Víte, co je to náhradní neboli surogátní mateřství? Proč se o něm v poslední době stále více mluví a jak se téma dostalo i mezi politiky? Redakce investigace.cz a Deníku N společně zmapovaly, jak téma surogátu proniká do veřejného prostoru i mezi zákonodárce. A také to, jaké lobbistické organizace za nastolováním agendy ohledně náhradního mateřství stojí.

Jak se stalo, že právě surogát nakonec možná zablokuje další jednání o „manželství pro všechny”? V Odposlechu právě na tyto otázky odpovídala redaktorka investigace.cz Mahulena Kopecká a novinář Prokop Vodrážka z Deníku N. Podcast připravil Jiří Slavičínský.

Přečtěte si

Náhradní mateřství: V Česku šedá zóna, Aliance pro rodinu usiluje o zákaz

Přečtěte si

Nečekaná brzda práv pro LGBTQ lidi. Jak se v Česku s pomocí Aliance pro rodinu rozfoukala nová kulturní válka

The post Odposlech: Aliance pro rodinu proti náhradnímu mateřství appeared first on investigace.cz.

Téma si pod svá křídla vzali například lidovci, konkrétně konzervativnější část poslaneckého klubu kolem poslankyň Niny Novákové, Pavly Golasowské a Romany Bělohlávkové, které v roce 2022 uspořádaly dva kulaté stoly.

Nováková Deníku N přiznala, že se s kolegyněmi této problematice začaly věnovat s vědomím, že se bude ve Sněmovně řešit manželství pro všechny.

Přečtěte si

Náhradní mateřství: V Česku šedá zóna, Aliance pro rodinu usiluje o zákaz

Zmíněných kulatých stolů se ve Sněmovně účastnili předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová a její zástupce Jan Gregor (na jedné z akcí vystoupil i právník Jakub Kříž, jenž s touto organizací úzce spolupracuje).

Poslankyně Nováková říká, že díky mnohaleté zkušenosti s nimi úzce spolupracuje. „Známe se dlouho. Dnes je to až v přátelském vztahu,“ podotýká. Náhradní mateřství je sice jedním z dlouhodobých témat Aliance pro rodinu, i z jejích sociálních sítí ale vyplývá, že se mu začala věnovat výrazněji až v roce 2023. A to především přes spojování s „prodáváním dětí“.

Například loni v lednu Aliance v reakci na návrh přeshraničního uznávání rodičovství uspořádala happening před ministerstvem vnitra. V únorovém newsletteru tvrdila, že se šéf rezortu Vít Rakušan (STAN) „podílí na legalizaci zahraničního obchodu s dětmi“.

Důležitým momentem byl vznik Casablanské deklarace, což je mezinárodní výzva k zákazu náhradního mateřství. Tu za Česko loni v březnu v Maroku podepsali místopředseda Aliance Gregor a psycholožka a bioetička Hana Konečná z Jihočeské univerzity. Téma mělo ohlas i v některých tuzemských médiích, Konečná vystoupila například v Českém rozhlase.

V březnu Aliance spustila petici „za konec obchodu s lidmi a proti vykořisťování žen“, jejímž cílem je zákaz náhradního mateřství (brzy poté následovala kampaň, jejímž hlavním hlasem je právě Konečná). Stejně jako lidovecké poslankyně se organizace odkazuje mimo jiné na operaci Španěl.

• Aliance pro rodinu je ultrakonzervativní nátlaková organizace. Vznikla jako sdružení katolických rodičů, postupně se transformovala v hnutí bojující proti „genderové ideologii“.
• Dlouhodobě prosazuje ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy, odmítá rozšiřování práv pro stejnopohlavní páry a kriticky se staví k „duhové ideologii“. Sama se definuje jako organizace lobbující za zájmy českých rodin.
• Redakce poslala organizaci dotazy k prosazování tématu náhradního mateřství. „Trvá naše přesvědčení, že nechceme odpovídat na otázky Deníku N,“ reagovala předsedkyně Aliance Jana Jochová.

Klíčový katalog

První významný legislativní krok v této souvislosti podnikla poslankyně Zuzana Ožanová (ANO), která v květnu se svou stranickou kolegyní Helenou Válkovou podala návrh na zákaz náhradního mateřství.

Ožanová říká, že zásadním impulzem byla návštěva psycholožky a spolupracovnice Aliance Konečné, která k ní šla lobbovat za zákaz náhradního mateřství a ukázala jí katalog dárkyň vajíček.

