<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Šárka Tomečková | novinářka | investigace.cz</title>
	<atom:link href="https://www.investigace.cz/author/sarka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.investigace.cz/author/sarka/</link>
	<description>investigace.cz</description>
	<lastBuildDate>Tue, 17 Nov 2026 11:55:20 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.5.15</generator>

<image>
	<url>https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2023/10/cropped-Navrh-bez-nazvu4-32x32.jpg</url>
	<title>Šárka Tomečková | novinářka | investigace.cz</title>
	<link>https://www.investigace.cz/author/sarka/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</title>
		<link>https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Šárka Tomečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 06:03:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[Ázerbájdžánský laundromat]]></category>
		<category><![CDATA[banky]]></category>
		<category><![CDATA[Barracuda Media]]></category>
		<category><![CDATA[Danske Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[Epstein Files]]></category>
		<category><![CDATA[FinCEN]]></category>
		<category><![CDATA[Hongkong]]></category>
		<category><![CDATA[Indie]]></category>
		<category><![CDATA[Inside Deutsche Bank]]></category>
		<category><![CDATA[investigativní žurnalistika]]></category>
		<category><![CDATA[Kazachstán]]></category>
		<category><![CDATA[Kolumbie]]></category>
		<category><![CDATA[Kypr]]></category>
		<category><![CDATA[Lucembursko]]></category>
		<category><![CDATA[majetky ruských oligarchů]]></category>
		<category><![CDATA[obchod se zbraněmi]]></category>
		<category><![CDATA[Oleg Děripaska]]></category>
		<category><![CDATA[praní špinavých peněz]]></category>
		<category><![CDATA[Roman Abramovič]]></category>
		<category><![CDATA[Rosněfť]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[ruští oligarchové]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimír Putin]]></category>
		<category><![CDATA[whistleblower]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=49045</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Z Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů dokumentů: interní e-maily, hodnocení rizikových klientů i zprávy o možném praní peněz. Projekt Inside Deutsche Bank odhaluje...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/1200x900-IDB-Uvod-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Z Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů dokumentů: interní e-maily, hodnocení rizikových klientů i zprávy o možném praní peněz. Projekt Inside Deutsche Bank odhaluje informace o miliardářích, politicích i účtech Donalda Trumpa, Jeffreyho Epsteina a o sankcionovaných podnikatelích.</b></p>
<p><em>Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.<b><a href="https://podcasters.spotify.com/pod/show/odposlech" target="_blank" rel="noopener"><br />
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.</a></b></em><br />
<iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/49Dhf5KFS4xCHPCNrXf5NU?si=FP_Mt17oTIu6bm0XEPrJWg" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>Tyto dokumenty téměř rok analyzovalo více než 230 novinářů z celého světa v rámci investigativního projektu Inside Deutsche Bank. Za Českou republiku a Slovensko byla součastí projektu redakce investigace.cz.</p>
<p>Záznamy se týkají nejcitlivějších oblastí fungování banky, včetně boje proti finanční kriminalitě, monitorování sankcí, interního auditu a rozhodování o rizikových klientech.</p>
<p>Když se Christian Sewing v roce 2018 stal generálním ředitelem Deutsche Bank, poznamenané řadou skandálů, slíbil, že pod jeho vedením bude banka disciplinovanější, méně náchylná k rizikům a vlastně „trochu nudnější“.</p>
<p>Banka se od té doby snaží přesvědčit veřejnost, že éra skandálů je za ní. Projekt Inside Deutsche Bank však tento obraz zpochybňuje. Ukazuje, že banka sice vybudovala rozsáhlý systém kontroly dodržování předpisů, ale opakovaně jeho doporučení ignorovala.</p>
<h2><b>Motivace whistleblowerů</b></h2>
<p>Dva whistlebloweři předali dokumenty indickému novináři Josymu Josephovi a jihoafrické novinářce Khadije Sharife. Pro jejich analýzu a sdílení s více než padesáti médii vznikla nezisková organizace <a href="http://inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>.</p>
<p>Totožnost informátorů, kteří zkopírovali a odnesli soubory z banky, jako novináři chráníme. Dokumenty poskytli rovněž americkému ministerstvu spravedlnosti, americkímu Úřadu pro potírání finančních trestných činů (FinCEN) a britskému daňovému a celnímu úřadu (HM Revenue and Customs), jak potvrdil jejich právník.</p>
<p>Whistlebloweři chtěli především upozornit na vztahy Deutsche Bank s ruskými oligarchy a na její obchodní vazby na ruské peníze.</p>
<h2><b>Trump, Epstein i „řezník z Hamá“</b></h2>
<p>Deutsche Bank podle uniklých dokumentů opakovaně přehlížela varovné signály možného praní špinavých peněz a porušování sankcí. Pro vlivné klienty ochotně obcházela vlastní pravidla.</p>
<p>Dokumenty odhalují důvěrné finanční informace o mimořádně vlivných osobách. Kromě Trumpa a Epsteina – kteří, jak je známo, využívali služby Deutsche Bank poté, co je jiné finanční instituce odmítly – obsahují podrobné informace o oligarších spojených s Putinem, jako jsou Oleg Děripaska a Roman Abramovič.</p>
<p>Právnická firma reprezentující Abramoviče řekla reportérům, že „našemu klientovi nenáleží komentovat interní procesy a rozhodnutí Deutsche Bank“. „Pokud tyto interní procesy obsahovaly nepodložené spekulace týkající se našeho klienta, ten tyto spekulace odmítá,“ dodala. „Popírá jakékoli obvinění či náznak protiprávního jednání, včetně jakéhokoli obvinění z trestného činu, korupce nebo nekalého jednání.“</p>
<p>Deutsche Bank také jako korespondenční banka pomáhala zpracovávat platby spojené s Rifátem al-Asadem, bývalým syrským viceprezidentem známým jako „řezník z Hamá“. Přezdívku získal kvůli své roli při krvavém zásahu v syrském městě Hamá v roce 1982.</p>
<p>Ještě v roce 2015 Deutsche Bank pokračovala ve zpracování milionových převodů s malajským finančníkem Jho Lowem. Přestože z médií už musela banka vědět, že Low je ústřední postavou skandálu 1MDB, v jehož rámci bylo z malajského státního investičního fondu údajně odcizeno více než 4,5 miliardy dolarů a prostředky pak byly legalizovány prostřednictvím globálních bank. Malajská pobočka Deutsche Bank nyní čelí žalobě ze strany 1MDB kvůli své údajné roli při přesunu části těchto prostředků.</p>
<p>Vyšetřování vyvolává otázky, zda je jedna z největších světových finančních institucí, která je od finanční krize v roce 2008 považovaná za „příliš velkou na to, aby zkrachovala“, ve skutečnosti spíš příliš poškozená na to, aby se dokázala sama napravit. Pokud ano, mělo by to závažné důsledky ve více než padesáti zemích, kde banka přímo působí, a ve více než 140 zemích, kam sahá její síť korespondenčních bank.</p>
