Kyrgyzské úřady obvinily investigativní médium Temirov Live z podněcování masových nepokojů a uvěznily jedenáct jeho současných i bývalých zaměstnanců. Ti byli vyslýcháni ohledně pobytu Bolota Temirova, zakladatele média, pracujícího z exilu. Kyrgyzstán byl dlouho vnímán jako nejsvobodnější země v regionu, svoboda tamních médií ale rapidně klesla.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V den svých třiadvacátých narozenin, 16. ledna letošního roku, se novinářka Ajke Bejšekejeva chystala koupit dort pro sebe i své kolegy.

K zamýšlené oslavě však nedošlo. Místo toho byla Bejšekejeva brzy ráno zatčena ve svém rodinném domě kvůli podezření z „podněcování masových nepokojů“. Již několik týdnů čeká na soudní proces ve vazební věznici č. 1, ponuré zástavbě z nízkých budov v centru kyrgyzského hlavního města Biškeku.

Novinářčina matka Nazgul Matanajeva reportérům z OCCRP popsala, jak její dcera vypadala při soudním líčení – statečně, ale unaveně. „Drží se dobře, ale na jejích očích je to znát. Jako matka to poznám. […] Málo spí.“

Bejšekejeva začala pro redakci pracovat teprve nedávno. Médium Temirov Live a jeho videoinvestigace, někdy ztvárněné jako tradiční kyrgyzské básně, opakovaně odhalovaly hrubou korupci nejvyšších představitelů této středoasijské země. Temirov a jeho tým se nevyhýbají ani reportážím o dvou nejmocnějších mužích Kyrgyzstánu: prezidentu Sadyru Žaparovi a šéfovi bezpečnosti Kamčybeku Tašijevovi. V nejsledovanějších videích Temirov Live informoval o obchodech mezi rodinou Tašijevových a státní ropnou společností nebo o vazbách mezi prezidentovým synem a rodinou, jež se stala známou kvůli údajnému pašeráctví a praní špinavých peněz.

„Říkala jsem jí, že je to nebezpečná práce,“ tvrdí Matanajeva, „ale vždycky mě uklidnila: ‚Mami, neboj se, takoví novináři jsou po celém světě.‘“

Dost bylo svobody

Kyrgyzské úřady však zjevně začaly pracovat na tom, aby v jejich zemi takových novinářů moc nezbylo. Spolu s Bejšekejevou bylo onoho lednového dne zatčeno dalších deset současných i bývalých zaměstnanců Temirov Live. I oni jsou obviněni z podněcování masových nepokojů, a to podle zákona, který se stále častěji používá k potírání projevů nesouhlasu. V případě odsouzení jim hrozí několikaleté vězení.

Všech jedenáct novinářů obvinění odmítlo. „Podívejte se na ni. Je to ještě dítě,“ snažila se Matanajeva vysvětlit policistům, proč by její dceru neměli zatýkat. „Jak mohla shromáždit lidi na demonstraci? Nebo je tak bohatá, že by mohla někomu za protestování zaplatit? Ne,“ odpověděla si Matanajeva sama.

Kampaň proti této skupině je posledním příznakem prohlubující se demokratické krize v Kyrgyzstánu.

Přečtěte si

Kyrgyzstán: Investigativní novináři na mušce mocných

Země přitom v minulosti patřila k nejsvobodnějším z bývalých sovětských republik ve Střední Asii. Ačkoli byla známá častými revolucemi – od získání nezávislosti v roce 1991 proběhly již tři –, měla také skutečné demokratické volby, živou mediální scénu a čilou občanskou společnost. V posledních několika letech se však pod vedením prezidenta, kombinujícího populistickou rétoriku s metodami kontroly v ruském stylu, smyčka utahuje. Na řadu nezávislých médií byl vyvíjen nátlak nebo je přímo zrušili. V celosvětovém indexu svobody tisku sestavovaném organizací Reportéři bez hranic se Kyrgyzstán během jediného roku propadl o 50 míst a z úrovně Japonska se dostal na úroveň Jižního Súdánu.

Podle pozorovatelů je zadržení zaměstnanců Temirov Live součástí kampaně namířené proti zakladateli listu a jednomu z nejhlasitějších kritiků vlády, Bolotu Temirovovi.

Například kyrgyzská aktivistka za lidská práva působící ve vídeňském exilu Leila Nazgul Sejitbek je přesvědčená, že ze strany úřadů se jedná o strategický postup proti Temirovovi. „Chtějí potrestat všechny kolem něj, aby pak zůstal sám,“ vysvětluje pro OCCRP.

„Jediné, co teď úřady chtějí víc než cokoli jiného, je, aby všichni jen mlčeli a nic nedělali,“ říká Sejitbek. „Zůstává otázkou, zda jsou na to lidé připraveni.“

Sám Temirov je však jednou z osob, jež ochotná mlčet není. A to navzdory tomu, že tento čtyřiačtyřicetiletý novinář byl v posledních několika letech napaden a brutálně zbit, odposloucháván tajnými službami, zbaven občanství a vyhoštěn do Ruska. Jeho manželka, která pracovala jako ředitelka Temirov Live, byla mezi novináři zatčenými v lednu.

