Když si inženýři vyrábějící čipy hledají na Tchaj-wanu zaměstnání, musejí si dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou pracovat pro čínskou firmu fungující pod falešnou identitou. Čínské společnosti na ostrově kvůli obavě z národní bezpečnosti až na výjimky podnikat nesmějí.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Přesně to se přihodilo mladému tchajwanskému inženýrovi na jaře 2020, kdy získal zaměstnání v údajně americké firmě Blue Ocean Smart System s pobočkou ve městě Hsinchu, místním hubu čipových a high-tech firem. V zaměstnání se mohl věnovat designu čipů určených pro vývoj umělé inteligence a oproti průměru měl dostávat až dvojnásobný plat, popisuje jeho příběh investigativní server Rest of World, jeho identitu ale nechává utajenou.

Po pár měsících si však inženýr uvědomil, že ani jedinkrát nekomunikoval se svými americkými kolegy. Místo toho na veškerých poradách jednal s manažery a inženýry z pobočky v čínském městě Nan-ťing, se kterými sdílel také své designy čipů. Zároveň se mu nepodařilo dohledat žádné informace o americké kanceláři firmy.

Razie ve firmě

Jeho podezření se potvrdilo v srpnu 2021, kdy tchajwanští vyšetřovatelé provedli ve firmě razii kvůli podezření z nelegálního podnikání v zemi. Ukázalo se totiž, že za Blue Ocean Smart System ve skutečnosti stojí čínští investoři.

Číňané na Tchaj-wanu nemohou jen tak založit firmu nebo otevřít podnik. Všichni zájemci, včetně prodejců jídla nebo jiných potenciálně neproblematických služeb, mají povinnost podat speciální žádost k tchajwanské vládě, která ji schvaluje.

Důvodem je politické napětí mezi vládami – čínská vláda v Pekingu označuje Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, ačkoli ostrov má vlastní, demokraticky zvolenou vládu a čínská komunistická strana ostrov nikdy nekontrolovala. Čínský prezident Si Ťin-pching přesto mluví o nutnosti spojení obou území, a to i za cenu použití násilí. Jeho armáda podle informací amerického námořnictva dostala před lety příkaz, aby byla připravena na případný útok v roce 2027. Do tchajwanských vod a vzdušného prostoru zároveň stále častěji vstupují čínské armádní stroje – jen toto úterý jich hranici překročilo 13, v pondělí to bylo 11, uvádí tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Jak ale uvádí Rest of World, který se na systém falešných firem, za nimiž jsou ve skutečnosti Číňané, zaměřil ve své nové investigaci, tak společnosti, které potvrzení nedostanou (například kvůli napojení na armádu), toto pravidlo často obcházejí. Vytvoří si fiktivní společnost nebo se zaregistrují přes někoho, kdo nemá čínské občanství.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Speciální vyšetřovací tým

Tchajwanský úřad pro vyšetřování MJIB proto v roce 2020 založil speciální oddělení, které se má věnovat pouze čínským vazbám na tchajwanský technologický průmysl. Tchaj-wanu totiž nejde jen o obchodní tajemství, ale také o národní bezpečnost. Čipy by teoreticky měly ostrovu poskytovat ochranu nebo minimálně pomoc spřátelených zemí, protože na polovodičích z Tchaj-wanu stojí světová ekonomika – vyrábí se zde totiž 60 % veškerých světových čipů a až 90 % těch nejpokročilejších. Tchajwanští odborníci jsou zásadní také pro další vývoj umělé inteligence.

„Většina gigantů v navrhování AI čipů sídlí ve Spojených státech nebo v Číně. Ale Tchaj-wan je jediná země, která může nápady těchto firem převést do fyzického světa,“ líčí pro redakci investigace.cz Min-yen Chiang, zástupce ředitele programu ekonomické bezpečnosti v tchajwanském think tanku DSET. „Nezáleží tedy na tom, kdo vyhraje AI závod, protože Tchaj-wan bude stále jediný, kdo dokáže kohokoli z nich podpořit. To je důvod, proč Tchaj-wan zaujímá kritickou pozici,“ doplňuje.

Za posledních šest let odhalili vyšetřovatelé 166 takových případů a dalších 67 případů se týkalo porušení obchodního tajemství, jak ukázaly dokumenty, které od MJIB získal server Rest of World. Mezi nimi byla i společnost Xiaomi, která si na ostrově v roce 2019 nezákonně otevřela laboratoř na vývoj čipů do smartphonů, kde zaměstnala dvacet místních inženýrů. V roce 2024 za to byli odsouzeni dva lidé z vedení.

Vyšetřovatelé dále letos v lednu vydali zatykač na Petea Laua, zakladatele čínské firmy OnePlus, protože měl nezákonně otevřít pobočku firmy a najmout přes sedmdesát inženýrů. Obviněni byli také dva Tchajwanci, kteří mu údajně pomáhali.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Pod společností ze Samoy se na Tchaj-wanu zaregistrovala také největší čínská firma na výrobu čipů SMIC. Kvůli jejímu napojení na čínskou Lidově osvobozeneckou armádu ji v prosinci 2020 umístily Spojené státy na obchodní blacklist, což výrazně omezilo schopnost společnosti obchodovat s americkými partnery a zamezilo jí to v přístupu k pokročilým čipům, které by mohly být použity k navádění střel, píše německý server Deutsche Welle.

Pokud by byl některý z případů vyhodnocen jako porušení tchajwanského zákona o národní bezpečnosti, hrozí obviněným trest až dvanácti let vězení a pokuta dosahující až sta milionů tchajwanských dolarů, v přepočtu 65,8 milionu korun.

Vyšetřování pokračuje i nadále – jen během července a srpna proběhly tři razie na technologické firmy podezřelé z propojení s Čínskou lidovou republikou. Zatím poslední proběhla na začátku srpna v osmnácti společnostech.

Ostrov nejlepších talentů

Důvod, proč se čínské firmy zaměřují na tchajwanské odborníky, je podle Min-yen Chianga z DSET jednoduchý. Pro místní polovodičový průmysl připravuje odborníky už desítky let vzdělávací systém a roli hraje i specifický ekosystém. „Jenom inženýři na Tchaj-wanu vědí, jak připravit určité postupy v různých stádiích celého výrobního procesu. Mají know-how na to, jak řídit celý ekosystém, a spolu s dalšími odborníky dokážou najít řešení na malé i větší problémy,“ vysvětluje.

„Čína se dlouho snaží kopírovat tchajwanský model a dohnat místní čipovou technologii. K tomu ale potřebuje hardware, vybavení a také inženýry, kteří vědí, jak pracovat se specifickými stroji. Takže je pro Čínu celkem přirozené, že se snaží nalákat tchajwanské talenty,“ domnívá se. Na Tchaj-wanu se také soustřeďují experti na design čipů, které jsou podle Chianga dalším cílem čínských náborářů.

„Téměř každý v odvětví zná alespoň z doslechu někoho, kdo byl osloven nebo pracoval pro čínské firmy,“ doplňuje rozsah problému pro Rest of World John Chen z tchajwanské firmy na design čipů MicroIP. „Nabízené výplaty jsou často pětkrát vyšší než na Tchaj-wanu… Slyšel jsem, že později stouply i na desetinásobek. Mám několik přátel, kteří kvůli tomu za prací do Číny odešli,“ dodává.

Tchaj-wan není jediným cílem

Podobně Čína postupuje také za hranicemi Tchaj-wanu. V Nizozemí například řeší akvizici čipového výrobce Nexperia čínskými investory a ve Spojených státech se zabývají čínskou firmou Inspur Group, která byla úřady označena za bezpečnostní riziko a dostala se kvůli tomu na černou listinu. Změnila si proto název na Aivres, pod nímž posílala pokročilou technologii včetně čipů od společnosti Nvidia, které by se do ČLR kvůli americkým sankcím dostat neměly, do čínských datacenter rozmístěných v jihovýchodní Asii. Ty využívají společnosti jako Alibaba nebo ByteDance, stojící za sítí TikTok, píše americký deník New York Times.

Jinou strategii mají čínští rekrutéři v Jižní Koreji. Tam podle Nicholase Eftimiadese, který pracoval na americkém ministerstvu obrany a nyní působí v think tanku Atlantic Council, stojí před technologickými firmami a přímo oslovují pracovníky, kteří z nich odcházejí.

Co na to Čína?

Server Rest of World zkoušel obviněné čínské firmy oslovit, žádná ale nereagovala. Pro čínská média se v roce 2022 vyjádřil Wayne Taj, výkonný ředitel firmy VeriSilicon, v jejíž dceřiné firmě na ostrově podnikli tchajwanští vyšetřovatelé ve stejném roce razii kvůli podezření, že firma nemá povolení k podnikání. Taj uvedl, že kancelář sloužila jen k prodeji, žádné inženýry nezaměstnala a vybavení na testování čipů nekoupila.

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Čínská vláda už v roce 2020 kritizovala zřízení vyšetřovacího týmu jako politickou manipulaci tehdy i nyní vládnoucí Demokratické pokrokové strany, která má k vládě v Pekingu zdrženlivý vztah a chce zachovat současný stav, kdy je Tchaj-wan de facto autonomní zemí nezávislou na Čínské lidové republice. Čínská vláda ale mluví o potřebě sjednocení i za cenu použití násilí a o politicích strany se vyjadřuje jako o separatistech.

Tchajwanský polovodičový průmysl se navíc zaměřil na bezpečnost v době čínské desetiletky nazývané Made in China 2025 z roku 2015, která měla ze země do loňského roku udělat jednoho z lídrů moderních technologií. Jeden z cílů se zaměřoval právě i na čipy – do roku 2025 si Čína chtěla vyrábět 70 % čipů pro domácí užití. V podobné době, v roce 2019, zakázaly Spojené státy společnosti Huawei přístup k pokročilým čipům.

Che Chuej, která vede čínskou poradní firmu Omdia na výzkum čipů, uvádí, že nabírání zahraničních talentů začalo už v roce 2014. „Všichni se řídili tržními principy. Nemyslím si, že by přemýšleli nad geopolitikou – jde prostě o to, jak právní systém dané lokality tyto činnosti vykládá,“ zhodnotila kroky čínských rekrutů pro Rest of World.

„Mnoho západních a tchajwanských polovodičových společností také stále působí v Číně a zaměstnává místní pracovníky, ne?“ dodala s tím, že tato praxe ale v posledních třech až pěti letech kvůli právním omezením a vlastním talentům klesá. „Čínský polovodičový průmysl začal mít v posledních dvou letech vlastní talenty,“ uvádí Che. Přesto se mluví o tom, že Čína je ve vývoji nejpokročilejších čipů tchajwanské společnosti TSMC tři až deset let pozadu.

Autorka textu: Jana Václavíková

The post Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům appeared first on investigace.cz.

Některé z routerů čínského výrobce ZBT v sobě mají zabudovaná takzvaná zadní vrátka, která umožňují útočníkům zařízení na dálku ovládat a sbírat informace o uživatelích. Většina jejich majitelů si možné nebezpečí ani spojení s čínským výrobcem neuvědomuje. 

Routery od společnosti Shenzhen Zhibotong Electronics, zkráceně ZBT, v sobě mají od výrobce nainstalovaný firmware, tedy program, který zařízení ovládá. Ten však v některých případech má takzvaná zadní vrátka (anglicky backdoors), skrze něž má výrobce k zařízení vzdálený přístup. 

Nejde tedy o nezáměrnou chybu, ale o účelné začlenění softwaru ohrožujícího bezpečnost uživatelů, domnívá se výzkumný tým organizace VulnCheck, který vyhledává případy zneužití technologií a odhaluje infrastrukturu útočníků i jejich postupy. Na potenciální nebezpečí routerů od čínského výrobce upozornil koncem srpna.

Tato zadní vrátka navíc nenabízí přístup k zařízení jen výrobci v Číně. Do routeru se může nabourat kdokoli, kdo slabinu odhalí. Data uživatelů tak mohou končit na serverech v Číně nebo kdekoli jinde po světě.

