Čínské sledování nekončí na hranicích Tibetu. Tibetská aktivistka a princezna Namgyal Dolkar Lhagyari popisuje, jak režim využívá moderní technologie k potlačování odporu, zastrašuje lidi v exilu a porušuje jejich lidská práva. Jak se žije pod neustálým dohledem? A proč se ani po desetiletích útlaku nevzdává snu o svobodném a demokratickém Tibetu?

Rozhovor vedla redaktorka Jana Václavíková, české znění Renata Klusáková.

Nové epizody Odposlechu vycházejí zdarma ve zkrácené verzi. Celé díly jsou dostupné pouze předplatitelům. Předplatit si je můžete přímo na Spotify nebo prostřednictvím Forendors.

S předplatným získáte také přístup k mimořádné investigativní sérii Čestný muž o kalábrijské mafii ’Ndrangheta, jejích kořenech v Itálii a působení v Česku a na Slovensku.

Děkujeme, že podporujete nezávislou investigativní žurnalistiku.

The post Podcast Odposlech: I naše samotná existence může být pro Čínu hrozbou, říká tibetská princezna o sledování a strachu appeared first on investigace.cz.

Tibeťané žijící pod čínskou okupací jsou pod dohledem tisíců kamer i nastrčených špehů. Čínská vláda ale sleduje a zastrašuje i Tibeťany v exilu. „Potýkáme se s tím dekády. Už jsme si to znormalizovali,“ líčí tibetská aktivistka a členka královské rodiny Namgjal Dolkar Lhagjari.

Od roku 2008, kdy v Tibetu proběhla série masových protestů proti čínské okupaci, která trvá už od padesátých let minulého století, se žádný větší protest v oblasti nekonal. Důvod vidí tibetská exilová vláda a aktivisté v masivním sledování, které čínská vláda na místní obyvatele nasadila. 

„Myslím, že postupem času se stále zřetelněji ukazuje, jak lze moderní technologie využívat k těm nejkrutějším činům,“ říká pro redakci investigace.cz tibetská princezna a aktivistka Namgjal Dolkar Lhagjari. 

Na dění v tibetských ulicích dohlíží tisíce kamer s technologií rozpoznávání obličejů, sledování podléhá také online komunikace a ke kontrole se využívá i umělá inteligence, uvádí nezisková iniciativa International Campaign for Tibet. Zároveň jsou Tibeťanům, včetně dětí ve školce, jak popsala nezisková organizace Human Rights Watch, odebírány vzorky DNA a existují obavy, že do všech struktur společnosti mohou být nasazeni čínští špehové. 

„Nevíme, kdo konkrétně na Tibeťany tak či onak dohlíží. Nevíme, kdo jsou informátoři a kdo špioni. To vše trvá už dlouhou dobu a vede to k tomu, že mezi Tibeťany neustále převládá strach. Lidé jsou nuceni být stále ostražití a dávat si pozor, aby nebyli vidět ani slyšet, aby na sebe neupozorňovali. Myslím, že právě to je na celé situaci tak děsivé,“ líčí tibetská aktivistka v rozhovoru, který naší redakci poskytla během své cesty do Prahy. 

Pod přísnou kontrolou je i pohyb obyvatelstva, což vede k tomu, že stále méně lidí odchází do exilu. Uprchlíci by museli uniknout několika hlídkám. Vyhráno ale nemají ani v případě, že překročí hranice do Nepálu. S tamní vládou má totiž Peking uzavřenou dohodu o vydávání osob, uprchlíci tak mohou být vydáni zpět do Tibetu. 

Všechna tato opatření jsou podle Namgjal Dolkar Lhagjari důvodem, proč masové protesty nahradily individuální projevy nespokojenosti, včetně sebeupálení. Od roku 2009 takto ukončilo svůj život 159 Tibeťanů, uvádí International Campaign for Tibet. 

„Všechny tyto události nám vlastně ukázaly, proč je pro tibetský lid prakticky nemožné uplatňovat svá základní práva na shromažďování a svobodu projevu. Důvodem je systematický a přísně kontrolovaný dohled, který v Tibetu probíhá. Potýkáme se s velmi rozsáhlou sítí dohledu a kontroly,“ líčí Namgjal Dolkar Lhagjari. 

Sledování v exilu

Čínský dohled nad Tibeťany se však neomezuje pouze na okupovanou oblast. Tibetská vláda v exilu sídlící v indickém městě Dharamsala se potýká s kyberútoky na své servery, s pokusy o krádež dat nebo se sabotážemi. „Čínská vláda do špionáže investuje ve velkém, jen za letošek mluvíme o miliardách. Peníze vynakládají na to, aby umlčeli kritiku,“ popisuje aktivistka. 

Špehování Tibeťanů za hranicemi není podle ní věnováno dost pozornosti – a to přesto, že podle odhadů až devadesát procent tibetských uprchlíků s rodinami v Tibetu zažilo nějakou formu útlaku, jak se píše ve studii neziskové lidskoprávní organizace Tibetan Centre for Human Rights and Democracy. 

„Se sledováním Tibeťanů v exilu se potýkáme už dekády. Je to něco, co přijímáme jako normální. Říkáme si: Jsme v exilu, náš národ je okupován, vyjadřujeme se proti Číně, takže nás sledují. Takhle to vnímáme a úplně přehlížíme fakt, že to ohrožuje naše vlastní lidská práva. Nemyslíme na to,“ uvádí. 

Coby aktivistka usilující o nezávislost Tibetu, která pracovala s politickými vězni, takovou zkušenost sama má. „Moje vlastní zkušenost tibetské aktivistky je taková, že mi celkem často přijde na mobil nebo do e-mailu výhrůžka, kterou jen smeteme ze stolu s tím, že jde o tibetskou zkušenost. Neuvědomujeme si, že se jedná o přeshraniční represe, které jsou mířeny na nás jako na občany nebo obyvatele jiných zemí, a proto se tím nezabýváme,“ upozorňuje. 

Přeshraniční represe ze strany Číny se týkají i dalších etnických či duchovních skupin. Jde hlavně o pět hrozeb pro vládu komunistické strany, které strana sama označuje za „pět jedů“. Kromě Tibeťanů takto označuje i Ujgury, Hongkonžany, Tchajwance a příslušníky duchovního hnutí Falun Gong.

Přečtěte si

Perzekuce bez hranic: Jak autoritářské vlády pronásledují své disidenty na území jiných států

„Tibeťané kvůli tomu nejsou schopni vyjádřit své naděje nebo se účastnit protestů, dostávají totiž výhrůžky, včetně přímých hrozeb z různých stran, protože mají rodinné vazby v Tibetu. Tohle všechno je naše exilová zkušenost, která ohrožuje politická práva Tibeťanů a dalších aktivistů po celém světě,“ popisuje aktivistka, co její lidé zažívají. 

I proto má její rodina obavy pokaždé, když cestuje do zahraničí. O zkušenostech Tibeťanů mluvila například i na půdě OSN. Několikrát byla také fyzicky sledována, stalo se jí to v Evropě i ve Spojených státech. Jak ale dodává, pokud chce ve své práci pokračovat, nezbývá jí než se s možností sledování smířit. 

