Po převzetí moci nad Myanmarem v roce 2021 začala vojenská junta brutálně zasahovat proti opozici. Západní svět na ni uvalil sankce postihující mimo jiné obchod s teakovým dřevem. Jenže některé firmy teak od podniků spojených s juntou i přesto nadále nakupují. Novináři z několika médií v čele s International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) v aktuální sérii článků odhalují, jak západní podniky sankce s vidinou zisku obcházejí. Přispívají tak nepřímo na aktivity myanmarské vojenské vlády a k porušování lidských práv i ničení přírody. Sankcionované dřevo putovalo do EU i přes Česko.

V džunglích Myanmaru roste drahé teakové dřevo. Jde o pevný materiál odolný vůči vlhkosti a využívaný na výrobu luxusního nábytku, teras a palub u drahých jachet. Metr čtvereční teakového obkladu stojí i tisíc eur. V jachtařském průmyslu je po této komoditě velká poptávka.

Tomuto materiálu se někdy přezdívá „krvavý teak“. Obchod s ním totiž financuje aktivity vojenské junty v Myanmaru. Vinou její brutální vlády v zemi převládá chaos a násilí a opakovaně dochází k porušování lidských práv. Teak se tu navíc těží i nelegálně, což způsobuje masivní odlesňování a ničení přírody. Za rok 2022 myanmarská vláda vydělala na vývozu dřeva více než 106 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun).

The upshot: a brutal military regime raises cash through dealings with Myanmar teak traders, and Western firms continue to market themselves as “sustainable” while selling high-end furniture and yachts made with Myanmar teak. (6/8) pic.twitter.com/tN80jP97qR

— ICIJ (@ICIJorg) March 2, 2023

Krvavý obchod s teakem odhalila série článků s názvem Deforestation Inc. Práce několika desítek novinářů vychází z uniklých dokumentů myanmarské daňové agentury, veřejně dostupných informací i rozhovorů s obchodníky a týká se až 27 různých firem z celého světa.

Sankce, které nic neznamenají

Vojenská junta převzala moc nad Myanmarem v únoru 2021. V reakci na vojenský převrat uvalily Spojené státy americké i Evropská unie sankce na firmu Myanmar Timber Enterprise (MTE). Společnost, jež je většinově vlastněná státem, má v zemi monopol na produkci dřeva a obchod s ním. Americké ministerstvo financí označilo MTE jako klíčový zdroj peněz myanmarského režimu.

Nezákonná těžba a obchod s myanmarským teakem se ale řešily už před deseti lety. Od roku 2013 je v platnosti nařízení Evropské unie (EU Timber Regulation) zakazující dovoz nezákonně vytěženého dřeva. O čtyři roky později začaly některé evropské úřady omezovat dovoz dřeva z Myanmaru, neboť podle unijních expertů se nedá spolehlivě zjistit, zda byl teak vytěžen skutečně legálně.

Tato opatření ale západní firmy v dalším nakupování myanmarského teaku nezastavila. K obchodům využívaly zprostředkovatelské podniky, dceřiné firmy nebo myanmarské společnosti napojené na MTE. Některé z těchto dřevařských firem se přitom prezentují jako udržitelné, etické a ekologické.

Jde mimo jiné například o americký podnik J. Gibson McIlvain z Marylandu, který dřevo prodává i do Bílého domu. Od poloviny roku 2021 společnost nakoupila nejméně 39 tun teakových hranolů od firmy Win Enterprise, jež má být napojená na MTE.

Přečtěte si

Sankce proti pučistům

Státy jako Německo či Belgie už přímý dovoz teaku z Myanmaru ukončily. Toto dřevo se ale stále dováží do Chorvatska či Řecka a na území EU se dostává i přes Itálii. Dodavatelé přitom zatajují původ dřeva či datum jeho těžby. Společnost Comilegno Srl. například mezi dubnem a zářím 2021 dovezla do Itálie teak v hodnotě 665 tisíc eur (asi 16,8 milionu korun). Claudio Marrucci z italské lesní správy řekl novinářům, že jeho země přistupuje k obchodu s teakem shovívavě proto, že jde o zásadní část italského lodního průmyslu. Ten má mít hodnotu až 2,8 miliard eur (asi 68 miliard korun).

