Když si inženýři vyrábějící čipy hledají na Tchaj-wanu zaměstnání, musejí si dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou pracovat pro čínskou firmu fungující pod falešnou identitou. Čínské společnosti na ostrově kvůli obavě z národní bezpečnosti až na výjimky podnikat nesmějí.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Přesně to se přihodilo mladému tchajwanskému inženýrovi na jaře 2020, kdy získal zaměstnání v údajně americké firmě Blue Ocean Smart System s pobočkou ve městě Hsinchu, místním hubu čipových a high-tech firem. V zaměstnání se mohl věnovat designu čipů určených pro vývoj umělé inteligence a oproti průměru měl dostávat až dvojnásobný plat, popisuje jeho příběh investigativní server Rest of World, jeho identitu ale nechává utajenou.

Po pár měsících si však inženýr uvědomil, že ani jedinkrát nekomunikoval se svými americkými kolegy. Místo toho na veškerých poradách jednal s manažery a inženýry z pobočky v čínském městě Nan-ťing, se kterými sdílel také své designy čipů. Zároveň se mu nepodařilo dohledat žádné informace o americké kanceláři firmy.

Razie ve firmě

Jeho podezření se potvrdilo v srpnu 2021, kdy tchajwanští vyšetřovatelé provedli ve firmě razii kvůli podezření z nelegálního podnikání v zemi. Ukázalo se totiž, že za Blue Ocean Smart System ve skutečnosti stojí čínští investoři.

Číňané na Tchaj-wanu nemohou jen tak založit firmu nebo otevřít podnik. Všichni zájemci, včetně prodejců jídla nebo jiných potenciálně neproblematických služeb, mají povinnost podat speciální žádost k tchajwanské vládě, která ji schvaluje.

Důvodem je politické napětí mezi vládami – čínská vláda v Pekingu označuje Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, ačkoli ostrov má vlastní, demokraticky zvolenou vládu a čínská komunistická strana ostrov nikdy nekontrolovala. Čínský prezident Si Ťin-pching přesto mluví o nutnosti spojení obou území, a to i za cenu použití násilí. Jeho armáda podle informací amerického námořnictva dostala před lety příkaz, aby byla připravena na případný útok v roce 2027. Do tchajwanských vod a vzdušného prostoru zároveň stále častěji vstupují čínské armádní stroje – jen toto úterý jich hranici překročilo 13, v pondělí to bylo 11, uvádí tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Jak ale uvádí Rest of World, který se na systém falešných firem, za nimiž jsou ve skutečnosti Číňané, zaměřil ve své nové investigaci, tak společnosti, které potvrzení nedostanou (například kvůli napojení na armádu), toto pravidlo často obcházejí. Vytvoří si fiktivní společnost nebo se zaregistrují přes někoho, kdo nemá čínské občanství.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Speciální vyšetřovací tým

Tchajwanský úřad pro vyšetřování MJIB proto v roce 2020 založil speciální oddělení, které se má věnovat pouze čínským vazbám na tchajwanský technologický průmysl. Tchaj-wanu totiž nejde jen o obchodní tajemství, ale také o národní bezpečnost. Čipy by teoreticky měly ostrovu poskytovat ochranu nebo minimálně pomoc spřátelených zemí, protože na polovodičích z Tchaj-wanu stojí světová ekonomika – vyrábí se zde totiž 60 % veškerých světových čipů a až 90 % těch nejpokročilejších. Tchajwanští odborníci jsou zásadní také pro další vývoj umělé inteligence.

„Většina gigantů v navrhování AI čipů sídlí ve Spojených státech nebo v Číně. Ale Tchaj-wan je jediná země, která může nápady těchto firem převést do fyzického světa,“ líčí pro redakci investigace.cz Min-yen Chiang, zástupce ředitele programu ekonomické bezpečnosti v tchajwanském think tanku DSET. „Nezáleží tedy na tom, kdo vyhraje AI závod, protože Tchaj-wan bude stále jediný, kdo dokáže kohokoli z nich podpořit. To je důvod, proč Tchaj-wan zaujímá kritickou pozici,“ doplňuje.

Za posledních šest let odhalili vyšetřovatelé 166 takových případů a dalších 67 případů se týkalo porušení obchodního tajemství, jak ukázaly dokumenty, které od MJIB získal server Rest of World. Mezi nimi byla i společnost Xiaomi, která si na ostrově v roce 2019 nezákonně otevřela laboratoř na vývoj čipů do smartphonů, kde zaměstnala dvacet místních inženýrů. V roce 2024 za to byli odsouzeni dva lidé z vedení.

Vyšetřovatelé dále letos v lednu vydali zatykač na Petea Laua, zakladatele čínské firmy OnePlus, protože měl nezákonně otevřít pobočku firmy a najmout přes sedmdesát inženýrů. Obviněni byli také dva Tchajwanci, kteří mu údajně pomáhali.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Pod společností ze Samoy se na Tchaj-wanu zaregistrovala také největší čínská firma na výrobu čipů SMIC. Kvůli jejímu napojení na čínskou Lidově osvobozeneckou armádu ji v prosinci 2020 umístily Spojené státy na obchodní blacklist, což výrazně omezilo schopnost společnosti obchodovat s americkými partnery a zamezilo jí to v přístupu k pokročilým čipům, které by mohly být použity k navádění střel, píše německý server Deutsche Welle.