„Snažíme se na hrozby neustále upozorňovat země, do nichž přijíždíme, ale upřímně řečeno nikdy nevíme, co by se mohlo stát – především kdy je Čína schopna překročit hranice, aby ublížila lidem, kterých se bojí. Cestovat ale nepřestaneme,“ říká odhodlaně. 

Královská rodina bez paláce

Zodpovědnost za lepší život Tibeťanů cítila Namgjal Dolkar Lhagjari už jako malá. Letos čtyřicetiletá Tibeťanka se totiž narodila otci Namgjalu Gjamcchovi Lhagjarimu, který do čínské okupace Tibetu v roce 1959 jako potomek tibetských králů sám nesl titul krále.

„Měl vlastní království, vlastní poddané a velmi blízký vztah k dalajlamovi,“ popisuje jeho dcera. Jak ale dodává, moc spojenou s touto funkcí nikdy neměl: „V tomhle smyslu bych za krále označila spíš 14. dalajlamu.“ 

Dalajlama byl v té době hlavní politickou silou Tibetu, po útěku do indického exilu v roce 1959 ale postupně vybudoval na sobě nezávislou politickou moc složenou z kabinetu, parlamentu a několika ministerstev. V jejím čele stál do roku 2011, kdy ho nahradil premiér. Od té doby zastává dalajlama jen roli duchovního vůdce Tibetu. 

Přečtěte si

Podcast Odposlech: I když pozornost světa opadne, naše práce bude pokračovat. S nepálským investigativním novinářem o následcích ničivé povodně

Přesto princeznin otec Namgjal Gjamccho Lhagjari představoval pro čínskou okupační vládu ohrožení. Například proto, že podporoval tibetské národní povstání proti okupaci, které si vyžádalo desítky tisíc obětí na tibetské straně. „Kromě jeho zapojení do tibetského povstání měli i další důvody,“ říká Namgjal Dolkar Lhagjari s tím, že otec podporoval také guerillové jednotky Čhuži gangdug, které proti čínské Lidové osvobozenecké armádě bojovaly. 

Tibetský aristokrat tak strávil dvacet a půl roku ve vězení. Následně odešel do Indie, kde na žádost dalajlamy už zůstal. Zde se oženil a rok po jeho smrti v roce 2004 dalajlama jako jeho následovníka korunoval tehdy ještě nezletilého bratra tibetské princezny Namgjala Wangčhuga Lhagjariho.

I proto je Namgjal Dolkar Lhagjari aktivistkou. Ve své vizi pro budoucnost Tibetu se ale s exilovou vládou rozchází – zatímco ta prosazuje politiku střední cesty, kdy se míru dosáhne komunikací, spoluprací a společnou existencí Tibeťanů a Číňanů, tibetská princezna prosazuje plnou nezávislost Tibetu. „Jsem si naprosto jistá, že pokud budeme vést s Čínou jakýkoli dialog, demokracie se tibetskému lidu nedostane. Komunikaci s nimi odmítám,“ říká. 

„Tibet byl v uplynulých staletích velmi silným národem. A jsou to ti samí lidé se stejnými geny. Mají stejné nadšení, stejnou odvahu. Máme za sebou těžké období, prohráli jsme velkou bitvu. Ale jako národ čelíme válkám každý den a víme, že můžeme být znovu svobodní. Můžeme být znovu nezávislí a můžeme se dočkat demokratického Tibetu, což si moji předkové v minulosti nedokázali ani představit. Já bych to ráda viděla,“ prohlašuje Tibeťanka. 

Autorka textu: Jana Václavíková

The post Špehování a zastrašování. Pod dohledem Číny jsou i Tibeťané v exilu, říká tibetská princezna appeared first on investigace.cz.

Na konferenci v Praze se potkali politici, kritici Západu i čínská akademička s vazbami na české univerzity. Kdo je Hu Liyan, jaké má kontakty a proč vzbuzuje pozornost analytiků? S redaktorkou Janou Václavíkovou rozebíráme nejasnosti kolem konference, čínskou strategii soft power a možná rizika pro českou akademickou sféru. Moderuje Petr Gojda.

The post Podcast Odposlech: Hu Liyan, Miloš Zeman a čínský vliv. Co se skrývá za pražskou konferencí? appeared first on investigace.cz.

V září proběhla v pražském Hotelu Duo konference, kde vystoupil například blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina Fjodor Lukjanov. Na události promluvila také čínská akademička a odbornice na Česko Hu Liyan. Ta má vazby na čínské instituce spojené se státní bezpečností.

Akce kontroverzního Spolku Svatopluk v hotelu na pražském Střížkově se podle fotografií zúčastnily desítky posluchačů, na které čekaly čtyři panely s mluvčími z celého světa. Ti se vyjadřovali ke spolupráci střední Evropy, zemí v organizaci BRICS a globálního jihu. Jak již dříve upozornily Seznam Zprávy, mezi účastníky byl například Fjodor Lukjanov, který je kvůli svému napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina na sankčním seznamu Evropské unie a nesmí do ní vstoupit. Promluvil proto jen online.

Akce organizované Spolkem Svatopluk se zúčastnil také místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl nebo bývalý prezident Miloš Zeman. Jeho příspěvek se týkal sbližování s Čínou.

Asijská velmoc byla na konferenci na Střížkově také zastoupena, a to akademičkou Hu Liyan (v českém přepisu Chu Li-jen), specialistkou na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu. I její účast na konferenci však budí otázky. Hu, která strávila několik let v Česku, je členkou čínského think-tanku, před kterým varovala FBI, má vedoucí pozici v organizaci, která spolupracuje s čínskou vládou, a zároveň je dobře napojena na české akademické kruhy.

„Myslím, že tam je moc varovných signálů, aby to všechno byla nějaká náhoda,“ hodnotí pro redakci investigace.cz sinoložka a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.

Přečtěte si

Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní

Co Hu Liyan na konferenci říkala?

Hu na konferenci mluvila přibližně deset minut a dostala otázku na to, jak Česko vnímají čínská média. Moderátor Michal Semín ji vyzval také k tomu, aby Česku „nastavila zrcadlo“.

„Zkušenost nás naučila, že studujeme Evropskou unii nebo střední a východní Evropu nejen na vysoké úrovni. Také musíme znát lokální vlády, místní spolky a názory komunit. A na to se zaměřují naše média,“ uvedla, jakým tématům se věnují čínská média.

Akademička se vyjádřila také ke spolupráci Česka a Číny, která se měla rozvíjet hlavně za vlády prezidenta Miloše Zemana a měla do Česka přinést miliardy. Sliby však zůstaly nenaplněny. „Co se stalo s naší spoluprací? Dovolte mi být upřímná. Mohlo za to očekávání obou stran,“ pronesla. Česko se podle ní domnívalo, že uvidí rychlý příchod investic, zatímco Peking očekával, že „blízké ekonomické vztahy rychle vygenerují politickou důvěru“.

