Šéf a členové černohorského mafiánského gangu Kavački dostali v Černé Hoře souhrnný trest 148 let vězení. Soud tak rozhodl na základě odposlechnutých komunikací ze šifrované aplikace Sky. Na rozkrývání zločinecké sítě, která sahala až do Prahy, se v minulosti podílela také investigace.cz. 

Investigativní konsorcium OCCRP, kterého je investigace.cz členem, informuje, že černohorský Vrchní soud v Podgorici vynesl v nepřítomnosti prvoinstanční rozsudek 40 let vězení pro Radojeho Zvicera, uprchlého vůdce notoricky známého zločineckého klanu Kavački. Trest dostal za vraždu s přitěžujícími okolnostmi i za další obvinění.

Zvicer, aktuálně jeden z nejhledanějších mafiánských bossů v Evropě, dostal maximální možný trest a vysokou peněžní pokutu, v přepočtu zhruba 5,8 milionu korun. K tomu byl společně s jeho parťákem z gangu Radovanem Mujovićem shledán odpovědným za zaplacení dalších zhruba 13 milionů korun odškodného.

Tresty v rozmezí od osmi do dvaceti let dostala i desítka dalších členů gangu Kavački. Většina se týkala obchodu s drogami, jejich pašování nebo výroby.

Česká stopa

Redakce investigace.cz v minulosti o aktivitách gangu nejen v Česku informovala pravidelně. Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž byl dokonce vydán zatykač od Interpolu, hlavně však byl jedním z vůdců klanu Kavački. V Česku byl zatčen v bytě v centru Prahy. Kašćelan svůj pobyt v Praze vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Gang Kavački si v minulosti minimálně ve dvou případech k vraždám najal i profesionální odstřelovače, kteří prošli výcvikem ve Francouzské cizinecké legii. Jeden z nich byl Jihoafričan Gregory Michael Ferraris. Předtím, než stihl vykonat vraždu, na kterou byl najatý, ho ale zatkla policie v Černé Hoře s padělaným českým cestovním dokladem.

„Dostal jsem pas na jméno Ladislav Cesník, ve kterém byla moje fotka. Kromě pasu jsem dostal i občanku a řidičák vystavené na stejné jméno, ale s mojí fotografií,“ vypověděl tehdy.

Detaily o fungování gangu Kavački si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Kokainové gangy rozdělují Balkán

Válka o Balkán

Aktuálně odsouzený Radoje Zvicer je považován za jednu z nejzáhadnějších postav organizovaného zločinu. Přežil již několik pokusů o atentát. V květnu 2020 se stal terčem nájemných vrahů, když si šel zaběhat v centru Kyjeva, přežil však díky tomu, že jeho manželka Tamara na útočníky vystřelila. V únoru 2021 se vrazi údajně pokusili o další atentát poblíž bosenského lyžařského střediska Jahorina, kde pár trávil dovolenou.

Tyto pokusy o atentát jsou součástí brutální, mnohaleté války mezi klanem Kavački a jejich rivaly, klanem Škaljari. Obě skupiny pocházejí z Kotoru v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře a původně byly spojenci při pašování jihoamerického kokainu do Evropy.

Gang založil v květnu 2010 Slobodan Kašćelan a právě on mu dal název Kavački klan. Až do roku 2014 všechno probíhalo hladce. Jenže pak se členové této zločinecké organizace rozhádali o dvě stě kilogramů kokainu, což zapříčinilo rozštěpení původního klanu na dvě větve – Kavački a Škaljari. Tím vypukla jedna z nejkrvavějších klanových válek na Balkáně, která trvá dodnes.

Válka poznamenala celé balkánské podsvětí a nejenom to. Na jakou stranu se přidají, nemuseli řešit jen lidé z organizovaného zločinu, ale i někteří politici a příslušníci policejního sboru.

Tato rivalita si vyžádala desítky životů na Balkáně i mimo něj. Klany zatím dál soupeří o kontrolu nad evropským trhem s kokainem, jehož roční obrat činí 5,7 miliardy eur.

Spor se vyostřil v září 2022, kdy byl Jovan Vukotić, vůdčí postava klanu Škaljari, zastřelen střelcem na motorce, zatímco seděl v autě se svou rodinou v Istanbulu. Před svou vraždou údajně Vukotić vypsal odměnu ve výši čtyř milionů eur za smrt Zvicera a Kašćelana.

Přečtěte si

SKY: Messenger pro zločince

Jako bychom seděli s nimi u stolu

Kromě aktivit balkánských mafií se redakce věnovala i šifrované aplikaci Sky ECC, kterou zločinci používali ke komunikaci mezi sebou. Právě díky prolomení bezpečnostní infrastruktury společnosti, která Sky ECC provozuje, se mezinárodní policie a další orgány dostaly k důkazům, které později použily k usvědčení mafiánů, jak se stalo i v případě odsouzení Zvicera a jeho kumpánů.

Díky prolomení aplikace se veřejnost dozvěděla taky o případu Srdjana Laliće, přezdívaného „smějící se řezník“. Přezdívku dostal podle fotografie, kterou poslal skrze Sky ECC, na níž drží mrtvolu jedné ze svých obětí a široce se přitom usmívá.

Lalić, který byl členem srbského zločineckého gangu Principi, měl rovněž spojení s Českem. V listopadu 2018 si v centru Prahy založil firmu Panzerbox, pojmenovanou podle své přezdívky „Pancer“, kterou používal i v aplikaci Sky ECC. Do firmy dosadil jako jednatele Borise (Borislava) Vojnoviće, rovněž člena zločineckého gangu. Na jeho jméno byl vedený i účet v české Fio bance.

