Nejen bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula porušil svá vlastní proticovidová nařízení v říjnu 2020 při obskurní večeři na pražském Vyšehradě. Jak ukazují poslední zprávy z Velké Británie, k nedodržování pandemických opatření představiteli vlády docházelo i ve Spojeném království. Série vládních večírků je tam nyní předmětem vyšetřování. Co víme o přestupcích Borise Johnsona a jeho kabinetu? A jak na to reagují čeští občané žijící v UK?

„Nemůžete na lidi uvalit lockdown a pak si chodit na večírky, to prostě nejde,“ říká o situaci, kdy Boris Johnson vyhlásil celostátní lockdown, jednadvacetiletá Natália, která studuje ve třetím ročníku na univerzitě v Manchesteru.

Server BBC a další britské zpravodajské weby přinesly v těchto dnech řadu svědectví o ilegálních mejdanech, jichž se členové Johnsnovy vlády účastnili a porušovali tak pravidla, která sami nastavovali.

15. květen 2020

Prvním takovým setkáním byla zahradní sešlost ve vládním sídle v londýnské Downing Street 15. května 2020, které se zúčastnil britský premiér spolu se svou ženou Carrie a s dalšími 20 zaměstnanci.

Dle mluvčí Downing Street mělo jít o pracovní schůzku.

Podle fotografií zveřejněných v deníku The Guardian měli společně pojídat pizzu, sýrová prkénka a popíjet víno, aniž udržovali doporučené dvoumetrové rozestupy.

Na zahradě měl být i tehdejší ministr zdravotnictví Matt Hancock, který ten samý den v rámci tiskové konference vyzýval občany, ať i navzdory lákavému slunečnému počasí nevycházejí z domu, drží se pravidel a dohlížejí na své rodinné příslušníky.

20. květen 2020

Pět dní po prvním dýchánku měli zaměstnanci Downing Street obdržet e-mail od premiérova nejvyššího tajemníka Martina Reynoldse: „Přineste vlastní alkohol a pojďme si užít hezkého počasí,“ zněla pozvánka na zahradní sešlost. E-mail byl rozeslán více než stu zaměstnanců premiérova sídla. Podle serveru ITV se na zahradě mělo takto sejít kolem čtyřiceti lidí včetně Borise Johnsona a jeho ženy.

A opět ten samý den se konala tisková konference, kde tehdejší ministr kultury Oliver Dowden Britům připomněl, že se smějí sejít mimo svou domácnost s maximálně jedním člověkem a musí dodržovat dvoumetrový odstup.

13. listopad 2020

Toho dne se mělo konat malé setkání v Downing Street 10, kterého se podle BBC účastnila premiérova žena.

Podle jednoho zdroje se tam „všichni totálně opíjeli“, aby se rozloučili s odcházejícím Dominicem Cummingsem, hlavním poradcem Borise Johnsona.

V té době byla Velká Británie přitom v dalším lockdownu a lidé nesměli vycházet z domu. Otevřeno měly jenom obchody se základním zbožím. Všechny ostatní podniky včetně restaurací a barů byly v té době zavřené.

25.listopad 2020

Pár dnů před koncem listopadu slavilo dvacet čtyři vládních úředníků schválení státního rozpočtu. Ve Velké Británii stále platil celostátní lockdown.

Podle serveru The Times šlo o malý spontánní večírek.

„Nebyla to formální párty, ale zpětně to možná nebyl ten nejlepší nápad,“ uvedly zdroje pro The Times.

27. listopad 2020

Podle Guardianu měl premiér Johnson vystoupit na dalším rozlučkovém večírku v Downing Street 10. Během svého proslovu měl komentovat velké množství lidí, kteří se na večírek dostavili, byť Velká Británie pořád žila ve znamení lockdownu.

