Aniž bychom to jakkoliv plánovali, dnešní #zesvěta je svým způsobem výjimečné, neboť se v něm sešly informace zaměřené na zvířata. Například se dozvíte, že se neperou jenom peníze, ale také dobytek, nebo o zvýšeném riziku pro ty z vás, kdo se rozhodnete pašovat želvy. V tomto byznysu byste měli být ještě více obezřetní než kdykoliv předtím. Ruskem vydržovaní žoldáci, tzv. Vágnerovci, sice možná nejsou zvířata, rozhodně se tak ale chovají a podmínky dnešního speciálu tedy splňují.

#1 Praní špinavých krav

Podle odborníků se na odlesňování amazonského pralesa z velké části podepisuje i chov dobytka. To ale rozhodně netrápí brazilské farmáře, kteří podle zjištění OCCRP, brazilského časopisu piauí, datové agentury Fiquem Sabendo a Centra pro analýzu klimatické kriminality mezi lety 2018 a 2021 prostě nelegálně zabrali více než 213 tisíc hektarů půdy, aniž by si dělali starosti s tím, zda se náhodou nejedná o chráněnou přírodní rezervaci, kterou následně chovem dobytka zpustošili. Zvířectvo žijící na takových ilegálních farmách, kde spásá vegetaci z ukradené půdy, je pochopitelně chované zákonům navzdory. Což činí problém v okamžiku, kdy s ním chce majitel obchodovat, a proto je nutné nelegální kusy dobytka podobně jako špinavé peníze nejprve vyprat, přesněji řečeno zlegalizovat. Brazilští zemědělci to provádějí jednoduše, krávy a býky převezou na legální farmy, kde se abrakadabra takto zjeví nový dobytek, který pak už legálně putuje na jatka a jeho maso dál do světa. 

Že se neperou jen peníze, ale třeba také dobytek si můžete přečíst v textu OCCRP.

#2 Přidejte se k nám, vraždění a přátelství zaručujeme!

Nebaví vás vaše současná práce a přemýšlíte o změně? Ruská paramilitární skupina žoldáků vystupující pod jménem Vágnerovci poprvé pořádá otevřený nábor. V případě přijetí budete vysíláni na tajné bojové mise, kde budete pravděpodobně v zájmech Ruska vraždit jeho nepřátele. Vzhledem k pouhým dvěma týdnům výcviku lze ovšem předpokládat, že vaše mise asi dlouho nepotrvá. Na druhou stranu se před svou smrtí podíváte po světě, užijete si cestování, přátelství i dobrodružství, jako bonus lze brát i seznámení se s cizokrajnými jazyky a pobyt v přírodě, to vše slibuje náborové video publikované na Telegramu.

Jezdit po světě a dělat si kamarády, zní možná lákavě, avšak věřte nám, realita u Vágnerovců je diametrálně odlišná. Kromě nás to koneckonců tvrdí například i britský Telegraph.

#3 Želvobanka

Želvy karety jsou po staletí loveny pro své vzorované krunýře, z nichž se vyráběly želví šperky a ozdobné kuriozity, čímž se postupně některé její druhy (zejména kareta pravá a obrovská) staly kriticky ohrožené. Světový fond na ochranu přírody (WWF) spustil před měsícem, přesně na Světový den mořských želv, tzv. „ShellBank“, databázi želví DNA, jež má celosvětově pomoci orgánům činným v trestním řízení při potírání pytláků. Samice mořských želv se totiž vracejí do oblasti svého narození, aby zde porodily další potomstvo. Želvy pocházející ze stejné lokality mají proto tendenci mít stejné genetické znaky a DNA želvího krunýře tak může přiřadit želvu k určitému geografickému regionu.

Už po měsíci používání zmíněná databáze přinesla  první ovoce. WWF testovala vzorky krunýřů pašovaných želv zabavených v Austrálii v letech 2020 a 2021 a zjistila, že nejméně polovina z nich pochází z konkrétních želvích hnízdišť v Tichém a Indickém oceánu. Další čtvrtina byla původem z jihozápadního Tichomoří a menší skupiny z Japonska, Malajsie a Karibiku. Orgány činné v trestním řízení tak mají nově k dispozici stále se rozšiřující seznam oblíbených pytláckých center, díky čemuž budou lépe vybaveni vůči nelegálnímu obchodu se želvími krunýři.

Zda tato databáze opravdu pomůže v boji proti pytlákům, zatím samozřejmě nevíme, každopádně si o ní můžete přečíst více v textu organizace Mongabay.

#4 Z módních salonů až do soudní síně

Známá kolumbijská módní návrhářka Nancy González, mezi jejíž klienty patřily například herečka Salma Hayek nebo zpěvačka Britney Spears, bude vydána z Kolumbie do Spojených států, aby se před tamním soudem zpovídala z údajného obchodování s exotickými a ohroženými zvířaty. Návrhářka podle obžaloby uplácela spolu s dalšími kumpány obyčejné Kolumbijce částkami v hodnotě 600 dolarů, za což požadovala převezení některého ze svých módních doplňků vyrobených z kůže ohrožených zvířat z Kolumbie do Spojených států. Gangu tak hrozí až 25 let vězení a pokuta v přepočtu zhruba 12 milionů korun.

