Odvolací soud v prosinci rozhodl o zrušení osvobozujícího rozsudku. Faton Gashi přezdívaný „Starý Toni“, Jiří Gabriel a Petr Hrubý se tak vrátí do soudních lavic. Redakce investigace.cz příběh albánského drogového bosse Gashiho sleduje dlouhodobě. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Kosovský Albánec Faton Gashi znovu stane před soudem kvůli podezření, že se podílel na pašování kokainu, který byl objeven v krabicích s banány v Lidlu. Příběh významné postavy z okruhu balkánské mafie operující v Praze však začíná mnohem dřív. Jeho působení dokážeme trasovat již od devadesátých let, a to na základě rozsudku Krajského soudu v Plzni z roku 2006.

V tehdejším Československu se Faton Gashi usadil v roce 1991. Postupně začal provozovat kavárnu Caffé Monaco a zlatnictví v centru Prahy.

Mezi lety 1996 a 1997 se v okolí Caffé Monaco začal pohybovat okruh osob z balkánského prostředí. Kavárna sloužila ke schůzkám a předávání peněz, ale také jako logistické a společenské zázemí. Do popředí se dostává muž s iniciály G. T., podle rozsudku pravděpodobně Albánec. Když mluví česky, zakoktává se, a to se stává jeho poznávacím znamením. Je nejbližším spolupracovníkem Fatona Gashiho, kterému v té době už nikdo neřekne jinak než „Toni“ nebo „strejdo“.

Heroin, vražda a vězení

V květnu 1998 ohlásil příchozí hovor z Itálie první prokazatelnou objednávku heroinu. Z Česka přichází nabídka i ujištění: „Třicet tisíc marek s jedním a dalších třicet tisíc s druhým, pošle to nadvakrát… tenhle týden se to na tisíc procent udělá.“ Očekávaný výnos je 70–80 tisíc dolarů. Gashi je mozkem celé operace, G. T. má spíše organizační funkci.

První dodávka. Naředěný heroin neznámého původu – krycím jménem „marky“ – převáží kurýr pod rouškou noci z Česka do Itálie. V nádrži opelu omega skrývá v hermeticky uzavřených půlkilových pytlíčcích přes dvacet sedm kilogramů hnědého prášku.

Do cíle ale nedojel. Na dálničním bodu Roma-Nord jej zadržela 1. sekce italské zásahové jednotky Direzione Centrale per i Servizi Antidroga. Vozidlo prohlédla a heroin odeslala do laboratoře. Duo šéfů tak ztratilo prvního ze svých kurýrů. Dohodnou se, že příště vyšlou auta s jinými poznávacími značkami – česká byla příliš nápadná, volí tedy německou.

Už tehdy měl Gashi k dispozici další tři kurýry a byl připravený do jejich cest investovat – pokud neměli vhodné auto, dal jim peníze, aby ho koupili. Z Itálie na něj tlačí s další dávkou, a o několik dní později tak do Itálie vyrážejí další kurýři. První je z Německa, druhý z Rakouska. Preferují všední den, víkendy vyhodnotili jako rizikové.

Drogy ukrývají do interiéru auta a kurýr nesmí vědět, kolik jich veze, aby „nezačal zmatkovat“ – tak zní instrukce u dalších dodávek. Jeden z kurýrů byl zadržen na stejném místě jako ten předchozí, odmítá vypovídat a později je odsouzen v Římě.

Pro další transporty využívají Gashi a G.T. rakouské kurýry nebo občany Polska. Nejstabilnější a nejdelší fáze pašování probíhala mezi červencem 1998 a květnem 1999. Upraveným saabem a mazdou proudí do Itálie každý měsíc přes dvanáct kilogramů heroinu. Zlom ale přišel 23. srpna roku 1999 – Gashiho nejbližší spolupracovník G.T. byl zavražděn deseti ranami ze samopalu. Pachatel neznámý. Tato událost předznamenává rozpad skupiny a vede k jejímu brzkému pádu.

Gashi byl zadržen v rámci policejní operace Titanium v roce 2003. V září 2004 je ve vazební věznici Plzeň-Bory. K soudu se v té době z důvěrného zdroje dostala informace o jeho úmyslu uprchnout a opustit území České republiky. Nařízené odposlechy záměr potvrdily – měl komplice přímo ve vězení i mimo něj.