„To bylo, jako když máte katalog s luxusním zbožím. Byla tam vyfocená krásná dívka, měla tam barvu očí, výšku, popis, jaké má záliby, co vystudovala. Bylo mi z toho špatně,“ vysvětlovala Ožanová v květnu.

Na opakovaný dotaz přitom odmítá prozradit, kdo jí návrh zákona napsal. Odkazuje se na jakéhosi právníka, kterého nechce jmenovat. „Nevím, jestli smím,“ dodává. Jeho identitu neprozradila ani Válková. „Tohle vám říkat určitě nebudu,“ sdělila s tím, že návrh měla v šuplíku už od podzimu 2022.

„Helena Válková měla vždy nadstandardní vztahy s Hnutím pro život,“ zmiňuje poslankyně KDU-ČSL Nováková další ultrakonzervativní nátlakovou organizaci, známou především svým bojem za zákaz potratů.

Bývalá ministryně spravedlnosti se k tomu nevyjádřila jednoznačně. „Myslím si, že to není návrh, který by oni psali. Ale opravdu nevím,“ tvrdí Válková.

O zmíněném katalogu od psycholožky Konečné jako impulzu, který je přiměl se tímto tématem zabývat, mluvili i další poslanci, například lidovci Aleš Dufek nebo Romana Bělohlávková.

Přečtěte si

Konzervativní lobbisti z USA rozhazují sítě i v Česku

Konečná vysvětluje, že podobný lobbing považuje za součást své práce. „Když má někdo zájem o informace, poskytnu mu je, ať jsou to LGBT, katolíci, komunisti… Vnímám, že mám povinnost se bavit se všemi,“ říká.

S Aliancí pro rodinu podle svých slov spolupracuje od roku 2018, kdy ji její zástupci oslovili, aby vystoupila ve Sněmovně na veřejném slyšení proti manželství pro všechny. „Dlouhodobě upozorňuju, že to otevírá cestu právě využívání asistované reprodukce za každých okolností,“ vysvětluje.

Vládní iniciativa i další návrhy

Vláda sice novelu poslankyň Ožanové a Válkové odmítla, tématem se ale kvůli ní sama začala zabývat: ministerstvo spravedlnosti si dalo za úkol, že do konce května 2024 připraví věcný záměr zákona, který bude náhradní mateřství regulovat.

Této problematice se dál věnovaly i poslankyně ANO (kromě Válková tentokrát i Taťána Malá), které loni v červnu uspořádaly týden před sněmovním projednáváním manželství pro všechny kulatý stůl o náhradním mateřství. Účastnila se jej širší sestava odborníků, včetně psycholožky Konečné či spolupracovníka Aliance pro rodinu i Hnutí pro život Kříže.

Argumenty odpůrců se výrazně promítly do letního sněmovního projednávání manželství pro všechny. Téma náhradního mateřství zvedly například poslankyně KDU-ČSL Nováková nebo Bělohlávková.

Asi největší pozornost vzbudil výrok Jana Síly (SPD), podle nějž si po schválení manželství pro všechny budou moci pořídit dítě dva pedofilové.

Na začátku podzimu vznikly další dva návrhy na úpravu náhradního mateřství. Jeden předložili jako přílepek k zákonu o matrikách zmíněné lidovecké kolegyně a jejich stranický kolega Šimon Heller. Jejich krok vyvolal velkou kritiku od koaličních partnerů.

Bělohlávková Deníku N řekla, že se rozhodli návrh podat proto, že podle nich nefungovala pracovní skupina, která vznikla k úpravě vládní předlohy.

Druhý návrh vzešel od poslankyně SPD Marie Pošarové. Ta Deníku N řekla, že záměr iniciovalo Hnutí pro život. „Oni mají svoje právníky, kteří se tím zabývají. Bylo to ve spolupráci s nimi, měli to více rozebrané. Jak se říká – čím víc hlav, tím víc ví,“ podotkla Pošarová.

Hnutí pro život na otázky Deníku N ke spolupráci s poslanci ohledně této problematiky nereagovalo.

Celkem se tedy loni objevily tři návrhy zákonů od poslanců, kteří úzce spolupracují se zmíněnými organizacemi. Všechny měly v podstatě shodnou argumentaci a velká část důvodových zpráva byla totožná.

