Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Oficiální globální trh s nakládáním s odpady rychle roste. Zatímco v roce 2011 měl hodnotu zhruba 410 miliard dolarů, v roce 2024 už dosáhl 1,2 bilionu dolarů. Největší objem tvoří průmyslový odpad, následovaný odpadem zemědělským, stavebním a demoličním.

S expandujícím trhem se ale otevírá prostor i pro zločinecké skupiny. Podle mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecké jde o rostoucí problém. Na tento trend poukazují také data Celní správy ČR – zatímco v roce 2021 bylo zjištěno patnáct případů nelegálních dovozů (cca 236 tun), v roce 2023 už třicet pět případů (více než 700 tun) a v roce 2024 šlo o sto šest zjištěných případů.

Přečtěte si

Kšefty se smetím: Roztříštěný systém kontroly odpadů

Úspora až 300 %

Nelegální likvidace a obchod s odpady jsou výnosné hlavně proto, že pachatelé obcházejí zákonné postupy a mohou své služby nabízet levněji než legální provozovatelé. Tím snižují náklady původcům odpadu i sobě. Podle nového reportu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) může nelegální likvidace znamenat úsporu až 300 % oproti legálnímu postupu.

Nezákonný obchod s odpady podle reportu zpravidla směřuje ze zemí s vyššími příjmy do zemí s nižšími příjmy nebo do regionů se slabší regulací a horší vymahatelností práva. Evropa vykazuje nejvíce nahlášených případů. V letech 2016 až 2023 bylo podle UNODC uzavřeno 4 220 případů porušení Basilejské úmluvy, která upravuje přeshraniční pohyb nebezpečného odpadu.

Typy odpadu se v Evropě liší podle regionů. Západní Evropa se v reportu objevuje hlavně v souvislosti s palivy, papírem, zeminou a zdravotnickým odpadem. Východní Evropa je spojována s vozidly s ukončenou životností, pneumatikami, katalyzátory a textilem. V severní Evropě dominují baterie, v jižní Evropě smíšený odpad.

„Česká republika je cílovou nebo tranzitní zemí pro různé problematické toky odpadů. Je však potřeba dodat, že spektrum těchto odpadů je širší a nelze ho zúžit pouze na několik vybraných komodit,“ uvedla Loužecká. „Rovněž nelze říci, že by všechny uváděné komodity představovaly stejně závažný problém – například katalyzátory vzhledem ke své ekonomické hodnotě nepatří mezi typy odpadů, u nichž by docházelo k nelegálnímu ukládání bez následného využití, na rozdíl například od jiných odpadů s výrazně negativní hodnotou (plasty, textil a podobně),“ doplňuje.

Výrazným problémem je také nelegální obchod s plastovým odpadem z Evropy do Asie, Afriky a nověji i Latinské Ameriky a Karibiku. UNODC upozorňuje, že odpadová kriminalita se začíná přesouvat i do nových oblastí, například k vysloužilým fotovoltaickým panelům.

Přečtěte si

Kšefty se smetím aneb rekultivace české krajiny německým sajrajtem

Byznys s odpady v Česku

Neoprávněné nakládání s odpady je v Česku jeden z nejčastějších trestných činů v oblasti environmentální kriminality, zároveň má největší dopad na životní prostředí.

V posledních letech Česká inspekce životního prostředí zaznamenala řadu případů. V roce 2025 provedla v rámci odpadového hospodářství celkem 2 680 kontrol a pravomocně uložila 630 pokut v celkové výši 56,6 milionu korun. Nejvyšší pokuta činila deset milionů korun.

Jak už v minulosti popsala redakce investigace.cz, do Česka míří odpad ze zahraničí. Šlo o importy nejrůznějších směsí odpadů, které byly vydávány za „neodpad“, přestože k dalšímu využití nebo recyklaci se nehodily. Dalším produktem byl materiál GEM5000 určený k zasypávání terénních nerovností nebo výkopů.

„Česká republika se stále potýká s nelegálními dovozy odpadů především z Německa, Itálie, Rakouska a Polska. Na těchto dovozech se často podílejí i české subjekty, které přepravy organizují nebo zprostředkovávají,“ sdělila redakci investigace.cz Miriam Loužecká.

Na začátku tohoto roku padla pokuta čtyři miliony korun za nelegální dovoz odpadu z Itálie a Polska, který skončil na nelegální skládce v Křižanovicích na Vyškovsku. Šlo o dva tisíce tun textilního a plastového odpadu z autovraků.

Minulý týden Celní správa ČR informovala o tom, že zastavila další kamion směřující z Itálie. Vezl skoro dvacet čtyři tun odpadu deklarovaného jako plastový odpad, ve skutečnosti obsahoval i stavební suť nebo kovové pružiny.

Přečtěte si

Kšefty se smetím: Česko jako přitažlivá skládka

Italská mafie

Report UNODC také zmiňuje, že nelegální nakládání s odpady je jednou z činností italské mafie zvané Camorra. Ta využívá nastrčené společnosti k získávání veřejných zakázek na správu odpadu. K tomu, aby tyto zakázky získala, používá zastrašování legálních konkurentů.

Podle Deutsche Welle Camorra po celá desetiletí zakopává toxický odpad v okolí Neapole, což způsobuje kontaminaci půdy. Místní pak čelí vysoké míře výskytu rakoviny.

Report UNODC popisuje také to, jak nekontrolované nakládání s odpadem ničí lidské zdraví. Nejohroženější je centrální nervový systém. Znečištění ze skládek a spaloven má kvůli úniku olova, rtuti a dalších škodlivých látek drastický vliv na mozek a nervy. Nejvíce jsou ohroženi pracovníci s odpady a místní obyvatelé.

Přečtěte si

Darovaný textil skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku

The post Odpad jako mafiánský byznys: Evropa řeší nelegální skládky, autovraky i textilní odpad appeared first on investigace.cz.

Máme se bát čínských technologií? Odborníci varují, že mohou sloužit ke sběru strategických dat. V Kladně z toho obavy nemají. Pro městskou policii tam koupili čtyři drony čínské výroby. O tom, jak velké je to riziko, v Odposlechu debatují reportér investigace.cz Dávid Pásztor a Jan Cibulka, novinář Českého rozhlasu, který se věnuje kybernetické bezpečnosti. Natáčel s nimi Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Čínské drony nad Kladnem. Bezpečnější město nebo bezpečnostní riziko a zásah do soukromí? appeared first on investigace.cz.

Podcast Odposlech z produkce investigace.cz získal už počtvrté Novinářskou cenu v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor nebo diskuse. Ocenění letos získala epizoda Gaza: Marah chce zemřít, kterou připravili Pavla Holcová a Miroslav Tóth. Ceny vyhlásila ve středu večer Nadace OSF v rámci 16. ročníku Novinářské ceny.

Oceněný díl přináší výpověď třiadvacetileté Palestinky Marah El-Satri, která během války v Gaze přišla o rodiče i několik sourozenců. Společně s pěti sestrami se jí podařilo uprchnout do Egypta jen krátce před uzavřením přechodu Rafah. Podcast zachycuje nejen její osobní příběh, ale i každodenní život lidí, kteří se po útěku z válečné zóny ocitli v nejistotě a bez zázemí.

