Maskovací struktury v daňových rájích fungují jako ruské matrjošky. Otevřete jednu firmu a v ní se skrývá další a další, často v jiné zemi. A každá z těchto matrjošek přidává další vrstvu anonymizace, aby nešel dohledat skutečný vlastník. K jejich spravování pak potřebujete schránkové ředitele – maximálně spolehlivé lidi, kteří nepokládají zbytečné otázky.

Novozélandská rodina Taylorů patří v tomto oboru ke světové špičce. A přestože se firmy, které tento klan řídil dle pokynů skutečných vlastníků, připletly do světových skandálů včetně pašování zbraní mezi Severní Koreou a Íránem, obliba jejich krycích služeb zůstala dechberoucí.

Jak odhalují dokumenty známé jako Panama Papers, tedy data uniklé z panamské právní firmy Mossack Fonseca, jež zakládala skořápky v daňových rájích pro klienty z celého světa, patřili Taylorovi mezi oblíbence i českých zákazníků. Objevují se i ve firmách, které se díky těmto dokumentům podařilo Českému centru pro investigativní žurnalistiku a Lidovým novinám propojit s vládcem strojírenského impéria ČKD Petrem Speychalem.

Právě na něj a skupinu lidí a firem kolem něj si došplápla Daňová Kobra. Protikorupční jednotka spolu s celníky a finanční správou vyrazila pro dokumenty do nejvýkonnější firmy strojírenského impéria – ČKD Praha DIZ, která měla mimo jiné miliardové zakázky na stavbě tunelu Blanka. Šetří totiž podezření z rozsáhlých daňových úniků, kdy peníze mohly přes síť firem končit i ve firmách z daňových rájů zakládaných přes Mossack Fonsecu. A Kobra tam vyrazila i proto, aby zajistila majetek, který se začal stěhovat právě do takovýchto skořápkových firem.

Zpět ale k novozéladskému klanu Taylorů. Žijí střídavě na Novém Zélandu, v Austrálii a na ostrově Vanuatu. Ostrově s přibližně 250 tisíci obyvateli uprostřed Pacifického oceánu, kde hlavní obživou většiny obyvatel je pěstování kokosů, kurzy potápění pro turisty a zakládání holdingů s mnohamiliardovými obraty.

Jejich vstup do světa globálního offshorového byznysu řídil Geoffrey Taylor, člověk, který má profesuru z vlastní Southern Pacific University a skvěle rozumí tomu, jak využívat šedé zóny v globálních finančních schématech. Ve Spojených státech byl vyšetřován pro napojení na organizovaný zločin, obchod s drogami a legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Jeho manželka Priscilla se zpočátku starala o PR Geoffreyho aktivit a speciálních služeb, kdy jeho specializovaná firma GT Group se sídlem na Vanuatu zvládla založil na 2,5 tisíce shcránkových firem pro Taylorovy klienty. Později Priscilla začala figurovat i jako ředitelka desítek firem, které Taylorovi zřizovali.

Jejich synové Michael Taylor a Ian Taylor jsou ředitelé dalších stovek firem. Ian Taylor pak vystupuje jako ředitel a jednatel i v desítkách firem zakládaných z Česka se sídlem v Londýně. A totéž platí o jeho bývalé ženě Rachel Amy Erickson. Aby toho nebylo málo do spletitého byznysu, kde se platí „schránkovým ředitelům“ třeba dvacet dolarů za podpis na dokumentu, zapojila rodina i svou vlastní hospodyni – Filipínku Necitu Manceau.