Nejzávažnější scénář představuje podle Roberta Šumana, vedoucího pražské výzkumné pobočky společnosti ESET, právě vzdálené spuštění příkazů a následné úplné převzetí kontroly nad routerem. „Riziko je kritické hlavně v případě, pokud je možné k routeru prostřednictvím administrační nebo jiné zranitelné služby přistupovat přímo z internetu. V takovém případě útočník vůbec nemusí napadnout počítač oběti, cílem se stává samotný router,“ popisuje pro redakci investigace.cz.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Útočník následně může získat informace o nastavení routeru, údaje o připojené síti i o dalších zařízeních v domácnosti nebo ve firmě. V ohrožení jsou podle Šumana také administrátorská hesla, hesla k sítím wi-fi, údaje o internetovém připojení nebo nastavení sítě VPN. „Útočník může sledovat síťová metadata a nešifrovanou komunikaci, správně zabezpečený obsah pomocí HTTPS nebo VPN ale automaticky přečíst nemůže. Díky získané kontrole však může i přesto síťový provoz blokovat, přesměrovávat nebo se pokoušet o další útoky,“ dodává. Například může uživatele přesměrovávat na podvodné stránky nebo využít napadený router k útokům na další počítače nebo chytrá zařízení. 

Zařízení různých názvů

ZBT vyrábí routery pro společnosti po celém světě. Ty je následně prodávají pod vlastním názvem, což může být i pro znalce problematiky matoucí. Potenciálně nebezpečné routery se pod jinými značkami prodávají ve Spojených státech, v Kanadě, na Filipínách nebo v Německu, k dostání jsou ale po celém světě na internetových obchodech Amazon nebo Alibaba. Za routery s názvem Deep Orange, CroSkylink, AC1200 Pro nebo RV WIFI Route se tak může skrývat produkt, který vyrobila právě čínská ZBT. 

Spolehlivé informace o tom, kolik uživatelů tyto routery používá nebo zda jsou i v Česku, nejsou k dispozici. Jak ale uvádí Šuman, často se jedná o levnější LTE/5G, případně o cestovní nebo průmyslové routery. Mohou být proto velmi rozšířené.

„Jenom to, že jste neslyšeli o Shenzhen Zhibotong Electronics (…), neznamená, že jste s ní nepřišli do styku,“ přibližuje možné rozšíření těchto zařízení organizace VulnCheck.

Zneužitelná pomoc zákazníkům

Co přesně routery z Číny dělají? Výzkumníci u nich našli rovnou tři bezpečnostní rizika. První odhalená zadní vrátka pojmenovali ENDLESSDOORS. Tento proces se spouští na zařízení automaticky a připojuje se k domovskému serveru v Číně. Zároveň je zařízení nastaveno tak, aby bez souhlasu nebo vědomí uživatele přijímalo příkazy na úrovni správce. 

Firmware, který toto umožňuje, odhalili výzkumníci ve dvaceti modelech routerů ZBT. „Skutečný rozsah zasažených modelů může být vyšší než těchto dvacet, které jsme zkoumali, ale nemáme jak dohledat další,“ stojí v textu, který se zaměřil na ENDLESSDOORS. Důvodem je množství názvů, které mohou routery mít.

Firma si je této funkce vědoma a odvolává se na zákaznickou podporu. Pro VulnCheck uvedla, že „jejím účelem je pomáhat zákazníkům odstraňovat poruchy a konfigurovat zařízení pouze na jejich výslovnou žádost a s jejich souhlasem“. Jak ale výzkumníci ověřili, této slabiny může využít „kdokoli na síťové trase“, nezabrání tomu ani firewall. 

Přečtěte si

Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší

Routery se nachází v Rakousku, Polsku i Maďarsku

Druhým odhaleným zadním vrátkům dali výzkumníci název DARKLANTERN. Tento protokol otevírá nešifrovaný kanál, který je přístupný odkudkoli z internetu. Na routeru poté mohou útočníci zadávat různé příkazy, k nimž nepotřebují autorizaci. „Je to záměrně navrženo tak, aby byl router přístupný z vnějšku,“ popisují výzkumníci z VulnCheck výsledky svého výzkumu. 

Tým VulnCheck provedl internetový průzkum, aby odhalil, jak je DARKLANTERN, který byl firmou ZBT do zařízení implementován v roce 2019, rozšířený. Jen mezi 18. a 21. srpnem letošního roku našli 203 případů napříč dvaceti dvěma různými zeměmi. Nejvíc výsledků se vrátilo ze Spojených států (103), následovalo Rusko (29) a Tchaj-wan (14). V zasažených zemích se ale objevuje i Polsko (3), Rakousko a Maďarsko (obě po jednom). 

Firmware nalezli výzkumníci na šestnácti různých modelech routerů staršího data výroby. „DARKLANTERN odhalujeme v době, kdy se už tolik nepoužívá. Proto byla oblast, do které zasahoval, téměř jistě větší,“ domnívají se výzkumníci. 

DARKLANTERN je však na rozdíl od předchozí zranitelnosti bezcenný, pokud uživatel používá firewall. Tento ani jiný bezpečnostní prvek však nezaručí bezpečnost u třetích odhalených zadních vrátek, kterým dal VulnCheck název SPEAKINGSTONE. Tento firmware dokáže na vzdálený server umístěný v Číně poslat úplný otisk zařízení, popisuje technologický server Tom’s Hardware. 

Firmware komunikoval také se záložním serverem, který si nikdo nezaregistroval, a tak si ho registrovali výzkumníci ve VulnCheck. Díky tomu mohli spočítat, kolik routerů se pokoušelo se serverem spojit. Za jediný den, 21. srpna 2026, s ním přes tento firmware navázalo spojení 392 zařízení a téměř všechny, 390 z nich, se nacházely v Číně. Až 83 % routerů bylo připojeno k síti od China Mobile, což je státem vlastněná telekomunikační firma. Většina z odhalených spojení běžela na stejném modelu routeru, což podle VulnCheck značí, že firmware může být široce používán. 

„Jde o domácí čínskou sledovací technologii. Byla uvedena v Číně, na čínských sítích a ve velkém rozsahu,“ hodnotí VulnCheck. 

Přečtěte si

Surveillance Secrets: Tajný archiv celosvětového sledování skrze telefonní sítě

Jak se chránit?

Ne každý router od ZBT však tato zadní vrátka obsahuje. Například kanadská společnost MOFI Network, která routery od ZBT také distribuuje pod jiným názvem, do nich instaluje vlastní firmware. 

VulnCheck přesto uživatelům doporučuje zkontrolovat, kdo jejich router skutečně vyrobil, nebezpečný skript potom deaktivovat nebo zařízení úplně vyměnit. Seznam dotčených modelů zveřejnil VulnCheck na svých stránkách. 

Šuman zároveň u routerů obecně doporučuje instalovat pouze ověřené aktualizace firmwaru pro daný model zařízení, zakázat veškeré služby, které router nabízí, ale uživatel je reálně nevyužívá, nebo nastavit administraci routeru, aby byla dostupná jen z místní sítě. 

„Při podezření, že router mohli napadnout útočníci, je vhodné zařízení odpojit, obnovit do továrního nastavení a znovu nahrát důvěryhodný firmware. Poté je nutné změnit i hesla, která jím mohla procházet,“ doporučuje Šuman. Pokud není aktualizace firmwaru dostupná, kloní se k výměně routeru za podporované zařízení od renomovaného výrobce. „Úspora peněz v případě levnějšího modelu se v okamžiku útoku na naše hesla a přihlašovací údaje rozhodně nevyplatí,“ doplňuje.

The post Routery z Číny obsahují firmware na sledování uživatelů. Prodávají je zahraniční firmy po celém světě appeared first on investigace.cz.

Čínská lidová banka v Evropě investuje skrze neprůhlednou síť firem sahající do Lucemburska. Peníze z čínských devizových rezerv tak státu nenápadně zajistily podíly v evropské infrastruktuře, veřejných službách nebo nemovistostech. 

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP identifikovalo desítky společností registrovaných v Lucembursku, které jsou spojeny s úřadem SAFE, spravovaným Čínskou lidovou bankou. Skrze neprůhlednou síť fiktivních společností na Britských Panenských ostrovech a lucemburských holdingových společností si úřad spravující čínské devizové rezervy nenápadně zajistil podíly v klíčových evropských institucích. 

Úřad Státní správa deviz (State Administration of Foreign Exchange, odtud anglická zkratka SAFE), který podléhá čínské centrální bance, vlasní značný podíl třeba v plynárenské společnosti ve Španělsku, jeho vliv ale dosahuje až na policejní velitelství v Belgii.

Podle odborníků zabývajících se čínskými zahraničními investicemi a obchodem je SAFE známý tím, že své investice a rozhodovací procesy udržuje v tajnosti. 

„SAFE v poslední době vynakládá značné úsilí na to, aby zamaskoval objem svých investic, takže je zřejmé, že se chce vyhýbat pozornosti,“ uvedl pro OCCRP Brad Setser, výzkumný pracovník Rady pro mezinárodní vztahy (Council of Foreign Relations) specializující se na Čínu a bývalý zástupce náměstka ministra financí USA.

Zemní plyn, ale i budovy Evropské komise

V Polsku SAFE nepřímo kontroluje devět tamních společností, které jsou uvedeny jako vlastníci u desítek pozemků po celém Polsku. Nachází se na nich devět logistických center využívaných společnostmi jako Amazon nebo DPD. 

Čínský úřad SAFE získal asi třetinový podíl ve španělské společnosti, která prostřednictvím jiné španělské firmy plně vlastní firmu Madrileña Red de Gas. Ta je významným distributorem zemního plynu, zásobuje statisíce domácností a podniků v celém madridském regionu.

SAFE také využívá struktury na Britských Panenských ostrovech a v Lucembursku, a to mimo jiné k držení části belgické firmy, která vlastní kancelářskou budovu, v níž sídlí instituce EU včetně Evropské komise. Podíly úřad drží i v belgické společnosti, která vlastní moderní kancelářskou budovu v centru Bruselu, kde sídlí belgická federální policie.

Největší vliv má SAFE ve Velké Británii. Nepřímo drží devětačtyřicetiprocentní podíl ve třech masivních větrných elektrárnách ve Walesu a na Skotské vysočině. Kromě toho portfolio úřadu ve Spojeném království zahrnuje nepřímé podíly v komerčních nemovitostech, třeba v nákupních centrech v Bristolu a Leicesteru, a v ubytovacích zařízeních několika britských univerzit. Kromě toho drží podíly i ve společnosti provozující přívoz mezi jedním z ostrovů na jihu Anglie a pevninou. 

Přečtěte si

Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní

Čínský vliv jako nutné zlo?

Na vliv čínských státních firem dlouhodobě upozorňují evropské bezpečnostní orgány, ale i část politického spektra. Obavy mají zejména z ekonomické závislosti, špionáže a sabotáže, které hrozí v souvislosti s čínskou ekonomickou přítomností v kritické infrastruktuře a strategických odvětvích po celé EU.

Obavy je ale podle profesora východoasijských studií na Autonomní univerzitě v Madridu, Maria Estebana, třeba zasadit do kontextu toho, že v některých případech evropská ekonomika čínské investice může potřebovat. 

„Mezi střežením se nadměrné závislosti a démonizováním nakonec všech investic pocházejících z Číny je tenká hranice,“ řekl Esteban reportérům OCCRP. „Myslím, že potřebujeme k problematice přistupovat o něco opatrněji, a zároveň pochopit to, že některé z těchto investic mohou naší zemi skutečně přinést přidanou hodnotu.“

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Redakce investigace.cz v minulosti popsala, že i přes varování českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost používají čínské technologie a výrobky nejen jednotlivé složky státní správy, armáda nebo policie – kamery čínského výrobce jsme odhalili i na budově samotného kyberúřadu. 

Výrobky čínských značek jsme našli na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Redakce navíc čínské kamery objevila i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě? appeared first on investigace.cz.

Osobní data uživatelů internetu jsou komoditou 21. století. Výzkumníci ze skupiny Q Continuum popsali, že 287 populárních rozšíření prohlížeče Chrome sbírá a prodává citlivé údaje. Investigace.cz zjistila, že i přes riziko zneužití evropské dozorové úřady toto porušování soukromí dosud neřešily.

Souboj mezi běžným smrtelníkem a marketingovými odděleními veškerých firem je nekonečný. Reklamě nelze uniknout na ulicích, v televizi, v rádiu, ale ani na internetu. Právě webové rozhraní je jedním z mála prostorů, kde lze proti reklamám alespoň částečně bojovat. I proto vzniká nespočet adblockerů neboli rozšíření pro webové prohlížeče, které mají reklamy blokovat. Většinou jsou i zdarma. 

