Podvod, kterému čelila česká cestovní kancelář Blue Style, nemá podle zjištění redakce a vyjádření odborníků v oblasti cestovního ruchu obdoby. Společnost zaplatila kyperské firmě Kinetca Aviation desítky milionů korun za leteckou dopravu, která nikdy neexistovala. Investigace.cz podrobně zmapovala pozadí tohoto podvodu a odhalila strukturu fiktivní společnosti. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

V lednu 2025 v Praze zástupci cestovní kanceláře Blue Style uzavřeli smlouvu s kyperskou charterovou společností Kinetca Aviation Services v hodnotě přes pět milionů eur, tedy přibližně 124 milionů korun. Kinetca Aviation se ve smlouvě zavázala zajistit leteckou přepravu pro zhruba čtyřicet tisíc klientů. 

Podle advokáta Blue Style Michala Hanzlíka se cestovka především spolehla na doporučení dlouhodobého partnera, jehož identitu odmítl upřesnit, a na celkový dojem ze schůzek – kombinaci zdánlivé odbornosti zúčastněných, kteří měli bohaté znalosti o celém odvětví. Tak podle Hanzlíka začalo drama, které málem skončilo zrušenými dovolenými desítek tisíc klientů cestovní kanceláře a vyústilo v trestní oznámení, jež podala cestovní kancelář Blue Style na několik aktérů.

Sliby, mlčení a prázdné účty

Podle trestního oznámení, které máme k dispozici, na jednáních v Praze vystupovali za Kinetcu advokát David Sprecher a muž, který se měl představit jako John Morgan. Až později Blue Style zjistila, že se tento muž ve skutečnosti jmenuje Qaddah Fadi a že byl klíčovou postavou promyšleného schématu. Na prvních schůzkách ale Morgan na zástupce Blue Style zapůsobil svými detailními znalostmi leteckého provozu – věděl o letadlech prakticky všechno. V kombinaci s reputací izraelské advokátní kanceláře, ve které David Sprecher pracoval, působila celá firma důvěryhodně.

Z celkové částky, kterou Blue Style zaplatila, bylo necelých 85 milionů určeno jako záloha na lety v období od 1. do 28. dubna 2025, zbývající část pak lety od 29. dubna 2025. První část letů měl zajistit litevský dopravce. Zpočátku vše vypadalo jako běžná rutina: cestovní kancelář dostala letové informace a na jejich základě informovala své klienty o termínech odletů na dovolenou.

Kinetca podle Hanzlíka mezitím budovala dojem důvěryhodnosti i v detailech. Prezentovala vizuály interiérů letadel, návrhy rozmístění sedaček i branding – všude mělo být logo Blue Style, na podhlavnících, na trupu i uvnitř kabiny. Dokonce prý nechávali šít uniformy palubního personálu. Jenže když začali zástupci Blue Style požadovat konkrétní provozní informace – s jakými letadly mají počítat, jak bude zajištěn catering nebo údržba –, odpovědi přestávaly přicházet nebo byly vyhýbavé.

Cestovní kancelář proto kontaktovala přímo litevskou leteckou společnost a zjistila, že u ní Kinetca žádné služby neobjednala. Na poslední chvíli se jí pak podařilo zajistit náhradní leteckou kapacitu.

Schůzky v Praze

Podle trestního oznámení se na začátku dubna uskutečnila další schůzka zástupců cestovní kanceláře Blue Style se zástupci Kinetcy. Ti měli Blue Stylu přiznat, že sjednané služby nezajistili. Tvrdili ale, že lety pro druhé smluvní období, které měla zajišťovat rumunská společnost, jsou již zajištěny a uhrazeny. Ani tyto závazky však nakonec nesplnili. Komunikace ze strany Kinetcy se postupně zcela zastavila. Zástupci BlueStyle se proto rozhodli podat u pražského soudu návrh na vydání evropského příkazu k obstavení účtů Kinetca Aviation. Zároveň ji upozornili, že případ předají českým orgánům činným v trestním řízení.  

Podle Hanzlíka pod tlakem těchto právních kroků vrátila Kinetca Aviation čtrnáctého dubna v přepočtu 85 milionů korun. Zbývajících necelých 39 milionů korun však na účtech Blue Style chybí dodnes. Cestovka tuto částku vymáhá právně.

Advokát Sprecher měl následně Blue Stylu sdělit, že Kinetca nikdy nebyla jeho klientem a komunikaci s Blue Style ukončil.

„Při takhle sofistikovaném podvodu by na to skočilo 99,9 % cestovních kanceláří. Silné doporučení, silná historie, špičková znalost byznysu, elitní advokát z jedné z největších izraelských kanceláří – všechno etablovaní experti,“ tvrdí Hanzlík.

Izraelský sexuolog, ruský politik a nedohledatelná žena

Jak Blue Style zjistila až během jednání, generálním ředitelem Kinetcy, a tedy osobou zodpovědnou za její činnost, měl být muž jménem Loizos Loizou z Kypru – v kyperském obchodním rejstříku je Loizou veden jako “sekretář”, tedy osoba, jež má na starosti formální záležitosti firmy. Na pozici jednatele je vedena další kyperská firma, jež na svém webu uvádí Loizose jako ředitele. Naší redakci se o muži dále podařilo zjistit pouze to, že figuruje v několika dalších firmách ve Velké Británii. Na dotazy ohledně působení Kinetcy zaslané přes WhatsApp pouze stručně uvedl, že se k věci nebude vyjadřovat.  

Nesrovnalosti se ale týkají i osob, které jsou uvedeny na webu Kinetcy a které za tuto firmu podle Hanzlíka vystupovaly při jednáních v Praze. Vedle právníka Davida Sprechera, jenž následně přestal komunikovat a popřel, že by firmu zastupoval, sehrál klíčovou roli muž vystupující jako John Morgan. Podle zjištění Blue Style jde ve skutečnosti o osobu jménem Qaddah Fadi, která na webu společnosti vůbec nevystupuje.