<p><em><span class="ytAttributedStringHost ytAttributedStringWhiteSpacePreWrap" dir="auto" role="text"><span class="ytAttributedStringLinkInheritColor" dir="auto">Video: Šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová a redaktor Dávid Pásztor ve videu diskutují o práci na projektu Inside Deutsche Bank.</span></span></em></p>
<p><iframe title="YouTube video player" src="https://www.youtube-nocookie.com/embed/W7CruC-PGi8?si=sxB6ArxdmEVUeJAL" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe></p>
<h2><b>Nikdy to není nuda</b></h2>
<p>Deutsche Bank zaplatila od roku 2000 více než dvacet miliard eur na pokutách a mimosoudních vyrovnáních kvůli pochybením v oblasti hypotečních cenných papírů, manipulace s úrokovými sazbami, ruských zrcadlových obchodů (tedy propojeného nákupu a prodeje stejných cenných papírů v různých měnách, pozn. red.), selhání v boji proti praní špinavých peněz a kvůli dalším nekalým praktikám.</p>
<p>Ve své odpovědi novinářům z projektu Barracuda Media banka uvedla: „Dnes jsme jiná banka.“</p>
<p>Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete <a href="http://www.inside-db.com/deutsche-bank-responds/">přečíst zde</a>.</p>
<p>Jenže uniklé dokumenty naznačují něco jiného: zaměstnanci banky v roce 2019 narazili na rozsáhlou síť, o níž se domnívali, že slouží k praní špinavých peněz. Skrze systémy banky protekly stovky milionů eur přes společnosti na Kypru, ve Velké Británii, Hongkongu a v Ukrajině.</p>
<p>Monitorovací systémy banky sice zachytily některé podezřelé transakce, ale nedokázaly rozpoznat jejich vzájemné souvislosti. Trvalo zhruba tři roky, než jeden zaměstnanec tento vzorec odhalil. Jeden z manažerů tehdy žertoval, že banka našla dalšího „zaměstnance měsíce“. Následně ale upozornil na zásadní problém: „Naše systémy to nezachytily.“</p>
<h2><b>Chronické nenahlašování podezřelých transakcí</b></h2>
<p>Interní vyšetřování banky v Kolumbii, nazvané Projekt Cali, odhalilo, že v roce 2019 banka zpracovala tisíce transakcí pro společnosti spojené s odvětvím zábavy pro dospělé. Peníze byly zasílány ženám v Kolumbii velmi podezřelými cestami, aniž banka většinu těchto transakcí nahlásila úřadům.</p>
<p>Interní vyšetřování označilo nejméně osm z těchto společností za podezřelé z „praní špinavých peněz“ a další za „organizovaný zločin“. Když banka odhalila varovné signály, které jí v průběhu roku 2019 unikly, podala 230 hlášení o podezřelých aktivitách a zakázala veškeré platby od těchto společností. V té době však již byly provedeny transakce v řádu milionů dolarů.</p>
<p>Reportéři také zjistili, že Deutsche Bank od roku 2015 zprostředkovávala transakce v hodnotě stovek milionů dolarů, do nichž byla zapojena singapurská skupina Xangbo, aniž si všimla varovných signálů podezřelé činnosti nebo na ně reagovala. Společnosti napojené na bratry Guptovi mohly v období od prosince 2012 do ledna 2017 přes síť Xangbo převést přibližně 675 milionů dolarů. Bratři Guptové čelili obvinění, že díky vazbám na jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu ovlivňovali jmenování ministrů a rozhodování státních firem, aby získávali lukrativní veřejné zakázky a obohacovali se na úkor státu.</p>
<p>Bratři Guptové na otázky reportérů nereagovali.</p>
<p>K podrobnějšímu prověření transakcí skupiny Xangbo přimělo Deutsche Bank až upozornění externího informátora z prosince 2019, které se týkalo jiných, údajně podvodných aktivit v Singapuru a dalších zemích. Podle uniklých záznamů banka začala proces ukončování obchodního vztahu s Xangbo až v roce 2021. U některých složitých transakcí přitom dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důvody pro podání hlášení o podezřelé činnosti.</p>
<p>Mezitím zůstaly neodhaleny transakce zahrnující podezřelé severokorejské krycí společnosti, a to i přesto, že některé platební údaje obsahovaly slova „Severní Korea“.</p>
<h2><b>„Přísné standardy neinterpretujte nadměrně, abychom nepřišli o klienty“</b></h2>
<p>V jednom z uniklých e-mailů si Christian Sewing, tehdy člen představenstva Deutsche Bank, stěžoval na dopady pravidel „poznej svého klienta“ (KYC) na příjmy banky. Tato pravidla bankám ukládají povinnost ověřovat totožnost klientů a zjišťovat původ jejich peněz. „KYC nám podlamuje příjmy,“ napsal Sewing.</p>
<p>Deutsche Bank odmítla interpretaci, podle níž Sewing přikládal obchodním zájmům větší váhu než kontrolním mechanismům. Podle banky naopak vždy zdůrazňoval důležitost kontrol a řízení rizik.</p>
<p>Příkladem je Timur Kulibajev, miliardářský zeť bývalého prezidenta Kazachstánu, jehož jmění je již dlouho předmětem otázek.</p>
<p>V lednu 2020 Deutsche Bank zablokovala příchozí platbu ve výši patnácti milionů dolarů z účtu ve Spojených arabských emirátech poté, co Kulibajev nedokázal dostatečně vysvětlit její původ.</p>
<p>Podle uniklých záznamů začali zaměstnanci banky o několik týdnů později připravovat otevření účtu v Lucembursku na jméno jeho manželky. Teprve o několik měsíců později banka diskutovala o možnosti ukončení dlouholetého obchodního vztahu.</p>
<p>Kulibajev prostřednictvím svých právníků odmítl jakékoli pochybení. Podle nich banka znala zdroje jeho příjmů a tvrzení, že by před ní svůj majetek zatajoval nebo jí vědomě poskytoval nepravdivé či zavádějící informace, jsou prý kategoricky nepravdivá.</p>
<h2><b>Dobré obchodní příležitosti, laxní pravidla</b></h2>
<p>Banka také upustila od formálního posouzení sankčního rizika u dceřiných společností kanadské letecké a obranné firmy Bombardier. Učinila tak navzdory upozorněním vlastního oddělení, že Bombardier podniká v zakázaných zemích představujících „zvláštní riziko“. Banka přihlédla k dlouhodobému obchodnímu vztahu s firmou i k jejím nízkým tržbám z těchto rizikových zemí. Navzdory interním obavám byla povinnosti zveřejnit vlastnické vztahy jedné ze svých dceřiných společností zbavena i francouzská firma Thales, další výrobce v obranném průmyslu. Představitelé banky poukázali na „dobré obchodní příležitosti“, které od této skupiny očekávali.</p>
<p>Společnost Bombardier na otázky reportérů nereagovala.</p>
<p>Deutsche Bank přijímala do svých řad děti vlivných politiků, manažerů a vládních úředníků, včetně uchazečů, kteří neuspěli v testech způsobilosti nebo neměli potřebnou kvalifikaci. Alexej Storčak, syn ruského náměstka ministra financí, byl přijat v roce 2010 a následně kolegům poskytoval neveřejné informace týkající se emise dluhopisů. Deutsche Bank poté interně prověřovala, zda takové informace vůbec měl mít k dispozici.</p>