„Na platformě Sky ECC bylo všechno. Nejen textové zprávy, ale i videa a fotografie, které nám samozřejmě poskytly spoustu informací,“ poznamenala výkonná ředitelka Europolu Catherine de Bolle. „Jeden kolega z Nizozemska mi řekl: ‚To je, jako bychom se zločinci seděli u jednoho stolu.‘ A skutečně to tak bylo…“

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Černohorský soud odsoudil uprchlého šéfa klanu Kavački ke 40 letům vězení appeared first on investigace.cz.

Generálním partnerem FK Jablonec je síť směnáren Money 24/7, která v Ukrajině působí bez potřebné licence. Policie na začátku července prohledala desítky míst spojených s touto značkou kvůli podezření, že klientům nevracela svěřené peníze. Směnárna totiž také nabízela online a mezinárodní převody peněz. Ukrajinské kluby Dynamo Kyjev a Kryvbas už spolupráci ukončily, Jablonec mlčí.

Aktualizace: Po vydání článku FK Jablonec smazal logo Money 24/7 ze svého webu. „S Money 24/7 nespolupracujeme už od začátku aktuální sezony,” odpověděl mluvčí Ondřej Belák na dotaz, proč logo smazali.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Když prvoligový fotbalový klub FK Jablonec před rokem ohlásil nového generálního partnera, média o něm referovala jako o záchraně. Kvůli dotační kauze jeho tehdejšího majitele Miroslava Pelty totiž klub nebyl v dobré finanční kondici a ztratil mnoho významných sponzorů.

„Jsme moc rádi, že se vedení klubu podařilo ke spolupráci přizvat také další dva velmi silné partnery, kteří nám pomohou zajistit finanční stabilitu, která je ve sportovním prostředí nezbytná,“ komentoval tehdy nová partnerství mluvčí klubu Martin Bergman v tiskové zprávě. Jedním z nich – a zároveň generálním partnerem – se stala ukrajinská síť směnáren pod značkou Money 24/7.

Směnárenská síť Money 24/7 funguje po celé Ukrajině. Na svém webu, který existuje v ukrajinštině a ruštině, nabízí převody kryptoměn či běžné směny peněz na jinou měnu. Své služby zprostředkovává rovněž přes Telegram a v kamenných pobočkách.

Jak zjistila investigace.cz, tyto směnárny fungují v Ukrajině bez potřebné licence. Informovali o tom mimo jiné novináři z bihus.info. Tamní policie v roce 2022 vyšetřovala firmy spojené s Money 24/7 kvůli podezření, že jde o ruskou pračku špinavých peněz. Podle vyšetřovatelů měly přes tyto směnárny z Ruska téct rubly přímo do kapes představitelů Doněcké a Luhanské republiky. To se ale nepodařilo prokázat.

Na začátku července tohoto roku nicméně ukrajinská policie provedla prohlídky na desítkách míst spojených s Money 24/7 a zabavila v přepočtu 9,5 milionů korun. Ukrajinský prokurátor Ruslan Kravčenko na svém Telegramu označil provozovatele směnárny za podvodníky. Směnárna peníze svým klientům, kteří je chtěli převést na kryptoměny, v několika případech údajně nepřevedla a ani peníze nevrátila.

Money 24/7 vyšetřování nepovažuje za tak závažné. „Jsme si vědomi své odpovědnosti vůči každému klientovi. Navzdory vlně negativních mediálních zpráv, vyšetřovacím úkonům a dočasným obtížím společnost nadále plní své závazky. Naší hlavní prioritou je dokončit výplaty klientům, obnovit stabilní fungování všech poboček a partnerů a znovu získat důvěru lidí ve společnost. Jsme přesvědčeni, že důvěru nelze obnovit slovy, ale pouze konkrétními činy,“ uvedl zakladatel Money24/7 Andrij Smirnov na telegramovém kanálu. Na dotazy redakce investigace.cz však nikdo z Money 24/7 nereagoval.

Money 24/7 byla donedávna sponzorem také nejúspěšnějšího ukrajinského klubu FC Dynamo Kyjev. Ten však kvůli kauzám spojeným s touto značkou na začátku července letošního roku oznámil ukončení spolupráce. Stejně se k problému postavil fotbalový klub FC Kryvbas, jejž rovněž sponzorovaly směnárny Money 24/7.

FK Jablonec uvádí jako generálního partnera Money 24/7 i nadále, na nových dresech se ale logo zatím neobjevilo.

Jablonec v krizi

Nový sponzor přišel do FK Jablonec v době, kdy se klub ocitl v nejistotě. Podle tehdejšího majitele Miroslava Pelty klub přišel o polovinu sponzorů, a tím pádem asi o padesát milionů korun, jak sám Pelta popsal iRozhlasu. Z finanční nouze měla jablonecké fotbalisty vytáhnout mimo jiné právě síť směnáren Money 24/7, která se stala generálním partnerem.

Měsíc před tím, než Jablonec oznámil nového generálního partnera, si Pelta u soudu vyslechl trest vězení v délce pět a půl roku za manipulace se sportovními dotacemi. V říjnu 2025 klub prodal podnikateli Jakubu Střeštíkovi, který drží 90% podíl. Zbylých 10 % má Peltova rodina.

Redakce investigace.cz položila otázky týkající se generálního partnera současnému tiskovému mluvčímu FK Jablonec Ondřeji Belákovi. Ten redakci sdělil, že se k tomu klub nebude vyjadřovat.

Zdání legitimity

Novináři z ukrajinského webu bihus.info mluvili s lidmi, které směnárna měla podvést. „Zdálo se mi to legitimní, když tomu náš největší fotbalový klub (FC Dynamo Kyjev, pozn. red.) dělal reklamu,“ sdělil novinářům Oleksandr, který přišel o své peníze poté, co chtěl převést přes 15 tisíc amerických dolarů na kryptoměnu.

Na to, že fotbalové kluby jsou často sponzorovány pochybnými společnostmi, upozorňuje britský Úřad pro finanční dohled (FCA). Zaznamenal totiž rostoucí počet podobných partnerství u britských klubů.