Další zmatek panuje kolem muže, který se účastnil jednání osobně a byl na jednání Johnem Morganem zmiňován jako zástupce firmy. Na webu Kinetcy figuruje jako projektový manažer Alexander Bouras, jehož fotografie odpovídá ruskému politikovi Andreji Sigidinovi. Osoba přítomná na schůzkách byla ve skutečnosti podle trestního oznámení Mihai Doroftei. 

Nejasnosti se objevují i u dalších prezentovaných zaměstnanců. Analýza fotografií ukazuje, že snímky na webu společnosti byly převzaty od reálných osob – například prezentovaná fotografie muže, údajného charterového specialisty Aureliena Lacroixe, odpovídá fotografii ruského podnikatele Sergeje Andrejeva. Fotografie údajného generálního manažera zase odpovídá sexuologovi působícímu v Izraeli, Sergeji Derkachovi. 

Redakci investigace.cz se nepodařilo prokázat, že by se kterákoli z osob, jejichž fotografie se na těchto stránkách objevily, na podvodu jakýmkoli způsobem podílela.  

Samostatnou kapitolou je žena vystupující na pražských jednáních pod jménem Yulia Mylos. Tu se nepodařilo spolehlivě identifikovat.

Redakce investigace.cz se pokusila kontaktovat všechny klíčové aktéry případu. Právník David Sprecher na dotazy nereagoval a komunikaci ukončil s odkazem na profesní mlčenlivost. Muže vystupujícího jako John Morgan, kterého Blue Style později identifikovala jako Qaddaha Fadiho, se nepodařilo dohledat ani kontaktovat. Redakci se nepodařilo navázat kontakt ani s mužem vystupujícím jako Mihai Doroftei, ani s ženou, která vystupovala jako Yulia Mylos.

Mimořádný podvod jako varování

Podle zástupců cestovního ruchu jde o výjimečný případ, se kterým se oslovené společnosti dosud nesetkaly. Shodují se, že standardní praxe v oboru je postavena na spolupráci s dlouhodobě prověřenými partnery.

Mluvčí Čedok Klára Divíšková uvedla, že firma má stabilní síť dopravců a s podvodnými subjekty nabízejícími falešné charterové služby se dosud nesetkala. Obdobně se vyjádřil i Jan Bezděk ze společnosti FISHER, která podle něj spolupracuje výhradně s velkými a zavedenými aerolinkami.

Zkušenost s podobným případem nemá ani Smartwings. Její mluvčí Vladimíra Dufková uvedla, že společnost spolupracuje pouze s prověřenými partnery, kteří procházejí pravidelnými audity.

Asociace cestovních kanceláří prostřednictvím svého místopředsedy pro vnější vztahy Jana Papeže popsala, jak by mělo standardní prověření nového zprostředkovatele vypadat v praxi. Podle Papeže by mělo zahrnovat minimálně ověření obchodních údajů, licence, pojištění a ekonomické situace. U charterových brokerů pak považuje za klíčové zjistit, zda skutečně disponují smlouvami s leteckými dopravci, jaká konkrétní letadla mají být nasazena a zda jejich provozovatel je držitelem platného osvědčení leteckého provozovatele (AOC).  

„V praxi si některé cestovní kanceláře nechávají doložit i reference od jiných klientů nebo spolupracujících letišť,“ dodal Papež. Míra prověřování se přitom liší podle toho, zda jde o nového, nebo dlouhodobého partnera. Zatímco u zavedených protistran postačuje průběžné sledování jejich stability, u nových subjektů bývá kontrola výrazně přísnější a obvykle zahrnuje osobní jednání i kontrolu dokumentů. Standardní postup zahrnuje také dotaz na agentury akreditované IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) a ověření, zda daný subjekt není v insolvenci nebo exekuci.

Redakce investigace.cz se právníka Blue Style Michala Hanzlíka zeptala, jak firma postupovala při prověřování Kinetca Aviation. Konkrétně jsme se ptali, jaký přesný postup při prověřování klientů byl v tomto případě použit, jaké zdroje, nástroje nebo systémy při prověřování využívají a jak celý proces probíhal, co bylo provedeno, v jakém pořadí a s jakým výsledkem. 

Hanzlík odpověděl, že požadované informace jsou důvěrné a jejich případný únik by mohl ohrozit probíhající vyšetřování. Podklady podle jeho slov již byly předány Policii České republiky v rámci trestního oznámení. 

Na základě této odpovědi nelze posoudit, zda postup Blue Style splňoval všechny standardy prověřování klientů. 

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Falešné identity a ukradené fotky: Jak podvodníci okradli českou cestovku o desítky milionů appeared first on investigace.cz.

Malá česká letecká firma Business Air převáží ve svých letadlech bohaté klienty po Evropě i celém světě. Byznys před lety přilákal jako akcionáře bývalého ředitele motolské nemocnice a nadšeného pilota Miloslava Ludvíka, který je v současnosti stíhán kvůli rozsáhlé korupční kauze. Po jednom letu z Uruguaye zaznamenala policie ve Švýcarsku vykládku jednadvaceti kufrů do přistavené dodávky, kterou následně zastavila. V dodávce seděl jeden z českých pilotů spolu s černohorským občanem Michaelem Dokovičem, obsah kufrů tvořilo 600 kilogramů čistého kokainu v cihlách. Redaktorka Barbora Šturmová mapovala vyšetřování i proběhlá soudní řízení. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Kokain v kufrech na palubě luxusního tryskáče české společnosti appeared first on investigace.cz.

