Před pěti lety ukončila bomba nastražená v autě život maltské investigativní novinářky Daphne Caruany Galizii. Dopad její práce v odkrývání korupce a nekalého podnikání maltských politiků a byznysmenů ale zákeřný útok nezvrátil. Díky spolupráci novinářů z OCCRP, kteří přinesli zprávu o dalším vývoji po její násilné smrti, a také jiných médií se Malta pomalu mění ve stát, jenž je pro novináře bezpečnějším místem. Vyšetřování kauzy totiž potvrdilo, že příčinou úmrtí Daphne byla její novinářská práce.

Daphne Caruana Galizia byla zavražděna 16. října 2017. Kvůli své práci se dostala do hledáčků řady maltézských politiků a podnikatelů. Dlouhodobě se věnovala rozkrývání bujícího organizovaného zločinu na středomořském ostrově. Strategická poloha Malty totiž nabízí spoustu možností pro zločince, kteří pašují zboží dále do kontinentální Evropy. Naopak maltský program takzvaných zlatých víz zase umožňuje za investice do tamních realit vstup do Evropy občanům třetích zemí, s čímž se pojí mimo jiné i praní peněz. Na Maltě získala Daphne přezdívku „one woman WikiLeaks“, odkazující na objem skandálních a citlivých dat, s nimiž pracovala.

Podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), z vraždy byli obviněni dva bratři Degiorgiovy, konkrétně z toho, že dálkově odpálili bombu umístěnou pod sedadlem řidiče v autě, které patřilo Daphne. Oba dva bratři se k vraždě přiznali teprve pár dní po pětiletém výročí jejího úmrtí. Podle prokuratury si nájemné vrahy najal maltský podnikatel jménem Yorgen Fenech, který podniká v oblasti casin a hotelnictví. Na svůj soud stále ještě čeká.

Boj neustává

Ačkoli od smrti Daphne uplynulo pět let, její odkaz je stále aktuální. Kvůli své práci obdržela desítky žalob za pomluvu, z nichž některé dosud nejsou uzavřené. Mezi nimi jsou například i ty od bývalého premiéra Josepha Muscata a bývalého ministra cestovního ruchu Konrada Mizziho. Pro její příznivce tak tyto probíhající soudní spory představují známku toho, jak silně byla trnem v oku politickým aktérům.

Právě na ně se její články často zaměřovaly. Obviňovala je z nedostatečné transparentnosti, korupce a kritizovala kulturu beztrestnosti na nejvyšších příčkách politického žebříčku. Mezi její témata patřily i podezřelé offshorové společnosti založené vrcholnými členy Muscatovy vlády a údajná návštěva jednoho ministra v německém nevěstinci.

Po atentátu pokračovala v její práci další média, vedená francouzskou novinářskou skupinou Forbidden Stories, k nimž se připojila i nadnárodní novinářská síť OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). Tato vyšetřování vyústila v několik velkých kauz: šéf Muscatova kabinetu byl obviněn z praní špinavých peněz a banku, o níž Daphne rovněž informovala, využívaly k praní špinavých peněz dcery ázerbájdžánského diktátora Ilhama Alijeva, jehož rodina v Ázerbájdžánu vládne již dlouhé roky a tamní státní pokladnu používá jako svůj soukromý fond. 

Přečtěte si

Vražda maltské investigativní novinářky zůstává stále nepotrestaná

Kampaň vedená rodinou

K úspěšnému završení Daphniných investigativních zjištění přispělo v posledních pěti letech mimo zmíněnou spolupráci novinářů několik dalších faktorů. Důležitou roli hrál neúnavný boj za svobodu tisku a aktivita rozhořčených maltských občanů. To nejpodstatnější ale dokázala rodina novinářky, která se soustředila na to, aby vláda zahájila nezávislé veřejné vyšetřování její vraždy a okolností, jež tuto tragédii umožnily.

V polarizovaném politickém prostředí Malty se však rodina setkala s odporem. Vládnoucí strana a její příznivci se bránili jakýmkoli pokusům o to, aby viníci nesli odpovědnost. Nadace Daphne Caruana Galizia, kterou po smrti novinářky její rodina založila, proto zahájila ostrou kampaň, do níž se zapojily i Evropský parlament, Evropská komise a další mezinárodní instituce. Výzvu k podpoře vyslyšely i organizace na ochranu svobody tisku, jako jsou Reportéři bez hranic a Výbor na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists). Na domácí půdě pak za spravedlnost bojovala občanská sdružení.

Vyšetřování z nutnosti

Než maltská vláda pod tlakem oznámila nezávislé vyšetřování vraždy Daphne, trvalo to dva roky. Ty se nesly ve znamení dlouhých vyjednávání, jež měla zaručit, že vyšetřování dospěje k nezávislému výsledku. Ani samotné vyšetřování ovšem neproběhlo bez zádrhelů. Ačkoli se nashromáždila svědectví od téměř 150 svědků včetně členů rodiny, novinářů a úředníků, hlavní problém spočíval v nedostatku odborníků. Vyšetřování se totiž nechtěli chopit právníci ani vyšetřovatelé. Stejně tak neexistovaly internetové stránky, které by o průběhu vyšetřování informovaly.

Celou situaci rovněž komplikovala i silná antikampaň ve státních médiích. Navzdory všem nesnázím byly výsledky přelomové. Průběh vyšetřování se nakonec dostal na titulní strany tisku a závěrečná zpráva o obsahu 435 stran konstatovala, že vražda Daphne souvisela s její novinářskou práci a že za prostředí, v němž se tento brutální akt udál, nese odpovědnost vláda. 

Přečtěte si

Čínská zlatá Malta: Posun v kauze zavražděné novinářky

Z vyšetřování vyplynula i řada doporučení, včetně reformy zákonů o médiích, finanční kriminalitě a posílení ochrany novinářů. Tato doporučení by se mohla stát vzorem pro ostatní země, jež řeší podobné problémy jako Malta. V současnosti je uskutečnění těchto opatření v rukou maltské vlády.

Systém, jako je ten maltský, se však nezmění přes noc. V listopadu 2019 sice došlo k zatčení jednoho z podezřelých ze zosnování vraždy Daphne a následovaly bouřlivé demonstrace, které vedly k odstoupení Muscata i Mizziho. Současný maltský prezident Robert Abela ale například prohlásil, že vyhýbání se trestní odpovědnosti předešlých politických figur není skutečný problém.

Navzdory omluvě rodině Daphne se hlava státu také nezavázala k tomu, že doporučení vycházející z vyšetřování budou implikována do zákonů i státních institucí. Rodina Daphne Caruany Galizii je proto odhodlána pokračovat a znovu apelovat na občanskou společnost, které tento případ konečně otevřel oči a snaží se čelit hluboce zakořeněným problémům své země. Osobní tragédie statečné novinářky tak bude ještě nějakou dobu určitě ovlivňovat občanské a politické sféry Malty.

EDIT: Dne 19. 10. byl text redakčně doplněn o informaci o vrazích zmíněné novinářky.

Autor textu: Ilya Lozovsky (OCCRP)
Zpracovala: Kamila Plzáková
Autor úvodní grafiky: James O’Brien (OCCRP)

The post Boj za spravedlnost po vraždě maltské investigativní novinářky není u konce appeared first on investigace.cz.