V únoru 2006 poslal Krajský soud v Plzni Gashiho na dvanáct a půl roku do vězení se zvýšenou ostrahou. Gashi byl podmíněně propuštěn v červnu 2012.

Kokain v krabicích s banány

Nyní bude Faton Gashi stát před soudem kvůli kauze kokainu v krabicích s banány. V květnu minulého roku městský soud Gashiho a jeho možné komplice zprostil obvinění. V prosinci odvolací soud rozsudek zrušil. Příběh ale začíná v roce 2021.

Spolu s Gashim budou před soudem znovu stát Petr Hrubý, bývalý spolupracovník Radovana Krejčíře, a bývalý manažer Lidlu Jiří Gabriel.

Gashiho a Hrubého spojuje více než pětadvacetileté přátelství. Hrubý provozoval obchod s luxusním oblečením a Gashi byl jeho pravidelným klientem. Zálohy za jednotlivé kolekce se prý vyšplhaly do milionů korun. Klientem Hrubého byl několik let i Jiří Gabriel. Oba působili v legálním podnikání a měli společné plány i do budoucna – chtěli začít podnikat v oblasti dovozu a prodeje banánů, později provozovat prodejnu zeleniny. Z prvního plánu odstoupil investor, z druhého pak sešlo kvůli příliš vysokému nájmu.

Nakonec však všechny tři muže spojil podle obžaloby jiný plán. Gashi měl jako organizátor zařídit společně s komplicem v Jižní Americe nákup a nakládku celkem tří set kilogramů kokainu. Gabriel měl jako manažer Lidlu řídit logistiku a přesné trasování zásilek. Domlouval se s dopravci s tím, že převáží pouze banány. Řešil změnu klasické paletové dopravy na kontejnerovou a měl přehled o přesných číslech kontejnerů. Společně také vypracovali postup pro případ, že by určité kontejnery vybrala celní správa ke kontrole.

Hrubý měl zařizovat networking a prostory pro schůzky – ty probíhaly pravidelně v různých restauracích a barech. V té době už policie trojici pravidelně sledovala. Gabriel v jednom z případů neopatrně telefonoval na hlasitý odposlech a zmínil miliony eur.

Schůzky pokračovaly i v roce 2023, stejně jako sledování policií. Při rozhovorech používali kódovanou řeč jako „hráči“, „nakládka“, „kontejnery“, „odlet“, „bill of lading“ (dokumentace nákladu) nebo „matroš“. Policie Gashiho zadržela 28. 11. 2023 před šestou hodinou ranní. Následně provedla domovní prohlídky u všech obžalovaných.

U Gashiho našli mimo jiného revolver COLT Smith & Wesson ráže 38 Special. Gashi tvrdil, že jej předchozího dne našel na procházce a měl v úmyslu jej odevzdat policii, neučinil k tomu ale žádné kroky. Nikdy nevlastnil zbrojní průkaz, a ačkoli tvrdil, že byl jeho držitelem v minulosti, nedokázal vysvětlit, jak o něj přišel. Doma měl navíc prostředky k čištění a údržbě zbraní a revolver byl evidován jako odcizený od roku 2012.

U Gabriela i Hrubého policie při domovní prohlídce nalezla malé množství kokainu, pravděpodobně čistě pro osobní spotřebu.

Výpovědi bez hodnoty

Všichni obžalovaní u soudu odmítli vypovídat, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Kolegové obžalovaných a odborníci vysvětlili, jak distribuce banánů probíhá prakticky, ale popřeli, že by u konkrétních dodávek pozorovali cokoli podezřelého.

U soudu ale vystoupili také dva anonymní svědci – ze vzdálené místnosti a se změněným hlasem. První z nich tvrdil, že zná Gashiho přes dvacet let a slyšel, že ve velkém obchoduje s drogami. Vypovídal anonymně, protože slyšel, že Gashi „umí řešit věci nekompromisně“. Všechny informace však měl z doslechu a jeho výpověď byla vnitřně rozporná.

