Americký obranný dodavatel, společnost L3Harris, jedná o převzetí sledovací technologie společnosti NSO Group. Tento obchod by americké společnosti poskytl kontrolu nad spywarem Pegasus, jedním z nejsofistikovanějších a nejkontroverznějších hackerských softwarů na světě.

Transakce vyvolává obavy

Několik zdrojů deníků The Guardian a Financial Times potvrdilo, že obchodní jednání se soustřeďují na prodej klíčové technologie – softwaru izraelské společnosti NSO – a také na možný přechod zaměstnanců NSO do společnosti L3Harris. Jakákoli dohoda však stále naráží na značné překážky, včetně nutnosti souhlasu vlád USA a Izraele, které dosud nedaly dohodě zelenou.

Vysoký úřadník Bíleho domu se pro The Guardian vyjádřil, že USA se jednání neúčastnily, a dodal, že „taková transakce, pokud by se uskutečnila, vyvolává pro USA vážné kontrarozvědné a bezpečnostní obavy“.

Pokud by byla dohoda schválena, znamenalo by to pro společnost NSO radikální obrat necelý rok poté, co ji Bidenova administrativa zařadila na černou listinu a obvinila ji, že jedná „v rozporu se zahraniční politikou a zájmy národní bezpečnosti USA“.

Systém Pegasus, který mění telefony v odposlouchávací zařízení a odhaluje jejich šifrovaný obsah, vyvinuli zaměstnanci elitních izraelských vojenských zpravodajských jednotek. Ministerstvo obrany této země také reguluje jeho prodej současným nebo budoucím spojencům.

Loni psala investigace.cz o tom, jak vládní klienti společnosti NSO využívají sledovací technologie k cílenému sledování novinářů, aktivistů za lidská práva, vysokých vládních úředníků a právníků po celém světě. Napíchnutým telefonům se nevyhnul ani Emmanuel Macron či úřad britského premiéra. 

Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron 

Vyjádření stran

Mluvčí společnosti L3Harris v komentáři pro The Guardian uvedl: „Jsme si vědomi možností softwaru a neustále vyhodnocujeme potřeby našich zákazníků v oblasti národní bezpečnosti. V tuto chvíli je cokoli nad rámec těchto informací spekulací.“

Citovaný vysoký úředník Bílého domu také uvedl, že americká vláda „nesouhlasí se snahami zahraničních společností obcházet americká opatření pro kontrolu vývozu nebo sankce včetně umístění na seznam subjektů amerického ministerstva obchodu pro škodlivé kybernetické aktivity“.

„Každá americká společnost – zejména prověřený americký obranný dodavatel – by si měla být vědoma toho, že transakce se společností zařazenou na černou listinu ji automaticky nevyřadí ze seznamu pochybných subjektů. Stále bude podnětem k prověrce, zda transakce nepředstavuje kontrašpionážní hrozbu pro vládu USA nebo pro její systémy a informace, zda mohou být ohroženy další americké majetkové účasti u obranného dodavatele, do jaké míry si zahraniční subjekt nebo vláda zachová určitý stupeň přístupu nebo kontroly a širší důsledky pro lidská práva,“ dodal úředník Bílého domu.

Dohoda naráží na několik nevyřešených otázek, včetně toho, zda by byla technologie umístěna v Izraeli nebo v USA a zda bude Izraeli jako zákazníkovi umožněno technologii nadále využívat.

Jakákoli transakce by rovněž narazila na překážky na izraelské straně. Jedním z předpokladů je, že by dohled nad technologií, veškerý vývoj Pegasu a personál musel zůstat v Izraeli.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Společnost NSO je regulována izraelským ministerstvem obrany, které má konečné slovo nad vládními klienty společnosti. Izrael v minulosti čelil intenzivní kritice za to, že souhlasil s prodejem sledovací technologie zemím se špatnou pověstí v oblasti ochrany lidských práv, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Také americká vláda loni NSO Group zařadila na svou černou obchodní listinu, což znamená, že nemohou nakupovat vybavení nebo služby od amerických společností bez schválení. 

USA uvedly, že společnost zařadily na černou listinu, protože Pegasus umožnil autoritářským vládám útočit na disidenty, novináře a aktivisty. Společnost NSO naopak tvrdí, že své technologie prodává pouze za účelem boje proti terorismu a zločinu, a to po pečlivém prověření svých vládních klientů a po získání souhlasu izraelské vlády.

