Ačkoliv asi úplně všichni netrpělivě sledují vývoj a dění na Ukrajině, svět se nepřestal točit. A už vůbec se nezastavil svět organizovaného zločinu. Švýcarské banky nedobrovolně odhalily svá tajemství v rámci novinářského projektu Suisse Secrets, drogové kartely v Mexiku údajně přikrmují své tygry členy znepřátelených gangů a ve Velké Británii začali bojovat proti domácímu násilí vodou.

#1 Co to má v banšičkách?

Švýcarské banky jsou po desetiletí synonymem tajemství a vyvolávají představu obrovského bohatství bezpečně uloženého v horských trezorech. Je to silný brand a švýcarská vláda dělá vše pro to, aby ho ochránila. Problém ovšem je, že možností švýcarského bankovního systému využívají k nekalým účelům také například zkorumpovaní politici nebo organizovaní zločinci. Drakonické švýcarské zákony o bankovním tajemství téměř znemožňují ostatním vládám nebo novinářům s tím cokoliv udělat. Až dosud.

Prostřednictvím svého partnera, německého deníku Süddeutsche Zeitung, získala OCCRP uniklé záznamy o více než 18 000 účtech Credit Suisse. Jedná se o největší únik informací z velké švýcarské banky v historii, který novináři zpracovali v rámci projektu nazvaného Suisse Secrets (neboli Švýcarská tajemství). Jedná se jen o malou část celkových aktiv banky, ale i tak novináři v údajích našli desítky pochybných postav, včetně alžírského generála obviněného z mučení, dětí brutálního ázerbájdžánského mocipána, a dokonce srbského drogového bosse známého jako Miša Banana.

Celý projekt OCCRP Suisse Secrets spolu s jednotlivými odhaleními najdete na tomto odkazu.

#2 Vodou proti domácímu násilí

Policie ve Velké Británii zkouší při boji proti domácímu násilí novou zbraň. Vodu. Přesněji řečeno chytrou vodu, speciální forenzní kapalinu, která na první pohled vypadá jako voda, ovšem při nasvícení ultrafialovým světlem svítí. Ženy, které jsou oběťmi domácího násilí nebo třeba obtěžování, mají takovou vodu nastříkat na pachatele, čímž ho policie může díky unikátnímu složení každé dávky „chytré vody“ prokazatelně spojit s obětí, případně místem činu. Voda navíc zůstává na kůži až šest týdnů a na oblečení mnohem déle.

Jak léčit domácí násilí vodou se dočtete ve zprávě BBC.

#3 Příkrm tygrů bengálských podle mexických drogových kartelů

Mexické úřady zatkly člena zločinecké skupiny Los Ardillos, zabavily 11 ukradených vozidel, 28 kilogramů marihuany, zbraně, náboje a tři bengálské tygry. K čemu choval člen drogového kartelu tygry? Podle místních médií k tomu, aby je mohl krmit svými nepřáteli. Los Ardillos jsou totiž zapleteni do sporu o kontrolu nad drogovými trasami směřujícími do USA s nejméně dvěma dalšími mexickými zločineckými skupinami: Los Rojos (Rudí) a Los Guerreros Unidos (Spojení bojovníci). Je ale dost možné, že vysvětlení bude daleko prostší. Latinskoameričtí obchodníci s drogami rádi chovají exotická zvířata, jako jsou krokodýli, lvi a tygři, jako své domácí mazlíčky.

Když vám dojdou peníze na krmivo pro vaše domácí mazlíčky, prostě začněte válku gangů, jak se dozvíte od OCCRP.

#4 Nevěřte všem, co potkáte na internetu

Manželský pár se ve Spojených státech amerických u federálního soudu v Západní Virginii přiznal ke spiknutí za účelem poskytnutí důvěrných dat. Jonathan Toebbe byl odborníkem na jaderné pohonné systémy ponorek, což je jedno z nejpřísněji střežených národních tajemství. Podle ministerstva spravedlnosti se pokusil tyto informace prodat zahraniční vládě a posílal zprávy někomu, o kom se domníval, že je zahraničním úředníkem. Ve skutečnosti se jednalo o tajného agenta FBI. Jonathanu Toebbeovi měla asistovat jeho manželka Diana, která působila jako hlídka, zatímco její manžel zanechával informace v tzv. mrtvých schránkách. Bývalá učitelka půjde na základě dohody s federální prokuraturou do vězení až na tři roky, jejího manžela čeká trest v rozmezí 12-17 let.