Vyjádřila se také k postavení tuzemska v Evropě. „Myslíme si, že střední a východní Evropa může být samostatný zahraniční hráč. Pokud si region bude přát rozvinout silné postavení, jeho země budou muset přesněji definovat, co chtějí pokrýt a co chtějí od spolupráce s Čínou a širšího světa,“ uvedla s tím, že vzájemná spolupráce je nyní „racionálnější než dřív“.

Kdo je Hu Liyan?

Od roku 2019 je letos 45letá akademička odbornou výzkumnou pracovnicí se zaměřením na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu v předním čínském think-tanku Shanghai Academy of Social Sciences (Šanghajská akademie sociálních věd, SASS). Ve stejné instituci působí také ve vedení centra pro výzkum V4. V roce 2023 jí vyšla monografie o České republice a o jejím vztahu k iniciativě Pás a stezka, což je projekt na propojení Číny a světa. Záštitu nad ním drží čínský prezident Si Ťin-pching.

O think-tank SASS se před pár lety zajímala i americká FBI při případu špionáže, které se ve prospěch Číny dopouštěl bývalý americký agent CIA. Člověk, který ho na práci najal, se představil jako pracovník tohoto think-tanku, uvádí britská stanice BBC. V trestním oznámení z roku 2017 cituje americký obvodní soud report výzkumné organizace Center of Naval Analysis z roku 2007, která popisuje SASS jako jeden ze dvou největších a nejproslulejších think-tanků v Šanghaji. „Všechny think-tanky na úrovni provincií a obcí jsou spojeny s vládou provincie nebo obce, které slouží. Vláda je jejich hlavní klient,“ stojí v trestním oznámení. Američan nakonec dostal 20letý trest za mřížemi.

Soud doplnil také hodnocení od FBI. „Čínští politici využívají publikace SASS. FBI již přinejmenším od roku 2014 uvádí, že Šanghajský úřad státní bezpečnosti (SSSB), který je součástí Ministerstva státní bezpečnosti, má úzké vztahy se SASS a využívá zaměstnance SASS jako informátory a hodnotitele. FBI dále vyhodnotila, že zpravodajští důstojníci SSSB rovněž využívali svou příslušnost k SASS jako krycí identitu,“ píše oznámení.

„Tito lidé mají za úkol zjišťovat, posuzovat, vyhledávat a shromažďovat zdroje či aktivy, které mají přístup k utajovaným, veřejně dostupným, důvěrným nebo citlivým informacím, a dále s nimi nakládat. Informace pak vláda Čínské lidové republiky může použít k ekonomickému, politickému nebo vojenskému rozhodování nebo k získání výhody,“ píše se dále v textu.

Přečtěte si

Routery z Číny obsahují firmware na sledování uživatelů. Prodávají je zahraniční firmy po celém světě

Působení Hu v Česku

Hu získala specializaci na Česko a na region díky svému studiu na Univerzitě Karlově. Na zdejší Fakultě sociálních věd absolvovala v roce 2006 magisterské studium, na které v roce 2014 navázala úspěšným ukončením doktorského studia.

Kontroverzní a národovecký Spolek Svatopluk založil politolog Petr Drulák, publicista Michal Semín a ekonomka Ilona Švihlíková, které s členy spolku podle jejich webových stránek „spojuje obava, že se naše země ocitla na scestí“. Na svět se dívají „očima kontroverzní pravice“ a hlásí se k „tradiční levici“. Spolek vyzývá ke změně režimu, je kritický k Evropské unii a mezi jeho členy jsou lidé, kteří kritizují české členství v EU a NATO nebo dříve zpochybnili odpovědnost Ruska za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích, upozornily Seznam Zprávy.

Hu byla také stážistkou na Ústavu mezinárodních vztahů (IIR) v Praze, kde podle výročních zpráv působila nepřetržitě od srpna 2008 až do února 2011. V té době ústav vedl politolog Petr Drulák, který je zároveň jedním ze spoluzakladatelů Spolku Svatopluk, pořadatele zářijové konference.

Redakce s dotazy oslovila také Hu. Ta však ani po urgování na otázky o své přítomnosti na konferenci nereagovala.

Škola marxismu-leninismu

Ve vzdělání Hu pokračovala v Číně, postgraduální studium absolvovala na Fakultě marxismu-leninismu na šanghajské Tongji University. Tuto vysokou školu spolu s třiceti sedmi dalšími čínskými vysokými školami a společnostmi zařadilo v roce 2019 americké ministerstvo obchodu na seznam neověřených subjektů, do nichž je zakázáno vyvážet produkty a služby, které by mohly být využity v armádě. Dokument ministerstva, ze kterého cituje agentura Reuters, zároveň nabádá, aby se k těmto institucím přistupovalo s obezřetností.

Univerzita minimálně od roku 2022 po uchazečích o studium požaduje „dobrou ideologickou a politickou kvalitu a morální integritu“, jak stojí ve výzvě k přihláškám na postgraduální program Marxistické teorie. Výslovně ale nepožaduje členství v komunistické straně. Hu studovala na škole před zveřejněním této výzvy a zároveň se redakci ani v dalších zdrojích nepodařilo dohledat, zda je sama členkou komunistické strany.

Přesto požadavek na „ideologickou a politickou kvalitu“ znamená, že člověk musí souznít s politickou linií strany. Tedy například musí souhlasit s tím, že vedoucí pozici má Komunistické strany Číny, nebo s tím, jak vypadá čínské teritorium a co má být jeho součástí, líčí sinoložka Fantová. Zákony navíc mohou ovlivňovat i studium společenských věd, protože samy interpretují dějiny Číny. „To jde proti svobodě bádání,“ dodává.

U uchazečů o studium se může posuzovat také působení v určitých skupinách. Hu je podle čínských médií zástupkyní generálního tajemníka v Shanghai Wenzhou Youth Federation (Šanghajské federaci wenčouské mládeže), což je vlastenecká organizace pro mládež z města Wen-čou, kteří žijí v Šanghaji. Organizace je podle Fantové přímo napojena na vedení výboru Komunistického svazu mládeže ve Wen-čou a zároveň na Jednotnou frontu. Druhá jmenovaná organizace úzce spolupracuje s vládnoucí stranou na prosazování stranické agendy, a to hlavně v zahraničí.

Přečtěte si

Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům

Napojení na české akademiky

Akademička Hu si zároveň udělala za svého působení v Česku dobré kontakty na místní akademickou sféru a díky stáži na Ústavu mezinárodních vztahů se podívala i na ministerstvo zahraničních věcí.

Po dokončení studií udržovala kontakt i s dalšími akademiky, jak dokazuje příklad Petra Druláka ze Spolku Svatopluk, který byl oponentem Hu u její disertační práce a kterému v jejím úvodu děkuje za „neutuchající zájem o mé studium“. V roce 2013 se Drulák zúčastnil cesty a diskuze pořádané akademickou organizací Shanghai Institute for European Studies (Šanghajským institutem pro evropská studia), kde mezi řečníky byla také Hu, a loni v listopadu byl spolu s ní uveden jako účastník diskuze na SASS.