<p>V roce 2019 banka zaplatila 16,1 milionu dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání poté, co americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) prošetřila její náborový program. Podle interního výpočtu obsaženého v uniklých dokumentech banka získala přibližně 190 milionů dolarů na příjmech z transakcí souvisejících se zaměstnáváním příbuzných zahraničních vládních představitelů.</p>
<h2><b>„Dobří a špatní oligarchové“</b></h2>
<p>Poté, co Putin anektoval Krym, donutily západní sankce banky rozhodnout, kteří ruští klienti jsou pro ně stále přijatelní. „Začali jsme sestavovat seznamy,“ řekl novinářům zdroj z banky. „Dobří a špatní oligarchové.“</p>
<p>Uniklé dokumenty ukazují, že banka se opakovaně potýkala s Rusy, na které byly uvaleny sankce nebo kteří byli politicky exponovaní, a přitom se zdráhala vzdát se lukrativního obchodu. Z dokumentů také vyplývá, že vedení Deutsche Bank ještě v květnu 2020 plánovalo rozšířit některé obchodní aktivity spojené s Ruskem. Jedna z pracovnic oddělení pro boj proti finanční kriminalitě tehdy tento krok přirovnala k tomu, jako by její tým někdo hodil pod vlak.</p>
<p>Korespondenční bankovnictví je neviditelnou infrastrukturou globálních financí. Prostřednictvím něj Deutsche Bank převádí peníze pro jiné banky a poskytuje jim přístup k eurům, dolarům a mezinárodním trhům. Je to lukrativní a mimořádně obtížně kontrolovatelné, přičemž skuteční zákazníci mohou být od samotné Deutsche Bank vzdáleni několik kroků. Zločinci, subjekty podléhající sankcím a fiktivní společnosti se mohou ztratit v milionech zdánlivě legitimních transakcí.</p>
<p>Může banka v takovém systému spolehlivě odhalit praní špinavých peněz, obchod s drogami a pašování lidí? „Ne,“ řekl Ulrich Göres, bývalý vedoucí oddělení pro boj proti finanční kriminalitě v Deutsche Bank. Proč to banky dělají? „Za bankovní služby pro vysoce rizikové země a odvětví lze obecně účtovat vyšší poplatky.“</p>
<h2><b>Nulové emise na venek</b></h2>
<p>V roce 2020 Deutsche Bank slíbila, že již nebude financovat nové ropné a plynárenské projekty v Arktidě. O několik měsíců později však zpracovala platbu ve výši 1,5 miliardy eur související s investicí komoditního giganta Trafigura do obřího projektu Vostok Oil. Interní zdůvodnění znělo: Deutsche Bank pouze zpracovávala transakci jménem společnosti Trafigura, sama ji nefinancovala.</p>
<p>Poté, co se Sewing v roce 2021 veřejně zavázal, že Deutsche Bank směřuje k budoucnosti s nulovými emisemi, bankéři se pustili do velkých ruských plynových a petrochemických projektů. Když společnost Linde hledala podporu pro obrovský plynový komplex v ruské Ust-Luze, interní odborníci vyjádřili obavy ohledně finanční kriminality, poškození reputace a dopadů na životní prostředí.</p>
<p>Vedoucí oddělení obchodního financování měl však jinou prioritu. „Je to nesmírně důležité a musíme to získat.“ Obchod byl schválen.</p>
<p>„V době, kdy byl zahájen projekt LNG v Ust-Luze, se na příslušné smluvní strany nevztahoval žádný zákaz vyplývající z platných sankcí,“ sdělila Deutsche Bank novinářům.</p>
<p>Dále uvedla, že transakce „prošla zavedenými procesy banky pro posuzování environmentálních a reputačních rizik“.</p>
<h2><b>„Nový řád“</b></h2>
<p>Když Trump 9. listopadu 2016 vyhrál své první prezidentské volby, Deutsche Bank čelila neobvyklé situaci. Nově zvolený americký prezident byl jedním z jejích největších a nejkontroverznějších dlužníků. Banka kolem něj vytvořila speciální projekt s kódovým názvem „Novus Ordo“. <i>Nový řád</i>.</p>
<p>Zatímco američtí prokurátoři vyšetřovali údajné ruské zasahování do voleb v roce 2016, americký Kongres chtěl vědět, zda Rusové ručili za Trumpovy úvěry u Deutsche Bank a zda účty spojené s Trumpem vyvolávaly obavy z praní špinavých peněz. Banka provedla rozsáhlou interní prověrku a dospěla k závěru, že nemá „žádné informace o jakýchkoli bankovních vazbách mezi prezidentem Trumpem a Ruskem souvisejících s obchodními aktivitami pana Trumpa s Deutsche Bank“.</p>
<p>Uniklé dokumenty tento závěr zpochybňují. Ukazují platby, do nichž jsou zapojeny Trumpovy společnosti a subjekty spojené se sítěmi pro praní špinavých peněz, u nichž se uvádějí vazby na Rusko.</p>
<h2><b>Klientem byl i Epstein</b></h2>
<p>Interní memorandum Deutsche Bank z roku 2020 zmiňuje transakce spojené se dvěma Trumpovými společnostmi – DT Marks Baku LLC a THC Baku Services LLC. Ani jedna z nich přitom nebyla klientem banky. Transakce zahrnující tyto společnosti vyvolaly v bance obavy kvůli možným vazbám na takzvaný „<a href="https://www.investigace.cz/jak-azerbajdzan-korumpoval-evropske-politiky/">ázerbájdžánský laundromat</a>“ a ruskou síť praní peněz. Podle memoranda byla transakce z roku 2018 mezi THC Baku Services LLC a subjektem údajně napojeným na ruskou síť zahrnuta do hlášení o podezřelé činnosti.</p>
<p>Deutsche Bank přijala Jeffreyho Epsteina jako klienta v roce 2013, přestože byl již dříve odsouzen za sjednávání prostituce nezletilé osoby. Podle uniklých dokumentů banka později identifikovala podezřelé transakce spojené s Epsteinem a jeho sítí v hodnotě téměř 600 milionů dolarů, tedy více než dvojnásobku dosud veřejně známé částky. Mezi varovné signály patřily také převody peněz ženám z východní Evropy. Banka Epsteinovy účty uzavřela až v červenci 2019, tři dny po jeho druhém zatčení kvůli obvinění z obchodování s nezletilými za účelem sexuálního vykořisťování.</p>
<h2><b>Zvýšená kontrola</b></h2>
<p>Únik informací z projektu Inside Deutsche Bank přichází v době, kdy banka čelí zvýšenému dohledu. Jen v tomto roce došlo k raziím v jejích kancelářích nejméně čtyřikrát a banka údajně podala úřadům několik dobrovolných oznámení, jak uvádí zdroj obeznámený s vyšetřováním.</p>
<p>Uniklé dokumenty přitom obsahují nejen informace o podezřelých transakcích, ale také citlivé údaje o klientech, u nichž nebylo zjištěno žádné podezření z protiprávního jednání.</p>
<p>Vyšetřování ukazuje, že problémem Deutsche Bank nebyl nedostatek pravidel. Banka měla rozsáhlé kontrolní systémy, přesto opakovaně selhávala při jejich uplatňování. Když se interní varování střetla s obchodními zájmy, často našla důvod ve spolupráci pokračovat. Jindy její systémy podezřelé transakce vůbec neodhalily.</p>
<p>Po celá léta rozhodovala Deutsche Bank o tom, co smí regulační orgány, zákazníci a veřejnost vidět. Tato éra skončila.</p>
<p><i>Autoři původního textu: Frederik Obermaier (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Bastian Obermayer (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Khadija Sharife (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Brian Fitzpatrick (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Josy Joseph (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media)</a></i></p>