Teak z Myanmaru dováží také Indie, Japonsko, Nový Zéland či Turecko. A do příběhu o krvavém teaku je zapletena i Česká republika.

Česká stopa

Přes Česko mělo před lety putovat teakové dřevo na stavbu nizozemských superjachet. Nizozemec Roelof Dirk Brouwer dovážel myanmarský teak pro luxusní plavidla více než 10 let. Podnikal společně se svými obchodními partnery Arthurem van der Veenem a Ennem P., ředitelem společnosti DMPT (Dutch Marine Plywood & Timber). Trio obchodníků importovalo teak pro nizozemskou firmu Oceanco, jež stavěla jachty i pro americké celebrity, třeba režiséra Stevena Spielberga.

V roce 2015 Brouwera vyšetřoval Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží (NVWA) kvůli podezření, že dováží nelegálně těžené dřevo. Byznysmen dostal varování a pokutu. O tři roky později pak přesunul své podnikání do Česka. Zatímco v Nizozemsku by dodavatelům za ilegální dřevo hrozilo i několik let vězení, v Česku se takový import trestá zabavením zboží či správní pokutou.

V říjnu 2019 putovala právě přes Česko velká dodávka teaku z Myanmaru. Přepravní kontejnery prošly tuzemským celním řízením, a tím se vzácné dřevo dostalo na území Evropské unie. Celníci podle novinářů nejdříve několik kontejnerů zadrželi, nakonec je ale pustili dál. Dřevo přepravovala česká společnost Fairwind, kterou si Arthur van der Veen založil speciálně na obchodování s touto surovinou. Jeho společnost podle veřejně dostupných informací stále existuje a má sídlo v Brodu nad Dyjí. Nizozemci v Česku patří také firmy BROD INVESTMENT, s.r.o., nebo KOPEČNÁ INVESTMENT, s.r.o.

V prosinci 2019 ale na Brouwera a jeho společníky zaklekly nizozemské úřady. Musel jim předat mobil a další průkazné materiály, následovala i policejní razie u van der Veena v Česku. Došlo k zabavení více než 65 tisíc kilogramů teaku, přičemž s nizozemskou policií spolupracovaly i české úřady. Na konci minulého roku byli Brouwer a van der Veen v Nizozemsku odsouzeni k veřejně prospěšným pracím, ale odvolali se. Enno P. byl zproštěn obžaloby.

Polské úřady zavírají oči

Sousední Polsko je hned po Itálii druhým největším dovozcem teaku do EU. Novináři z webu FRONTSTORY.PL přinesli důkazy o tom, že teak sem putoval i po zavedení sankcí v roce 2021. V roce 2022 šlo o dřevo v hodnotě 1,78 milionu eur (přes 43 milionů korun). Polské úřady v tom prý problém nevidí a podle novinářů nad obchodem se vzácným dřevem zavírají oči.

Přečtěte si

Myanmar: Ztracené právo na soukromí

Společnost JAF Poland spadající pod rakouskou JAF-Group AG v Polsku působí už dlouhá léta. V roce 2022 němečtí celníci informovali polské úřady o tom, že do země má být přivezen teak z Myanmaru. Následovala řada kontrol polského Zemského inspektorátu ochrany životního prostředí (WIOS). Inspekce prý pokračuje dodnes.

Mluvčí z JAF-Group AG, Gesa Hoffmann, přiznala, že v únoru 2022 v důsledku chyby nakoupila dceřiná JAF Poland teak z Myanmaru pokácený před zavedením sankcí. V Polsku nejde o jediný případ, podle novinářů tu figurovalo více firem dovážejících myanmarské dřevo.

Příliš vysoká cena za jachtu

Kromě toho, že výnosy z prodeje teaku financují aktivity vojenské junty, má navíc těžba dřeva devastující vliv na myanmarské lesy. Podle organizace Global Forest Watch ztratila země od roku 2001 stromový porost o ploše velikosti Švýcarska. Současně se v oblastech, kde se teak těží, také rapidně zhoršuje kvalita lesů.