Jak se po skončení newyorského týdnu módy co nejrychleji dostanete do nejbližšího vězení se dozvíte v textu InSight Crime.

Autor textu: Lukáš Nechvátal
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Praní špinavých krav appeared first on investigace.cz.

Tento týden přinesl hned několik zpráv o tom, jaké následky mohou mít v budoucnu kyberútoky, ale také o nárůstu pytlačení nosorožců, uniklých fotografiích z čínských koncentračních táborů, nebo o tom, jak moc jsou mainstreamové firmy namočené do obchodu s fašistickými dárkovými předměty. Vítejte u tradičního pátečního #zesvěta!

#1 Fašounská móda

Nové vyšetřování serveru Bellingcat přináší vhled do toho, jak extrémistické oblečení a další předměty využívají služeb mainstremových obchodníků. Prodejem těchto propagačních předmětů pak extremistické skupiny financují své počínání. Většina firem, jejichž služeb fašisté využívají, navíc ve svých stanovách jakékoli projevy extremismu odsuzuje. Jenže platební portály, správci webových domén, prodejci textilu nebo sociální sítě podle zjištění Bellingcat v kontrole svých stanov zas tak důslední nejsou.  

#2 Okénko kyberzločinu

Vedoucí pracovníci v oblasti energetiky „do dvou let předpokládají, že kyberútoky na toto odvětví způsobí ztráty na životech, a vážně poškodí životní prostředí a nemovitosti”, uvádí zpráva, kterou vypracovala norská společnost vyhodnocující rizikovost, DNV. Respondenti v nadpoloviční většině případů uvedli, že jejich energetické firmy nemají dostatečně zabezpečené interní systémy, tudíž způsobit například výpadek dodávek energie bude pro kyberzločince čím dál snazší. 

Šéf Interpolu se zase obává, že je jen otázkou času, kdy se na darknetových tržištích začnou prodávat armádní kyberzbraně. To znamená například nejrůznější formy špehovacích systémů, nebo virů, které kradou či mažou data.

Více si můžete přečíst na stránkách CNBC. 

Čínští hackeři se pokusili ukrást data o ruské obraně. Peking tak jasně ukazuje, že při špiclování cizích zemí se na nějaké kamarádíčkování rozhodně nedívá. Útok se pokusili provést skrze emaily pracovníkům ruského armádního výzkumu, které měly obsahovat lákavé heslo „seznam Ukrajinců na americkém sankčním seznamu”.

Více si můžete přečíst v The New York Times. 

Kyberkriminalita: Ruský kozel zahradníkem

#3 Fotky z koncentráků

Čínské vládě utekly fotografie z koncentračních táborů pro Ujgury z provincie Xinjiang. Jsou na nich vězeňské snímky jednotlivců i záběry zevnitř zařízení. Jedná se o vůbec první fotografie táborů, které nezveřejnila čínská vláda. Na fotografiích jsou k vidění po zuby ozbrojení dozorci nebo policisté a různé prostory tábora – místnost na výslech, místnost s televizí, koridor s náhledem do cel. Čínská vláda v koncentračních táborech drží statisíce Ujgurů a dalších etnických minorit a jejich účelem má být převýchova.

Více informací a fotografie najdete u ICIJ. 

#4 Nárůst pytlačení nosorožců

Od ledna letošního roku bylo v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal pytláky zabito více nosorožců, než za celý minulý rok. Přesněji jde o 106 obrněných býložravců, uvádí zpráva, jejíž část správa provincie poskytla ke zveřejnění. Obvykle totiž své poznatky o pytlačení nezveřejňuje vůbec, protože obsahují citlivé informace o protipytláckých opatřeních. Navíc panují obavy, že místní policie a úřady spíše než že by proti nelegálnímu obchodu s divočinou bojovali, tak z něj profitují. Loni byl tamní policista za držení nosorožčího rohu odsouzen na 10 let. 

Více najdete na stránkách OCCRP, nebo prokuratury KwaZulu-Natal.    

#Bonus: Den s maďarskými a ruskými médii

The Economist vytvořil interaktivní stránku, na které si (v angličtině) můžete vyzkoušet, jaké je to být na jeden den konzumentem maďarských mainstreamových médií. Hodnocení nezávislosti médií v Maďarsku dlouhodobš klesá, média jsou přímo vlastněna nebo ovlivňována státem a novináři jsou pronásledováni. 

Zároveň The Economist nedávno vytvořil vizualizaci toho, jakou relitu prezentují prokremelská média.  

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní grafiky: ICIJ (upravila Nikola Klepáčková)

The post #zesvěta: Fotky z koncentráků appeared first on investigace.cz.

