Další česká firma je napojená na spywarovou Intellexu. Intellexa stojí za špionážním systémem Predator, který ke sledování opozice zneužívají vlády po celém světě. Irské pobočce Intellexy účtovala peníze za zprostředkování služeb česká firma. Jejím jednatelem byl v té době syn bývalého izraelského premiéra Juval Rabin. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Konsorcium Intellexa zahrnuje firmy s různými názvy a v různých zemích. Do povědomí veřejnosti se v posledních letech dostala zejména řecká Intellexa SA, jejíchž služeb zneužila řecká vláda ke sledování novinářů nebo politické opozice. Letos v březnu athénský soud nepravomocně rozhodl o vině majitelů a představitelů konsorcia.

„Fakturujeme Vám za práci zástupce 4% provize z Vámi uzavřených kontraktů,“ zní popis faktury z 30. srpna 2022. Irská Intellexa Limited měla české Sigi Consulting s.r.o. zaplatit 92 899 euro (tedy zhruba 2,2 milionu korun). Co přesně firma zprostředkovala ale není jasné. Firma sídlí ve Stanovicích u Karlových Varů. Podle účetnictví nakládá s jednotkami milionů korun. Kromě toho, že zprostředkovala práci zástupce pro Intellexu, se toho o její činnosti dá zjisti jen málo.

K faktuře, již česká Sigi Consulting vystavila irské Intellexa Limited, je přiložen také notářský zápis, který jako majitelku firmy jmenuje Natalyu Aharon a jakožto jednatele Juvala Rabina. Rabin je synem Jicchaka Rabina, premiéra Izraele v letech 1974–1977 a následně od roku 1992. V roce 1995 byl Jicchak Rabin zavražděn.

Přečtěte si

Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let

Majitelem domu, na jehož adrese je vedeno sídlo firmy, je majitelčin syn. Zároveň zde sídlí chovná stanice barzojů, ruských chrtů, jíž je Aharon hrdou majitelkou. Podle sociálních sítí měla minimálně v minulosti s Rabinem romantický vztah.

Aharon jednatele Rabina z funkce loni v dubnu odvolala, nově ji zastává sama. Zároveň si v obchodním rejstříku změnila adresu na bytový dům v centru Nitry.

Kdo je Juval Rabin

Kariéra Juvala Rabina začala v 80. letech v elitní výcvikové technologické jednotce izraelské armády (IDF) MAMRAM, kterou Rabin následně několik let vedl. Poté působil v několika firmách jako softwarový specialista nebo na manažerských pozicích v technologických či telekomunikačních firmách.

Izraelské médium Haaretz v textu z roku 2015 popsalo Rabinovu cestu od technologických firem po lobbying: „Při pohledu na jeho kariéru lze říci, že Rabin začínal v oblasti počítačů a nyní je nezávislým podnikatelem, který se zabývá hlavně zprostředkováváním, otevíráním dveří a lobbováním.“

Mezi Rabinovy první firmy patřila společnost Galila Line Cellular, kterou Haaretz popsal jako „lab“ pro mobilní telefony. Tu Rabin v roce 2010 zrušil. V následujících letech se ale pohyboval v dalších technologických firmách a jedna z jeho společností poskytovala například služby v oblasti exportu obranných prostředků do Nigérie. Mezi jeho byznyspartnery patřili lidé z IDF, izraelských tajných služeb nebo obchodník se zbraněmi. Následně se podle dostupných informací Rabin soustředil na investice v rámci různých fondů, několik z nich sídlilo v Polsku.

V dubnu 2019 se americko-izraelský investiční fond Lazar Vision Fund, v němž je Rabin partnerem, stal majitelem polské UseCrypt. Ta vyvinula šifrovanou komunikační platformu pod stejným názvem. „Technologie vytvořená a využívaná společností UseCrypt revolučním způsobem mění telekomunikaci. UseCrypt nabízí průlomový komunikační nástroj a komplexní nástroj pro výměnu a ukládání digitálních dat, který z těchto procesů odstraňuje zprostředkovatele,“ prezentoval tehdy platformu Juval Rabin. V roce 2021 se do UseCrypt rozhodl investovat i spoluzakladatel Netflixu Mitch Lowe. Polskou společnost Lazar opustil v roce 2024.

Investiční fond vedl právě Rabin. Podle dostupných informací se soustředil na investice do umělé inteligence, kyberbezpečnosti a obecně technologií. Do jiné než polské společnosti ale fond zřejmě neinvestoval a nyní není aktivní.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

UseCrypt na dotazy, zda někdy spolupracovala s Intellexou nebo českou Sigi Consulting, neodpověděla. Stejně tak na dotazy zaslané na WhatsApp účet označený business s popiskem „SC“ nereagovali Juval Rabin ani Natalya Aharon; Rabin nereagoval ani na zprávu na síti LinkedIn.