The post Americká obranná skupina jedná o koupi špionážního softwaru Pegasus appeared first on investigace.cz.

Zneužití sofistikovaného špionážního systému Pegasus, který má podle svých tvůrců z izraelské firmy NSO Group sloužit pouze k boji s terorismem a organizovaným zločinem, jsme v naší sérii zatím popsali pouze na případech novinářů nebo obyčejných lidí. Slídění prostřednictvím tohoto softwaru se však nevyhnulo ani těm mocným. Jedno z 50 000 telefonních čísel, jež jsme spolu s dalšími mediálními partnery analyzovali, totiž patří prezidentu Francie Emmanuelu Macronovi. Není ale jediný prezident na seznamu. Spolu s ním je v databázi čísel dalších 13 hlav států – od krále až po předsedy vlád.

Podle zjištění francouzských kolegů v rámci projektu Pegasus koordinovaném organizací Forbidden Stories, kteří se na analýze vybraných cílů spywaru Pegasus také podíleli, vlastní prezident francouzské republiky Emmanuel Macron dva iPhony. Ty má neustále po ruce a používá je nejen k hovorům se svými ministry, ale třeba i k nezávaznému tlachání se svým oblíbeným fotbalistou Kylianem Mbappém. 

Pokud jde o utajenou komunikaci, Le Monde píše, že prezident republiky musí být schopen „na všech místech a za jakýchkoli okolností přijímat a odesílat tajné informace“. Z těchto důvodů ho při cestách po Francii nebo v zahraničí doprovázejí speciálně vyškolení vojáci, ovládající zabezpečený komunikační systém Teorém, který je však údajně těžký, složitý a nepohodlný. Mimo to je hlava státu vybavena i telefonem Cryptosmart, jehož bezpečnost je posílena čipem vyráběným francouzskou společností Ercom, jenž provádí šifrování hovorů a SMS. Potíž je v tom, že takovýto telefon musí mít i druhá strana, které prezident zrovna volá nebo posílá SMS zprávu, v opačném případě sice komunikace proběhne, avšak normálním způsobem a bez šifrování. Emmanuel Macron proto služeb Cryptosmartu využívá nepravidelně a spoléhá se spíše na své dva iPhony, které by měly chránit instituce ANSS (Národní agentura pro bezpečnost informačních systémů) a DGSI (francouzská kontrarozvědka).

Jedno z čísel Macronových telefonů uniklo na veřejnost během kampaně k prezidentským volbám v roce 2017. Z pohledu bezpečnostních složek se tento přístroj proto stal „provařený“. Nový prezident ale varování ANSSI a DGSI, aby se službám tohoto iPhonu vyhnul, nevyslyšel. A právě „provařené“ číslo bylo podle dat, které máme k dispozici díky spolupráci s Forbidden Stories a Amnesty International, zadáno do systému Pegasus v březnu 2019 marockou rozvědkou. Jak uvádí Le Monde, Maroko patří již několik let k intenzivním uživatelům spywaru Pegasus, který použilo už proti 10 000 telefonních čísel, z toho 10 % bylo francouzských.

Vlády špehovaly spywarem novináře, aktivisty i disidenty

Zda byl prezidentův telefon skutečně zneužitý (Pegasus je schopen převzít naprostou kontrolu nad mobilem a extrahovat z něj všechna data), prozatím zůstává otevřenou otázkou. Novináři z francouzského deníku píší, že „stopy izraelského softwaru dokáže a posteriori detekovat pouze hrstka odborníků pracujících pro Amnesty International nebo Citizen Lab v Torontu“. K takové analýze by však inkriminovaný iPhone potřebovali fyzicky. 

Na druhou stranu je jasné, že marocká bezpečnostní služba osobní číslo francouzského prezidenta znala a vložila jej do systému, který dokáže prolomit jakékoli šifrování a bez vědomí majitele stáhnout z jeho přístroje hovory, e-maily, SMS, kontakty, zeměpisnou polohu, uložené dokumenty, fotografie, nebo naopak zprávy pod identitou majitele telefonu rozeslat. 

„Ať už zkrátka došlo k infiltraci, nebo ne, pouhá přítomnost čísla používaného prezidentem v tomto seznamu charakterizuje nepřátelský čin Maroka vůči hlavě státu spojence,“ napsal Le Monde. Aby toho nebylo málo, ve stejnou dobu jako na Macrona byl Pegasus zacílen i na jeho hlavního poradce pro africké otázky Franka Parise a tehdejšího šéfa prezidentovy ochranky Alexandra Benally.