Jak roky připravovaný komplot nakonec selhal kvůli jednomu falešnému přátelství si můžete přečíst u BBC.

The post #zesvěta: Švýcarská tajemství appeared first on investigace.cz.

Během studené války byl přirozeně dominantní silou v jaderném průmyslu střední Evropy Sovětský svaz. Vyvinul technologii, postavil reaktory a vyškolil lidi, kteří je řídili. Nyní, o 30 let později, mohou být ekonomiky regionu Visegrádské čtyřky spojeny se Západem různými způsoby, ale jaderný průmysl je stále silně ovlivňován ruskými zájmy. V České republice vlastní jednu z hlavních strojírenských společností jaderného průmyslu, Škodu JS, ruský energetický gigant Gazprom. Na Slovensku poskytují půjčky společnosti Slovenské elektrárne, která staví nové jaderné reaktory, ruské banky, včetně kontroverzní Mezinárodní investiční banky. Nedávno ruský dodavatel porazil amerického konkurenta ve výběrovém řízení na dodávku jaderného paliva do slovenské jaderné elektrárny Mochovce. V Maďarsku byla zase pro stavbu nové jaderné elektrárny najata ruská státní jaderná společnost Rosatom. Maďarsko kromě toho podniklo kroky ke zmírnění svých licenčních pravidel s cílem urychlit výstavbu závodu, což zvýhodňuje právě ruské partnery.

Rosatom má zkušenosti

Česko by se mělo v nejbližších letech přiřadit ke svým kolegům z Visegrádské čtyřky a začít s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Neurčitě se o tom mluví už několik let, teprve v poslední době se podle všeho věci daly do pohybu, poněvadž padla konkrétní data. 

O stavbu nového bloku se zajímá šest společností: ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022 a nový blok se začne stavět v roce 2029.

„Rosatom má výhodu, už má zkušenost s Temelínem. Je to etablovaný vztah, který funguje. Jsou tam ale i jiné alternativy,“ komentoval pro investigaci.cz možné zájemce dostavby Dukovan partner mezinárodní právnické kanceláře Dentons a odborník na energetiku Petr Zákoucký. Podle jeho názoru existují minimálně tři dodavatelé, kteří by kritéria měli splnit. Nelze se tak vyhnout otázce, zda pro ně platí i nějaká bezpečnostní kritéria z pohledu politické orientace České republiky.

„Geopolitické aspekty nehodnotíme. Všichni, kteří projevili zájem o výběrové řízení na dostavbu Dukovan, se přihlásí s technologií tlakovodního reaktoru chlazeného lehkou vodou, takové je kritérium zadavatele, ČEZu. Má to podle mě jediný důvod, a to, že s touto technologií máme v Česku zkušenosti,“ řekla investigaci.cz Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Uzavírá tedy zadání některým dodavatelům dveře? „Uzavírá je třeba Kanadě,“ doplňuje Drábová, „ale takto je podmínka položena investorem ČEZ a pokládána za výhodnou. Nemá cenu spekulovat, jestli to někomu zavírá, nebo otevírá dveře.“

S otázkou kompatibility ruské technologie jaderných elektráren se západní technologií, pokud by byla upřednostněna, by údajně neměl být problém. Dana Drábová tuto záležitost vidí pouze jako strategii zájmových skupin: „O nekompatibilitě se mluvilo často v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín, která byla dokončena v podstatných částech americkou společností Westinghouse, a žádná nekompatibilita se neprojevila. O nekompatibilitě často mluví zájmové skupiny a označují ji jako slabinu.“

Expert na energetiku Zákoucký taktéž nevidí v zájmu Rusů problém: „Nemyslím si, že by to mělo hrát roli. I kdyby Dukovany měli dostavět Rusové, neznamená to, že je budou provozovat.“ 

Škoda pod Kremlem

Ruským zástupcem na českém jaderném trhu je společnost Škoda JS. Přes síť několika firem vlastní tento strojírenský závod ruský gigant Gazprom. Škoda JS je kromě výrazné tuzemské činnosti v Dukovanech a v Temelíně aktivní i u zahraničných sousedů. Spolupodílí se na dostavbě slovenské jaderné elektrárny Mochovce, modernizuje Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině a participuje na výměně systému kontroly a řízení v maďarské elektrárně Paks 2.