Temirov nyní pracuje na neznámém místě v Evropě, odkud zveřejňuje nepřetržitý proud videí a příspěvků na sociálních sítích, v nichž odsuzuje úřady a požaduje propuštění svých kolegů.

Kyrgyzské instituce se již dříve pokusily k Temirovovi dostat prostřednictvím jeho zaměstnanců. V roce 2022 OCCRP odhalila, jak agenti kyrgyzské tajné služby GKNB nasadili na mladou ženu, která pro Temirova pracovala, vybraného muže, který s ní měl navázat milostný vztah. Dotyčné ženě následně vyhrožovali, že zveřejní kompromitující videa, pokud jim neposkytne informace o Temirovovi a jeho práci. Na vydírání nepřistoupila a video bylo nakonec zveřejněno.

Přečtěte si

Kyrgyzstán: Pravou tvář režimu ukáže proces s novinářem

Nyní byli uvěznění novináři vyslýcháni ohledně Temirovova aktuálního místa pobytu. Jeho ženu přitom varovali, že jestliže nebude s vyšetřovateli spolupracovat, jejich jedenáctiletý syn může být umístěn do sirotčince.

Kyrgyzští úředníci prezidentské administrativy, ministerstva vnitra, prokuratury a také GKNB na žádosti OCCRP o komentář k případu nereagovali. Během dvou měsíců od zatčení však několik z nich učinilo veřejná prohlášení.

Pořádek musí být

Místopředseda kyrgyzského kabinetu ministrů Edil Bajsalov v diskusním pořadu vysílaném rádiem Azattyk případ komentoval jako záležitost disciplíny a převýchovy. „Tito mladí kluci samozřejmě nejsou nepřátelé, samozřejmě udělali chybu. Ani prezident, ani žádné státní orgány či soudy nechtějí, aby hnili ve vězení,“ řekl Bajsalov. „V některých případech musí někdo – hlava rodiny, pán domu – nastolit pořádek.“

V odpovědi na žádost o komentář ke svým výrokům Bajsalov znovu zdůraznil, že „nikdo z autorit nepovažuje tyto lidi za nepřátele lidu“. Kyrgyzská společnost podle jeho slov prochází transformací, ekonomika roste a objevuje se ochota přehodnotit staré priority. „Mluvím o vzdělání, protože potřebujeme přeorientovat mládež, potřebujeme budovat zemi a pozvednout lidi, odvrátit pozornost od prázdných akcí, říci, že to už není moderní a důstojné,“ napsal Edil Bajsalov.

Prezident Sadyr Žaparov v rozhovoru pro noviny Večernyj Biškek uvedl, že svobodě slova je třeba stanovit hranice, aby byla zachována bezpečnost.

„V dnešní neklidné a bouřlivé době je svoboda projevu úzce spjata s odpovědností,“ prohlásil prezident. „Země, které bychom mohli považovat za nejdemokratičtější, již zavádějí omezení proti těm, kteří využívají svobodu slova k dosažení politických cílů a destabilizaci společnosti. V tomto ohledu musíme přijmout preventivní opatření.“

„V současném případě,“ pokračoval Žaparov s odkazem na zatčení Temirovova týmu, „zjistila kriminalistická služba ministerstva spravedlnosti, že videozprávy [Temirovovy manželky] Mačabat Tažibek obsahují výzvy k masovým nepokojům.“

Ve videu z prosince loňského roku, na něž prezident odkazuje, Tažibek rozzlobeně odsuzuje korupci a vysoké úředníky, kteří „sedí na svých židlích už 30 let“. Video však žádné výzvy k povstání nebo násilí neobsahuje.

Toto obvinění podle Temirova ukazuje absurditu celé kauzy.

Podle několika osob obeznámených s případem bylo video jediným důkazem, který orgány předložily jako odůvodnění všech jedenácti zadržení – ačkoli šest ze zadržených již v Temirov Live nepracuje. Někteří z nich tam nejsou zaměstnáni už několik let.

„Nikdo z ostatních nemá s tímto videem žádnou spojitost,“ říká Temirov. „Dokonce ani kameraman.“

Přečtěte si

Novinář Temirov je bez viny, rozhodl kyrgyzský soud. Podle soudce byl obětí podjatého vyšetřování

Mezi zatčenými je i rapper a básník

Kanál na YouTube nazvaný Ajt Ajt Dese, kde se video objevilo, je jedním z Temirovových nejosobitějších projektů. Představuje sesterský kanál hlavního účtu Temirov Live a zveřejňuje videa výhradně v kyrgyzštině, což je podle Temirova způsob, jak oslovit co nejširší publikum: „Naším cílem bylo přiblížit se lidem, stát se jejich hlasem a mluvit s nimi jedním jazykem.“

Kromě obvyklých novinářských reportáží se v Ajt Ajt Dese objevují rýmovaná vystoupení tradičních lidových básníků, takzvaných akynů, kteří vyzývají k akci ohledně sociálních problémů, brojí vůči korupci, nebo dokonce představují výsledky vyšetřování Temirov Live.