Oceněnou epizodu Marah chce zemřít z podcastové série Gaza si můžete poslechnout zde:

„Tohle ocenění patří především Marah a jejím sestrám, které byly ochotné sdílet svůj příběh navzdory traumatu, kterým prošly. Moc si vážíme toho, že porota ocenila právě lidský rozměr a citlivost tohoto rozhovoru. Pavla Holcová a Miroslav Tóth si cenu bohužel nemohli osobně převzít, protože právě v zahraničí dokončují novou podcastovou sérii investigace.cz o jedné z nejmocnějších evropských mafií. Posluchači se na ni mohou těšit už v závěru letošního roku,“ uvedla Veronika Divišová z redakce investigace.cz, která za ně ocenění převzala.

„V Egyptě jsme se setkávali s lidmi, kteří přežili válku, ale zároveň ztratili rodiny, domovy i víru, že se budou mít kam vrátit. Každý z těch příběhů byl nesmírně silný a bolestivý. Bez důvěry lidí, kteří s námi mluvili, by série Gaza nikdy nemohla vzniknout,“ uvedli Pavla Holcová a Miroslav Tóth poté, co se dozvěděli o ocenění epizody o Marah Novinářskou cenou.

Vítězný příspěvek porota ocenila pro jeho mimořádnou schopnost přinést svědectví o opomíjeném tématu skrze civilní, hloubce propracované a řemeslně velmi dobře zpracované dílo. V českém mediálním kontextu, kde válka a hlasy lidí z Gazy často chybí nebo jsou prezentovány dehumanizujícím způsobem, představuje toto dílo unikátní a citlivé svědectví o bezvýchodnosti lidského údělu uprostřed konfliktu.

Taková citlivost předpokládá trpělivost, schopnost získat důvěru respondentky a vytvořit prostor, v němž může zaznít autentická výpověď. Autorům se přitom daří udržet příběh bez sentimentu i bez klišé; rozhovor funguje jako nástroj, který dává hlas těm, kteří nejsou slyšet, a pomáhá bořit předsudky právě proto, že se nesnaží dojímat, ale svědčit.

Epizoda Marah chce zemřít je součástí širší podcastové a reportážní série Gaza z produkce investigace.cz. Série vznikla v době, kdy bylo téměř nemožné získat přímé informace z Pásma Gazy — zahraniční novináři ani dnes nemají přístup a místní reportéři čelí cenzuře, strachu i vlastnímu traumatu.

Reportérka Pavla Holcová mluvila s lidmi, kterým se podařilo z Gazy odejít, i s těmi, kteří v oblasti zůstali. Série přináší autentická svědectví o životě ve válečné zóně, kde každodenní realitu určují nedostatek, korupce, násilí, ale i snaha přežít.

Vedle oceněného dílu se série věnuje například organizovanému zločinu v Gaze, příběhu ženy, která během izraelských útoků přišla o celou rodinu a sama přežila vlastní smrt – lékaři mysleli, že je mrtvá a oživovali ji jen, aby měli čisté svědomí. Nebo osudu palestinského vědce, jenž po útěku z války marně bojuje s evropskou byrokracií, aby zachránil svou rodinu. Velká část reportáží vznikla v Egyptě, epizoda o palestinském vědci na Slovensku.

Podcastovou sérii Gaza si můžete poslechnout také v kanálu podcastu Odposlech, který najdete na všech podcastových platformách. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění: Renata Klusáková, Daniela Čermáková, Petr Gojda.

Texty, které jsme v rámci série Gaza si můžete přečíst zde:

Přečtěte si

Gaza: Právo silnějšího

Přečtěte si

Gaza: Promiňte paní, ale vy jste mrtvá

Přečtěte si

Gaza: Marah chce zemřít

Přečtěte si

Gaza: Vědec z Gazy na Slovensku – Moje rodina umírá a úřady říkají, že taková jsou pravidla

Odposlech a Novinářská cena: úspěšná historie

Pro podcast Odposlech investigace nejde o první úspěch na Novinářské ceně, v kategorii audiovizuální žurnalistiky byl v minulosti oceněn už několikrát.

Novinářskou cenu za rok 2021 získal rozhovor s ruským opozičním novinářem Romanem Aninem, vedený Lukášem Nechvátalem. Porota tehdy ocenila způsob vedení rozhovoru s novinářem, který je českému publiku spíše neznámý, a vyzdvihla jeho nadčasovost i vnímavost k souvislostem, jež v kontextu tehdejší doby působil až mrazivě.

Novinářskou cenu za rok 2022 obdržel rozhovor Neděkuj, pamatuj Lukáše Nechvátala s Pavlou Holcovou a Evou Kubániovou, vydaný k čtvrtému výročí vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Porota vyzdvihla výstižné zachycení atmosféry tehdejšího Slovenska, široký záběr probíraného tématu doplněný o podnětné vstupy obou autorek.

V loňském roce získala Novinářskou cenu epizoda věnovaná vlivové operaci v Rumunsku a roli sociálních sítí v prezidentských volbách. Investigativní novinář Petr Gojda a datový analytik Josef Šlerka v ní rozebrali, jak se krajně pravicovému kandidátovi Călinu Georgescovi podařilo díky intenzivní kampani na TikToku a Facebooku během několika týdnů výrazně posílit podporu. Rumunské tajné služby později označily kampaň za součást ruské vlivové operace a tamní Ústavní soud volby zrušil.

Co je Odposlech?

Odposlech je podcast investigace.cz, který každý týden přináší rozhovory o aktuálních kauzách, zákulisí investigativní žurnalistiky a významných zjištěních z České republiky i ze světa. Střídají se v něm hlasy redaktorů investigace.cz i odborníků, kteří k tématům přinášejí širší kontext a souvislosti.

Podcast Odposlech je dostupný na všech podcastových platformách i na webu investigace.cz.

The post Odposlech získal už počtvrté Novinářskou cenu. Uspěla epizoda Gaza: Marah chce zemřít appeared first on investigace.cz.

Kladenská radnice se pustila do velkého projektu dronového centra. Investice za patnáct milionů korun, přestavba celého patra radnice na monitorovací centrum, nákup čtyř dronů pro městskou policii. Problémem je jejich značka: jsou od čínské firmy DJI. Před využíváním čínských technologií ve veřejné správě přitom dlouhodobě varují experti i český kybernetický úřad.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Nejnovější monitorovací technologie na sledování a analyzování záběrů z dronů na několika monitorech a nonstop dispečink se stálou službou. Tak má vypadat podkroví kladenské radnice neboli sídlo dronového centra místní městské policie.

Rada města se pro jeho vybudování rozhodla, aby posílila „inspekce infrastruktury a budov, doplňování fotodokumentace, monitoring rizikových míst, podporu městské policie, rychlé mapování nehod a krizových událostí, podporu při pátracích akcích“, jak se píše v zadávací dokumentaci zakázky.