Jenže základní poučka kyberbezpečnosti praví, že na internetu není zdarma nic, jen ne vždy víte, čím platíte. A jak ukazuje studie výzkumníků ze skupiny Q Continuum, adblocker může být větším problémem než samotná reklama. Netýká se to pouze blokátorů reklam – jde také například o AI asistenty nebo nástroje pro nahrávání obrazovky. Jakékoli rozšíření v prohlížeči totiž může získat přístup k hromadě citlivých osobních informací a bez vědomí uživatele je začít shromažďovat a později i prodávat dalším stranám.

Výzkumníci z Q Continuum, kteří si přáli zůstat v anonymitě, letos zveřejnili studii, v níž zkoumali 32 tisíc nejpopulárnějších rozšíření ve webovém obchodě prohlížeče Chrome od společnosti Google. A našli 287 takových, které označili za špionážní.

Ve své zprávě uvádějí, že tato rozšíření se často tváří jako neškodné doplňky, jako třeba právě blokátor reklamy nebo měnič tapety, ale na pozadí běží proces exfiltrace, tedy vytahování dat, které pak provozovatelé rozšíření prodávají dál. Podle výzkumu tyto doplňky v prohlížeči odesílaly provozovatelům historii prohlížení neboli weby, které uživatel navštívil. 

Přečtěte si

Špionážní systém Webloc sleduje 500 milionů lidí přes mobilní reklamy. Používá ho i Maďarsko

Data nad zlato

Osobní informace mají pro takzvané data brokery, tedy firmy, které se věnují získávání a prodávání dat uživatelů webu nebo aplikací, v současné době hodnotu snad i větší než zlato.

Ze získaných informací lze následně poskládat profil určité osoby zahrnující pohlaví, věk, místo pobytu, zaměstnání či podnikání, rodinný stav, zájmy a koníčky. „Takový profil, který lze z dat získat, pak může být využit k tomu, aby na uživatele mohly firmy zacílit svou reklamu,“ vysvětluje redakci investigace.cz Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné a vývojové pobočky společnosti Eset. 

Eset je slovenská kyberbezpečnostní firma, která se zaměřuje na ochranu počítačů před viry. Kromě toho se v rámci kyberbezpečnostní prevence věnuje i tématům ochrany soukromí a osobních údajů na internetu. 

Výčet informací, které lze o uživatelích internetu nashromáždit, ale nekončí jen těmi „banálními“ jako zájmy nebo koníčky. Není výjimkou, že se získávají informace i o zdravotním stavu, sexuální orientaci, genderové identitě nebo třeba náboženském vyznání. 

Ohroženo mohlo být 37 milionů lidí 

Chrome od společnosti Google je s obrovským náskokem nejpoužívanějším prohlížečem na světě, v dubnu 2026 mu připadal 68% podíl trhu. Druhé Safari mělo 17 % a třetí byl prohlížeč Edge od Microsoftu s pěti a půl procenty.

Podle propočtů skupiny Q Continuum tak mohl únik dat zasáhnout víc než 37 milionů uživatelů.

Redakce oslovila české zastoupení společnosti Google s dotazem, jak se s informacemi od výzkumníků vypořádalo. „Všechna rozšíření pro prohlížeč Chrome zmíněná ve zprávě jsme důkladně prověřili. U 124 z nich jsme již zasáhli – buď jsme je zcela odstranili, nebo jsme vývojáře upozornili na nutnost zjednat nápravu. U zbývajících 163 rozšíření kontrola ukázala, že žádná pravidla neporušují,“ sdělila redakci manažerka komunikace společnosti Google pro Česko Alžběta Houzarová. 

Špioni pro eBay

Výzkumníci z Q Continuum provedli analýzu toho, kolika uživatelům mohly osobní údaje uniknout a na jaké servery zmíněná rozšíření odesílala data. Jako hlavního aktéra, který těží z takto získaných dat, identifikovali firmu Similarweb. 

Ta se profiluje jako platforma pro analyzování webových stránek, zaměřené třeba na návštěvnost, ale i chování uživatelů. Před dvěma lety si otevřela svou tehdy třetí pobočku v Praze.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Společnost Similarweb podle výzkumníků postavila svůj obchodní model na sběru dat prostřednictvím nevinně působících rozšíření a následném prodeji těchto dat svým předplatitelům, mimo jiné velkým společnostem jako eBay, Amazon nebo Booking.com.

Jedná se nejen o mateřskou firmu, ale i v minulosti kritizovanou společnost Big Star Labs, která je podle Q Continuum „prodlouženou rukou“ firmy Similarweb. Již v roce 2018 jiní výzkumníci popsali stejný problém – rozšíření v prohlížeči využívala Big Star Labs jako otevřené dveře k osobním údajům uživatelů. Velký počet uživatelů zasáhly i úniky dat směrem k dalším platformám zaměřeným na jejich prodej, například Butterfly Effect, Curly Doggo nebo Offidocs.

Similarweb na sadu otázek, jak nakládají s daty získávanými z těchto rozšíření, do uzávěrky článku nereagoval.

Sledovali jste porno? Víme o tom

Řekněme, že si vyhledáte obsah pro dospělé. Pokud máte zapnuté některé z problematických rozšíření, to může o vašich preferencích nebo času, který na webech trávíte, na pozadí sbírat data (nutno dodat, že rozšíření mohou fungovat i v anonymním okně).

Právě takový způsob „špehování“ ze strany problematických rozšíření popsala investigaci.cz skupina Q Continuum.

Profitovat se z těchto dat dá dvojím způsobem. Marketingové firmy se naučily prodávat vysoce personalizovanou reklamu. Hledali jste na Googlu, kde je nejbližší Lidl? O několik minut později se na nesouvisejícím webu, třeba tam, kde čtete zprávy, zjeví aktuální leták obchodu. To je ten méně škodlivý způsob využití vašich dat.

Pak je tady ale šedá zóna, která se může přelít až do porušení zákona. Můžete se stát snazším cílem pro podvodníky nebo například terčem personalizovaného phishingového útoku. Data, která lze volně zakoupit na webu, ale používají i výrobci spywaru, ať už k vývoji těchto nástrojů, nebo přímo k identifikování uživatelů a infikování jejich zařízení.

„Pokud se data sbírají delší dobu a mají detailnější charakter, lze následně provést takzvanou Big Data analýzu, na základě které může zadavatel získat velmi osobní a důvěrné informace. Kromě marketingových účelů mohou být data následně zneužita i k vydírání, zvlášť u politicky a ekonomicky významných subjektů,“ sděluje redakci expert firmy Eset Robert Šuman.

Co s daty dělá Čína, nikdo neví

U některých rozšíření identifikovaných jako špionážní ovšem výzkumníci nedokázali určit, jakým způsobem byla sebraná data nakonec využita. To se týkalo hlavně rozšíření od čínských společností jako Alibaba (majitel Aliexpressu) nebo ByteDance (majitel TikToku). 

V případě Alibaby se jednalo například o vyhledávač podle obrázků, zatímco ByteDance provozoval třeba záznam obrazovky nebo AI asistenta. 

Více o tématu čínských firem si přečtete zde: 

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Skupina Q Continuum sice zjistila, že posbíraná data putují na servery v Číně, ale za oponu komunistického státu už nedohlédla. V odpovědi na dotazy redakce skupina naznačila, že čínské firmy mohou uživatele sledovat pro svou vlastní potřebu. 

Rozdíl mezi čínskými a „západními“ rozšířeními je i ve způsobu sběru a využití dat. Čínská špionážní rozšíření se podle výzkumníků zaměřují na jednotlivce, zatímco rozšíření související s analytickými společnostmi jako Similarweb shromažďují údaje o prohlížení ve velkém měřítku, aby data vyčistila a následně prodala komukoli, kdo si zakoupí předplatné.

Důvodem, proč se výzkumníci a autoři zprávy rozhodli zůstat v anonymitě, jsou právě čínští hráči. „V případě Similarwebu jsme zvažovali odhalení své identity, ale zapojení čínských aktérů naznačovalo možnou činnost sponzorovanou státem, což nás vedlo k větší opatrnosti,“ vysvětlila skupina redakci investigace.cz.

Více světla se pokusil do čínské problematiky vnést Robert Šuman z Esetu. „Problémem u aplikací se sídlem v Číně je skutečnost, že tyto společnosti pracují s daty uživatelů na základě tamní legislativy. I proto nevíme, jak s nimi tyto společnosti dále nakládají. Data uživatelů nemusejí být zpracovávána v souladu s evropskými principy a standardy zpracování dat,“ míní expert.

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Kdo to kontroluje? Nikdo

V rámci Evropské unie existuje hned několik orgánů, které by se měly věnovat ochraně osobních údajů uživatelů internetu, v realitě však tuto funkci z různých důvodů neplní. 

Českým regulatorním orgánem pro dodržování celoevropského nařízení GDPR (General Data Protection Regulation) je Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten ale nemá kompetence vyšetřovat případy, kdy se pochybení dopustily nadnárodní firmy, jako je třeba Google – protože má podobně jako další velké technologické firmy své evropské sídlo v Irsku. 

„ÚOOÚ neeviduje podnět ani stížnost související se sběrem a prodejem osobních údajů uživatelů prostřednictvím rozšíření webového prohlížeče Chrome. Zároveň však platí procedura one stop shop (jednoho správního místa), takže k řešení takové stížnosti (či podnětu) by byl příslušný irský dozorový úřad,“ odepsal investigaci.cz Roman Štípský, ředitel kanceláře předsedy ÚOOÚ. 

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Irský dozorový úřad neboli Data Protection Commission (DPC) se ale s podobným případem ještě nesetkal. V odpovědi investigaci.cz tvrdí, že jelikož na tento problém nedostali stížnost, nemají prostředky se mu věnovat.

„Touto otázkou jsme se dosud příliš podrobně nezabývali. Pokud jde o stanovení priorit v oblastech, kterým se v daném okamžiku věnujeme, vzhledem k tomu, že stejně jako u všech dozorových orgánů nejsou ani naše zdroje neomezené, se často řídíme podněty, které nám předkládají stěžovatelé. Naše týmy prohledaly celou naši databázi stížností a v této věci jsme od jednotlivců žádné stížnosti neobdrželi,“ odpovídá na otázku redakce zástupce komisaře DPC Graham Doyle. 

„Pokud se nakonec touto záležitostí budeme zabývat, samozřejmě se s vámi znovu spojíme.“

Dozorovým orgánem Evropské unie je Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board, EDPB). Pravomoc tohoto centrálního úřadu je však dost limitovaná. Z odpovědi sekretariátu úřadu investigaci.cz vyplývá, že mohou vydávat obecné pokyny, poskytovat poradenství Evropské komisi a přijímat rozhodnutí a stanoviska o „soudržnosti“, pokud se vede přeshraniční spor. 

„Upozorňujeme, že pravomoc vydávat obecné pokyny nelze chápat jako mechanismus, kterým by EDPB vykonával dohled nad tím, jak orgány pro ochranu údajů řeší jednotlivé případy,” píše úřad v odpovědi redakci.

Evropský úřad dodává, že pokud občan EU není s reakcí orgánu pro ochranu údajů spokojen, může zahájit i soudní řízení u Soudního dvora EU. 

„Mějte však na paměti, že orgány pro ochranu údajů denně přijímají velké množství žádostí, a proto nejsou vždy schopny na vaši žádost odpovědět v krátké době,“ uzavírá EDPB.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší appeared first on investigace.cz.

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Kamery čínských státních firem dohlíží na celé Česko. Najdeme je na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Investigace.cz kamery čínských značek Dahua nebo Hikvision našla i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách, kromě toho ale i na budově pražského sídla Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který sám před používáním těchto kamer varoval loni v srpnu.

Četné české instituce patřící do kritické infrastruktury podle zjištění investigace.cz však čínské kamery navzdory varování kyberúřadu nakoupily i v letošním roce. 

Čínská kamera snímá i ty, kteří před ní varují

Nevyhnete se jim už od prvního kontaktu s Českem. Kamera čínské značky Dahua je i v trolejbusu, který cestující vozí z letiště Václava Havla do Prahy. 

Stejný typ kamery redaktor našel na pobočce České pošty na pražském Žižkově, ve které rovněž sídlí pražská centrála Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. NÚKIB loni v srpnu právě před používáním čínských síťových kamer, a specificky značek Hikvision nebo Dahua, vydal varování.