Na jaře roku 2019 přistálo na letišti u Basileje soukromé letadlo. Na první pohled běžný let se změnil v mezinárodní policejní zátah – orgány tehdy zadržely 600 kilogramů kokainu ukrytých ve 21 kufrech. Stopy pašerácké sítě vedly k balkánskému drogovému kartelu, českým pilotům a firmě, v níž měl akcie tehdejší ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Je 16. května 2019, 17:26 hodin. Na ranveji švýcarsko-francouzského letiště EuroAirport Basel Mulhouse Freiburg přistává soukromé letadlo vracející se z Latinské Ameriky se zastávkou v Nice, kde vystoupili cestující – na palubě tak zůstala jen letuška, dva piloti a kufry.

Posádka vystoupí na ploše určené pro soukromá letadla a jeden z pilotů se vydá pronajmout auto a následně vyzvedne i dodávku. Personál letadla posléze začne spěšně vykládat zavazadla do dodávky. V tu chvíli nikdo z trojice netuší, že celou akci monitoruje policie. V jednadvaceti kufrech, které posádka naložila do auta, je totiž nacpaných 600 kilogramů kokainu v hodnotě nejméně osmnácti milionů eur, tehdy v přepočtu kolem 460 milionů korun.

Zásilka ale byla pouhou špičkou ledovce. Pod ní se skrýval rozsáhlý obchod s kokainem z Uruguaye, organizovaný balkánským kartelem, jenž k přepravě svého cenného nákladu po celém světě používal soukromá letadla.

V 17:42 na letiště u Basileje dorazil šéf balkánského kartelu Michael Dokovich, jak uvádí rozsudek z roku 2021 okresního soudu v Záhřebu, který rozhodl o jeho vině a trestu 11 let vězení. Dokovich se s pilotem sešel v kavárně, kde mu měl za transport zaplatit v hotovosti. Poté nastoupil do pronajatého vozidla, zatímco pilot s letuškou odjeli v jiném pronajatém autě do České republiky. Další pilot sedl do naložené dodávky. Auta se pak rozjela pryč z letiště.

Policie konvoj sledovala až do nedaleké podzemní garáže Grand Casina v Basileji. Tam zatkla jednoho z pilotů, šéfa kartelu Dokoviche a jeho spolupracovníka. Letušku s prvním pilotem zatkla policie v České republice.

Piloti jako policejní návnada? 

Pilota zatčeného ve Švýcarsku, Aleše Sokolíka, země vydala v roce 2019 do Chorvatska, kde v současné době probíhá soudní řízení. Druhý z pilotů, Pavel Pik, byl stíhán v Česku, řízení však bylo zastaveno. Pikovi se Ministerstvo spravedlnosti následně omluvilo za to, že proti němu nezákonně zahájilo trestní stíhání. Řízení s letuškou bylo rovněž zastaveno.

Členové posádky trvají na tom, že o přepravě kokainu nevěděli. Piloti soukromých letadel totiž nekontrolují zavazadla cestujících. Podle pilota Pavla Pika si mysleli, že vezou zlato. „Zlato se z Jižní Ameriky vozilo historicky. Zlato jsme i deklarovali v papírech – stálo tam, že jde o předzpracované zlato určené ke zpracování do Švýcarska,“ popisuje Pik. Pasažéry najali kvůli tomu, že pro komerční přepravu zboží z Jižní Ameriky jsou potřebné složité administrativní úkony. Díky tomu, že vezli pasažéry, mohli let deklarovat jako turistický. „Když řeším komerční kargo, trvá to měsíc. Když turisty, letím za dva dny,“ vysvětluje.

Stíhání Pavla Pika bylo v České republice zastaveno. „Dle názoru soudu se bez důvodných pochybností nepodařilo prokázat, že by byl obžalovaný s pašováním drog minimálně srozuměn, nebo jej dokonce aktivně organizoval,“ připustila mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Podle pilota a majitele společnost Business Air Pavla Pika posloužili oba piloti jako policejní návnada. Policie je totiž monitorovala. „Policajti věděli, co nám naloží v Uruguayi. Europol honil Dokoviche pět let. A když si začal objednávat lety od nás, tak neudělali nic. Kdybych přišel v Uruguayi na to, co je v kufrech, tak jsme mrtví, všichni,“ sdělil redakci.

Soudní řízení s druhým pilotem Sokolíkem začalo v Chorvatsku až letos v srpnu. Nejbližší termín slyšení u záhřebského soudu je 26. listopadu. „Poté bude pokračovat předkládání důkazů (poslech nahrávek tajně zaznamenaných rozhovorů, prohlížení videozáznamů a výslechy svědků),“ uvedl prostřednictvím OCCRP pro investigaci.cz mluvčí záhřebského soudu. Na rozdíl od jeho kolegů z posádky obžaloba o Sokolíkovi tvrdí, že se měl několikrát sejít se šéfem kartelu Michaelem Dokovichem i s dodavateli kokainu z Jižní Ameriky. Redakce investigace.cz se pilota pokusila kontaktovat, ale nereagoval.

„Sešel se s ním, protože jsem ho tam poslal,“ řekl redakci Pik. Podle něj řešili záležitosti ohledně letadla, které chtěl Dokovich koupit. „Sokolík byl na schůzce, kde se mluvilo srbochorvatštinou. Oni se tam bavili o drogách. Ale Sokolík neuměl srbochorvatsky, tak tam seděl a kýval,“ popisuje Pik.

Ludvíkovy akcie 

Podle rozsudku založeném na dohodě o vině a trestu najal v roce 2018 šéf balkánského kartelu Michael Dokovich české piloty na komerční přepravu pasažérů. Ve skutečnosti, jak soud konstatoval, plánoval přepravu kokainu.