Na otázky redakce ohledně pozvání Hu na zářijovou konferenci, stejně jako na vlastní účast na akcích v Číně, včetně toho, kdo za jeho cesty platil, odmítl Drulák redakci odpovědět. „Na žádné otázky Vám odpovídat nebudu. Nejste investigativci, děláte špinavou práci na politickou objednávku,“ reagoval Drulák v sms zprávě.

S Hu je profesně spojen také Marek Hrubec, jelikož oba působí jako externí experti v Czech Research Center (Českém výzkumném centru) při Zhejiang Financial Vocational College (Finanční odborná škola v Č‘-ťiangu) a společně se zúčastnili i online konference pořádané SASS v červenci loňského roku.

Hrubec byl do listopadu 2011 šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd, ve kterém měli experti nezávisle zkoumat Rusko a Čínu. Zároveň byl však v akademické radě think-tanku China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, který podle dřívějšího zjištění serveru Aktuálně.cz podezřívali někteří experti ze špionáže.

„Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Zhongping (Feng Čung-pching) je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky,“ uvedl pro zpravodajský server tehdejší analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš.

Před možným zneužívání akademiků, které se může projevovat například právě ve spolupracích na akademických tématech nebo zvaním do Číny, varovala ve výroční zprávě z roku 2023 i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Čína využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k lepší orientaci v českém prostředí. (…) Pod záminkou navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny žádá od akademiků tvorbu zpráv a studií z oblastí odpovídajících politických zájmů Číny. Tyto studie představují předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací. Další kultivace zahrnuje mimo jiné pozvání do Číny, přičemž čínská strana hradí veškeré náklady,“ píše ve zprávě BIS.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Hodnocení

Nic z toho nedokazuje, že by se Hu Liyan sama zapojila do jakékoli potenciálně problematické činnosti. „Co se týče přítomnosti či online účasti některých osob, které zmiňujete – pokud bychom je vyhodnotili jako osoby ohrožující bezpečnostní zájmy České republiky, byli by o nich samozřejmě neprodleně informováni naši zákonní adresáti,“ uvedl pro investigaci.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Přesto Fantová hodnotí působení Hu jako zajímavé, jelikož mezi jejími kontakty v Česku jsou jak relevantní vědci, tak osoby s kontroverzními vazbami na Čínu. Hrubec byl například po odhalení své pozice v China-CEE institutu odvolán z vedení Filosofického ústavu Akademie věd.

„V kontaktech s lidmi, jejichž vztahy na ČLR jsou problematické, pokračuje i po návratu do Číny. Přijala pozici v think-tanku, který je relevantní, ale zároveň o něm západní zpravodajské služby mluví jako o tom, který je často používaný jako zástěrka pro agenty z ministerstva státní bezpečnosti. Když si tímhle způsobem dáme dohromady její profil, tak u ní můžeme mít minimálně důvodné podezření, že sama může být problematická,“ domnívá se sinoložka a analytička Fantová.

Autorka článku: Jana Václavíková

The post Na pražské konferenci po boku Miloše Zemana vystoupila Číňanka s vazbami na tamní tajné služby appeared first on investigace.cz.

Inženýři a inženýrky vyrábějící čipy si při hledání zaměstnání na Tchaj-wanu musí dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou nevědomky pracovat pro čínskou firmu, která funguje pod falešnou identitou. Kvůli obavám z národní bezpečnosti totiž čínští výrobci čipů na Tchaj-wanu oficiálně podnikat nesmí. To je příběh, který popsala reportérka investigace.cz Jana Václavíková a který ilustruje tzv. čipovou válku, ve které kromě Tchaj-wanu a Číny figurují hlavně Spojené státy a Evropa. O důležitosti čipů v současném světě a geopolitice s Janou Václavíkovou natáčel Jiří Slavičínský.

The post Podcast Odposlech: Čipová válka — Jak Čína obchází překážky v boji o nejpokročilejší technologie appeared first on investigace.cz.

Když si inženýři vyrábějící čipy hledají na Tchaj-wanu zaměstnání, musejí si dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou pracovat pro čínskou firmu fungující pod falešnou identitou. Čínské společnosti na ostrově kvůli obavě z národní bezpečnosti až na výjimky podnikat nesmějí.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Přesně to se přihodilo mladému tchajwanskému inženýrovi na jaře 2020, kdy získal zaměstnání v údajně americké firmě Blue Ocean Smart System s pobočkou ve městě Hsinchu, místním hubu čipových a high-tech firem. V zaměstnání se mohl věnovat designu čipů určených pro vývoj umělé inteligence a oproti průměru měl dostávat až dvojnásobný plat, popisuje jeho příběh investigativní server Rest of World, jeho identitu ale nechává utajenou.

Po pár měsících si však inženýr uvědomil, že ani jedinkrát nekomunikoval se svými americkými kolegy. Místo toho na veškerých poradách jednal s manažery a inženýry z pobočky v čínském městě Nan-ťing, se kterými sdílel také své designy čipů. Zároveň se mu nepodařilo dohledat žádné informace o americké kanceláři firmy.

Razie ve firmě

Jeho podezření se potvrdilo v srpnu 2021, kdy tchajwanští vyšetřovatelé provedli ve firmě razii kvůli podezření z nelegálního podnikání v zemi. Ukázalo se totiž, že za Blue Ocean Smart System ve skutečnosti stojí čínští investoři.

Číňané na Tchaj-wanu nemohou jen tak založit firmu nebo otevřít podnik. Všichni zájemci, včetně prodejců jídla nebo jiných potenciálně neproblematických služeb, mají povinnost podat speciální žádost k tchajwanské vládě, která ji schvaluje.

Důvodem je politické napětí mezi vládami – čínská vláda v Pekingu označuje Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, ačkoli ostrov má vlastní, demokraticky zvolenou vládu a čínská komunistická strana ostrov nikdy nekontrolovala. Čínský prezident Si Ťin-pching přesto mluví o nutnosti spojení obou území, a to i za cenu použití násilí. Jeho armáda podle informací amerického námořnictva dostala před lety příkaz, aby byla připravena na případný útok v roce 2027. Do tchajwanských vod a vzdušného prostoru zároveň stále častěji vstupují čínské armádní stroje – jen toto úterý jich hranici překročilo 13, v pondělí to bylo 11, uvádí tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Jak ale uvádí Rest of World, který se na systém falešných firem, za nimiž jsou ve skutečnosti Číňané, zaměřil ve své nové investigaci, tak společnosti, které potvrzení nedostanou (například kvůli napojení na armádu), toto pravidlo často obcházejí. Vytvoří si fiktivní společnost nebo se zaregistrují přes někoho, kdo nemá čínské občanství.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Speciální vyšetřovací tým

Tchajwanský úřad pro vyšetřování MJIB proto v roce 2020 založil speciální oddělení, které se má věnovat pouze čínským vazbám na tchajwanský technologický průmysl. Tchaj-wanu totiž nejde jen o obchodní tajemství, ale také o národní bezpečnost. Čipy by teoreticky měly ostrovu poskytovat ochranu nebo minimálně pomoc spřátelených zemí, protože na polovodičích z Tchaj-wanu stojí světová ekonomika – vyrábí se zde totiž 60 % veškerých světových čipů a až 90 % těch nejpokročilejších. Tchajwanští odborníci jsou zásadní také pro další vývoj umělé inteligence.