Sigi Consulting není jediná česká firma, která s Intellexou spolupracovala – jedním z nejvýznamnějších dodavatelů řecké Intellexy SA byl muž z českého Krnova, jak zjistila investigace.cz. O napojení českých firem na irskou část konsorcia se zatím nevědělo.

Firmy typu Intellexa dlouhodobě umožňují porušování lidských práv – prodávají totiž své špionážní produkty i do zemí, kde je vysoce pravděpodobné, že budou autoritářskou vládou zneužity proti novinářům, opozici nebo občanské společnosti. Případy útoků na novináře, opoziční politiky či občanskou společnost ale známe i z Evropy – například z Maďarska, Polska nebo zmiňovaného Řecka.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Česká firma inkasovala 2,2 milionu korun od tvůrců špionážního systému Predator appeared first on investigace.cz.

Špehovací software Predator se do telefonu může dostat bez interakce, následně dokáže stahovat dokumenty nebo i zapínat audio či video nahrávání. Ve sledovaném soudním procesu v Řecku byli jeho zakladatelé a provozovatelé nepravomocně odsouzení za porušení soukromí více než devadesáti osob, mezi kterými byli novináři, opoziční politici nebo armáda. Zadavatelé stíháni nebyli a z reakce jednoho z odsouzených, zakladatele konsorcia Intellexa, Tala Diliana, vyplývá, že jimi museli být řecké státní složky. Byznys se spyware kvete a nová evropská směrnice na ochranu novinářů nakonec použití spywarů neomezila. Komentář k řeckému případu a informace o společnosti Intellexa a jejím Predatorovi přináší redaktorka Zuzana Šotová v rozhovoru s Petrem Gojdou.

The post Podcast Odposlech: Řecké novináře nejspíš sledoval stát, soudy zatím trestají architekty spywaru appeared first on investigace.cz.

Soud v Athénách dnes rozhodl v kauze nelegálního špehování více než 90 politiků, novinářů a podnikatelů spywarem Predator, které se provalilo v roce 2022. Podle nepravomocného rozsudku se zakladatel spywarové firmy Intellexa Tal Dilian a další čtyři osoby provinily mimo jiné porušením zákona na ochranu soukromé komunikace.  

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu loňského roku. V přelomové kauze obvinila athénská prokuratura čtyři osoby – zakladatele firmy Tala Diliana, jeho dlouholetou obchodní i osobní partnerku Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator, Giannise Lavranose.

Soudce jednočlenného soudu pro přestupky v Aténách uvedl, že všichni čtyři byli shledáni vinnými z „porušení důvěrnosti telefonní komunikace“, „opakovaného manipulování se systémem na uchovávání osobních údajů“ a z „nelegálního přístupu k informačnímu systému nebo údajům“. Soudce vyměřil celkový trest na 126 let a 8 měsíců odnětí svobody, ze kterých by si odsouzení měli odpykat 8 let.

Přečtěte si

Soud v Athénách: Intellexa obcházela sankce a nabízela spyware přímo tajným službám

Obžalovaní se k soudu nedostavili. Právní zástupci všech čtyř se proti rozsudku odvolali a odsouzení po dobu trvání soudních řízení zůstávají na svobodě.

„Po zvážení všech důkazů, zejména svědeckých výpovědí, ale také dokumentů, bylo prokázáno, že obžalovaní na základě společného rozhodnutí spolu s dalšími osobami spáchali tyto činy úmyslně,“ uvedl předseda soudu Nikos Askianakis. „Získali přístup k osobním údajům a osobním konverzacím.“

Soud rovněž souhlasil s předáním zápisu z řízení dalším kontrolním institucím a orgánům činným v trestním řízení, aby prošetřily možné další trestné činy spáchané čtyřmi obžalovanými a dalšími svědky na základě informací, které byly během řízení odhaleny.

Nezákonné sledování vyšlo najevo poté, co řecký novinář Thanasis Koukakis obdržel analýzu svého telefonu. Minimálně deset týdnů mohl spyware Predator sledovat doslova každou aktivitu jeho profesního i soukromého života. V létě 2021 mu totiž přišla smska: „Thanasisi, víš o tomhle“ a odkaz na web, jenž na první pohled vypadal úplně stejně jako řecký zpravodajský blog. Tím ovšem nebyl a odkaz poskytl spywaru Predator přístup do Koukakisova telefonu.