Situaci měl vyřešit systém udělování certifikací. Šlo o snahu kontrolovat obchodování a zároveň zajistit, aby produkty dřevařského průmyslu nebyly spojené s odlesňováním, nelegální těžbou dřeva či porušováním lidských práv. Mezinárodní certifikační organizace ale výrobky samy neověřují, pouze k tomu akreditují externí auditorské firmy kontrolující postupy lesnických a dřevařských společností. Projekt Deforestation Inc. ovšem nastiňuje, že tento systém nefunguje příliš dobře.

Myanmar's forests are under threat from the lucrative trade of valuable wood. An investigation conducted with @ICIJorg has revealed how despite sanctions, teak is flooding Europe. pic.twitter.com/tSIil2K61T

— DW Global Ideas & Environment (@dw_environment) March 4, 2023

Zjištění novinářů naznačují, že více než 10 prodejců teaku má sice certifikát, ale dřevo přitom nakupují od myanmarských dodavatelů. Objevují se proto spekulace o zneužívání certifikace. Experti z Evropské unie navíc prohlásili veškeré certifikáty myanmarského teaku za neplatné kvůli nespolehlivému vedení dokumentace na straně Myanmaru. Nedá se totiž spolehlivě zjistit, zda byl tamní teak získán legálně či před zavedením sankcí.

Podle webu německého veřejnoprávního média Deutsche Welle bylo od vojenského převratu v roce 2021 dovezeno na území EU z Myanmaru dřevo v hodnotě téměř 45 milionů eur (přes miliardu korun).

„Žádná jachta ani dřevěné lehátko nemohou ospravedlnit fatální dopad tohoto obchodu na životy obyvatel Myanmaru a ničení tamních lesů,“ řekl mluvčí organizace Justice for Myanmar, Yadanur Maung.

Letos v lednu se v médiích objevila zpráva o tom, že americký podnikatel a ředitel obchodního řetězce Amazon Jeff Bezos pojmenoval svou luxusní jachtu Koru, což v maorštině znamená „nový začátek“. Bezos tvrdí, že je oddán ochraně životního prostředí, a založil dokonce fond na boj proti změně klimatu. Svou jachtu vybavil technologií na získávání energie z mořských vln. Není sice zcela jasné, zda má jeho loď palubu z myanmarského teaku, avšak společností, jež Bezosovu superjachtu vyráběla, je zmíněná nizozemská Oceanco.

Autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia

The post Krvavé dřevo od vojenské junty. Západní firmy kupovaly teak z Myanmaru sankcím navzdory appeared first on investigace.cz.

Mezivolební týden je skoro za námi a my přinášíme světové novinky, které Vás na chvíli vyvedou z bludiště prezidentské kampaně. V Chorvatsku zmizela loď, kterou evidentně ukradli její vlastní majitelé. Západ se angažuje v myanmarských zvěrstvech a Čína stupňuje nátlak a výhrůžky vůči Tchaj-wanu, který už do záloh armády povolává i ženy. Třešničkou na dortu pak může být vyhlášení tyrana roku. Tak pojďme na to! 

#1 Jak ukrást vlastní loď? 

Z chorvatského přístavu Betina se vypařila 35 metrů dlouhá jachta Irina Vu, která patří ruským oligarchům a Putinovým kamarádům, Ališeru Usmanovovi a jeho ženě Irině. Kvůli ruské agresi je Irina Vu pod sankcemi EU, Velké Británie a USA, což ji z přístavu zakazuje vyplout. Navzdory tomu jachta z Betiny 6. října večer bez problémů vyplula a o tři dny později byla lokalizována v tureckém přístavu Didim. Podle vysoce postavených zdrojů se tak údajně stalo proto, že chorvatská policie neměla žádné informace o tom, že odplutí jachty je zakázáno. Tím pádem mohla pohraniční stráž manželům majitelům na jejich romantické plavbě při měsíčku ještě zamávat. Chorvatské úřady se o říjnovém zmizení dozvěděly až tento týden a společně s mezinárodními agenturami „krádež“ vyšetřují, přičemž s vysokou pravděpodobností disponují jmény všech lodních pasažérů z oné osudné noci. 