Chorvatský útvar pro odhalování korupce a organizovaného zločinu zvaný USKOK uvedl, že Dokovich zaplatil za první tři lety kolem 900 000 eur, což bylo v přepočtu přes 23 milionů korun. Jeho dalším krokem bylo pořízení vlastního letadla, aby mohl lépe organizovat pašování kokainu. Z rozsudku záhřebského okresního soudu vyplývá, že za letadlo již zaplatil zálohu 1,1 milionu eur (v přepočtu 26,7 milionu korun). Kromě toho Dokovich v lednu 2019 v Záhřebu založil leteckou společnost MD Global Jet.

Podle rozsudku, který má redakce investigace.cz k dispozici, chtěl Dokovich koupit letadlo Gulfstream G-V s registrací M-FISH. Právě toto letadlo přistálo s 600 kilogramy kokainu na francouzsko-švýcarském letišti. Jeho provozovatelem byla soukromá letecká společnost Business Air, a. s., jejímž majitelem je jeden ze zatčených pilotů Pavel Pik.

Policejní operace, během které policie zadržela oněch 600 kilo kokainu, proběhla právě v době, kdy ve firmě Business Air držel deset kusů akcií i tehdejší ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, který je nyní ve vazbě kvůli korupčnímu skandálu. Na majetkové poměry včetně nákupu akcií firmy Business Air se Ludvíka ptal v roce 2019 Ekonomický deník na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím, přičemž někdejší ředitel nemocnice za poskytnutí informací po deníku požadoval 108 tisíc korun.

Ludvíkovým nákupem akcií se podle serveru iRozhlas nedávno zabývali kriminalisté. Podle nich si měl v roce 2023 koupit akcie ve firmě Business Air, což neuvedl v majetkovém přiznání. Nakonec ale vyšlo najevo, že si je koupil výrazně dříve, nákup doložil již v roce 2017. Akcie prodal loni v únoru.

Podle Ludvíkovy obhájkyně Simony Kadlecové byl její klient podat vysvětlení ohledně této kauzy na policii. „Pan Ludvík je toho názoru, že společnost Business Air nepropůjčovala vědomě svá letadla členům drogových kartelů,“ sdělila Kadlecová investigaci.cz s tím, že Ludvík se měl seznámit s Pavlem Pikem během absolvování kurzu vedoucího k získání pilotního průkazu. „Vztah byl přátelský, nicméně nevídali se často. Naposledy se viděli počátkem roku 2024, možná dokonce 2023. Po tomto datu se možná potkali na letišti, ale jen se pozdravili,“ dodala Kadlecová. Podle ní spolu nepodnikali.

Společnost Business Air, v níž Ludvík držel akcie v době policejního zátahu na basilejském letišti, toto letadlo nevlastnila, ale provozovala a byla za něj zodpovědná. Což vyplývá z uniklých dokumentů několika právních kanceláří, které jsme získali v rámci projektu známého jako Pandora Papers. Redakce má k dispozici smlouvu mezi Business Air a majitelem letadla, firmou Osprey Wings, s. r. o., jež v roce 2015 zplnomocnila Pavla Pika a firmu Business Air jakožto provozovatele k různým právním úkonům ohledně tohoto letadla.

Majitel letadla, firma Osprey Wings, s. r. o., měla nejasnou vlastnickou strukturu, která vedla přes Marshallovy ostrovy a Seychely až do slovenského paneláku k muži, jenž podle veřejně dostupných zdrojů ale nemohl na letadlo Gulfstream vydělat potřebné finance – mezi lety 2015 a 2016 byl majitelem dnes zadlužené firmy a v letech 2019 a 2020 provozoval vlastní živnost.

Platnost smlouvy, která zplnomocňuje majitele Business Air, mimo jiné dokazuje i veřejně dostupný referenční dopis z roku 2016 hlavního akcionáře Business Air Pavla Pika, v němž si chválí spolupráci s pojišťovacím konzultantem, jehož schopnosti dokládá tím, že dokázal pojistit i tak „exkluzivní letadlo, jako je Gulfstream G-V“.

Firma letadlo provozovala i v roce 2018 a 2019, kdy probíhalo pašování kokainu. V katalogu společnosti, která zprostředkovává koupi a prodej letadel, je v září 2018 firma uvedena jako provozovatel. Kromě toho Business Air na svých stránkách nabízela i let Gulfstreamem G-V, což dokládá archiv webových stránek z května roku 2019, kdy se udály policejní razie. To, že Business Air letadlo provozovala, potvrdil také Pik.

Firma v současnosti už Gulfstream neprovozuje. Letadlo změnilo i svého majitele.

Věděli o tom? 

Podle soudních dokumentů byl spolu s druhým pilotem a zároveň majitelem společnosti Business Air Pavlem Pikem několikrát v Jižní Americe i Aleš Sokolík, a to v termínech, kdy mělo docházet k pašování kokainu. Podle Pika tam poprvé letěli, protože Dokovich chtěl vyzkoušet letadlo, které chtěl zakoupit. „Nevím, jestli zpátky vezli nějaké kufry, to není moje práce je kontrolovat,“ říká Pik.

Jak už bylo řečeno, Pavel Pik, u něhož policie našla bankovky v hodnotě milionu eur v krabici ukryté v krbu, byl stíhán v České republice, kde bylo řízení zastaveno. Podle Pika šlo o částku 497 000 euro, nikoliv o milion*. „Vybral jsem je z banky. Když létáme, vozíme dolary a eura, protože když se něco stane, musíme vytáhnout prachy, ukázat je a teprve potom začnou něco opravovat. Jinak ne – protože bankovní převod v Číně trvá týden a pneumatika stojí 30 tisíc dolarů. Něco na motoru? Sto tisíc dolarů,“ vysvětluje Pik. Dodává, že je měl ukryté v krabici od oříšků kvůli bezpečnosti. „Asi je nebudu vozit v trezoru nebo v krabici s nápisem ‚peníze‘,“ říká.