Jak to zatím funguje ve skutečnosti? Drony městská policie využívá k pátrání po uprchlých koních nebo „monitoringu“ zahrádkářské kolonie, hřbitova nebo třeba schodiště v centru města. Díky přeletu dronem strážníci na začátku května odhalili stan postavený ve zmíněné zahrádkářské kolonii „a v něm dvě osoby“, jak se píše v článku Týdeníku Policie.

Cena zakázky – patnáct milionů korun s DPH, spolufinancovaných z evropských zdrojů.

Začerněná smlouva, jasné fotografie

Důležitou částí celého projektu jsou samotné drony. Ve smlouvě s dodavatelem byly všechny technické specifikace začerněné a veřejnost se tedy neměla šanci dozvědět, jaké drony město kupuje. Samotní strážníci ale své tajemství odhalili ještě dřív, než se na to mohl redaktor investigace.cz zeptat.

Ve výše zmíněném článku Týdeníku Policie lze najít fotografie od kladenských strážníků, na kterých jsou vidět drony čínské značky DJI. Na problém používání dronů DJI upozornil už loni v září Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB ve svém varování.

Redakce investigace.cz se proto města Kladna zeptala, jestli bezpečnostní rizika, před kterými NÚKIB v souvislosti s čínskými drony varoval, radnice při výběru technologie zvažovala.

„Bezpečnostní rizika zmiňovaná v dotazech řešíme systémově. Důraz neklademe pouze na koncový hardware, ale na celou komunikační architekturu 5G, která garantuje odolnost a soulad s legislativou i vnitřními předpisy,“ odepsal mluvčí města Kladna Vít Heral.

Podle něj je dronové centrum investicí do bezpečnosti a správy města. „Využívá nejmodernější technologie pro ochranu občanů při současném striktním dodržování bezpečnostních standardů. V současné době probíhá audit kybernetické bezpečnosti financovaný z Národního plánu obnovy,“ dodal mluvčí Kladna.

V kyberbezpečnostní komunitě ale nákup čínských technologií není považován za správný krok. „Nákup čínské technologie určitě není dobrý nápad, obzvláště u kritických nebo bezpečnostních služeb státu. Takže toto je určitě velmi zvláštní rozhodnutí,“ popisuje redakci kyberbezpečnostní expertka Princeps Institute Adéla Klečková.

Data v Číně = data u Komunistické strany

Klečková upozorňuje nejen na varování z kyberbezpečnostního úřadu, ale i na zprávu Bezpečnostní a informační služby. Ta ve svých výročních zprávách pravidelně označuje Čínu za jednu z kritických hrozeb a za nepřátelského aktéra, který podniká vlivové operace v rámci České republiky.

V dosud poslední výroční zprávě za rok 2024 BIS kromě jiného pojmenovala i riziko plynoucí ze spolupráce mezi čínskými technologickými firmami a čínskými státními orgány. „Podstatným prvkem jsou minimálně některé soukromé IT společnosti, které spolupracují právě se zpravodajskými službami, popřípadě s dalšími státními subjekty. (…) Hlavní síla celého čínského kybernetického ekosystému tkví v tom, že jeho jediným cílem je působit v zájmu čínské vlády, respektive Komunistické strany Číny,“ píše BIS.

„Nemyslím si, že je správné nakupovat technologie z Číny, obzvláště v případě, že máme celou řadu technologií ze států, které spadají do transatlantického paktu, a kde nebezpečí nehrozí,“ dodává expertka Klečková.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Nejvíc zranitelným prvkem infrastruktury jsou data, která čínský dron pořizuje a ukládá. Experti navíc dlouhodobě upozorňují, že při použití dronového rozhraní na dálkový přenos obrazu se data mohou posílat přímo na čínské servery. Právě to může hrozit i u dronů pořízených kladenskou městskou policií.

Kyberbezpečnostní úřad se tomuto systému doporučuje vyhýbat. „Využívání dronů a obdobných technologií ve veřejné správě musí být doprovázeno systematickým řízením kybernetických a informačních rizik. V praxi doporučujeme zejména (…) oddělení provozu dronových systémů od interních informačních systémů, důslednou kontrolu práce s obrazovými a lokalizačními daty, včetně jejich ukládání a přenosu (nebo) omezení nebo vypnutí cloudových služeb, pokud nejsou nezbytné pro provoz,“ napsal redakci mluvčí české kybernetické autority Jakub Neščivera.

Privátní infrastruktura

Investigace.cz u zaměstnanců kladenské radnice zjišťovala, jaká konkrétní opatření byla zavedena. Petr Jorg z odboru bezpečnostních rizik napsal, že pro ně je důležitá datová architektura kolem přístroje.

„Bezpečnostní a kybernetická rizika byla posuzována již při návrhu řešení. Město vychází z principu, že klíčová není samotná značka zařízení, ale způsob jeho provozu a datová architektura. Proto je systém postaven na privátní 5G infrastruktuře a lokálním zpracování dat, bez přímé vazby na cloudové služby výrobce,“ sdělil Jorg.

Obdobně se prý staví i k ochraně osobních údajů, respektive ke hrozbě úniku dat na čínské servery. „Z pohledu ochrany osobních údajů je provoz řešen v souladu s GDPR. Statutární město Kladno má plnou kontrolu nad veškerými datovými toky. Data nejsou přenášena mimo Evropský hospodářský prostor ani poskytovaná výrobcům zařízení. Tento postup je technicky i smluvně ošetřen.“ 

Právě na odpovědnost Kladna za výběr dodavatele a související rizika upozorňuje i Neščivera z NÚKIB. „Žádná předchozí komunikace s Kladnem ani MP Kladno v této věci neproběhla,“ dodal mluvčí.

Kyberzákon není funkční

Jak už investigace.cz upozornila i v předchozím článku o čínských technologiích, NÚKIB nemá možnost aktivně vstupovat do zakázek ani zakazovat pořízení vybraných značek.

Podle kybernetického zákona, který vstoupil v platnost loni, může kyberúřad zakázat nákup některých výrobků jenom „subjektům v režimu regulace“, tedy těm, které spadají pod kritickou infrastrukturu státu. „V ostatních případech může NÚKIB poskytovat nezávazná doporučení, strategické analýzy a metodická stanoviska, která mají pomoci institucím kvalifikovaně posoudit bezpečnostní rizika spojená s volbou konkrétní technologie,“ řekl k tomu Neščivera.

Jenomže na to si česká veřejná správa stěžuje. Některá doporučení jsou podle úřadů chaotická nebo nedostatečná. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ vzkázal kyberúřadu před časem mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.

Přečtěte si

I sluchátka můžou poslouchat. Technologie bluetooth vás může připravit o bezpečí i o miliony

Mluvčí kybernetické autority Neščivera dodává, že při nejasnostech se na ně úřady mohou obrátit „s žádostí o konzultaci nebo stanovisko. Tyto konzultace však nejsou povinné a záleží na jednotlivých institucích, zda je využijí.“ 

Vyřešit to měl zákon o kybernetické bezpečnosti, který původně počítal i se zavedením nových pravomocí pro kyberúřad. Nakonec však vláda Petra Fialy nedotáhla legislativní proces do konce.