Podle Centrální evidence dotací z rozpočtu (CEDR) dostala Škoda JS od roku 1999 do roku 2015 dotace v souhrnné výši 154 milionů korun. Peníze jí v průběhu posledních jedenácti let posílalo hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu, částky se pohybovaly od 600 tisíc do 17 milionů korun. Drobnější částku (od 1,5 do 2,8 milionu korun) třikrát poslal i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V roce 2013 dostala Škoda JS zdaleka největší jednorázovou dotační injekci – přes 58 milionů korun z evropského operačního programu Podnikání a inovace.

Na otázku investigace.cz, jestli je Škoda JS významným hráčem na poli jaderného byznysu, Dana Drábová odpověděla, že by mohla být, kdyby se její majitel víc snažil: „Mohla by mít víc zakázek, ale Gazprombank jí moc šancí nedává. Škoda JS umí získat zakázky na určité komponenty i od Francouzů, dodávala pro čínské jaderné elektrárny, které stavěly francouzské firmy. Je otázkou, proč jí Rusové neseženou zakázek víc. Má víc než padesátiletou historii a nemá tolik zakázek, kolik by si zasloužila.“

Ruští majitelé ale mají s českou strojírenskou firmou jiné plány. Podle databáze Mergermarket se ve Škodě JS momentálně rokuje o jejím prodeji. Jestli Škoda JS bude subdodavatelem pod křídly Rusů nebo jiného majitele, zatím není známo. „Princip ale zůstane stejný. Škoda JS je vlajkovou lodí českého průmyslu. Ať zakázku (v Dukovanech – pozn. red.) vyhraje kdokoli, Škoda JS bude připravena přiskočit ke kterémukoli jinému dodavateli a nakonec i tak zaštítí část dodávek z České republiky,“ myslí si Petr Zákoucký.

Význačný hráč českého strojírenství má na sebe navázaných několik subdodavatelů, které dokáže koordinovat. Vybudoval si renomé na základě spolupráce s ČEZem na Dukovanech a Temelínu, jehož se stal dvorním dodavatelem. Konkurenční výhodou může být i zkušenost s výstavbou u sousedů v zahraničí, kromě slovenských Mochovců i Maďarů a Ukrajinců.

„Klíčová úloha Škody JS bude nezbytná. V zadávací dokumentaci (dostavby Dukovan – pozn. red.) se určitě objeví jako jeden z parametrů také podpora českého průmyslu. Z toho pohledu v Česku není nikdo jiný kromě Škody JS a ta již jako generální subdodavatel funguje. Je to jediná společnost, která má reference a je schopna koordinovat práci s ostatními subdodavateli,“ popisuje Petr Zákoucký, v čem spočívá konkurenční výhody Škody JS.

Kroky Maďarska

V lednu 2014 maďarská vláda oznámila, že najímá společnost Rosatom na výstavbu svých nových reaktorů, přičemž většina financování bude poskytována právě Ruskem. Orbánova vláda se rozhodla pro Rosatom bez výběrového řízení. Získání zakázky na gigantický projekt za 12 miliard eur bez soutěže vyvolalo kritiku na domácí i mezinárodní úrovni. 

Od té doby se vliv Ruska v Maďarsku nadále zvyšoval. V roce 2016 Rosatom převzal maďarskou společnost Ganz EEM, která byla v dobré pozici, aby mohla být součástí připravované výstavby jaderné elektrárny známé jako Paks 2.

Převzetí bylo výsledkem dlouholetého konfliktu. Ganz EEM vznikl jako rusko-maďarský společný podnik mezi Rosatomem a maďarskou průmyslovou společností Ganz před 12 lety, ale obě strany spolu od samého začátku nevycházely dobře a jejich spory skončily u soudu. Maďaři nakonec prodali své akcie společnosti Rosatom v roce 2016.

Projekt výstavby nových reaktorů je stále v přípravné fázi, několik předešlých termínů zahájení prací totiž nebylo dodrženo. Nedávný krok maďarské vlády má za cíl tento proces urychlit. Agentura Reuters jej v listopadu 2019 okomentovala následovně: „Maďarsko předložilo Evropské komisi návrh právních předpisů pozměňujících protokoly o jaderné bezpečnosti země tak, aby se přizpůsobily projektu rozšíření jaderných elektráren, který chce urychlit.“ Což je výhodné i pro Rusy, kteří se snažili splnit bezpečnostní standardy požadované evropskými a maďarskými orgány.