Návrhy se shodují v tom, že se má pojem náhradní mateřství vyškrtnout z občanského zákoníku, čímž by se „surogát“ zakázal (návrh poslankyň ANO jej navíc chtěl i kriminalizovat).

Bude to brzda, přiznává lidovkyně

Spolupráce lidoveckých poslankyň a Aliance pro rodinu prozatím vyvrcholila koncem listopadu, kdy se ve Sněmovně konala konference o surogátním mateřství. Vystoupilo na ní i několik mezinárodních hostů, s nimiž organizace navázala kontakt během březnové konference v Casablance.

Bělohlávková potvrzuje, že velkou část vystupujících doporučila právě Aliance pro rodinu. „Musím říct, že tipy na to jsme měli od Alipro,“ říká poslankyně.

• Jak zástupci Aliance pro rodinu lobbují u poslanců, je složité dokázat. A to i proto, že předsedkyně organizace Jana Jochová působí jako asistentka poslance Václava Krále (ODS), a má tak neomezený přístup do Sněmovny. Může se tedy scházet se zákonodárci přímo na společném pracovišti.
• Výhodná je také pozice místopředsedy Aliance Jana Gregora, který je poradcem náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava. Právě tento rezort je garantem vládního návrhu na úpravu náhradního mateřství.
• Server Seznam Zprávy loni v září upozornil, že když se Gregor nečekaně objevil na jednání pracovní skupiny k tomuto návrhu, jeho účastníci odmítli před ním řešit citlivé věci do detailů.

Většina vystupujících argumentovala poměrně nekompromisně, že náhradní mateřství musí být zakázáno. Překvapení to prý bylo i pro pořádající poslankyně.

„Konference vůči surogátu vyzněla hodně negativně. Já jsem se strašně snažila a nechtěla jsem, aby to takto vyznělo. Mám zpětnou vazbu, že to (vyznění konference, pozn. red.) pro spoustu lidí bylo jednoznačným důvodem pro odmítnutí surogátu,“ popisuje Bělohlávková.

Ta přitom říká, že ani KDU-ČSL není pro absolutní zákaz. Také podle oslovených členů zmíněné pracovní skupiny je většinová shoda na striktním zákonu, který by vnímal náhradní mateřství především jako přístup související s ženskou neplodností.

To potvrzuje také Jan Berki (STAN), jeden z podporovatelů manželství pro všechny. „Většina Sněmovny včetně mě je pro přísnou regulaci náhradního mateřství. Myslím, že celá Sněmovna je naladěna konzervativně,“ říká.

Podle oslovených členů pracovní skupiny je však velmi nepravděpodobné, že by se zákon o náhradním mateřství stihl projednat do konce volebního období. Otázkou tak nyní zůstává, jestli se podaří přesvědčit většinu poslanců, že není možné přiznat stejnopohlavním párům rodičovská práva, dokud nebude vyřešen „surogát“.

„To, že není legislativní úprava surogátního mateřství, bude brzda pro projednávání manželství pro všechny. To je víc než jasné,“ říká poslankyně Nováková.

„Myslím si, že je to nefér,“ reaguje Josef Bernard (STAN), který přišel se zmíněným kompromisním návrhem, aby se svazek stejnopohlavních párů nazýval „partnerství“.

„Obhajovat myšlenku, že není potřeba manželství pro všechny, ať už se změněným názvem, nebo ne, se stává čím dál těžším. Nyní se vymýšlejí jiné nástroje,“ dodává Bernard.

Podle Berkiho působí spojování úpravy práv stejnopohlavních párů a regulace náhradního mateřství účelově. „Budí to ve mně dojem, že pro část poslanců je to záminka, jak zdržet celé projednávání novely občanského zákoníku,“ říká.

E-maily Babišovi

Rozhodující bude postoj dvou nejsilnějších poslaneckých klubů – ODS a ANO. U občanských demokratů i díky dobrým vztahům předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy s Aliancí pro rodinu našly její argumenty zastání.

U ANO může z velké části záviset na stanovisku předsedy Babiše. Dá se tedy očekávat, že na něj Aliance pro rodinu opět zaměří svůj lobbing.

Jedním z jeho projevů je to, že příznivci organizace posílají e-maily zákonodárcům. Aliance k tomu vyzývá ve svém newsletteru nebo na sociálních sítích. Zažil to například ministr vnitra Rakušan v souvislosti se zmíněným návrhem na přeshraniční uznávání rodičovství.