Podle svých slov strávil ve vazbě na Pankráci 320 dnů. Nakonec se dle dokumentu, který máme k dispozici, Ministerstvo spravedlnosti Pikovi omluvilo za to, že proti němu nezákonně zahájilo trestní stíhání. Pik se s Ministerstvem dodnes soudí o náhradu škody.

„Policajti měli hromadu koksu, mediální slávu a snažili se to hodit na ty piloty,“ tvrdí jeden z vyslýchaných účastníků, jenž si kvůli obavám o svou bezpečnost nepřál zveřejnit své jméno. „Víte, co všechno musí člověk podstoupit, než se mu podaří dostat se na místo pilota takového letadla? Ty lidi jsou dost chytří na to, aby věděli, že je to cesta do pekla, což nikomu za to nestojí.“

„V rámci přípravného řízení policisté opatřili celou řadu důkazů tvořících logicky navazující řetězec, z něhož lze vyvodit, že stíhané osoby jednaly nejméně v nepřímém úmyslu, tedy že byly srozuměny s tím, že dochází k přepravě narkotik, a věděly, že to může mít trestněprávní následky, a byly ochotny je akceptovat. O vědomosti a úmyslu pachatelů svědčí zejména jejich předem promyšlené, cílené, kooperativní a systematické aktivní jednání,“ sdělila redakci investigace.cz mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Redakce investigace.cz dlouhodobě píše o působení balkánských drogových kartelů i v České republice. Přes Česko vede takzvaná „balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Balkánská mafie má v Česku také řadu schránkových firem, jež využívá k praní špinavých peněz. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ řekl investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič.

Případ českých pilotů ukazuje, jak balkánská mafie využívá Čechy i na logistiku. Podle soudních dokumentů měli čeští piloti několikrát přepravovat kokain z Jižní Ameriky v letech 2018 a 2019.

Vyšetřování vyvrcholilo operací nazvanou FAMILIA, kterou koordinoval americký Úřad pro potírání drog (DEA) a evropská policie Europol. Policie tak v roce 2019 zatkla celkem šestnáct osob a zajistila přes jednu tunu kokainu. „Orgány činné v trestním řízení z celého světa se spojily proti balkánské organizované zločinecké síti, která byla podezřelá z rozsáhlého obchodování s kokainem z Jižní Ameriky do Evropy, a to pomocí soukromých letadel,“ píše česká policie v tiskové zprávě.

Otazník rovněž visel nad tím, proč Michael Dokovich, šéf balkánského kartelu, přijel k vykládce kokainu osobně – není to totiž obvyklé. Podle mluvčí Národní protidrogové centrály ale každá skupina zabývající se obchodem s drogami nemá klasickou hierarchickou strukturu, jako ji známe z filmů s mafiánskou tematikou.

„Transport drog v rozsahu, který byl dokumentován v rámci FAMILIA, je organizačně i logisticky velmi komplikovanou záležitostí a mnohdy se bez aktivity výše postaveného člena skupiny či brokera neobejde,“ popisuje Šmoldasová.

*Edit 20.11. 2025, 16:15: Do textu jsme přidali vyjádření Pavla Pika ohledně zabavené částky. 

Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz

The post Kokain a soukromé aerolinky: Co spojuje Miloslava Ludvíka s případem pašování kokainu? appeared first on investigace.cz.

Investigativní práce britského deníku The Guardian ve spolupráci s OCCRP ukázala, že letadla napojená na ruské oligarchy a státní úředníky i nadále létají na evropská a britská letiště, navzdory zákazu letů a sankcím uvaleným po ruské invazi na Ukrajinu.

Reportéři The Guardian ve spolupráci s Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) identifikovali na evropském a britském území soukromá letadla oligarchy Romana Abramoviče, ale i jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova či bývalého místopředsedy ruské vlády Igora Šuvalova.

Vzhůru do Emirátů

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou mezi bohatými Rusy už dlouho oblíbenou byznysovou i odpočinkovou destinací. Analýza ukázala, že první týden po zahájení invaze letadla spojená s Rusy, na něž se vztahují sankce, létala z Ruska do Spojených arabských emirátů ve větším počtu než v kterémkoli jiném týdnu roku 2022. 

Nebude to zřejmě náhoda, organizace Tax Justice Network totiž označila SAE za „Švýcarsko Perského zálivu“, a to kvůli vysokému stupni bankovního tajemství – což naznačuje, že oligarchové, jimž byl zakázán přístup do jiných finančních center, tam mohli cestovat za účelem uspořádání svých finančních záležitostí.

Nejen Spojené arabské emiráty, ale i EU

Letadla spjatá s Igorem Šuvalovem byla sledována při příletech i odletech na letiště v Evropské unii i poté, co Unie 23. února, tedy den před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, uvalila na Rusko sankce.

Podle údajů poskytnutých službou Flightradar24 uskutečnilo Šuvalovo letadlo Bombardier Global Express s registrační značkou LX-ABC po tomto dni několik letů mezi Ženevou, Mnichovem, Paříží, Milánem a Helsinkami. Záznamy ale neobsahují podrobnosti o tom, kdo byl na jeho palubě. 

Dalším ruským miliardářem na sankčním seznamu je Ališer Usmanov, pocházející z Uzbekistánu. Mimo jiné investice byl i akcionářem fotbalového klubu Arsenal a majitelem soukromé ruské holdingové společnosti USM, která až do začátku tohoto měsíce představovala hlavního sponzora jiného anglického klubu, Everton. 

Usmanov je spojován s dvěma letadly v hodnotě několika stovek milionů liber. Oba stroje odletěly z letišť v EU poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vydala zákaz vstupu „letadlům vlastněným, registrovaným nebo řízeným Ruskem“ do vzdušného prostoru EU. Informace byly zjištěny díky údajům z ADS-B Exchange neboli webové stránky, která shromažďuje aktuální zprávy o pohybu letadel.