Druhý svědek, drogový dealer, od Gashiho dle svých slov odebíral kokain po kilech mezi lety 2018 a 2019. Měl obavy z trestního stíhání, a proto se k výpovědi přihlásil. Komunikovat spolu měli přes šifrované aplikace. Sám si tak měl přijít na několik milionů korun, které utratil mimo jiné za hazard. Ostatní obžalované neznal, a protože se jeho kontakty s Gashim vztahovaly k jinému období, než uvádí obžaloba, soud uznal jeho výpověď za irelevantní.

SKY – Messenger pro zločince

Obžaloba u soudu předložila digitální důkazy jako konverzace z aplikace WhatsApp, e-maily nebo komunikaci ze Sky ECC, tedy šifrované aplikace ze speciálního kryptotelefonu.

Gashi popřel, že by Sky ECC používal. Z Evropského vyšetřovacího dokumentu ale vyplývalo, že přes platformu komunikoval.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

Komunikace obžalovaných s údajnými komplici obsahuje fotografie kilogramových cihel kokainu a krabic s banány, v konverzacích zdůrazňovali „preciznost“ a „správnou ukládku“, zmínili také „500 kg kokainu z Ekvádoru“. Sdíleli si tabulky s čísly kontejnerů, které se z lodi překládaly do kamionů. Tato komunikace je ale z jiného – předešlého – období, než uvádí obžaloba, a proto ji soud, který trojici v květnu osvobodil, nepovažoval za relevantní.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Reportérům investigace.cz se podařilo prokázat, že kanadská společnost Sky Global vědomě dodávala šifrované telefony lidem z organizovaného zločinu. Zařízení vypadala jako běžné iPhony či BlackBerry, ale měla vypnuté funkce jako GPS či fotoaparát a obsahovala skrytou šifrovanou aplikaci Sky ECC. Telefony distribuovala i česká firma Panzerbox, jejíž zakladatel je v Srbsku souzen za nájemné vraždy.

Hodně peněz, žádné příjmy

Soud přihlédl také k podezřelým majetkovým poměrům obžalovaných. Jiří Gabriel měl dlouhodobě výrazný nesoulad mezi příjmy a výdaji. Jeho legální měsíční příjmy byly zhruba půl milionu korun měsíčně, jeho reálné měsíční výdaje se ale pohybovaly okolo jednoho milionu. Významnou část peněz prosázel (celkem asi sedm milionů korun) a jeho bankovním účtem prošlo mezi lety 2019 a 2023 zhruba šedesát šest milionů korun. Zároveň užíval nebo vlastnil několik luxusních vozů a své partnerce pořídil nemovitost v hodnotě kolem sedmi milionů korun.

Legální příjmy Petra Hrubého pocházely z provozu dvou prodejen luxusního oblečení, které však dlouhodobě vykazovaly ztrátu – jeho oficiální roční příjem byl relativně nízký. Firma vlastnila dvě vozidla. Zároveň má exekuce přesahující dva miliony korun a přes firemní účty prošly milionové částky, jejichž původ mohl souviset s financováním rekreačního domu. Opět jsou tak podle soudu jeho příjmy a výdaje v nesouladu.

U Fatona Gashiho soud konstatoval, že jeho legální příjmy jsou minimální a dlouhodobě neodpovídají jeho životnímu stylu. Firma, kterou vlastní, je opakovaně ztrátová, a jediným doloženým příjmem jeho partnerky je sociální dávka. Přesto Gashi užívá luxusní automobil v hodnotě několika milionů korun a jeho partnerka v minulosti pořídila rodinný dům a byt za milionové částky, přičemž na jejím účtu probíhaly opakovaně vysoké finanční transakce. Soud shrnul, že legální příjmy obou neodpovídají rozsahu majetku, který užívají.

Městský soud letos v květnu dospěl k závěru, že „rozsáhlým dokazováním bylo prokázáno pouze to, že se obžalovaní scházeli v restauracích“ a „něco plánovali“ a že užívali telefon nazývaný „dárek“. Kvůli důkazní nouzi a nevěrohodnosti svědků tak obžaloba podle soudu neposkytla dostatečné důkazy a šlo spíše o podezřelé jednání. Obžalovaní byli osvobozeni. Gashimu soud uložil pokutu sto tisíc korun za nedovolené ozbrojování, tedy za revolver, který byl nalezen při domovních prohlídkách.