„Jejich produkty jsou vysoce rizikové, zejména s ohledem na technickou, politickou, právní nebo etickou stránku,“ píše ve svém varování NÚKIB. Podle jejich analýzy měly výrobky čínských společností v letech 2016 až 2023 na českém státním trhu celkem třetinový podíl za víc než třináct miliard korun.

„Nasazení čínských síťových kamer představuje vysoké riziko, a to s ohledem na kombinaci jejich technických slabin s nestandardní čínskou legislativou, rolí Pekingu ve vlastnických strukturách společností, jejich spoluprací s bezpečnostními a stranickými složkami a dosavadními aktivitami Číny proti českým zájmům a jejich spojenců. Je pravděpodobné, že část kamer je čínskými orgány do jisté míry kompromitována,“ varuje kyberúřad.

Co tedy úřad říká na to, že na jejich vchody, auta nebo zaměstnance dohlíží kamery značky Dahua?

„NÚKIB si je plně vědom rizik spojených s technologiemi značky Dahua. Budova je nicméně majetkem České pošty. NÚKIB zde působí pouze jako nájemník bez jakéhokoli vlivu na výběr, instalaci či správu vnějšího kamerového systému. Bezpečnostní systémy vlastněné a provozované v prostorech využívaných NÚKIB neobsahují podobně rizikové prvky,“ sdělil na dotaz redakce mluvčí úřadu Jakub Neščivera.

Mluvčí rovněž dodal, že koupě vlastní budovy v Praze má NÚKIB dlouhodobě v plánu. „Působení bezpečnostní instituce v pronájmu přináší z povahy věci určitá omezení, která nejsou pro úřad našeho typu optimální. V současné době však Úřad nedisponuje jinou alternativou,“ říká Neščivera.

Česká pošta, která rovněž patří do kritické infrastruktury státu, se na dotazy redakce do uzávěrky článku nevyjádřila. 

Čínská technika ve skladu zbraní české armády

Čínské kamery značky Hikvision se nacházejí i na nejcitlivějších a nejchráněnějších místech českého státu. Redakce investigace.cz z veřejných zdrojů zjistila, že kamery značky Hikvision dohlíží na armádní sklady zbraní, automobily vojáků na základnách nebo rovnou na celé vojenské útvary.

Příkladem jsou vojenské útvary v Hradišti nebo v Olomouci. V březnu si armáda objednala opravu kamerového systému ve Vojenském újezdu v Hradišti. Ze zveřejněné smlouvy vyplývá, že kamery značky Hikvision (ve smlouvě je zveřejněn její typ DS 2CD7347G0-XS), které bylo potřeba opravit, jsou umístěné ve zbrojním skladu AČR a vojenské policie.

Podobný typ (Hikvision DS-2DF8A442IXG-AE) zase potřeboval opravu loni v červnu. Ve smlouvě je rovněž uvedena její lokalita: „Oprava kamery-detailní pohled do autoparku (stanice PHM).“ Objednatelem byl taktéž Vojenský újezd v Hradišti.

Loni v červnu zase ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na opravu kamer ve vojenském útvaru v Olomouci, kde sídlí 15. ženijní pluk. Cenová specifikace sice typ kamery neprozrazuje, ale v objednávce je i náhradní díl na „konzoli pro montáž SpeedDome kamer Hikvision na zeď“, což naznačuje, že na vojáky v Olomouci rovněž dohlíží kamera čínské státní firmy.

„Všechny kamery společnosti Hikvision, které jsou využívány ke střežení objektů a budov MO, byly pořízeny před doporučením NÚKIB. Obraz a záznam z těchto kamer je přenášen a využíván pouze na zabezpečené armádní sítí, která je oddělena od veřejné sítě internetu,“ odpověděla na dotazy redakce Zdeňka Sobarňa Košvancová z kanceláře náčelníka Generálního štábu.

„Ministerstvo obrany si plně uvědomuje možná bezpečnostní rizika této technologie a výše popsanými opatřeními eliminovalo jakékoli úniky dat z těchto kamerových systémů. Při obnovách nebo nových instalacích kamerových systémů se řídíme doporučením NÚKIB,“ dodává mluvčí.

Redakce se armády zeptala taky na Hikvision kamery, které našla na budově Generálního štábu. Podle mluvčí se jedná o zakázku z roku 2019, kdy vyhrála nabídka s nejnižší cenou. 

Zmíněné kamery jsou prý připojené jen do bezpečnostních technologií budovy, na internet přístup nemají. „Toto opatření eliminuje možnost úniku dat. V současné době je v procesu obměna technických prostředků fyzické bezpečnosti, kde se počítá s výměnou kamerového systému Hikvision,“ upřesnila mluvčí armády.

Kamera bez internetu není automaticky bezpečná

Podle etického hackera a odborníka na kybernetickou bezpečnost Martina Hallera nelze udělat jednoduchou rovnici mezi odpojením od internetu a bezpečností kamer. Podle něj je potřeba pravidelně ověřovat a vynucovat striktní opatření, tedy i odpojení od internetu.

Realita, se kterou se při řešení kybernetických incidentů setkává, podle něj totiž často neodpovídá původnímu zadání. „Systém může být na začátku nasazený správně, ale v průběhu let dochází ke změnám konfigurace, doplňování vzdálené správy, napojení na dohledové systémy, servisní přístupy nebo propojení s dalšími sítěmi. Výsledkem pak může být, že systém, který měl být izolovaný, ve skutečnosti izolovaný není,“ vysvětluje.

„Proto bych neřekl, že kamera bez přímého připojení k internetu automaticky nepředstavuje bezpečnostní riziko,“ dodává Haller. České státní instituce ale se ale právě tímto argumentem zaštiťují. 

Nákupy kamer i po varování

Používání čínských kamer na českých státních institucích není novinkou. Novináři z mnoha médií v minulosti opakovaně informovali o různých případech. V únoru redakce regionálního serveru Okraj zveřejnila zprávu, že letiště v Ostravě-Mošnově sledují čínské kamery značky Hikvision. V březnu loňského roku zase server Page not found vydal analýzu, kde všude čínské kamery lze najít.

Většina dosud zveřejněných případů se však týká období před varováním kyberúřadu. České státní instituce ale s nákupy nepřestaly ani po něm. Příkladem je třeba česká policie, která nakupuje kamery Hikvision či Dahua na krajská ředitelství i v současnosti.

Redakce kontaktovala některá krajská ředitelství, která si objednala čínské kamery v posledních měsících. Do uzávěrky článku odpověděli jenom z Olomouce.

„Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje používá uvedenou technologii mimo kritickou infrastrukturu, k tomu bez možnosti připojení do sítě internet, tedy únik citlivých dat v tomto případě nehrozí,“ odepsal redakci bez dalších detailů Libor Hejtman, mluvčí tamní policie.

Neméně závažným problémem může být i používání čínských kamer na objektech Správy železnic. Železniční síť totiž patří do kritické infrastruktury státu a vlaky využívá i armáda na přesun své techniky ať už napříč republikou, nebo i na dodávku zbraní do Ukrajiny.

Čínských kamer na budovách vlakových stanic je nespočet. Správa železnic navíc i v roce 2026 objednává od svých dodavatelů kamery Hikvision, které následně umísťuje na své budovy v blízkosti železniční tratě. Příkladem může být objednávka sedmi Hikvision kamer s osvětlením a stožárem na parkoviště v Pernerově ulici v Praze z letošního března.

Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová přitom říká, že se organizace řídí varováním kyberúřadu. „Kamerové systémy Správy železnic jsou rozdělené podle míry rizika, máme také nastavená jasná pravidla pro jejich používání. V objektech a lokalitách s nejvyššími bezpečnostními nároky potenciálně rizikové technologie nenasazujeme ani neprovozujeme a na řadě míst probíhá jejich výměna za bezpečnější řešení,“ popsala na dotaz redakce.

„Naším cílem je, aby železniční infrastruktura jako součást kritické infrastruktury České republiky zůstala bezpečná a dobře chráněná.“ 

Peking „vidí“ i na český Vrchní soud

Nové kamery od čínské firmy Hikvision si po varování NÚKIB pořídili i na generálním ředitelství hasičského sboru nebo na městské policii v Praze.

„Kamery jsou provozovány jako uzavřený systém v rámci zabezpečené sítě bez možnosti přístupu do internetu, čímž je zamezeno úniku dat. Na základě těchto skutečností je v rámci našeho provozu toto bezpečnostní riziko eliminováno,“ odepsala mluvčí pražské městské policie Jiřina Ernestová.

Podobná reakce zní i od hasičského sboru. „Při výběru kamer jsme posuzovali zejména poměr mezi pořizovací cenou, technickými parametry a praktickým využitím v podmínkách HZS. Nákup produktů značky Hikvision jsme mimo jiné přímo konzultovali s ministerstvem vnitra,“ říká redakci mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Kristýna Posekaná.

A dodává podobný argument, jaký použili i mluvčí ostatních institucí, totiž že kamery nejsou zapojené do žádné vnitřní sítě a jsou odpojené od internetu. „Nepředstavují tedy – z pohledu bezpečnosti přenosu obrazu – kybernetické riziko.“

Přečtěte si

Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat

Stejné kamery najdeme i na Vrchním soudu v Praze. Ten kamery nakoupil ještě v roce 2021. Mluvčí Eliška Duchková redakci sdělila, že postupovali podle tehdy dostupných informací a doporučení v souladu s předpisy o kyberbezpečnosti.

„Každé další doporučení je vždy bráno v úvahu v dalších plánech na obnovu IT techniky, ovšem rychlé nahrazení dosavadní techniky není možné s ohledem na omezený rozpočet. Jsme také v kontaktu s dodavatelskou firmou ohledně vhodných postupů při správě a obsluze systému,“ říká Duchková. Podle ní taky jde jen o „uzavřený monitorovací okruh“ a kamery nejsou připojené k internetu.

Ujgurská analytika, navádění raket na Ukrajinu

V kontextu spolupráce s těmito značkami je důležité zmínit i ne tak dávnou historii čínských značek. Kamery značky Hikvision nebo Dahua jsou stále používané k masivnímu sledování ujgurské menšiny v Číně.

Kromě jiného to zmiňuje i NÚKIB ve svém varování. „Výrobci kamer jako Hikvision, Dahua či Uniview nabízejí tzv. ujgurskou analytiku, v rámci které systémy umí rasově/etnicky odlišit Ujgury od dalších etnik,“ popisuje kyberúřad.

Z první ruky o tom podala svědectví i Rushan Abbas, předsedkyně mezinárodního spolku Kampaň pro Ujgury. V říjnu 2023 o tom mluvila na konferenci v českém Senátu. „V letošním roce společnost Hikvision vyhrála kontrakt ve výši šest milionů dolarů a výslovně se vyžaduje, aby jejich analytické softwary identifikovaly Ujgury. Takže vyvinuli software, jehož cílem je právě odhalit ty etnické skupiny, které mají být sledovány, a potlačovat disent,“ řekla Abbas.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Jiné bezpečnostní riziko se při čínských kamerách objevilo na Ukrajině. Podle zjištění investigativních novinářů z Rádia Svobodná Evropa nebo maďarského webu Átlátszó mohly čínské kamery sloužit Rusům ke špehování ukrajinských měst či přímo k navádění raket na ně.

Web Átlátszó v roce 2023 napsal, že Rusko tak mohlo činit prostřednictvím digitálních zadních vrátek v čínských sledovacích systémech. „Tyto metody mohly být použity k lokalizaci kyjevských systémů protivzdušné obrany Patriot během květnového bombardování města,“ píše web.

V lednu 2024 zase Rádio Svobodná Evropa udělalo experiment na kamerách Hikvision a Dahua, kdy prokázalo, že kamery automaticky spouštějí připojení k serverům, které si čínské státní firmy pronajímají v Evropě. To pak otevíralo podle expertů možnost ruského sledování ukrajinských měst.

Bezpečnost pro ně není prioritou

„Celkově z toho mám pocit, že kybernetická bezpečnost těchto zařízení není pro výrobce příliš důležitá,“ komentuje kybernetický expert Martin Haller. Podle něj existuje hned několik rizik, na které tyto incidenty poukázaly.

První je, že se objeví nějaká další podobná softwarová chyba, na kterou přišli třeba investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa. To však může být nejmenší problém. Haller upozorňuje na to, že starší modely nemusely dostat potřebné bezpečnostní záplaty a že tedy stále obsahují zmíněné problémy. „Nebo že se podobná funkcionalita může do zařízení naopak dostat později například prostřednictvím aktualizace,“ popisuje expert.