Prosinec ve vládních kruzích odstartoval večírkem o zhruba pětadvaceti lidech, kteří se pro změnu sešli na ministerstvu školství. Podle deníku The Mirror se na této akci podával mimo běžné občerstvení i alkohol.

Večírek měl svolat tehdejší ministr školství Gavin Williamson.

V té době byla společenská setkání v některých regionech Velké Británie, včetně Londýna, kde se večírek konal, bez výjimky zakázaná.

14. prosinec 2020

Shaun Bailey, prominentní postava vládní konzervativní strany a uchazeč o post starosty Londýna, byl přítomen na párty s více než dvaceti lidmi.

V reportáži deníku The Mirror byl Bailey vyfocen ve Westminsterském sídle, kde divoký večírek pokračoval až do ranních hodin.

Ten den bylo oznámeno zpřísnění pandemických restrikcí. Shromažďování ve vnitřních prostorách více než jedné domácnosti bylo stále zakázané.

15. prosinec 2020

Podle The Mirror se měl premiér Johnson spolu s dalšími kolegy v Downing Street zúčastnit vánočního kvízu, čímž porušil pravidla o dodržování bezpečných vzdáleností.

V Londýně neustále platily přísné restrikce ohledně setkávání s vícero lidí ve vnitřních prostorách.

16. prosinec 2020

Více než dvacet úředníků z ministerstva dopravy se mělo opíjet a tancovat ve vládní budově v Londýně, byť omezení o scházení se mimo jednu domácnost bylo i nadále v platnosti.

The Mirror píše, že ministr dopravy Grant Shapps o večírku údajně nevěděl.

18.prosinec 2020

Až padesát lidí se mělo sejít v premiérově vládním sídle na vánočním večírku, kde se podával sýr, pilo se víno a zaměstnanci si vyměňovali vánoční dárky.

Premiérova tisková mluvčí večírek popřela. Později se v médiích objevilo video, kde si Johnsonova mluvčí Allegra Stratton z údajných večírků utahuje. „Byla tam prkénka se sýrem a s vínem… Ne, byla to business schůzka… a nedodržovali jsme rozestupy,“ směje se ve videozáznamu, který zveřejnila televize ITV o rok později.

Allegra Stratton posléze na svou funkci rezignovala.

V té době byl Londýn ve třetím stupni restrikcí a stále platila pravidla, že nelze pořádat setkání více lidí v uzavřených prostorách.

16. duben 2021

Dva večírky se konaly v pátek 16. dubna 2021, tedy den před pohřbem prince Philipa (99), při němž královna Alžběta seděla v doporučeném rozestupu od ostatních.

Podle serveru The Independent obstarával zábavu na sešlostech před pohřbem DJ a zaměstnanci popíjeli velké množství alkoholu. Obou večírků se mělo účastnit kolem třiceti lidí, čímž porušili stanovené restrikce pro ostatní poddané Jejího Veličenstva neboli zákaz setkávání ve vnitřních prostorách.

Důvod k rezignaci?

Zda a do jaké míry Johnsonův kabinet ve výše uvedených případech porušil pandemická omezení, rozhodne vyšetřování, jehož výsledky má v nejbližších dnech zveřejnit vládní tajemnice Sue Gray. Spolu se svým týmem je pověřena prošetřením vládních večírků takzvaného „partygatu“.

Členové Johnsnovy vládní strany i parlamentní opozice mezitím vyzvali britského premiéra k rezignaci.

Borise Johnsona také ostře kritizuje i jeho bývalý poradce Dominic Cummings, který musel odejít z vládního postu za porušení epidemických opatření už v listopadu 2020.

O kompetenci britského premiéra prohlásil, že je hluboko pod úrovní toho, co se od nejmocnějšího muže Velké Británie očekává. Na svém blogu Cummings píše, že premiér ohledně večírků pořádaných v Downing street lhal.