„Většina gigantů v navrhování AI čipů sídlí ve Spojených státech nebo v Číně. Ale Tchaj-wan je jediná země, která může nápady těchto firem převést do fyzického světa,“ líčí pro redakci investigace.cz Min-yen Chiang, zástupce ředitele programu ekonomické bezpečnosti v tchajwanském think tanku DSET. „Nezáleží tedy na tom, kdo vyhraje AI závod, protože Tchaj-wan bude stále jediný, kdo dokáže kohokoli z nich podpořit. To je důvod, proč Tchaj-wan zaujímá kritickou pozici,“ doplňuje.

Za posledních šest let odhalili vyšetřovatelé 166 takových případů a dalších 67 případů se týkalo porušení obchodního tajemství, jak ukázaly dokumenty, které od MJIB získal server Rest of World. Mezi nimi byla i společnost Xiaomi, která si na ostrově v roce 2019 nezákonně otevřela laboratoř na vývoj čipů do smartphonů, kde zaměstnala dvacet místních inženýrů. V roce 2024 za to byli odsouzeni dva lidé z vedení.

Vyšetřovatelé dále letos v lednu vydali zatykač na Petea Laua, zakladatele čínské firmy OnePlus, protože měl nezákonně otevřít pobočku firmy a najmout přes sedmdesát inženýrů. Obviněni byli také dva Tchajwanci, kteří mu údajně pomáhali.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Pod společností ze Samoy se na Tchaj-wanu zaregistrovala také největší čínská firma na výrobu čipů SMIC. Kvůli jejímu napojení na čínskou Lidově osvobozeneckou armádu ji v prosinci 2020 umístily Spojené státy na obchodní blacklist, což výrazně omezilo schopnost společnosti obchodovat s americkými partnery a zamezilo jí to v přístupu k pokročilým čipům, které by mohly být použity k navádění střel, píše německý server Deutsche Welle.

Pokud by byl některý z případů vyhodnocen jako porušení tchajwanského zákona o národní bezpečnosti, hrozí obviněným trest až dvanácti let vězení a pokuta dosahující až sta milionů tchajwanských dolarů, v přepočtu 65,8 milionu korun.

Vyšetřování pokračuje i nadále – jen během července a srpna proběhly tři razie na technologické firmy podezřelé z propojení s Čínskou lidovou republikou. Zatím poslední proběhla na začátku srpna v osmnácti společnostech.

Ostrov nejlepších talentů

Důvod, proč se čínské firmy zaměřují na tchajwanské odborníky, je podle Min-yen Chianga z DSET jednoduchý. Pro místní polovodičový průmysl připravuje odborníky už desítky let vzdělávací systém a roli hraje i specifický ekosystém. „Jenom inženýři na Tchaj-wanu vědí, jak připravit určité postupy v různých stádiích celého výrobního procesu. Mají know-how na to, jak řídit celý ekosystém, a spolu s dalšími odborníky dokážou najít řešení na malé i větší problémy,“ vysvětluje.

„Čína se dlouho snaží kopírovat tchajwanský model a dohnat místní čipovou technologii. K tomu ale potřebuje hardware, vybavení a také inženýry, kteří vědí, jak pracovat se specifickými stroji. Takže je pro Čínu celkem přirozené, že se snaží nalákat tchajwanské talenty,“ domnívá se. Na Tchaj-wanu se také soustřeďují experti na design čipů, které jsou podle Chianga dalším cílem čínských náborářů.

„Téměř každý v odvětví zná alespoň z doslechu někoho, kdo byl osloven nebo pracoval pro čínské firmy,“ doplňuje rozsah problému pro Rest of World John Chen z tchajwanské firmy na design čipů MicroIP. „Nabízené výplaty jsou často pětkrát vyšší než na Tchaj-wanu… Slyšel jsem, že později stouply i na desetinásobek. Mám několik přátel, kteří kvůli tomu za prací do Číny odešli,“ dodává.

Tchaj-wan není jediným cílem

Podobně Čína postupuje také za hranicemi Tchaj-wanu. V Nizozemí například řeší akvizici čipového výrobce Nexperia čínskými investory a ve Spojených státech se zabývají čínskou firmou Inspur Group, která byla úřady označena za bezpečnostní riziko a dostala se kvůli tomu na černou listinu. Změnila si proto název na Aivres, pod nímž posílala pokročilou technologii včetně čipů od společnosti Nvidia, které by se do ČLR kvůli americkým sankcím dostat neměly, do čínských datacenter rozmístěných v jihovýchodní Asii. Ty využívají společnosti jako Alibaba nebo ByteDance, stojící za sítí TikTok, píše americký deník New York Times.

Jinou strategii mají čínští rekrutéři v Jižní Koreji. Tam podle Nicholase Eftimiadese, který pracoval na americkém ministerstvu obrany a nyní působí v think tanku Atlantic Council, stojí před technologickými firmami a přímo oslovují pracovníky, kteří z nich odcházejí.

Co na to Čína?

Server Rest of World zkoušel obviněné čínské firmy oslovit, žádná ale nereagovala. Pro čínská média se v roce 2022 vyjádřil Wayne Taj, výkonný ředitel firmy VeriSilicon, v jejíž dceřiné firmě na ostrově podnikli tchajwanští vyšetřovatelé ve stejném roce razii kvůli podezření, že firma nemá povolení k podnikání. Taj uvedl, že kancelář sloužila jen k prodeji, žádné inženýry nezaměstnala a vybavení na testování čipů nekoupila.

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Čínská vláda už v roce 2020 kritizovala zřízení vyšetřovacího týmu jako politickou manipulaci tehdy i nyní vládnoucí Demokratické pokrokové strany, která má k vládě v Pekingu zdrženlivý vztah a chce zachovat současný stav, kdy je Tchaj-wan de facto autonomní zemí nezávislou na Čínské lidové republice. Čínská vláda ale mluví o potřebě sjednocení i za cenu použití násilí a o politicích strany se vyjadřuje jako o separatistech.

Tchajwanský polovodičový průmysl se navíc zaměřil na bezpečnost v době čínské desetiletky nazývané Made in China 2025 z roku 2015, která měla ze země do loňského roku udělat jednoho z lídrů moderních technologií. Jeden z cílů se zaměřoval právě i na čipy – do roku 2025 si Čína chtěla vyrábět 70 % čipů pro domácí užití. V podobné době, v roce 2019, zakázaly Spojené státy společnosti Huawei přístup k pokročilým čipům.