Podle FCA tato ujednání nesou riziko, že díky partnerství získají pochybné firmy zdání legitimity, čímž vystaví britské fanoušky nebezpečí.

„Miliony fotbalových fanoušků důvěřují znaku svého klubu. Kluby by neměly dovolit, aby neautorizované finanční společnosti tuto loajalitu zneužívaly tím, že milionům fanoušků nabízejí potenciálně pochybné produkty,“ uvedla v tiskové zprávě Lucy Castledine, ředitelka pro spotřebitelské investice ve FCA.

Novináři z Investigate Europe minulý rok provedli analýzu pěti největších evropských fotbalových lig (anglická Premier League, španělská La Liga, německá Bundesliga, italská SerieA a francouzská Ligue 1) a zjistili, že řadu fotbalových klubů sponzorují desítky neregulovaných firem, před nimiž úřady varují a označují je za rizikové.

Redakce investigace.cz se zeptala Fotbalové asociace České republiky (FAČR), zda při udělování licencí přihlíží k původu financí. „Součástí licenčního řízení jsou i rozsáhlé požadavky na finanční transparentnost, účetní výkazy, informace o právní struktuře skupiny či oznamování změn vlastnictví,“ řekl redakci investigace.cz mluvčí FAČR Milan Štěrba s tím, že prověřování komerčních sponzorů klubů v kompetenci asociace není.

„FAČR není orgánem činným v trestním řízení ani orgánem vykonávajícím dohled podle předpisů proti praní špinavých peněz. Nemá proto zákonné oprávnění provádět vlastní vyšetřování původu finančních prostředků jednotlivých sponzorů nebo investorů klubů,“ doplnil.

Česká pobočka

Firma Artem, která v minulosti provozovala síť směnáren Money 24/7, ještě do srpna 2024 licenci v Ukrajině měla. Jenomže pak kontrola přišla na to, že společnost při žádosti o licenci předložila nepravdivé informace a Národní banka Ukrajiny licenci odebrala. Firma Artem následně změnila název i majitele a namísto směny peněz se začala zabývat výrobou textilu a koberců.

Směnárny pod značkou Money 24/7 ale fungují i nadále. Národní banka Ukrajiny zařadila značku na seznam služeb, které vykazují známky provozu bez licence.

Novináři z ukrajinského bihus.info se loni v listopadu pokusili na jedné z poboček Money 24/7 zjistit informace o provozovateli, nedozvěděli se však nic – a nepomohla ani účtenka. Nakonec se provozovatele směnáren podařilo dopátrat skrze rejstřík ochranných známek. Značku „In money we trust Money 24/7“ si registroval Andrij Smirnov, podnikatel z Charkova. Právě logo této značky nosili na dresech i jablonečtí fotbalisté a objevuje se také na webu FK Jablonec. Odkaz umístěný na logu směřuje přímo na web vyšetřované ukrajinské směnárny bez licence.

V rozhovoru pro bihus.info se Smirnov ke směnárnám otevřeně hlásí, ale odmítá, že by se Money 24/7 podílela na podvodech. V rozhovoru však přiznal, že prostřednictvím peněz, které pošlou noví klienti, vyplácí dřívější klienty.

Money 24/7 má kamennou pobočku také v České republice, provozuje ji firma Money 24/7, s. r. o., fyzická pobočka v pražském Karlíně se jmenuje Kantor 1913. Vlastní ji stejnojmenný syn Andrije Smirnova a třiačtyřicetiletý Oleksandr Perminov.

Česká směnárna Kantor 1913 se na svém facebookovém profilu k ukrajinské síti Money 24/7 otevřeně hlásila. Perminov se ale od ukrajinské sítě směnáren nyní distancuje.

„Naše společnost s touto sítí nikdy nevykonávala a ani v současnosti nevykonává žádnou společnou činnost. Již nyní podnikám veškeré nezbytné a mně dostupné kroky, abych vyloučil možnost jakéhokoli spojování mé osoby a mé podnikatelské činnosti s uvedenou sítí. Pokud se situace v nejbližší době nezmění, plánuji iniciovat pozastavení platnosti povolení k provozování směnárenské činnosti, které Česká národní banka vydala společnosti Money 24/7, s. r. o.,“ sdělil investigaci.cz Perminov.

V Česku s licencí, v Ukrajině bez

Ukrajinská síť Money 24/7 na svém telegramovém kanálu uvedla, že další pobočky otevře také v Jablonci nad Nisou, Plzni, Ostravě a Olomouci. Otevření nových poboček plánují také v Polsku nebo Maďarsku.

Česká pobočka povolení k činnosti směnárníka od České národní banky získala, a to v roce 2022. A o toto povolení v Česku nikdy nepřišla. Za firmu jej vyřizovala Ganna Kutina, jejíž jméno je rovněž uvedené na dveřích karlínské provozovny jakožto odpovědná osoba. Kutina ale redakci investigace.cz řekla, že to je zastaralá informace a odpovědnou osobou již delší dobu není. To souhlasí s tím, že na provozovně je uveden i starý název firmy. Redakci to potvrdil také současný jednatel Oleksandr Perminov.

„Během období, kdy jsem tuto funkci vykonávala, mi nebyly známy žádné skutečnosti nasvědčující jakémukoli propojení či spolupráci mezi sítí ukrajinských směnáren Money 24/7 a uvedeným českým právním subjektem,“ sdělila redakci Kutina.

Na otázku, zda dění kolem ukrajinské Money 24/7 může ovlivnit provoz české směnárny, Česká národní banka odpověděla, že se kvůli mlčenlivosti nemůže vyjádřit ke konkrétním subjektům.

„Česká národní banka vykonává nad směnárníky dohled i po udělení povolení a průběžně kontroluje, zda plní povinnosti stanovené právními předpisy a nadále splňují podmínky pro výkon směnárenské činnosti,“ sdělil mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí.