Vrchní soud při odvolacím řízení 8. prosince 2025 rozsudek o osvobození zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Autorka textu: Janka Bílková

The post Jak se dostalo 300 kg kokainu do krabic s banány určených pro řetězec Lidl? Velká drogová kauza pokračuje  appeared first on investigace.cz.

Specializovaný tribunál pro vyšetřování válečných zločinů spáchaných během války v Kosovu vynesl vůbec první rozsudek. Na 26 let odsoudil Saliha Mustafu, velitele kosovské partyzánské skupiny, která zatýkala, mučila a vraždila údajné podporovatele Srbska. Mustafa po skončení války v teroristické činnosti pokračoval a je také spojován s obchodem se zbraněmi a drogami. Na soud v Haagu čeká i bývalý prezident Kosova a jeho kumpáni. 

Válka v Kosovu probíhala mezi lety 1998 až 1999. Konflikt vznikl kvůli snahám zbytku Jugoslávie o udržení nadvlády nad Kosovem, jehož obyvatelé, etničtí Albánci, si naopak chtěli vybojovat nezávislost. Dnešní Kosovo se totiž tenkrát nacházelo na území patřícím Srbsku. Díky invazi jednotek NATO na jaře 1999 se prosrbské jednotky stáhly a Kosovo vyhlásilo nezávislost.

Na kosovské straně konfliktu bojovala také Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). Salih Mustafa byl jedním z jejích členů a v rámci UÇK zformoval speciální jednotku, jež se dopouštěla únosů, vražd a rabování na území dnešního Prištinského okruhu – tedy územního celku obklopujícího současné hlavní město Kosova. Jak ale vysvětlila předsedající soudkyně specializovaného haagského tribunálu Mappie Veldt-Foglia, soud probíhal pouze s Mustafou a obvinění se týkala výhradně jeho válečných zločinů, nikoli činnosti Osvobozenecké armády jakožto celku. 

Na soud čekají i další velitelé a zakladatelé Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), mezi nimi také bývalý prezident Kosova Hashim Thaçi, obžalovaný z neoprávněného stíhání, mučení a vražd. Thaçi byl před vstupem do politiky vůdcem partyzánského uskupení. On a další tři obvinění by před haagský tribunál měli předstoupit na jaře. 

Salih Mustafa a jeho komando

Mustafa se narodil v Prištině, hlavním městě Kosova, a je etnický Albánec. V roce 1993 byl na 5 let uvězněn, a to za členství v Národním hnutí pro kosovskou republiku (NPRK). NPRK patřila k jedné z organizací, které podporovaly kosovskou nezávislost a byly nařčeny, že k tomu hodlají použít sílu. Spolu s Mustafou orgány tenkrát zatkly sedmnáct dalších Albánců, jimž se kladlo za vinu, že mezi lety 1989 a 1993 založili organizaci NMRK s cílem spojit teritorium Kosova s částmi území Černé Hory a vytvořit tak jednu velkou svobodnou Albánii. Celý proces detailně popisuje dobová zpráva Amnesty International, jež vyjádřila znepokojení nad zacházením s obviněnými i nad kredibilitou samotného procesu. 

Podle tehdejšího obvinění se členové hnutí tajně scházeli, pašovali do Kosova zbraně a školili jiné příslušníky v jejich používání. Mustafa byl navíc jedním z obviněných, kteří měli založit další hnutí za osvobození Kosova, vyzývající formou manifestu k ozbrojenému povstání. Při domovních prohlídkách pak policie obviněným zabavila zbraně, granáty a munici. Během soudního procesu nebyly některé jejich výpovědi zohledněny a podle právních zástupců měli být mučeni a nuceni k přiznání. 

Mustafa se po propuštění z vězení stal členem Kosovské osvobozenecká armády (UÇK), kde zformoval svou vlastní speciální jednotku, jež se dopouštěla válečných zločinů, pašovala zbraně z Albánie nebo zajišťovala přesuny svých členů. Partyzánská skupina se jmenovala BIA, což je akronym vytvořený kombinací iniciálů jmen zakladatelů jednotky. Mustafa, tehdy známý jako velitel Cali, tomuto komandu velel. 

