuby italská mafie. V Polsku pak používali politici evropské peníze na pořádání večírků, v Bulharsku za ně naopak renovovali své vily. A v Maďarsku tamní zastupitelé čerpali peníze na zábavní park, který nikdo nepoužíval, a tak ho po několika letech zbourali.

Podvody s DPH a další probíhající vyšetřování 

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil v Česku 36 nových vyšetřování, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 54. Ve srovnání se Slovenskem, zemí o polovinu menší, vede Česká republika v počtu aktivních vyšetřování o devět případů. Souhrnná škoda se odhaduje na více než 6,4 miliardy korun, z čehož podvody s DPH tvoří více než 75 % škody. Většina těchto případů spadá do oblasti výdajů mimo veřejné zakázky: jedná se o druh podvodu spáchaného formou falešných nebo neúplných dokladů, který vede k neoprávněnému zadržení finančních prostředků z rozpočtu EU. V roce 2022 podal EPPO v Česku první žalobu na tři fyzické a tři právnické osoby obviněné z dotačního podvodu, jenž stál český rozpočet i rozpočet EU přibližně 5,5 milionu eur. Česko bylo rovněž zapojeno do rozsáhlého podvodu s DPH v Německu, týkal se platinových mincí, a to prostřednictvím praní špinavých peněz organizovaným v České republice. 

EPPO v současné době také vyšetřuje možný dotační podvod české společnosti Hopax v hodnotě téměř 45 milionů korun. Firma, která vyrábí ocelové konstrukce a montuje průmyslové haly, podle policie nadhodnotila cenu strojů, nakoupených za dotace EU. 

Evropský prokurátor se rovněž zajímá o Vratislava Mynáře, vedoucího kanceláře bývalého prezidenta Miloše Zemana, kvůli údajnému dotačnímu podvodu ve výši přes 6 milionů korun. Peníze putovaly na rekonstrukci sportovního areálu v Osvětimanech. V roce 2021 byl Mynář obviněn z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu, a přestože peníze vrátil, je stále stíhán.

Čapí hnízdo a zemědělské dotace

Zřejmě nejznámější případ možného dotačního podvodu z prostředků EU je v České republice spojen s vyšetřováním farmy Čapí hnízdo poslance Andreje Babiše. Policie se Čapím hnízdem začala zabývat kvůli podezření, že Babišova společnost Agrofert skrytě lobbovala za změnu dotačních pravidel ve svůj prospěch.

Farma provozovaná Agrofertem čerpala více než padesátimilionové dotace z vládního programu pro malé a střední podniky. Žalobce problém vidí právě v zařazení do této kategorie, protože firma byla součástí ziskového Agrofertu. Babiš jakékoli spojení s Čapím hnízdem popřel. V lednu 2023 byl sice zproštěn obžaloby, ale státní zástupce Jaroslav Šaroch se proti rozsudku odvolal. Navrhuje zrušit osvobozující rozsudek a případ vrátit k soudu.

V roce 2019 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl, že neproplatí dotace holdingu Agrofert, který ovládá bývalý premiér Andrej Babiš, a podnikům rodiny někdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana. SZIF tak rozhodl na základě předběžné auditní zprávy Evropské komise, která se týkala Tomanova střetu zájmů v souvislosti s projekty společnosti Agrotrade. Tu z 80 procent vlastní ministrův otec Miroslav Toman starší. Agrotrade získal dotaci ve výši 80 tisíc eur na svou dceřinou drůbežářskou společnost. Toman jakýkoli střet zájmů popřel a uvedl, že samotná zpráva zmiňuje skutečnost, že dotyčné projekty byly schváleny před jeho nástupem do funkce. Evropská komise v roce 2021 šetření nakonec ukončila.

Přečtěte si

Impérium AB 2.0: Databáze firem a dotací Andreje Babiše

Sportovní dotační podvod 

V roce 2017 obvinila policie tři osoby a jednu firmu v korupční kauze související s dotačními programy ministerstva školství na podporu sportu. Zatčen byl tehdejší šéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Oba byli obviněni z nezákonného rozdělování dotací ve prospěch Fotbalové asociace České republiky a dalších vlivných osob. Soud Peltu původně odsoudil k šesti letům vězení, pětiletému zákazu výkonu funkce ředitele společnosti a pětimilionové pokutě. Odvolací senát rozsudek zrušil, ale minulý týden soud trest potvrdil. Odsouzena byla i někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, která se hájila tím, že jen plnila úkoly, jež dostávala od své nadřízené Kateřiny Valachové. 