Podle něj ale důslednou a pravidelnou kontrolou těchto zařízení lze velkou část rizik pokrýt, třeba právě dodržováním zákazu přístupu k internetu, cloudu, vzdálené správy nebo do jiných částí infrastruktury.

Upozorňuje ale na to, že instituce musí zvážit, jestli je risk, se kterým pracují, i při všech opatřeních akceptovatelný. „U běžné firmy může být dobře navržená izolace přijatelným řešením. U armádního skladu, vojenské základny nebo objektu kritické infrastruktury těžko říct,“ dodává.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Mezinárodní sponzoři války

Firmy Hikvision a Dahua jsou navíc sankcionované a spolupráce s nimi je v mnoha západních zemích zakázaná.

Hikvision čelí sankcím v USA kvůli jejímu vlastnictví – ze sta procent ji ovládá čínský státní aparát. Dahua zase nemůže v USA podnikat kvůli zařazení na seznam čínských armádních firem. Obě firmy jsou navíc sankcionované i v Ukrajině, a to z důvodu napomáhání ruské válečné mašinerii. Od roku 2023 je tamní protikorupční úřad zařadil na seznam „mezinárodních sponzorů války“.

Podle amerického nezávislého bezpečnostního institutu IPVM nákup těchto značek státními složkami zakázala Litva nebo Velká Británie. Ostatní země zatím jen pracují s doporučeními. Příkladem je Dánsko, které na základě doporučení nepoužívat tyto kamery na veřejných prostranstvích a kolem kritických institucí začalo s postupným odstraňováním technologie z různých klíčových míst v zemi.

V Evropské unii zatím žádný takový zákaz neexistuje. Evropský parlament vydal v roce 2022 rezoluci odsuzující značky včetně Hikvision nebo Dahua za spoluzodpovědnost na genocidě Ujgurů v provincii Sin-ťiang.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní appeared first on investigace.cz.

Máme se bát čínských technologií? Odborníci varují, že mohou sloužit ke sběru strategických dat. V Kladně z toho obavy nemají. Pro městskou policii tam koupili čtyři drony čínské výroby. O tom, jak velké je to riziko, v Odposlechu debatují reportér investigace.cz Dávid Pásztor a Jan Cibulka, novinář Českého rozhlasu, který se věnuje kybernetické bezpečnosti. Natáčel s nimi Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Čínské drony nad Kladnem. Bezpečnější město nebo bezpečnostní riziko a zásah do soukromí? appeared first on investigace.cz.

Kladenská radnice se pustila do velkého projektu dronového centra. Investice za patnáct milionů korun, přestavba celého patra radnice na monitorovací centrum, nákup čtyř dronů pro městskou policii. Problémem je jejich značka: jsou od čínské firmy DJI. Před využíváním čínských technologií ve veřejné správě přitom dlouhodobě varují experti i český kybernetický úřad.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Nejnovější monitorovací technologie na sledování a analyzování záběrů z dronů na několika monitorech a nonstop dispečink se stálou službou. Tak má vypadat podkroví kladenské radnice neboli sídlo dronového centra místní městské policie.

Rada města se pro jeho vybudování rozhodla, aby posílila „inspekce infrastruktury a budov, doplňování fotodokumentace, monitoring rizikových míst, podporu městské policie, rychlé mapování nehod a krizových událostí, podporu při pátracích akcích“, jak se píše v zadávací dokumentaci zakázky.

Jak to zatím funguje ve skutečnosti? Drony městská policie využívá k pátrání po uprchlých koních nebo „monitoringu“ zahrádkářské kolonie, hřbitova nebo třeba schodiště v centru města. Díky přeletu dronem strážníci na začátku května odhalili stan postavený ve zmíněné zahrádkářské kolonii „a v něm dvě osoby“, jak se píše v článku Týdeníku Policie.

Cena zakázky – patnáct milionů korun s DPH, spolufinancovaných z evropských zdrojů.

Začerněná smlouva, jasné fotografie

Důležitou částí celého projektu jsou samotné drony. Ve smlouvě s dodavatelem byly všechny technické specifikace začerněné a veřejnost se tedy neměla šanci dozvědět, jaké drony město kupuje. Samotní strážníci ale své tajemství odhalili ještě dřív, než se na to mohl redaktor investigace.cz zeptat.

Ve výše zmíněném článku Týdeníku Policie lze najít fotografie od kladenských strážníků, na kterých jsou vidět drony čínské značky DJI. Na problém používání dronů DJI upozornil už loni v září Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB ve svém varování.

Redakce investigace.cz se proto města Kladna zeptala, jestli bezpečnostní rizika, před kterými NÚKIB v souvislosti s čínskými drony varoval, radnice při výběru technologie zvažovala.

„Bezpečnostní rizika zmiňovaná v dotazech řešíme systémově. Důraz neklademe pouze na koncový hardware, ale na celou komunikační architekturu 5G, která garantuje odolnost a soulad s legislativou i vnitřními předpisy,“ odepsal mluvčí města Kladna Vít Heral.

Podle něj je dronové centrum investicí do bezpečnosti a správy města. „Využívá nejmodernější technologie pro ochranu občanů při současném striktním dodržování bezpečnostních standardů. V současné době probíhá audit kybernetické bezpečnosti financovaný z Národního plánu obnovy,“ dodal mluvčí Kladna.

V kyberbezpečnostní komunitě ale nákup čínských technologií není považován za správný krok. „Nákup čínské technologie určitě není dobrý nápad, obzvláště u kritických nebo bezpečnostních služeb státu. Takže toto je určitě velmi zvláštní rozhodnutí,“ popisuje redakci kyberbezpečnostní expertka Princeps Institute Adéla Klečková.

Data v Číně = data u Komunistické strany

Klečková upozorňuje nejen na varování z kyberbezpečnostního úřadu, ale i na zprávu Bezpečnostní a informační služby. Ta ve svých výročních zprávách pravidelně označuje Čínu za jednu z kritických hrozeb a za nepřátelského aktéra, který podniká vlivové operace v rámci České republiky.

V dosud poslední výroční zprávě za rok 2024 BIS kromě jiného pojmenovala i riziko plynoucí ze spolupráce mezi čínskými technologickými firmami a čínskými státními orgány. „Podstatným prvkem jsou minimálně některé soukromé IT společnosti, které spolupracují právě se zpravodajskými službami, popřípadě s dalšími státními subjekty. (…) Hlavní síla celého čínského kybernetického ekosystému tkví v tom, že jeho jediným cílem je působit v zájmu čínské vlády, respektive Komunistické strany Číny,“ píše BIS.

„Nemyslím si, že je správné nakupovat technologie z Číny, obzvláště v případě, že máme celou řadu technologií ze států, které spadají do transatlantického paktu, a kde nebezpečí nehrozí,“ dodává expertka Klečková.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Nejvíc zranitelným prvkem infrastruktury jsou data, která čínský dron pořizuje a ukládá. Experti navíc dlouhodobě upozorňují, že při použití dronového rozhraní na dálkový přenos obrazu se data mohou posílat přímo na čínské servery. Právě to může hrozit i u dronů pořízených kladenskou městskou policií.

Kyberbezpečnostní úřad se tomuto systému doporučuje vyhýbat. „Využívání dronů a obdobných technologií ve veřejné správě musí být doprovázeno systematickým řízením kybernetických a informačních rizik. V praxi doporučujeme zejména (…) oddělení provozu dronových systémů od interních informačních systémů, důslednou kontrolu práce s obrazovými a lokalizačními daty, včetně jejich ukládání a přenosu (nebo) omezení nebo vypnutí cloudových služeb, pokud nejsou nezbytné pro provoz,“ napsal redakci mluvčí české kybernetické autority Jakub Neščivera.

Privátní infrastruktura

Investigace.cz u zaměstnanců kladenské radnice zjišťovala, jaká konkrétní opatření byla zavedena. Petr Jorg z odboru bezpečnostních rizik napsal, že pro ně je důležitá datová architektura kolem přístroje.

„Bezpečnostní a kybernetická rizika byla posuzována již při návrhu řešení. Město vychází z principu, že klíčová není samotná značka zařízení, ale způsob jeho provozu a datová architektura. Proto je systém postaven na privátní 5G infrastruktuře a lokálním zpracování dat, bez přímé vazby na cloudové služby výrobce,“ sdělil Jorg.

Obdobně se prý staví i k ochraně osobních údajů, respektive ke hrozbě úniku dat na čínské servery. „Z pohledu ochrany osobních údajů je provoz řešen v souladu s GDPR. Statutární město Kladno má plnou kontrolu nad veškerými datovými toky. Data nejsou přenášena mimo Evropský hospodářský prostor ani poskytovaná výrobcům zařízení. Tento postup je technicky i smluvně ošetřen.“ 

Právě na odpovědnost Kladna za výběr dodavatele a související rizika upozorňuje i Neščivera z NÚKIB. „Žádná předchozí komunikace s Kladnem ani MP Kladno v této věci neproběhla,“ dodal mluvčí.

Kyberzákon není funkční

Jak už investigace.cz upozornila i v předchozím článku o čínských technologiích, NÚKIB nemá možnost aktivně vstupovat do zakázek ani zakazovat pořízení vybraných značek.

Podle kybernetického zákona, který vstoupil v platnost loni, může kyberúřad zakázat nákup některých výrobků jenom „subjektům v režimu regulace“, tedy těm, které spadají pod kritickou infrastrukturu státu. „V ostatních případech může NÚKIB poskytovat nezávazná doporučení, strategické analýzy a metodická stanoviska, která mají pomoci institucím kvalifikovaně posoudit bezpečnostní rizika spojená s volbou konkrétní technologie,“ řekl k tomu Neščivera.

Jenomže na to si česká veřejná správa stěžuje. Některá doporučení jsou podle úřadů chaotická nebo nedostatečná. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ vzkázal kyberúřadu před časem mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.

Přečtěte si

I sluchátka můžou poslouchat. Technologie bluetooth vás může připravit o bezpečí i o miliony

Mluvčí kybernetické autority Neščivera dodává, že při nejasnostech se na ně úřady mohou obrátit „s žádostí o konzultaci nebo stanovisko. Tyto konzultace však nejsou povinné a záleží na jednotlivých institucích, zda je využijí.“ 

Vyřešit to měl zákon o kybernetické bezpečnosti, který původně počítal i se zavedením nových pravomocí pro kyberúřad. Nakonec však vláda Petra Fialy nedotáhla legislativní proces do konce.

„V průběhu legislativního procesu byla pravomoc NÚKIB vydat prováděcí vyhlášky, které měly vymezit strategicky významné služby a specifikovat části infrastruktury, na něž se má mechanismus vztahovat, přesunuta na vládu formou nařízení. Tato nařízení však nebyla bývalou vládou přijata, přestože samotný zákon již nabyl účinnosti 1. 11. 2025. V důsledku toho není mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců v současnosti plně funkční,“ řekla Lenka Soukupová z NÚKIBu.

Třetina produktů je made in China

Problémem je i samotné množství produktů s označením made in China, tedy výrobní dominance Číny obecně. Podle webu statista.com byla v roce 2023 Čína největším celosvětovým výrobcem, téměř 29 % výrobků světa pocházelo z Číny. Druhé v pořadí Spojené státy americké měly o víc než 10 % menší výrobu.

Na to upozorňuje i výzkumník z Katedry asijských studií Univerzity Palackého Richard Turcsányi. Podle něj drony DJI mohou nést riziko, jako i všechna ostatní elektronika z Číny. 

„Pokud existují vhodné alternativy, bylo by samozřejmě ideální je využít. Realita je však taková, že Čína je ve světě dominantní, co se týká výroby elektroniky, ale i mnoha komponentů, které do takových výrobků proudí,“ popisuje expert na Čínu.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat appeared first on investigace.cz.

Telefony Xiaomi, drony DJI, nebo auta BYD. To jsou možná nejznámější čínské značky v Česku. Tuzemské i zahraniční kyberbezpečnostní úřady upozorňují, že při jejich používání hrozí únik dat do rukou úřadů komunistické Číny. Redakce investigace.cz zjistila, že tyto výrobky najdeme i ve vlastnictví českých státních institucí, úřadů nebo soudů. Po upozornění redakce resort spravedlnosti zvažuje změnu instrukcí o zákazu některých technologických produktů.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Ještě začátkem letošního února mohli zaměstnanci severopolské vojenské základny v Gdyni pohodlně parkovat svá čínská elektroauta v prostorech areálu. To se však mělo brzy změnit. 