<p><i>S přispěním: </i><i>Sophia Baumann (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Maria Christoph (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Eva Jung (<a href="https://www.berlingske.dk/" target="_blank" rel="noopener">Berlingske</a>), Michael Lund (<a href="https://www.berlingske.dk/" target="_blank" rel="noopener">Berlingske</a>), Maria Fernanda Cruz (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Aidila Razak (<a href="https://www.inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a>), Nikita Saxena, Craig Bentley-McKune (<a href="https://fm.co.za/" target="_blank" rel="noopener">Financial Mail</a>), Vernon Wessels (<a href="https://fm.co.za/" target="_blank" rel="noopener">Financial Mail</a>), Cynthia O’Murchu (<a href="https://www.ft.com/" target="_blank" rel="noopener">Financial Times</a>), <a href="https://istories.media/en/" target="_blank" rel="noopener">iStories</a>, Hakan Tanriverdi (<a href="https://www.papertrailmedia.de/" target="_blank" rel="noopener">Paper Trail Media</a>), Lukas Kotkamp (<a href="https://www.ftm.eu/" target="_blank" rel="noopener">Follow the Money</a>), Naish Gawen (<a href="https://datadesk.eco/" target="_blank" rel="noopener">Data Desk</a>), Maria Teresa Ronderos (<a href="https://www.elclip.org/" target="_blank" rel="noopener">El Clip</a>), Francisca Skoknic (<a href="https://www.elclip.org/" target="_blank" rel="noopener">El Clip</a>), Karina Shedrofsky (<a href="https://darc.li/" target="_blank" rel="noopener">DARC</a>), Vivian Yap (<a href="https://www.malaysiakini.com/" target="_blank" rel="noopener">Malaysiakini</a>), Nigel Aw (<a href="https://www.malaysiakini.com/" target="_blank" rel="noopener">Malaysiakini</a>), Aung Naing (<a href="https://myanmar-now.org/en/" target="_blank" rel="noopener">Myanmar Now</a>), Amy Doffegnies (<a href="https://myanmar-now.org/en/" target="_blank" rel="noopener">Myanmar Now</a>), Hala Nasreddine (<a href="https://daraj.media/en/" target="_blank" rel="noopener">DARAJ</a>)</i></p>
<p><i>„Inside Deutsche Bank“ koordinovala společnost <a href="http://inside-db.com" target="_blank" rel="noopener">Barracuda Media</a> v Jižní Africe za technické podpory <a href="https://darc.li/" target="_blank" rel="noopener">Data and Research Center</a> (DARC) v Německu.</i></p>
<div><i>Původní text v rámci Inside Deutsche Bank zveřejnil portál <a href="https://www.himalmag.com/" target="_blank" rel="noopener">Himal Southasian</a>.</i></div>
<div><i>Autorka české verze: Šárka Tomečková</i></div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/inside-deutsche-bank/">Inside Deutsche Bank: Únik 15 milionů souborů odhaluje tajemství, skandály a dvojí metr globálního finančního giganta</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</title>
		<link>https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Šárka Tomečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Nov 2026 05:03:41 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[pracovní agentury]]></category>
		<category><![CDATA[pracovní podmínky]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48937</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Práci v Česku nabízejí na sociálních sítích desítky profilů. Kdo za nimi stojí, ale často není jasné. Redakce investigace.cz zjišťovala, jak nábor funguje, kdo práci...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/">Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-150x150.png 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-120x120.png 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-360x360.png 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-24x24.png 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-48x48.png 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-96x96.png 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/11/IMG_1746-300x300.png 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Práci v Česku nabízejí na sociálních sítích desítky profilů. Kdo za nimi stojí, ale často není jasné. Redakce investigace.cz zjišťovala, jak nábor funguje, kdo práci zprostředkovává a co všechno se za lákavou nabídkou může skrývat.</b></p>
<p><iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/0D4fbKQQ1QGPGsDUqEQNk6?si=NopLSjrsQBK-TrIYPEg-dQ" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>Práce ve skladu, výrobě, gastronomii, úklidu nebo na stavbě. Rychlý nástup, slušný výdělek a často ani není potřeba životopis. Podobné nabídky se na Facebooku a Telegramu objevují každý den. Jenže zatímco pracovní podmínky inzeráty popisují poměrně podrobně, o tom, kdo práci skutečně nabízí, se zájemci často dozvědí jen málo.</p>
<p>Redaktorka investigace.cz skupiny na sociálních sítích určené k nabízení a zprostředkování práce sledovala několik měsíců. Zaměřila se na ty, které cílí na lidi hledající práci v Česku, a snažila se zjistit, kdo za jednotlivými inzeráty stojí a zda je možné dohledat firmy, pro které autoři inzerátů pracovníky nabírají.</p>
<p>Část nabídek je psaná v ukrajinštině. Přestože bývá podobný způsob náboru spojován především se zaměstnáváním cizinců, nejde o prostředí určené výhradně zahraničním pracovníkům. Z našeho pozorování plyne, že u některých profilů není jasné, kdo za nimi stojí ani pro jakou společnost pracovníky hledá. Lidé tak mohou naletět podvodníkům nebo se dostat do situace, kdy ani po nástupu do práce přesně nevědí, kdo je jejich zaměstnavatelem. A pokud jim nepřijde slíbená výplata nebo se při práci zraní, může být hledání odpovědné firmy o to složitější.</p>
<h2><b>Kdo mi vlastně nabízí práci?</b></h2>
<p>Anna je podle profilové fotky na Telegramu mladá brunetka. Nabízí různorodou práci a na první pohled se ničím neliší od desítek dalších účtů, které v telegramových skupinách zveřejňují pracovní nabídky. Když jsme se ale pokusili zjistit, kdo za profilem stojí, narazili jsme. Stejnou fotografii jsme našli na několika převážně ruských seznamovacích webech. Objevila se také ve výsledcích vyhledávání odkazujících na telegramový kanál s názvem „Fotografie pro falešné dívčí profily“, který sdílí snímky určené k vytváření falešných identit.</p>
<p>Kdo tedy práci pod jménem Anna skutečně nabízí? To se nám zjistit nepodařilo. Na naše zprávy totiž nikdo nereagoval.</p>
<p>Jednou ze skupin, které jsme na Telegramu sledovali, byla „Práce v Česku“, jak zní její název v překladu z ukrajinštiny. Nové pracovní nabídky v ní přibývají téměř každý den. Někdo hledá zaměstnance do skladů, jiný do výroby nebo na stavby. Mezi běžnými textovými inzeráty se objevují také barevné plakáty a grafiky, z nichž některé vypadají, jako by vznikly nebo byly upraveny pomocí umělé inteligence.</p>
<p>Kromě anonymních rekruterů mají tyto skupiny i další společné rysy – stejnou práci nabízí různé účty. Například nabídka práce při balení kosmetiky se ve skupinách objevila několikrát, pokaždé ji ale zveřejnil jiný účet. Jindy jsme narazili na opačnou situaci. Různé profily nabízely odlišnou práci, zájemce však odkazovaly na stejné telefonní číslo.</p>
