Soudkyně odvolacího soudu v Bělehradě Dušanka Đorđević podala dvě žaloby na novináře z investigativní sítě KRIK kvůli jejich databázi „Judge the Judges”. V té žurnalisté zmapovali stav srbského soudnictví. Đorđević podala žaloby spolu s manželem za údajné porušení práva na soukromí. Požaduje finanční odškodnění, dvouletý zákaz činnosti, ale také desetiměsíční trest odnětí svobody.

Soudkyně Dušanka Đorđević a její manžel, právník Aleksandar Đorđević, podali občanskoprávní a trestní žalobu na novinářku Bojanu Pavlović a šéfredaktora Stevana Dojčinoviće. Požadují náhradu škody ve výši 760 tisíc srbských dinárů (přes 160 tisíc korun) a odsouzení obou novinářů k deseti měsícům vězení a dvouletému zákazu výkonu povolání.

Žaloba na novináře

Žaloby byly podány kvůli profilu soudkyně zveřejněnému v databázi „Judge the Judges“ (Soud nad soudci). Tu reportéři z KRIK spustili na konci roku 2020 s cílem zvýšit transparentnost soudnictví v Srbsku. Databáze měla informovat občany o práci justice, vycházela z veřejně dostupných informací a podle KRIK v ní nebylo zveřejněno nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit bezpečnost soudců.

⚠️ JUDGE SEEKS PRISON SENTENCES FOR KRIK JOURNALISTS

Appellate Court Judge Dušanka Đorđević is suing us because of the „Judge Who Judges“ database

This is an unprecedented pressure and an attempt to prohibit journalists from reporting on judges👇https://t.co/tAzoUtPA54

— KRIK (@KRIKrs) May 30, 2024

Přesto soudkyně Đorđević v obou žalobách tvrdí, že novináři porušili její soukromí tím, že zveřejnili její jméno a funkci u bělehradského odvolacího soudu a také informace o nemovitostech, jež vlastní se svým manželem. Zároveň tvrdí,  že ji novináři z KRIK vystavili nebezpečí a zločincům prozrazují, kde ji najít. Obvinění podle žaloby vyzývají k veřejnému lynčování soudců, kteří „denně bojují za odstranění příslušníků organizovaného zločinu z naší společnosti“. Zároveň prý dělají novináři ze soudců i jejich rodin terč a usnadňují zločincům jejich identifikaci.

Podle Đorđević redaktoři KRIK pracují „pod rouškou ušlechtilého cíle boje proti zločinu“ v „neregistrovaném“ médiu. Portál je ale registrován v souladu se srbskými zákony.

Právo psát o těch, kdo jsou u moci

Redakce KRIK považuje výše popsané žaloby za bezprecedentní nátlak na média a pokus zabránit novinářům v nezávislém informování o práci soudců i jejich bezúhonnosti.

„Je to zatím asi největší tlak na KRIK, avšak tyto žaloby také nepřímo ohrožují všechna ostatní média v Srbsku. Žaluje nás vysoce postavená soudkyně, která tvrdí, že jsme neměli zveřejnit ani její jméno, takže jsme nyní v pozici, kdy obhajujeme nejen naši práci, ale i zákonné právo novinářů psát o těch, kdo jsou u moci,“ vyjádřil se Stevan Dojčinović, šéfredaktor KRIK.

Podle něj si lidé musí uvědomit, že podobné procesy budou rozhodovat o tom, zda se novináři v Srbsku budou smět o soudcích vůbec zmiňovat či kritizovat a analyzovat jejich práci. „Tyto procesy vnímáme jako přímé potlačování svobody médií, protože sledování práce a majetku státních úředníků je jedním ze základních novinářských úkolů.“

Majetky soudkyně a jejího manžela

V profilu soudkyně Dušanky Đorđević v databázi KRIK jsou uvedeny podrobnosti o jejím kariérním vzestupu v justici, klíčové soudní případy o nichž rozhodovala, a také informace o nemovitostech vlastněných spolu s jejím manželem. Jde o pět bytů, dvě garáže, obchodní prostory v Bělehradě a pozemky u městečka Bajina Bašta v západním Srbsku. KRIK nezveřejnil přesnou adresu žádné z těchto nemovitostí.

Před publikováním jejího profilu v databázi se novináři z KRIK spojili se soudkyní a dali jí možnost reagovat a vysvětlit, jak ona a její manžel získali svůj majetek. Đorđević odmítla cokoliv komentovat a v písemné odpovědi uvedla, že novináři nemají právo se tímto tématem zabývat a že tím páchají trestný čin.