Právě firma, jejíž listiny tato uklízečka podepisovala, se ocitla v hlavní roli skandálu s pašováním zbraní. Koncem roku 2009 celníci na bangkokském letišti zastavili letadlo, které mělo vést materiál pro petrochemický průmysl. Bylo ovšem napěchované granáty a raketovými střelami a v Thajsku přistálo k natankování při cestě ze Severní Korey do Íránu. Pronajaté jej měla společnost SP Trading, jež byla v témže roce stvořenou dcerou firmy VicAm, jíž zastupovala navenek právě Manceau. Kdo skutečně stál za obchodem se zbraněmi se nikdy nedopátralo

Není to ovšem jediná kauza, v níž se firmy z portfolia Geoffreyho Taylora a jeho rodiny, objevují. Mezi lety 1997 a 2002 byl Geoffrey Taylor viceprezidentem European Bank, banky se sídlem na Vanuatu, která byla vyšetřována ve spojitosti s podvody s platebními kartami. Společnosti ze stejné stáje pak byly jen měsíc po „korejském“ skandálu v centru vyšetřování v souvislosti s vypráním 378 miliard dolarů pro mexické drogové kartely přes banku Wachovia.

Taylor se vždy brání tím, že jen zakládal a prodával firmy klientům, kteří si tento servis objednali. A že s jejich trestnou činností nemá nic společného. Soudy mu dali ve všech těchto případech zapravdu.

Očividně tento přístup zvolili i čeští klienti Taylorovic rodinky. Když se o jeho vyšetřování ve Spojených státech dozvědělo panamské ředitelství firmy Mossack
Fonseca, upozornilo své české partnery na to, že s rodinou Taylorových mohou být potíže. Jiří Myslivec, který šéfuje ve Spojených státech registrované společnosti Waberia, jež za Čechy u Mossack Fonsecy skořápkové firmy objednává, potvrdil, že Geoffrey Taylor je ředitelem několika z Česka založených společností na Seychelách, Britských panenských ostrovech i jinde. Ale dodal, že s Geoffrey Taylorem mají jen ty nejlepší zkušenosti. K rychlým výměnám tak ani nedošlo.

A napojení přímo k vládci ČKD a také hokejové Sparty Speychalovi? Otec rodu Geoffrey působil například ve firmě, do níž Speychal na čas schoval lukrativní pozemky v
pražských Letňanech. Syn Ian zase nejen řediteloval, ale papírově také držel akcie společnosti Rostrakoff Jewellery, v níž se podle informací LN protočilo v roce 2008 120 milionů korun z dnes zkrachovalé strojírenské ikony Škodaexport, který právě v té době do konglomerátu ČKD patřil. A Ianova bývalá žena Rachel Amy Erickson zase podepisovala čtyři roky do roku 2012 dokumenty seychelské firmy WBC Capital.

Autoři textu: ADAM JUNEK, PAVLA HOLCOVÁ

The post Rajská rodinka ve službách magnáta z ČKD appeared first on investigace.cz.

Struktury z daňových rájů umožňují původním majitelům se nenápadně soudit s bývalou firmou

Adam Junek

Prodat firmu a pak se s ní soudit o sporné pohledávky za desítky milionů korun s detailní znalostí toho, jak byly v minulosti řešeny? To zní jako hodně přitažené za vlasy. Zvlášť když v prodejních smlouvách jsou zpravidla klauzule o tom, že prodávající poskytl kupujícímu veškeré informace o stavu podniku a o jiných než běžících sporech nemá povědomí.

Přesto to lze. A díky neprůhledným strukturám v daňových rájích velmi snadno. LN ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku (investigace.cz) přesně na takovýto případ narazily při zkoumání dokumentů známých jako Panama Papers. Tedy materiálů uniklých z panamské společnosti Mossack Fonseca, která pro klienty z celého světa zakládá offshoreové struktury. Ačkoli vlastnictví firem v daňovém ráji není nelegální, zhusta se využívá k obcházení daňových povinností či krytí obchodů politiků či k zakrývání nelegálních obchodů.