„V průběhu legislativního procesu byla pravomoc NÚKIB vydat prováděcí vyhlášky, které měly vymezit strategicky významné služby a specifikovat části infrastruktury, na něž se má mechanismus vztahovat, přesunuta na vládu formou nařízení. Tato nařízení však nebyla bývalou vládou přijata, přestože samotný zákon již nabyl účinnosti 1. 11. 2025. V důsledku toho není mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců v současnosti plně funkční,“ řekla Lenka Soukupová z NÚKIBu.

Třetina produktů je made in China

Problémem je i samotné množství produktů s označením made in China, tedy výrobní dominance Číny obecně. Podle webu statista.com byla v roce 2023 Čína největším celosvětovým výrobcem, téměř 29 % výrobků světa pocházelo z Číny. Druhé v pořadí Spojené státy americké měly o víc než 10 % menší výrobu.

Na to upozorňuje i výzkumník z Katedry asijských studií Univerzity Palackého Richard Turcsányi. Podle něj drony DJI mohou nést riziko, jako i všechna ostatní elektronika z Číny. 

„Pokud existují vhodné alternativy, bylo by samozřejmě ideální je využít. Realita je však taková, že Čína je ve světě dominantní, co se týká výroby elektroniky, ale i mnoha komponentů, které do takových výrobků proudí,“ popisuje expert na Čínu.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat appeared first on investigace.cz.

Na začátku loňského roku uzavřela jedna z největších českých cestovních kanceláří kontrakt s kyperskou společností Kinetka Aviation, která slíbila zajistit leteckou dopravu pro desítky tisíc turistů. Žádné lety ale nezajistila a postupně vyšlo najevo i to, že někteří z představitelů firmy vystupovali pod falešným jménem. Desítky milionů korun vyplacené zálohy nikdy nepřišly zpět a celý obchod teď prověřuje policie. Případ rozplétala redaktorka Sofia Špirková. Natáčel s ní Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Podvod, který nemá obdoby. Jak CK Blue Style přišla o miliony appeared first on investigace.cz.

Podvod, kterému čelila česká cestovní kancelář Blue Style, nemá podle zjištění redakce a vyjádření odborníků v oblasti cestovního ruchu obdoby. Společnost zaplatila kyperské firmě Kinetca Aviation desítky milionů korun za leteckou dopravu, která nikdy neexistovala. Investigace.cz podrobně zmapovala pozadí tohoto podvodu a odhalila strukturu fiktivní společnosti. 

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

V lednu 2025 v Praze zástupci cestovní kanceláře Blue Style uzavřeli smlouvu s kyperskou charterovou společností Kinetca Aviation Services v hodnotě přes pět milionů eur, tedy přibližně 124 milionů korun. Kinetca Aviation se ve smlouvě zavázala zajistit leteckou přepravu pro zhruba čtyřicet tisíc klientů. 

Podle advokáta Blue Style Michala Hanzlíka se cestovka především spolehla na doporučení dlouhodobého partnera, jehož identitu odmítl upřesnit, a na celkový dojem ze schůzek – kombinaci zdánlivé odbornosti zúčastněných, kteří měli bohaté znalosti o celém odvětví. Tak podle Hanzlíka začalo drama, které málem skončilo zrušenými dovolenými desítek tisíc klientů cestovní kanceláře a vyústilo v trestní oznámení, jež podala cestovní kancelář Blue Style na několik aktérů.

Sliby, mlčení a prázdné účty

Podle trestního oznámení, které máme k dispozici, na jednáních v Praze vystupovali za Kinetcu advokát David Sprecher a muž, který se měl představit jako John Morgan. Až později Blue Style zjistila, že se tento muž ve skutečnosti jmenuje Qaddah Fadi a že byl klíčovou postavou promyšleného schématu. Na prvních schůzkách ale Morgan na zástupce Blue Style zapůsobil svými detailními znalostmi leteckého provozu – věděl o letadlech prakticky všechno. V kombinaci s reputací izraelské advokátní kanceláře, ve které David Sprecher pracoval, působila celá firma důvěryhodně.

Z celkové částky, kterou Blue Style zaplatila, bylo necelých 85 milionů určeno jako záloha na lety v období od 1. do 28. dubna 2025, zbývající část pak lety od 29. dubna 2025. První část letů měl zajistit litevský dopravce. Zpočátku vše vypadalo jako běžná rutina: cestovní kancelář dostala letové informace a na jejich základě informovala své klienty o termínech odletů na dovolenou.

Kinetca podle Hanzlíka mezitím budovala dojem důvěryhodnosti i v detailech. Prezentovala vizuály interiérů letadel, návrhy rozmístění sedaček i branding – všude mělo být logo Blue Style, na podhlavnících, na trupu i uvnitř kabiny. Dokonce prý nechávali šít uniformy palubního personálu. Jenže když začali zástupci Blue Style požadovat konkrétní provozní informace – s jakými letadly mají počítat, jak bude zajištěn catering nebo údržba –, odpovědi přestávaly přicházet nebo byly vyhýbavé.

Cestovní kancelář proto kontaktovala přímo litevskou leteckou společnost a zjistila, že u ní Kinetca žádné služby neobjednala. Na poslední chvíli se jí pak podařilo zajistit náhradní leteckou kapacitu.

Schůzky v Praze

Podle trestního oznámení se na začátku dubna uskutečnila další schůzka zástupců cestovní kanceláře Blue Style se zástupci Kinetcy. Ti měli Blue Stylu přiznat, že sjednané služby nezajistili. Tvrdili ale, že lety pro druhé smluvní období, které měla zajišťovat rumunská společnost, jsou již zajištěny a uhrazeny. Ani tyto závazky však nakonec nesplnili. Komunikace ze strany Kinetcy se postupně zcela zastavila. Zástupci BlueStyle se proto rozhodli podat u pražského soudu návrh na vydání evropského příkazu k obstavení účtů Kinetca Aviation. Zároveň ji upozornili, že případ předají českým orgánům činným v trestním řízení.  

Podle Hanzlíka pod tlakem těchto právních kroků vrátila Kinetca Aviation čtrnáctého dubna v přepočtu 85 milionů korun. Zbývajících necelých 39 milionů korun však na účtech Blue Style chybí dodnes. Cestovka tuto částku vymáhá právně.

Advokát Sprecher měl následně Blue Stylu sdělit, že Kinetca nikdy nebyla jeho klientem a komunikaci s Blue Style ukončil.

„Při takhle sofistikovaném podvodu by na to skočilo 99,9 % cestovních kanceláří. Silné doporučení, silná historie, špičková znalost byznysu, elitní advokát z jedné z největších izraelských kanceláří – všechno etablovaní experti,“ tvrdí Hanzlík.