Podruhé byl Mustafa zatčen v roce 2020. Předtím sloužil jako poradce na ministerstvu obrany. Jak už bylo řečeno, speciálním kosovským tribunálem v Haagu byl nyní odsouzen k 26 letům vězení za neopodstatněné zadržení osob, mučení nejméně šesti zadržených a jednu vraždu. Těchto činů se měl dopustit v roce 1999 na základně svého komanda, nacházející se ve vesnici Zlaš nedaleko hlavního města Priština. Podle soudu se Mustafa osobně podílel na mučení dvou zadržených. Jednoho z nich odmítl propustit i navzdory jeho vážnému zranění, dotyčný po třech měsících věznění a špatném zacházení ze strany Mustafových podřízených zemřel. Mustafova obhajoba se snažila soudce přesvědčit, že velitel komanda na základně v Zlaši v inkriminované době vůbec nebyl. Avšak svědci, kteří vypovídali pod ochranou, protože jsou „v Kosovu považováni za zrádce“, se ve svých výpovědích v neprospěch Mustafy shodovali. 

Působením v komandu BIA ale Mustafova kariéra neskončila. Z Osvobozenecké armády se v září 1999, tedy po ukončení války, stala civilní skupina Kosovský ochranný sbor (TMK), kam přešla velká část členů UÇK. Právě v rámci TMK Mustafa na pokyn svých nadřízených založil ilegální teroristickou jednotku zvanou Skifteri (Sokoli). Jedná se o jednu z několika teroristických a zločineckých skupin, jež v poválečném období mezi lety 1999 a 2003 bojovaly se srbskými bezpečnostními složkami. 

Skifteri měli s podobnými organizacemi provádět etnické čistky v některých kosovských regionech, ale i zastrašovat, nebo rovnou likvidovat svědky, kteří by mohli albánské teroristy usvědčit u soudu v Haagu. Podařilo se jim rovněž umístit protitankové miny na silnici, kudy projížděla sbrská vládní delegace – tři muži z ministerstva vnitra zemřeli a pět jich bylo zraněno. 

Při formování těchto jednotek hrála důležitou roli kolektivní identita neboli pocit příslušnosti k etnicky vymezené skupině, jejž sdílejí Albánci zejména z Kosova a Metohije. Právě tento prvek spojil albánský organizovaný zločin, který navíc funguje na bázi pevných rodinných a klanových vztahů, s panalbánskými ideály, politikou, vojenskými aktivitami a terorismem. Kosovští Albánci mimochodem úspěšně podnikají i u nás, konkrétně se zlatem a diamanty v Karlových Varech. 

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Bývalý prezident a jeho muži

Jak již bylo výše zmíněno, speciální kosovský tribunál v Haagu se bude zabývat i kauzami bývalého kosovského prezidenta Hashima Thaҫiho, bývalého předsedy parlamentu Jakupa Krasniqiho, bývalého šéfa kosovských tajných služeb Kadriho Veseliho a aktivisty Rexhepa Selimiho. Všichni muži působili během kosovské války na vysokých pozicích v Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK).

Podle obvinění, které má invesigace.cz k dispozici, měli spáchat válečné zločiny. Mezi lety 1998 a 1999 na jejich pokyn členové UÇK neoprávněně zadrželi více než 250 lidí, a to i na několik hodin, někdy na celé týdny. Zatýkáni byli údajně kvůli podezření, že jde o srbské špiony nebo osoby podporující Srby. Zadrženým měli členové UÇK působit „vážná fyzická a psychická zranění“, držet je v nelidských podmínkách a nedávat jim vodu ani jídlo. Vězněné měli mlátit baseballovými pálkami, tyčemi, puškami, lopatami nebo řetězy. Mimo to dostávali i elektrické šoky, věznitelé jim sypali sůl do ran, trhali prsty, zuby a nehty. Takto trýznění lidé ve svých výpovědích popisují, že slyšeli křik ostatních, kteří byli zrovna mučeni, bylo jim vyhrožováno zabitím, byli vyhladovělí, měli modřiny, tržné rány, vymlácené zuby nebo zlámané kosti. Obvinění také jakožto jednoho z mučitelů jmenovitě zmiňují již odsouzeného Saliha Mustafu. 