Obnovitelné zdroje na Slovensku a ‘Ndrangheta

V roce 2009 začal na Slovensku italský podnikatel Antonino Vadala, napojený na mafii ‘Ndrangheta, plánovat 70milionový energetický projekt nedaleko Banské Bystrice. Na místě měly vzniknout dvě továrny na výrobu fotovoltaických panelů a velká solární elektrárna. Projekt postupoval hladce, příslušný městský úřad nabídl výhodné podmínky pronájmu několika hektarů pozemků a Úřad pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO) přidělil budoucí elektrárně cenné povolení k připojení do sítě. Kromě zelené energie se plánovalo i vytvoření 300 pracovních míst, jedno ani druhé se však nikdy neuskutečnilo. 

Projekty na výstavbu společně s úředními povoleními totiž Vadala a jeho obchodní partneři rozprodali. Podle odhadů si tak mohli přijít v přepočtu na přibližně 300 milionů korun. Zůstalo po nich jen nezaplacené nájemné za pozemky. 

Antonino Vadala chtěl rozjet podnikání i v Česku, kde v roce 2017 koupil zavedenou firmu a přejmenoval ji na Vadala Group CZ. Není ale jasné, čím se společnost měla zabývat, v obchodním rejstříku uvádí pouze obecné informace. Ostatně samotný Vadala toho u nás již moc nestihl. V roce 2018 jej Slovensko vydalo k trestnímu stíhání do jeho vlasti, kde si nyní odpykává trest za obchod s drogami. 

Přečtěte si

Solární narkobaroni

Polský recept na dotační podvody 

Podle Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v posledních letech v Polsku narůstá zpronevěra prostředků EU. V letech 2006 až 2013 bylo v Polsku vedeno celkem 17 vyšetřování, k nimž OLAF vydal doporučení. V letech 2015 až 2021 se celkový počet zvýšil na 36. 

V červnu 2013 se v krakovském kině Kijów sešli nejvlivnější politici malé a v té době nepříliš významné pravicové strany Solidarna Polska. Oficiálně vystoupili na klimatické konferenci, ve skutečnosti se ale jednalo o sjezd strany, kterého se zúčastnili její lídři Zbigniew Ziobro a Jacek Kurski. Akce uspořádaná za zpronevěřené prostředky Evropského parlamentu stála 40 tisíc eur (tedy něco přes milion korun). V roce 2015 se Ziobro stal ministrem spravedlnosti a o rok později generálním prokurátorem. Dnes mu podléhají všichni prokurátoři v Polsku. Kurski měl také štěstí, neboť se stal šéfem TVP, tedy státní propagandistické televize. 

Zpronevěra je trestná ve všech zemích EU. Polská prokuratura – podřízená Ziobrovi – na akci z roku 2013 ale žádné nesrovnalosti neshledala a v roce 2019 od vyšetřování upustila.

V Polsku je většina důležitých státních orgánů řízena jedním politickým subjektem. Populistická koalice Sjednocená pravice, která je u moci od roku 2015, rozhoduje o rozdělování prostředků EU a zároveň řídí instituce odpovědné za stíhání korupce. Centrální protikorupční úřad (CBA) podléhá ministru Mariuszovi Kamińskému, poslanci vládnoucí strany Právo a spravedlnost. V roce 2015 byl Kamiński odsouzen za zneužití pravomoci, polský prezident Andrzej Duda (rovněž ze strany Právo a spravedlnost), zvolený několik měsíců předtím, mu ale v témže roce udělil milost. 

Polsko je jedním z pěti členských států (Dánsko, Irsko, Švédsko a Maďarsko), které nespolupracují s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi z února 2022 tento úřad zdůrazňuje, že kdykoli vede přeshraniční vyšetřování, není z Polska schopen shromáždit důkazy, takže jeho schopnost bojovat proti trestné činnosti zaměřené na rozpočet Unie je „systematicky omezována“.

Přečtěte si

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Neúspěšný zábavní park v Maďarsku

Maďarské investigativní centrum Átlátszó odhalilo případ zneužití prostředků EU v souvislosti se zábavním parkem pro cyklisty, který byl loni na podzim zrušen. Po sedmi letech se vedení města Hatvan, ležícího na severu Maďarska, rozhodlo park odstranit, protože nemělo smysl jej udržovat v provozu. 

Zážitková atrakce byla vybudována za zhruba 370 tisíc eur (něco přes 8 milionů korun). Od té doby park navštívilo pouze 55 lidí, což znamená, že každý cyklista stál evropské daňové poplatníky asi 150 tisíc korun. Mezi lety 2018 a 2022 do areálu dokonce zavítala jen jedna osoba. Město musí prostor bývalého parku ještě vyklidit, radní už ale plánují výstavbu nového cykloparku. 