Svatba soudkyně a advokáta

Dušanka Đorđević se v roce 2005 stala soudkyní čtvrtého městského soudu v Bělehradě. Působila také jako mluvčí tohoto soudu a komunikace s médií patřila k její každodenní práci. V roce 2010 byla povýšena na soudkyni Vyššího soudu v Bělehradě.

Ve stejném roce se Đorđević objevila v médiích, vzala si totiž za muže právníka, který zastupoval muže obžalovaného v případu, jenž měla soudit. Její manžel Aleksandar Đorđević v té době obhajoval mladíka obviněného ze zabití policisty při autonehodě a z následného útěku. Soudkyně a advokát měli svatbu asi deset dní před zahájením procesu.

Přečtěte si

Stevan Dojčinović: Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko

Đorđević požádala o to, aby byla vyloučena z projednávání věci, čemuž bylo vyhověno. Rodina zemřelého a jejich advokát však tvrdili, že soudkyně případ záměrně zdržovala a v době, kdy soudní jednání nařizovala, již věděla, že se provdá za advokáta Đorđeviće, ale neinformovala je o tom.

Právník Aleksandar Đorđević je vlastníkem několika společností zabývajících se vymáháním pohledávek. Kromě toho byl srbskou vládou od července 2013 do května 2014 jmenován členem dozorčí rady „Výzkumného a vývojového institutu Kirila Saviće“. V posledních letech se rovněž angažoval v Rozvojovém fondu řízeném Správou státní pokladny srbského ministerstva financí.

Osvobození

Dušanka Đorđević se v roce 2020 stala soudkyní Odvolacího soudu v Bělehradě ve zvláštním oddělení určeném pro organizovaný zločin. Byla členkou komise, která zprostila viny muže obžalovaného z vraždy novináře Slavka Ćuruvije. Zasedala i v senátu, jenž zrušil rozsudek nad bývalým starostou Gročky (předměstí Bělehradu) Dragoljubem Simonovićem za zapálení domu novináře Milana Jovanoviće v roce 2021.

Đorđević nedávno také potvrdila osvobozující rozsudek nad generálním ředitelem bělehradského fotbalového klubu Rudá hvězda Zvezdanem Terzićem. Ten byl obviněn z toho, že si nelegálně bral peníze z prodeje fotbalistů.

Soudkyně zasedala i v komisi, jež loni v lednu stvrdila osvobozující rozsudek nad bývalým ministrem pro ochranu životního prostředí Oliverem Dulićem. A byla i jedním ze soudců, kteří na jaře 2022 zvýšili trest někdejšímu členovi Zemunského klanu Aleksandru Zdravkovićovi za pokus o vraždu podnikatele Milana Beka z devíti na 13 let vězení.

Co by měla veřejnost vědět o soudcích

Srbský novinář a šéfredaktor KRIK Stevan Dojčinović zdůrazňuje, že pokud by byly přijaty takové žaloby, jako je ta vedená proti KRIK, vyslalo by to všem novinářům signál, aby se neodvažovali psát o soudcích.

„Jde také o ohrožení transparentnosti srbského soudnictví, protože naše databáze ´Judge the Judges´ udělala v tomto směru velký pokrok a dala občanům možnost informovat se o práci důležitých soudců,“ říká Dojčinović a dodává: „Znepokojuje nás zejména skutečnost, že žaloby podal soudce, jehož úkolem by mělo být rozpoznávat a zastavovat žaloby SLAPP, nikoliv je iniciovat proti novinářům a usilovat o jejich uvěznění.“ (SLAPP neboli strategické žaloby proti účasti veřejnosti jsou neopodstatněné či zneužívané žaloby, podávané proti novinářům a obráncům lidských práv, pozn. red.)

KRIK dlouhodobě sleduje nejdůležitější soudní procesy v Srbsku, zabývá se soudnictvím a bojuje za transparentnost této složky státní moci. Z tohoto důvodu v roce 2020 tato organizace vytvořila online databázi „Judge the Judges“, obsahující informace o soudcích jakožto veřejných činitelích, o nichž občané do té doby věděli jen velmi málo.