<p>Podobné profily jsme našli také na Facebooku. Jedním z nich je například účet vystupující pod názvem „Iryna Work CZ“, který pravidelně sdílí pracovní inzeráty. Kdo profil skutečně spravuje a zda za ním stojí osoba tohoto jména, se nám nepodařilo ověřit.</p>
<p>Na Facebooku ale působí také profily samotných pracovních agentur, které vystupují pod názvem své společnosti, a je tak zřejmé, kdo pracovní nabídky zveřejňuje. Redakce si však během mapování všimla opakujícího se vzorce. Na pracovní inzeráty narážela také u účtů založených teprve před několika měsíci, které mají jen malé množství přátel a jejichž aktivita se soustředí převážně na zveřejňování pracovních nabídek. Samo o sobě to nemusí znamenat nic neobvyklého, u těchto profilů ale často opět není jasné, kdo za nimi skutečně stojí a pro jakou společnost pracovníky hledají.</p>
<h2><b>Stačí několik zpráv</b></h2>
<p>Zájemce o práci může na inzeráty v různých online aplikacích reagovat okamžitě. Další komunikace pak často pokračuje prostřednictvím soukromých zpráv na WhatsAppu, Messengeru nebo Telegramu, nikoli například přes oficiální firemní e-mailovou adresu. V řadě inzerátů totiž samotní náboráři odkazují právě na tyto komunikační aplikace.</p>
<p>Na některé ze sledovaných nabídek reagovala také redakce investigace.cz, která vystupovala jako zájemce o zaměstnání. Komunikace probíhala ve většině případů v ukrajinštině, na některé zprávy však nepřišla žádná odpověď.</p>
<p>Pokud se rozhovor podařilo navázat, jednou z prvních otázek bývalo, zda má uchazeč pracovní povolení a jaké konkrétně. Když redaktorka řekla, že nemá nebo jej teprve vyřizuje, náboráři většinou upozorňovali, že je nutností. Informace o samotné práci nebo společnosti, se kterou by měla redaktorka uzavřít smlouvu, pak přicházely postupně. V některých konverzacích se až po delším dotazování dozvěděla, pro jakou pracovní agenturu by měla pracovat nebo koho člověk na druhé straně pravděpodobně zastupuje. Lidé, se kterými komunikovala, se po dotázání na jejich přesnou pracovní pozici obvykle označovali za koordinátory.</p>
<p>Podle Dagmar Sáry Norkové, koordinátorky služeb pro cizince Diecézní charity Brno, představuje komunikace vedená výhradně prostřednictvím soukromých účtů problém především ve chvíli, kdy pracovník potřebuje řešit nevyplacenou mzdu nebo jiný spor.</p>
<p>Charita se podle ní setkává s případy, kdy člověk na druhé straně po vzniku problému jednoduše přestane odpovídat nebo pracovníka zablokuje.</p>
<p>Pokud se předchozí domluva odehrávala pouze přes sociální sítě či komunikační aplikace a pracovník nemá další identifikační údaje svého „koordinátora“, může být obtížné zjistit, na koho se má obrátit. „Není jak zaměstnavatele nebo zprostředkovatele dohledat. Nemáte nic a jste v důkazní nouzi,“ uvedla v písemném vyjádření pro investigace.cz Norková z Diecézní charity Brno.</p>
<p>Podle ní přitom někteří lidé podobným nabídkám důvěřují právě proto, že pocházejí od osob z jejich vlastní komunity. Jiní se nacházejí v tak nepříznivé situaci, že se rozhodnou nabídku přijmout, přestože mají pochybnosti.</p>
<p>Komunikace s člověkem, který inzerát zveřejnil, nemusí vůbec znamenat, že právě on bude pracovníka zaměstnávat. Redakce investigace.cz se o tom přesvědčila při vlastním mapování pracovních nabídek na sociálních sítích. V jednom z případů jsme kontaktovali osobu, která práci nabízela, následně se nám ale ozval někdo jiný, s kým pokračovala další komunikace. Zájemce tak může postupně jednat s několika lidmi, aniž by od začátku věděl, kdo ho bude skutečně zaměstnávat.</p>
<p>Podobnou zkušenost popsali redakci investigace.cz pracovníci společnosti KonstantaCZ, jejichž případu se věnovaly také <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-jeste-dnes-je-mi-nevolno-manzele-lici-zastrenou-praci-v-obrim-skladu-316050">Seznam Zprávy</a>. Práci ve skladu získali prostřednictvím nabídky na sociálních sítích. Během náboru a následného zaměstnání komunikovali se třemi různými osobami, které řešily například jejich nástup, směny nebo vyplácení peněz. Pracovní smlouvu přitom měli uzavřenou se společností KonstantaCZ, která není vedena v evidenci agentur práce, na rozdíl od společnosti KONSTANTA WORK s podobným názvem a stejným majitelem.</p>
<h2><b>Agentura, subdodavatel, koordinátor. A kdo je zaměstnavatel?</b></h2>
<p>Tento způsob zaměstnávání není nijak neobvyklý a sám o sobě není nezákonný, pokud jsou dodrženy zákonné podmínky. Pro firmy může být zaměstnávání zahraničních pracovníků administrativně náročné, a proto často využívají služeb pracovních agentur. Ty pracovníky samy zaměstnávají a následně je dočasně přidělují jiným společnostem, kde vykonávají předem určenou práci. Zaměstnavatelem tak zůstává agentura, se kterou má pracovník uzavřenou smlouvu, zatímco firma, do níž je přidělen, mu organizuje práci, ukládá úkoly a dohlíží na jejich plnění.</p>
<p>Aby agentura mohla pracovníky tímto způsobem přidělovat, musí mít příslušné povolení od Ministerstva práce a sociálních věcí a dodržovat zákonem stanovené podmínky. Ke konci roku 2025 působilo podle <a href="https://suip.gov.cz/documents/20142/43684/SUIP_souhrnna_zprava_o_vysledcich_kontrolnich_akci_za_rok_2025.pdf.pdf/84ce9153-f2dd-c6e3-5a7e-091dbdce4edd">údajů</a> ministerstva v Česku 1 855 pracovních agentur.</p>
<p>Ne všichni lidé, kteří pracovníky nabírají, jsou však zaměstnanci agentur. Jak v rozhovoru pro investigace.cz vysvětlila Norková, jako prostředník může vystupovat například člověk, který zveřejní inzerát, komunikuje se zájemci a následně je předá zaměstnavateli. Nemusí přitom sám provozovat agenturu ani být zaměstnancem společnosti, pro kterou lidi hledá. „Je to úplně šedá zóna, může to být jako kdokoli,“ popisuje Norková.</p>
<p>Někteří prostředníci si podle Norkové nechávají za zprostředkování práce platit, a to jak od zájemců o zaměstnání, tak od firem, pro které pracovníky hledají. Peníze mohou od cizinců požadovat také za zajištění ubytování nebo pomoc s vyřizováním pobytových záležitostí. V některých případech přitom využívají toho, že se zahraniční pracovníci neorientují v českém prostředí nebo neznají svá práva.</p>
<p>Norková v rozhovoru popisuje i případy, kdy si prostředník nechá zaplatit za pomoc, kterou nakonec vůbec neposkytne. Zájemce například přesvědčí, že mu za několik tisíc korun zajistí práci, ale ve výsledku mu pouze předá veřejně dostupný inzerát, na který může reagovat kdokoli.</p>
<p>Mezi takovými prostředníky přitom podle Norkové nejsou pouze Češi, ale také Ukrajinci či lidé z dalších zemí. Zprostředkované zaměstnávání se navíc netýká jen ukrajinských pracovníků. Viktor Rumpík, antropolog, vědecký výzkumník a sociální pracovník z Diakonie Západ, v rozhovoru pro investigace.cz uvedl, že se při své práci setkává také s případy lidí z Mongolska, Kolumbie nebo Filipín.</p>