Pokud by byl některý z případů vyhodnocen jako porušení tchajwanského zákona o národní bezpečnosti, hrozí obviněným trest až dvanácti let vězení a pokuta dosahující až sta milionů tchajwanských dolarů, v přepočtu 65,8 milionu korun.

Vyšetřování pokračuje i nadále – jen během července a srpna proběhly tři razie na technologické firmy podezřelé z propojení s Čínskou lidovou republikou. Zatím poslední proběhla na začátku srpna v osmnácti společnostech.

Ostrov nejlepších talentů

Důvod, proč se čínské firmy zaměřují na tchajwanské odborníky, je podle Min-yen Chianga z DSET jednoduchý. Pro místní polovodičový průmysl připravuje odborníky už desítky let vzdělávací systém a roli hraje i specifický ekosystém. „Jenom inženýři na Tchaj-wanu vědí, jak připravit určité postupy v různých stádiích celého výrobního procesu. Mají know-how na to, jak řídit celý ekosystém, a spolu s dalšími odborníky dokážou najít řešení na malé i větší problémy,“ vysvětluje.

„Čína se dlouho snaží kopírovat tchajwanský model a dohnat místní čipovou technologii. K tomu ale potřebuje hardware, vybavení a také inženýry, kteří vědí, jak pracovat se specifickými stroji. Takže je pro Čínu celkem přirozené, že se snaží nalákat tchajwanské talenty,“ domnívá se. Na Tchaj-wanu se také soustřeďují experti na design čipů, které jsou podle Chianga dalším cílem čínských náborářů.

„Téměř každý v odvětví zná alespoň z doslechu někoho, kdo byl osloven nebo pracoval pro čínské firmy,“ doplňuje rozsah problému pro Rest of World John Chen z tchajwanské firmy na design čipů MicroIP. „Nabízené výplaty jsou často pětkrát vyšší než na Tchaj-wanu… Slyšel jsem, že později stouply i na desetinásobek. Mám několik přátel, kteří kvůli tomu za prací do Číny odešli,“ dodává.

Tchaj-wan není jediným cílem

Podobně Čína postupuje také za hranicemi Tchaj-wanu. V Nizozemí například řeší akvizici čipového výrobce Nexperia čínskými investory a ve Spojených státech se zabývají čínskou firmou Inspur Group, která byla úřady označena za bezpečnostní riziko a dostala se kvůli tomu na černou listinu. Změnila si proto název na Aivres, pod nímž posílala pokročilou technologii včetně čipů od společnosti Nvidia, které by se do ČLR kvůli americkým sankcím dostat neměly, do čínských datacenter rozmístěných v jihovýchodní Asii. Ty využívají společnosti jako Alibaba nebo ByteDance, stojící za sítí TikTok, píše americký deník New York Times.

Jinou strategii mají čínští rekrutéři v Jižní Koreji. Tam podle Nicholase Eftimiadese, který pracoval na americkém ministerstvu obrany a nyní působí v think tanku Atlantic Council, stojí před technologickými firmami a přímo oslovují pracovníky, kteří z nich odcházejí.

Co na to Čína?

Server Rest of World zkoušel obviněné čínské firmy oslovit, žádná ale nereagovala. Pro čínská média se v roce 2022 vyjádřil Wayne Taj, výkonný ředitel firmy VeriSilicon, v jejíž dceřiné firmě na ostrově podnikli tchajwanští vyšetřovatelé ve stejném roce razii kvůli podezření, že firma nemá povolení k podnikání. Taj uvedl, že kancelář sloužila jen k prodeji, žádné inženýry nezaměstnala a vybavení na testování čipů nekoupila.

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Čínská vláda už v roce 2020 kritizovala zřízení vyšetřovacího týmu jako politickou manipulaci tehdy i nyní vládnoucí Demokratické pokrokové strany, která má k vládě v Pekingu zdrženlivý vztah a chce zachovat současný stav, kdy je Tchaj-wan de facto autonomní zemí nezávislou na Čínské lidové republice. Čínská vláda ale mluví o potřebě sjednocení i za cenu použití násilí a o politicích strany se vyjadřuje jako o separatistech.

Tchajwanský polovodičový průmysl se navíc zaměřil na bezpečnost v době čínské desetiletky nazývané Made in China 2025 z roku 2015, která měla ze země do loňského roku udělat jednoho z lídrů moderních technologií. Jeden z cílů se zaměřoval právě i na čipy – do roku 2025 si Čína chtěla vyrábět 70 % čipů pro domácí užití. V podobné době, v roce 2019, zakázaly Spojené státy společnosti Huawei přístup k pokročilým čipům.

Che Chuej, která vede čínskou poradní firmu Omdia na výzkum čipů, uvádí, že nabírání zahraničních talentů začalo už v roce 2014. „Všichni se řídili tržními principy. Nemyslím si, že by přemýšleli nad geopolitikou – jde prostě o to, jak právní systém dané lokality tyto činnosti vykládá,“ zhodnotila kroky čínských rekrutů pro Rest of World.