Zpět ale k českému fíglu, který se podařilo díky uniklým dokumentům rozkrýt. Začněme tím nejjednodušším. Již několik let běží spor mezi britskou skořápkovou firmou United Business Agency a tradičním českým výrobcem vlaků Škoda Vagonka, která je od roku 2005 součástí plzeňského holdingu Škoda Transportation. Jde o sporné pohledávky ještě z 90. let v nominální hodnotě přesahující 33 milionů korun a příslušenství – tedy úroky z prodlení, které vzhledem k délce trvání sporu budou násobně základní sumu převyšovat.

Aktuální stav sporu je následující. Vloni Nejvyšší soud na základě dovolání britské firmy vrátil celý proces na počátek ke Krajskému soudu v Ostravě, když zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, který žalobu proti Vagonce zamítl.

Potud by šlo o běžný obchodní spor. Panamské dokumenty, které LN a investigace.cz prozkoumaly, ovšem odkrývají, kdo za britskou skořápkou stojí. Podle britského obchodního rejstříku je majitelem United Business Agency bahamská společnost Woodward & Bradley Corporation. Ta byla založena 3. května 2000. A jejími akcionáři byli půl na půl Petr Speychal a Petr Gregor. A to až do 5. října 2010. Pak akcie na sebe nechala zapsat Louisa Anestha Henry, která vystupuje v desítkách firem po celém světě, včetně České republiky, jako „krycí“ bílý kůň. O dva roky později pak byly akcie přepsány podle dokumentů z Mossack Fonsecy na seychelskou firmu Mostalina Investments, která byla přes panamského prostředníka rovněž zakládána z Česka.
A tady to začíná být pikantní. Český miliardář Petr Speychal, je totiž vládcem strojírenského holdingu ČKD, a to od roku 2004, kdy jeho společnost tehdy 11 FITE, dnes ČKD Asset, získala 85procentní balík akcií koncernu od státu. Konkrétně od České konsolidační agentury a Fondu národního majetku, s nimiž Speychal jednal o odkupu strojírenských podniků sdružených pod ČKD Praha Holding už od konce roku 2003. Celkem za firmy ze zkrachovalého impéria ČKD a jejich pohledávky zaplatila 11 FITE přes 300 milionů korun. Už předtím některé části holdingu ČKD získala v konkursech vyhlášených na některé firmy ze skupiny ČKD.

A výrobce kolejových vozidel tehdy pod jménem ČKD Vagonka byla součástí prodávaného koncernu. Na jaře 2005 pak Speychalův holding ČKD odprodal Vagonku svému soupeři z privatizace strojíren, plzeňskému Škoda Holdingu – dnes Škoda Transportation. Vagonka se sídlem v Ostravě se tak stala Škoda Vagonkou.

Teď do spletitého příběhu přidejme sporné pohledávky. Kvůli nim je třeba vrátit se ještě hlouběji do historie. Pocházejí z doby kdy předlužené strojírenské impérium ČKD, které mělo stamilionové nesplácené

dluhy u Investiční a Poštovní banky, spadlo přes konsolidační agenturu do rukou státu. Některé firmy z ČKD, jak už bylo řečeno skončily v konkursu. To byl i případ společnosti ČKD Dopravní systémy. A té právě pozdější Škoda Vagonka dlužila desítky milionů. Správce konkursní podstaty ČKD Dopravních systémů zažaloval v roce 2002 preventivně pohledávky, které jím spravovaná firma držela za Vagonkou. A hned po zahájení řízení v dalším roce je z části postoupil na společnost MICHIN.

Ta je obratem zase prodala dalším třem firmám – konkrétně BEC, Clark Oil a A-Z Lokomat. Všechny tři si je na přelomu let 2003 a 2004 – tedy v době, kdy Speychal připravoval vstup do ČKD, s Vagonkou vzájemně započetly. Tedy dluhy z hlediska Vagonky přestaly existovat.