Obchod s divokými zvířaty jen kvete. Odborníci odhadují, že počty divokých savců, ptáků, ryb a plazů klesly za posledních 40 let o 60 procent. Hodnotné jsou sloní kly, nosorožčí rohy nebo téměř všechny části tygřího těla. V národních parcích se sice rangeři snaží zvířata chránit, nemohou ale být na několika místech současně. Tento problém pomáhá řešit umělá inteligence. TLAPKA, jak se systém jmenuje, se učí z dat o chování pytláků a předvídá jejich další útoky. 

Nelegální obchod s divočinou je výnosný byznys, ročně se v něm protočí až 220 miliard korun – víc peněz lze vydělat už jen obchodem s drogami nebo se zbraněmi. Pytláci zabíjejí zvířata z různých důvodů, vždy ale pro lidský užitek. Některé části zvířat jsou žádané v tradiční medicíně, jiné jako ozdoba nebo magický amulet. Jeden mrtvý tygr může na černém trhu vynést až 1,1 milionu korun.

Práce rangera v národním parku je svým způsobem nejen frustrující, protože několik lidí většinou obrovské plochy neuhlídá, ale i nebezpečná. Pytláci ochránce zvířat často raději zabijí, než aby jim překáželi v lupu. Někdy zločinci na rangery útočí plánovaně. Jen za loňský rok bylo v konžských parcích zavražděno přes 20 rangerů, někteří z nich chránili vzácnou populaci goril horských. Pytláci přitom mají za sebou leckdy výborně organizovanou zločineckou skupinu s finančními prostředky, o kterých se národním parkům může jen zdát.

Pytlačení mrtvých tygrů

S ochranou divokých zvířat by mohla pomoci umělá inteligence – přesněji počítače, které sbírají data o minulých útocích pytláků a na jejich základě předvídají, jak se budou zločinci chovat v budoucnosti. Tomuto principu zpracovávání informací se říká strojové učení – čím více dat počítač získá, tím lépe pak dokáže předpovídat budoucnost. Jedním z takových počítačů je systém TLAPKA (PAWS, Protection Assistant for Wildlife Security), jejž v roce 2013 začali vyvíjet odborníci z harvardské univerzity. 

TLAPKA vyhodnocuje data z veřejně dostupného systému SMART (Spatial Monitoring and Reporting Tool), který vyvinul Světový fond na ochranu přírody (WWF), zabývající se sběrem dat o pytlačení. Umělá inteligence pak na základě informací o chování pytláků v minulosti navádí rangery na místa, kde by se pytláci měli pravděpodobně vyskytovat, a určuje také trasy, po nichž se mají při svých hlídkách pohybovat. 

Vývojáři TLAPKU poprvé vyzkoušeli v ugandském Národním parku královny Alžběty v roce 2014. Zvířata, která tu na dvou tisících kilometrech čtverečních hlídá ani ne stovka rangerů, ohrožují tisíce pastí a ok nalíčených pytláky. TLAPKA si národní park rozdělí do úseků kilometr na kilometr a pro každý takový úsek poté vyhodnocuje pravděpodobnost výskytu pastí na základě toho, kde pytláci líčili v minulosti. Každý čtvereční kilometr tak získá hodnocení nebezpečnosti pro zvířata na základě dat z posledních deseti let. Následně umělá inteligence doporučí trasu, kterou se mají rangeři vydat. 

Sara Polak: Umělá inteligence není hodná nebo zlá, to dělají lidé

Systém musí data vyhodnocovat neustále, chování pytláků se totiž logicky přizpůsobuje chování ochránců parků. Také závisí na ročním období, zda například zvířata putují za vodou. Během zkušebního půl roku byli rangeři posíláni na trasy, které vedly jak skrze úseky vyhodnocené jako nebezpečné, tak přes ty bezpečné. V těch nebezpečných skutečně nacházeli více pastí. 

Vývojáři TLAPKY spolupracují s WWF od roku 2018, kdy také začali systém společně představovat dalším přírodním rezervacím, například v kambodžském parku Sepak, kde žije početná populace slonů indických a plánuje se tam znovuvysazení tygrů, kteří byli v této oblasti vyhubení v roce 2007. Jedná se o podobnou situaci jako v Ugandě: obrovská rezervace a jen 72 rangerů. V Kambodži se TLAPKA učí pracovat s chováním zvířat a pytláků v období monzunů, které v Africe nejsou. Systém byl úspěšný i v asijské zemi, za jediný měsíc „našel“ pětkrát více pastí než rangeři. Spolupráce s nadnárodní WWF má za cíl dodat umělou inteligenci až do 600 národních parků. 

Jako u každého systému fungujícího na základě informatiky podmiňuje úspěšnost predikcí kvalita vstupních dat. Rangeři nemusí vždy odhalit všechny pasti a systém pak nebezpečnou oblast vyhodnotí nesprávně. Složité může být i vyhodnocení, kdy byla past nalíčena. Problematický je také fakt, že jakmile rangeři zastraší pytláky v jedné oblasti, ti se zkrátka přesunou a budou přírodu decimovat jinde. Díky systému TLAPKA snad ale obdobných prostorů bude ubývat.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC

The post Umělá inteligence bojuje proti pytlákům appeared first on investigace.cz.