Russian Asset Tracker: Co je trasování letadel?

Podle tohoto zdroje Usmanovův Airbus A340 odletěl z Mnichova 28. února večer a naposledy byl viděn, jak tu samou noc klesá nad uzbeckým hlavním městem Taškentem. Let se uskutečnil den po uvalení zákazu letů ze strany EU a ve stejný den, kdy byl Usmanov zařazen na sankční seznam.

Letadlo, jehož cena je odhadována mezi 350 až 500 milionů dolarů, je podle amerického ministerstva financí jedním z největších soukromých letadel v Rusku.

Druhé letadlo spojené s Usmanovem opustilo italskou Florencii v ten samý den a rovněž směřovalo do Uzbekistánu. Nad Turkmenistánem se ale signál z vysílače ztratil.

Mluvčí Usmanova pro The Guardian uvedl, že sankce proti ruskému podnikateli byly založeny na „nesprávných“ informacích o jeho vztazích s Kremlem, a dodal, že jeho majetek včetně soukromých letadel byl převeden do svěřenských fondů dávno předtím, než byly na miliardáře uvaleny sankce. „Popíráme, že by došlo k jakémukoli pochybení nebo pokusu vyhnout se takto sankcím na jakýkoli majetek,“ prohlásil Usmanovův mluvčí pokračoval: „Vzhledem k tomu, že letadlo MI-ABU, na které se odvoláváte, není ve vlastnictví ani pod kontrolou pana Usmanova a mohl by ho používat pouze na základě pronájmu, neexistuje proto žádný právní důvod pro aplikování sankcí, jež byly na pana Usmanova uvaleny. Pokud jde o dodržování pravidel odletů letadel, naše podrobná analýza nezjistila žádné porušení. Podle našich nejlepších znalostí byl odlet proveden v souladu s povolením oprávněného orgánu země, ze které letadlo odletělo.“

Na dotaz, zda byl Usmanov na palubě některého z letadel, mluvčí neodpověděl.

Russian Asset Tracker: Největší databáze majetků mocných Rusů

Abramovič v Evropě dolétal?

Zmíněným ruským oligarchům se tak podařilo dostat svá letadla mimo dosah evropských úřadů i přes zákaz EU. Na druhou stranu jiná letadla již byla zabavena nebo jim byl znemožněn let.

Například letadla spojená s Romanem Abramovičem byla v evropském vzdušném prostoru aktivní i v týdnech po invazi na Ukrajinu. I na majitele FC Chelsea byly přitom uvaleny sankce ze strany Velké Británie a EU.

Jedno z jeho letadel, Bombardier Global 6000 s registrační značkou LX-LUX, nyní stojí v Lotyšsku, kde mu úřady odepřely povolení k odletu, dokud  z Lucemburska, kde je letadlo registrováno, nedorazí potvrzení o jeho opravdovém majiteli. 

„Pokud se zjistí, že patří Abramovičovi, který je spojován s nejméně třemi dalšími soukromými letadly, bude považováno za zmrazený majetek,“ řekl Aivis Vincevs z lotyšské agentury pro civilní letectví zpravodajskému webu Re:Baltica.

Překlad textu The Guardian: Nina Kodhajová
Zdroj úvodní fotografie: Steve Knight, Flickr CC

The post Letadla ruských oligarchů létají dál navzdory sankcím appeared first on investigace.cz.

Země po celém světě, včetně většiny Evropy, se staví proti ruským oligarchům a omezují pohyb jejich soukromých letadel. Mocní Rusové se snaží tyto restrikce obejít a sankcím utéct. Trasování pohybu soukromých letadel nám umožňuje monitorovat, kde se vlivní Rusové pohybují a jaké cesty podnikají. Zde je návod,  jak na to.

Ruští oligarchové čelí sankcím po celém světě, který bedlivě sleduje společenské kruhy kolem Vladimira Putina. Kromě nablýskaných francouzských vil a jacht za miliardy, zakotvených v Barceloně a v Monaku, je tato extrémně bohatá skvadra známá svými soukromými tryskáči. 

Mezinárodní síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), jehož je redakce investigace.cz součástí, již dlouho sleduje letové trasy vlivných oligarchů. Nyní, s přibývajícím počtem zemí, jež omezují pohyb ruských letadel ve vzdušném prostoru, je sledování letadel užitečnější než kdykoli předtím. Pomáhá totiž  monitorovat sankcionované osoby a předvídat, kde se v budoucnu mohou pohybovat.

Co znamená trasování letadel?

Novináři z OCCRP, kteří se trasováním letadel zabývají, zajímá následující:

1. Identifikace letadel, jež vlastní nebo používají podezřelé osoby 
2. Historie letů a/nebo aktuální polohy letadel

Identifikace letadla je většinou tím nejobtížnějším krokem. Skuteční vlastníci se často schovávají za skořápkovými společnostmi a dalšími neprůhlednými mechanismy. Proto je důležitý krok číslo 2 – monitorování pohybu letadla může pomoci určit, kdo ho používá, a dovést reportéry k jeho skutečnému majiteli. Trasování letadla lze porovnat s informacemi o pohybu podezřelých osob, což může sloužit jako indicie k určení kdo za letadlem skutečně stojí.

Proč se OCCRP sledováním letadel zabývá ? 

OCCRP sleduje pohyby peněz zkorumpovaných osob. To zahrnuje i sledování jejich majetku, včetně soukromých tryskáčů, zakoupených pomocí pochybných zisků.

Nyní se reportéři zaměřili na tryskáče, které sice patří ruským oligarchům, ale jsou registrované mimo území Ruska. Činí tak proto, aby mohli monitorovat jejich pohyb a zjistit, zda se i nadále volně pohybují vzdušným prostorem, a také proto, aby věděli, kam mají jejich pasažéři namířeno. 