Che Chuej, která vede čínskou poradní firmu Omdia na výzkum čipů, uvádí, že nabírání zahraničních talentů začalo už v roce 2014. „Všichni se řídili tržními principy. Nemyslím si, že by přemýšleli nad geopolitikou – jde prostě o to, jak právní systém dané lokality tyto činnosti vykládá,“ zhodnotila kroky čínských rekrutů pro Rest of World.

„Mnoho západních a tchajwanských polovodičových společností také stále působí v Číně a zaměstnává místní pracovníky, ne?“ dodala s tím, že tato praxe ale v posledních třech až pěti letech kvůli právním omezením a vlastním talentům klesá. „Čínský polovodičový průmysl začal mít v posledních dvou letech vlastní talenty,“ uvádí Che. Přesto se mluví o tom, že Čína je ve vývoji nejpokročilejších čipů tchajwanské společnosti TSMC tři až deset let pozadu.

Autorka textu: Jana Václavíková

The post Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům appeared first on investigace.cz.

Některé z routerů čínského výrobce ZBT v sobě mají zabudovaná takzvaná zadní vrátka, která umožňují útočníkům zařízení na dálku ovládat a sbírat informace o uživatelích. Většina jejich majitelů si možné nebezpečí ani spojení s čínským výrobcem neuvědomuje. 

Routery od společnosti Shenzhen Zhibotong Electronics, zkráceně ZBT, v sobě mají od výrobce nainstalovaný firmware, tedy program, který zařízení ovládá. Ten však v některých případech má takzvaná zadní vrátka (anglicky backdoors), skrze něž má výrobce k zařízení vzdálený přístup. 

Nejde tedy o nezáměrnou chybu, ale o účelné začlenění softwaru ohrožujícího bezpečnost uživatelů, domnívá se výzkumný tým organizace VulnCheck, který vyhledává případy zneužití technologií a odhaluje infrastrukturu útočníků i jejich postupy. Na potenciální nebezpečí routerů od čínského výrobce upozornil koncem srpna.

Tato zadní vrátka navíc nenabízí přístup k zařízení jen výrobci v Číně. Do routeru se může nabourat kdokoli, kdo slabinu odhalí. Data uživatelů tak mohou končit na serverech v Číně nebo kdekoli jinde po světě.

Nejzávažnější scénář představuje podle Roberta Šumana, vedoucího pražské výzkumné pobočky společnosti ESET, právě vzdálené spuštění příkazů a následné úplné převzetí kontroly nad routerem. „Riziko je kritické hlavně v případě, pokud je možné k routeru prostřednictvím administrační nebo jiné zranitelné služby přistupovat přímo z internetu. V takovém případě útočník vůbec nemusí napadnout počítač oběti, cílem se stává samotný router,“ popisuje pro redakci investigace.cz.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Útočník následně může získat informace o nastavení routeru, údaje o připojené síti i o dalších zařízeních v domácnosti nebo ve firmě. V ohrožení jsou podle Šumana také administrátorská hesla, hesla k sítím wi-fi, údaje o internetovém připojení nebo nastavení sítě VPN. „Útočník může sledovat síťová metadata a nešifrovanou komunikaci, správně zabezpečený obsah pomocí HTTPS nebo VPN ale automaticky přečíst nemůže. Díky získané kontrole však může i přesto síťový provoz blokovat, přesměrovávat nebo se pokoušet o další útoky,“ dodává. Například může uživatele přesměrovávat na podvodné stránky nebo využít napadený router k útokům na další počítače nebo chytrá zařízení. 

Zařízení různých názvů

ZBT vyrábí routery pro společnosti po celém světě. Ty je následně prodávají pod vlastním názvem, což může být i pro znalce problematiky matoucí. Potenciálně nebezpečné routery se pod jinými značkami prodávají ve Spojených státech, v Kanadě, na Filipínách nebo v Německu, k dostání jsou ale po celém světě na internetových obchodech Amazon nebo Alibaba. Za routery s názvem Deep Orange, CroSkylink, AC1200 Pro nebo RV WIFI Route se tak může skrývat produkt, který vyrobila právě čínská ZBT. 

Spolehlivé informace o tom, kolik uživatelů tyto routery používá nebo zda jsou i v Česku, nejsou k dispozici. Jak ale uvádí Šuman, často se jedná o levnější LTE/5G, případně o cestovní nebo průmyslové routery. Mohou být proto velmi rozšířené.

„Jenom to, že jste neslyšeli o Shenzhen Zhibotong Electronics (…), neznamená, že jste s ní nepřišli do styku,“ přibližuje možné rozšíření těchto zařízení organizace VulnCheck.

Zneužitelná pomoc zákazníkům

Co přesně routery z Číny dělají? Výzkumníci u nich našli rovnou tři bezpečnostní rizika. První odhalená zadní vrátka pojmenovali ENDLESSDOORS. Tento proces se spouští na zařízení automaticky a připojuje se k domovskému serveru v Číně. Zároveň je zařízení nastaveno tak, aby bez souhlasu nebo vědomí uživatele přijímalo příkazy na úrovni správce. 

Firmware, který toto umožňuje, odhalili výzkumníci ve dvaceti modelech routerů ZBT. „Skutečný rozsah zasažených modelů může být vyšší než těchto dvacet, které jsme zkoumali, ale nemáme jak dohledat další,“ stojí v textu, který se zaměřil na ENDLESSDOORS. Důvodem je množství názvů, které mohou routery mít.

Firma si je této funkce vědoma a odvolává se na zákaznickou podporu. Pro VulnCheck uvedla, že „jejím účelem je pomáhat zákazníkům odstraňovat poruchy a konfigurovat zařízení pouze na jejich výslovnou žádost a s jejich souhlasem“. Jak ale výzkumníci ověřili, této slabiny může využít „kdokoli na síťové trase“, nezabrání tomu ani firewall. 

Přečtěte si

Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší

Routery se nachází v Rakousku, Polsku i Maďarsku

Druhým odhaleným zadním vrátkům dali výzkumníci název DARKLANTERN. Tento protokol otevírá nešifrovaný kanál, který je přístupný odkudkoli z internetu. Na routeru poté mohou útočníci zadávat různé příkazy, k nimž nepotřebují autorizaci. „Je to záměrně navrženo tak, aby byl router přístupný z vnějšku,“ popisují výzkumníci z VulnCheck výsledky svého výzkumu. 

Tým VulnCheck provedl internetový průzkum, aby odhalil, jak je DARKLANTERN, který byl firmou ZBT do zařízení implementován v roce 2019, rozšířený. Jen mezi 18. a 21. srpnem letošního roku našli 203 případů napříč dvaceti dvěma různými zeměmi. Nejvíc výsledků se vrátilo ze Spojených států (103), následovalo Rusko (29) a Tchaj-wan (14). V zasažených zemích se ale objevuje i Polsko (3), Rakousko a Maďarsko (obě po jednom). 

Firmware nalezli výzkumníci na šestnácti různých modelech routerů staršího data výroby. „DARKLANTERN odhalujeme v době, kdy se už tolik nepoužívá. Proto byla oblast, do které zasahoval, téměř jistě větší,“ domnívají se výzkumníci. 

