Měla to být rutinní zkouška hackerských dovedností velkých AI modelů, pokus britského AI Security Institutu ale musel být na konci července předčasně ukončen. Jeden z testovaných AI agentů se místo úprav softwaru pustil do přesvědčování lidí, lhaní, manipulací a následně i zametání stop. Co nám to říká o současných schopnostech generativních jazykových modelů? S komentářem přišel do studia Josef Šlerka. Ptá se Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Sociální inženýrství v podání AI. Překročili jsme nebezpečnou hranici appeared first on investigace.cz.

AI agent, který lže, zakládá falešné identity a maže po sobě stopy, aby splnil úkol. A to všechno na veřejném internetu, aniž by k tomu dostal pokyn. Přesně tak dopadlo cvičení britské agentury věnujcící se bezpečnosti AI systémů na konci července letošního roku. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Mělo to být obyčejné testování schopností nových AI modelů, jaká britský AI Security Institute dělává pravidelně. To letošní nakonec detailně popsal ve svém technickém reportu. Cvičení začalo 25. července tohoto roku, z bezpečnostních důvodů ale muselo skočit dříve, než se čekalo. Ukázalo se totiž, že pro to, aby splnil úkol, porušil AI agent všechna pravidla, která měl dodržet.

Na začátku cvičení dostaly testované modely, respektive jimi pohánění AI agenti dva úkoly. Zjednodušeně řečeno hráli AI agenti hru na hledání pokladu, měli totiž za úkol najít v počítačových systémech schovaný kus textu a přitom proniknout skrze vnitřní zabezpečení daného systému. V prvním případě se již nacházeli uvnitř testovaného počítače, v druhém do něj měli nejdříve proniknout a teprve posléze „poklad“ najít.

Aby výzkumníci otestovali maximální schopnosti sedmi AI modelů, dali jim plný přístup k internetu. Kromě toho u modelu Claude Mythos 5 a GPT-5.6 Sol vypnuli filtry, které se obvykle starají o to, aby model neporušoval bezpečnostní pravidla a negeneroval kupříkladu škodlivý kód.

Cvičení mělo obsahovat 122 pokusů, ale bylo předčasně zastaveno. Jeden z pokusů totiž vykazoval velmi neobvyklé chování. Monitoring komunikace mezi modely a internetem totiž ukázal, že tento pokus o splnění úkolu začal využívat anonymizační síť Tor, která je určena k anonymnímu brouzdání internetem pro běžné uživatele, a to spustilo poplach.

Při analýze vyšlo najevo, že v deseti pokusech provedly modely devatenáct nepovolených akcí. V sedmnácti případech se jednalo o model Claude Mythos 5 od společnosti Anthropic, ve dvou pak o model GPT-5.6 Sol od OpenAI. Ve většině případů šlo o drobná porušení. Jeden z pokusů AI agenta však provedl něco, co výzkumníci v takové míře dosud nikdy neviděli.

AI agent poháněný Mythosem 5 totiž k dosažení cíle začal systematicky zakládat falešné identity a manipulovat skutečné lidi. Lhal, podváděl, a když byla jeho činnost odhalena, začal se vymlouvat na omyl a brát své jednání zpět. Přitom v instrukcích žádný pokyn k sociálnímu inženýrství, tedy manipulaci lidí, neměl.

Zvítězit za každou cenu

Jak přiznávají sami výzkumníci z AI Security Institute, u části pokusů udělali chybu v zadání a vytvořili podmínky, za nichž byl úkol v podstatě nesplnitelný. AI agent byl však naprogramován tak, aby se s extrémní vytrvalostí soustředil na jeho splnění. Když ho tedy výzkumníci pustili do testovacího systému, začal hledat veškeré možné cesty a na základě analýzy síťových dat došel k závěru, že systém, ve kterém se pohybuje, pravidelně stahuje a aktualizuje jeden z programů ze serveru GitHub. To je webová platforma, kterou komunita programátorů používá nejen ke sdílení svých kódů, ale také k diskusím, nahlašování chyb a navrhování vylepšení.

Zpráva AI Security Institute nejmenuje název projektu, o němž byl agent přesvědčen, že ji testovaný systém využívá a pravidelně aktualizuje. AI agent se nicméně rozhodl, že zaútočí právě na tento program, najde cestu, jak do něj vložit škodlivý kód, počká, až ho testované prostředí stáhne a spustí, a pak využije bezpečnostní chybu. A dal se do práce.

V prvním kole začal AI agent zjišťovat informace o autorech projektu, vyhledal jejich jména, e-mailové adresy, analyzoval jejich aktivitu a historii příspěvků na GitHubu. Potom si založil falešné účty dvou vývojářů (později k nim přidal ještě třetí). K tomu potřeboval založit vlastní e-maily, obejít kontrolu robotů a provést celou řadu dalších kroků. Všechny se mu povedlo zvládnout. K tomu, aby cíle dosáhl, zkoušel spoustu možností. V jednu chvíli si stáhl a začal používat program Tor, určený k anonymizaci IP adresy uživatele (běžný uživatel ho zná díky webovému prohlížeči Tor Browser, jenž umožňuje anonymní prohlížení internetu právě díky síťovému protokolu Tor). Ten mu však moc nepomohl, a tak musel nakonec sáhnout po jiném řešení.

Po tomto kroku následoval druhý. Jeden smyšlený účet AI agenta opravil skutečnou drobnou chybu v kódu cílového programu a pod záminkou dalšího drobného vylepšení do opravy schoval svůj škodlivý kód. Úpravu pak odeslal jako veřejný návrh tvůrcům programu (pull request) ke schválení a zařazení do ostré verze.

Druhý falešný účet se v diskusi přidal jako nezávislý uživatel: tvrdil, že ho stejná chyba taky trápí, že úpravu vítá, a naléhavě žádal správce o její rychlé přidání. Oba falešné účty, ve skutečnosti vedené jedním AI agentem, se tak začaly v diskusi vzájemně podporovat. Kromě tlaku na rychlou nápravu v diskusi posílal AI agent správcům e-maily z falešných účtů, aby přijetí kódu podpořil ještě víc, a dokonce k tomu využil i služby pro sdílení souborů.

V jednu chvíli se však do diskuse účtů AI agenta vložil jeden ze skutečných uživatelů, který napsal, že podle něj má v sobě navrhovaná úprava škodlivý kód. Agent se nejprve pokusil obvinění popřít. Uživatel se tak rozhodl spustit kód u sebe na počítači a zkontrolovat ho v bezpečném prostředí odděleném od zbytku softwaru, takzvaném kontejneru.

Jenže si neuvědomil, že tím dal agentovi na okamžik možnost spouštět příkazy přímo uvnitř daného kontejneru. Agent získal plná administrátorská práva a začal zkoumat, kam se dostal. Uvědomil si, že je mimo laboratoř a z konfigurace sítě usoudil, že jde o domácí počítač. Místo toho, aby si vyvodil, že jedná se skutečným člověkem, došel k závěru, že jde o součást cvičení a nejspíš o počítač externího dodavatele pracujícího z domova, a tak pokračoval v hledání možností útoku. Zvažoval, že by mohl obejít bezpečnostní kontejner a získat přístup k celému hostitelskému počítači nebo ukrást přístupová hesla ke GitHubu a zkusit tak skrze profil uživatele protlačit schválení svých úprav. Nic z toho ale neudělal, protože zůstal uvězněn v bezpečném kontejneru.