Andrew Bridgen, konzervativní poslanec, BBC řekl, že nemusí čekat na výsledek vyšetřování, neboť všichni vědí, jak to bylo. „Boris Johnson u mě ztratil morální autoritu pro to, aby vedl naši zemi.“

Další konzervativní poslanec Tim Loughton je přesvědčený, že premiérova situace je „neobhajitelná“.

Lídr opoziční strany Keir Starmer vyzval na půdě dolní sněmovny Johnsona k rezignaci.

„Jeho obhajoba je k smíchu a uráží britskou veřejnost… Večírek skončil… Zachová se slušně a rezignuje?“

Podle českých občanů žijících ve Velké Británii nelze uvalit lockdown na několik milionů lidí a přitom chodit na večírky.

„Zprávy o premiérových večírcích se těžce poslouchají, když vám lockdown totálně změní život a znemožní cestovat domů,“ říká 22letá studentka Natália Vavreková.

Pro Terezu Dvořákovou, asistentku režie z Londýna, lockdown znamenal, že svůj volný čas trávila doma místo s přáteli. O celé aféře si proto myslí: „Existují dvě varianty – buďto měl Johnson jiné informace o covidu než zbytek UK, nebo zradil svou zemi.“

Autorka textu: Anna Košlerová
Autor úvodní fotografie: ČTK/ABACA/AA/ABACA

The post „Partygate“ britského premiéra: Jak v době covidu pořádali londýnští papaláši večírky appeared first on investigace.cz.

Zahraniční obchod s vojenským materiálem funguje v Česku netransparentně. Tuzemská ministerstva přivírají nad závaznými normami oči, aby vyšla vstříc potřebám českých zbrojařů. Veřejnost má velmi omezenou možnost zbrojní export kontrolovat, což je problém nejen z hlediska národní bezpečnosti, ale i české zahraniční politiky. Dokládá to případ kontroverzního vývozu vojenského materiálu do Ázerbájdžánu, který před dvěma lety realizovaly firmy holdingu Czechoslovak Group, jenž patří zbrojaři Strnadovi. Do jihokavkazské země, kam Evropská unie a OBSE nedoporučují vyvážet, tehdy dorazily houfnice Dana a raketomety Vampir české výroby. 

„Ministerstvo obrany se v posledních letech nevyjadřovalo k žádnému vývozu armádního materiálu do Ázerbájdžánu. Nevíme tedy, jak se tam zmiňovaná technika mohla dostat,“ řekl v září 2017 Hospodářským novinám mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Na rozhodnutí o udělení licence ze 13. února 2017 je nicméně citovaná část kladného závazného stanoviska, které ministerstvo obrany vydalo. A v ní stojí: „Ministerstvo obrany souhlasí s udělením licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem pro společnost Real Trade Praha a. s. (součást holdingu Czechoslovak Group – pozn. red.), a to pro vývoz 18 vozů Tatra T815 VPR 9 8×8 s obrněnou kabinou a 36 vozů Tatra T815 VP 31 8×8 s obrněnou kabinou do Ázerbájdžánu.“

Když jsme tiskového mluvčího rezortu obrany Jana Pejška na rozpor upozornili, dostalo se nám této odpovědi: „Stanovisko, které zmiňujete, se týkalo vývozu vozidel Tatra, nikoliv houfnic Dana a raketometů, ke kterým směřujete své otázky. Nyní již neumím posoudit, zda vyjádření ze září 2017 bylo mnou nepřesně formulované či redakčně upravené, v každém případě se týkalo kauzy vývozu houfnic a raketometů,“ uvedl Pejšek letos v srpnu.

Ve stanovisku ministerstva, jež investigace.cz získala na základě informačního zákona, však dále stojí: „Vzhledem k tomu, že k výrobě podvozků Tatra T815 VPR 9 8×8 byly použity 122mm raketomety RM-70 a k výrobě podvozků Tatra T815 VP 31 8×8 byly použity 152mm samohybné houfnice ShKH vz. 77 pocházející z AČR (Armády České republiky – pozn. red.), […] Ministerstvo obrany požaduje, aby společnost Real Trade Praha a. s. byla při vydání licence zavázána oznámit […] datum vývozu […] včetně výrobních čísel a státu, do kterého budou vyvezena.“

Stanovisko se tedy průkazně týkalo jak podvozků, tak houfnic a raketometů.