Přečtěte si

Spywarová firma Intellexa platila programátorovi z Krnova

Naše redakce se zneužívání spywaru věnuje dlouhodobě. Spyware je definován jako zbraň a pro jeho vývoz a prodej proto platí stejně přísná pravidla. V minulosti jsme popsali dodavatelský řetězec techniky a dalších produktů pro řeckou Intellexa, za kterou stálo několik osob žijících v Česku.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Zároveň jsme v rámci takzvaného Pegasus Project popsali zneužívání dalšího spywaru z dílny Tala Diliana a jeho firmy NSO Group, mimo jiné maďarskou vládou.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Řecká kauza špehování novinářů a opozice: Představitelé a spolupracovníci Intellexy odsouzeni na 8 let appeared first on investigace.cz.

V Athénách od minulého týdne pokračuje soudní líčení v případu zneužití spywaru Predator firmy Intellexa proti tamnímu novináři a dalším osobám. Bývalý zaměstnanec firmy u soudu popsal, jakým způsobem Intellexa využívá neprůhledné firemní struktury k obcházení sankcí, které na ni a její nejvyšší představitele uvalilo loni USA. 

Soudní proces s Intellexou v Řecku začal v dubnu letošního roku. Athénská prokuratura obvinila čtyři osoby – zakladatele firmy Tala Diliana, jeho dlouholetou obchodní i osobní partnerku Saru Hamou, oficiálního majitele Intellexy Felixe Bitziose a majitele řecké společnosti, která zakoupila Predator, Giannise Lavranose. Čtyři obžalovaní čelí obvinění za neoprávněný přístup k soukromým komunikačním systémům a údajům, jakož i za porušení zákonů o ochraně soukromí a údajů, konkrétně za sledování řeckého novináře Thanasise Koukakise a bývalé zaměstnankyně společnosti Meta Artemis Seaford.

Bývalý zaměstnanec Intellexy Panagiotis Koutsios nejprve v letech 2021 a 2022 pracoval přímo pro řeckou pobočku Intellexa SA a později po dobu jednoho roku do března 2024 pro jinou firmu, která s Intellexou neměla zdánlivě nic společného. Náplň jeho práce však byla totožná: objížděl potenciální klienty a nabízel služby. Nesetkával se ale jen se zástupci vlád – nikomu jinému by totiž spyware prodáván být neměl –, ale také přímo s tajnými službami a bezpečnostními složkami.

Po dobu svého působení nabízel spyware v Británii, Keni, Mexiku, Kolumbii, Uzbekistánu, Kazachstánu a Mongolsku. A to i v době, kdy se již zneužívání spywaru v Řecku provalilo. Celkem mělo být totiž v Řecku spywarem Predator napadeno 116 lidí, kromě novinářů také ministři, vysoce postavení úředníci, prokurátoři nebo vojenští důstojníci.

Koutsios v práci pro Intellexu pokračoval skrze společnost Remote Greek, která na papíře zaměstnává osoby, jež ve skutečnosti pracují pro někoho jiného, a spadá pod Remote Europe Holding B.V. Firma tak může pomoci zakrývat skutečné zaměstnavatele a prodejce technologií. Právě díky Remote Europe tak mohla Intellexa nadále volně operovat a obchodovat navzdory americkým sankcím. Právní zástupci poškozených to u soudu opakovaně zdůrazňovali jakožto porušení sankcí.

Koutsios zároveň u soudu prozradil, že software, který nabízel, byl interně označován různými názvy: Zefyr, Uran nebo Nebula. K práci pro Intellexu se prý vrátil proto, že mu firma sdělila, že „je ho potřeba“.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Nemohli jsme vyšetřovat

Tento týden u soudu vypovídal Christos Rammos, bývalý šéf ADAE, tedy úřadu pro bezpečnost komunikací a ochranu soukromí, který špehovací skandál poté, co se provalil, vyšetřoval. Rammos uvedl, že vyšetřování, které probíhalo u tamních tajných služeb, bylo nedostatečné a jeho úřad čelil překážkám ze strany dalších orgánů a odmítnutí spolupráce. Nikdy se totiž nedostal k dokumentům, na jejichž základě bylo sledování schváleno.

„Nebyli jsme spokojeni!“ odpověděl na dotaz soudce Rammos. „Šli jsme tam a požádali o kompletní spisy, abychom si je mohli prohlédnout. Odpověděli nám, že došlo ke změně vedení a musí je zkontrolovat. Pak nám řekli, že provedli kontrolu a vše je v pořádku. Šli jsme tam třikrát nebo čtyřikrát a pokaždé byla odpověď negativní. Žádné spisy jsme neviděli,“ vysvětlil.

Jak jsme informovali v létě, několik osob z Česka pro řeckou Intellexu SA pracovalo jako dodavatelé – jeden napomáhal s webovou infrastrukturou, další s dodávkami technického vybavení, ale i dalšími službami.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Soud v Athénách: Intellexa obcházela sankce a nabízela spyware přímo tajným službám appeared first on investigace.cz.