Mučení mělo podle obžaloby několik účelů – získat informace, vynutit přiznání nebo potrestat spolupráci se Srby. Desítky vězňů byly po mučení zavražděny. Několik těl unesených lidí se nenašlo. 

Soud se čtyřmi obviněnými začne v březnu 2023. Hrozí jim tresty za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autor úvodní fotografie: ČTK / AP / Peter Dejong

The post Válečné zločiny kosovských nacionalistů před soudem appeared first on investigace.cz.

Balkánský organizovaný zločin se za posledních 20 let proměnil. Ačkoli je Balkán stále prezentován jako jedno z ohnisek organizovaného zločinu, podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je také Česká republika.

Zpráva s názvem Nadnárodní chapadla – globální centra balkánského organizovaného zločinu sleduje rozpínání zločineckých skupin z šesti balkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska. Zaměřuje se na jejich šíření v západní Evropě, Latinské Americe, jižní Africe, Turecku a v Austrálii.

Report popisuje zejména důvody celosvětové expanze a sleduje, jak se z gangů drobných podvodníků a kurýrů, typických pro 90. léta, postupně staly hlavní světové skupiny distributorů drog se sítí sahající z Jižní Ameriky přes jižní Afriku až do Evropy. V poslední zmíněné oblasti se zpráva zaměřuje téměř výhradně na Itálii, Španělsko, Nizozemí a Českou republiku jakožto na země s nejvýraznější aktivitou balkánských gangů.

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Důvodem k přesunu do těchto zemí byla jednak přítomnost větších diaspor ze zmiňovaných balkánských států, které se v zahraničí utvářely v průběhu 90. let poté, co v Jugoslávii propukla válka a lidé z ní začali utíkat. Na druhou stranu je západní Evropa zároveň největším odbytištěm pašovaných drog, což přitahuje pozornost gangů.

Skupiny pašují zejména kokain, heroin, marihuanu a syntetické drogy. Kokain z Jižní Ameriky nebo heroin z Blízkého a Středního východu putují nejdříve do jednoho z přístavů v Jaderském moři. Zpráva konkrétně zmiňuje italské přístavy Bari a Ancona, albánský Drač a španělskou Valencii. Odtud pak drogy putují dále na trhy v západní a severní Evropě.

Gangy se ale podle všeho neomezují pouze na drogy. Z Turecka do Evropy pašují také cigarety a lidi.

Přečtěte si

Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů

Přestože je i Česko součástí tzv. balkánské drogové cesty, na Českou republiku se report zaměřuje zejména kvůli finančním zločinům. Balkánský organizovaný zločin k nám podle něj pronikl v průběhu 90. let kvůli chaosu způsobenému náhlou ekonomickou a politickou transformací. Česko mělo být pro zločince z bývalého Sovětského svazu a z Jugoslávie lákavé hned z několika důvodů – je blízko západním zemím, daří se tu korupci, velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného a až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard. Oproti sovětským zločincům ale měli ti balkánští výhodu v tom, že je české policejní složky nepovažovaly za takové nebezpečí, a tak zde mohli víceméně nerušeně operovat, budovat si síť kontaktů na místní správy a zapouštět kořeny.

Toho využilo hned několik zvučných jmen balkánského organizovaného zločinu, konkrétně například Darko Šarić, Andrija Drašković, Milan Narančić, Ismet a Qazim Osmani, Borislav Plavšić nebo třeba Princ Dobroshi, a samozřejmě i další členové jejich klanů. Česká republika jim jednak sloužila jako logistické centrum, přes které posílali drogy do západní a severní Evropy, ale měli zde (a někteří z citovaných stále ještě mají) desítky firem, jež sloužily k praní špinavých peněz.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: investigace.cz

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.

The post Balkánci vládnou světovému pašeráckému byznysu appeared first on investigace.cz.