Všechny podrobnosti se můžete dočíst na webu JutarnjiLIST.

Přečtěte si

Letadla ruských oligarchů létají dál navzdory sankcím

#2 Krev barmských obyvatel na rukách Západu

Globální společnosti z Evropy, Asie a Severní Ameriky dodávají Myanmaru materiál, z něhož se vyrábějí zbraně pro vojenskou juntu. Díky zprávě Zvláštního vyšetřovacího sboru pro Myanmar víme, že stroje, suroviny a technologie dodávají firmy se sídlem v Německu, Francii, Rakousku a USA. Armáda násilně ovládla Myanmar v únoru 2021, od té doby zabila už téměř 3 000 lidí a 18 000 jich zadržela. Vojenská junta, která tam vypaluje vesnice a mučí i děti, čelí vyšetřování za genocidu Mezinárodním soudním dvorem v Haagu. 

Jaké další státy dodávají do Myanmaru své prostředky a co na to říkají nejen evropské země, se dozvíte v článku The Guardian. 

#3 Tchajwanské ženy v zeleném

Tchaj-wan poprvé umožní ženám dobrovolně vstoupit do výcviku záložních vojenských sil. K plánům na tento krok dospěla tchajwanská armáda, a to kvůli neustále se zvyšujícímu nátlaku ze strany Číny. Podle CIA World Factbook má Tchaj-wan 170 000 vojenských příslušníků, přičemž ročně vycvičí až 120 000 mužů do zálohy. Služba v armádě nebo v záložních silách je povinná pro všechny muže od 18 do 36 let. Ženy již od roku 2021 tvoří 15 % tchajwanské armády, zatím ale převážně sloužily na nebojových postech. 

Originální zprávu si můžete přečíst na webu CNN. 

#4 Výsledky Tyrana roku 2022

A na závěr slíbené výsledky dalšího ročníku ankety Tyran roku. Vyhlášení vítěze se překvapivě nekonalo v divadle Karlín a večerem ani neprovázel moderátor Libor Bouček. Nevadí. Každopádně první místo bere Mexiko, tyranem roku 2022 se totiž stal Andrés Manuel López Obrador, hlava státu, v němž bylo loni zabito 11 novinářů. Na světě přitom loni bylo zavražděno celkem 57 novinářů. V zemi jsou na denním pořádku také únosy, přepadení a zatýkání. López Obrador je rovněž věrným stoupencem mexické armády a neméně oddaným příznivcem Donalda Trumpa. Deník Forbes ho označil za katastrofu v oblasti lidských práv. 

O existenčních i pracovních podmínkách mexických novinářů a také o dalších finalistech Tyrana roku píše britský časopis Index of cenzorship.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Záhada na Jadranu appeared first on investigace.cz.

V Myanmaru vládla desítky let armáda, než se v roce 2011 podařilo v zemi nastolit demokracii. Ta ale nevydržela dlouho. Po posledních volbách, v nichž demokratická strana získala téměř 80 % hlasů, moc opět převzala vojenská junta. Armáda zpochybnila výsledek voleb, zatkla státní poradkyni Aun Schan Su Ťij spolu s prezidentem země Winem Myinem a další politické představitele. Během protestů zabila stovky lidí a pozavírala desítky novinářů. V posledních týdnech ale nadnárodní společnosti i státy projevují svůj nesouhlas s postupem armády a na Myanmar uvalují ekonomické sankce, aby svými obchodními aktivitami nepodporovaly vojenský režim. 

Únorový převrat vyvolal v zemi, která před nastolením demokratického režimu v roce 2011 prožila téměř 50 let vlády represivních vojenských režimů, záchvěv strachu. Zatýkání Aun Schan Su Ťij a dalších politiků totiž připomínalo dny, o nichž si mnozí myanmarští občané mysleli, že jsou definitivně pryč. 

Matka národa 

Navzdory drtivému vítězství Aun Schan Su Ťij ve volbách v roce 2015 jí myanmarská ústava neumožnila stát se prezidentkou, poněvadž její děti jsou státními příslušníky jiné země. Oficiální titul pětasedmdesátileté Su Ťij je státní poradkyně. Do vojenského převratu v únoru 2021 byl jejím blízkým spolupracovníkem prezident Win Myin. Ve skutečnosti to však byla ona, kdo byl považován za hlavu státu. 