„Mnoho západních a tchajwanských polovodičových společností také stále působí v Číně a zaměstnává místní pracovníky, ne?“ dodala s tím, že tato praxe ale v posledních třech až pěti letech kvůli právním omezením a vlastním talentům klesá. „Čínský polovodičový průmysl začal mít v posledních dvou letech vlastní talenty,“ uvádí Che. Přesto se mluví o tom, že Čína je ve vývoji nejpokročilejších čipů tchajwanské společnosti TSMC tři až deset let pozadu.

Autorka textu: Jana Václavíková

The post Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům appeared first on investigace.cz.

Mezivolební týden je skoro za námi a my přinášíme světové novinky, které Vás na chvíli vyvedou z bludiště prezidentské kampaně. V Chorvatsku zmizela loď, kterou evidentně ukradli její vlastní majitelé. Západ se angažuje v myanmarských zvěrstvech a Čína stupňuje nátlak a výhrůžky vůči Tchaj-wanu, který už do záloh armády povolává i ženy. Třešničkou na dortu pak může být vyhlášení tyrana roku. Tak pojďme na to! 

#1 Jak ukrást vlastní loď? 

Z chorvatského přístavu Betina se vypařila 35 metrů dlouhá jachta Irina Vu, která patří ruským oligarchům a Putinovým kamarádům, Ališeru Usmanovovi a jeho ženě Irině. Kvůli ruské agresi je Irina Vu pod sankcemi EU, Velké Británie a USA, což ji z přístavu zakazuje vyplout. Navzdory tomu jachta z Betiny 6. října večer bez problémů vyplula a o tři dny později byla lokalizována v tureckém přístavu Didim. Podle vysoce postavených zdrojů se tak údajně stalo proto, že chorvatská policie neměla žádné informace o tom, že odplutí jachty je zakázáno. Tím pádem mohla pohraniční stráž manželům majitelům na jejich romantické plavbě při měsíčku ještě zamávat. Chorvatské úřady se o říjnovém zmizení dozvěděly až tento týden a společně s mezinárodními agenturami „krádež“ vyšetřují, přičemž s vysokou pravděpodobností disponují jmény všech lodních pasažérů z oné osudné noci. 

Všechny podrobnosti se můžete dočíst na webu JutarnjiLIST.

Přečtěte si

Letadla ruských oligarchů létají dál navzdory sankcím

#2 Krev barmských obyvatel na rukách Západu

Globální společnosti z Evropy, Asie a Severní Ameriky dodávají Myanmaru materiál, z něhož se vyrábějí zbraně pro vojenskou juntu. Díky zprávě Zvláštního vyšetřovacího sboru pro Myanmar víme, že stroje, suroviny a technologie dodávají firmy se sídlem v Německu, Francii, Rakousku a USA. Armáda násilně ovládla Myanmar v únoru 2021, od té doby zabila už téměř 3 000 lidí a 18 000 jich zadržela. Vojenská junta, která tam vypaluje vesnice a mučí i děti, čelí vyšetřování za genocidu Mezinárodním soudním dvorem v Haagu. 

Jaké další státy dodávají do Myanmaru své prostředky a co na to říkají nejen evropské země, se dozvíte v článku The Guardian. 

#3 Tchajwanské ženy v zeleném

Tchaj-wan poprvé umožní ženám dobrovolně vstoupit do výcviku záložních vojenských sil. K plánům na tento krok dospěla tchajwanská armáda, a to kvůli neustále se zvyšujícímu nátlaku ze strany Číny. Podle CIA World Factbook má Tchaj-wan 170 000 vojenských příslušníků, přičemž ročně vycvičí až 120 000 mužů do zálohy. Služba v armádě nebo v záložních silách je povinná pro všechny muže od 18 do 36 let. Ženy již od roku 2021 tvoří 15 % tchajwanské armády, zatím ale převážně sloužily na nebojových postech. 

Originální zprávu si můžete přečíst na webu CNN. 

#4 Výsledky Tyrana roku 2022

A na závěr slíbené výsledky dalšího ročníku ankety Tyran roku. Vyhlášení vítěze se překvapivě nekonalo v divadle Karlín a večerem ani neprovázel moderátor Libor Bouček. Nevadí. Každopádně první místo bere Mexiko, tyranem roku 2022 se totiž stal Andrés Manuel López Obrador, hlava státu, v němž bylo loni zabito 11 novinářů. Na světě přitom loni bylo zavražděno celkem 57 novinářů. V zemi jsou na denním pořádku také únosy, přepadení a zatýkání. López Obrador je rovněž věrným stoupencem mexické armády a neméně oddaným příznivcem Donalda Trumpa. Deník Forbes ho označil za katastrofu v oblasti lidských práv. 

O existenčních i pracovních podmínkách mexických novinářů a také o dalších finalistech Tyrana roku píše britský časopis Index of cenzorship.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Záhada na Jadranu appeared first on investigace.cz.