Izraelský sexuolog, ruský politik a nedohledatelná žena

Jak Blue Style zjistila až během jednání, generálním ředitelem Kinetcy, a tedy osobou zodpovědnou za její činnost, měl být muž jménem Loizos Loizou z Kypru – v kyperském obchodním rejstříku je Loizou veden jako “sekretář”, tedy osoba, jež má na starosti formální záležitosti firmy. Na pozici jednatele je vedena další kyperská firma, jež na svém webu uvádí Loizose jako ředitele. Naší redakci se o muži dále podařilo zjistit pouze to, že figuruje v několika dalších firmách ve Velké Británii. Na dotazy ohledně působení Kinetcy zaslané přes WhatsApp pouze stručně uvedl, že se k věci nebude vyjadřovat.  

Nesrovnalosti se ale týkají i osob, které jsou uvedeny na webu Kinetcy a které za tuto firmu podle Hanzlíka vystupovaly při jednáních v Praze. Vedle právníka Davida Sprechera, jenž následně přestal komunikovat a popřel, že by firmu zastupoval, sehrál klíčovou roli muž vystupující jako John Morgan. Podle zjištění Blue Style jde ve skutečnosti o osobu jménem Qaddah Fadi, která na webu společnosti vůbec nevystupuje.

Další zmatek panuje kolem muže, který se účastnil jednání osobně a byl na jednání Johnem Morganem zmiňován jako zástupce firmy. Na webu Kinetcy figuruje jako projektový manažer Alexander Bouras, jehož fotografie odpovídá ruskému politikovi Andreji Sigidinovi. Osoba přítomná na schůzkách byla ve skutečnosti podle trestního oznámení Mihai Doroftei. 

Nejasnosti se objevují i u dalších prezentovaných zaměstnanců. Analýza fotografií ukazuje, že snímky na webu společnosti byly převzaty od reálných osob – například prezentovaná fotografie muže, údajného charterového specialisty Aureliena Lacroixe, odpovídá fotografii ruského podnikatele Sergeje Andrejeva. Fotografie údajného generálního manažera zase odpovídá sexuologovi působícímu v Izraeli, Sergeji Derkachovi. 

Redakci investigace.cz se nepodařilo prokázat, že by se kterákoli z osob, jejichž fotografie se na těchto stránkách objevily, na podvodu jakýmkoli způsobem podílela.  

Samostatnou kapitolou je žena vystupující na pražských jednáních pod jménem Yulia Mylos. Tu se nepodařilo spolehlivě identifikovat.

Redakce investigace.cz se pokusila kontaktovat všechny klíčové aktéry případu. Právník David Sprecher na dotazy nereagoval a komunikaci ukončil s odkazem na profesní mlčenlivost. Muže vystupujícího jako John Morgan, kterého Blue Style později identifikovala jako Qaddaha Fadiho, se nepodařilo dohledat ani kontaktovat. Redakci se nepodařilo navázat kontakt ani s mužem vystupujícím jako Mihai Doroftei, ani s ženou, která vystupovala jako Yulia Mylos.

Mimořádný podvod jako varování

Podle zástupců cestovního ruchu jde o výjimečný případ, se kterým se oslovené společnosti dosud nesetkaly. Shodují se, že standardní praxe v oboru je postavena na spolupráci s dlouhodobě prověřenými partnery.

Mluvčí Čedok Klára Divíšková uvedla, že firma má stabilní síť dopravců a s podvodnými subjekty nabízejícími falešné charterové služby se dosud nesetkala. Obdobně se vyjádřil i Jan Bezděk ze společnosti FISHER, která podle něj spolupracuje výhradně s velkými a zavedenými aerolinkami.

Zkušenost s podobným případem nemá ani Smartwings. Její mluvčí Vladimíra Dufková uvedla, že společnost spolupracuje pouze s prověřenými partnery, kteří procházejí pravidelnými audity.

Asociace cestovních kanceláří prostřednictvím svého místopředsedy pro vnější vztahy Jana Papeže popsala, jak by mělo standardní prověření nového zprostředkovatele vypadat v praxi. Podle Papeže by mělo zahrnovat minimálně ověření obchodních údajů, licence, pojištění a ekonomické situace. U charterových brokerů pak považuje za klíčové zjistit, zda skutečně disponují smlouvami s leteckými dopravci, jaká konkrétní letadla mají být nasazena a zda jejich provozovatel je držitelem platného osvědčení leteckého provozovatele (AOC).  

„V praxi si některé cestovní kanceláře nechávají doložit i reference od jiných klientů nebo spolupracujících letišť,“ dodal Papež. Míra prověřování se přitom liší podle toho, zda jde o nového, nebo dlouhodobého partnera. Zatímco u zavedených protistran postačuje průběžné sledování jejich stability, u nových subjektů bývá kontrola výrazně přísnější a obvykle zahrnuje osobní jednání i kontrolu dokumentů. Standardní postup zahrnuje také dotaz na agentury akreditované IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) a ověření, zda daný subjekt není v insolvenci nebo exekuci.

Redakce investigace.cz se právníka Blue Style Michala Hanzlíka zeptala, jak firma postupovala při prověřování Kinetca Aviation. Konkrétně jsme se ptali, jaký přesný postup při prověřování klientů byl v tomto případě použit, jaké zdroje, nástroje nebo systémy při prověřování využívají a jak celý proces probíhal, co bylo provedeno, v jakém pořadí a s jakým výsledkem. 

Hanzlík odpověděl, že požadované informace jsou důvěrné a jejich případný únik by mohl ohrozit probíhající vyšetřování. Podklady podle jeho slov již byly předány Policii České republiky v rámci trestního oznámení. 

Na základě této odpovědi nelze posoudit, zda postup Blue Style splňoval všechny standardy prověřování klientů. 

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Falešné identity a ukradené fotky: Jak podvodníci okradli českou cestovku o desítky milionů appeared first on investigace.cz.

Kauza serveru Hunterbrook odhalila nesrovnalosti v dokumentech a veřejných příslibech firmy Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Akcie CSG pak na burze okamžitě začaly padat o desítky procent. K dokreslení problémů, které skupina má, američtí novináři použili i citace z textů, na kterých spolupracovala investigace.cz.

Czechoslovak Group Michala Strnada není schopna vyrábět tolik munice, kolik deklarovala při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Zjistil to americký investigativní server Hunterbrook. Po zveřejnění jejich zjištění se akcie CSG výrazně propadly.

Investoři si podle webu Hunterbrook koupili mnohem větší neznámou, než se dosud zdálo. Strnad je obchodník se zbraněmi, který munici ve větší míře přeprodává, než vyrábí. Do portfolia CSG patří i dceřiná společnost ve Španělsku, na kterou NATO uvalilo sankce pro možné korupční praktiky. Ve firmě CSG navíc zůstává významný menšinový vlastník, který disponuje „mimořádnými právy“ a pomyslným Damoklovým mečem nad finanční rozvahou společnosti.

Interní materiály prezentují CSG jako přímého konkurenta německého muničního gigantu Rheinmetall. Analýza Hunterbrooku odhaluje, že drtivá většina tržeb společnosti z munice nepochází z výroby granátů, ale z jejich přeprodeje.