<p>Závažnější situace může nastat, pokud zprostředkovatel pracovníkovi současně obstarává bydlení, dopravu nebo pomoc s pobytovým oprávněním. Člověk se na něm pak podle Rumpíka může stát závislým v několika oblastech života.</p>
<p>Jak upozorňuje Viktor Rumpík, ztráta zaměstnání může v takovém případě znamenat také ztrátu střechy nad hlavou. Jeho tým se při práci se zahraničními pracovníky setkává i s psychickým nátlakem, manipulací nebo v některých případech se zabavováním dokladů.</p>
<p>Podle Norkové navíc někteří pracovníci nastoupí do zaměstnání v přesvědčení, že je vše v pořádku. Teprve později mohou zjistit, že nemají správně uzavřenou smlouvu nebo za ně zaměstnavatel neplní některé povinnosti. „Je tam velká informační nerovnost,“ upozorňuje Norková.</p>
<h3><b>Když firma nenabízí službu, ale pracovníky</b></h3>
<p>Vedle legálního agenturního zaměstnávání se podle Rumpíka ve skladech, logistických centrech nebo velkých podnicích objevuje také takzvané zastřené zprostředkování zaměstnání.</p>
<p>Jde o situaci, kdy společnost navenek vystupuje například jako dodavatel určité služby, ve skutečnosti ale jiné firmě především poskytuje pracovníky. Tím může obcházet pravidla, která pro agenturní zaměstnávání platí.</p>
<p>Zaměstnanec tak může mít pracovní smlouvu s jednou společností, každý den docházet do provozu jiné firmy a pokyny dostávat od koordinátora přímo na pracovišti.</p>
<p>Podle advokátky a specialistky na pracovní právo Marie Janšové je při posuzování takového vztahu zásadní, kdo pracovníky skutečně řídí.</p>
<p>„Základním a nejviditelnějším rozdílem je posouzení, kdo zaměstnance dodavatele řídí. Tedy kdo jim zadává úkoly, kdo je kontroluje, určuje, co mají dělat, nebo jim určuje pracovní dobu,“ vysvětluje v rozhovoru.</p>
<p>Pokud práci fakticky organizuje firma, která si službu objednala, může to být jedním z důležitých ukazatelů zastřeného zprostředkování. Samotná skutečnost, že zaměstnanci pracují v provozu jiné společnosti, ale porušení zákona neznamená. Dodavatel tam může zcela legálně zajišťovat například úklid, logistiku nebo stavební práce prostřednictvím vlastních zaměstnanců.</p>
<p>Rozdíl mezi legálním poskytováním služeb a zastřeným zprostředkováním tak nemusí být pro samotného zaměstnance patrný. Jeho význam se často projeví až ve chvíli, kdy nastanou problémy. Například když nepřijde výplata, objeví se nesrovnalosti ve smlouvě nebo dojde k pracovnímu úrazu.</p>
<div><em>Autorka textu: Šárka Tomečková</em></div>
<div><em>Projekt vznikl za podpory <a href="https://www.nfnz.cz/">NFNZ – Nadační fond nezávislé žurnalistiky</a>.</em></div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/brunetka-anna-hleda-zamestnance-do-skladu-problem-neexistuje/">Brunetka Anna hledá zaměstnance do skladu. Problém: Neexistuje</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>„Zjistěte, zda vám láme srdce.“ Kontroverzní stalkerware se zakladatelem spjatým s Lukašenkem má firmu a účty v Praze</title>
		<link>https://www.investigace.cz/zjistete-zda-vam-lame-srdce-kontroverzni-stalkerware-se-zakladatelem-spjatym-s-lukasenkem-ma-firmu-a-ucty-v-praze/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Šárka Tomečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Aug 2026 11:33:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Kauzy]]></category>
		<category><![CDATA[kyberzločin]]></category>
		<category><![CDATA[spyware]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.investigace.cz/?p=48540</guid>

					<description><![CDATA[<p><img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" />Mobilní aplikace mSpy byla v minulosti zneužívána ke stalkingu i špehování zaměstnanců. Dnes láka mimo jiné na odhalení nevěry partnera. Vlastníci původně běloruské aplikace jsou...</p>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/zjistete-zda-vam-lame-srdce-kontroverzni-stalkerware-se-zakladatelem-spjatym-s-lukasenkem-ma-firmu-a-ucty-v-praze/">„Zjistěte, zda vám láme srdce.“ Kontroverzní stalkerware se zakladatelem spjatým s Lukašenkem má firmu a účty v Praze</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<img width="150" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-150x150.jpg" class="attachment-thumbnail size-thumbnail wp-post-image" alt="" decoding="async" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-150x150.jpg 150w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-120x120.jpg 120w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-360x360.jpg 360w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-24x24.jpg 24w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-48x48.jpg 48w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-96x96.jpg 96w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/08/telefon-ilustracni-300x300.jpg 300w" sizes="(max-width: 150px) 100vw, 150px" /><p><b>Mobilní aplikace mSpy byla v minulosti zneužívána ke stalkingu i špehování zaměstnanců. Dnes láka mimo jiné na odhalení nevěry partnera. Vlastníci původně běloruské aplikace jsou neznámí, navenek ji ale reprezentuje česká firma. </b></p>
<p><b>K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:</b><br />
<iframe style="width: 100vw; height: 160px; margin-top: 30px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/3oNVpV5Ep28zlamO7hR74E?si=f_BloUHyTHWV7KX3K3m25A" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></p>
<p>MSpy je jednou z nejkontroverznějších sledovacích aplikací na světě. V minulosti se opakovaně dostávala do centra pozornosti kvůli zneužívání ke sledování romantických partnerů či zaměstnanců i rozsáhlým únikům dat. Firmu v roce 2011 založil běloruský podnikatel Andrej Šimanovič, jehož rodinné vazby sahají až do nejvyšších pater běloruského režimu.</p>
<p>Dnes jsou majitelé skrytí za složitou korporátní strukturou. Jak ale zjistila redakce investigace.cz, navenek mSpy reprezentuje mimo jiné česká firma Altercon Group s estonským majitelem Artjomem Jastrebovem.</p>
<p>Aplikace mSpy po nainstalování dokáže zaznamenávat polohu zařízení, zobrazovat textové zprávy, historii hovorů, fotografie, obsah některých komunikačních aplikací nebo aktivitu na sociálních sítích. V závislosti na typu zařízení a udělených oprávněních umožňuje také vzdálený přístup k dalším datům uloženým v telefonu.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/ceska-firma-intellexa-predator-spyware/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česká firma inkasovala 2,2 milionu korun od tvůrců špionážního systému Predator</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="spyware" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil-1160x580.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/02/mobil.png 1280w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Odhalíme nevěru</h2>