O dva týdny později tamní vláda zakázala pohyb čínských elektrických aut v blízkosti všech vojenských objektů. V polovině února se pak v médiích objevily zprávy, že tento zákaz byl koordinován v rámci Severoatlantické aliance. Co na to tedy jižní soused Polska – Česko?

„Analýza bezpečnostního prostředí, vyhodnocování rizik a následně i zavádění potřebných opatření probíhá v našem resortu průběžně,“ odepsal bez dalších detailů mluvčí ministerstva obrany Marek Vala na dotaz redakce investigace.cz.

Čínská špionáž

Čínské technologie, ať už jde o elektroauta, solární panely, mobily nebo třeba drony, vnímají české státní orgány jako rizikové. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před čínskými technologiemi v září loňského roku.

„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB.

Varování NÚKIB není závazné a platí pouze jako doporučení. Odborníci však upozorňují, že riziko úniku citlivých dat do Číny je velmi vysoké. „Hrozbou ze strany Číny je pro Česko také vysoké zastoupení čínských technologií ve strategické infrastruktuře. To s ohledem na čínské právní prostředí a bezpodmínečnou povinnost čínských společností spolupracovat s tamějším režimem zvyšuje hrozbu špionáže, sabotáže a technologické závislosti,“ píše NÚKIB v Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období 2026–2030, kterou loni schválila ještě vláda Petra Fialy.

Přečtěte si

Nová éra kyberzločinu: Hackeři s umělou inteligencí

I přesto se objevují případy, kdy české veřejné instituce čínské technologie používají. Začátkem března novináři ze Seznam Zpráv upozornili na případ, kdy kolem jaderné elektrárny v Dukovanech létal dron DJI, který prováděl průzkum okolí na zakázku českého státu.

Redakce investigace.cz zjistila, že podobných případů je mnohem více. Po zářijovém varování kyberúřadu čínské drony zakoupily také například města Chomutov a Holešov nebo Česká geologická služba. A českých veřejných institucí, které používají třeba mobily značky Xiaomi, je ještě víc.

Starostu Holešova rizika nezajímají

Důvodem, proč některá města a některé veřejné instituce přese všechna varování nadále nakupují čínské technologie, bývá cena nebo dostupnost.

„Při výběru zařízení jsme vycházeli především z technických parametrů, dostupnosti servisní podpory a poměru ceny a výkonu. Drony společnosti DJI patří dlouhodobě mezi technologicky nejpokročilejší a v dané kategorii navíc představují velmi dobrý poměr ceny a výkonu, což je při nakládání s veřejnými prostředky důležité,“ napsal redakci náměstek primátora Chomutova Martin Bocian.

Podle něj bude radnice dron používat hlavně k dokumentaci města a záznamu veřejných nebo kulturních událostí. Bocian říká, že na úřadě jsou si vědomi diskuse o rizicích čínských technologií, ale prý používání dronu předem diskutovali s odborníkem na kyberbezpečnost. 

„Pořizovaná data jsou ukládána lokálně na paměťovou kartu zařízení a následně zpracovávána interně. Dron není připojen k internetu, nevyužíváme cloudové služby výrobce ani jiné externí služby pro ukládání nebo sdílení dat. Zařízení zároveň není napojeno na interní informační systémy úřadu či kritické části infrastruktury,“ doplnil Bocian.

Investigace.cz oslovila s dotazy k nákupu dronů i město Holešov a Českou geologickou službu. Geologický úřad do uzávěrky článku neodpověděl. Starosta Holešova Milan Fritz zase redaktorovi do telefonu sdělil, že ho tato problematika nezajímá a nebude s k ní vyjadřovat.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Otočka po dotazech investigace.cz

Telefon značky Xiaomi loni koupil i Obvodní soud pro Prahu 9. „Předmětný telefon značky Xiaomi, na který jste upozornil ve svém dotazu, byl užíván pouze k běžné komunikaci. Nebyl nikdy napojen do žádných interních systémů ani skrze něj nebyly nikdy sdíleny žádné soukromé informace (ať už o zaměstnancích či správě soudu, či o účastnících řízení),“ uvedl na dotaz redakce mluvčí soudu Jan Šípal.

A dodal, že po dotazech redakce vedení soudu konzultovalo používání telefonu s bezpečnostní ředitelkou Městského soudu v Praze a s experty na kyberbezpečnost na ministerstvu spravedlnosti. „Bylo (nám) doporučeno, abychom se užívání veškerých produktů značky Xiaomi vyvarovali,“ doplnil.

„Dále vám sděluji, že díky vašim dotazům nyní ministerstvo spravedlnosti zvažuje vytvořit doporučující seznam nejčastějších produktů a výrobců z Číny, kterých by se mělo ministerstvo a potažmo i soudy a státní zastupitelství při nákupu vyvarovat,“ řekl Šípal.

Hrozba i bez připojení k internetu

Telefony Xiaomi v posledních měsících zakoupili i na Státní zemědělské a potravinové inspekci (SZPI) nebo na ředitelství Integrované dopravy Stredočeského kraje (IDSK). Mluvčí IDSK Filip Drápal uvedl, že nákup čínských telefonů byl jen „přechodným řešením pro pokrytí aktuální potřeby většího množství telefonů pro rychle narůstající skupinu terénních pracovníků, především revizorů“.

„Přes telefon se tito konkrétní pracovníci nemohou dostat ani do interní sítě IDSK. U terénních pracovníků může docházet, vzhledem k charakteru jejich práce, ke zvýšenému riziku zničení telefonů, není proto žádoucí pořizovat dražší přístroje,“ dodává Drápal.

Mluvčí navíc upozorňuje, že varování NÚKIB je pouze doporučením a že se podle něj řídili při vyloučení značek Huawei a ZTE ze zakázky. „V případě značky Xiaomi Redmi NÚKIB nevydal žádné konkrétní varování srovnatelné s varováním pro Huawei a ZTE. V blízké době IDSK vyhlásí novou veřejnou zakázku na rámcovou smlouvu na dodávku telefonů, ve které již čínské značky dle doporučení NÚKIB zcela vyloučí,“ doplnil Drápal

„Uvedené mobilní telefony neslouží k telefonování ani jiné komunikaci. Tyto telefony mají administračně nastaveno pouze focení, veškeré ostatní funkce včetně přístupu k internetu jsou blokované,“ vysvětlil nákup čínských telefonů mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Specialistka na kybernetickou bezpečnost v organizaci Cyber Valkyries Monika Kutějová ale říká, že hrozba úniku dat existuje i bez připojení k internetu. Argument úřadů proto nepovažuje za dostatečný.

„Když něco nepřipojím k internetu, nebo to, že jen fotím, ještě neznamená, že to není žádné bezpečnostní riziko. Když fotím město, tak fotím infrastrukturu, a to je zlatý grál – jaká je dopravní situace, kde je špička, kde jsou klíčové křižovatky a podobně. A to, že někdo říká, že zařízení není připojené k internetu, neznamená, že přes server data někam neodcházejí. Přenos nemusí probíhat jenom přes internet,“ vysvětluje Kutějová.

Stejně tak nevidí rozdíl ani mezi značkami Huawei a třeba Xiaomi. „Za mě je to prašť jako uhoď. Je to čínský dodavatel, který se řídí úplně stejnými zákony jako všechny další firmy a vládu prostě poslouchat musí. Rizika jsou velmi obdobná pro všechny čínské společnosti,“ dodává expertka.

Nejsme schopni se řídit NÚKIB

V odpovědích oslovených institucí se často zmiňuje právě problematika varování centrálního kyberúřadu. Kriticky směrem k NÚKIB se vyjádřil třeba i dříve zmíněný mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.

Upozorňuje, že instrukce vyhýbat se technologiím dostali jenom k umělé inteligenci DeepSeek a zařízením Huawei, čímž se podle něj soud řídí. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ říká Šípal.

NÚKIB slovy mluvčí Lenky Soukupové kritiku odmítá s tím, že jejich analýzy jsou maximum, co může úřad v tuto chvíli dělat. Podle ní za to částečně může i minulá vláda, která nedotáhla legislativní proces zákona o kyberbezpečnosti. Zákon je sice účinný od listopadu, vláda ale neschválila klíčový mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců.

Boj proti škodlivým technologiím podle ministerstva obrany komplikuje i legislativa. Mluvčí Vala upozornil, že například zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje vyloučit technologie na základě sídla výrobce. 

„V tomto směru by tak případné paušální vyloučení např. čínských technologií z veřejných zakázek bylo nejen v rozporu s platnými právními předpisy, ale rovněž by mohlo vést k rozporu se zásadami řádného hospodaření,“ upozorňuje mluvčí ministerstva obrany Marek Vala.

Přečtěte si

I sluchátka můžou poslouchat. Technologie bluetooth vás může připravit o bezpečí i o miliony

Napojení na čínskou komunistickou stranu

Rizikem je podle expertů i propojení čínských firem se státními orgány. Podle veřejně dostupných informací jsou lidé z vedení firem jako Xiaomi, automobilky BYD nebo třeba výrobce solárních panelů JA Solar členy nejen čínské komunistické strany, ale i orgánů státní moci, třeba parlamentu. V Číně také existuje hned několik zákonů, které firmám přikazují ukládat data v Číně a poskytovat je tamnímu ministerstvu národní bezpečnosti neboli zpravodajské službě.

Výzkumnice Kamila Hladíková z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci říká, že u čínských firem se nedá mluvit o nezávislosti, jelikož jsou pod kontrolou tamní komunistické strany. „Ve chvíli, kdy komunistická strana bude potřebovat nějaké informace, tak má mechanismy, jak toho dosáhnout. Firmy jsou součástí systému a jsou cíleně a strategicky vedené k tomu, aby pracovali pro něj,“ říká odbornice. 

Hladíková se domnívá, že v současnosti riziko zneužití informací čínským státem není vysoké, ale v budoucnu by se mohlo stát mnohem větším problémem. „Pokud by došlo k vyhrocení konfliktu nebo pokud se svět bude měnit, tak je dobré uvažovat o tom, na čem budeme závislí. Pokud nastane změna světového řádu, tak je dobré přemýšlet nad tím, jestli používáním čínských technologií nedáváme výhodu druhé straně konfliktu,“ dodává Hladíková.

Snižujeme závislost na Číně?

Na českém trhu jsou nejviditelnější čínské drony od společnosti DJI, telefony od Huawei, Xiaomi, ZTE nebo třeba Honor. Čínské značky ale dominují také například v oblasti solárních panelů. Jeden z největších českých dodavatelů solárních panelů Raylyst má v nabídce téměř výhradně čínské značky – JA Solar, Trinasolar, Huawei nebo BYD. A podobně jsou na tom i jiné firmy na českém trhu.

A pak jsou tu čínské automobily. Podle dat z Centrálního registru vozidel se loni v Česku zaregistrovalo téměř 7 500 vozů čínských značek. Magazín Autohled v únoru napsal, že to byl meziroční nárůst o 68 procent. Celkový podíl aut čínských značek na českém trhu je pak asi tříprocentní.

Statistiky o celkovém podílu čínských technologií na českém trhu k dispozici nejsou. A to ani pokud jde o veřejné instituce. „Statistiky tohoto typu nevedeme,“ upozorňuje mluvčí NÚKIB Lenka Soukupová. „V posledních letech nicméně pozorujeme u některých institucí snahu diverzifikovat technologie a snižovat závislost na dodavatelích z rizikového prostředí. Nejde však o plošný ani jednotně rychlý trend.“

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie appeared first on investigace.cz.

Přeshraniční represe – státy sledují, šikanují, nebo přímo fyzicky napadají a vraždí své občany žijící v jiných zemích. Děje se to i v Evropě. Děje se to i v Česku. Investigace.cz přináší rozhovor s Natem Schenkkanem, spoluautorem výzkumné zprávy o přeshraniční represi pro Evropský parlament.

„Přeshraniční represe je, zjednodušeně řečeno, situace, kdy státy překračují hranice, aby umlčely disidenty,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz Nate Schenkkan. „Mohou to být občané daného státu, ale je důležité si uvědomit, že někdy jimi nejsou, může se jednat o diasporu, lidi v exilu, další generaci, která už v zahraničí žije dlouhodobě,“ vypočítává.