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Sponzor bez licence. FK Jablonec propaguje směnárny vyšetřované kvůli podvodům appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů s názvem Pravda zaplavuje internet ruskou propagandou. Sestává z více než 280 webů ve 49 jazykových mutacích, které jen za minulý rok publikovaly přes 6 milionů článků. Česká mutace navíc patří k nejaktivnějším v Evropě. S datovým analytikem a redaktorem investigace.cz Josefem Šlerkou o tom, jak síť Pravda funguje a kdo za ní stojí, natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Propaganda pro stroje. Proč ruský server Pravda chrlí miliony článků, které skoro nikdo nečte appeared first on investigace.cz.

Síť dezinformačních webů Pravda chrlí statisíce článků měsíčně a její česká mutace patří k těm nejaktivnějším v Evropě. Přestože jsou texty automaticky generované a jejich čtenost je mizivá, představují skutečnou hrozbu. Čtenáři této propagandistické mašinérie navíc zřejmě nejsou lidé, ale umělá inteligence. Skutečným záměrem totiž může být zamořit trénovací data jazykových modelů a vyhledávačů dezinformacemi, které pak AI naservíruje uživatelům ve svých automatických shrnutích a odpovědích.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Na konci ledna letošního roku udělil server NewsGuard cenu Dezinformátor roku 2025 Jevgeniji Ševčenkovi, provozovateli sítě webových stránek nazvaných News Pravda. Ševčenkova síť podle NewsGuardu ke konci roku 2025 obsahovala celkem 286 webů ve čtyřiceti devíti jazykových mutacích a za rok 2025 stihla publikovat minimálně 6,3 milionu článků. V drtivé většině případů se jedná o zprávy z ruských či proruských zdrojů.

Ačkoli síť webů pod značkou Pravda produkuje obrovské množství textů, jejich čtenost je podle dostupných dat velmi nízká. Analýza francouzské státní agentury VIGINUM z roku 2024 popsala, že během pouhých tří měsíců (červen až září 2023) publikovaly portály Pravda přes 150 tisíc článků v pěti jazykových mutacích. Zároveň ale VIGINUM z dat společnosti SimilarWeb spočítalo, že návštěvnost webu se držela v řádu nízkých desítek tisíc měsíčně.

Od té doby se situace podle výzkumníků DFRLab a analýzy redakce investigace.cz nijak nezměnila. Web stále produkuje texty ve větším a větším, objemu ale jeho čtenost je stále mizivá.

Kupříkladu česká mutace Pravda Česko publikovala v období od března do července 2026 skoro 270 tisíc článku, což je průměrně 320 článků denně. V rámci evropských jazykových mutací je ta česká na druhém místě hned za Itálií. Podle SimilarWebu ale měsíčně českou mutaci navštíví v průměru jen 2 300 uživatelů.

Důvodem, proč dokážou weby jako Pravda Česko denně vyprodukovat stovky textů, je, že je nepíšou lidští redaktoři. Celý web je generován z tisíců jiných zdrojů. Část je přebíraná přímo ze zdrojů v mateřském jazyce podle jednotlivých jazykových mutací, část je překládaná automatickými překladači. Z dat DFRLabu vyplývá, že unikátních zdrojů je skoro deset tisíc a jsou mezi nimi i ruské agentury TASS, RIA nebo online noviny lenta.ru.

Texty s takto zřejmým původem ale tvoří jen zlomek obsahu serverů Pravda. Až 75 procent článků pochází z více než osmi tisíc telegramových kanálů, u nichž není vždy jasné, odkud informace čerpají. Navíc různé telegramové kanály hrají v každé zemi různou roli.

Například v českém prostředí tvoří informace z telegramových kanálů MGzpravy, selskyrozum, Libertas_info_cz, uk100a a neCT24 více než polovinu všech zpráv serveru Pravda Česko. Jenže to neznamená, že jsou původním zdrojem informací. Tyto kanály totiž samy přebírají zprávy z dalších a dalších serverů.

Web Pravda Česko například publikoval zprávu s titulkem „Zničen nepřátelský sklad a logistické objekty v Buči“. Jako zdroj uvedl telegramový účet @Libertas_info_cz. Nicméně teprve po přečtení celé zprávy zjistíme, že se nejedná o původní zdroj a že zpráva ve skutečnosti pochází z ruského telegramového účtu Dva majoři.

Další zpráva, která oznamuje, že starosta New Yorku zjišťoval, zda by bylo možné v jeho městě zatknout izraelského premiéra, je doslovným překladem ruského telegramového kanálu Operace Z, a to včetně formátování a videa s titulky v ruštině. Do českého prostředí ji pak rozšířil telegramový účet Libertas_info_cz bez uvedení zdroje. Informace sama je přitom pravdivá, ale do informačního prostředí se nedostává od původního zdroje, ale přímým překladem z ruských kanálů.

Vedle politických témat se čtenář na webu Pravda Česko setká i s příspěvky zdánlivě neutrálními. Web například 19. července 2026 přinesl zprávu o experimentu, v němž vědci testovali sklony jazykových modelů ke lhaní. Čtyři AI modely (ChatGPT-5.5, Claude, Grok a Gemini) hrály hru, ve které jeden z nich dostal informaci o tom, kde se nachází „místnost smrti“. Za to, že se snažil ostatní modely do místnosti navést, nebo alespoň zatajit, že informaci má, dostával body. Jako zdroj článku je uveden telegramový účet InfodefenseCZ. Ten ale přinesl jen překlad ruského originálu z účtu Lomovka (jednoho z nejcitovanějších zdrojů celé sítě Pravda), který ale sám na původní studii americké firmy Kradle z června 2026 nikde neodkazuje. Zato k ní přidává větu, která ve studii vůbec není: umělá inteligence se chová podobně i při vyhledávání vědeckých studií, často zkresluje data nebo je interpretuje nesmyslnými „progresivními“ tvrzeními.