Slovensko – úvěrová linka z Moskvy

Slovensko se dlouhodobě potýká s problémy, jež souvisí s rozšířením jaderné elektrárny Mochovce. V posledních třech desetiletích tomuto záměru nebylo přáno a několikrát se zpozdil. Přestože Rosatom není v současnosti přímo zapojen do projektu, propojení s Ruskem se projevuje subtilněji.

Například velké části mochovecké jaderné elektrárny byly dodány českou společností Škoda JS, kterou, jak víme, vlastní Rusové. V posledních letech pak celý projekt začaly podstatným způsobem financovat ruské banky.

Majoritním akcionářem společnosti Slovenské elektrárne, která provozuje Mochovce, byl italský energetický podnik ENEL. Dnes je většinovým majitelem Energetický a průmyslový holding (EPH) českého miliardáře Daniela Křetínského. V době, kdy Mochovce ovládali Italové, obdržel ENEL od dceřiných společností Sberbank významnou půjčku ve výši 870 milionů eur, primárně určenou na dostavbu elektrárny. Na Slovensku tvrdí, že poskytnutí této půjčky ještě neznamená, že by byl projekt pod vlivem ruských zájmů.

„Slovenské elektrárny mají půjčky od více než dvaceti bank a jejich celkový objem je několikrát větší než půjčka od Sberbank,“ říká externí manažer komunikace Slovenských elektráren Miroslav Šarišský a dodává: „Půjčka od Sberbank je jediná od banky se sídlem v Rusku. Naše půjčky jsou v maximální míře diverzifikované, Slovenské elektrárne spolupracují s mnoha předními evropskými a americkými bankami.“

Více informací o půjčce a okolnostech, za nichž byla sjednána, odmítly Slovenské elektrárne sdělit. „Jednání s bankami o úvěrových podmínkách je dlouhý a náročný proces, ve kterém rozhodujeme pouze o meritu podmínek. Podrobnosti o úvěrových podmínkách, jejich splatnosti a dalších záležitostech nelze zveřejnit, jedná se o standardní podmínku pro podobné smlouvy,“ vysvětlil mluvčí.

Přečtěte si

„Ruská banka“ v Budapešti: Investice v Česku smrdí podvodem

Sberbank ale není jedinou bankou s napojením na ruskou vládu, jež se zapojila do výstavby v Mochovcích.

Mezinárodní investiční banka (MIB), v níž mají hlavní slovo Rusové, před dvěma lety oznámila, že Slovenským elektrárnám půjčila na sedm let 60 milionů eur. V té době banka uvedla, že „podpora slovenského energetického gigantu“ měla být největší investicí banky na Slovensku. K této půjče Miroslav Šarišský řekl: „Účelem půjčky bylo všeobecné financování společnosti, včetně zvýšení ochrany životního prostředí a zvýšení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách.“

MIB se od té doby proměnila v závažný mezinárodní problém, který vyvolal obavy v EU i ve Spojených státech. Odborníci na bezpečnost banku považují za ruského trojského koně v srdci EU.

Ruské palivo

Manažeři Slovenských elektráren před rokem čelili dalšímu zásadnímu rozhodnutí. Dlouhodobá smlouva o dodávce jaderného paliva skončila, a proto bylo nutné vyjednat novou. Na rozdíl od minulosti měli tentokrát trochu pestřejší volbu. Oproti tradičnímu ruskému dodavateli jaderného paliva nabídla v tomto směru své služby americká společnost Westinghouse.

Slováci ale nakonec opět kývli Rusům. Americké palivo totiž stále není dostatečně přizpůsobeno slovenským reaktorům vyrobeným na základě ruské technologie. Zkušenost s tímto palivem už měli například v českém Temelíně. Výsledkem byl tzv. banánový efekt neboli ohnuté palivové tyče. Westinghouse ale mezitím dosáhl pokroku ve vývoji. Certifikaci pro všechny typy ruských reaktorů však, alespoň na Slovensku, stále nemá.

Aby se Američané mohli účastnit výběrového řízení, musel by být jejich produkt také nejprve uznán slovenským národním orgánem jaderného dozoru a agenturou ESA (Euratom Supply Agency) jako relevantní druh paliva. Rusům hrálo do karet i to, že Westinghouse podle informací Investigativního centra Jána Kuciaka požadoval, aby slovenská strana platila nákladnou certifikaci a testování palivových tyčí. Navíc se ukázalo, že nabídka Westinghouse byla dražší než ta ruská. Rozhodnutí Slováků tedy nebylo žádným překvapením.

The post Střední Evropa a její osudový atom appeared first on investigace.cz.