Od řeckého skandálu se spywarem Predator, nasazeným na politiky i novináře, uplynuly dva roky. Země však stále neprovedla kontrolu bezpečnostních služeb. Neonacistické skupiny využívají tiktokového algoritmu a snaží se získat nové přívržence. Kyrgyzská aktivistka odsouzená za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna. 

Řecko neprovedlo kontrolu bezpečnostních služeb v případě útoků spywarem Predator. Skandál se špionážním softwarem zahraniční výroby země řešila v roce 2022. Tehdy docházelo k odposlouchávání politiků, novinářů a soudců, ale i k vývozu podezřelého softwaru do diktátorských režimů. Kauza měla za následek rezignaci vysoce postavených vládních představitelů. Ukázalo se, že někteří lidé, do jejichž telefonů byl spyware Predator nasazen, byli odposloucháváni a sledováni také řeckou Národní zpravodajskou službou (EYP).

O dva roky později však stále není jasné, kdo z vlády byl za užití spywaru Predator odpovědný. Informoval o tom web Politico, který měl přístup i k třísetstránkové zprávě. V té náměstek nejvyššího státního zástupce Achilles Zisis tvrdí, že ze 116 telefonů, jež byly označeny jako cíle špionážního softwaru, bylo 28 telefonních čísel v době nasazení spywaru pod zákonným státním dohledem. Nejvyšší soud to však vyhodnotil jako „náhodu a oba způsoby sledování spolu nijak nesouvisí“. Státní služby ani úředníci tak prý nemohou být za užití špionážního softwaru odpovědní.

Státní zástupkyně Georgia Adeilini obvinila vedoucí pracovníky společností, jež spyware prodávaly, z přestupku a případ posléze odložila. Řecká opozice v reakci na to zpochybnila nezávislost justice v zemi a označila událost za „den hanby“ pro Řecko. Pokus požádat o nové parlamentní vyšetřování byl minulý pátek zablokován vládní většinou v parlamentu.

Přečtěte si

Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium

TikTok má problém s neonacisty. Jak píše web Wired, algoritmus TikToku prý podporuje šíření neonacistického obsahu, a extremistické organizace navíc tuto sociální síť využívají k náboru nových členů, které ponoukají k aktivitě. Podle nové zprávy Institutu pro strategický dialog (Institute for Strategic Dialogue, ISD) sdílejí neonacisté a zastánci nadřazenosti bílé rasy na TikToku propagandu spojenou s Adolfem Hitlerem a snaží se získat nové členy. Výzkumníci zjistili, že tiktokový algoritmus podporuje i proces zasílání obsahu novým uživatelům, protože extremistické komunity využívají k šíření svého poselství obrovské popularity TikToku mezi mladším publikem.

Podle zprávy ISD stovky extremistických účtů na TikToku otevřeně sdílejí videa popírající holocaust a oslavující Hitlera i nacistické Německo. Naznačují prý i to, že nacistická ideologie je řešením současných problémů, například s migrací. Mnoho účtů používá na svých profilových obrázcích nacistické symboly.

Přečtěte si

Z Ruska s láskou: Jak ruská propaganda prosakuje na český TikTok

Kyrgyzská aktivistka vězněná za příspěvky na Facebooku tvrdí, že byla falešně obviněna. Kanykei Aranova říká, že někdo vytvořil facebookový profil s jejím jménem a zveřejnil na něm protivládní příspěvky, které vedly k jejímu odsouzení. Kyrgyzská aktivistka byla odsouzena ke třem a půl roku vězení za příspěvky na Facebooku, jež podle úřadů „podněcovaly k nenávisti“ a vyzývaly k „násilnému převzetí moci”. Aranova však nic takového údajně nenapsala.

Represe novinářů a aktivistů v Kyrgyzstánu začaly poté, co se v roce 2021 stal prezidentem Sadyr Žaparov. V celosvětovém indexu svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, se Kyrgyzstán loni propadl o 50 míst, a to na 122. ze 180 zemí.

Represe zasáhly také jedenáct novinářů z kyrgyzského média Temirov Live. Žurnalisté byli na začátku letošního roku zatčeni na základě podobných obvinění, jako bylo vzneseno vůči Aranové. Nařčení z „podněcování masových nepokojů“ odmítli a jejich obhájce minulý měsíc uvedl, že případ je politicky motivovaný.

Přečtěte si

Novináři za mřížemi. Kyrgyzstán vstupuje do nové éry represí

Latinskoamerický obchod s orgány využívá migraci ve svůj prospěch, píše web InSight Crime. V Latinské Americe narůstá míra migrace i obchod s lidmi za účelem odebrání orgánů. Téměř vždy se prý jedná hlavně o ledviny, po nichž je vysoká poptávka způsobená rostoucím počtem onemocnění ledvin souvisejících s cukrovkou.