„Opravdu to byl nálet,“ popisuje místopředseda vlády. „Mohlo jít od začátku února do začátku března o zhruba desítky e-mailů. Psali i dalším našim politikům, třeba Martinu Půtovi nebo Petře Peckové, které žádali, aby na mě apelovali,“ dodává Rakušan.

Podobně měl zafungovat lobbing právě u Babiše. Toho Aliance zmínila 23. října ve svém newsletteru s tím, že ji znepokojila jeho vstřícná reakce na manželství pro všechny.

Přečtěte si

Uniklá data odhalují fungování anti-trans hnutí v USA, vliv má i v Česku

„Protože ANO tuhle bitvu rozhodne, potřebuji, abyste všichni teď napsali Andreji Babišovi, bez ohledu na to, jestli jste jeho voliči, či nikoliv. Teď, hned. Stačí poslat předvyplněný e-mail v tlačítku níž nebo napište svůj vlastní, konstruktivní vzkaz. Ten je samozřejmě nejlepší,“ vyzývala organizace.

O týden později si v dalším newsletteru pochvalovala, že vše dobře dopadlo. „Andrej Babiš několika z vás potvrdil, že nepodpoří žádnou variantu ‚zákona o manželství‘, která by zahrnovala práva stejnopohlavních párů na děti,“ psala Aliance.

Bývalý premiér na dotazy Deníku N ohledně svého postoje k tomuto tématu neodpověděl.

Mobilizační prvek

Socioložka Eva Svatoňová zabývající se antigenderovými hnutími říká, že postup Aliance pro rodinu a Hnutí pro život odpovídá zahraničnímu zkušenostem.

„Cílem je vzít reálné příběhy a na jejich základě vyvolat morální paniku a představu nebezpečí a hrozby. Aby bylo možné morální paniku vyvolat, je potřeba operovat s představou nějaké opravdu křehké oběti a kdo je křehčí než děti? Dětem nikdo ubližovat nechce,“ říká k vytvořenému narativu.

Je to podle ní strategie, aby se ultrakonzervativní nátlakové organizace zbavily nálepky homofobů, popřípadě náboženských fundamentalistů, kteří chtějí lidem zakazovat žít podle jiných představ, než mají oni.

„Mohou se naopak vykreslit jako obhájci práv dětí a prezentovat se v pozitivním světle a rámovat svoji agendu liberálně jako ‚práva dětí‘,“ dodává Svatoňová s tím, že stejný proces probíhá i v otázce potratů.

Podle politologa Jana Charváta je náhradní mateřství z hlediska působení Aliance pro rodinu a Hnutí pro život zástupná věc. Může však být prostředkem k zapůsobení na veřejnost, a zejména zákonodárce.

„Náhradní mateřství funguje především jako mobilizační prvek v politickém boji. Je to problém, který ve skutečnosti pokrývá širší oblast: týká se neplodných párů, stejně jako LGBT+ lidí. Protože je to ale kontroverzní věc, využívá se jako mobilizační věc proti LGBT+,“ upozorňuje Charvát.

Podobné aktivity je podle něj třeba chápat i v širším hledisku toho, čemu se obě zmíněné organizace věnují.

„Z pohledu ultrakonzervativců nejde o gender nebo náhradní mateřství, ale spíše o prolamování toho, co chápou jako přirozené. Ostatně ukazuje se to v podrobnějších debatách, kdy z tohoto prostředí zaznívá, že by zakázali potraty či rozvody, což nasedá na jejich náboženský základ. To už jsou ale věci, které široká společnost příliš nechce,“ podotýká Charvát.

Z hlediska dopadu lobbingu ultrakonzervativních organizací je podle něj především důležité, nakolik je účinný na poslance a jak se daří prosadit jejich narativ – zmíněné propojení náhradního mateřství s „obchodem s dětmi“.

„Není vůbec důležité, co si poslanci skutečně myslí. Oni nemusí mít vůbec žádný problém s LGBT+ lidmi. Podstatné je, o čem jsou přesvědčení, že si myslí jejich voliči. V danou chvíli část z nich nemůže přijít s tím, že jsou pro něco, co je ve veřejné debatě spojováno s obchodem s dětmi,“ říká odborník.

The post Nečekaná brzda práv pro LGBTQ lidi. Jak se v Česku s pomocí Aliance pro rodinu rozfoukala nová kulturní válka appeared first on investigace.cz.