Su Ťij je dcerou hrdiny boje za nezávislost Myanmaru, generála Aun Schana, jenž byl zavražděn těsně předtím, než tehdejší Barma získala v roce 1948 nezávislost na britském koloniálním impériu.

Později studovala v Oxfordu a poté žila se svým britským manželem v Japonsku a v Bhútánu. Následně se usadili ve Velké Británii, kde vychovávala své dvě děti. 

Když se v roce 1988 vrátila do Rangúnu, aby se postarala o svou nemocnou matku, Myanmarem právě zmítaly velké politické otřesy. Tisíce studentů, úředníků a mnichů tenkrát vyšly do ulic a požadovaly demokratické reformy.

„Jako dcera svého otce nemůžu zůstat lhostejná ke všemu, co se děje,“ veřejně prohlásila v Rangúnu 26. srpna 1988 a postavila se do čela povstání proti tehdejšímu diktátorovi, generálu Ne Winovi. 

Organizovala pak shromáždění a cestovala po zemi, kde vyzývala k pokojným demokratickým reformám a svobodným volbám.

Demonstrace však byly brutálně potlačeny armádou a 18. září 1988 se vojáci pučem chopili moci. Následující rok byla Su Ťij umístěna do domácího vězení. V období 1989 až 2010 strávila v domácím vězení téměř 15 let. V mezinárodním měřítku byla oslavována jako maják demokracie a v roce 1991 obdržela Nobelovu cenu za mír.

Její mezinárodní pověst ale vážně utrpěla po zásahu armády v roce 2017 proti převážně muslimské menšině Rohingů. Bývalí příznivci Su Ťij obviňovali, že odmítá odsoudit armádu a uznat svědectví o zločinech vojáků. Nadále ale zůstává velmi oblíbená u buddhistické většiny v zemi, která s Rohingy příliš nesoucítí.

Myanmar nyní čelí žalobě u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), jenž zemi obviňuje z genocidy a vyšetřuje ze zločinů proti lidskosti.

Návrat vojenského režimu

V roce 2020 její strana NLD (National League for Democracy) ve volbách opět získala drtivou většinu ještě s větším počtem hlasů než v roce 2015.

V zákulisí si však junta i navzdory demokratickým volbám udržovala poměrně pevnou kontrolu nad Myanmarem díky ústavě, která vojákům zaručuje čtvrtinu všech křesel v parlamentu a kontrolu nad nejmocnějšími ministerstvy v zemi.

Neustále mocná armáda tak výsledky voleb zpochybnila s tím, že došlo k volebnímu podvodu. V den, kdy měl poprvé zasednout parlament, byla Su Ťij spolu s mnoha dalšími politickými představiteli zatčena. Armáda poté vyhlásila výjimečný stav a převzala veškerou moc do svých rukou. 

Su Ťij byla později obviněna z nelegálního dovozu komunikačních zařízení. Policie uvedla, že v jejím domově bylo nalezeno sedm vysílaček, které neměla oprávnění vlastnit. Za to může být odsouzena až na 14 let. 

Jak uvádí Myanmar Now, armáda dosud zabila stovky lidí, kteří demonstrovali proti převratu, a tisíce dalších zatkla. Stále častěji jsou popisovány případy bití a mučení. Podle odhadů AAPP Burma (Assistance Association for Political Prisoners) junta zavraždila nejméně 841 lidí, včetně desítek dětí.