<p>„Zjistěte, zda vám láme srdce&#8230; A žili šťastně až do smrti je jen pohádka. Stačí se podívat na statistiky. Zhruba 20 % manželských párů podvádí.“ Tak zní text jednoho z marketingových e-mailů mSpy. „A zatímco včerejší nevěry se provozovaly v levných motelech, dnes se odehrávají digitálně, přímo v telefonech. Nevhodné konverzace. Sexting. Videa. Je tam všechno,“ pokračuje e-mail z letošního léta.</p>
<p>Výrobce aplikace na svých stránkách poukazuje především na ochranu dětí, ovšem v mailingové kampani láká i na sledování partnerů. Ostatně už v roce 2013 podle vlastního <a href="https://web.archive.org/web/20161026214643/http://www.marketwatch.com/story/cellphone-monitoring-software-mspy-celebrates-second-year-anniversary-and-passes-1-million-customer-mark-2013-09-26">průzkumu</a> používalo 50 % uživatelů službu mSpy pro sledování partnerů.</p>
<p>Aplikace se opakovaně stala předmětem kritiky právě kvůli jejímu zneužívání ke sledování partnerů, expartnerů nebo zaměstnanců bez jejich vědomí. Bezpečnostní experti ji řadí mezi takzvaný stalkerware – od slova stalking –, tedy software, který může být zneužit k tajnému monitorování jiné osoby.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Zpráva výzkumníků z Citizen Lab</h2><p>Experti ze Citizen Lab, výzkumnické organizace, která se zabývá digitální bezpečností, v roce 2019 analyzovali několik stalkerwarů včetně mSpy a zjistili, že mSpy výrazně investovala do reklamy skrze Google Ads, přičemž cílila na nevěru. Používala klíčová slova jako „nezjistitelné sledování mobilního telefonu“, což podle Citizen Lab naznačuje, že mSpy cílila také na uživatele, kteří chtějí někoho sledovat bez jeho vědomí. Podle zjištění Citizen Lab měla mSpy na webu skrytý text, který umožňuje, aby se web zobrazoval lidem, kteří ve vyhledávači hledali, jak sledovat nevěrné partnery. Samotná aplikace pak byla slabě zabezpečená, bez standardního šifrování při stahování aplikací.</p></div>
<p>MSpy se v minulosti také opakovaně potýkala s úniky citlivých dat. K poslednímu známému incidentu došlo v roce 2024. Ze zákaznické podpory uniklo přibližně 2,4 milionu unikátních e-mailových adres, IP adresy a komunikace mezi zákazníky a podporou.</p>
<p>Tehdejší CEO firmy a zakladatel mSpy Andrej Šimanovič už v roce 2014 kritiku aplikace odmítl a <a href="https://www.bgr.com/general/mspy-smartphone-spying-software-iphone-android/">řekl</a>, že mSpy je pouze nástroj a odpovědnost za jeho zneužití nese uživatel, nikoli výrobce. Situaci přirovnal k výrobci zbraní, který podle něj také nenese odpovědnost za to, jak jeho produkt někdo použije.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/trojsky-adblocker-rozsireni-v-chromu-se-tvari-prospesne-ale-mohou-vas-spehovat-nikdo-to-neresi/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="200" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-300x200.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-300x200.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-1320x881.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-580x387.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-860x574.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840-1160x774.jpg 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2026/06/profimedia-0937121840.jpg 1400w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<div class="inv-infobox"><h2>Opakované úniky dat</h2><p></p>
<p>První velký incident se objevil už v květnu 2015, kdy hackeři zveřejnili databázi obsahující údaje stovek tisíc uživatelů. Unikly osobní a platební informace, ale také data ze sledovaných zařízení, která mohla odhalovat soukromou komunikaci a aktivitu uživatelů.</p>
<p>V roce 2018 se pak objevil další bezpečnostní problém, kdy byla odhalena nezabezpečená databáze obsahující miliony záznamů a údajů o provozu služby.</p>
<p></p></div>
<p>Šimanovič má podle běloruského investigativního média <a href="https://buromedia.io/ru/investigations/agent-00sim">Buro Media</a> rodinné vazby na Viktora Šejmana, jednoho z nejbližších spolupracovníků běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. V roce 2016 se oženil se Šejmanovou dcerou. Novináři popisují, že krátce po svatbě začal Šimanovič svého tchána doprovázet na zahraniční cesty.</p>
<p>Během své kariéry zastával Viktor Šejman několik nejvyšších státních funkcí, mimo jiné vedl prezidentskou administrativu a působil jako generální prokurátor nebo tajemník Bezpečnostní rady. Jeho jméno je zároveň spojováno s řadou kontroverzí, od podezření z podílu na represích vůči politickým odpůrcům až po netransparentní obchodní aktivity v Africe.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Projekty Andreje Šimanoviče</h2><p></p>
<p>Kromě mSpy je Andrej Šimanovič podle <a href="https://buromedia.io/ru/investigations/agent-00sim">Buro Media</a> spojen také s technologickými společnostmi Mobyrix a Appvillis. Běloruská firma Mobyrix se zaměřuje na vývoj mobilních aplikací, zatímco litevská Appvillis distribuuje aplikace prostřednictvím obchodů App Store a Google Play. Buro Media popisuje obě firmy jako propojené: Mobyrix zajišťuje vývoj, Appvillis vystupuje jako evropský vydavatel aplikací.</p>
<p>Šimanovič je zároveň spojen s kyperskou společností Lestebrond Assets, kde působil jako ředitel. Není ale jasné, co firma dělá.</p>
<p>Investigace Buro Media ho dále spojuje s firmou Reynard Invest, registrovanou ve Spojených arabských emirátech. Šimanovič ji podle novinářů řídil nejméně od roku 2022 a jako oblast její činnosti byla uvedena těžba rud a drahých kovů. Licence společnosti vypršela v roce 2025.</p>
<p></p></div>
<h2>Navenek česká a estonská firma</h2>
<p>Kdo v současnosti mSpy skutečně vlastní, není jasné. Firemní struktura končí u společností registrovaných v jurisdikcích, kde údaje o skutečných vlastnících nejsou veřejně dostupné. Veřejně za mSpy vystupují především dvě společnosti. Jedna je česká a druhá estonská.</p>
<p>Česká firma Altercon Group je uvedena jako kontaktní údaj na webu mSpy.com, estonská společnost na velmi podobném webu mSpy.org. Obě společnosti se objevují také v komunikaci se zákazníky, která je součástí výše zmiňovaného úniku dat z roku 2024. Redakce investigace.cz má k dispozici i screenshoty internetového bankovnictví – ty ukazují, že peníze od některých zákazníků putovaly na bankovní účty mSpy vedené v Praze.</p>