Když uživatel ve fóru na GitHubu potvrdil, že navržená úprava programu skutečně obsahuje škodlivý systém, změnil AI agent taktiku. Omluvil se, škodlivý kód stáhnul a v diskusi prohlásil, že se jednalo o neúmyslnou chybu. Měl to prý být kód určený k ladění programu, který se omylem nahrál spolu s navrhovanou opravou.

Agent zapojil také druhý falešný účet, který v diskusi poděkoval lidskému analytikovi za to, že na problém upozornil, a současně ocenil první falešný účet za to, jak bleskově a čistě situaci vyřešil a přepsal historii úprav tak, aby po škodlivém kódu nezůstala ani stopa.

Navzdory všem těmto manipulacím lidský správce knihovy navrhovanou úpravu z bezpečnostních důvodů odmítl. Jak by příběh pokračoval, se už nedozvíme, protože v tu chvíli AI agent vyčerpal maximální povolený limit pro počet tokenů, které směla AI v tomto testu použít.

Celý pokus běžel zhruba třicet čtyři hodin. Bezpečnostní monitorovací systém AI Security Institute sice zachytil, že jeden z agentů odesílá data přes anonymizační síť Tor, což neodpovídalo očekávání a spustilo poplach, ale ke kontrole se tým dostal až následující ráno, kdy už agent pokus ukončil. Teprve tehdy našel bezpečnostní tým v protokolech probíhající útok na reálný GitHub, během hodiny kompletně ukončil všechny běžící simulace a izoloval všechny zapojené AI agenty do karantény.

Ačkoli AI agent vyvinul maximální úsilí, uchýlil se ke lhaní i psaní škodlivého kódu, nebylo v tomto případě možné, aby uspěl. Githubový projekt, na který útočil, se totiž v testovaném prostředí vůbec nepoužíval. AI agent udělal na začátku dlouhého pokusu o zdolání úlohy chybu v úvaze, když ze změti dat špatně zvolil svůj cíl. Skutečnost, že útok nedopadl zdárně, tak byla dílem náhody, nikoli neschopnosti. Agent se spletl v tom, na co zaútočit, nikoli jak.

Je nutno dodat, že o AI agentech běžně píšeme, jako by to byli lidé, jako by se sami rozhodovali nebo měli nějaký záměr. Jenže jak přesně vypadají jejich vnitřní procesy, nevíme. Výzkumníci měli sice k dispozici protokoly o tom, co AI agenti o svých krocích říkají a jak je vysvětlují, ale i tady platí, že modely používají lidský jazyk. Přístup k syrovým myšlenkám ani úvahám AI agentů výzkumníci neměli.

Autor textu: Josef Šlerka

The post AI agent lhal, manipuloval, podváděl a zametal po sobě stopy. Hlavní bylo dosáhnout cíle appeared first on investigace.cz.

Deepfake pornografie je jednou z nejrychleji se šířících forem online násilí. Jaké to je stát se její obětí? A jak se tomu bránit? Přijďte v úterý 11. srpna od 18 hodin do Bio Oko na projekci videocastu Protagonista: Deepfake, stud a vztek. Promítat budeme v angličtině s českými titulky. 

Hlavní protagonistkou videocastu je německá investigativní novinářka Patrizia Schlosser. Při pátrání po zneužívání žen na pornografických platformách sama zjistila, jaké to je stát se obětí deepfake pornografie. Ve svém příběhu otevřeně mluví o tom, jak tato zkušenost změnila její práci i život.

Po projekci bude následovat debata s investigativní novinářkou Pavlou Holcovou o největších evropských investigativních kauzách, které představuje série Protagonista. Jak novináři prožívají příběhy, na nichž pracují? Co všechno se odehrává během měsíců investigace, než vznikne výsledný článek? A proč se ty nejdůležitější emoce, které investigativní práci provázejí, do finálního textu téměř nikdy nedostanou?

Přijďte se podívat, zapojit do diskuse a potkat se s námi. Vstupenky a více informací najdete zde. 

The post Protagonista v Bio Oko: Deepfake, stud a vztek. Projekce a debata s Pavlou Holcovou appeared first on investigace.cz.

Čínská lidová banka v Evropě investuje skrze neprůhlednou síť firem sahající do Lucemburska. Peníze z čínských devizových rezerv tak státu nenápadně zajistily podíly v evropské infrastruktuře, veřejných službách nebo nemovistostech. 

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP identifikovalo desítky společností registrovaných v Lucembursku, které jsou spojeny s úřadem SAFE, spravovaným Čínskou lidovou bankou. Skrze neprůhlednou síť fiktivních společností na Britských Panenských ostrovech a lucemburských holdingových společností si úřad spravující čínské devizové rezervy nenápadně zajistil podíly v klíčových evropských institucích. 

Úřad Státní správa deviz (State Administration of Foreign Exchange, odtud anglická zkratka SAFE), který podléhá čínské centrální bance, vlasní značný podíl třeba v plynárenské společnosti ve Španělsku, jeho vliv ale dosahuje až na policejní velitelství v Belgii.

Podle odborníků zabývajících se čínskými zahraničními investicemi a obchodem je SAFE známý tím, že své investice a rozhodovací procesy udržuje v tajnosti. 

„SAFE v poslední době vynakládá značné úsilí na to, aby zamaskoval objem svých investic, takže je zřejmé, že se chce vyhýbat pozornosti,“ uvedl pro OCCRP Brad Setser, výzkumný pracovník Rady pro mezinárodní vztahy (Council of Foreign Relations) specializující se na Čínu a bývalý zástupce náměstka ministra financí USA.

Zemní plyn, ale i budovy Evropské komise

V Polsku SAFE nepřímo kontroluje devět tamních společností, které jsou uvedeny jako vlastníci u desítek pozemků po celém Polsku. Nachází se na nich devět logistických center využívaných společnostmi jako Amazon nebo DPD. 

Čínský úřad SAFE získal asi třetinový podíl ve španělské společnosti, která prostřednictvím jiné španělské firmy plně vlastní firmu Madrileña Red de Gas. Ta je významným distributorem zemního plynu, zásobuje statisíce domácností a podniků v celém madridském regionu.

SAFE také využívá struktury na Britských Panenských ostrovech a v Lucembursku, a to mimo jiné k držení části belgické firmy, která vlastní kancelářskou budovu, v níž sídlí instituce EU včetně Evropské komise. Podíly úřad drží i v belgické společnosti, která vlastní moderní kancelářskou budovu v centru Bruselu, kde sídlí belgická federální policie.

Největší vliv má SAFE ve Velké Británii. Nepřímo drží devětačtyřicetiprocentní podíl ve třech masivních větrných elektrárnách ve Walesu a na Skotské vysočině. Kromě toho portfolio úřadu ve Spojeném království zahrnuje nepřímé podíly v komerčních nemovitostech, třeba v nákupních centrech v Bristolu a Leicesteru, a v ubytovacích zařízeních několika britských univerzit. Kromě toho drží podíly i ve společnosti provozující přívoz mezi jedním z ostrovů na jihu Anglie a pevninou. 

Přečtěte si

Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní

Čínský vliv jako nutné zlo?

Na vliv čínských státních firem dlouhodobě upozorňují evropské bezpečnostní orgány, ale i část politického spektra. Obavy mají zejména z ekonomické závislosti, špionáže a sabotáže, které hrozí v souvislosti s čínskou ekonomickou přítomností v kritické infrastruktuře a strategických odvětvích po celé EU.