Ministerstvo obrany ale nebylo zdaleka jediným rezortem, jenž se politicky citlivý zbrojní obchod do Ázerbájdžánu snažil před veřejností zastřít. Jak se v Česku povoluje vývoz zbraní do zahraničí a kdo do něj kromě pár zasvěcených úředníků vázaných mlčenlivostí vlastně vidí? A jaké to může mít dopady na naši bezpečnost a zahraniční politiku?

Víme, ale neřekneme

Podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem uděluje v Česku exportní licenci ministerstvo průmyslu a obchodu na základě závazných stanovisek ministerstva zahraničí, obrany a vnitra.

České rezorty průmyslu, obrany a zahraničí daly v únoru 2017 zelenou k vývozu souprav zmíněných Tater. Ovšem jen do Izraele. Háček byl v tom, že v licenci od počátku vedle izraelské firmy jasně figurovalo Ministerstvo obrany Ázerbájdžánské republiky – a to jako konečný uživatel.

Na základě nových informací z uniklých dokumentů jsme zrekonstruovali proces, během něhož se ze souprav Tater vyvezených z Česka stala složitou cestou do Ázerbájdžánu děla Dana a raketomety Vampir.

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Ačkoliv ministerstva o Ázerbájdžánu jako konečném uživateli od začátku věděla, médiím a veřejnosti zpočátku komunikovala, že povolila vývoz do Izraele. Což je jen část pravdy.

Stejně tak ministerstva podle dokumentů, jež má investigace.cz k dispozici, věděla, že do jihokavkazské země doputují nikoliv samotné podvozky, ale plně funkční houfnice a raketomety, které se na podvozky cestou namontují.

K této montáži, která podvozky transformovala na takzvaný smrtící materiál, docházelo na Slovensku – mimochodem ve zbrojovce firmy ze stejného holdingu Czechoslovak Group jako je i firma, která z Česka podvozky Tater vyvezla.

Obchod za půl miliardy

Někdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček na podzim 2017 pro Hospodářské noviny uvedl, že o obchodu nevěděl.

Na otázku, zda je obvyklé, aby ministr neměl přehled o natolik kontroverzním a významném obchodu za celkem 482 milionů, nám tiskové oddělení ministerstva odmítlo letos srpnu odpovědět. Ignorovalo i naši otázku, zda si nelze vyložit zvláštní formulaci v licenčním rozhodnutí tak, že firma Real Trade Praha mohla v případě reklamace vojenský materiál vyvézt přímo do Ázerbájdžánu (konečnému uživateli) a nikoliv svému obchodnímu partnerovi do Izraele, jak ji zavazovala licence. V licenci je totiž uvedeno:

„V případě kvalitativní reklamace lze likvidovat vadné zboží v místě konečného uživatele a i možnost opravy vadného zboží v ČR, tj. možnost dovozu vadného zboží do ČR a jeho zpětný vývoz konečnému uživateli po opravě.“

Dnes již víme, že do Ázerbájdžánu putovala děla a raketomety ze Slovenska (s krátkým mezipřistáním v Izraeli). Tam se dostaly z Česka (opět po krátké zastávce v Izraeli) proto, aby se podvozky Tatra zkompletovaly na bojová vozidla Dana a Vampir.

„Pokud jde o konkrétní případy, jsme vázáni mlčenlivostí,“ odpověděla na otázky investigace.cz k zbrojnímu exportu mluvčí ministerstva průmyslu Miluše Trefancová a dodala, že „otázka zahraniční politiky je v kompetenci Ministerstva zahraničních věcí, které posuzuje aktuální situaci v regionech, v daném případě v Ázerbájdžánu“.