V jednom z videí tak akyn jménem Bolot Nazarov básnickou formou převypravuje vyšetřování maltských offshorových společností údajně napojených na příbuzné předsedy Rady ministrů Kyrgyzstánu Akylbeka Žaparova. V dalším vystoupení zase odsuzuje dvojí moc, kterou v zemi mají prezident Žaparov a šéf tajné služby Kamčybek Tašijev.

„Akyni jsou tradičně hlasy, které vždy mluvily o problémech Kyrgyzů. A je rovněž tradiční, že vládci nikdy nešli po akynech. Je to jejich práce – mluvit o stížnostech, dělat si legraci z politiků.“ vysvětluje aktivistka Sejitbek.

„Mnoho lidí se na YouTube nedívá, pokud to nejsou tradiční kyrgyzské věci,“ dodává. „Lidé ale chodí na koncerty, aby si tam akyny poslechli, protože jejich sdělení jim mluví k srdci. Je to něco, čemu rozumějí, s čím vyrostli.“

Po lednovém zatčení je nyní činnost kanálu Ajt Ajt Dese pozastavena. Mezi zadrženými je i jedna z jeho hvězd, rapper a básník Azamat Išenbekov.

Jak Temirov vypráví, Išenbekov opustil školu, aby pracoval jako migrující dělník v Rusku, a zároveň si vybudoval popularitu díky svým vystoupením na TikToku. Když si jeho popularity všiml jeden z Temirovových kolegů, přizval ho ke spolupráci.

Zatčení pouličního umělce, jenž vystupoval v hiphopových videoklipech a zpíval popové písně, podtrhuje různorodý sociální původ jedenácti uvězněných. Mezi nimi je například Aktilek Kaparov, který od účasti na Temirovových školeních o factcheckingu prošel přes práci pro Temirov Live až k otevření vlastního média, nebo Sajpidin Sultanalijev, původně pedagog.

A pak je tu nejmladší z nich, výše zmíněná Ajke Bejšekejeva, zatčená v bytě svých rodičů v den svých třiadvacátých narozenin.

Její matka Nazgul Matanajeva říká, že byla učenlivé dítě, které si raději četlo a učilo se jazyky na internetu, než aby chodilo ven s kamarády. Aby si rozšířila obzory, Bejšekejeva absolvovala stáž v Japonsku, protože podle matky obdivovala tamní kulturu. Žurnalistiku pak studovala na univerzitě v Polsku.

Přečtěte si

Hlas za flašku: Volby v Kyrgyzstánu

Klima strachu

Aktivisté popisují dusivý strach, šířící se kyrgyzskou občanskou společností, jenž je cítit i na dálku. Jeden z analytiků působících v zemi odmítl pro tento článek poskytnout rozhovor, neboť se bál o svou osobní bezpečnost. To se podle zkušeností reportéra OCCRP stalo poprvé.

„Lidé mají velký strach,“ říká Sejitbek, lidskoprávní aktivistka z Vídně. „Dokonce i naši kolegové, kteří se takhle dřív nechovali. Dochází třeba k tomu, že se bojí vzít si z cest do zahraničí s sebou zpět do Kyrgyzstánu knihy.“

Když bylo minulý měsíc na příkaz soudu uzavřeno oceňované kyrgyzské členské centrum OCCRP Kloop, prokurátoři na základě výpovědí psychiatrů prokázali, že toto médium údajně „ovlivnilo duševní zdraví lidí“ tím, že je „rozrušovalo“ negativními informacemi. Kloop se proti rozhodnutí brání a hodlá v činnosti pokračovat.

Přečtěte si

Nebožtík za 700 milionů

Neexistující instituce

Byť býval Kyrgyzstán kdysi označován za „ostrov demokracie“ ve Střední Asii, pozorovatele často ohromovaly opakované lidové revoluce, jež probíhaly proti nepopulárním režimům.

Asel Doolotkeldijeva, politoložka z Akademie OBSE v Biškeku, souhlasí, že kyrgyzská veřejnost má silná demokratická očekávání. V nedávném díle podcastu Talk Eastern Europe však uvedla, že mobilizovaná veřejnost nestačí.