DARKLANTERN je však na rozdíl od předchozí zranitelnosti bezcenný, pokud uživatel používá firewall. Tento ani jiný bezpečnostní prvek však nezaručí bezpečnost u třetích odhalených zadních vrátek, kterým dal VulnCheck název SPEAKINGSTONE. Tento firmware dokáže na vzdálený server umístěný v Číně poslat úplný otisk zařízení, popisuje technologický server Tom’s Hardware. 

Firmware komunikoval také se záložním serverem, který si nikdo nezaregistroval, a tak si ho registrovali výzkumníci ve VulnCheck. Díky tomu mohli spočítat, kolik routerů se pokoušelo se serverem spojit. Za jediný den, 21. srpna 2026, s ním přes tento firmware navázalo spojení 392 zařízení a téměř všechny, 390 z nich, se nacházely v Číně. Až 83 % routerů bylo připojeno k síti od China Mobile, což je státem vlastněná telekomunikační firma. Většina z odhalených spojení běžela na stejném modelu routeru, což podle VulnCheck značí, že firmware může být široce používán. 

„Jde o domácí čínskou sledovací technologii. Byla uvedena v Číně, na čínských sítích a ve velkém rozsahu,“ hodnotí VulnCheck. 

Přečtěte si

Surveillance Secrets: Tajný archiv celosvětového sledování skrze telefonní sítě

Jak se chránit?

Ne každý router od ZBT však tato zadní vrátka obsahuje. Například kanadská společnost MOFI Network, která routery od ZBT také distribuuje pod jiným názvem, do nich instaluje vlastní firmware. 

VulnCheck přesto uživatelům doporučuje zkontrolovat, kdo jejich router skutečně vyrobil, nebezpečný skript potom deaktivovat nebo zařízení úplně vyměnit. Seznam dotčených modelů zveřejnil VulnCheck na svých stránkách. 

Šuman zároveň u routerů obecně doporučuje instalovat pouze ověřené aktualizace firmwaru pro daný model zařízení, zakázat veškeré služby, které router nabízí, ale uživatel je reálně nevyužívá, nebo nastavit administraci routeru, aby byla dostupná jen z místní sítě. 

„Při podezření, že router mohli napadnout útočníci, je vhodné zařízení odpojit, obnovit do továrního nastavení a znovu nahrát důvěryhodný firmware. Poté je nutné změnit i hesla, která jím mohla procházet,“ doporučuje Šuman. Pokud není aktualizace firmwaru dostupná, kloní se k výměně routeru za podporované zařízení od renomovaného výrobce. „Úspora peněz v případě levnějšího modelu se v okamžiku útoku na naše hesla a přihlašovací údaje rozhodně nevyplatí,“ doplňuje.

The post Routery z Číny obsahují firmware na sledování uživatelů. Prodávají je zahraniční firmy po celém světě appeared first on investigace.cz.

Čínská lidová banka v Evropě investuje skrze neprůhlednou síť firem sahající do Lucemburska. Peníze z čínských devizových rezerv tak státu nenápadně zajistily podíly v evropské infrastruktuře, veřejných službách nebo nemovistostech. 

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP identifikovalo desítky společností registrovaných v Lucembursku, které jsou spojeny s úřadem SAFE, spravovaným Čínskou lidovou bankou. Skrze neprůhlednou síť fiktivních společností na Britských Panenských ostrovech a lucemburských holdingových společností si úřad spravující čínské devizové rezervy nenápadně zajistil podíly v klíčových evropských institucích. 

Úřad Státní správa deviz (State Administration of Foreign Exchange, odtud anglická zkratka SAFE), který podléhá čínské centrální bance, vlasní značný podíl třeba v plynárenské společnosti ve Španělsku, jeho vliv ale dosahuje až na policejní velitelství v Belgii.

Podle odborníků zabývajících se čínskými zahraničními investicemi a obchodem je SAFE známý tím, že své investice a rozhodovací procesy udržuje v tajnosti. 

„SAFE v poslední době vynakládá značné úsilí na to, aby zamaskoval objem svých investic, takže je zřejmé, že se chce vyhýbat pozornosti,“ uvedl pro OCCRP Brad Setser, výzkumný pracovník Rady pro mezinárodní vztahy (Council of Foreign Relations) specializující se na Čínu a bývalý zástupce náměstka ministra financí USA.

Zemní plyn, ale i budovy Evropské komise

V Polsku SAFE nepřímo kontroluje devět tamních společností, které jsou uvedeny jako vlastníci u desítek pozemků po celém Polsku. Nachází se na nich devět logistických center využívaných společnostmi jako Amazon nebo DPD. 

Čínský úřad SAFE získal asi třetinový podíl ve španělské společnosti, která prostřednictvím jiné španělské firmy plně vlastní firmu Madrileña Red de Gas. Ta je významným distributorem zemního plynu, zásobuje statisíce domácností a podniků v celém madridském regionu.

SAFE také využívá struktury na Britských Panenských ostrovech a v Lucembursku, a to mimo jiné k držení části belgické firmy, která vlastní kancelářskou budovu, v níž sídlí instituce EU včetně Evropské komise. Podíly úřad drží i v belgické společnosti, která vlastní moderní kancelářskou budovu v centru Bruselu, kde sídlí belgická federální policie.

Největší vliv má SAFE ve Velké Británii. Nepřímo drží devětačtyřicetiprocentní podíl ve třech masivních větrných elektrárnách ve Walesu a na Skotské vysočině. Kromě toho portfolio úřadu ve Spojeném království zahrnuje nepřímé podíly v komerčních nemovitostech, třeba v nákupních centrech v Bristolu a Leicesteru, a v ubytovacích zařízeních několika britských univerzit. Kromě toho drží podíly i ve společnosti provozující přívoz mezi jedním z ostrovů na jihu Anglie a pevninou. 

Přečtěte si

Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní

Čínský vliv jako nutné zlo?

Na vliv čínských státních firem dlouhodobě upozorňují evropské bezpečnostní orgány, ale i část politického spektra. Obavy mají zejména z ekonomické závislosti, špionáže a sabotáže, které hrozí v souvislosti s čínskou ekonomickou přítomností v kritické infrastruktuře a strategických odvětvích po celé EU.

Obavy je ale podle profesora východoasijských studií na Autonomní univerzitě v Madridu, Maria Estebana, třeba zasadit do kontextu toho, že v některých případech evropská ekonomika čínské investice může potřebovat. 

„Mezi střežením se nadměrné závislosti a démonizováním nakonec všech investic pocházejících z Číny je tenká hranice,“ řekl Esteban reportérům OCCRP. „Myslím, že potřebujeme k problematice přistupovat o něco opatrněji, a zároveň pochopit to, že některé z těchto investic mohou naší zemi skutečně přinést přidanou hodnotu.“

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Redakce investigace.cz v minulosti popsala, že i přes varování českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost používají čínské technologie a výrobky nejen jednotlivé složky státní správy, armáda nebo policie – kamery čínského výrobce jsme odhalili i na budově samotného kyberúřadu. 