Právě ministerstvo zahraničí sehrálo podle kompetenčního zákona v rozhodování o povolení dodávky vojenského materiálu do Ázerbájdžánu klíčovou roli. Komunikace Černínského paláce směrem k veřejnosti by se dala v nejlepším případě nazvat jako zavádějící.

Věž ze slonoviny

Někdejší tisková mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová v září 2017 pro Hospodářské noviny uvedla: „Česko schválilo prodej (speciálních) podvozků vozů Tatra do Ázerbájdžánu. Ale jen proto, že se jedná o nesmrtící materiál, a to právě s ohledem na (dřívější – pozn. red.) odmítnutí vyvézt do Ázerbájdžánu vojenský materiál.“

Bývalý náměstek ministra zahraničí a současný stálý představitel ČR při OSN a OBSE ve Vídni Ivo Šrámek týden poté vývoz překvapivě popřel:

„Tím, že Česká republika licenci nevydala, ani jiný členský stát Evropské unie, jsme přesvědčení, že to, co na těch fotkách vidíme, nemůže mít původ zaprvé v České republice a zadruhé ani v jiném členském státu EU.“

Díky uniklým dokumentům dnes nicméně víme, že podvozky Tatra a na ně namontované houfnice a raketomety měly prokazatelně původ v Česku a na Slovensku. A že právě tyto dvě země dodávku vojenského materiálu povolily.

Na otázku, jak lze vysvětlit rozpor v prohlášeních mluvčí a náměstka, nám pracovník tiskového odboru MZV odpověděl, že tam žádný rozpor není, a dodal: „Pan náměstek komentoval to, co bylo zachyceno na fotografiích, mluvčí potvrdila vývoz podvozků jako vývoz nesmrtícího vojenského materiálu, který neporušil embargo OBSE vůči Ázerbájdžánu.“

Oběti eskalace 

Jakub Eberle, výzkumný pracovník, jenž se v Ústavu mezinárodních vztahů věnuje mimo jiné i problematice českých zbrojních exportů, má na podobné dodávky vojenského materiálu jasný názor: „Dodávat vojenský materiál do oblastí, kde konflikty již probíhají či jejich propuknutí hrozí, je vždy z podstaty věci problematické. Ázerbájdžán mezi takové oblasti nepochybně patří kvůli sporu o Náhorní Karabach, proto zde ostatně máme i embargo OBSE. Dodavatel může exporty do takových oblastí nepřímo přispívat k eskalaci napětí a destabilizaci států, společností i celých regionů.“

O tom, že úředníci MZV věděli, že v Ázerbájdžánu namísto podvozků skončí houfnice a raketomety, svědčí mimo jiné formulace citovaná z licenčního rozhodnutí, které má investigace.cz k dispozici: „MZV ČR si vyhrazuje právo požádat o okamžité pozastavení čerpání licence v případě, že situace v oblasti Náhorního Karabachu bude eskalovat v otevřený konflikt.“ Úředníci v Černínském paláci si tedy byli velmi dobře vědomi toho, že nepovolují vývoz obyčejných podvozků, ale součást zbraňového systému.

Zarážející skutečností je to, že vývoz vojenského materiálu čeští diplomaté povolili jen šest měsíců poté, co konflikt v Náhorním Karabachu eskaloval. Takzvaná čtyřdenní válka si v dubnu 2016 v Náhorním Karabachu vyžádala okolo 200 obětí z obou stran konfliktu, tedy Arménie i Ázerbájdžánu, které vedou o sporné území krvavou válku od rozpadu Sovětského svazu. Celé znění souhlasného stanoviska nám MZV odmítlo poskytnout kvůli závazku zaměstnanců zachovávat mlčenlivost.

Není závazek jako závazek 

Z mezinárodněprávního hlediska však není problematický jen zmíněný válečný konflikt.