V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde náhodný návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.

Syn Kola Jakupiho míval podíl ve společnosti Remass, která dnes na pražském letišti provozuje masážní křesla. Podíl od něj odkoupil v roce 2013 jeho krajan Faton Gashi a drží ho dodnes. Je to týž Gashi, který byl odsouzen za organizování obchodu s 250 kilogramy heroinu.

Kosovští Albánci jsou na vzestupu, pozvolna přebírají lukrativní místa v centru Karlových Varů namísto Rusů. Obchodů s luxusním zboží se ujímá druhá generace – včetně synů lidí jako Jakupi, kteří do Česka v 90. letech přenesli kosovský organizovaný zločin.

V Česku se chovali nenápadně, hleděli si obchodu se zlatem. Jen občas se dostala do novin zpráva o pašování drog nebo o vyřizování účtů v rámci jejich komunity.

Odpovědný vedoucí

Jednou z nejvýraznějších postav je zmíněný Kole Jakupi. Ten byl v roce 2008 v Praze odsouzen za objednávku vraždy kosovského podnikatele Marjana Gegy ke třinácti letům vězení – trest si měl odpykat v Chorvatsku (jeho rodina sice pochází z Kosova, ale posledních čtyřicet let žila právě v Chorvatsku), kde žije i v současnosti po propuštění.

Marjan Gega měl být podle zdůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze zabit do Silvestra roku 2006, neboť Jakupiho „bolely oči, když ho viděl“. Za vraždu podle zdůvodnění rozsudku zaplatil dvacet tisíc eur (zhruba 560 tisíc korun). Vrahem, jenž byl za tento čin i odsouzen, je Slovák Ján Rusó. Ten 30. prosince 2006 vypálil v domovním výtahu na Marjana Gegu dvě rány – jedna prošla hrudníkem do ramene, druhou Rusó netrefil. Vzhledem k tomu, že se poté Gega začal bránit svou legálně drženou zbraní, objednaný zabiják svou práci nedokončil a utekl.

Podle jeho syna Edmonda, který po něm zčásti převzal zlatnickou živnost, byl otec odsouzen „na základě lží a nepravdivých tvrzení podplacených svědků“. Když jsme se ho ptali, o jaké lži se přesně jednalo či kdo byli oni lživí svědkové, už do uzávěrky článku neodpověděl.

V rodinné firmě Jakupiových Europlan Invest se sídlem na pražském Václavském náměstí mají dnes většinu synové Anton a Edmond, nicméně otec Kole si stále drží pětinový podíl. V obou zlatnictvích, jež vlastní v Karlových Varech, je dodnes uveden jako odpovědný vedoucí.

Podle zprávy AN55D – 0049/03 Německé zpravodajské služby (BND) z roku 2003 se o Europlan Invest zajímali agenti zpravodajských služeb v Evropě i v USA. Ti mají za to, že klan Jakupiových byl svého času jeden ze „středových dílků evropské drogové skládačky“. Podle BND měli využívat Česko jako ideální překladiště heroinu na cestě do zbytku Evropy.

Ve společnosti Europlan Invest měla původně většinový podíl ještě jiná barvitá postava kosovské komunity, Qazim Osmani, přezdívaný Felix. Osmani uvádí trvalou adresu v Německu, své zbohatnutí vysvětluje údajným hráčským štěstím: první milion tehdejších německých marek prý vydělal hraním v německých kasinech. V Česku a na Slovensku vlastnil síť kasin Banco Casino.

Navenek vystupuje jako balkánský playboy randící se srbskými popovými zpěvačkami. Ve skutečnosti je ale podle článku německého deníku Hamburger Abendblatt, jenž vychází z tajné zprávy BND, napojen na svět organizovaného zločinu, prostituce a pašování drog.

Qazim Osmani nicméně nikdy nebyl odsouzen – na rozdíl od svých bratrů Burima a Bashkima, které policie usvědčila alespoň z finančního podvodu.

Muž s telefonem

Dalším obchodním partnerem rodiny Jakupiových je odsouzený drogový boss Faton Gashi, kosovský Albánec s chorvatským pasem a českou manželkou. V roce 2013 převzal po Edmondovi Jakupim podíl ve společnosti Remass. Od téhož roku firma provozuje masážní křesla na letišti v pražské Ruzyni.