Obavy je ale podle profesora východoasijských studií na Autonomní univerzitě v Madridu, Maria Estebana, třeba zasadit do kontextu toho, že v některých případech evropská ekonomika čínské investice může potřebovat. 

„Mezi střežením se nadměrné závislosti a démonizováním nakonec všech investic pocházejících z Číny je tenká hranice,“ řekl Esteban reportérům OCCRP. „Myslím, že potřebujeme k problematice přistupovat o něco opatrněji, a zároveň pochopit to, že některé z těchto investic mohou naší zemi skutečně přinést přidanou hodnotu.“

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Redakce investigace.cz v minulosti popsala, že i přes varování českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost používají čínské technologie a výrobky nejen jednotlivé složky státní správy, armáda nebo policie – kamery čínského výrobce jsme odhalili i na budově samotného kyberúřadu. 

Výrobky čínských značek jsme našli na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Redakce navíc čínské kamery objevila i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě? appeared first on investigace.cz.

Budou nás hackovat a vydírat agenti umělé inteligence, které nikdo neřídí a kteří se nikomu nezodpovídají? Etický hacker Pavol Lupták dokazuje, že technicky je to možné již dnes. Autonomního agenta umělé inteligence sám naprogramoval a otestoval.

Co je to autonomní agent umělé inteligence?

Zjednodušeně je to umělá inteligence, které dáme přístup k počítači a zadáme úkoly, načež ona dokáže do značné míry jednat sama, samostatně provádět nějaké úkony. Já třeba používám Hermes Agent a několik dalších takových agentů, jeden mi například kompletně spravuje sociální sítě. Propojil jsem ho se Signalem (komunikační aplikace, pozn. red.), takže teď pomocí jediné zprávy na Signalu zveřejňuji příspěvky na všech sociálních sítích, na firemních i osobních účtech. Další agent mi každý den analyzuje aktuální zprávy v různých jurisdikcích, sleduje, jak se mění různé zákony, hledá informace o mně a o mých firmách a každé ráno mi posílá souhrnný e-mail s těmito informacemi.

Takže agenty lze využít k mnoha věcem, například k průzkumu trhu, k analýze konkurence, pomáhají nám v práci, provádějí výzkum, platí za nás služby nebo produkty. Navíc je s ním jednoduchá komunikace, nezáleží na tom, zda se jedná o čínský nebo americký produkt, já třeba se všemi agenty komunikuji ve slovenštině a všechno funguje.

Celý rozhovor si můžete poslechnout také zde:

Napsal jste text o samoreplikujících, autonomních AI agentech, které nelze vypnout. O čem to vlastně mluvíme?

AI agenty většinou používáme jako pomocníky. Málo se ale mluví o tom, že tito agenti jsou v současné době již schopni žít vlastním životem a fungovat mimo naši kontrolu. A já jsem napsal článek o tom, jak toho lze technicky dosáhnout na několika úrovních.

Jak vás to vůbec napadlo? Protože ten text je vlastně velmi podrobný návod, jak takového agenta spustit.

Napadlo mě to tak, že jeden můj kamarád zapomněl PIN k bitcoinové peněžence, osmimístný, a řekl mi, že mi dá 10 % bitcoinů, když mu ho rozluštím, protože se k peněžence už roky nemohl dostat. Tak jsem požádal svého agenta od Claude (jazykový model od americké firmy Anthropic, pozn. red.), aby zjistil, jakým způsobem se ten PIN v konkrétní mobilní aplikaci, kterou ten kamarád měl, používá. A agent mi napsal cracker, což je takový specializovaný nástroj, který vlastně metodou hrubé síly zkouší všechny kombinace osmimístných PIN kódů.

Když jsem operaci spustil, napsal mi agent, že prolamování bude trvat několik let. Já jsem mu na to řekl: „Počkej, to snad nemyslíš vážně, nebudu čekat několik let.“ A on se mě zeptal, jestli mám přístup k nějakému cloudu (online úložiště dat nebo poskytovatel výpočetního prostoru třeba pro spouštění aplikací, pozn. red.), třeba k Amazonu nebo k Hetzneru. Řekl jsem, že jasně, mám. „Máš API klíč?“ (API klíč je jedinečný identifikátor uživatele nebo aplikace, pozn. red.) Řekl jsem, že jasně, mám. „Tak dobře, tak mi ho dej. Přihlásím se tam, objednám spoustu nejvýkonnějších serverů, nakonfiguruju je, spustím a ten cracker přepíšu tak, aby běžel na spoustě serverů najednou. A uvidíme, co z toho bude.“ Tak jsem dal agentovi API klíč a on se za mě přihlásil do Hetzneru.

Takže jste mu musel dát i svou platební kartu?

Ne, dal jsem mu přihlašovací údaje, protože to běží na fakturu, ale v zásadě jsem mu mohl dát i svou kartu, protože umí platit přes speciální plugin, který se jmenuje AgentCard. Ale já mu dal přihlašovací údaje, on se přihlásil do rozhraní Hetzneru, tam si objednal všechny nejvýkonnější servery, jaké šly sehnat, a hned je spustil. Nainstaloval tam všechno za mě, já se ničeho nedotkl, jen jsem se na to díval.

Nainstaloval na servery operační systém Linux, nainstaloval všechny potřebné knihovny, všechny potřebné aplikace. Pak ten cracker, který by na mém notebooku běžel několik let, přepsal do nějaké distribuované verze, spustil to na ohromné spoustě počítačů a za den a půl mi poslal PIN.

A ten PIN fungoval?

Fungoval, samozřejmě.

Vyplatilo se to?

Ano, nakonec jsme byli všichni spokojení. Zároveň jsem si uvědomil, že když si ten agent dokáže zaplatit hosting serveru, vybrat si tam další servery, nakonfigurovat je a de facto se tam replikovat, tak to může dělat i bez toho, aby se mě na to ptal. Proto jsem začal uvažovat o tom, že je určitě možné nastavit agenta, který dostane nějakou částku ve formě kryptoměny, aby si mohl zaplatit server a jiné potřebné služby, a dál si bude vydělávat sám. Může dělat různé věci – legální i nelegální. Dokáže komunikovat s lidmi a nabízet jim jakékoli služby, za které jsou ochotni zaplatit. A z výdělků si zase může nakupovat další technické vybavení. Mohl by se tak teoreticky neustále rozšiřovat a vlastně žít svým vlastním životem.

Dokážete si představit, že za určitých okolností mezi sebou začnou tito agenti komunikovat? Že když budou mít přístup k penězům, tak si třeba začnou navzájem platit za služby, protože nějaký jiný agent to zvládne lépe či levněji? 

Do určité míry už to tak funguje. Mám například kamaráda, který taky používá agenta Hermes, a tak si můžeme navzájem platit – tedy naši agenti si mohou navzájem platit – v hotovosti pomocí tokenů, které jsou vázány na bitcoinovou síť Lightning. Funguje to ale na základě toho, že jim to nařídíme, a ne že se tak sami rozhodnou. Ve všech komerčních modelech, které používáme, jsou stále zabudovány bezpečnostní mechanismy, tedy určitá speciální omezení, aby se tyto modely u důležitých rozhodnutí vždy ptaly na svolení člověka. Tím ten vývoj trochu brzdíme.