Munice tvořila loni dvě třetiny tržeb CSG a byla hlavním motorem zvýšení jejího odhadovaného zisku. Interní materiály firmy ukazují současnou kapacitu výroby velkorážní munice na úrovni 630 tisíc nábojů ročně. Vyplývá z nich také, že osmdesát procent produkce CSG tvoří munice ráže 155 mm, což je nejžádanější dělostřelecká munice podle standardu NATO.

To by znamenalo, že CSG vyrábí půl milionu nábojů ročně, což by ji řadilo do stejné ligy jako Rheinmetall. Novináři ale upozorňují, že „výroba“ není totéž jako „výrobní kapacita“ a CSG možná této nejednoznačnosti ve svých propagačních materiálech využívá. Když Hunterbrook požádal CSG o objasnění, zda skutečně dokáže vyrobit kolem 500 tisíc nábojů ráže 155 mm, společnost odmítla odpovědět – s tím, že nezveřejňuje kapacitu podle typu munice.

Co jsme o CSG napsali v minulosti?

Hunterbrook svou analýzu opřel i o starší analýzy a investigativy médií z České a Slovenské republiky. Profil CSG dotváří i za pomoci zjištění redakce investigace.cz. Server Hunterbrook investigaci.cz cituje, aby doložil, že Michal Strnad i jeho otec Jaroslav měli vybudované pevné vztahy uvnitř české i slovenské politiky.

Strnad byl dárcem bývalého prezidenta Miloše Zemana a podle našich zjištění se na Zemanově volební kampani v roce 2018 podílel významným dílem – od Michala Strnada pocházely dvě třetiny všech příspěvků.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Válečný milionář: Jak hlavní sponzor Zemanovy kampaně vtrhl do balkánských muničních skladů

Hunterbrook upozorňuje i na další zjištění redakce investigace.cz. Strnad podle všeho v únoru 2024 nabídl české vládě dělostřelecké granáty ráže 155 mm za 3 200 eur za kus. Přibližně ve stejnou dobu nabídl turecký výrobce společnosti Excalibur Army prodej obdobných granátů M107 za 2 500 eur za kus. Strnad tedy prodal českému státu munici s třicetiprocentní přirážkou.

Víc o tomto tématu si můžete přečíst tady:

Přečtěte si

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

O CSG Strnada jsme psali i zde:

Jak si Jaroslav Strnad, zakladatel CSG, zakoupil dvě makedonské továrny na dělostřeleckou munici za směšné nízké ceny, a to prostřednictvím politiků a bezpečnostních služeb:

Přečtěte si

Výkup balkánských továren

Jak Jaroslav Strnad nakoupil vrtulníky od německé policie a přeprodal je maďarské policii za trojnásobnou cenu:

Přečtěte si

Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu

Jak CSG dodala houfnice Dana ázerbájdžánské armádě – navzdory doporučením OSN, EU a OBSE:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Jak funguje obchod s vojenským materiálem a jak toho využívá CSG:

Přečtěte si

České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha

Jak CSG dodává předražené granáty na ukrajinskou frontu:

Přečtěte si

Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce

Přehled munice dodávané do Ukrajiny, včetně té od CSG:

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Jak Strnad údajně podplácel slovenské orgány:

Přečtěte si

Slovenská firma z impéria zbrojaře Strnada je podezřelá, že dávala milionové úplatky

The post Český zbrojař CSG v krizi: Ázerbájdžán, Balkán, stará munice a Zeman appeared first on investigace.cz.

Vladimir Putin se bojí o život. To říká zpráva zpravodajských služeb z EU, kterou získala redakce ruskojazyčného exilového média Important Stories. Šéf Kremlu se minimálně od začátku března letošního roku obává úniku citlivých informací, spiknutí či pokusu o puč. Zejména ho děsí útok dronem, který by mohl zinscenovat některý ze členů ruské politické elity.

Autor textu, ruský novinář Roman Anin, říká, že podle něj je zpráva zpravodajských služeb mimořádně důležitým vhledem do současné situace v Kremlu. 

„Zveřejnili jsme celý text, protože je zjevně ve veřejném zájmu lidí v Rusku i jinde ve světě, zejména vzhledem k tomu, že se Rusko pro zbytek světa stává izolovanou terra incognita. Strach v autoritářském systému často signalizuje nestabilitu a může vést k zásadním politickým změnám, včetně represí a konfliktů mezi elitami. Věřím, že těchto změn budeme v Rusku brzy svědky,“ říká Anin pro redakci investigace.cz.

Kamery v bytech kuchařů

Putinova panika zasáhla kromě něj i jeho nejbližší okolí. Bezpečnostní opatření jsou aktuálně nejpřísnější za celou dobu Putinova vládnutí. Sám téměř nevychází ze svého bunkru a nikdo v jeho okolí nemůže používat mobil nebo jezdit veřejnou dopravou. Všichni kuchaři, bodyguardi nebo fotografové mají ve svých bytech nainstalované kamery.

Tato opatření se ale týkají i nejvyššího velení ruské armády. Dosud byl pod nejpřísnější státní ochranou jen náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Teď na seznam vysoce chráněných osob přibylo nejméně deset generálů, což se redakci Important Stories podařilo ověřit i z dalšího zdroje.

Problémům může čelit i bývalý ministr obrany, v současnosti tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Sergej Šojgu. Ten byl ve zprávě označen jako možný cíl puče. Na začátku března totiž bezpečnostní složky zatkly jeho bývalého prvního náměstka Ruslana Calikova. Teď by bezpečnostní složky mohly zasáhnout i proti Šojguovi, pravděpodobnost jeho zatčení se podle zprávy zásadně zvýšila.

Přečtěte si

Strach nesmí řídit váš život. Sovětský disident Alexandr Podrabinek o Putinově režimu a ruské opozici

Nejdůležitější zpráva o stavu Ruska

„Dokument popisuje situaci v Kremlu, rostoucí napětí mezi bezpečnostními činiteli v důsledku neúspěchů ve válce s Ukrajinou, stejně jako Putinovu sílící obavu z možného puče či pokusu o atentát, což vedlo k bezprecedentnímu zpřísnění bezpečnostních opatření a rozšíření pravomocí Federální ochranné služby. Podle mého názoru se jedná o jednu z nejdůležitějších zpráv o Rusku v poslední době,“ píše Anin ve svém článku.

Podle něj jde o přechod ruského režimu do zásadně odlišného stavu. Rusko ve všech ohledech ztrácí svou sílu, válečně, vnitrostátně, ekonomicky, sociálně. „Všechny tyto faktory dohromady, jak již dříve napsal Important Stories, musely dříve či později vést k boji mezi ruskými klany ‚siloviků‘ o trůn slábnoucího diktátora,“ dodává novinář.

„Putin, který tento systém moci sám vybudoval, dobře chápe, co ho čeká – odtud pramení rostoucí paranoia, bezprecedentní izolace od veřejnosti i od vlastního nejbližšího okolí a pokus o vytvoření nové opričniny (název používaný pro zvláštní správní systém v carském Rusku v 16. století, pozn. red.) v podobě Federální ochranné služby (FSO), vybavené neomezenými donucovacími pravomocemi,“ míní.