Nízký počet návštěvníků mohl být způsoben tím, že některé části zážitkové stezky byly poměrně nebezpečné i pro zkušené cyklisty. Jeden cyklista byl v roce otevření (2016) vážně zraněn. Uprostřed trasy byl skokánek a závěrečný úsek vedl přímo do řeky – tam byla postavena betonová zeď, aby zadržela ty, kteří přijíždějí vyšší rychlostí, není tedy divu, že sportovec došel k újmě. Trasu mohli cyklisté využívat pouze na vlastní nebezpečí a po předchozí registraci.

Když se čerpají dotace, lítají třísky

Podobně jako park pro cyklisty dopadla i další maďarská atrakce. Jak zjistili novináři z Átlátszó, starosta města Nyírmártonfalva získal na projekt vybudování 50 metrů dlouhého chodníku v korunách stromů dotaci ve výši 166 tisíc eur (necelé 4 miliony korun). Při stavbě chodníku byl ale les, který jej měl obklopovat, bohužel vykácen, takže místo procházky baldachýnem z větví a listů mohou návštěvníci nyní chodit po vyvýšené konstrukci s výhledem na holinu plnou pařezů.

Starosta obce Mihály Filemon získal dotaci jako soukromá osoba prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Podle registru žádostí o dotace EU si o subvenci zažádal v roce 2018, získal ji v roce 2021 a mezi tím se v roce 2019 stal starostou. Patří mu také pozemek, na němž stavba stojí. 

S Átlátszó starosta mluvit nechtěl, poskytl ale rozhovor maďarské televizi ATV. V něm uvedl, že vzhledem k tomu, že výběrové řízení trvalo čtyři roky a ceny stavebních prací se za tu dobu zvýšily, les vykáceli a dřevo prodali, aby mohli financovat rozdíl mezi plánovanými a skutečnými investičními náklady.

Kuriózní případ vil politiků v Bulharsku 

Investigativní novináři z bulharského média BIRD upozorňují, že přestože podvody s EU fondy aktivně popisují, země vykazuje minimální snahu defraudacím zamezovat. Souvisí to s obecnou neochotou bulharské prokuratury stíhat korupci spojenou s politiky. Za zpronevěru prostředků EU tam byla doposud obviněna a souzena pouze jedna osoba, která dostala pokutu v přepočtu přes 50 tisíc korun. 

Zpráva EPPO z roku 2021 přitom uvádí, že v Bulharsku probíhá 98 vyšetřování dotačních podvodů. Odhadovaná škoda činí 427 milionů eur (něco přes 10 miliard korun). Bulharsko je ale zároveň třetí zemí v pořadí členských států EU co do počtu nahlášených podnětů. Podle BIRD to lze vysvětlit protikorupční aktivitou bývalé vlády Kirila Petkova, jenž byl v červnu loňského roku odvolán z funkce. Petkov a jeho tým byli v otevřeném konfliktu s generálním prokurátorem Ivanem Geševem. Ve svém úřadě dokonce otevřeli speciální kancelář, která bezpečným způsobem předávala zprávy EPPO, a to bez vědomí Geševa a bulharských státních zástupců. 

Bulharští investigativní novináři v minulosti odhalili rozsáhlé podvody s evropskými penězi určenými na rozvoj turistické infrastruktury na venkově. Místo turistických penzionů si za tyto peníze ale politici stavěli nóbl vily pro své osobní potřeby. Odhalení sice vyvolalo skandál, nicméně zainteresovaným osobám majetky zabaveny nebyly a několik málo případů, jež skončilo před soudem, se prozatím vleče bez konkrétních výsledků. 

OLAF „penziony“ vyšetřoval a dospěl k závěru, že u všech 377 projektů došlo k nesrovnalostem ve financování. Místo vymáhání peněz od podvodníků však celá záležitost zůstala na bedrech bulharských daňových poplatníků, kteří do rozpočtu EU vrátili 23 milionů eur (přes půl miliardy korun). V roce 2021 OLAF v Bulharsku zaznamenal i podvody spojené s propagací zemědělských produktů, s pěstováním vinné révy a zalesňováním.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

Autorka české verze: Zuzana Šotová
Autor úvodní grafiky: MidJourney, prompt design Josef Šlerka

The post Zprávy o boji s evropskou korupcí: Podvodů přibývá, vyšetřování vázne appeared first on investigace.cz.