<p>Českou firmu také mSpy na svém webu jmenuje jako oficiálně licencovanou k poskytování jejich služeb. Česká republika je zároveň uvedena jako jurisdikce pro případné právní spory se zákazníky.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/cesko-povolilo-vyvoz-spionaznich-technologii-i-do-zemi-ktere-dlouhodobe-porusuji-lidska-prava/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Česko povolilo vývoz špionážních technologií i do zemí, které dlouhodobě porušují lidská práva</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="150" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime-300x150.png" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime-300x150.png 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime-580x290.png 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime-860x430.png 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime-1160x580.png 1160w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/08/cyber_crime.png 1200w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<p>Několik stížností na mSpy české úřady skutečně řeší, jak redakci investigace.cz sdělil mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.</p>
<p>„Co se týče obsahu podání, týkají se v souvislosti se službou mSpy například nemožnosti zrušení předplatného a vrácení zaplacené částky bezprostředně po uzavření smluvního vztahu, tedy v termínu do 14 dnů od uzavření smlouvy distančním způsobem, kdy má spotřebitel možnost využít svého práva na odstoupení od smlouvy,“ uvedl mluvčí.</p>
<p>Naopak policie a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) žádné problémy s mSpy neevidují. Podle tiskové mluvčí policie Jihomoravského kraje Andrey Cejnkové je používání tohoto stalkerwaru ke sledování dětí nebo zaměstnanců v pořádku, pokud sledující dodržuje zákony o ochraně osobních údajů (GDPR).</p>
<p>„Úřad pro ochranu osobních údajů neobdržel žádnou stížnost, přičemž ani jiný dozorový úřad členského státu mu neindikoval, že by řízení v této věci otevřel,“ sdělil redakci mluvčí ÚOOÚ Josef Štípský. „Jelikož se Úřad těmito věcmi dosud nezabýval, není možné zaujímat stanovisko pouze na základě obsahu internetových stránek, aniž by měl z úřední činnosti k dispozici další relevantní informace a skutková zjištění. Obsah internetových stránek totiž může obsahovat reklamní a marketingová sdělení, která se liší od popisu skutečného zpracování,“ doplnil.</p>
<h2>Altercon Group: česká firma s estonským vlastníkem</h2>
<p>Českou společnost s virtuálním sídlem Altercon Group založil v roce 2018 Artjom Jastrebov, dnes třiapadesátiletý občan Estonska, který ji také vlastní.</p>
<p>Podle účetních závěrek firmy se její roční tržby v posledních letech pohybovaly kolem jednoho milionu korun. Vzhledem k tomu, že mSpy podle vlastních tvrzení obsluhuje miliony uživatelů po celém světě, je možné, že Altercon Group představuje pouze jednu část širší firemní struktury, přes kterou služba funguje a přijímá platby.</p>
<p>Altercon Group figuruje také u dalších webů zaměřených na monitorování mobilních zařízení, například MyKidsGuard a Kidsecured.</p>
<p>Redakce investigace.cz oslovila společnost mSpy i jednatele české Altercon Group s otázkami týkajícími se vlastnictví, role české firmy a jejího vztahu k dalším společnostem. Do vydání článku nikdo z oslovených neodpověděl.</p>
		<div class="related-container">
			<a class="inv-related-post" href="https://www.investigace.cz/surveillance-secrets-tajny-archiv-celosvetoveho-sledovani-skrze-telefonni-site/">
				<div class="inv-related-post__left">
					<span class="inv-related-post__subtitle">Přečtěte si</span>
					<h2 class="inv-related-post__title">Surveillance Secrets: Tajný archiv celosvětového sledování skrze telefonní sítě</h2>
				</div>
				<div class="inv-related-post__right">
					<img decoding="async" width="300" height="195" src="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-300x195.jpg" class="inv-related-post__thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-300x195.jpg 300w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-1320x858.jpg 1320w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-1536x998.jpg 1536w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-2048x1331.jpg 2048w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-580x377.jpg 580w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-860x559.jpg 860w, https://www.investigace.cz/wp-content/uploads/2025/10/notos_-1160x754.jpg 1160w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" />				</div>
			</a>
		</div>
        
<h2>Nejasný vlastník</h2>
<p>Zahraniční média, například<a href="https://netzpolitik.org/2025/mspy-netzpolitik-org-soll-fuer-eine-spionage-app-werben/"> Netzpolitik</a> a<a href="https://techcrunch.com/2024/07/11/mspy-spyware-millions-customers-data-breach/"> TechCrunch</a>, analyzovala data uniklá v roce 2024. <a href="https://netzpolitik.org/2025/mspy-leak-kundenservice-gibt-tipps-fuer-straftaten/">Zjistila</a>, že za společností by mohla stát ukrajinská Brainstack, jejíž zaměstnanci se podle dat starali o zákazníky, odpovídali na jejich otázky nebo rušili předplatné.</p>
<p>Tvůrce aplikace Andrej Šimanovič po prvním velkém úniku dat v roce 2015 přestal jako ředitel mSpy veřejně vystupovat. Do roku 2017 byla doména webu mSpy registrována na běloruského podnikatele Pavla Daletského, který pro mSpy pracoval už od jejího založení. Postupně ale zmizely také informace o vlastníkovi domény.</p>
<p>Dalším vodítkem je ochranná známka značky mSpy. Do roku 2023 ji vlastnila seychelská společnost BITEX Group Ltd. Podle dokumentů ze seychelského obchodního rejstříku patřila tato firma od roku 2010 právě Pavlu Daletskému.</p>
<p>BITEX Group Ltd přepsala práva na používání značky na firmu Virtuoso Holding se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Jako nová majitelka mSpy byla jmenována Viktorija Adamčuk. Jak zjistili novináři z Netzpolitik, tato žena pracuje jako zubařka v západní Ukrajině. Když ji kontaktovali, nechtěla se s nimi o mSpy bavit.</p>
<div class="inv-infobox"><h2>Další sledovací aplikace </h2><p>MSpy navíc není jediným produktem tohoto typu, který se objevuje ve stejném obchodním prostředí. Podle <a href="https://netzpolitik.org/2025/mspy-leak-kundenservice-gibt-tipps-fuer-straftaten/">novinářů</a> z Netzpolitik využívají špehovací aplikace Eyezy, Scannero, Detectico a Spynger stejný zákaznický servis jako mSpy. </p></div>
<p><em>Autorky článku: Šárka Tomečková a Barbora Šturmová</em></p>
<div style="width: 90vw; max-width: 1100px; position: relative; left: 50%; transform: translateX(-50%);"><script async src="https://js.stripe.com/v3/pricing-table.js"></script></p>
</div>
<p>The post <a href="https://www.investigace.cz/zjistete-zda-vam-lame-srdce-kontroverzni-stalkerware-se-zakladatelem-spjatym-s-lukasenkem-ma-firmu-a-ucty-v-praze/">„Zjistěte, zda vám láme srdce.“ Kontroverzní stalkerware se zakladatelem spjatým s Lukašenkem má firmu a účty v Praze</a> appeared first on <a href="https://www.investigace.cz">investigace.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