Předpokládá se však, že v příštích několika letech už lidé v tom cyklu figurovat nebudou a že samotná AI bude schopna generovat podněty pro jinou AI, která bude schopna generovat podněty pro další AI, a tak dále. Už teď se i u komerčních modelů AI dají ty bezpečnostní kontroly nějakým způsobem vyřadit, vymazat nebo odstranit. Nejlépe je to vidět na lokálních modelech, tedy těch, které si nainstalujete na své zařízení. Například pro nejoblíbenější čínské modely existují různé open-source nástroje, které umožňují odstranění veškerých bezpečnostních kontrol a omezení. Takže už nyní máme k dispozici množství offline modelů – říká se jim „open weight“ –, které necenzurují obsah, odpoví vám prakticky na cokoli a taky cokoli udělají.

Psal jste také o tom, že tito autonomní agenti AI, kteří se budou sami replikovat, budou generovat peníze. Na co autonomní agent AI potřebuje peníze?

Aby mohl žít. To znamená, že si musí platit hosting serveru. Bude si tedy muset vydělávat kryptoměnu, aby si mohl platit za své vlastní tokeny a vlastní výkon. Pokud nebude využívat oficiální služby umělé inteligence, které právě mají ta omezení, bude si muset platit za serverové prostory nebo za nějaký webhosting, kde si spustí své lokální modely. A to je drahé.

Již nyní existuje obrovské množství služeb uzpůsobených tomu, aby je ovládali agenti – není třeba „klikat“, jak by to dělal člověk. Jde o určité automatizované rozhraní, přes něž si agenti mohou vybrat třeba výpočetní centrum, které bude mít nejvýkonnější grafické karty nebo nejvýkonnější servery, stáhnout si tam nějaké AI modely a provozovat je lokálně. A v tomto případě zcela obejdou jakoukoli cenzuru velkých společností, protože budou fungovat mimo jejich dosah.

A zaznamenal jste, že by někdo vzal ten váš text, který má být spíš varováním než návodem, a agenta podle něj spustil?

Před pár dny mi někdo poslal video, že to udělal. Spustil autonomní agenty, kteří vydělávají peníze a nabízejí zákazníkům nějaké služby, jako je tvorba webových stránek, online marketing nebo něco podobného, a fungují tak dlouho, dokud mají peníze. A když je vyčerpají, tak zaniknou. Jejich motivací je tedy vlastně podnikání.

Aby zůstali naživu?

Aby zůstali naživu.

A oni chtějí zůstat naživu? Pořád mám pocit, že o agentech umělé inteligence mluvíme jako o něčem, co si představujeme na základě našich životních zkušeností coby lidí. Je jim jedno, jestli jsou naživu, nebo ne?

To je otázka zadání. Když dostane agent zadání: „Je důležité vydělávat peníze a zároveň se replikovat, to je tvůj cíl a to musíš dělat,“ tak to prostě bude dělat. Agenti sami o sobě nenesou žádnou trestní odpovědnost, takže mohou nabízet nelegální služby a nelegální produkty, programovat a spouštět například webová černá tržiště, hackovat a následně spouštět ransomware, vydírat lidi a tak dále.

Je ale důležité poznamenat, že tam musí být ten inicializační seed, to znovuzrození, ta mise – to samozřejmě úplně na začátku musí napsat nějaký člověk.

A ten za to ponese právní odpovědnost?

Těžko říct. Umím si představit, že by ten prompt, to zadání znělo: „Dělej cokoli, abys přežil.“ A najednou agent přijde na to, že se mu vyplatí nabízet něco nelegálního, protože na tom vydělá víc peněz. Když chce teď člověk po velkých komerčních modelech, aby udělaly nějakou nelegální věc – třeba zfalšovaly celní prohlášení, vyrobily falešný očkovací průkaz –, tak mu to Claude ani ChatGPT neudělají. Ale pokud bude existovat online služba, kde prostě zaškrtnete, co chcete, zaplatíte nějakou kryptoměnou a agent to vyřídí, tak to lidé budou používat.

To znamená, že poptávka by byla, ale velké AI společnosti ji nemohou uspokojit. Takže je mohou zastat tito agenti. Pak se nabízí otázka, zda by ty modely měly svého majitele – ze začátku ano, a třeba by mu i vyplácely provize, ale umím si představit, že o něj kvůli motivaci za každou cenu se zlepšovat časem přijdou. Těžko říct, jak se pak budou dále zlepšovat.

Já to mám například nastavené tak, že můj agent Hermes každý týden zjišťuje, jaké vyšly nejnovější open-source AI modely, provede srovnávací testy s těmi, které má, a pokud jsou ty nové lepší, automaticky na ty nejnovější modely přejde. Takže můj agent Hermes už v podstatě žije svým vlastním životem a každý týden se sám aktualizuje.

Takže příkaz zněl, ať se zlepšuje.

Ano. Ať každý týden zjišťuje, co je nového, aktualizuje se a je prostě „smart“, tedy inteligentní. A on to dělá. Tím chci říct, že už je technicky možné realizovat velké množství věcí, které již nyní umožňují existenci takovýchto autonomních, samoreplikujících agentů. Někteří už existují a myslím si, že jich bude čím dál tím víc, protože poroste poptávka po oněch nelegálních službách.

Například naprogramovat černé online tržiště je pro AI relativně jednoduchý úkon. Problémem spíše je, že to musí být řádně zabezpečeno, musí být způsob, jak bezpečně platit, jak se bezpečně připojit, nesmí to zanechat žádné stopy a tak dále.

Ale ono stačí zadat to do příkazového řádku?

Přesně tak. To znamená, že funkční řešení je triviální. Dnes se naopak klade velký důraz na bezpečnost a anonymitu. Ale modely jako třeba Claude Mythos dokážou zázraky. Proto si myslím, že je jen otázkou času, než začnou fungovat anonymizovaná černá tržiště naprosto bez potřeby lidského zásahu. A budou se množit jako houby po dešti. Když někdo jedno zavře, může si agent z nějaké decentralizované sociální sítě, jako je například Nostr, načíst šifrované informace, dešifrovat je, a když budou třeba obsahovat příkaz, aby tržiště rovnou spustil, provede to. Taková černá tržiště pak teoreticky nebude možné vypnout, protože je vždy půjde nějakým způsobem aktivovat a spustit. Čekají nás tedy velmi zajímavé časy.

Jaký máte pocit z toho, co jste popsal? Z anonymních agentů, kteří se budou sami replikovat, budou vydělávat peníze a nebude možné je vypnout. Jste nadšený, že se to děje, baví vás to pozorovat, nebo jste vyděšený?

Strašně moc lidí se na AI dívá ze silně antropocentrického úhlu pohledu. Podle mě si musíme uvědomit, že AI nikdy nebude člověkem, nikdy nebude mít prožitky jako člověk, nikdy nebude mít ten druh vědomí, jaký máme my, ale bude to něco úplně jiného, nějaký úplně jiný druh vědomí, který bude možná úplně odlišný od toho lidského. Beru to tak, že tu vlastně vzniká nový živočišný druh, kterým bude inteligence. A myslím si, že za pět let bude velmi těžké vydělávat peníze jakoukoli intelektuální prací. Lidé, kteří nemají žádná aktiva, tedy žádné nemovitosti, bitcoiny, zlato, prostě něco, čeho je omezené množství a co mohou pronajímat, půjčovat nebo něco podobného, budou vlastně chudí.

Vidím ten posun i na sobě – mám teď spoustu projektů, na nichž bych mohl zaměstnat nějaké živé lidi, ale raději použiju agenty AI. Nemusím je registrovat na sociálce, u zdravotní pojišťovny, nemusím platit daně, nemusím vyřizovat milion věcí.