Podle Mezinárodní nadace pro diabetes (International Diabetes Foundation) se počet lidí s diabetem ve věku mezi 20 a 79 lety v Latinské Americe výrazně zvyšuje. Tomu však neodpovídá nabídka legálně dostupných ledvin, což vytváří stále delší čekací listiny i rostoucí černý trh s nelegálními transplantacemi. Ledvina oběti se může prodat za mnoho tisíc dolarů, přičemž oběť často dostane jen zlomek částky nebo nedostane zaplaceno vůbec, mnohdy je také nucena k tomu, aby rekrutovala další „dárce“.

Pokud je rozhodnutí jednotlivce prodat orgán ovlivněno podvodem, psychickým nátlakem nebo zneužitím bezbranného postavení, je jeho souhlas neplatný a tento člověk se stává obětí obchodování s lidmi, i když dostane peníze, zdůrazňuje Aimée Comrie, koordinátorka projektu OSN Global Action against Trafficking in Persons and the Smuggling of Migrants (GLO.ACT).

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: Spyware a „den hanby“ pro Řecko appeared first on investigace.cz.

Zvýšit podíl dětské práce na tabákových plantážích, nebo spíš utlačovat svobodu slova médií i jednotlivce? Můžeme se jen dohadovat, zdali si organizovaný zločin a mocní tohoto světa dali v minulém roce podobná předsevzetí. O tom, jak si zločinci pro změnu vedli ve státní správě, což vyneslo titul Osobnosti roku v kategorii kriminálních živlů konečně i ženě, informuje novoroční #zesvěta.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.

#1 Je libo tabák vyrobený dětskou rukou?

Snaha zabránit dětem v přístupu k cigaretám a alkoholu je v evropských zemích tak velká, že zákon přikazuje vyvěsit v sebemenší trafice či potravinách zprávu, že tyto výrobky lze prodávat jen osobám starším osmnácti let. Stejná praxe ovšem neplatí v jiných částech světa. Například čím více se blížíme k rovníku, tím je dětská práce v tabákových odvětvích častější. Podle odborníků tuto situaci zapříčiňují nízké výplaty, v některých zemích totiž dostávají zemědělci za sběr kilogramu tabáku jen dva dolary, a rodiče proto posílají do práce i své ratolesti, jako třeba v Zambii. Brazilské děti při tom zároveň pracují s hnojivy v Evropě zakázanými, a to bez jakékoli ochrany. V jednom z indonéských tabákových skladů dokonce postavili dětské hřiště. Podle výkonného ředitele neziskové organizace Emancipate Indonesia Margianty Surahmana Juhandy Dinaty děti v tomto odvětví pracují už od svých dvou let.

O podmínkách v sedmnácti zemích, kde dochází k dětské práci s tabákem, se dočtete na webu Follow The Money.

#2 Osobností roku v oblasti zločinu je poprvé žena

S úsvitem nového roku přichází i zhodnocení roku minulého. Vybraní novináři z OCCRP touto dobou proto tradičně volí Osobnost roku v oblasti organizovaného zločinu a korupce. Primát za letopočet 2022 obdržel letos již údajný nebožtík, ruský oligarcha, Putinův kuchař a vůdčí osobnost Vágnerovců Jevgenij Prigožin. Emancipace se však nezadržitelně prosazuje i v tomto odvětví, což potvrzuje právě udělený titul zločinecké osobnosti za rok 2023 guatemalské generální prokurátorce Maríi Consuelo Porras. Ta si jej vysloužila svým efektivním rozkládáním právního státu a aktivním bráněním výkonu spravedlnosti. Korupce se v Guatemale rozrostla jako plevel, jejž paní Porras štědře hnojila a bohatě zalévala tím, že dohlížela na rozsáhlé čistky v řadách prodemokratických státních úředníků. Ti buď skončili ve vězení, nebo před zatčením uprchli ze země. Prokurátorka Porras tak není jen první ženou na seznamu pochybných osobností, ale současně náležitě reprezentuje všechny zkorumpované byrokraty, kteří pouze „plní své povinnosti“ – a takto podkopávají demokratické hodnoty a drží u moci kleptokratické autokraty.

Více informací o tvrdé byrokratce a úřednici najdete na stránkách OCCRP.