Česká policie zatkla Fatona Gashiho v roce 2003 v rámci operace Titanium. Gashi měl pověst vlivného organizátora, dokonce ještě i ve vazební věznici u něj našli mobil, kterým se pokoušel úkolovat své podřízené. Gashi také v rámci kosovské komunity dojednával usmíření poté, co si Kole Jakupi neúspěšně pokusil objednat vraždu Marjana Gegy; údajně mělo od Jakupiho putovat ke Gegovi jako „odškodné“ třicet milionů korun.

Jen pár dnů před podáním žaloby na Gashiho policejní prezidium v roce 2004 oznámilo, že kosovsko-albánské gangy připravují likvidaci plzeňské státní zástupkyně Věry Brázdové, která na tomto případu pracovala. Ta pro web investigace.cz řekla, že si sama žádného nebezpečí nevšimla: „Nevím, kde policie tuto informaci vzala.“

Vzhledem k naléhavosti policejního sdělení se ale její nadřízení rozhodli neriskovat: na padesátimetrovou vzdálenost ze státního zastupitelství k soudu jezdila limuzínou s neprůhlednými skly a měla přidělenou ochranku. „Tato přísná bezpečnostní opatření jsem moc nechápala, s Fatonem Gashim jsem se potkala u soudu a nenabyla jsem z něj dojmu, že by mě plánoval zavraždit,“ dodává státní zástupkyně.

Faton Gashi byl českými soudy nakonec odsouzen za organizování obchodu s 250 kilogramy heroinu (zásilka měla putovat do Itálie) k dvanácti a půl letům vězení s nejpřísnější ostrahou.

Podle Tomáše Šmída, odborníka na organizovaný zločin z Masarykovy univerzity v Brně, měly kosovské gangy na Itálii tradiční vazby. „Albánský organizovaný zločin je relativně podobný klasickým klanovým strukturám, které známe třeba z Kalábrie v podobě ’Ndranghety, oni jsou si hodně blízcí. Dřív dělali pro Italy i špinavou práci, postupně ale albánský organizovaný zločin natolik zesílil, že se v celé řadě byznysů stali rovnocennými partnery,“ dodává Tomáš Šmíd.

Návštěvník ale o historii kosovsko-albánského podnikání a o původu jejich peněz nic netuší. V lázeňském centru Karlových Varů mají balkánští podnikatelé v současnosti dvacet devět obchodů.

Princ s novým obličejem

Obchodním partnerem rodiny Jakupiových je taktéž odsouzený kosovo-albánský drogový boss a šéf severní části takzvané balkánské trasy Princ Dobroshi. Ten se stal v 90. letech minulého století jedním z nejdůležitějších hybatelů evropského obchodu s narkotiky – podle odhadů Interpolu dodával do Skandinávie až 90 % tam distribuovaných drog.

V roce 1994 se Norům podařilo Dobroshiho zadržet a odsoudit, a to díky jeho českým kurýrům, kteří se rozhodli spolupracovat s vyšetřovateli. Dobroshi dostal čtrnáct let, nicméně v roce 1997 z vězení uprchnul díky podplacenému dozorci. Zmizel v Chorvatsku, kde si nechal udělat plastickou operaci. S novým obličejem se poté usadil v Česku. Tady byl v roce 1999 ale opět zatčen a převezen zpět do norského vězení. V roce 2005 byl Dobroshi za dobré chování propuštěn, na čas se vrátil do ČR, neboť tu měl rodinu a ještě tři měsíce platné vízum. Poté zamířil zpět do Kosova.

Edmond Jakupi ve vyjádření k tomuto článku nepopřel, že s výše zmíněnými lidmi on nebo jeho rodina spolupracovali, ani však nespecifikoval, jak hodně či jestli spolu ještě stále podnikají. „Naše komunita je velmi malá, každý zná každého, a pokud vím, není protizákonné znát své krajany,“ dodává.

Autor článku: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: Facebook.com

Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

The post Balkánská cesta kolonádou Karlových Varů appeared first on investigace.cz.