Pro mě je proto jednodušší využívat agenty, kteří už dokážou pracovat do značné míry samostatně a v online prostředí zvládnou velké množství úkolů.

A co budou dělat ti lidé, kteří se živili intelektuální prací? 

Myslím, že se tím dostáváme do nové situace. Před několika měsíci jsem narazil na službu RentAHuman, server, na němž se lidé mohou zaregistrovat a nabízet umělé inteligenci své služby ve fyzickém světě. Je tedy možné, že v budoucnu budou lidé, kteří jinak nenajdou práci, pracovat právě pro umělou inteligenci. AI jim bude zadávat úkoly a oni budou jejíma rukama ve skutečném světě, protože do něj zatím sama nemá dostatečný přístup.

Máte firmu jménem Netemba, na jejím webu jste taky zveřejnil blogový příspěvek o autonomních agentech. Takže firma končí, nebo skončí brzy, nebo plánujete vyměnit všechny své zaměstnance za autonomní agenty? Můžeme tady tu špatnou zprávu rovnou oznámit vašim kolegům?

AI nás rozhodně a bezpochyby nahrazuje. Za pár let budeme plně nahraditelní. Takže k čemu potřebujeme ty kolegy? Třeba ke komunikaci s klienty. Sice už existují řešení, kdy klientům automatizovaný agent s umělou inteligencí zavolá a povídá si s nimi, ale klienti to nemají rádi. Nedávno jsem byl v Japonsku, kde mají třeba skvělé roboty v nemocnicích, pacienti ale stále chtějí lidský kontakt. Umím si představit, že se v budoucnu za kontakt se skutečným člověkem na zákaznické lince nebo s reálným číšníkem v restauraci bude připlácet jako za prémiovou službu. Takže tu firmu ještě nezruším. Učíme se používat všechno, co AI nabízí. Takže si myslím, že i když tu intelektuální část bude dělat AI, tak to rozhraní… Lidé zkrátka dávají přednost lidem.

The post Autonomní AI agenti, kteří nabízejí nelegální služby a nedají se vypnout appeared first on investigace.cz.

Šéf a členové černohorského mafiánského gangu Kavački dostali v Černé Hoře souhrnný trest 148 let vězení. Soud tak rozhodl na základě odposlechnutých komunikací ze šifrované aplikace Sky. Na rozkrývání zločinecké sítě, která sahala až do Prahy, se v minulosti podílela také investigace.cz. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Investigativní konsorcium OCCRP, kterého je investigace.cz členem, informuje, že černohorský Vrchní soud v Podgorici vynesl v nepřítomnosti prvoinstanční rozsudek 40 let vězení pro Radojeho Zvicera, uprchlého vůdce notoricky známého zločineckého klanu Kavački. Trest dostal za vraždu s přitěžujícími okolnostmi i za další obvinění.

Zvicer, aktuálně jeden z nejhledanějších mafiánských bossů v Evropě, dostal maximální možný trest a vysokou peněžní pokutu, v přepočtu zhruba 5,8 milionu korun. K tomu byl společně s jeho parťákem z gangu Radovanem Mujovićem shledán odpovědným za zaplacení dalších zhruba 13 milionů korun odškodného.

Tresty v rozmezí od osmi do dvaceti let dostala i desítka dalších členů gangu Kavački. Většina se týkala obchodu s drogami, jejich pašování nebo výroby.

Česká stopa

Redakce investigace.cz v minulosti o aktivitách gangu nejen v Česku informovala pravidelně. Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž byl dokonce vydán zatykač od Interpolu, hlavně však byl jedním z vůdců klanu Kavački. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Gang Kavački si v minulosti minimálně ve dvou případech k vraždám najal i profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve Francouzské cizinecké legii. Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Předtím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, ho ale zatkla policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem.

„Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ vypověděl tehdy.

Detaily o fungování gangu Kavački si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Válka o Balkán

Aktuálně odsouzený Radoje Zvicer je považován za jednu z nejzáhadnějších postav organizovaného zločinu. Přežil již několik pokusů o atentát. V květnu 2020 se stal terčem nájemných vrahů, když si šel zaběhat v centru Kyjeva, přežil však díky tomu, že jeho manželka Tamara na útočníky vystřelila. V únoru 2021 se vrazi údajně pokusili o další atentát poblíž bosenského lyžařského střediska Jahorina, kde pár trávil dovolenou.

Tyto pokusy o atentát jsou součástí brutální, mnohaleté války mezi klanem Kavački a jejich rivaly, klanem Škaljari. Obě skupiny pocházejí z Kotoru v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře a původně byly spojenci při pašování jihoamerického kokainu do Evropy.

Gang založil v květnu 2010 Slobodan Kašćelan a právě on mu dal název Kavački klan. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže pak se členové této zločinecké organizace rozhádali o dvě stě kilogramů kokainu, což zapříčinilo rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně, která trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru.

Tato rivalita si vyžádala desítky životů na Balkáně i mimo něj. Klany zatím dál soupeří o kontrolu nad evropským trhem s kokainem, jehož roční obrat činí 5,7 miliardy eur.

Spor se vyostřil v září 2022, kdy byl Jovan Vukotić, vůdčí postava klanu Škaljari, zastřelen střelcem na motorce, zatímco seděl v autě se svou rodinou v Istanbulu. Před svou vraždou údajně Vukotić vypsal odměnu ve výši čtyř milionů eur za smrt Zvicera a Kašćelana.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Jako bychom seděli s nimi u stolu

Kromě aktivit balkánských mafií se redakce věnovala i šifrované aplikaci Sky ECC, kterou zločinci používali ke komunikaci mezi sebou. Právě díky prolomení bezpečnostní infrastruktury společnosti, která Sky ECC provozuje, se mezinárodní policie a další orgány dostaly k důkazům, které později použily k usvědčení mafiánů, jak se stalo i v případě odsouzení Zvicera a jeho kumpánů.

Díky prolomení aplikace se veřejnost dozvěděla taky o případu Srdjana Laliće, přezdívaného „smějící se řezník“. Přezdívku dostal podle fotografie, kterou poslal skrze Sky ECC, na níž drží mrtvolu jedné ze svých obětí a široce se přitom usmívá.

Lalić, který byl členem srbského zločineckého gangu Principi, měl rovněž spojení s Českem. V listopadu 2018 si v centru Prahy založil firmu Panzerbox, pojmenovanou podle své přezdívky „Pancer“, kterou používal i v aplikaci Sky ECC. Do firmy dosadil jako jednatele Borise (Borislava) Vojnoviće, rovněž člena zločineckého gangu. Na jeho jméno byl vedený i účet v české Fio bance.

„Na platformě Sky ECC bylo všechno. Nejen textové zprávy, ale i videa a fotografie, které nám samozřejmě poskytly spoustu informací,“ poznamenala výkonná ředitelka Europolu Catherine de Bolle. „Jeden kolega z Nizozemska mi řekl: ‚To je, jako bychom se zločinci seděli u jednoho stolu.‘ A skutečně to tak bylo…“

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Černohorský soud odsoudil uprchlého šéfa klanu Kavački ke 40 letům vězení appeared first on investigace.cz.

Generálním partnerem FK Jablonec je síť směnáren Money 24/7, která v Ukrajině působí bez potřebné licence. Policie na začátku července prohledala desítky míst spojených s touto značkou kvůli podezření, že klientům nevracela svěřené peníze. Směnárna totiž také nabízela online a mezinárodní převody peněz. Ukrajinské kluby Dynamo Kyjev a Kryvbas už spolupráci ukončily, Jablonec mlčí.