Přečtěte si

Zmanipulované srbské volby: Jak do bělehradského zastupitelstva volila celá země

V databázi KRIK jsou profily 51 soudců s informacemi o jejich kariéře, nejdůležitějších soudních případech které řešili, o řízeních vedených proti nim a o jejich majetku. Databáze neobsahuje žádné informace, jež by mohly jakkoli ohrozit bezpečnost soudců nebo jejich rodinných příslušníků. Novináři získali všechny údaje oficiální cestou a našli je v oficiálních zdrojích. Před zveřejněním kontaktovali každého soudce s žádostí o rozhovor nebo komentář. Třetina oslovených soudců jim odpověděla.

Za vytvoření databáze obdržela organizace KRIK mezinárodní novinářské ocenění „Sigma“. Mezinárodní porota současně konstatovala, že „soudci, jejich činy a majetek jsou jedněmi z nejlépe střežených tajemství v srbské společnosti“ a KRIK se tím podařilo odhalit, co se skrývá za kontroverzními rozhodnutími, která ovlivňují občany po celá desetiletí.

Žaloby, jejichž cílem je odsoudit novináře k trestu odnětí svobody a na dva roky jim zakázat profesní činnost za to, že v demokratické zemi píší o práci veřejných činitelů, jsou jasným nátlakem na svobodu médií, zdůrazňují novináři z KRIK. Podle nich je zvláště znepokojivé to, že tento tlak pochází od soudkyně, která rozhoduje některé z nejdůležitějších případů organizovaného zločinu a  měla by mít vyšší míru tolerance k zájmu veřejnosti o její práci.

Autorka textu: Jelena Radivojević / česká verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní grafiky: KRIK

The post Srbská soudkyně žaluje novináře z investigativního média KRIK appeared first on investigace.cz.

Máme za sebou první adventní neděli, blíží se Vánoce, a předzvěstí nadílky budiž i pravidelné #zesvěta, které přináší pár dobrých, ale jak už to na světě chodí bohužel i špatných zpráv. K těm dobrým lze přiřadit britský Úřad pro regulaci advokátů, jenž hodlá řešit nesmyslnost vyfabulovaných soudních sporů, jejichž jediným cílem je umlčet novináře nebo aktivisty. Mimo to se vědcům podařilo vypěstovat kokain z tabáku, což asi není tak dobrá zpráva pro vás, co nešňupete, ale představte si ten jásot v ústředí drogových kartelů! No, a zatímco jste dost možná ani nevěděli, že existuje něco jako superkartel, Europolu se jeden podařilo rozbít.

#1 Běda advokátům, co pomohou umlčet novináře

Britský Úřad pro regulaci advokátů (Solicitors Regulation Authority, SRA) varoval ostrovní právní zástupce, aby se nezapojovali do soudních sporů, jejichž cílem je umlčet kritiku publikovanou ve veřejném zájmu. Jedná se o tzv. SLAPPs (Strategic Lawsuit Against Public Participation). Úřad, jenž dohlíží na všechny advokáty a většinu advokátních kanceláří v Anglii a Walesu, uvedl, že tyto žaloby se používají, aby mohlo být zablokováno zveřejňování informací ve veřejném zájmu, což je například akademický výzkum, aktivita whistleblowerů nebo investigativní žurnalistika. Výkonný ředitel SRA Paul Phillip v prohlášení dodává, že SLAPPs představují významnou hrozbu pro právní stát, svobodu projevu a svobodný tisk, a pokud advokáti „překročí hranici a použijí SLAPP, bude jeho úřad jednat“. Ve Velké Británii je tento typ žalob dlouhodobě velmi populární.

O pokárání advokátů včetně návodu jak SLAPP rozpoznat a jak se proti němu bránit, si můžete přečíst v tiskové zprávě SRA.

Žaloby typu SLAPP jsou zejména pro investigativní novináře skutečně značným problémem, což dokládá i fakt, že novináři a média z mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP momentálně bojují proti 41 žalobám, jež na ně podaly subjekty jejich vyšetřování. OCCRP ovšem nesložila ruce v klín a rozhodla se zahájit protiútok ve formě kampaně „OCCRP SLAPPs Back“. Cílem je shromáždit vlastní fond, který by novinářům této organizace pomohl finančně, a také alespoň trochu vyrovnal častý nepoměr těchto právních bojů.

Pokud byste investigativním novinářům chtěli v boji Davida s Goliášem pomoci i vy, můžete se na webu OCCRP rovněž zapojit do kampaně.