„Nemůžete očekávat tak hlubokou transformaci pouze na základě živé občanské společnosti,“ řekla. „Neexistují žádné instituce, které by demokratizaci prováděly… Potřebujete politické strany, potřebujete ideologie, levicové, pravicové, potřebujete řádný politický konflikt, abyste tyto ideologie formulovali. Bez toho nemůžete očekávat trvalé změny.“

Bylo to právě lidové povstání, které vyneslo současné kyrgyzské vůdce k moci. V říjnu 2020 kyrgyzští občané vyrazili do ulic v rozhořčení nad výsledky údajně zmanipulovaných voleb i nad tím, jak vláda zvládala pandemii covidu-19.

V nastalém chaosu dav příznivců preferoval Sadyra Žaparova – bývalého poslance a ohnivého populistu, který si odpykával trest odnětí svobody za únos místního úředníka. Poté, co se mu podařilo vstoupit do síní moci, se nejprve stal prozatímním prezidentem a o několik měsíců později, v lednu 2021, prezidentské volby vyhrál.

Přečtěte si

Demonstranti a dobrovolníci: Volby v Kyrgyzstánu

Jedním z nejdůležitějších Žaparovových rozhodnutí bylo jmenování jeho spojence Kamčybeka Tašijeva do čela GKNB. Oba muži často používali nacionalistickou rétoriku, agresivně odmítali zahraniční hodnoty a vliv a tvrdili, že se zastávají obyčejných kyrgyzských občanů. S rostoucí silou tajných služeb pak v praxi vybudovali to, co kyrgyzští odborníci nazývají „tandemovou“ vládou.

„Od roku 2020 bylo z rozpočtu vyčleněno mnoho peněz na posílení speciálních bezpečnostních složek,“ uvedla politoložka Doolotkeldijeva. „Za tyto tři roky se údajně otevřelo padesát nových sídel po celém venkově, což jsou v podstatě budovy speciálních bezpečnostních sil. To znamená, že nejde jen o hlavní město, ale je zde i obrovská snaha dostat pod kontrolu venkov.“

Vzhledem k málo organizované politické opozici a absenci skutečně nezávislého soudnictví prosazuje Žaparovova vláda řadu zákonů – o dezinformacích, o médiích, o neziskovém sektoru a o „zahraničních agentech“ –, aby zpřísnila a utužila svou kontrolu nad společností.

Mnohé z nich připomínají zákony používané proti disidentům v Rusku, což podle pozorovatelů není náhoda.

„Ruské bezpečnostní služby sedí v budově GKNB už léta. A není to jeden nebo dva lidé,“ říká Sejitbek.

„Kyrgyzstán je pod velmi silným ruským vlivem, silnějším, než by kdokoli tušil. Vychází to z toho, že naše instituce jsou samy o sobě slabé. Musejí se spoléhat na někoho, kdo je ochrání a udrží u moci. Takže v Putinovi tradičně vidí garanta své bezpečnosti. A když máte Putina jako svého ochránce, z hlediska rozvoje demokracie toho samozřejmě moc dělat nemůžete,“ dodává aktivistka Leila Nazgul Sejitbek.

The post Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí appeared first on investigace.cz.

V roce 2019 zveřejnil kyrgyzský investigativní novinář Ali Toktakunov, v té době zaměstnanec kyrgyzské sekce v pražské redakci Rádia Svobodná Evropa, výsledky vyšetřování, které odhalilo nelegální vývoz mnoha stovek milionů dolarů z Kyrgyzstánu. Poté mu začaly chodit výhrůžky. Důvěryhodný zdroj Toktakunovi sdělil, že jeho pobyt v Praze je sledován pod drobnohledem, neboť vlivný politik a obchodník Rajimbek Matraimov, spojený se skandálním vývozem milionů dolarů, vydal rozkaz: „Přiveďte mi Toktakunova – živého nebo mrtvého“. Místo toho, aby zůstal v bezpečí v Praze, se novinář vydal zpět do rodné země, aby tam založil vlastní investigativní portál MediaHub. „Rubikon byl překročen. Neměl jsem morální právo přestat vyšetřovat,“ říká Ali Toktakunov v rozhovoru s redakcí investigace.cz. 

Vaše série vyšetřování klanu Matraimovových měla v Kyrgyzstánu velkou odezvu – lidé po jejím přečtení vyrazili do ulic. Jaké jste měl pocity, když jste tyto události sledoval?

Splnil jsem svou morální a novinářskou povinnost – mise novináře končí v okamžiku, kdy publikuje materiál. Zbytek závisí od odpovědnosti příslušných státních orgánů. Kdyby novináři předem věděli, že po uveřejnění jejich článků proběhne revoluce, některé texty by nikdy nevyšly. Novinář se má soustředit na to, že lidem sdělí pravdivou informaci. Co bude dál, už není jeho starost.

V průběhu práce jste čelil výhrůžkám ze strany Matraimovových, kteří byli hlavními postavami vyšetřování. Jak velký jste cítil tlak?