Přečtěte si

Prigožin napojen na další společnost. Stopy vedou na Slovensko

#3 Záhada běloruského internetu

Svjatlana Cichanouská, stíhaná opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska při volbách v roce 2020, chtěla na Nový rok promluvit ke svým příznivcům skrz platformu YouTube. Několik minut před jejím projevem ale internet v Bělorusku nevysvětlitelně přestal fungovat. S technickými obstrukcemi se ovšem setkal nejen YouTube, haprovalo i celé internetové připojení. Z jakéhosi záhadného důvodu mohli občané Běloruska projev shlédnout pouze přes VPN (z anglického virtual private network), jenž slouží k ochraně IP adres uživatele a k maskování jeho lokace. Jistě se jednalo pouze o nešťastnou shodu okolností. Zarputilý vyznavač Platónovy Ústavy i liberálního odkazu dalších myslitelů, jakými byli John Locke, Montesquieu či Karl Popper, jejichž díla má běloruský prezident Lukašenko určitě v malíčku, by jakýkoli zásah do svobody projevu přece nedopustil. 

Jak na výpadek internetu reagovali běloruští občané se dočtete na běloruských webových stránkách Zerkalo.io.

#4 Řecká vláda versus veřejná kritika

Není to tak dávno, co řecké médium Documento popsalo, jak tamní vláda špehovala ministry, soudce, státní zástupce a další subjekty za pomoci programu Predator. Jelikož již staří Řekové věděli, že nejlepší obranou je útok, asi nepřekvapí, že se Documento momentálně potýká s obviněními vznesenými právě vládou. Podle kabinetu poskytla tato mediální skupina svým reklamním partnerům, mezi nimiž byla například společnost Coca-Cola, řecké univerzity nebo ministerstva, neadekvátní slevy, čímž měla získat nelegální peníze. Na základě tohoto tvrzení má Documento proto zaplatit pokutu v přepočtu více než 7,3 milionu korun. Médium se brání tím, že žádné nelegální finance neobdrželo. Společnost navíc předložila k daňové kontrole potřebné dokumenty a faktury, čímž se prokázalo, že slevy jsou obvyklou obchodní praktikou.

Další informace o tom, co konfliktu Documenta a řecké vlády předcházelo, se dočtete na stránkách OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

The post #zesvěta: Ženská repre ve zločinu appeared first on investigace.cz.

Vlády některých evropských zemí zneužily spyware proti novinářům a opozičníkům. Technologie, jako je třeba Pegasus, přitom v EU představuje ohrožení demokracie a svobody projevu. Mezi zeměmi, jež obchod se špionážními technologiemi umožňují, je i Česko. Tvrdí to text pracovní verze zprávy, kterou minulý týden představil výbor Evropského parlamentu. Dokument připravila nizozemská europoslankyně Sophia in ’t Veld. V textu současně kritizuje pasivitu unijních institucí i členských států.

Na začátku listopadu řecký premiér Kyriakos Mitsotakis informoval veřejnost, že jeho země hodlá zakázat prodej spywaru. Krok přišel poté, co byla tamní vláda obviněna ze sledování opozice a novinářů. Podle řeckých novin Documento mělo přes 30 lidí, mimo jiné i členové vlády či příbuzní politiků, ve svých telefonech stopy po spywaru Predator. Mitsotakis přiznal, že řecká zpravodajská služba špehovala loni vůdce opozice, údajně ale šlo o klasické odposlechové zařízení a vláda podle něj Predator nevlastní.

Predator je druhý nejznámější spyware hned po Pegasu od izraelské společnosti NSO Group, přičemž jde o jeho levnější alternativu. Výrobci tvrdí, že nástroj je určen k boji proti zločinu. Projekt Pegasus ale odhalil, že vlády po celém světě zneužívaly adekvátní špionážní zařízení, údajně rovněž určené výhradně k boji s kriminalitou, ke sledování opozice, novinářů a aktivistů.

A tak se do Atén vydal Vyšetřovací výbor pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus (PEGA). Řecko je jednou ze zemí, kde je situace závažná. Podle členky PEGA Sophie in ’t Veld vše naznačuje, že tu byl spyware užíván systematicky jako součást politické strategie.

Detaily o spywaru v EU představila Sophia in ’t Veld v pracovní verzi zprávy PEGA. Dokument o téměř 160 stranách podrobně popisuje zneužití technologie v přibližně 17 evropských státech. Text zhodnocuje, jak některé vlády opakovaně využívají národní bezpečnost jako záminku ke sledování soukromí občanů. Podle zprávy je v tomto směru nejzávažnější situace v Maďarsku, Polsku, Řecku a ve Španělsku.

Navrhovaná verze dokumentu ještě nebyla projednána s ostatními členy výboru a nadto není zcela kompletní. Předseda výboru PEGA Jeroen Lenaers upozornil, že návrh nemá být vnímán jako závěr či stanovisko komise jako celku. Závěrečná zpráva bude dokončena příští rok.