Na jaře 2023 se česká organizace Aliance pro rodinu účastnila mezinárodní konference v Maroku, jejímž cílem byl zákaz náhradního neboli surogátního mateřství po celém světě. V Česku je v posledních měsících právě tato forma mateřství důležitým argumentem při projednávání zákona o úpravě legislativy ohledně stejnopohlavních svazků. Podíl na tom mají i české konzervativní organizace, jako je právě Aliance pro rodinu. Téma se řeší i v dalších evropských zemích. Kromě etických otázek je pro odpůrce surogátního mateřství častým problémem i fakt, že by se takto narozené děti dostávaly do rodin stejnopohlavních párů. 

„Náhradní mateřství je pro nás jediná forma, jak mít děti,“ vysvětluje pro investigaci.cz Anna, která se narodila s MRKH syndromem, což znamená, že nemá dělohu a nemůže otěhotnět. Se svým manželem Petrem popisuje, jak těžké je v Česku najít náhradní matku a vše náležitě naplánovat, aby vzájemná dohoda fungovala, poněvadž legislativa ohledně náhradního mateřství není v tuzemsku nijak ošetřena. „Přitom se to týká i heterosexuálních párů. Myslím, že je spousta takových, co sami nemohou mít děti a pro které by to bylo normální řešení,“ dodává žena. (Jména manželského páru v článku jsou smyšlená, redakce investigace.cz jejich pravou totožnost zná.)

Podle zjištění Prokopa Vodrážky z Deníku N se během předchozích sněmovních debat ohledně „manželství pro všechny“ téma surogátního mateřství neřešilo. Výrazněji se ve veřejném prostoru objevuje během posledního roku a půl. Na tom má svůj podíl také Aliance pro rodinu, jež kritiku náhradního mateřství aktivně prosazovala ve veřejném prostoru prostřednictvím petice či pořádáním různých akcí. Konzervativní organizace se také podílely na několika poslaneckých návrzích.

Nečekaná brzda práv pro gaye. V Česku se za velké pomoci Aliance pro rodinu rozfoukalo téma náhradního mateřství, poslanci ho už převzali jako argument, jak blokovat “manželství pro všechny” https://t.co/fs7lhFVTUL

— Prokop Vodrážka (@ProkopVodrazka) January 15, 2024

Aliance v alianci

Pro činnost Aliance pro rodinu a její postoj k náhradnímu mateřství byla důležitá i konference v marocké Casablance. Podle organizátorů se na začátku března 2023 setkání účastnilo až sto právníků, lékařů a psychologů ze 75 zemí. Výsledkem byla deklarace vyzývající k celosvětovému zákazu náhradního mateřství.

Do Casablanky jel místopředseda Aliance pro rodinu Jan Gregor či bioetička a psycholožka Hana Konečná, která má k české Alianci dlouhodobě blízko. Konečná byla zmíněna i v oficiálních dokumentech události. „Ačkoli se neziskové organizace k deklaraci svým podpisem nepřidávají, tak se záměrem souhlasíme a jsme rádi, že člen Aliance pro rodinu tuto deklaraci také podepsal,“ stojí v příspěvku Aliance na Facebooku.

Právě konference v Casablance poodhaluje, jak je česká Aliance propojena s podobně zaměřenými organizacemi z Evropy i USA, jež jsou zase provázány mezi sebou.

Česká Aliance pro rodinu se stala součástí mezinárodní koalice, která požadovala univerzální zákaz náhradního mateřství, už před třemi lety. Šlo o iniciativu Stop Surrogacy, jež sdružovala konzervativní skupiny z celého světa, včetně polské katolické organizace Ordo Iuris. Právě na tu je web koalice registrován. Tato hnutí společně připravila petici proti náhradnímu mateřství. Kromě českých organizací Aliance pro rodinu a Tradiční rodina je pod požadavkem podepsán také krajně pravicový think-tank Political Network for Values, který měl dostávat peníze od maďarské vlády.

Aliance pro rodinu často zve do Česka členy zahraničních konzervativních organizací, kteří pak vystupují na diskuzních kulatých stolech či seminářích v poslanecké sněmovně.

Francouzky ve sněmovně

Nezahálel však ani český Parlament, jenž hostil 21. listopadu minulého roku mezinárodní konferenci s názvem „Náhradní mateřství v mezinárodní a české perspektivě“. Šlo o iniciativu tří poslankyň, Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), Niny Novákové (nestr. za KDU-ČSL) a Pavly Golasowské (KDU-ČSL).