Tlak se stupňoval. Nejdřív jsem dostal pozvánku na čaj – u nás na východě se totiž všechno řeší u šálku čaje –, což jsem odmítl. Pak jsem začal dostávat fotografie, kde jsem vyfocen zezadu. Chtěli mi tím naznačit, že mě sledují. Zároveň mě kontaktovali kyrgyzští poslanci, známé osobnosti, nebo dokonce kamarádi. Všichni si se mnou chtěli popovídat. To jsem také odmítl. Až pak jsem začal dostávat výhrůžky. Jeden člověk se nadto přiznal, že dostal úkol od svého zaměstnavatele, aby mě dovezl z Prahy do Kyrgyzstánu „živého nebo mrtvého“. Začaly se objevovat zprávy, které mě měly nařknout z toho, že beru úplatky a dělám vyšetřování na zakázku. Tomu nikdo nevěřil, protože žádní svědci ani důkazy nebyly.

Navzdory tomu jste se v roce 2020 vrátil do Kyrgyzstánu, abyste založil vlastní investigativní tým.

Kdybych zůstal v Praze, nemohl bych pracovat na vyšetřování. Ale jak se říká, jen hlupák se nebojí. Strach jsem měl. Mojí zbraní byla a stále je maximální otevřenost a transparentnost. Navíc mě velmi inspirovala velká podpora lidí, veřejnosti, to mi dodalo pocit neohroženosti.

Čím si vysvětlujete tak velkou a otevřenou podporu?

Svoboda slova je hlavní hodnota Kyrgyzů. Máme dlouhou tradici lidových hudebníků – takzvaných akynů, kterým říkáme tokmy. Od prastarých časů se nebáli ani vladařů, ani chánů. Pomocí zpěvu a za hudebního doprovodu komuzu, což je dřevěný třístrunný hudební nástroj, sdělovali postoj národa, byli do značné míry hlasem společnosti. Nebáli se ani v době, kdy neexistovala žádná lidská práva, sociální sítě nebo kamery.

Příkladem může být slavný kyrgyzský básník a pěvec Toktogul Satylganov. Jeho dílo bylo protestem proti absenci práv. Toktogul se proslavil tvorbou mnoha satirických a filosofických písní, které jsou v Kyrgyzstánu dodnes známé. Poté, co se zúčastnil povstání proti ruské nadvládě, byl nejprve odsouzen k smrti, ale později mu rozsudek zmírnili na sedm let vyhnanství na Sibiři. S pomocí přátel se mu podařilo uprchnout a vrátit se zpět do vlasti, kde pokračoval ve skládání písní.

Tradice básníků akynů přežila staletí a žije u nás dodnes. Jestliže máme takové velké předky, copak máme právo přestat dělat svou práci?

Je tedy v Kyrgyzstánu investigativní novinář jakýmsi morálním vzorem?

Je to tak. O popularitě investigativní žurnalistiky svědčí i skutečnost, že mi neustále píše hodně mladých lidí, kteří se také chtějí stát novináři. Vidí samozřejmě jen jednu stranu mince. Díky našemu fondu připravujeme novou generaci investigativců včetně regionálních novinářů. Jsem přesvědčen, že čím víc bude investigativních novinářů, tím větší bude občanská kontrola nad vládou a tlak na chování politiků.

Zatím to nezávislá média v Kyrgyzstánu mají těžké. Začátkem roku byl zatčen kyrgyzský investigativní novinář Bolot Temirov.

Je to tak, a to mě znepokojuje. Zrovna před chvílí jsem obdržel zprávu o tom, že naše ministerstvo kultury zablokovalo stránky opozičních novin Republika na základě zákona o odhalování fejků. Z ministerstva se najednou stal cenzurní státní orgán. MediaHubu se zákon zatím nedotkl, je to také tím, že žádnou licenci k provozování nemáme – většinu obsahu sdílíme na sociálních sítích. Ale i kdyby naše stránky zablokovali, stejně najdeme cesty, jak dostat pravdivé informace k veřejnosti. Pokud nám zablokují stránku, založíme další. Nemyslím si, že zákon zastaví naše nezávislé novináře. Už víckrát dokázali, že se nebojí ničeho: ani pronásledování, výhrůžek, vězení, ani smrti.

Paradoxem je, že tento zákon nás má chránit před nepravdivými informacemi. Ve skutečnosti nás chrání před pravdou, zatímco od trollích farem, které se v Kyrgyzstánu využívají, nijak ochráněni nejsme.

Na stránkách MediaHubu máte dokonce formulář pro hlášení případů korupce. Od koho dostáváte podněty?

Dostáváme hodně podnětů hlavně od obyčejných lidí. Ne všechny můžeme použít, ale některé jsou impulsem pro začátek investigace. Aby člověk rozpoznal podezření z korupce, nemusíte být zrovna novinářem, odborníkem. Například dělník pracuje v domě nějakého vysoce postaveného úředníka, kterého někdy zahlédl v televizi. Zná ceny dlaždiček nebo dalšího luxusního vybavení v domě a tuší, že plat státního úředníka na takové věci nestačí. Díky tomu získáváme informace z nečekaných zdrojů. Samozřejmě je důsledně prověřujeme, abychom se nestali pouhým nástrojem pro odstranění konkurence.