Uvalené restrikce jsou zatím účinné. Například poté, co Spojené království zavedlo nová pravidla pro letadla propojená s Ruskem, oblíbený letecký ráj, ostrov Isle of Man, zrušil registraci nejméně 18 soukromým ruským letounům a vrtulníkům.

K těmto letadlům patří i Airbus A340, o kterém se předpokládá, že jej vlastní ruský miliardář Ališer Usmanov. Z Německa do Kazachstánu odletěl 28. února. O tři dny později byl na ostrově Isle of Man odhlášen.

Mezitím měl další miliardář Alexej Mordašov přepravit svůj Bombardier Global 6000 ze Seychel do Moskvy. O den později byl také vymazán z registru Isle of Man.

Linka spojující letadlo s oligarchou ale není tak jednoznačná, všeobecně se sice uvádí, že Bombardier Global 6000 patří Mordašovi, oficiálním vlastníkem letadla je ale společnost registrovaná na Isle of Man s názvem Springtime Limited. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku v roce 2015 přibližně ve stejnou dobu, kdy tam bylo na ostrově letadlo evidováno. Od té doby se ředitelé firmy střídali jako na běžícím pásu. Všichni přitom sídlili na Isle of Man. 

Mnoho letadel má složité vlastnické struktury sestavené tak, aby jejich skuteční majitelé zůstali v utajení.

Identita pravého vlastníka je pro novináře důležitým zdrojem informací. Například pohyb tryskáčů propojených s Jevgenijem Prigožinem, blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, poskytl indicie o tom, co podnikal v Africe. Data ze sledování letu  také pomohla k lepšímu porozumění tomu, jak americká vláda využila Keňu jako odpalovací rampu pro podpůrná letadla během náletů v Somálsku.

Jak mohu trasovat letadlo?

Existuje řada komerčních služeb pro sledování letů. Ty uživateli zpravidla umožní sledovat letadla v reálném čase a dodají informace o historii pohybů komerčních i soukromých letadel. Mezi tyto služby patří FlightRadar24, FlightAware, Plane Finder a Radar Box. Giancarlo Fiorella z investigativního webového portálu Bellingcat sepsal podrobný popis toho, co jednotlivé služby nabízejí.

Tyto weby většinou shromažďují signály z veřejného vysokofrekvenčního radiového pásma. To primárně využívají systémy řízení letového provozu i ostatní letadla. Systém má název Automatic Dependent Surveillance-Broadcast (ADS-B).

Vlády a jednotlivci však mohou požádat, aby byla data o jejich letadle  vymazána. Zmíněné weby těmto žádostem většinou vyhoví.

Aby se OCCRP dostala k necenzurovaným informacím o letech, spoléhá se na poskytovatele dat, jako jsou Icarus Flights z Centra pokročilých obranných studií (C4ADS) a OpenSky Network. Obě instituce poskytují necenzurovaná globální data týkající se sledování letů. Údaje společnosti Icarus sahají do roku 2016 a poskytuje je ADSB-Exchange, která sama sebe nazývá „největším světovým zdrojem nefiltrovaných letových dat“.

Bombardier Global 6000 soukromý tryskáč přistává na mezinárodním letišti v Manchestru (Anglie) /Autor fotografie: Russell Hart/Alamy 

Poskytovatelé těchto služeb fungují na bázi „otevřených zdrojů“, přičemž spoléhají na data z přijímačů zřízených nadšenci a dobrovolníky po celém světě. To znamená, že se jejich kvalita a rozsah pokrytí liší podle lokality.

Chcete-li pomoci zvýšit pokrytí ADS-B v libovolném místě, můžete si takový přijímač nastavit také. OpenSky Network vysvětluje, jak si jej můžete koupit či postavit nebo jak získat bezplatný přijímač. Stejně tak Centrum C4ADS dodá zařízení ADS-B každému, kdo se dobrovolně přihlásí k nastavení stanice.

Pár poznámek pro upřesnění

• Lety Icarus nejsou veřejně dostupné, ale vyšetřovatelé mohou kontaktovat C4ADS a požádat o přístup.
• OpenSkyNetwork je nezisková organizace zaměřená na výzkumníky a akademiky. Je ale ochotna pomoci novinářům, kteří mají jasně definované požadavky.

Jak zjistím, kdo letadlo vlastní nebo kam směřuje?

Ať už hledáte vlastníka letadla, nebo sledujete, kde se letadlo pohybovalo, zkuste shromáždit co nejvíce identifikačních informací. K nalezení vlastníka budete potřebovat registraci letadla, často vyznačenou číslem na jeho ocasní ploše. To je jedinečný identifikační symbol, obvykle umístěný na konci letadla, a lze podle něj určit, kde bylo letadlo zaregistrováno. Úplný seznam identifikačních znaků různých zemí naleznete zde.

Ačkoli některá místa (včetně USA a ostrova Isle of Man) zpřístupňují informace o vlastnictví letadla prostřednictvím veřejných rejstříků, registrovaný majitel je zřídka jeho skutečným vlastníkem. 

Ve skutečnosti jsou často majiteli fiktivní společnosti, fondy nebo charterové společnosti. V takových případech je nutné využít další zdroje informací. V tomto směru pomohly novinářům úniky dat jako Panama Papers a Paradise Papers, díky nimž se podařilo spojit jednotlivce s offshorovými společnostmi. Řada z nich vlastní soukromá letadla. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích jsou také skvělým způsobem, jak spojit s letadly konkrétní osoby.

Vnitřek kabiny letadla  Lear 60 jet aircraft /Autor fotografie: Russell Hart/Alamy 

Často se stane, že při registraci dostanou letadla jedinečný kód pro svůj transpondér ADS-B (telekomunikační zařízení pro vysílání a příjem signálu) nazývaný hexadecimální kód Mode-S nebo ICAO, který poskytuje údaje o sledování letu. Takovými informacemi mohou být například poloha, výška a rychlost letícího stroje. Protože většina letadel nevysílá svá registrační čísla přes ADS-B přímo, většina webů pro sledování letů propojuje kódy transpondérů s registračními čísly letadel.