Zvrat přišel v roce 2006. Tehdy společnost Michin přes řetězec dalších firem ovládla americká společnost Brainco LLC. Tehdy Michin oživil spor s Vagonkou u krajského soudu v Ostravě o uhrazení dluhů z 90. let. Zároveň na počátku roku 2007 jak Michin, tak jeho mateřská společnost, skončily z rozhodnutí vlastníků v likvidaci. A likvidátorka pak sporné pohledávky postoupila dál – tentokrát britské společnosti United Business Agency.

A tím se kruh uzavřel. Britská skořápka se u českých soudů snaží prokázat, že pohledávky nezanikly a nebyly postoupeny trojici firem, které si je s Vagonkou započetly. Argumentuje přitom tím, že doklady o převodu jsou neurčité a nejde o stejné pohledávky.

Jen pro dokreslení. Brainco LLC lze v českém obchodním rejstříku najít také jako majitele společnosti Septime Consulting. Ta vznikla v roce 2010 odštěpením od ČKD Praha Holding a jmenovala se GAMA-Sychrov. Jejím vlastníkem, který ji na americkou firmu převáděl byl centrální bod impéria ČKD – ČKD Asset. A za Brainco na základě plné moci z roku 2004 podepisoval smlouvu o převodu architekt Petr Gregor – tentýž, který se Speychalem na počátku zakládal Woodward & Bradley.

The post Panamský fígl z Česka appeared first on investigace.cz.

Jak fungují daňové ráje, právníci i bílé stáje

Firma Mossack Fonseca a její partnerské organizace jsou známy kreativitou a vstřícností k přáním zákazníků. Novináři tušili, že ve své ochotě vyhovět zákazníkovi překračují zákon. Dokumenty Panama Papers poprvé prolamují hradby ticha, které uzavřenou komunitu offshoreových podnikatelů obklopují. Naskýtá se tak pohled do vnitřního fungování velmi uzavřené komunity offshoreového byznysu. Světa, kde nic není problém a všechno má svá řešení, jen je potřeba najít, kudy na to. Jako ilustraci tohoto světa přinášíme případ Josefa Monsporta. Právníka, který netuší, že je miliardář.

Josef Monsport se před revolucí živil jako prokurátor. Lidem z okolí Jazzové sekce navrhl v procesu z roku 1986 až osmileté tresty, a stal se tak jedním ze symbolů represe.

Po revoluci se Josef Monsport stal vyhledávaným advokátem, který zastupoval klienty jako Borise Vostrého z Harvardských fondů nebo bývalého ministra obrany Martina Bartáka, který byl nedávno osvobozený v kauze Tatra.

Monsportovy profesní aktivity jdou nicméně daleko za obhajování VIP klientů. Podle dokumentů z projektu Panama Papers je Josef Monsport držitelem akcií v hodnotě 100 milionů amerických dolarů (přibližně dvě a půl miliardy korun) u dvou firem registrovaných na ostrově Samoa v Pacifiku. Jde o firmy Integ S.A. a Kynsberg Trading. Otázkou zůstává, jak moc je cena akcií těchto firem reálná.

„Ostrov Samoa jsem naposledy slyšel v zeměpisu na gymnáziu. Doporučuji (…), prověřit, zda nejde o jiného Mosporta,“ zní vyjádření Josefa Monsporta přes SMS. V dokumentech z databáze Panama Papers má jako identifikátor uvedenou adresu: Pod Valem II 845, Pruhonice, PC 25243 Czech Republic. To je adresa, kterou Josef Monsport uvádí v obchodním rejstříku jako konkursní správce hned u několika firem, například H-SYSTEM a.s. nebo ČKD ENERGETIKA, akciová společnost.

V dokumentech stojí, že obě z Monsportových společností, jak Integ S.A., tak Kynsberg Trading, vydaly akcie v hodnotě 50 milionů amerických dolarů.