Přečtěte si

Rok po projektu Pegasus. Špionážní systém se ve světě používá dál

Sophia in ’t Veld přesto už teď označuje rozsah špehování v Unii za „evropský Watergate“, který zdaleka přesahuje původní špionážní aféru ze sídla americké demokratické strany. „Zatímco Putin vede válku se svobodným světem, naše demokracie je napadána zevnitř… Jde to daleko za hranice pouhého příležitostného odposlouchávání politických protivníků vládami.“

Znepokojivé výsledky

Výbor PEGA prošetřoval situaci v členských zemích EU několik měsíců. Výsledky jsou podle pracovní verze zprávy šokující a měly by „znepokojit každého občana“, píše v textu europoslankyně in ’t Veld.

Rozpracovaná verze viní země EU z toho, že se navzájem kryjí při vyšetřování a že jejich chování odpovídá dodržování zásad omerty, což je označení pro mlčenlivost, převzaté ze slangu italské mafie. Evropské státy podle zprávy celou záležitost zametají pod koberec a ignorují, že jde o „obrovské hrozby pro demokracii“.

Vyšetřující tým výboru se musel spoléhat na veřejně dostupné údaje a informace od novinářů či investigativců. Vlády zemí EU se ke spolupráci moc neměly. In ’t Veld přímo obvinila členské země z neochoty při vyšetřování kooperovat.

„Pokud jde o obranu toho nejdůležitějšího, tedy demokracie a svobody, Evropa je slabá a impotentní,“ vyjádřila se nizozemská politička. V rozhovoru pro Politico pak řekla, že podle ní mají všechny členské státy spyware k dispozici, ať už to přiznávají, či nikoli. Státy prý špehovací software získávají leckdy pomocí prostředníků, aby za sebou nezanechaly stopu.

Mnoho evropských zemí má navíc v celosvětovém obchodu se spywarem ústřední postavení. Kypr a Bulharsko jsou exportními centry a výrobci této technologie mají své zastoupení v několika členských státech. „Prodejci spywaru sídlící v EU těží z vnitřního trhu, volného pohybu a pověsti o slušnosti a spolehlivosti Evropské unie,“ dodává europoslankyně.

Přečtěte si

Pegasus mohl ovlivnit parlamentní volby v Polsku

Problém se týká i voleb a rozhodování na unijní úrovni. „Manipulace s volbami pomocí spywaru přímo ovlivňuje složení unijních institucí i politickou rovnováhu ve správních orgánech EU,“ uvádí návrh zprávy. Čtyři nebo pět vlád obviněných ze zneužívání spywaru totiž zastupují téměř čtvrtinu populace Evropské unie, takže mají v Radě EU značnou váhu. Terčem spywaru navíc bylo i několik členů Evropského parlamentu a Evropské komise.

Zneužívání národní bezpečnosti

Unijní autority zneužití této technologie odsoudily, avšak argumentovaly, že špehování je záležitost spadající pod bezpečnostní úřady jednotlivých členských zemí.

Návrh zprávy podle novinářů z Euronews popisuje Evropu jako kontinent, který vytváří prostředí atraktivní pro užití spywaru. Zároveň nemá vhodné prostředky k ochraně demokratických institucí před hrozbou zevnitř. K tomu přispívá i Evropská komise svým nedostatečným jednáním. „Komise je velmi odhodlaná bojovat proti útokům na demokracii zvenku… Jenže když hrozbou není nějaký vzdálený cizinec, ale vlády členských států, komise najednou rozhodne, že obrana evropské demokracie už není evropskou záležitostí, nýbrž záležitostí jednotlivých zemí,“ upozornila Sophia in ’t Veld.

V dokumentu rovněž stojí, že spyware je součástí širšího systému, v němž leckdy probíhá nelegitimní špehování, založené jen na chabém zdůvodnění a neefektivním dohledu. Užití spywaru je často obhajované národní bezpečností. Jde ale o dokola opakovaný argument, sloužící k tomu, aby se příslušné instituce vyhnuly odpovědnosti.

„Upřímně řečeno, pojem ‚národní bezpečnost‘ je zneužíván… Jakmile je totiž uplatněna národní bezpečnost, transparentnost přestává platit stejně jako občanská práva. Je to v podstatě oblast bez zákonů,“ píše autorka návrhu a dodává, že je nutné vytvořit obecnou evropskou definici národní bezpečnosti, jež určí jasnou oblast, kdy a jak lze spyware používat.

Pasivita uvnitř EU

Sophia in ’t Veld ve svém textu opakovaně kritizuje i pasivitu evropských institucí ve srovnání s USA, přestože užití spywaru porušuje hned několik evropských zákonů, včetně GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Například americký prezident Joe Biden po zjištěních z projektu Pegasus okamžitě zasáhl a zařadil NSO Group na černou listinu, což mimo jiné znamená, že zakázal americkým společnostem s izraelskou firmou obchodovat. Evropská komise mezitím jedná spíš nedostatečně, tvrdí návrh zprávy. V kontrastu s USA stojí i pasivita představitelů unijních institucí a jejich bagatelizování celé situace.