V letech 2014–2024 došlo na území členských států EU ke 139 případům přeshraničních státních útoků. Čtyři případy se odehrály v Česku. Nejčastějším útočníkem bylo Rusko.

Ve zprávě rozlišujete různé formy represe, některé jsou zřejmé, například fyzické ublížení, výhružky vraždou, nebo dokonce vražda. Jaké jsou tedy další taktiky, které represivní síly používají?

Ano, existuje velmi široká škála strategií. Patří mezi ně vraždy nebo pokusy o vraždu, fyzické útoky nebo případy, kdy je někdo unesen státem původu, jak ty země obecně označujeme. Pak do taktik zahrnujeme různé formy manipulace a zneužívání migrační politiky. Některé státy mohou být v otázkách vydávání nebo vyhošťování osob benevolentnější, ačkoli jejich postupy mohou být v rozporu se zákonem.

A pak je tu celá řada taktik, které jsou sice velmi dobře známé, ale je velmi těžké je přesně zdokumentovat.

Jaké taktiky máte na mysli?

Jde například o digitální nadnárodní represi, což je rozsáhlá oblast, která zahrnuje spyware, zastrašování a vyhrožování online a také hacking nebo pomlouvačné a diskreditační kampaně. Důležitá je i kontrola mobility. Státy využívají kontrolu nad pasy nebo jinými doklady, které lidé potřebují, aby se mohli pohybovat přes hranice. Příkladem může být Bělorusko, které v posledních několika letech začalo hromadně odmítat obnovu pasů lidem, kteří jsou v zahraničí. Turecko se chovalo velmi podobně. Pak jsou tu finanční mezinárodní represe. A státy využívají i možnosti zařadit lidi na seznam extremistů nebo teroristů či je obvinit z praní špinavých peněz.

Takže vlastně vytvoří záminku, aby jim mohli zmrazit peníze. 

Ano. Říká se tomu debanking, lidé nemají přístup k bankovním účtům, aktivům, ničemu, nemohou převádět peníze, nemohou přijímat peníze. Je to stále častější jev a je to velký problém, například v Nikaragui nebo v Rusku. Lidé se to samozřejmě naučili obcházet, přes prostředníky, kryptoměny, hromadné převody peněz – vždycky to ale přináší ztráty a neefektivitu.

Přečtěte si

Desítky nelegálních směnáren posílají miliony z Česka do Ruska a zpátky. Klienty nacházejí v Telegramu

Když jste říkal, že státy například označí cíle represí za zločince, jakou roli v tom hraje zapsání na takzvaný Red Notice, tedy seznam hledaných osob Interpolu? 

Interpol je v podstatě informační centrum. A když vydá země oznámení, má být Interpolem zkontrolováno, aby bylo v souladu s ústavou Interpolu a splňovalo různé další standardy. Jenže jakmile je oznámení vydáno, informace je zanesena do databází všech členských zemí, které používají Interpol. A ty jsou pak kontrolovány různými institucemi, v závislosti na okolnostech a zemi. Nejčastější případ z praxe: řekněme, že překračujete hranici a pohraniční stráž se dívá do svého počítače, zatímco kontroluje váš pas. Část toho, na co se dívají, je pravděpodobně to, zda se v mezinárodních databázích objeví nějaké upozornění. Zneužívání Interpolu je tedy mechanismus, který využívá tento systém k politickému pronásledování lidí, což není legální a není to povoleno podle ústavy Interpolu. Nemělo by se to stávat, ale stává se to neustále. Nedávno vyšla velká investigativa o tom, jak tohoto systému zneužívá Turecko. Dalšími, kdo ho úspěšně zneužívá, jsou třeba Rusko nebo Tádžikistán.

Naše redakce dlouhodobě sleduje zneužívání různých druhů spywaru. Existuje nějaká souvislost mezi bohatstvím a úrovní technické vyspělosti státu a zneužíváním spywaru? 

To už myslím neplatí. Ale bývalo to tak. Počátky těchto technologií se datují řekněme patnáct let zpátky, došlo k několika generačním změnám. Zpočátku byly státy při budování těchto nástrojů do značné míry závislé na svých vlastních zdrojích, proto bylo opravdu jen velmi málo států, které měly špičkový spyware – například Čína, Spojené státy, Rusko, Izrael. Krátký seznam. Ale před nejméně deseti lety došlo k posunu, kdy se zejména s komercializací izraelské technologie stal spyware dostupnější, trh se otevřel a rozrostl. Nemyslím si, že v současné době jsou pořizovací náklady extrémně vysoké, takže korelaci s bohatstvím zemí úplně nevidím. Pokud vím, tak jej jako formu přeshraniční represe ve velkém naopak používají některé z nejchudších států.

Existuje nějaký rozdíl v tom, jak se represe odehrávají v evropských zemích a jak globálně? Například jestli v Evropě jde spíše o kybernetické hrozby?

V některých ohledech jsou vzorce všude podobné, protože nejvíce zaznamenaných incidentů, které jsme schopni zdokumentovat, se odehrává prostřednictvím zneužívání a manipulace migračního systému. Jde tedy o zadržování a nezákonné deportace. Co se týče únosů, většinou se dějí tam, kde existuje velká spolupráce mezi hostitelským státem a státem původu. Ale to není případ Evropy, kde tento druh spolupráce prakticky neexistuje.

Dalším typem represe jsou fyzické útoky a atentáty. Ze zprávy vyplývá, že představují 18 % ze všech případů. 

Domníváme se, že to souvisí s příležitostmi a způsoby, jakými státy mohou nebo nemohou provádět určité druhy operací. A to je může tlačit k tvrdším a násilnějším metodám. Možná by raději někoho unesly, ale únosy a nezákonné vydávání osob jsou ve skutečnosti velmi obtížné a obvykle vyžadují značnou spolupráci ze strany hostitelského státu.

Dalo by se tedy říci, že čím demokratičtější je hostitelská země, tím spíše se bude jednat buďto o akce v rámci zákona nebo na jeho hraně, nebo to bude úplně extrémní a půjde o vraždy?

Přesně tak. Státy jako Rusko a Írán ztratily hodně diplomatických kontaktů. V posledních několika letech byly z Evropy vyhoštěny stovky ruských diplomatů. Většina z nich nebyli diplomaté, jak všichni víme, proto byli vyhoštěni. Ale to pak přeshraniční akce činí mnohem těžšími, zkrátka nemají lidi v terénu, nemají dobré kontakty na správných místech. Írán čelí podobným problémům, samozřejmě stále má ambasády v různých částech Evropy, ale je pod velkým dohledem, protože se v minulosti zapojil do přeshraničních represí a násilí. To tedy tyto státy tlačí k jiným postupům, protože stále hledají způsoby, jak dosáhnout stejných cílů, ale nemají k dispozici stejné nástroje.

Když mluvíme o, řekněme, represivních státech, z vaší zprávy vyplývá, že nejvýrazněji se angažuje Rusko, což asi překvapivé není. Vysoko v počtu aktivit jsou i Čína, Írán, ale taky Turecko nebo Tádžikistán. 

Začnu ve zkratce Tureckem, jehož aktivity jsou poměrně dobře popisovány i v médiích. Obrat nastal v posledním desetiletí, zejména po pokusu o státní převrat v roce 2016. Turecká vláda tenkrát začala dělat čistky – doslova to tak nazývali – a to nejen v Turecku, ale po celém světě. Je to pokus o odstranění Gülenova hnutí z turecké společnosti a turecké politiky a vůbec všude. Unesli více než sto lidí z celého světa v desítkách zemí a v dalších se o to pokoušeli. V Evropě s menším úspěchem právě proto, že tu nemají dobré vazby a evropské úřady jsou vůči nim velmi podezřívavé.

Obzvlášť mě zaujalo, že tádžická vláda je velmi aktivní v Polsku. Proč?

Tádžikistán je také velmi důležitý a velmi zajímavý případ. V Tádžikistánu došlo k bodu zlomu nebo krizi v roce 2014, 2015, kdy vláda rozbila opozici a rozhodla, že opozice je teroristické hnutí a v zemi celou politickou stranu zakázala. Její vůdci byli vyhnáni nebo uvězněni, v rámci opozice vznikla řada odštěpených skupin, z nichž mnohé působí v zahraničí. Tádžikistán má obrovskou populaci emigrantů, protože země je velmi chudá a ekonomika je ve špatném stavu, takže exil a politika diaspory jsou pro zemi nesmírně důležité a vláda se velmi snaží je kontrolovat. Po zásahu v Tádžikistánu došlo k zásahu v Rusku, kde žije největší počet tádžických migrantů. Došlo k desítkám únosů a nezákonných vydání, stále více lidí tedy prchalo do Evropy. Mnozí z nich procházeli Běloruskem a překračovali pozemní hranici, a tak někteří z nich skončili v Pobaltí, ale většina v Polsku.

Tam byli zadrženi polskými úřady na základě informací od tádžické vlády. Polsko pak posílalo lidi zpátky, myslím, že se to stalo i v Rakousku, v Německu, zkrátka je tam docela dost spolupráce ze strany Evropanů a evropských úřadů. Zároveň se tyto případy moc neobjevují v tisku, nedostává se jim moc pozornosti. Samozřejmě nepomáhá to, že tito lidé například stáli za velkým teroristickým útokem v Moskvě, byli zapojeni do některých útoků v Turecku a do některých útoků souvisejících s ISIS. Proto je pro evropské země snazší souhlasit a říct: „Ano, jistě, pošleme je zpátky,“ i když to nedává smysl a existují velmi dobře zdokumentované případy, například tádžického opozičníka jménem Hizbullo Shovalizoda, který byl z Rakouska formálně vydán do Tádžikistánu, kde byl okamžitě uvězněn, a nejvyšší soud v Rakousku poté, co byl poslán pryč, uvedl, že to byla chyba, vydán být neměl a není v Tádžikistánu chráněn před mučením.

Ale nemělo by rozhodnutí soudu předcházet vyhoštění? 

Každá země má trochu jiné podmínky, ale ano, tohle byla jasná chyba. Není to neobvyklé, zejména v případech Tádžikistánu, kde je velmi těžké získat adekvátní právní zastoupení a evropské instituce jsou velmi skeptické.

Přečtěte si

Vydávání osob do zahraničí: Stíhaný by měl mít přístup ke spisu, říká advokát Krutina

Samozřejmě mě zajímají středoevropské případy – vybavujete si některé z nich?

Českých případů bylo v našich datech několik, ale nevybavuji si je. Počtem útoků je zajímavé Polsko. Mnoho z nich se týkalo zadržení a deportací, což hodně souvisí s velkými migračními toky přes Bělorusko, ať už Čečenců, Bělorusů, Tádžiků nebo Rusů. Navíc si myslím, že zejména za vlády PiS (momentálně opoziční strana Právo a Spravedlnost, pozn. red.), kdy se dal přístup k migraci shrnout jako „nejprve deportovat, pak se ptát“, to bylo velmi snadné, zejména pokud šlo o lidi muslimského původu.

Co se týče Slovenska, vybavuji si známý případ únosu vietnamského podnikatele, který byl vietnamskými tajnými službami z Německa odvezen na Slovensko a pak do Vietnamu. Prsty v tom měla slovenská vláda, kde byla v té době na návštěvě vietnamská vládní delegace.

Existují nějaké případy, kdy jsou ti, řekněme, špatní ve skutečnosti ti, které bychom normálně považovali za kladné hrdiny, spojence? Například britská nebo americká vláda?

Přísně vzato, podle toho, jak definujeme přeshraniční represe, tedy zaměřené na lidi s národní vazbou nebo občany těchto zemí, tak ne. To se teď moc nevidí. Neříkám, že k tomu velmi brzy nedojde.

Nicméně takový způsob chování není Američanům cizí – existuje mnoho překryvů s taktikami a technikami války proti terorismu (War on Terror, která začala po útoku 11. září 2001, pozn. red.). Na základě toho, jak si tenkrát počínaly Spojené státy, které se zapojily do kampaní únosů, vytvářely tajná vězení po celém světě a praktikovali mučení, se teď vlastně chovají – alespoň částečně – některé ze států, kde monitorujeme vůli k přeshraničním represím. Velmi často přebírají taktiky a napodobují je, v některých případech používají stejný jazyk, používají stejné obrazy, zobrazování lidí. Myslím, že skutečná paralela spočívá v tom, že tyto taktiky, zejména ze strany Spojených států a Izraele, pomohly vytvořit svět, kde je to přijatelné, pomohly pro tyto praktiky vytvořit jakousi logiku a model fungování.