Před dvěma lety jste se rozhodl vstoupit do politiky a kandidovat jako nestranický kandidát za opoziční stranu Ata-Meken. Proč?

Má vyšetřování čtou a komentují tisíce lidí. Vnímají investigativního novináře jako národního hrdinu a spasitele, proto od něj požadují, aby problém nejen popsal, ale i vyřešil. Možná si říkají, že když je někdo známý, dokáže všechno. Jenže my, novináři, žádné pravomoce nemáme.

A tak mě napadlo, zda bych investigativní žurnalistice nemohl pomoct tím, že se stanu poslancem. Měl bych takříkajíc delší ruce. Jenže naše strana neuspěla. Zrovna před vyhlášením výsledků nastal výpadek systému sčítání hlasů – před ním jsme měli dost hlasů, abychom se do parlamentu dostali, ale po nahození systému už tam nebyly.

Pokud byste přece jen uspěl a byl by z vás poslanec, neviděl byste v těchto rolích střet zájmů? Například pokud byste přes formulář dostal podnět k prošetření vlastní politické strany, za kterou jste kandidoval?

Žádné etické dilema bych neměl. Jestliže bych dostal informaci k prověření, udělal bych to. Navíc jsem předtím, než jsem se rozhodl kandidovat, prověřil všechny členy naší strany. Jedná se o obyčejné lidi, kteří nemají žádný přístup k moci, což je pro mě velice důležité.

Ali Toktakunov (1988) začínal tvorbou křížovek, později nastoupil do zpravodajství. Od roku 2011 psal pro kyrgyzskou sekci Rádia Svobodná Evropa, kde působil do roku 2020. Věnoval se vyšetřování korupce a praní peněz v Kyrgyzstánu. Několik let strávil v pražské redakci. V roce 2021 založil vlastní investigativní portál MediaHub. Podílel se na hojně citovaném vyšetřování, které zjistilo nelegální vývoz 700 milionů dolarů pod dohledem klanu Matraimovových.

The post Investigativní novinář je pro Kyrgyzy národním hrdinou. Věří, že dokáže všechno, tvrdí kyrgyzský novinář Toktakunov appeared first on investigace.cz.

Kyrgyzský investigativní novinář Bolot Temirov a jeho tým zasvětil svůj pracovní život odhalování korupce v rodné zemi. Kyrgyzská vláda zase zasvětila své policejní prostředky tomu, aby z něj udělala uživatele drog a podvodníka. Temirov tak nyní čeká na rozsudek, který ho může poslat do vězení až na 20 let. Podle policejního spisu, jejž má OCCRP k dispozici, jsou ale vůči němu vznesená obvinění vykonstruovaná kyrgyzskými tajnými službami a soud de facto rozhoduje o svobodě médií v celé zemi. Soudní proces začal 24. června.

Temirov LIVE, kyrgyzské médium zaměřené na odhalování korupce, vzniklo teprve nedávno v hlavním městě Biškeku. Jeho zakladatelem a šéfredaktorem je jeden z předních kyrgyzských nezávislých novinářů Bolot Temirov. Na začátku roku toto médium publikovalo významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB Kamčybekovi Tašijevovi. Podle zjištění novinářů měli členové jeho rodiny vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.

Krátce po zveřejnění těchto zjištění, 22. ledna, vtrhla do redakce Temirov LIVE policie, šéfredaktora prohledala a mezi jeho věcmi našla malý plastový sáček, který měl podle původních informací obsahovat marihuanu (později vyšetřovatelé uvádějí, že se jednalo o sáček s hašišem). Následně byl novinář zatčen a celé redakci byly zabaveny počítače a další technické vybavení. To, že měl Temirov negativní test na přítomnost drog v těle a že jeho kolegové tvrdili, že policie na něj drogy narafičila, nikoho z vyšetřovatelů posléze nezajímalo. Společné vyšetřování OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzské mediální organizace Kloop ale ukázalo, že zátah na redakci nebyl náhodným aktem, nýbrž výsledkem několikaměsíčního sledování a pokusů zdiskreditovat Temirovův tým.

Kyrgyzstán: Investigativní novináři na mušce mocných

Pro své příznivce, řádově desítky tisíc diváků Temirov LIVE, se zatčený šéfredaktor stal hrdinným bojovníkem se všemocným státem a korupčním systémem. Pro kyrgyzské autority je naopak zahraničním agentem, který se rozhodl šikanovat a podrývat místní vládu. Podle dalšího obvinění údajně získal občanství a doklady předložením falešných dokumentů a touto lstí nabytý cestovní pas pak používal při cestování do zahraničí.