„Pokud povstání proti novému režimu neuspěje, což by se mohlo stát, budoucnost vypadá bezútěšně,“ uvedl pro OCCRP Joshua Carroll, redaktor společnosti Myanmar Now. „Režim má zjevně v úmyslu zničit nezávislá média, provádět zpravodajství v Myanmaru se již stalo velmi nebezpečným.“

Jeho slova potvrzují desítky novinářů zatčených z důvodu údajného šíření strachu, falešných zpráv a agitace vládních zaměstnanců. Pouze část z nich nakonec propustili. Podle nedávných změn zákona hrozí těm, co zůstali za mřížemi, tříletý trest odnětí svobody.

https://www.investigace.cz/rusko-podivne-policejni-spiknuti/

Obchod s konfliktním dřevem 

Za únorovým pučem ale nebyla pouze snaha armády potlačit demokratický vývoj v Myanmaru. Zpráva Agentury pro vyšetřování životního prostředí (EIA) uvádí, že vojenská junta si hodlá „namastit kapsu“ prodejem tisíců tun nelegálního dřeva na mezinárodních trzích.

Během posledního funkčního období legitimní myanmarské vlády totiž stát podnikl kroky v boji proti nelegální těžbě dřeva a zabavil ho přibližně 200 000 tun, o čemž již dříve informovala EIA. Toto množství nyní půjde do aukce myanmarského státního dřevařského monopolu (MTE). 

Podle EIA přitom podnik provozuje „neprůhledný“ aukční systém, v němž mezinárodní obchodníci musí nejprve složit nevratnou zálohu ve výši 10 000 USD a teprve poté mohou nabízet  cenu.

Nelegální obchod s dřevem připravil Myanmar, jednu z nejchudších asijských zemí, o miliony dolarů na daních, což je ironické vzhledem k tomu, že myanmarské teakové dřevo, takzvaný „král tvrdého dřeva“, se používá především pro trh s luxusními jachtami, na jejichž palubách mohou relaxovat nejbohatší lidé světa. Myanmarský dřevařský sektor navíc léta ničí tamní lesy neúnosným tempem těžby: dokument EIA tvrdí, že v letech 2001 až 2019 ubyla plocha zhruba o velikosti Finska a Slovenska. Poptávka po teakovém dřevu je hnací silou tohoto odlesňování, přičemž nelegální těžba a pašování zásobují mezinárodní trhy. Podle EIA se již v minulosti armáda výrazně obohatila na byznysu s dřevem a je připravená v tom pokračovat.

Oproti dřívějším letům je ale situace přece jen odlišná, neboť vůči Myanmaru byly zavedeny přísnější sankce. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí uvalil minulý týden sankce na ministra myanmarského ministerstva přírodních zdrojů, životního prostředí a ochrany přírody (MONREC) Khina Maung Yi, který podle EIA „přímo profitoval“ z prodeje přírodních zdrojů země.

„Jedná se o konfliktní a v mnoha ohledech nezákonně získané dřevo. Snaha o jeho nákup a dovoz z Myanmaru by neznamenala nic jiného než holé vydělávání na bídě a utrpení této země,“ uvedl Doherty, vedoucí EIA Forests, a vyzval Evropskou unii i Spojené království Velké Británie, aby následovaly USA a Kanadu a uvalily na obchod s myanmarským dřevem sankce.

Financování převratu se stává složitějším

Ve směru citelných finančních postihů podnikly důležité kroky i francouzská ropná a plynárenská skupina Total a americká energetická společnost Chevron. Minulý týden pozastavily některé platby ze společného podniku na těžbu plynu, které by se dostaly k myanmarské juntě. Oba energetičtí giganti si tak vysloužili pochvalu od demokratických aktivistů za první významnou snahu omezit finanční zdroje myanmarské armády. Informovala o tom agentura Reuters. 

Na druhou stranu se však nejednalo o spontánní rozhodnutí – obě mezinárodní společnosti se dostaly pod tlak skupin na ochranu demokracie a civilní vlády Myanmaru. 

Společnost Total tak ve svém prohlášení uvedla, že „odsuzuje násilí a porušování lidských práv, k nimž v Myanmaru dochází, a znovu potvrzuje, že bude dodržovat veškerá rozhodnutí, která mohou být přijata příslušnými mezinárodními a vnitrostátními orgány, včetně platných sankcí vydaných orgány EU nebo USA“. Akcionáři Total spolu s americkou společností Chevron nakonec odhlasovali pozastavení všech peněžních prostředků, z nichž by mohla profitovat junta v Myanmaru.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: CC Flickr 

The post Sankce proti pučistům appeared first on investigace.cz.