Proč se stal francouzský prezident a jeho spolupracovníci terčem marocké špionáže, kolegové z Le Mondu vysvětlují mezinárodními událostmi v první polovině roku 2019. Maroko totiž jako svého největšího rivala z maghrebských zemí vnímá Alžírsko, kde tehdy probíhaly velké demonstrace. Zkorumpovaný prezident Abdelazíz Buteflika totiž 11. března oznámil kandidaturu na páté prezidentské období, a Rabat proto potřeboval vědět, jak bude na nepokoje i Buteflikovu kandidaturu reagovat Paříž. Ta dění v Alžírsku tradičně pozorně sleduje nejen kvůli někdejším koloniálním vazbám, ale i alžírským dodávkám plynu, na nichž stojí francouzská ekonomika. Ostatně software Pegasus byl tehdy Maročany zaměřen i na francouzského velvyslance v Alžírsku Xaviera Driencourta. 

Marocké tajné služby posléze mělo zajímat i dění okolo setkání zemí G5 Sahel, jehož členem Maroko není, a které se uskutečnilo právě pod záštitou prezidenta Macrona. Podobně měli Maročané špehovat Macrona i při jeho oficiální cestě do východní Afriky, kde se podílel na diplomatických rozhovorech o blížícím se vrcholném summitu zemí Africké unie.

Podle oficiálního komuniké publikovaného v úterý 20. července si Elysejský palác ani francouzská vláda zatím nepřejí informace zveřejněné Le Mondem komentovat. Naopak Maroko rezolutně popírá, že bylo klientem izraelské firmy, a zdůrazňuje, že systém Pegasus v minulosti nikdy nepoužívalo. Samotná společnost NSO Group pak deníku Le Monde sdělila, že zásadně zpochybňuje většinu informací publikovaných v rámci Projektu Pegasus. Firma je označila za „falešná obvinění, jež jsou spíše nedůvěryhodnými teoriemi a vypovídají o pochybných zdrojích novinářů z Projektu Pegasus“.

Mezitím už francouzská prokuratura začala vyšetřovat možné zneužívání spywaru Pegasus k odposlouchávání novinářů.

Mexická vláda špehovala rodiče zavražděných studentů

Podle našich zjištění ale francouzský prezident Emmanuel Macron není jediná hlava státu, která měla napíchnutý telefon. Identifikovali jsme dalších dvanáct prezidentů a předsedů vlád po celém světě, jejichž telefony se nachází v databázi čísel, na něž měl být spyware Pegasus použit. Jsou mezi nimi: 

bývalý italský předseda vlády Romano Prodi, 

předseda vlády Libanonu Saad Harírí, 

předseda vlády Ugandy Ruhakana Rugunda, 

předseda vlády Pákistánu Imran Chán, 

předseda vlády Egypta Mustafa Madbúlí, 

a předseda vlády Kazachstánu Askar Mamin, 

marocký král Muhammad VI., 

belgický předseda vlády Charles Michel nebo

prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.

„Jsme si vědomi těchto hrozeb a snažíme se dělat všechno pro to, abychom rizika s nimi spojená omezili,“ okomentoval naše zjištění belgický premiér Charles Michel.

Masivní nasazení odposlechů na politického oponenta probíhalo i v Mexiku. Andrés Manuel López Obrador, kandidát a následný vítěz prezidentských voleb, sice svoje vlastní číslo v databázi nemá, jsou tam ale čísla jeho nejbližších lidí, a to včetně nezletilých dětí nebo jeho kardiologa Patricia Ortiz Fernándeze. „Je mi jasné, že (minulá vláda) se snažila získat všechny dostupné informace o zdravotním stavu prezidenta (Lópeze Obradora)… ale nedostali se k ničemu, co už by nebylo zveřejněno,“ komentuje informaci o tom, že byl odposloucháván, kardiolog. „Jediný důvod, proč mě špehovali, bylo to, že jsem byl nástrojem jak se dostat k informacím o prezidentském kandidátovi. Bohužel mě to vůbec nepřekvapuje,“ dodává.

The post Projekt Pegasus: Napíchnutý Macron  appeared first on investigace.cz.