Jak už bylo řečeno, Temirovovo stíhání začalo na začátku roku, momentálně probíhá soud, který pro novináře může skončit až dvacetiletým vězením. Ostře sledovaný proces kromě osudu investigativního novináře nadto ukáže postoj kyrgyzské vlády – donedávna považované za jednu z nejdemokratičtějších ze zemí někdejšího Sovětského svazu – nejen vůči svobodě médií, ale i nezávislosti justice. „Celé trestní stíhání je uvařené z vody,“ komentoval pro OCCRP a kyrgyzské médium Kloop kauzu Temirov.

Šéf tajných služeb Kamčybek Tašijev, přitom jakoukoli účast na stíhání novináře popírá. Jenže z analýzy policejních dokumentů, které mají novináři z OCCRP a Kloop k dispozici, vyplývá, že spíše než nestranné vyšetřování podezřelého bylo Temirovovo stíhání od počátku vedené jako proces s nepohodlným novinářem, jenž šťoural do věcí, do kterých neměl.

Policie případ zakládá na obvinění z držení hašiše, což má být zároveň Temirovův nejzávažnější prohřešek. Avšak podle uniklých dokumentů se o novináře tajné služby začaly zajímat již několik měsíců před zátahem v sídle redakce Temirov LIVE a vyžádaly si informace o jeho cestovním pasu a výjezdech do zahraničí. V té době ale proti němu nebylo vedeno žádné oficiální vyšetřování, na jehož základě by mohly tajné služby takové informace požadovat. Zároveň je pochybné i odůvodnění samotného zátahu na redakci, při němž policie objevila malý sáček s hašišem. Policie tenkrát údajně reagovala na udání.

Hlas za flašku: Volby v Kyrgyzstánu

Zvláštní se jeví i fakt, že podobně jako Temirov dopadli i další dva Kyrgyzové – právnička a aktivistka za lidská práva Leila Nazgul Sejitbek a populární blogerka Batmakan Žolboldueva. Obě si svou angažovaností vytvořily mezi politickými elitami země nepřátele a byly zadrženy na základě obvinění, která poškozují jejich reputaci, k čemuž bylo záhy připojeno i nařčení z falšování osobních dokladů. Právě Leila Nazgul Sejitbek, která po nezákonném stíhání získala politický azyl v Rakousku, OCCRP vysvětlila, že ze strany kyrgyzské vlády jde o běžný postup. „Začnou jedním obviněním a pak přidávají další. Jakmile je někdo trestně stíhán, mohou požadovat různá další prověření jeho osoby nebo sledování.“

Současný prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov i šéf tajných služeb se k moci dostali po vlně protestů na konci roku 2020. Ty vypukly po kontroverzních parlamentních volbách, kdy mezinárodní pozorovatelé a aktivisté hlásili četná porušení demokratických volebních procesů – politici si například kupovali hlasy za láhve alkoholu. Odborníci na Kyrgyzstán zároveň varovali před vládou, která se takto dostala k moci, a předpovídali úpadek tamní demokracie a nástup populismu – což se již projevilo například přijetím nové ústavy, jež oproti té předešlé poskytuje mnohem více pravomocí hlavě státu, nebo schválením zákona limitujícího svobodu slova. Proces s novinářem Bolotem Temirovem zkrátka ukáže, zda v Kyrgyzstánu ještě existuje nezávislá justice, která svým rozsudkem dokáže zvrátit zvůli mocných.

The post Kyrgyzstán: Pravou tvář režimu ukáže proces s novinářem appeared first on investigace.cz.

Kyrgyzstán byl donedávna považován za nejdemokratičtější zemi bývalého Sovětského svazu. Nyní ale vyšlo na povrch, že tamní tajné služby ve snaze umlčet místní investigativní novináře neváhaly nastražit drogy, odposlouchávat nebo vydírat. Spolupráce OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzského média Kloop odhaluje, kam až lze pomocí špehování, sexu a lží v boji proti svobodě médií zajít. 

Temirov LIVE, kyrgyzské médium zaměřené na odhalování korupce, vzniklo teprve nedávno v hlavním městě Biškeku. Jeho zakladatelem a šéfredaktorem je jeden z předních kyrgyzských nezávislých novinářů, Bolot Temirov. Na začátku roku publikovalo toto médium významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB. Podle zjištění novinářů měli členové jeho rodiny vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.   

Jeden z redaktorů Temirov LIVE si v sobotu 22. ledna večer vyšel z biškekské redakce ven pro kávu. Na ulici před budovou si všiml, že se tam děje něco zvláštního. „Viděl jsem podezřele vypadající lidi v maskách a několik policistů.“ popisuje novinář Aktilek Kaparov situaci. Z neoznačené bílé dodávky záhy vyskákalo ozbrojené komando včetně muže se psem. Všichni mířili do budovy, ze které novinář právě vyšel.   