#2 Tabák s překvapením

Není to jen Všemohoucí, který vytváří nové formy organického života. Leccos podobného dokáží i jeho vlastní kreace nazývané Homo sapiens. Světlo světa totiž spatřila první rostlina tabáku, jež byla vyšlechtěna k tomu, aby ve svých listech produkovala kokain. Za tímto objevem ovšem nestojí kolumbijské drogové kartely, jak byste pravděpodobně čekali, nýbrž vědci z čínského Kunming Institute of Botany, jimž se podařilo zmapovat biochemický postup výroby kokainu a následně ho i zrekonstruovat v rostlině tabáku. Od svého objevu si slibují, že by jednoho dne mohl způsobit revoluci ve způsobu vývoje a průmyslové výroby léčiv, neboť deriváty kokainu se používají například jako anestetika. Že by objev přinesl revoluci také v drogovém průmyslů je prý nepravděpodobné. My však známe svoje lidi a vzhledem k vynalézavosti drogových kartelů lze předpokládat, že nabídka „speciálních energetických doutníků“ bude jistě jen otázkou času.

Že monopol na kokain už nemá jen keř rudodřev koka ale nově také listy tabáku se můžete dozvědět ve shrnutí Science alert.

#3 Genderové problémy Latinské Ameriky

Země Jižní Ameriky mají bezesporu spoustu problémů. Potýkají se například s chudobou, odlesňováním největší pralesní plochy na světě, nebo s drogovými kartely. Jakoby to ale nestačilo, neboť OSN upozornila na další problém – genderově podmíněné násilí. Podle zprávy místní regionální komise OSN zveřejněné minulý pátek u příležitosti Mezinárodního den boje proti násilí na ženách, bylo v loňském roce v Latinské Americe a Karibiku zabito nejméně 4 473 žen. To znamená, že v každé z 29 zemí této části amerického kontinentu bylo denně zabito nejméně 12 žen. Nejvyšší míru zavražděných žen vykázaly Honduras, Dominikánská republika, Salvador a Bolívie. V Karibiku pak bylo nejvíce žen zavražděno v Belize a Guyaně. Zatímco v zemích jako je Chile, Paraguay, Ekvádor, Peru, Uruguay a Argentina, byla většina obětí zabita jejich partnery, v Hondurasu a Salvadoru převážnou část vražd spáchal někdo, s kým ženy neměly žádný intimní vztah, včetně úplně cizích osob. Navzdory tomu, že „státy Latinské Ameriky a Karibiku si uvědomují závažnost násilí a zabíjení žen již 15 let“, tento typ vražd podle zprávy komise přetrvává a neexistují žádné jasné signály, že by se počty obětí snižovaly.

Jak mohou ve vyhrocených případech dopadnout dlouhodobě neřešené strukturální problémy genderové nerovnosti a hluboce zakořeněné patriarchální, diskriminační a násilnické vzorce chování, se dozvíte ve zprávě komise ECLAC OSN nebo v jejím shrnutí na stránkách OCCRP.

#4 K-k-k-kartel Breaker!

Víte, co vznikne, když spojíte několik kartelů dohromady? Superkartel! Jeden takový, jenž ovládal přibližně třetinu obchodu s kokainem v Evropě, se podařilo policistům ze šesti zemí světa rozbít v rámci akce Pouštní světlo koordinované Europolem. Zatčeno bylo celkem 49 podezřelých, včetně několika velice zvučných jmen. Ačkoliv Europol nezveřejnil žádná konkrétní jména zadržených, nizozemský kriminální zpravodajský portál Crimesite přišel s informací, že mezi nimi byl i Edin „Tito“ Gačanin, klíčový hráč v celosvětovém obchodu s kokainem, podle americké DEA jeden z 50 největších drogových dealerů na světě a vůdce kartelu Tito a Dino přezdívaný „evropský Escobar“.Ve vazbě skončil i Zohair B., známý také jako Beertje, který byl mezinárodně hledaný všemi členskými zeměmi Interpolu a nizozemskými prokurátory stíhaný za dovoz tisíců kilogramů kokainu do Nizozemska, účast ve zločinecké organizaci, praní velkého množství peněz, korupci úředníků a držení střelných zbraní.

Jak to dopadne, když si policisté „posvítí“ na drogové superkartely, se dozvíte v tiskové zprávě Europolu nebo ve zprávě OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Autor textu a úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Běda advokátům, co pomohou umlčet novináře appeared first on investigace.cz.