Íránská cesta anebo doba smutku

Rusko má teď podle Anina dvě možné cesty, kudy se může vydat – íránská cesta, anebo doba smutku. V íránské cestě se Putinovi podaří konsolidovat kolem sebe loajální bezpečnostní služby – především FSO a Národní gardu –, které vytvoří ruský model íránských revolučních gard. Prostřednictvím bezprecedentních represí, které zasáhnou širší vrstvy obyvatelstva i ty, kteří byli dříve považováni za nedotknutelné, si diktátor udrží moc silou.

„Tento scénář by také znamenal další izolaci země od internetu a vnějšího světa: opričnina nebude tolerovat žádné kritiky,“ říká Anin.

Doba smutku je právě odkazem na opričninu, tedy systém Ivana Hrozného z 16. století. „První opričnina vznikla jako pokus Ivana Hrozného udržet kontrolu nad elitami a posílit autokratickou vládu v podmínkách dlouhotrvající a ničivé války a vnitřní krize. Teror opričniny, ekonomické vyčerpání a devastace vedly k době smutku a občanské válce,“ popsal Anin.

„Který z těchto scénářů je v Rusku pravděpodobnější, není tak důležité. Důležité je, že každý z nich je vysoce pravděpodobný,“ míní novinář.

Přečtěte si

Syn Putinova parťáka z KGB investoval do českého pivovaru. Je rovněž vystudovaný rozvědčík

Začalo to útokem na generála

Výrazné navýšení bezpečnostních opatření kolem Putina pramení z událostí z loňského prosince. Po vraždě generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě 22. prosince 2025 navrhl náčelník generálního štábu Gerasimov svolání ruské Bezpečnostní rady. Putin se však situaci rozhodl řešit na vlastní pěst a na kobereček si zavolal menší skupinu zástupců bezpečnostních složek, jen tři dny po útoku na Sarvarova a na stejném místě, kde došlo k jeho vraždě.

Během zasedání si zástupci bezpečnostních složek, takzvaní „siloviki“, navzájem vyčítali nedostatky v bezpečnostním systému, které odhalily ukrajinské útoky – Gerasimov ostře kritizoval své kolegy ze zpravodajských služeb za to, že je nedokázali předvídat.

Ředitel Federální bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov naopak zdůraznil nemožnost systematicky předcházet takovým útokům a kritizoval ministerstvo obrany za to, že nemá specializovanou jednotku odpovědnou za fyzickou ochranu nejvyšších úředníků.

Šéf Národní gardy Viktor Zolotov zase poznamenal, že nemá peníze na ochranu důstojníků ministerstva obrany, a Gerasimovovi předložil doporučení týkající se operační bezpečnosti pro důstojníky ministerstva obrany, což Gerasimova naštvalo.

Vše se soustředí na ochranu Putina

Redakci Important Stories se podařilo ověřit i další důležité informace z reportu zpravodajských služeb. V poslední době dochází k rozsáhlým výpadkům internetu v Moskvě, což podle informací redakce provádí právě Federální ochranná služba (FSO).

Několik zdrojů serveru Important Stories taky potvrdilo Putinův strach z komplotu nebo pokusu o převrat. „Například současný důstojník FSB sdělil serveru Important Stories, že pro jeho jednotku je nyní mnohem obtížnější získat povolení k odposlechu v nepolitických trestních případech, protože veškeré vybavení bylo přesměrováno na sledování vlády a dalších státních orgánů‘,“ píše web.

O zvýšené míře Putinovy paniky svědčí i nadcházející oslava konce druhé světové války: žádný poslanec ruské dumy nedostal na oslavy na Rudém náměstí pozvánku.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z istories.media. Původní autor: Roman Anin

The post Žádné telefony, panika, strach o život. Nejdůležitější zpráva o stavu současného ruského režimu odhalila Putinovo nejstřeženější soukromí appeared first on investigace.cz.

Bulharský prezident Rumen Radev vyhlásil předčasné volby, rezignoval, založil novou stranu a volby vyhrál. „Ano, je to trochu zvrácené,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz bulharský novinář Atanas Čobanov. „Ale bulharští voliči si ho vybrali jako politického spasitele. Člověka, který může vyřešit vleklou a hlubokou politickou krizi. Takových spasitelů jsme tu měli už víc a zklamali. Tak uvidíme.“

Bulharské volby byly velkým tématem pro evropská média a veřejné diskuse hlavně proto, že budoucí premiér má pověst jednoznačně proruského politika, „nového Orbána“. Opravdu si Bulharsko zvolilo tuhle cestu?

Je to složitější. Radevova rétorika je opravdu v mnohém jednoznačně proruská. Řekl třeba, že Krym patří Rusku. Mám dvě hypotézy, proč se takhle vyjadřuje.

Jaké?

Buď na něj mají ruské tajné služby nějaké kompromitující materiály, anebo se zcela pragmaticky obrací k prorusky smýšlejícím bulharským voličům, máme jich tu asi 30 %. A i díky jejich hlasům vyhrál volby. Zajímavé také je, že podle Wikileaks existuje depeše z amerického ministerstva zahraničí myslím z roku 2006 nebo 2007, která říká, že Radev je jejich člověk v bulharské armádě. Američané ho vycvičili v USA, byl velmi prozápadní a proamerický, což je naprostý opak narativu, který nyní prosazuje.

A navíc, pokud se podíváte na jeho prozatímní vlády – jako prezident jmenoval kvůli předčasným volbám celkem čtyři –, žádná z nich nezrušila bulharské dodávky zbraní na Ukrajinu.

Pojďme teď postupně k tomu, proč Radev vyhrál volby. V posledních letech se předčasné parlamentní volby v Bulharsku konají často. Proč? 

To je dobrá otázka. Je to proto, že Bulharsko se po velkých protikorupčních protestech v roce 2020 dostalo do politického chaosu. Od té doby jsme měli pět nebo šest nových parlamentů, už si to ani nepamatuju. Pro představu: když se podíváte na web bulharského parlamentu, za posledních šest let tam napočítáte přes tisíc poslanců.

Proč je politický prostor tak roztříštěný?

Hlavní dělicí linie spočívá v tom, že tady máme strany, které požadují reformy soudnictví a boj proti korupci, a máme tu oligarchy, kteří chtějí zachovat status quo, protože jinak by jim také mohlo hrozit vězení. Samozřejmě i zahraniční politika je důležitá – Rusko, Ukrajina, EU, ale není to základní téma. Hlavní dlouhodobé téma je korupce a zkorumpované soudnictví.

A Rumen Radev slíbil, že to vyřeší.

A vyřeší? 

To je další dobrá otázka. V minulosti jsme tu měli už tři příklady politických spasitelů. První byl v roce 1996, potom, co Bulharsko prošlo státním bankrotem. Plat novináře nebo profesora na univerzitě byl tehdy kolem pěti dolarů.

Počkej, myslíš za měsíc, nebo za den?