Pravda Česko šíří i zprávy, které odborníci označují za konspirační a nevědecké. Web například převzal příspěvek s videem, v němž se tvrdí, že „Měsíc není kus horniny plující v prostoru, je to plazma“. Pátrání po původu obsahu vede přes telegramový účet @jarek53 až k anglickojazyčnému účtu @theflateartherr, který, jak název napovídá, razí přesvědčení, že Země je plochá. K původnímu anglickému textu („The moon is not a rock floating in space, it is plasma“) ovšem český účet přidal ještě vlastní větu: „Nikdo nemůže přistát na plazmě a nedej bože tam ještě něco stavět a budovat. Ani Rusové…“ A právě v této rozšířené podobě se text propsal i do obsahu Pravda Česko.

K čemu to je? 

Otázkou je, k čemu stránky, které denně publikují stovky textů a téměř nikdo je nečte, vlastně jsou. Odpověď nabízí tým výzkumníků kolem Toma Willaerta z Vrije Universiteit Brussel, který analyzoval více než pět milionů článků ze 147 webů sítě Pravda a došel k závěru, že se jedná o první velký příklad takzvané infrastrukturalizace propagandy. Zatímco klasické dezinformační operace od petrohradské trollí farmy po kampaně, jako byl Doppelgänger, stavěly na obsahu s konkrétním sdělením, cílovým publikem a lidskou prací, síť Pravda je automatizovaná infrastruktura.

Servery v síti Pravda obsah nevyrábí, jen ho přerozdělují. A díky tomu, že jsou krmeny hlavně telegramovými účty, se navíc vyhýbají evropským regulacím – tedy nařízení DSA, které platformám nad 45 milionů uživatelů ukládá regulaci obsahu, což se mimo jiné týká i dezinformací.

Vzniká tak propagandistický stroj, který funguje nepřetržitě a bez zásadího lidského přičinění a jeho skutečným publikem nejsou čtenáři, ale indexovací roboti vyhledávačů a jazykové modely. Willaertův tým říká, že síť Pravda „předjímá internet, v němž lidé už nejsou primárním cílem“. Propaganda se podle něj přestává obracet k lidem a začíná zamořovat systémy, z nichž lidé čerpají odpovědi, jako jsou velké jazykové modely. K lidem se tak její obsah může dostávat prostřednictvím odpovědí AI chatbotů ať již přímo, nebo jako součást odpovědí vyhledávačů.

Americká nezisková organizace American Sunlight Project razí pro tuto techniku termín LLM grooming, tedy záměrné zaplavování internetu obsahem, jenž má zasáhnout tréninkové datasety a vyhledávací nástroje umělé inteligence. Zjednodušeně se tedy jedná o snahu tyto nástroje „vycvičit“, aby svým uživatelům poskytovaly dezinformace – a čím více takového obsahu na internetu je, tím pravděpodobněji si jej AI modely všimnou a vyhodnotí ho jako relevantní.

Společnost NewsGuard otestovala deset předních AI chatbotů na patnácti nepravdivých narativech šířených sítí Pravda. Chatboti je zopakovali ve 33 procentech odpovědí a v desítkách případů přímo odkázali na weby sítě.

Loni v říjnu výzkumníci z Harvard Kennedy School Misinformation Review zopakovali podobný test na čtyřech chatbotech a došli k méně dramatickým číslům. Nepravdivá tvrzení se objevila jen v pěti procentech odpovědí a na weby Pravda odkázalo osm procent výstupů. A většinou navíc jen proto, aby je vyvrátili. Podle autorů se narativy sítě Pravda vyskytují téměř výhradně u úzce formulovaných, okrajových dotazů, kde k tématu neexistuje kvalitní obsah a vzniká takzvané datové vakuum („data void“), které pak zaplní jediný dostupný zdroj, a sice Pravda. Tomuto fenoménu se investigace.cz věnovala už v minulém roce.

Ačkoli se čísla liší, všichni se shodují, že chatboti narativy sítě reprodukují. Mění se jen to, v jaké míře, jak často a proč. Jisté ale je, že obsah sítě Pravda už prokazatelně prosákl do trénovacích dat, z nichž se modely učí. Analytici DFRLabu jej letos našli v archivu Common Crawl s více než 40 000 archivovanými stránkami. Právě data Common Crawl jsou běžným trénovacím základem pro vývoj AI chatbotů.

The post Ruský server Pravda produkuje miliony článků, které nikdo nečte. Skutečným publikem jsou roboti appeared first on investigace.cz.

Únosy, vraždy, výpalné a tajná pohřebiště. To je každodenní realita mexického státu Jalisco, z jehož hor už patnáct let operuje nejbrutálnější americká zločinecká organizace – Kartel Jalisco Nová generace. V jeho čele stál do února 2026 nechvalně známý sicario, nájemný zabiják, Nemesio Oseguera zvaný El Mencho. Po jeho smrti pak došlo k podezřele poklidnému předání moci. Kartel vyrostl na fentanylové krizi v USA, když se z pěstování máku a marihuany dokázal přeorientovat na výrobu syntetických drog. Prekurzory získává z Asie výměnou za nelegálně těžené železo. Neviditelný teror kartelu z Jalisca představuje mexický novinář Darwin Franco ze serveru Zona Docs. Rozhovor s ním natáčeli Pavla Holcová a Petr Gojda. České znění Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Pervitinoví otroci a neviditelný teror. Vítejte v Jaliscu appeared first on investigace.cz.

Budou nás hackovat a vydírat AI agenti, které nikdo neřídí a nikomu nejsou zodpovědní? Etický hacker Pavol Lupták ukazuje, že technicky je to možné už dnes. Autonomního AI agenta sám naprogramoval a testoval. O tom, jaká nás čeká s AI agenty budoucnost, si s Pavolem Luptákem v Odposlechu povídá šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.