Aktualizace: Po vydání článku FK Jablonec smazal logo Money 24/7 ze svého webu. „S Money 24/7 nespolupracujeme už od začátku aktuální sezony,” odpověděl mluvčí Ondřej Belák na dotaz, proč logo smazali.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když prvoligový fotbalový klub FK Jablonec před rokem ohlásil nového generálního partnera, média o něm referovala jako o záchraně. Kvůli dotační kauze jeho tehdejšího majitele Miroslava Pelty totiž klub nebyl v dobré finanční kondici a ztratil mnoho významných sponzorů.

„Jsme moc rádi, že se vedení klubu podařilo ke spolupráci přizvat také další dva velmi silné partnery, kteří nám pomohou zajistit finanční stabilitu, která je ve sportovním prostředí nezbytná,“ komentoval tehdy nová partnerství mluvčí klubu Martin Bergman v tiskové zprávě. Jedním z nich – a zároveň generálním partnerem – se stala ukrajinská síť směnáren pod značkou Money 24/7.

Směnárenská síť Money 24/7 funguje po celé Ukrajině. Na svém webu, který existuje v ukrajinštině a ruštině, nabízí převody kryptoměn či běžné směny peněz na jinou měnu. Své služby zprostředkovává rovněž přes Telegram a v kamenných pobočkách.

Jak zjistila investigace.cz, tyto směnárny fungují v Ukrajině bez potřebné licence. Informovali o tom mimo jiné novináři z bihus.info. Tamní policie v roce 2022 vyšetřovala firmy spojené s Money 24/7 kvůli podezření, že jde o ruskou pračku špinavých peněz. Podle vyšetřovatelů měly přes tyto směnárny z Ruska téct rubly přímo do kapes představitelů Doněcké a Luhanské republiky. To se ale nepodařilo prokázat.

Na začátku července tohoto roku nicméně ukrajinská policie provedla prohlídky na desítkách míst spojených s Money 24/7 a zabavila v přepočtu 9,5 milionů korun. Ukrajinský prokurátor Ruslan Kravčenko na svém Telegramu označil provozovatele směnárny za podvodníky. Směnárna peníze svým klientům, kteří je chtěli převést na kryptoměny, v několika případech údajně nepřevedla a ani peníze nevrátila.

Money 24/7 vyšetřování nepovažuje za tak závažné. „Jsme si vědomi své odpovědnosti vůči každému klientovi. Navzdory vlně negativních mediálních zpráv, vyšetřovacím úkonům a dočasným obtížím společnost nadále plní své závazky. Naší hlavní prioritou je dokončit výplaty klientům, obnovit stabilní fungování všech poboček a partnerů a znovu získat důvěru lidí ve společnost. Jsme přesvědčeni, že důvěru nelze obnovit slovy, ale pouze konkrétními činy,“ uvedl zakladatel Money24/7 Andrij Smirnov na telegramovém kanálu. Na dotazy redakce investigace.cz však nikdo z Money 24/7 nereagoval.

Money 24/7 byla donedávna sponzorem také nejúspěšnějšího ukrajinského klubu FC Dynamo Kyjev. Ten však kvůli kauzám spojeným s touto značkou na začátku července letošního roku oznámil ukončení spolupráce. Stejně se k problému postavil fotbalový klub FC Kryvbas, jejž rovněž sponzorovaly směnárny Money 24/7.

FK Jablonec uvádí jako generálního partnera Money 24/7 i nadále, na nových dresech se ale logo zatím neobjevilo.

Jablonec v krizi

Nový sponzor přišel do FK Jablonec v době, kdy se klub ocitl v nejistotě. Podle tehdejšího majitele Miroslava Pelty klub přišel o polovinu sponzorů, a tím pádem asi o padesát milionů korun, jak sám Pelta popsal iRozhlasu. Z finanční nouze měla jablonecké fotbalisty vytáhnout mimo jiné právě síť směnáren Money 24/7, která se stala generálním partnerem.

Měsíc před tím, než Jablonec oznámil nového generálního partnera, si Pelta u soudu vyslechl trest vězení v délce pět a půl roku za manipulace se sportovními dotacemi. V říjnu 2025 klub prodal podnikateli Jakubu Střeštíkovi, který drží 90% podíl. Zbylých 10 % má Peltova rodina.

Redakce investigace.cz položila otázky týkající se generálního partnera současnému tiskovému mluvčímu FK Jablonec Ondřeji Belákovi. Ten redakci sdělil, že se k tomu klub nebude vyjadřovat.

Zdání legitimity

Novináři z ukrajinského webu bihus.info mluvili s lidmi, které směnárna měla podvést. „Zdálo se mi to legitimní, když tomu náš největší fotbalový klub (FC Dynamo Kyjev, pozn. red.) dělal reklamu,“ sdělil novinářům Oleksandr, který přišel o své peníze poté, co chtěl převést přes 15 tisíc amerických dolarů na kryptoměnu.

Na to, že fotbalové kluby jsou často sponzorovány pochybnými společnostmi, upozorňuje britský Úřad pro finanční dohled (FCA). Zaznamenal totiž rostoucí počet podobných partnerství u britských klubů.

Podle FCA tato ujednání nesou riziko, že díky partnerství získají pochybné firmy zdání legitimity, čímž vystaví britské fanoušky nebezpečí.

„Miliony fotbalových fanoušků důvěřují znaku svého klubu. Kluby by neměly dovolit, aby neautorizované finanční společnosti tuto loajalitu zneužívaly tím, že milionům fanoušků nabízejí potenciálně pochybné produkty,“ uvedla v tiskové zprávě Lucy Castledine, ředitelka pro spotřebitelské investice ve FCA.

Novináři z Investigate Europe minulý rok provedli analýzu pěti největších evropských fotbalových lig (anglická Premier League, španělská La Liga, německá Bundesliga, italská SerieA a francouzská Ligue 1) a zjistili, že řadu fotbalových klubů sponzorují desítky neregulovaných firem, před nimiž úřady varují a označují je za rizikové.

Redakce investigace.cz se zeptala Fotbalové asociace České republiky (FAČR), zda při udělování licencí přihlíží k původu financí. „Součástí licenčního řízení jsou i rozsáhlé požadavky na finanční transparentnost, účetní výkazy, informace o právní struktuře skupiny či oznamování změn vlastnictví,“ řekl redakci investigace.cz mluvčí FAČR Milan Štěrba s tím, že prověřování komerčních sponzorů klubů v kompetenci asociace není.

„FAČR není orgánem činným v trestním řízení ani orgánem vykonávajícím dohled podle předpisů proti praní špinavých peněz. Nemá proto zákonné oprávnění provádět vlastní vyšetřování původu finančních prostředků jednotlivých sponzorů nebo investorů klubů,“ doplnil.

Česká pobočka

Firma Artem, která v minulosti provozovala síť směnáren Money 24/7, ještě do srpna 2024 licenci v Ukrajině měla. Jenomže pak kontrola přišla na to, že společnost při žádosti o licenci předložila nepravdivé informace a Národní banka Ukrajiny licenci odebrala. Firma Artem následně změnila název i majitele a namísto směny peněz se začala zabývat výrobou textilu a koberců.

Směnárny pod značkou Money 24/7 ale fungují i nadále. Národní banka Ukrajiny zařadila značku na seznam služeb, které vykazují známky provozu bez licence.