Za měsíc. Byla to extrémní situace. Chudoba, inflace tisíc procent a více. Bulhaři pak tedy zvolili novou vládu v naději, že už definitivně skoncuje s komunistickou minulostí. A zvolili proevropskou, tržně orientovanou vládu, která zemi stabilizovala. A Bulharsko udělalo během pár let velký pokrok. Ale kvůli korupci si tato vláda neudržela druhé funkční období.

A kdo byl dalším spasitelem?

Bývalý bulharský car. Vrátil se z exilu a měl velkou podporou veřejnosti. Ve volbách sice nezískal úplnou většinu, ale měl pohodlnou koaliční vládu na další čtyři roky. A ekonomické výsledky byly dobré. Ale korupce stále přetrvávala. Právě korupce byla konstantním problémem Bulharska po všechny ty roky. A byl to také hlavní argument dalšího politického spasitele – Bojka Borisova, který přišel v roce 2009.

Borisov pak u moci vydržel dlouho…

Ano, šestnáct let. Prostřednictvím různých koalic vládl v jedné, dvou, třech vládách. S dvouletou přestávkou. A samozřejmě se neustále objevovala obvinění z korupce, viděli jsme dokonce fotky Borisova, jak spí vedle nočního stolku s šuplíkem plným eur a zlata.

Celý rozhovor s Atanasem Čobanovem si můžete poslechnout v podcastu Odposlech:

Kdo to vyfotil? 

Borisov říkal, že to byla Mata Hari. Mnohokrát prý hostil krásnou ženu, která sama přinesla to zlato a peníze a udělala ty fotky, aby ho zkompromitovala.

Ten šuplík plný peněz se stal symbolem konce Borisovova druhého funkčního období v roce 2020, ale podařilo se mu vrátit v jiné koalici. Ty poslední velké protesty v prosinci minulého roku byly namířeny proti němu a taky proti jeho oblíbenému oligarchovi a politikovi Deljanu Pejevskému, který je symbolem bulharské korupce, zkorumpovaného soudnictví a prokuratury.

Tak pojďme zpátky k Rumenu Radevovi. Dokáže účinně bojovat s korupcí?

Teď nastává moment pravdy. Neustále vystupoval proti oligarchickému modelu kontroly nad médii a soudním systémem. Ale mluvil o tom jako prezident bez skutečné moci. Teprve uvidíme, jestli tento systém rozbije, nebo si v něm najde místo, aby ho převzal a využil ve svůj prospěch.

Můžeš nám o Rumenu Radevovi říct něco víc? Kdo to vlastně je a jak se dostal k politice?

Na začátku jeho politické kariéry byla podpora socialistické strany a ruských think tanků blízkých Kremlu. Tehdy do Bulharska přijel bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Rešetnikov a jednal s šéfem bulharské socialistické strany. A ta překvapivě jako prezidentského kandidáta navrhla právě Radeva, nikoli někoho z vlastních členů.

Ale proč právě Radev, odkud se vzal?

Radev byl populární, byl generálem letectva, pořádal letecké show, kde se svým MiG-29 předváděl dovednosti. Je to voják a Bulhaři mají vojáky rádi, myslí si, že armáda je méně zkorumpovaná než všechna ostatní ministerstva, což samozřejmě není pravda. A Radev prezidentské volby vyhrál. A v těch následujících mandát obhájil. A to díky podpoře všech protikorupčních stran.

Co považuješ za Radevovy úspěchy ve funkci prezidenta?

Hlavním Radevovým úspěchem bylo to, že ho veřejnost vnímala jako opozici vůči oligarchickému modelu. Stál nad každodenními skandály, byl morálním hlasem. V podstatě nic víc, on neměl pravomoc na to, aby něco fakticky změnil.

Nicméně jedna z prozatímních vlád, kterou jmenoval, odvedla dobrou práci při odhalování faktů o korupci při stavbě silnic. V té vládě byl ministr, který osobně kopal díry do dálnic, aby ukázal, jak tenký je asfalt ve srovnání s tím, jaký by měl být podle vynaložených investic a podle odpovídajících norem. Pomohlo to zvýšit povědomí o rozsahu korupce. To je jeden z Radevových úspěchů a teď si počkejme, jaké budou jeho další kroky.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: 9. díl – Atanas Čobanov – Jak bulharská mafie prodávala Pentagonu zbraně

Přečtěte si

Bulharsko: Podpora terorismu začala korupcí

Přečtěte si

Bulharský novinář Čobanov: Odhalení ruských agentů je spíš kampaň než výhra

The post Je proruský? Proukrajinský? Je to politický spasitel? Bulharské volby jsou důležité pro politiku celé Evropy appeared first on investigace.cz.

Moldavský soud ve středu 22. dubna 2026 shledal podnikatele a bývalého mocného politika Vladimira Plahotniuka vinným z účasti na moldavském „miliardovém bankovním podvodu“. Ze tří moldavských bank zmizela v letech 2014–2015 jedna miliarda dolarů (přibližně 20 miliard korun), což v té době představovalo 12% moldavského státního rozpočtu. Zločin byl úzce spojen s takzvanou globální pračkou na peníze, kterou investigace.cz  popsala společně s novináři z 31 zemí.

Vladimir Plahotniuc byl od roku 2019 na útěku. Minulý rok ho zadržela řecká policie a později ho vydala do Moldavska. Nyní Plahotniuka poslal soud na 19 let do vězení a nařídil zabavení majetku v hodnotě více než 1,1 miliardy moldavských lei (přibližně 1,3 miliardy korun). Rozsudek uvádí, že Plahotniuc „založil a řídil zločineckou organizaci, která spáchala několik trestných činů, včetně podvodu a praní špinavých peněz, zejména krádeže finančních prostředků z bankovního systému Moldavské republiky s jejich následným praním“. Tyto zločiny jsou úzce spjaté s takzvanou globální pračkou peněz.

Mezinárodní kriminální operace, známá také jako ruský laundromat, spočívala v úniku až 25 miliard dolarů (625 miliard korun) z veřejných rozpočtů v Ruské federaci. V letech 2011–2014 pachatelé tyto peníze nasměrovali do 21 skořápkových firem a legalizovali je prostřednictvím desítek finančních ústavů po celém světě, včetně České republiky.

Ruský deník Novaja Gazeta a mezinárodní investigativní síť OCCRP získaly informace o uskutečněných bankovních převodech. Redakce investigace.cz v rámci mezinárodní investigace v roce 2017 analyzovala bankovní převody týkající se Česka.

Přečtěte si

Česká spojka v ruské pračce

Přečtěte si

Bratrstvo finanční pračky pochází z Ruska

V této globální operaci hrála ústřední roli moldavská Moldincombank. Jejím majoritním vlastníkem byl mezinárodně stíhaný Vjačeslav Platon. Jeho roli a průběh vyšetřování jsme také popsali v roce 2017.

Přečtěte si

Vjačeslav Platon – architekt „Globální pračky“

The post Miliardové úniky z ruského rozpočtu mířily k moldavským miliardářům a politikům appeared first on investigace.cz.