Přečtěte si

Nové české úlovky v panamské síti

Josef Monsport jako majitel společností s Mossack Fonseca nekomunikoval přímo. Veškeré dokumenty nutné k nákupu těchto dvou firem v daňových rájích obstarávala společnost Waberia Consulting LLC. Waberia má oficiální sídlo na Floridě ve Spojených státech, jejím ředitelem je ale Jiří Myslivec a veškerá korespondence byla směřována na adresu JUDr. Ing. Pavla Nováka, PhD.

Firma Integ byla registrována v lednu 2013, Kynsberg Trading pak v říjnu téhož roku. Josef Monsport ale nebyl od počátku držitelem jejich akcií. Jako ředitelé a jednatelé byli dosazeni lidé z portfolia bílých koňů firmy Mossack Fonseca. Tito lidé reálně ve firmě o ničem nerozhodují a na dokumentech jsou napsáni jen z legálních důvodů.

Jméno Josefa Monsporta poprvé padlo v roli akcionáře v jednom z emailů, které si Waberia a Mossack Fonseca vyměnili 8. ledna 2014. Tento mail obsahoval několik speciálních požadavků: navýšit základní kapitál obou společností z 50 tisíc amerických dolarů na 50 milionů rozhodnutím ředitele, a jmenovat Josefa Monsporta jako jediného držitele pěti akcií v hodnotě 10 milionů amerických dolarů za kus, jak pro Kynsberg Trading, tak pro Integ.

“Důvodem navýšení kapitálu je vytvořit obraz velké a ekonomicky silné finanční skupiny, obě společnosti budou použity z holdingových důvodů,” píše v jednom z emailů zaměstnanec Waberie jménem Václav.

V dalším z emailů však Václav žádá od pobočky Mossack Fonseca takzvaný “Letter of Inactivity” – dokument potvrzující, že “Společnost nikdy neobchodovala a ani nevešla v žádný smluvní vztah či závazky, a tím pádem nemá společnost žádná aktiva či pasiva.” Toto značné matoucí prohlášení, které stojí v rozporu s předchozím e-mailem, napovídá tomu, že “velká a ekonomicky silná skupina” nebyla apriori určena k tomu, aby vyvíjela jakoukoliv aktivitu.

Poslední žádostí byla prosba o antedataci navýšení kapitálu do roku 2013. To vyvolalo otázky i u jinak vždy vstřícných zaměstnanců centrály Mossack Fonseca. V odpovědi pak lidé z Mossack Fonseca potvrzují, že navýšení opravdu mohou antedatovat, rádi by ale znali důvod proč.

Odpověď Václava z Waberie vrhá na celou věc nové světlo. Zjednodušeně řečeno, obě samojské společnosti mají být poté, co budou prohnány celým offshorovým schématem, použity jako protihodnota neznámé slovenské firmy.

Elaborovaná odpověď Václava z Waberie je následující:

“Antedatované rozhodnutí o navýšení kapitálu Společnosti je z následujících důvodů:

a) Antedatace navýšení základního kapitálu je vyžadována kvůli účetnictví maltské společnosti

b) samojská společnost bude použita jako platební nástroj při koupi slovenské firmy, přesněji řečeno samojská společnost bude včleněna do maltské společnosti jako investice akcionáře a maltská společnost vyrovná tento nákup slovenské firmy touto samojskou společností

c) samojská společnost má být vlastněna slovenskou firmou.“

Podle policejního experta na finanční podvody mají podobná schémata jediný důvod: vyvést finance z reálné firmy, rychle je převést a popřípadě vyprat v anonymních offshorových schématech a na anonymních bankovních účtech. Následně je přes respektovanou mezinárodní banku investovat někde úplně jinde.

Podobná schémata byla v České i Slovenské republice v devadesátých letech tak populární, že dostala svůj vlastní název: tunelování.

O kterou slovenskou společnost šlo se nám bohužel zatím nepodařilo dopátrat.

Autorka textu: Pavla Holcová

The post Josef Monsport: právník, který netuší, že je miliardář appeared first on investigace.cz.