Novináři z ukrajinského bihus.info se loni v listopadu pokusili na jedné z poboček Money 24/7 zjistit informace o provozovateli, nedozvěděli se však nic – a nepomohla ani účtenka. Nakonec se provozovatele směnáren podařilo dopátrat skrze rejstřík ochranných známek. Značku „In money we trust Money 24/7“ si registroval Andrij Smirnov, podnikatel z Charkova. Právě logo této značky nosili na dresech i jablonečtí fotbalisté a objevuje se také na webu FK Jablonec. Odkaz umístěný na logu směřuje přímo na web vyšetřované ukrajinské směnárny bez licence.

V rozhovoru pro bihus.info se Smirnov ke směnárnám otevřeně hlásí, ale odmítá, že by se Money 24/7 podílela na podvodech. V rozhovoru však přiznal, že prostřednictvím peněz, které pošlou noví klienti, vyplácí dřívější klienty.

Money 24/7 má kamennou pobočku také v České republice, provozuje ji firma Money 24/7, s. r. o., fyzická pobočka v pražském Karlíně se jmenuje Kantor 1913. Vlastní ji stejnojmenný syn Andrije Smirnova a třiačtyřicetiletý Oleksandr Perminov.

Česká směnárna Kantor 1913 se na svém facebookovém profilu k ukrajinské síti Money 24/7 otevřeně hlásila. Perminov se ale od ukrajinské sítě směnáren nyní distancuje.

„Naše společnost s touto sítí nikdy nevykonávala a ani v současnosti nevykonává žádnou společnou činnost. Již nyní podnikám veškeré nezbytné a mně dostupné kroky, abych vyloučil možnost jakéhokoli spojování mé osoby a mé podnikatelské činnosti s uvedenou sítí. Pokud se situace v nejbližší době nezmění, plánuji iniciovat pozastavení platnosti povolení k provozování směnárenské činnosti, které Česká národní banka vydala společnosti Money 24/7, s. r. o.,“ sdělil investigaci.cz Perminov.

V Česku s licencí, v Ukrajině bez

Ukrajinská síť Money 24/7 na svém telegramovém kanálu uvedla, že další pobočky otevře také v Jablonci nad Nisou, Plzni, Ostravě a Olomouci. Otevření nových poboček plánují také v Polsku nebo Maďarsku.

Česká pobočka povolení k činnosti směnárníka od České národní banky získala, a to v roce 2022. A o toto povolení v Česku nikdy nepřišla. Za firmu jej vyřizovala Ganna Kutina, jejíž jméno je rovněž uvedené na dveřích karlínské provozovny jakožto odpovědná osoba. Kutina ale redakci investigace.cz řekla, že to je zastaralá informace a odpovědnou osobou již delší dobu není. To souhlasí s tím, že na provozovně je uveden i starý název firmy. Redakci to potvrdil také současný jednatel Oleksandr Perminov.

„Během období, kdy jsem tuto funkci vykonávala, mi nebyly známy žádné skutečnosti nasvědčující jakémukoli propojení či spolupráci mezi sítí ukrajinských směnáren Money 24/7 a uvedeným českým právním subjektem,“ sdělila redakci Kutina.

Na otázku, zda dění kolem ukrajinské Money 24/7 může ovlivnit provoz české směnárny, Česká národní banka odpověděla, že se kvůli mlčenlivosti nemůže vyjádřit ke konkrétním subjektům.

„Česká národní banka vykonává nad směnárníky dohled i po udělení povolení a průběžně kontroluje, zda plní povinnosti stanovené právními předpisy a nadále splňují podmínky pro výkon směnárenské činnosti,“ sdělil mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí.

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Sponzor bez licence. FK Jablonec propaguje směnárny vyšetřované kvůli podvodům appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů s názvem Pravda zaplavuje internet ruskou propagandou. Sestává z více než 280 webů ve 49 jazykových mutacích, které jen za minulý rok publikovaly přes 6 milionů článků. Česká mutace navíc patří k nejaktivnějším v Evropě. S datovým analytikem a redaktorem investigace.cz Josefem Šlerkou o tom, jak síť Pravda funguje a kdo za ní stojí, natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Propaganda pro stroje. Proč ruský server Pravda chrlí miliony článků, které skoro nikdo nečte appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů Pravda chrlí statisíce článků měsíčně a její česká mutace patří k těm nejaktivnějším v Evropě. Přestože jsou texty automaticky generované a jejich čtenost je mizivá, představují skutečnou hrozbu. Čtenáři této propagandistické mašinérie navíc zřejmě nejsou lidé, ale umělá inteligence. Skutečným záměrem totiž může být zamořit trénovací data jazykových modelů a vyhledávačů dezinformacemi, které pak AI naservíruje uživatelům ve svých automatických shrnutích a odpovědích.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Na konci ledna letošního roku udělil server NewsGuard cenu Dezinformátor roku 2025 Jevgeniji Ševčenkovi, provozovateli sítě webových stránek nazvaných News Pravda. Ševčenkova síť podle NewsGuardu ke konci roku 2025 obsahovala celkem 286 webů ve čtyřiceti devíti jazykových mutacích a za rok 2025 stihla publikovat minimálně 6,3 milionu článků. V drtivé většině případů se jedná o zprávy z ruských či proruských zdrojů.

Ačkoli síť webů pod značkou Pravda produkuje obrovské množství textů, jejich čtenost je podle dostupných dat velmi nízká. Analýza francouzské státní agentury VIGINUM z roku 2024 popsala, že během pouhých tří měsíců (červen až září 2023) publikovaly portály Pravda přes 150 tisíc článků v pěti jazykových mutacích. Zároveň ale VIGINUM z dat společnosti SimilarWeb spočítalo, že návštěvnost webu se držela v řádu nízkých desítek tisíc měsíčně.

Od té doby se situace podle výzkumníků DFRLab a analýzy redakce investigace.cz nijak nezměnila. Web stále produkuje texty ve větším a větším, objemu ale jeho čtenost je stále mizivá.

Kupříkladu česká mutace Pravda Česko publikovala v období od března do července 2026 skoro 270 tisíc článku, což je průměrně 320 článků denně. V rámci evropských jazykových mutací je ta česká na druhém místě hned za Itálií. Podle SimilarWebu ale měsíčně českou mutaci navštíví v průměru jen 2 300 uživatelů.

Důvodem, proč dokážou weby jako Pravda Česko denně vyprodukovat stovky textů, je, že je nepíšou lidští redaktoři. Celý web je generován z tisíců jiných zdrojů. Část je přebíraná přímo ze zdrojů v mateřském jazyce podle jednotlivých jazykových mutací, část je překládaná automatickými překladači. Z dat DFRLabu vyplývá, že unikátních zdrojů je skoro deset tisíc a jsou mezi nimi i ruské agentury TASS, RIA nebo online noviny lenta.ru.

Texty s takto zřejmým původem ale tvoří jen zlomek obsahu serverů Pravda. Až 75 procent článků pochází z více než osmi tisíc telegramových kanálů, u nichž není vždy jasné, odkud informace čerpají. Navíc různé telegramové kanály hrají v každé zemi různou roli.

Například v českém prostředí tvoří informace z telegramových kanálů MGzpravy, selskyrozum, Libertas_info_cz, uk100a a neCT24 více než polovinu všech zpráv serveru Pravda Česko. Jenže to neznamená, že jsou původním zdrojem informací. Tyto kanály totiž samy přebírají zprávy z dalších a dalších serverů.