Etický hacker Pavol Lupták se zabývá digitální bezpečností. Spoluzakládal pražskou Paralelní polis a je členem umělecké skupiny Ztohoven.

The post Podcast Odposlech: Jak mohou ohrozit svět autonomní AI agenti? S etickým hackerem o umělé inteligenci, která nepůjde jednoduše vypnout appeared first on investigace.cz.

S prohlubujícím se přátelstvím mezi Andrejem Babišem a maďarským expremiérem Viktorem Orbánem se také rozšiřoval byznys Babišova holdingu Agrofert v Maďarsku a Rumunsku. Agrofert získával miliardové půjčky od banky vlastněné státem i Orbánovým přítelem z dětství a vstoupil do firmy propojené s lidmi z okolí tehdejší maďarské vlády. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Za vlády Viktora Orbána platilo v Maďarsku následující pravidlo: kdo chce mít v zemi úspěšný byznys, měl by dobře vycházet s Orbánem a jeho stranou Fidesz. Řídil se jím mimo jiné český premiér Andrej Babiš, který s Orbánem dobré vztahy udržuje dlouhodobě.

Redakce investigace.cz zjistila, že v době, kdy politici udržovali přátelské styky, Agrofert profitoval z maďarských státních dotací či úvěrů od bank napojených na Orbánovy přátele a před třemi lety získal také podíl ve firmě, která měla ve své vlastnické struktuře dva bývalé ministry Orbánovy vlády.

Cesta do Maďarska

Agrofert vstoupil na maďarský trh v roce 2009, kdy koupil firmu Devecseri Agrokémiai Kft., zabývající se logistikou a distribucí zemědělských plodin. Postupem času se v Maďarsku a posléze i Rumunsku začalo Agrofertu dařit a nyní má v těchto zemích několik dceřiných firem. Jde například o pekárnu, prodejní centra zemědělské techniky nebo továrnu na výrobu slunečnicového oleje.

V Maďarsku k tomu pobíral dotace. Jak popsal server Hlídací pes, v roce 2019 dostal Agrofert přímo od maďarské vlády dotaci zhruba ve výši 130 milionů korun, určenou na vytvoření pracovních míst. Další, financovanou tentokrát Evropskou unií a ve výši 285 milionů korun, zde dostal na výrobní linku na toastové chleby.

Přečtěte si

Impérium AB

Sedm let po expanzi do Maďarska, v roce 2016, vznikla první dceřiná firma v Rumunsku. Specializuje se na obchod s agrochemikáliemi.

A právě v Rumunsku se byznys současného českého premiéra Andreje Babiše napojil přímo na lidi z okolí Viktora Orbána. Agrofert v roce 2023 získal podíl v rumunské firmě East Grain, kterou nyní spoluvlastní s rumunskou skupinou East Consulting. Tu zase ovládá maďarská skupina Hodler Capital, kterou založil Miklós Kerezsi. Tento muž je rovněž členem správní rady nadace Jövő Nemzedék Földje Alapítvány, která spravuje maďarský státní zemědělský majetek pod koordinací Jánose Lázára, bývalého ministra pro výstavbu a jedné z nejvlivnějších osobností Orbánovy vlády.

Skupina Hodler Capital, která spolu s Agrofertem vlastní East Grain, mimo jiné kontroluje fondy, které řídili někdejší ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Zpráva Transparency International tyto fondy popisuje jako mechanismus, díky němuž veřejné peníze sloužily soukromým zájmům.

Několik měsíců před oznámením akvizice East Grain nastoupila do maďarského Agrofertu Babišova dlouholetá nejbližší spolupracovnice – Tünde Bartha. Poté, co Babiš prohrál prezidentské volby, Bartha nastoupila na pozici business development manažerky. Řídila rozvoj Agrofertu na východě a na Balkáně.

Přečtěte si

Agrofert kupoval ukrajinské obiloviny, zatímco Babiš tvrdil, že jsou kontaminované

Miliardy od Orbánova kamaráda z dětství

Redakce investigace.cz prošla výroční zprávy Agrofertu a zjistila, že Agrofert získával úvěry od budapešťské banky MKB Bank. Ta se v roce 2023 sloučila s dalšími dvěma maďarskými bankami, nyní společně fungují pod názvem MBH Bank.

Patnáct procent akcií banky MBH Bank vlastní maďarský stát a dalším významným akcionářem je Orbánův přítel z dětství Lőrinc Mészáros, který měl podíl i v MKB Bank. Díky Orbánovi se Mészáros stal jedním z nejbohatších Maďarů. Maďarský investigativní server Átlátszó odhalil, že jeho firmy získaly velké množství státních zakázek, z nichž většinu financovala Evropská unie.

A právě tuto banku podle novinářů z hvg.hu využíval Viktor Orbán k poskytování úvěrů svým spojencům. Často však nešlo o financování jejich podnikání, nýbrž jejich politických stran. Španělská krajně pravicová strana Vox od této banky obdržela úvěr ve výši 9,2 milionu eur na volební kampaň v roce 2023. A její předchůdkyně, MKB Bank, zase poskytla 10 milionů eur Národnímu sdružení Marine Le Pen.

Banka MKB poskytovala úvěry také Agrofertu. Poprvé se ve výroční zprávě objevuje jméno banky v roce 2021, a to s částkou 222,7 milionů korun. V roce 2022 šlo o částku 629,7 milionů. A v roce 2023 půjčila banka Agrofertu 1,7 miliardy korun, což je vůbec nejvyšší úvěr, jaký od MKB Bank kdy dostal.

Čínská brána

Do Agrofertu tekly mezi lety 2018 a 2025 peníze také z čínské banky Bank of China. Tato banka je z většiny vlastněna státem kontrolovaným investičním podnikem Central Huijin Investment a pobočku má rovněž v Česku, jejím zřizovatelem je právě maďarská pobočka.