„Tímto vážným tématem se na půdě Poslanecké sněmovny ČR zabýváme již více jak jeden rok. Proto se domníváme, že je třeba se v naší snaze posunout kupředu. Jsme velmi rády, že po řadě kulatých stolů s účastí mnoha českých odborníků přivítáme také zahraniční hosty,“ upozornily pořadatelky v pozvánce na událost.

Kromě bioetičky Hany Konečné nebo právníka Jakuba Kříže, kteří spolupracují s Aliancí pro rodinu, na konferenci vystoupila i Francouzska Olivia Auriol (v současnosti Maurel), jež se narodila v americkém státě Kentucky prostřednictvím surogátního mateřství. Olivia Auriol byla rovněž důležitou postavou konference v marocké Casablance a stala se mluvčí deklarace, která byla výsledkem tohoto mezinárodního setkání.

Jedenatřicetiletá Auriol ve svých veřejných vystoupeních popisuje své osobní zkušenosti i svůj boj proti legalizaci této praxe ve Francii. Podle ní společnost zanedbává vliv surogátního mateřství na děti. Auriol tvrdí, že jako dítě narozené pomocí náhradního mateřství jí v rodině po emoční stránce vždy něco chybělo. Svůj příběh prý sdílí proto, že se chce podělit také o negativní aspekty této praxe, protože „ve francouzských médiích vidíme pouze aspekty pozitivní“.

International conference on #surrogacy at the Parliament of the Czech Republic with
• Olivia Maurel, born of surrogacy
• Aude Mirkovic, lawyer and member of the NGO Juristes pour l’enfance
• Bernard Garcia, coordinator of the #Casablanca Declaration.https://t.co/tXFz9Dr98X pic.twitter.com/MLzteD0dNH

— UniversalSurrogacyAbolition (@CasaDeclaration) November 29, 2023

Ve sněmovně vystoupili převážně kritici surogátního mateřství, třeba další Francouzka, právnička Aude Mirkovic z organizace Juristes pour l’enfance (JPL, Právníci dětem). Ta se objevila také na konferenci v Casablance. Sdružení JPL kritizuje mimo jiné skutečnost, že ve Francii je surogátní mateřství sice zakázáno, země ale stále uznává rodičovství u párů, jež mají dítě prostřednictvím náhradní matky v zahraničí.

Aktivita v Bruselu

Českou sněmovnu ale předběhl Evropský parlament v Bruselu. V květnu 2023 tam jeho členové Bert Jan Ruissen (ECR) a Miriam Lexmann (EPP) společně s European Christian Political Movement pořádali konferenci o rodičovství v Evropské unii se zaměřením na surogát.

Podle organizátorů tlačí Evropská unie členské země k tomu, aby náhradní mateřství přijaly. Příkladem je podle nich Evropský certifikát o rodičovství, jenž by měl přinutit vlády zemí uznávat rodičovství stejnopohlavních párů, i když by v daném státě adopce těmito páry nebyla legální. Tento certifikát pak podle nich otevře cestu i k přijímání dohod o náhradním mateřství, přestože některé země jej mohou zakazovat. 

Certifikát o rodičovství přitom umožňuje uznávat rodičovství stanovené v jedné unijní zemi a má zajistit, že děti budou mít stejná práva i v jiném členském státě, zejména pokud jde o péči, výživné či dědické právo.

Jako jeden z hlavních expertů vystoupila na konferenci v Bruselu Adina Portaru z ADF International a Olivia Sarton z výše uvedené francouzské organizace Juristes pour l’enfance, která se rovněž účastnila konference v Casablance.

Přečtěte si

Konzervativní lobbisti z USA rozhazují sítě i v Česku

Zmíněná ADF International je přitom zahraniční větví americké křesťanské skupiny Alliance Defending Freedom (ADF). Ta je spojena také s českou Aliancí pro rodinu a citovaná Adina Portaru vystoupila v roce 2019 i v české poslanecké sněmovně. ADF měla podle zjištění webu Open Democracy utratit miliony dolarů v Evropě, přičemž finance putovaly k ultrakonzervativním organizacím. ADF se k tématu surogátního mateřství vyjadřuje a také připravuje právní podklady, jež ho kritizují.

Šedá zóna

„Založili jsme si e-mail, z něhož nebyla tak úplně patrná naše jména. Našli jsme webovou stránku, která propojovala potenciální náhradní matky s rodiči, kteří takto chtěli mít děti,“ vzpomínají Anna s Petrem na dobu, kdy se pokoušeli nalézt surogátní matku v Česku.