Máte pro tohle přebírání modelu fungování nějaký příklad?

Mým oblíbeným příkladem je Turecko, nejen proto, že jsem ho hodně studoval, ale také proto, že je to tak zřejmé. Jak jsem říkal, Turecko začalo s únosy v letech 2016, 2017, a pokračovali v tom několik dalších let. Mají provládní noviny, které zahrnují i anglicky psanou verzi s názvem Daily Sabah. Daily Sabah přidalo na webovou stránku sekci s názvem „Válka proti teroru“, a když unesli někoho z Kyrgyzstánu, Gabonu nebo Jižního Súdánu, postavili tu osobu před tureckou vlajku, v poutech, celou pohmožděnou a zmučenou, a takto ji do oné sekce vyfotili.

A je tu ještě jedna věc, kterou bych k tomu chtěl říct, a sice že ve Spojených státech dochází k velkému nárůstu spolupráce. Velmi spolupracují se zeměmi, které se podílejí na přeshraničních represích v USA, což ještě  před rokem a půl nedělaly.

Vaše data pokrývají deset let, během té doby se stalo mnoho věcí. Lze pozorovat změny v počtech represí v souvislosti s tím, jak se mění politická situace v různých zemích?

Odpověď není jednoznačná, nemáme dostatek dat. Samozřejmě v některých případech je to zjevné, jak jsem již říkal, Turecko po roce 2016 nebo Rusko po roce 2022, kdy započalo invazi do Ukrajiny a následoval masivní odchod Rusů ze země.

Přečtěte si

Cesta bolesti a krve: svědectví z Běloruska

Možná také Bělorusko v letech 2020–2021, kdy došlo k obrovským protestům a brutálním represím?

Ano, přesně, takové obrovské změny, které mají za následek masivní emigraci, vidíme. Obecně je ale vzácné mít něco jako současné USA, kde můžete v reálném čase říct: „Víte, vláda se změnila a teď je úplně jiná politika,“ a to vůči íránským, ruským ale i čínským disidentům v zemi. To je něco, co se za poslední rok opravdu dramaticky změnilo, Spojené státy nyní rozhodně spolupracují alespoň s Ruskem a Íránem na vracení disidentů. To je něco, co Spojené státy dříve nedělaly. Ale je to spíše výjimečné, v hostitelských zemích, kde vidíme tento druh změny, je to spíše nenápadné a odehrává se to, řekl bych, většinou v delším časovém období.

Myslíte, že takových případů bude přibývat i v Evropě? S celkovým posunem k populismu, možná i pravicové politice.

Doufám, že ne. Doufám, že díky zájmu Evropského parlamentu a Evropské komise dojde ke společnému úsilí na úrovni evropských institucí i na úrovni některých členských států a EU bude tento problém brát opravdu vážně.

Je to realistická vize?

Ano. Myslím, že je. V některých členských státech se již řada věcí děje. V naší studii jsme se snažili navrhnout praktická řešení. A teď jde o to, udělat další krok. Je to jako když začnete pokládat jednu nohu před druhou, brzy se rozběhnete.

Takže pomalu, ale jistě? 

Doufejme, že ne příliš pomalu. Někdy to musí jít trochu rychleji.

Autorka rozhovoru: Zuzana Šotová

The post Perzekuce bez hranic: Jak autoritářské vlády pronásledují své disidenty na území jiných států appeared first on investigace.cz.

Světový internet zaplavily reklamy na nitazeny, nebezpečné syntetické opioidy. Reklamy se nevyhnuly ani českému internetu. Kromě velkých inzertních webů, jako je Hyperinzerce, je najdeme i na webu Čas na svatbu nebo Chov zvířat. Čeští celníci malé zásilky této drogy již v Česku zaznamenali. Jak zjistil tým investigativních novinářů z Bellingcatu, reklamy jsou často napojeny na čínské chemické firmy. 

„Ahoj, příteli. Naší výhodou je bezpečné a rychlé doručení, které zajišťuje, že vaše produkty dorazí včas a v perfektním stavu. Náš efektivní proces vyvažuje zabezpečení a rychlost a poskytuje vám pokaždé hladký a bezstarostný zážitek,“ hlásá jedna z reklam na zakázanou látku metonitazen v inzertní sekci českého webu Čas na svatbu. Na přiloženém obrázku je fotografie bílého až našedlého prášku a kontaktní údaje na telegramové a signalové účty.

Podobná reklama visí i na českém webovém tržišti primabazar.cz. Z fotografie se usmívá mladá žena s jablkem, za ní je nažloutlý prášek, nechybí QR kód a kontaktní údaje. V nabídce jsou nejen různé druhy nitazenů, ale i jiné substance, které jsou v Česku nelegální.

Redakce investigace.cz našla celkem osm českých webů s reklamami na nitazen a jiné návykové látky. Kromě výše zmíněných to byly také weby Hyperinzerce, Chov zvířat nebo Zbavsetoho. Redakce je kontaktovala s otázkami, ani jeden však neodpověděl.

Jak zjistili investigativní novináři z webu Bellingcat, podobné reklamy pronikly do všech koutů internetu po celém světě: od australského fóra o sportovním rybolovu přes konžská média až po singapurské stránky zaměřující se na nemovitosti. Objevují se na významných asijských tržištích zaměřených na mezinárodní trh, jako jsou TradeFord nebo TradeAsia. Inzeráty byly umístěny i na síti LinkedIn a na sociální síti X.

Silnější než fentanyl 

Vědci vyvinuli nitazen přibližně před šedesáti lety jako alternativu k morfinu, silnému opiátu proti bolesti. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od dalšího syntetického opioidu fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Nitazeny jsou desetkrát až čtyřicetkrát toxičtější než fentanyl, smrtelnou dávkou se pro člověka může stát už jeden miligram této látky. Kvůli tomuto riziku se nakonec upustilo od použití nitazenu pro tlumení bolesti.

O několik desítek let později se však tyto syntetické opioidy začaly objevovat na nelegálním trhu s drogami. V nelegální nabídce mají formu hnědého, bílého či žlutého prášku nebo pevných krystalických substancí, ale také tablet či tekutin. Výrobci drog je začali přimíchávat i do jiných návykových substancí. „Nitazeny bývají nabízeny také jako součást konvenčních nelegálních návykových látek, jako je heroin, kokain, MDMA, ketamin, syntetické kanabinoidy, ale i padělky léčiv, například oxycodon nebo hydromorfon,“ říká mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

Přestože nitazeny nejsou zdaleka tak rozšířené jako třeba fentanyl, způsobily již stovky úmrtí v Evropě a USA, o čemž informoval Úřad OSN pro drogy a kriminalitu.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Podle tiskové mluvčí Celní správy Martiny Kaňkové čeští celníci již zaznamenali malé jednotky gramových zásilek nitazenů. Národní protidrogová centrála ale významnější výskyt nitazenů na území ČR prozatím neuvádí. „Pohledem trestněprávních dat v České republice nitazeny jako součást nelegální drogové produkce zatím neregistrujeme. Nelze ale vyloučit doručení zásilek objednaných ve virtuálním prostředí konkrétními uživateli. Výskyt nitazenů není dosud patrný ani z bilance fatálních a nefatálních intoxikací v ČR,“ popisuje Lucie Šmoldasová. Prezence nitazenů se podle ní zvyšuje zejména v Belgii, Francii, Německu, Švédsku, Finsku, Lotyšsku a Velké Británii.

Nitazeny jsou nicméně natolik účinné, že je lze přepravovat v nepatrných množstvích, což policii a celníkům znesnadňuje jejich identifikaci. Podle údajů, které Bellingcatu poskytla Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA), v posledních pěti letech byly sice zadrženy stovky zásilek nitazenů, avšak celkové zabavené množství činí méně než 20 kilogramů.

Nárůst nabídky je spojen s dvěma hlavními geopolitickými důvody. V roce 2019 Čína zakázala výrobu všech variant fentanylu a omezila i jejich prodej a vývoz. Producenti tedy přešli na nitazen. Čína v roce 2024 rovněž zakázala devět druhů nitazenů, nicméně celosvětově bylo potvrzeno dvacet tři variant této drogy, přičemž v roce 2019 existovala pouze jedna varianta. Výrobci se zkrátka stále přizpůsobují. Vzestup nabídky nitazenů se pojí ještě s jednou událostí, jež ovlivnila nelegální trh s drogami. V roce 2022 Tálibán zakázal v Afghánistánu pěstování máku, což vedlo k masivnímu poklesu produkce opia. Afghánistán byl do té doby prakticky největším zdrojem heroinu dodávaného do Evropy. Podle odborníků vedou tyto faktory k možnosti rozšíření alternativních syntetických opioidů.

Několik gramů nitazenu, jež čeští celníci zabavili, pocházalo z Číny. „Za pravděpodobnou zemi, kde se nitazeny vyrábějí a odkud jsou distribuovány, je obecně považována Čína. Nabídka se pak velmi často uskutečňuje ve virtuálním prostředí nejčastěji z Číny, Hongkongu nebo Velké Británie. S čínskou chemickou produkcí byly v minulosti spojovány prekurzory téměř všech takzvaných nových psychoaktivních substancí,“ říká Lucie Šmoldasová.

Přečtěte si

Obchodníci s drogami platí Metě za reklamu na sociálních sítích

Kdo stojí za reklamou? 

Server Bellingcat společně s estonským webem Postimees odhalil více než tisíc internetových inzerátů prodávajících nejběžnější typy nitazenů po celém světě. Tým investigativních novinářů analyzoval webové stránky, účty na sociálních sítích a kontaktní údaje související s inzeráty.

Prodejci se samozřejmě snaží skrývat za neprůhledné obchodní struktury. Pravidelně mění adresy, používají více e-mailů a telefonních čísel, preferují kontakt se zájemci o zboží přes Telegram nebo Signal a vydávají se za velké čínské továrny. Někteří prodejci však otevřeně inzerují nitazeny na svých webových stránkách, kde zároveň nepokrytě přiznávají, že jejich užívání vedlo k úmrtí.

Čínská firma Jiangsu Bangdeya New Material Technology je Bellingcatem odhalený inzerent, který spustil výše popsanou obsáhlou kampaň na internetu. Na tuto firmu uvalilo v říjnu 2023 americké ministerstvo financí sankce a obvinilo ji z toho, že od dubna 2022 dodávala protonitazen a metonitazen na Floridu. Úřady uvedly, že zprostředkovatelská společnost, jež jménem firmy Jiangsu Bangdeya přijímala bankovní platby, byla napojena na dvaasedmdesátiletého Číňana Yip Chuen Fata, na něhož je v současné době vypsána odměna pět milionů dolarů (přes 120 milionů korun) za informace vedoucí k jeho zatčení nebo odsouzení. Tento muž údajně řídil také chemickou společnost Yuancheng Group, obviněnou z dodávání metamfetaminu, fentanylu a dalších syntetických drog do Ameriky.

Dalším subjektem spojeným s online inzeráty na nitazeny je společnost Hiersun Biotech Company Limited. Její e-mailová adresa je uvedena jako kontaktní mail na jiné webové stránce, která patří společnosti Yafeng Biological Technology, zaměřené na výrobu farmaceutických chemikálií. Vlastní ji čínské státní vězení spojované s porušování lidských práv.

Sedm dalších subjektů inzerujících nitazeny online se shoduje se společnostmi uvedenými v čínském obchodním rejstříku. Šest z nich bylo z rejstříku již oficiálně vymazáno, ale reklamy na nitazeny pod jejich jmény zůstávají aktivní, a to buď na jejich vlastních internetových stránkách, nebo na platformách třetích stran.

Sedmá společnost, Guangzhou Wanjiang Biotechnology Co., Ltd., je stále vedena v rejstříku jako aktivní a v současné době inzeruje nitazeny online. Firma garantuje bezpečné doručení až ke dveřím, a to i do Evropy, Velké Británie, USA nebo Austrálie. Chlubí se i diskrétním balením a zásilkami, které projdou celní kontrolou. Na internetových stránkách chemické společnosti jsou inzerovány metonitazen, etonitazen, isotonitazen a protonitazen, na jejím účtu na Telegramu jsou pravidelně zveřejňovány obrázky a videa různých léčiv, včetně nitazenů.

The post České weby inzerují nitazen, nebezpečnou drogu z Číny appeared first on investigace.cz.