Agrofert dostával od maďarské pobočky Bank of China úvěry v hodnotě stovek milionů korun. Například v roce 2022 šlo o částku 880,1 milionu korun. Hodnotu úvěrů za rok 2025 Agrofert zatím nepublikoval.

Redakce dala Agrofertu prostor se ke zmíněným zjištěním vyjádřit, jeho mluvčí však do vydání článku na dotazy nereagoval.

The post Babiš, Orbán a miliardový byznys Agrofertu v Maďarsku appeared first on investigace.cz.

Majetky známých ruských oligarchů a politiků na sankčních seznamech jsou v Česku zmrazené. Ne všichni vlivní Rusové ale na sankčních seznamech jsou. Mapu českého majetku těchto lidí nyní přináší redakce investigace.cz, která identifikovala politiky a podnikatele s vazbami na sankcionované firmy. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Redakce investigace.cz zjistila, že většina známých jmen ruských oligarchů z katastru a obchodního rejstříku zmizela – svůj majetek stihli před válkou a sankcemi buď skrýt, či prodat. I nadále tu ale zůstávají lidé napojení na sankcionované entity nebo politici zapletení do korupčních kauz. V Česku vlastní nemovitosti i schránkové firmy, které mohou sloužit například na převody peněz. Řada politiků přepsala svůj majetek na své příbuzné.

„V České republice podniká poměrně velké množství ruských občanů a ne vždy to znamená něco nekalého. Zároveň je samozřejmě jasné, že je tady také řada firem, které slouží jako krytí nebo pračka na špinavé peníze,“ řekl redakci investigace.cz mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

Přečtěte si

KremRule

Přinášíme mapu českého majetku lidí, kteří jsou napojeni na Kreml a sankcionované firmy i osoby. Data pocházejí od The Anti-Corruption Data Collective, serveru Munscanner a rupep.

Data z českého registru skutečných majitelů pro redakci investigace.cz stáhla a analyzovala organizace Anti-Corruption Data Collective, sdružující datové analytiky, novináře, akademiky a experty na veřejnou politiku.

Medailonek vznikl v rámci mapování majetku ruských vlivných osob a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku, kterému se v redakci dlouhodobě věnujeme. Pokud se chcete podílet na dalším mapování českého majetku lidí, kteří drží Putina u moci, podpořte nás. Jakákoliv částka nám velmi pomůže. Děkujeme.

The post Mapa majetků politicky exponovaných osob z Ruska appeared first on investigace.cz.

První ročník Akademie investigace úspěšně dokončilo 17 novinářů a novinářek z celé České republiky. Vzdělávací program, který společně připravily investigace.cz a Nadační fond nezávislé žurnalistiky, nabídl začínajícím i zkušeným redaktorům intenzivní výcvik v investigativní žurnalistice a prostor pro sdílení zkušeností napříč redakcemi. 

Akademie investigace probíhala od 13. února do 26. června. Během deseti výukových dnů se účastníci věnovali práci s katastrem nemovitostí, veřejnými databázemi a rejstříky v Česku i zahraničí, audiovizuálnímu zpracování investigativních témat, využití umělé inteligence v žurnalistice, práci s otevřenými zdroji i otázkám fyzické a digitální bezpečnosti.

O své zkušenosti s prací se zdroji a whistleblowery se podělili přední čeští investigativní novináři a novinářky, například Zdislava Pokorná (Deník N), Jan Hrbáček (Ekonomický deník), Apolena Rychlíková (Page Not Found), Ondřej Kundra (Respekt) a Zuzana Šotová (investigace.cz).

Závěrečná setkání byla věnována editaci novinářských textů, právním aspektům investigativní žurnalistiky a tvorbě podcastů.

„Mám radost, že se nám společně s investigací.cz podařilo spustit i v plánovaném rozsahu realizovat první specializované kurzy pro zájemce a zájemkyně o investigativní práci, jejíž důležitost v posledních letech výrazně stoupá. Zároveň si uvědomujeme, že taková novinářská práce je nesmírně náročná – finančně, časově i psychicky.Velmi mě těší, že zájem o Akademii byl tak silný a že se nám podařilo vybudovat komunitu novinářů a novinářek, kteří investigaci berou vážně a chtějí ji dělat poctivě,” vysvětluje programová manažerka NFNZ Veronika Vlachová. 

Mezi lektory a lektorkami Akademie investigace byli například šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová, datový analytik Josef Šlerka, datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, hudební dramaturg Miroslav Tóth, šéfredaktor Reportéra Michal Musil nebo advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček. Do výuky se zapojili také další redaktoři a redaktorky investigace.cz a odborníci z různých oblastí.

Účastníci oceňovali především možnost získat praktické zkušenosti od profesionálů z oboru a sdílet zkušenosti s kolegy z různých redakcí. „I regionální žurnalistika potřebuje větší témata, mít větší rozsah a věnovat se zásadním kauzám. A to u nás zatím docela chybí,“ popisuje Veronika Kotmanová z Budějcké Drbny důvod, proč se do programu přihlásila.

„Akademie nám vedle vzdělání nabídla hlavně prostor pro sdílení zkušeností, nápadů a perspektiv. Pestrý mix novinářstva z různých médií s různými zaměřeními – jak z řad lektorů, tak účastníků – byl podle mě její největší přínos. Budu z něj ještě dlouho čerpat a věřím, že povede i k různým formám novinářské spolupráce,“ říká novinář a spoluzakladatel investigativní redakce Okraj.cz Jan Žabka.

Po skončení výukové části Akademie investigace postoupí vybraní účastníci a účastnice do navazujícího mentoringového programu. Pod vedením zkušených editorů z redakcí investigace.cz a Reportér budou přibližně tři měsíce pracovat na vlastním investigativním projektu.