Náhradní matky začali obepisovat a za jednou z nich se nakonec vydali do Podkrkonoší. Šlo asi o dvacetiletou matku tří dětí, která neměla moc peněz. „Říkali jsme si, že by to opravdu k něčemu bylo, kdybychom jí za náhradní mateřství zaplatili. Vypadala, že by jí udělalo radost někomu pomoci a zároveň bylo jasné, že by ty peníze hodně zlepšily její životní úroveň,“ vzpomíná pár.

Dohoda se přesto nekonala, protože žena z Podkrkonoší mezitím otěhotněla s vlastním dítětem. „Potom jsme už nic dalšího nezkoušeli, i kvůli tomu, že přišel covid-19 a zjistili jsme, že ještě nemáme dost našetřeno,“ uzavírá Anna.

Manželé také objevili advokátní kancelář, která v této oblasti nabízela právní služby. „Vše je to jen na papíře, oporu v zákoně to nemá,“ upozorňují. Advokátka prý připravila dokument popisující, jak surogátní mateřství právně ošetřit, aby riziko bylo co nejmenší pro obě strany. Podle Anny se o právní ošetření snaží i některé české kliniky, které spolupracují s náhradními matkami. Rodiče s náhradní matkou tak uzavírají právní dohodu, i když, jak Anna zdůrazňuje, u soudu by tento dokument neobstál. „Spíš jde o to, aby se oběma stranám dalo najevo, že je to vážná věc. Takhle jsem to bral já,“ dodává Petr.

Podle obou manželů kliniky také chtějí od zúčastněných stran vyšetření u psychologa, jež má například prověřit, zda si náhradní matka uvědomuje, co to pro ni znamená a zda se dokáže vzdát dítěte, které odnosí.

„Právní rámec této šedé zóny známe a víme, co bychom teď měli dělat, ale pořád se nemůžeme rozhodnout. Pořád se nám do toho hrozně nechce, protože nám to přece jen přijde jako riziko, mít tímto způsobem vlastní dítě,“ uzavírá Anna své obavy.

Pokuta či vězení

Legislativa ohledně náhradního mateřství se v současnosti řeší také v Itálii. I v této zemi souvisí kritika této formy mateřství s aktivitami konzervativních organizací. Náhradní mateřství je tu v současnosti nezákonné, politici se však rozhodli situaci zkomplikovat také párům, jež by chtěli mít dítě prostřednictvím náhradní matky v zahraničí – nově by měl být tento postup trestán pokutou či vězením.

Návrh zákona je podle agentury Reuters součástí agendy premiérky Giorgii Meloni, která se prohlásila za nepřítele „genderové ideologie“ a „lobby LGBT“. Zákonodárce Federico Mollicone z premiérčiny strany Bratři Itálie (Fratelli d’Italia, Fdl) v televizi prohlásil, že náhradní mateřství je zločin „závažnější než pedofilie“. Další italský politik Fabio Rampelli si napsal na svůj profil na Facebooku, že jde o praktiku dostupnou pouze pro „bohaté homosexuální páry“.

Přečtěte si

Uniklá data odhalují fungování anti-trans hnutí v USA, vliv má i v Česku

Na jaře minulého roku Giorgia Meloni nařídila obecním úřadům v Itálii, aby přestaly vydávat osvědčení na zahraniční rodné listy dětí párů stejného pohlaví, jež využily služeb náhradních matek v cizině. V létě pak italský státní žalobce na severu Itálie požadoval, aby z 33 rodných listů dětí narozených lesbickým párům bylo odstraněno jméno nebiologické matky, a to i z těch datovaných před sedmi lety.

Zákon podpořila také další vládnoucí strana z kabinetu Meloni, nacionalistická Lega Mattea Salviniho. Ta je dlouhodobým spojencem World Congress of Families (WCF). Jde o instituci i název konference, která se koná jednou za dva roky a kde se setkávají zástupci konzervativních organizací z celého světa. Konference WCF proběhla v roce 2019 v italské Veroně, kam organizaci pozval právě Matteo Salvini a na setkání vystoupil i jako řečník. Na závěr konference zúčastnění přijali a publikovali deklaraci, v níž padl také požadavek na mezinárodní zákaz surogátního mateřství.