Poté, co letadla změní vlastníky nebo místa registrace, změní se také jejich identifikační údaje, jako je registrace a hexadecimální kód Mode-S. Pokud se tedy pokoušíte sledovat letadlo v průběhu několika roků a dojde ke změnám vlastnictví, budete potřebovat informaci ohledně sériového čísla výrobce, tedy jedinečný identifikátor přidělený výrobcem letadla. Toto číslo se totiž nikdy nemění.

Posledním identifikátorem, o němž je dobré vědět, je volací znak, který letadlo používá k identifikaci konkrétních letů. U soukromých letadel bývá volacím znakem většinou registrační číslo letadla, zatímco u komerčních letů je to obvykle kód letecké společnosti spolu s číslem letu. K dešifrování kódů leteckých společností z volacích znaků lze použít web International Air Transport Association. Mějte ale na paměti, že stejné letadlo může mít během jednoho dne více volacích znaků a různá letadla mohou mít stejnou volací značku i v průběhu několika dní.

Neexistuje žádné místo, kde můžete získat kompletní identifikační informace o letadle. Proto je  důležité použít všechny nástroje, co máte k dispozici. Začněte tím, že si vygooglujete, co už víte. Používejte webové stránky jako Plane Logger, Airframes, Rzjets a Antonakis Spotters. Buďte ale obezřetní – tyto stránky mohou být zastaralé nebo obsahovat nepřesné informace, takže to, co jste objevili, si vždy ověřte prostřednictvím jiných zdrojů. 

Letadlo, jež vlastní Ališer Usmanov na Icarus Flights, během cesty z Německa do Kazachstánu z icarus.flights.

Na závěr – zkusili jste Twitter nebo Telegram? Najdete tam spoustu nadšenců zaměřených na sledování letadel, kteří zveřejňují informace o letadlech, jež spatřili. Tito lidé také často sdílejí fotografie na stránkách pro sledování letadel, jako jsou planespotters.net a jetphotos.com. Místa, data a časy jsou téměř vždy popsány, což jsou informace nad zlato.

Podrobnější vysvětlení o sledování letadel sestavil Global Investigative Journalism Network ve svém komplexním průvodci pro začátečníky.

Jak funguje novinářské sledování letadel v praxi?

Příkladem může být sledování majetku bývalého prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, při němž získali reportéři OCCRP klíčový dokument, který poukazoval na to, že Nazarbajevova nadace (charitativní organizace) obdržela výjimku z kontrol importu do Kazachstánu. Což se událo ve chvíli, kdy koupila zbrusu nový Airbus ACJ320neo. Toto špičkové letadlo mělo hodnotu více než 100 milionů dolarů (v přepočtu 2,2 miliardy korun).

Reportéři OCCRP proto nabyli podezření, že letadlo používal sám Nazarbajev jako součást obrovského množství majetku, který na papíře sice vlastnily charitativní nadace, ale ve skutečnosti majetek sloužil jen Nazarbajevovi. Podezření bylo třeba ověřit. 

S pomocí jediného identifikátoru, data importu a typu letadla uvedeného v dokumentu byli  rešeršisté OCCRP schopni najít pomocí systému Icarus Flights, jenž umožňuje filtrovat podle typu letadla, místa vzletu a přistání, jediné takové letadlo, které od června 2020 létalo vzdušným prostorem Kazachstánu. Ukázalo se, že jde o zmíněný Airbus ACJ320neo.

Další pátrání v „hex kódu“ Mode-S tohoto letadla potvrdilo, že letadlo bylo znovu zaregistrováno v Kazachstánu přibližně ve stejnou dobu, kdy tam bylo importováno.

Jde o dokonalý příklad scénáře, kdy informace o konečném vlastníkovi letadla nejsou veřejně dostupné. Známé však bylo jméno jeho provozovatele. V tomto případě stránka FlightRadar ukázala, že Airbus provozovala kazašská vládní charterová společnost Berkut Air.

Identifikace letadla ale sama o sobě nestačí. Novináři potřebovali zjistit, kdo letadlo používá. Přestože Icarus Flights disponuje dobrými daty, spoléhá se na senzory nastavené dobrovolníky, takže pokrytí není vždy úplné. U tohoto konkrétního letadla ukazoval Icarus Flights pouze tři lety.

Jak už bylo zmíněno, vždy je nutné zkontrolovat více zdrojů.

Kvůli ověřování si reportéři z OCCRP proto stáhli letová data z OpenSky Network, která od doby, kdy bylo letadlo importováno do Kazachstánu, zaznamenala více letů než samotný Icarus Flights. Byly to právě tyto informace, díky nimž reportéři následně porovnali oficiálně vykazované návštěvy Nazarbajeva s pohyby letadla do Moskvy a v rámci Kazachstánu.

Zajímá vás konečný výsledek této detektivky? Airbus se stal klíčovou kapitolou nedávného vyšetřování Nazarbajevova majetku, což si můžete přečíst zde.

Jak mohu pomoci?

Každá dohledaná fotka či videozáznam oligarchů nebo podezřelých osob přilétajících nebo odlétajících z konkrétních letišť jsou důležité. Nejužitečnější jsou fotky nebo videa oligarchů vystupujících nebo nastupujících do letadel. Pokud je vidět koncové číslo letadla, je vyhráno. Každý tak může sdílet informace, které  pomohou se sledováním bohatých a vlivných Rusů, ať už letí kamkoli.

The post Russian Asset Tracker: Co je trasování letadel? appeared first on investigace.cz.