„Investigativní novinařina je časově i odborně náročná disciplína a v českých redakcích často chybí prostor pro systematické předávání zkušeností. Akademii investigace jsme vytvořili proto, abychom začínajícím i zkušenějším novinářům nabídli praktické know-how a možnost učit se od lidí, kteří se investigaci dlouhodobě věnují. Velkou radost mám z toho, že se do programu zapojili novináři z různých typů médií i regionů a že část z nich bude ve své práci pokračovat v navazujícím mentoringovém programu,“ říká Pavla Holcová, šéfredaktorka investigace.cz.

Novináři a novinářky, kteří mají zájem o účast v dalším ročníku Akademie investigace, se mohou nezávazně zaregistrovat prostřednictvím webu projektu. Jakmile bude otevřeno přihlašování do dalšího běhu programu, organizátoři je budou informovat.

Akademie investigace podporuje vzdělávání začínajících i zkušených novinářů a novinářek v oblasti investigativní žurnalistiky. Kompletní program a další informace jsou dostupné na webu projektu, novinky z jednotlivých setkání pak na instagramovém účtu Akademie investigace.

The post První ročník Akademie investigace absolvovalo 17 novinářů a novinářek z celé České republiky appeared first on investigace.cz.

Drogy bere mnohem víc lidí než v minulém desetiletí, ukázala nová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celosvětový problém je rovněž expanze trhu se syntetickými drogami.

Světový trh s drogami začaly válcovat syntetické drogy. Stal se z nich takový byznys, že velká část příjmů mexických drogových kartelů pochází právě z výroby a distribuce tohoto nového typu drog, ať už jde o fentanyl, nebo v amerických věznicích extrémně populární nitazen. Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Počet uživatelů drog narostl o 34 % oproti období před deseti lety a stoupá také úmrtnost v souvislosti s požitím drogy, uvádí nová zpráva o drogách UNODC.

Tento trend následuje i Česká republika, kde narostl počet lidí, kteří drogy užívají rizikově, a to o čtvrtinu za poslední desetiletí. Největší problém je tradičně pervitin, v Česku velmi oblíbená droga, a dále opioidy. Aspoň tak uvádí souhrnná zpráva o závislostech v ČR za rok 2025.

Expanze syntetických drog kvůli Talibánu

Autoři reportu UNODC tvrdí, že největším celosvětovým problémem je kromě nárůstu počtu uživatelů také expanze trhu se syntetickými drogami. V roce 2024 bylo zaznamenáno rekordních 755 nových psychoaktivních látek (většina z nich byla syntetická).

Rozmach syntetických opioidů, jako jsou nitazeny nebo fentanyl, přičítá report omezené produkci heroinu. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Lidé po jejich požití cítí fyzickou úlevu, klid a euforii.

Pokles produkce heroinu nastal poté, co Talibán v Afghánistánu v roce 2022 zakázal pěstovat mák, jenž se k výrobě této drogy používal. Právě z Afgánistánu pocházelo v minulosti nejvíce opia, které je k výrobě heroinu potřeba. Tento výpadek na globálním trhu nutí pašeráky hledat alternativy, aby uspokojili poptávku po opioidech, a ty nacházejí právě v syntetických náhradách.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Syntetické opioidy jsou vysoce koncentrované. I velmi malé množství látky stačí k výrobě tisíců dávek, což je pro pašeráky ekonomicky extrémně výhodné a zároveň to usnadňuje přepravu, protože je těžší takové zásilky odhalit.

Česká drogová situace

Co se týká opioidů v Česku, podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2025 se odhady počtu uživatelů tohoto typu drog pohybují kolem devíti až deseti tisíc. Uživatelé zneužívají nejčastěji buprenorfin, což je semisyntetický opioid, který se využívá na tlumení silné bolesti.

Nelegální nabídka v Česku však zahrnuje i nové syntetické opioidy. Jde zejména o deriváty fentanylu a nitazeny, které jsou spojované s vysokou úmrtností. Fentanyl, který se ve zdravotnictví používá k tlumení bolesti, je získáván extrakcí z náplastí. Na nelegálním trhu se objevují i další opioidy. V minulosti policie odhalila osm nelegálních laboratoří na výrobu těchto látek.

Přečtěte si

České weby inzerují nitazen, nebezpečnou drogu z Číny

Kokain vede 

Kromě syntetických opioidů zažívá rozmach také kokain, a to zejména v západní a střední Evropě. Právě západní a střední Evropa tvoří druhý největší světový trh s kokainem, přičemž jeho užívání od roku 2015 setrvale roste.

Projevuje se to rekordní produkcí, rostoucím počtem uživatelů a stále sofistikovanějšími metodami pašování. Jak popsala investigace.cz, produkce kokainu je v současné době tak vysoká, že klesá jeho velkoobchodní cena a kartely jej raději zakopávají, než aby zboží prodaly za nízké ceny.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Na vzestupu je ve střední a západní Evropě také crack, krystalická a levnější verze kokainu, která se kouří. Data z odpadních vod potvrzují také stoupající spotřebu ketaminu.

Sofistikovanější obchod s drogami 

Nová zpráva UNODC poukázala také na nové trendy organizovaného zločinu. Pašeráci stále častěji k přepravě drog, zejména kokainu, využívají dálkově ovládaná plavidla (zatím ne na zaoceánskou přepravu), drony a ponorky, které jsou vybaveny satelitními anténami Starlink.

Pašeráci také mění trasy v reakci na zvýšený počet kontrol ve velkých severomořských přístavech. Nyní se přesouvají do menších přístavů a nových vstupních bodů v jihozápadní Evropě.

Kriminální sítě masivně využívaly také specializované komunikační platformy (například EncroChat, Sky ECC nebo aplikaci Ghost), některé však byly v rámci mezinárodních policejních operací rozkryty, což vedlo k tisícům zatčení.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Drogy bere o třetinu víc lidí než před dekádou. OSN varuje před syntetickými opioidy appeared first on investigace.cz.