Americké neziskové sdružení Southern Poverty Law Center (SPLC) popisuje, že když se nacionalistická strana Lega dostala k moci, začala v Itálii prosazovat legislativu odrážející ultrakonzervativní požadavky amerických křesťanských organizací. SPLC už v roce 2018 upozornila, že zahraniční konzervativní skupiny, včetně World Congress of Families, spolupracují na školeních, organizaci meetingů a podpoře vlivných anti-LGBT organizací v Itálii, jako je například Generazione Famiglia či ProVita.

Surogátní mateřství v Evropě a v Americe

Komerční náhradní mateřství prováděné s finanční kompenzací pro náhradní matku je ve velké části Evropy nezákonné či omezené.

Legální je naopak například v Ukrajině, Rusku či Bělorusku. Právě Ukrajina byla až do začátku ruské invaze centrem náhradního mateřství, mělo jít o tisíce dětí ročně, z nichž některé putovaly do zahraničí. 

V Rusku je náhradní mateřství sice povoleno, byť tamní náboženské skupiny tuto praxi kritizovaly, avšak v prosinci 2022 prezident Vladimir Putin podepsal zákon zakazující využívat surogátní matky v Rusku cizincům.

Nizozemsko a několik dalších zemí povolují náhradní mateřství za určitých podmínek. Ve Spojeném království je pak možné provádět surogátní mateřství altruistickou formou, kdy žena nedostává za porod cizího dítěte finanční kompenzaci. Ve většině takových případů je náhradní matkou příbuzná či osoba, jež má k budoucím rodičům blízký vztah.

V Nizozemsku se téma otevřelo po konferenci v Casablance. Křesťanský poslanec Kees van der Staalj loni v březnu požádal vládu, aby proti tomuto způsobu mateřství zasáhla. Zákaz prosazuje také Diederik van Dijn, ředitel křesťanské pro-life organizace NPV-Care for Life. K prohlášením z Casablanky se taktéž přidal. Následně země začala řešit změny týkající se náhradního mateřství za úplatu. Mělo by zde být legální podobně jako ve Velké Británii jen čistě z altruistických důvodů, jeho úplný zákaz se však v zemi prosadit nepodařilo.

Náhradní mateřství je téma i v Gruzii, přičemž je tu dostupné jen pro heterosexuální páry. Tamní konzervativní vláda oznámila, že schválí legislativu, jež bude zakazovat surogátní mateřství pro cizince, a to s platností od ledna 2024. Premiér Irakli Garibashvili varoval, že agentury zabývající se touto formou mateřství by mohly dávat děti do stejnopohlavních párů, což je v Gruzii zakázáno. Nekomerční surogátní mateřství tu zůstane legální jen na principu altruismu a bude možné pouze pro gruzínské heterosexuální páry.

Ve Španělsku, Bulharsku, Francii a Německu jsou všechny formy surogátního mateřství, včetně toho altruistického, nelegální.

Ve Spojených státech amerických na federální úrovni žádná legislativa ohledně náhradního mateřství neexistuje, některé státy ale umožňují jeho komerční nastavení. Naopak jiné americké státy tuto praxi zakázaly.

Otevřený konec

O cestě do Spojených států přemýšlel také mladý pár, který mluvil s redakcí investigace.cz. „My se o tom informujeme, přemýšlíme, co dál. Americká cesta je ale z našeho pohledu strašně drahá. Řádově by to vyšlo asi na čtyři až pět milionů korun,“ vysvětluje Anna. Její partner Petr dodává, že jde i časově o velmi náročné řešení.

„Kdybychom se do náhradního mateřství pustili, nechci, aby to skončilo tak, že někoho využijeme. Výsledkem bude sice dítě, ale nechci nikoho vykořisťovat. Nechci, aby to dělala nějaká chudá žena pro peníze — a ještě jí z toho většinu těch peněz nějaký zprostředkovatel sebral,“ zdůrazňuje Anna. Její manžel dodává: „Z mého pohledu bychom tím podpořili narativ konzervativní části veřejnosti, kdy bychom zaplatili a po devíti měsících si přijeli do inkubátoru pro dítě. Takhle si nepředstavuji, že by se tato věc měla provádět.“

Organizace Aliance pro rodinu se na společné otázky, zaslané Deníkem N, rozhodla neodpovědět.

Článek vznikl ve spolupráci investigace.cz a Deníku N.

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Náhradní mateřství: V Česku šedá zóna, Aliance pro rodinu usiluje o zákaz appeared first on investigace.cz.