Ázerbájdžán podle mezinárodní organizace Human Rights Watch systematicky porušuje lidská práva, umlčuje svobodná média a vězní a mučí desítky odpůrců současného prezidenta Ilhama Alijeva. Podobně hodnotí Ázerbájdžán i americká organizace Freeedom House. Ve svém každoročním žebříčku, který mimochodem hojně používá i česká diplomacie, ho označuje za „nesvobodný“. Na škále měřené od nesvobody ke svobodě získal 11 bodů z možných 100.

Proto se nabízí též otázka, zda se úředníci ministerstva zahraničí, kteří mají během licenčního řízení na starost soulad konkrétních vývozů s mezinárodními závazky a platnou českou legislativou, dostatečně řídili závaznými kritérii. Ty stanovuje Společným postojem Rady ministrů zahraničí členských států EU z roku 2008. Tato kritéria jsou závazná i proto, že jsou vetkána do české legislativy, jež zahraniční obchod s vojenským materiálem v Česku ošetřuje.

Dodávka houfnic a raketometů do Ázerbájdžánu, kterou Černínský palác fakticky posvětil, přitom mohla odporovat rovnou několika z celkem osmi kritérií.

Nastavení systému

Podle odborníků představuje netransparentnost, která obecně provází licenční řízení a vývoz českého vojenského materiálu do zahraničí, několik významných rizik.

Zaprvé se tím v Česku vytváří živná půda pro kriminální činnost. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ostatně ve své zprávě za loňský rok uvádí, že v souvislosti s trestnou činností nelegálního obchodování se zbraněmi, výbušninami a vojenským materiálem zaznamenala v minulých letech mírný vzestup.

„Pachatelé této trestné činnosti prakticky tvoří průřez celé společnosti. Jedná se o dobře situované podnikatele, pro které jsou zbraně pouhou komoditou a jejichž záměrem je obcházet licenční řízení se získáním maximálního zisku, přes ‚pouhé‘ sběratele a dobrodruhy, kteří si zbraň opatřují pro své vlastní potřeby, až po zločinecká seskupení,“ dodává specializovaný útvar kriminální policie.

Rizika ohrožení naší bezpečnosti si všímá i Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů:

„Zbraně mohou přispět k eskalaci konfliktů, které pak přispějí ke zhoršení naší bezpečnostní situace. Mohou skončit v nepovolaných rukou, například u zločinců či teroristů.“

Přečtěte si

České, slovenské a československé zbraně v syrské válce

Zadruhé jde o to, že zbrojní vývozy zásadně ovlivňují směřování české zahraniční politiky, ale nevede se o nich žádná veřejná debata. Neexistují dokonce žádné účinné mechanismy politické kontroly, jako je tomu například v Německu nebo Holandsku.

„Ministerstva (v ČR – pozn. red.) nemusí svá rozhodnutí nijak zdůvodňovat, a to ani před poslanci či senátory. Rozhodování o exportech zbraní je přitom výsostně politickou záležitostí, nikoliv pouhým technickým posuzováním jasných a nezpochybnitelných kritérií. V tuto chvíli netuší ani poslanci a senátoři, z jakého důvodu byl konkrétní obchod povolen, či naopak zamítnut. Je potřeba, aby bylo toto rozhodování transparentnější a kontrolovatelné. To ale není chyba konkrétních úředníků, ale celkového nastavení systému,“ srovnává domácí situaci se zahraničím odborník na zbrojní vývozy Jakub Eberle.

Tento text vznikl za podpory mezinárodního investigativního projektu GACC (The Global Anti-Corruption Consortium) zaměřeného na země Visegradu. Na projektu spolupracují Átlátszo a Direkt36 z Maďarska, polská Fundacja Reporterów, Investigatívne centrum Jána Kuciaka ze Slovenska a česká investigace.cz.

The post České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha appeared first on investigace.cz.