Policisté vtrhli do redakce a novinářům přikázali, aby si lehli na zem. Jejich cílem byl šéfredaktor Bolot Temirov. Policisté, kteří na jeho ležící postavu nejdříve zaklekli, jej posléze zvedli a přinutili vyprázdnit kapsy. Mezi věcmi, jež takto vysypal, byl i malý plastový pytlíček, údajně obsahující marihuanu. Jako záminka pro zabavení počítačů a dalšího technického vybavení celé redakce i zatčení Temirova to vrchovatě stačilo. 

„Nastražili to!“ křičel novinář, když jej odváděli. Stejný názor zastávají i jeho kolegové, navíc Temirovovo tvrzení podporuje i negativní test na přítomnost drog v těle. Oficiálním důvodem pro vpád policie do redakce bylo udání neznámé ženy, která tvrdila, že jí jeden z novinářů nutil užívat drogy. Žena na dotazy novinářů ovšem neodpověděla.

Jak ukazuje vyšetřování OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzského Kloop, zátah na redakci nebyl náhodným aktem, ale výsledkem několikaměsíčního sledování a pokusů zdiskreditovat Temirovův tým. 

Už na podzim loňského roku si Temirov a jeho tým začali všímat podezřelých aut, která se střídala před jejich redakcí. V prosinci pak šéfredaktor našel ve svém pronajatém bytě skrytý mikrofon a kameru. Po zveřejnění textu o rodině šéfa tajných služeb se proti Temirovovi zvedla vlna nenávisti na sociálních sítích, kde jej anonymní účet označoval za zločince a nepřítele Kyrgyzstánu. Anonym zveřejnil i videa, ve kterých se objevily například interní účetní doklady redakce Temirov LIVE, jež měly dokazovat, že je novinář zahraničním agentem. 

Dalším ze zveřejněných videí byla intimní nahrávka jedné z Temirovových kolegyň. Při sexu ji tajně pořídil muž, který měl s novinářkou krátký romantický vztah. Podle interních informací, jež má redakce k dispozici, je tento muž agentem tajných služeb. Kromě natočení videa se novinářce také naboural do počítače. Tajné služby pak dotyčnou ženu před zveřejněním videa vydíraly.   

„Je to důkaz, že se našeho vyšetřování bojí,“ konstatoval Temirov na adresu kyrgyzských autorit. „Dříve to fungovalo jinak, například se k našim zjištěním vůbec nevyjadřovali, nebo se naopak snažili nějak ospravedlnit. Jenže čím hlouběji jsme se dostávali, tím to pro ně začalo být těžší. Takže v zájmu odstranění překážek zvolili tento způsob.“

Hlas za flašku: Volby v Kyrgyzstánu

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch vyjádřila znepokojení nad propadem svobody slova v Kyrgyzstánu od nástupu nového prezidenta. Sadyr Japarov funkci převzal v říjnu 2020. V srpnu loňského roku podepsal zákon omezující šíření „nepravdivých informací“, který vzbudil mezi domácími i zahraničními lidskoprávními organizacemi velké pobouření – zákon se totiž dá použít i jako páka na svobodu tisku. Oficiálním účelem kontroverzního zákona je omezení šíření dezinformací.  

„Veškeré tyto události ukazují, že vládnoucí vrstva získala jakýsi pocit beztrestnosti, že si mohou dělat, co se jim zamane,“ vysvětluje Azim Azimov, kyrgyzský politický komentátor. „Zaútočili na svobodu slova, snaží se omezovat práci nezávislých, a hlavně investigativních novinářů.“

Šéf tajných služeb nazval prezidenta Kyrgyzstánu svým blízkým přítelem a uvedl, že „je může rozdělit jen Alláh“. 

Bolot Temirov byl propuštěn z vazby s doporučením, že nemá opouštět zemi. Obvinění z přechovávání drog ale policie nestáhla. Podle právníků redakce se přitom policisté během zátahu dopustili několika procedurálních pochybení, a dokonce porušili zákon. Například k zabavení elektroniky neměli oprávnění – navíc to nemělo co do činění s drogovým obviněním. Policie zabavila i bezpečnostní kamery, nikdo tak nemůže její zásah jakkoli zpochybnit. 

Kyrgyzské ministerstvo vnitra ani tajné služby GKNB se k dotazům novinářů ohledně tohoto případu nevyjádřily. GKNB v prohlášení pouze popřelo, že by mělo se zatčením novináře nebo vypuštěním intimního videa cokoli společného. 

„Tohle jenom ukazuje, jak jsme silní,“ neztrácí odvahu Temirov. „Novinařina se v Kyrgyzstánu mění, vyvíjí. A to vládnoucím vrstvám znepříjemňuje život. Důvody, proč se tohle děje, jsou dva: ti u moci nemají žádnou morálku. A investigativní novinařina se stala nesmírně mocnou.“

Text si v celém rozahu v angličtině můžete přečíst na stránkách OCCRP. 

The post Kyrgyzstán: Investigativní novináři na mušce mocných appeared first on investigace.cz.