„Zatímco USA dokázaly vyřešit skandál Watergate v rámci svých federálních struktur, EU postrádá pravomoci k vyšetřování, stíhání, nebo dokonce zavádění pravidel a norem. A národní vlády tento status quo rády udržují. Záměrně udržují Evropu slabou a bezmocnou,“ uzavírá autorka.

Bulharsko, Irsko a Česko jsou pak přímo popisované jako země, jež obchodování v Evropě představitelům spywarového průmyslu usnadňují.

Špehování ve V4

Při čtení zprávy se ostatně celý region Visegrádské skupiny ukazuje jako velmi problematický. V Polsku a Maďarsku má být spyware dokonce „nedílnou součástí“ systému „kontroly a utlačování občanů“.

Polsko zaujímá nejdelší část zprávy — 18 z celkových 159 stránek. Europoslankyně In ’t Veld totiž dospěla k závěru, že užitím spywaru mohly být ovlivněny výsledky polských voleb do národního i Evropského parlamentu.

Přečtěte si

Kauza Pegasus: Bezpečnostní konferenci v Praze sponzoruje tvůrce špehovacího softwaru

Návrh zprávy PEGA zmiňuje rovněž Česko, a to hned v úvodní části. Praha je tu přiblížena jako hostitel evropské verze veletrhu spywarového průmyslu ISS World, přezdívaného „Wiretappers Ball“, tedy „Ples odposlouchávačů“. Při této události se scházejí tisíce lidí z oboru, policisté, hackeři i podnikatelé, a nakupují nejnovější technologie. Veletrh ISS World je sponzorován vojenskými dodavateli a dalšími specializovanými organizacemi, největším sponzorem je pak dokonce samotná NSO Group.

Setkání špiček spywarového průmyslu se koná na různých místech všude po světě. Evropská odnož pořádaná v Praze je ale mnohem větší než ostatní podobné události, a to i díky počtu přítomných analytiků z oblasti zpravodajských služeb a vnitřní bezpečnosti.

Útok na evropskou demokracii

Co si tedy počít s Evropskou unií, která nad špehováním svých občanů zavírá oči? Pracovní verze zprávy výboru PEGA navrhuje okamžité moratorium na používání spyware napříč Unií, dokud členské státy nebudou schopné splnit přísné podmínky garantující, že technologie nebude zneužívána. Každá země by také měla zavést jasná pravidla pro aplikování špehovacího softwaru, a než si tuto technologii nakoupí, měla by splnit několik kritérií, jako je například seznam zločinů, proti kterým spyware nasadí. Doporučuje se i prošetření konkrétní situace Evropskou komisí a Europolem.

Chloé Berthélémy z nevládní organizace European Digital Rights (EDRi) se ale domnívá, že zavedení evropského moratoria na spyware není příliš pravděpodobné. Bude prý velmi záležet na dobré vůli členských států a na tom, do jaké míry se rozhodnou s institucemi EU kooperovat.

https://twitter.com/europarlAV/status/1589937535911796737

Jak už bylo řečeno, návrh dokumentu není finální a bude ještě projednán mezi členy PEGA. Předseda výboru Jeroen Lenaers se od zprávy částečně distancoval, samotná autorka in ’t Veld prohlásila, že jde o první navrhovanou verzi, jež nemá být vnímána jako skupinové rozhodnutí výboru. Finální zpráva též nebude právně zavazující.

Evropská komise odmítla prohlášení, že nedostatečně chrání demokracii. „Komise vždy jasně říkala, že jakýkoli pokus národních bezpečnostních služeb získat data občanů, pokud se potvrdí, je neakceptovatelný. Členské státy musí dohlížet na své bezpečnostní služby a kontrolovat je, aby zajistily, že plně respektují základní práva,“ vyjádřil se mluvčí komise.

Komise momentálně navrhuje zákon, jenž by měl před spywarem, jako je Pegasus či Predator, chránit aspoň novináře. Tento zákon by zakazoval užití spywaru proti novinářům i zásahy státu do chodu redakce. Opatření přichází podle webu Euractiv v době, kdy se snižuje důvěra v média a roste množství hrozeb, či přímo útoků vůči evropským novinářům. Během poslední dekády byli zabiti slovenský novinář Ján Kuciak, Daphne Caruana Galizia z Malty nebo Giorgos Karaivaz z Řecka.

„Evropa není vůči autoritářským nebo kleptokratickým tendencím o nic méně imunní než kterákoli jiná část světa,“ upozorňuje Sophia in ’t Veld a dodává, že EU jako politická unie potřebuje pevné demokratické základy, jinak se rozpadne. „Skandál se spywarem je útok na evropskou demokracii, nikoli pouze národní záležitost.“

The post Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU appeared first on investigace.cz.