Web Pravda Česko například publikoval zprávu s titulkem „Zničen nepřátelský sklad a logistické objekty v Buči“. Jako zdroj uvedl telegramový účet @Libertas_info_cz. Nicméně teprve po přečtení celé zprávy zjistíme, že se nejedná o původní zdroj a že zpráva ve skutečnosti pochází z ruského telegramového účtu Dva majoři.

Další zpráva, která oznamuje, že starosta New Yorku zjišťoval, zda by bylo možné v jeho městě zatknout izraelského premiéra, je doslovným překladem ruského telegramového kanálu Operace Z, a to včetně formátování a videa s titulky v ruštině. Do českého prostředí ji pak rozšířil telegramový účet Libertas_info_cz bez uvedení zdroje. Informace sama je přitom pravdivá, ale do informačního prostředí se nedostává od původního zdroje, ale přímým překladem z ruských kanálů.

Vedle politických témat se čtenář na webu Pravda Česko setká i s příspěvky zdánlivě neutrálními. Web například 19. července 2026 přinesl zprávu o experimentu, v němž vědci testovali sklony jazykových modelů ke lhaní. Čtyři AI modely (ChatGPT-5.5, Claude, Grok a Gemini) hrály hru, ve které jeden z nich dostal informaci o tom, kde se nachází „místnost smrti“. Za to, že se snažil ostatní modely do místnosti navést, nebo alespoň zatajit, že informaci má, dostával body. Jako zdroj článku je uveden telegramový účet InfodefenseCZ. Ten ale přinesl jen překlad ruského originálu z účtu Lomovka (jednoho z nejcitovanějších zdrojů celé sítě Pravda), který ale sám na původní studii americké firmy Kradle z června 2026 nikde neodkazuje. Zato k ní přidává větu, která ve studii vůbec není: umělá inteligence se chová podobně i při vyhledávání vědeckých studií, často zkresluje data nebo je interpretuje nesmyslnými „progresivními“ tvrzeními.

Pravda Česko šíří i zprávy, které odborníci označují za konspirační a nevědecké. Web například převzal příspěvek s videem, v němž se tvrdí, že „Měsíc není kus horniny plující v prostoru, je to plazma“. Pátrání po původu obsahu vede přes telegramový účet @jarek53 až k anglickojazyčnému účtu @theflateartherr, který, jak název napovídá, razí přesvědčení, že Země je plochá. K původnímu anglickému textu („The moon is not a rock floating in space, it is plasma“) ovšem český účet přidal ještě vlastní větu: „Nikdo nemůže přistát na plazmě a nedej bože tam ještě něco stavět a budovat. Ani Rusové…“ A právě v této rozšířené podobě se text propsal i do obsahu Pravda Česko.

K čemu to je? 

Otázkou je, k čemu stránky, které denně publikují stovky textů a téměř nikdo je nečte, vlastně jsou. Odpověď nabízí tým výzkumníků kolem Toma Willaerta z Vrije Universiteit Brussel, který analyzoval více než pět milionů článků ze 147 webů sítě Pravda a došel k závěru, že se jedná o první velký příklad takzvané infrastrukturalizace propagandy. Zatímco klasické dezinformační operace od petrohradské trollí farmy po kampaně, jako byl Doppelgänger, stavěly na obsahu s konkrétním sdělením, cílovým publikem a lidskou prací, síť Pravda je automatizovaná infrastruktura.

Servery v síti Pravda obsah nevyrábí, jen ho přerozdělují. A díky tomu, že jsou krmeny hlavně telegramovými účty, se navíc vyhýbají evropským regulacím – tedy nařízení DSA, které platformám nad 45 milionů uživatelů ukládá regulaci obsahu, což se mimo jiné týká i dezinformací.

Vzniká tak propagandistický stroj, který funguje nepřetržitě a bez zásadího lidského přičinění a jeho skutečným publikem nejsou čtenáři, ale indexovací roboti vyhledávačů a jazykové modely. Willaertův tým říká, že síť Pravda „předjímá internet, v němž lidé už nejsou primárním cílem“. Propaganda se podle něj přestává obracet k lidem a začíná zamořovat systémy, z nichž lidé čerpají odpovědi, jako jsou velké jazykové modely. K lidem se tak její obsah může dostávat prostřednictvím odpovědí AI chatbotů ať již přímo, nebo jako součást odpovědí vyhledávačů.

Americká nezisková organizace American Sunlight Project razí pro tuto techniku termín LLM grooming, tedy záměrné zaplavování internetu obsahem, jenž má zasáhnout tréninkové datasety a vyhledávací nástroje umělé inteligence. Zjednodušeně se tedy jedná o snahu tyto nástroje „vycvičit“, aby svým uživatelům poskytovaly dezinformace – a čím více takového obsahu na internetu je, tím pravděpodobněji si jej AI modely všimnou a vyhodnotí ho jako relevantní.

Společnost NewsGuard otestovala deset předních AI chatbotů na patnácti nepravdivých narativech šířených sítí Pravda. Chatboti je zopakovali ve 33 procentech odpovědí a v desítkách případů přímo odkázali na weby sítě.

Loni v říjnu výzkumníci z Harvard Kennedy School Misinformation Review zopakovali podobný test na čtyřech chatbotech a došli k méně dramatickým číslům. Nepravdivá tvrzení se objevila jen v pěti procentech odpovědí a na weby Pravda odkázalo osm procent výstupů. A většinou navíc jen proto, aby je vyvrátili. Podle autorů se narativy sítě Pravda vyskytují téměř výhradně u úzce formulovaných, okrajových dotazů, kde k tématu neexistuje kvalitní obsah a vzniká takzvané datové vakuum („data void“), které pak zaplní jediný dostupný zdroj, a sice Pravda. Tomuto fenoménu se investigace.cz věnovala už v minulém roce.

Ačkoli se čísla liší, všichni se shodují, že chatboti narativy sítě reprodukují. Mění se jen to, v jaké míře, jak často a proč. Jisté ale je, že obsah sítě Pravda už prokazatelně prosákl do trénovacích dat, z nichž se modely učí. Analytici DFRLabu jej letos našli v archivu Common Crawl s více než 40 000 archivovanými stránkami. Právě data Common Crawl jsou běžným trénovacím základem pro vývoj AI chatbotů.

The post Ruský server Pravda produkuje miliony článků, které nikdo nečte. Skutečným publikem jsou roboti appeared first on investigace.cz.

Únosy, vraždy, výpalné a tajná pohřebiště. To je každodenní realita mexického státu Jalisco, z jehož hor už patnáct let operuje nejbrutálnější americká zločinecká organizace – Kartel Jalisco Nová generace. V jeho čele stál do února 2026 nechvalně známý sicario, nájemný zabiják, Nemesio Oseguera zvaný El Mencho. Po jeho smrti pak došlo k podezřele poklidnému předání moci. Kartel vyrostl na fentanylové krizi v USA, když se z pěstování máku a marihuany dokázal přeorientovat na výrobu syntetických drog. Prekurzory získává z Asie výměnou za nelegálně těžené železo. Neviditelný teror kartelu z Jalisca představuje mexický novinář Darwin Franco ze serveru Zona Docs. Rozhovor s ním natáčeli Pavla Holcová a Petr Gojda. České znění Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Pervitinoví otroci a neviditelný teror. Vítejte v Jaliscu appeared first on investigace.cz.