Výrobky čínských značek jsme našli na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Redakce navíc čínské kamery objevila i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách.

Autor textu: Dávid Pásztor
Převzaté z occrp.org. 

The post Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě? appeared first on investigace.cz.

Osobní data uživatelů internetu jsou komoditou 21. století. Výzkumníci ze skupiny Q Continuum popsali, že 287 populárních rozšíření prohlížeče Chrome sbírá a prodává citlivé údaje. Investigace.cz zjistila, že i přes riziko zneužití evropské dozorové úřady toto porušování soukromí dosud neřešily.

Souboj mezi běžným smrtelníkem a marketingovými odděleními veškerých firem je nekonečný. Reklamě nelze uniknout na ulicích, v televizi, v rádiu, ale ani na internetu. Právě webové rozhraní je jedním z mála prostorů, kde lze proti reklamám alespoň částečně bojovat. I proto vzniká nespočet adblockerů neboli rozšíření pro webové prohlížeče, které mají reklamy blokovat. Většinou jsou i zdarma. 

Jenže základní poučka kyberbezpečnosti praví, že na internetu není zdarma nic, jen ne vždy víte, čím platíte. A jak ukazuje studie výzkumníků ze skupiny Q Continuum, adblocker může být větším problémem než samotná reklama. Netýká se to pouze blokátorů reklam – jde také například o AI asistenty nebo nástroje pro nahrávání obrazovky. Jakékoli rozšíření v prohlížeči totiž může získat přístup k hromadě citlivých osobních informací a bez vědomí uživatele je začít shromažďovat a později i prodávat dalším stranám.

Výzkumníci z Q Continuum, kteří si přáli zůstat v anonymitě, letos zveřejnili studii, v níž zkoumali 32 tisíc nejpopulárnějších rozšíření ve webovém obchodě prohlížeče Chrome od společnosti Google. A našli 287 takových, které označili za špionážní.

Ve své zprávě uvádějí, že tato rozšíření se často tváří jako neškodné doplňky, jako třeba právě blokátor reklamy nebo měnič tapety, ale na pozadí běží proces exfiltrace, tedy vytahování dat, které pak provozovatelé rozšíření prodávají dál. Podle výzkumu tyto doplňky v prohlížeči odesílaly provozovatelům historii prohlížení neboli weby, které uživatel navštívil. 

Přečtěte si

Špionážní systém Webloc sleduje 500 milionů lidí přes mobilní reklamy. Používá ho i Maďarsko

Data nad zlato

Osobní informace mají pro takzvané data brokery, tedy firmy, které se věnují získávání a prodávání dat uživatelů webu nebo aplikací, v současné době hodnotu snad i větší než zlato.

Ze získaných informací lze následně poskládat profil určité osoby zahrnující pohlaví, věk, místo pobytu, zaměstnání či podnikání, rodinný stav, zájmy a koníčky. „Takový profil, který lze z dat získat, pak může být využit k tomu, aby na uživatele mohly firmy zacílit svou reklamu,“ vysvětluje redakci investigace.cz Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné a vývojové pobočky společnosti Eset. 

Eset je slovenská kyberbezpečnostní firma, která se zaměřuje na ochranu počítačů před viry. Kromě toho se v rámci kyberbezpečnostní prevence věnuje i tématům ochrany soukromí a osobních údajů na internetu. 

Výčet informací, které lze o uživatelích internetu nashromáždit, ale nekončí jen těmi „banálními“ jako zájmy nebo koníčky. Není výjimkou, že se získávají informace i o zdravotním stavu, sexuální orientaci, genderové identitě nebo třeba náboženském vyznání. 

Ohroženo mohlo být 37 milionů lidí 

Chrome od společnosti Google je s obrovským náskokem nejpoužívanějším prohlížečem na světě, v dubnu 2026 mu připadal 68% podíl trhu. Druhé Safari mělo 17 % a třetí byl prohlížeč Edge od Microsoftu s pěti a půl procenty.

Podle propočtů skupiny Q Continuum tak mohl únik dat zasáhnout víc než 37 milionů uživatelů.

Redakce oslovila české zastoupení společnosti Google s dotazem, jak se s informacemi od výzkumníků vypořádalo. „Všechna rozšíření pro prohlížeč Chrome zmíněná ve zprávě jsme důkladně prověřili. U 124 z nich jsme již zasáhli – buď jsme je zcela odstranili, nebo jsme vývojáře upozornili na nutnost zjednat nápravu. U zbývajících 163 rozšíření kontrola ukázala, že žádná pravidla neporušují,“ sdělila redakci manažerka komunikace společnosti Google pro Česko Alžběta Houzarová. 

Špioni pro eBay

Výzkumníci z Q Continuum provedli analýzu toho, kolika uživatelům mohly osobní údaje uniknout a na jaké servery zmíněná rozšíření odesílala data. Jako hlavního aktéra, který těží z takto získaných dat, identifikovali firmu Similarweb. 

Ta se profiluje jako platforma pro analyzování webových stránek, zaměřené třeba na návštěvnost, ale i chování uživatelů. Před dvěma lety si otevřela svou tehdy třetí pobočku v Praze.

Přečtěte si

Špionážní technika z Krnova pro řeckou Intellexu

Společnost Similarweb podle výzkumníků postavila svůj obchodní model na sběru dat prostřednictvím nevinně působících rozšíření a následném prodeji těchto dat svým předplatitelům, mimo jiné velkým společnostem jako eBay, Amazon nebo Booking.com.

Jedná se nejen o mateřskou firmu, ale i v minulosti kritizovanou společnost Big Star Labs, která je podle Q Continuum „prodlouženou rukou“ firmy Similarweb. Již v roce 2018 jiní výzkumníci popsali stejný problém – rozšíření v prohlížeči využívala Big Star Labs jako otevřené dveře k osobním údajům uživatelů. Velký počet uživatelů zasáhly i úniky dat směrem k dalším platformám zaměřeným na jejich prodej, například Butterfly Effect, Curly Doggo nebo Offidocs.

Similarweb na sadu otázek, jak nakládají s daty získávanými z těchto rozšíření, do uzávěrky článku nereagoval.

Sledovali jste porno? Víme o tom

Řekněme, že si vyhledáte obsah pro dospělé. Pokud máte zapnuté některé z problematických rozšíření, to může o vašich preferencích nebo času, který na webech trávíte, na pozadí sbírat data (nutno dodat, že rozšíření mohou fungovat i v anonymním okně).

Právě takový způsob „špehování“ ze strany problematických rozšíření popsala investigaci.cz skupina Q Continuum.

Profitovat se z těchto dat dá dvojím způsobem. Marketingové firmy se naučily prodávat vysoce personalizovanou reklamu. Hledali jste na Googlu, kde je nejbližší Lidl? O několik minut později se na nesouvisejícím webu, třeba tam, kde čtete zprávy, zjeví aktuální leták obchodu. To je ten méně škodlivý způsob využití vašich dat.

Pak je tady ale šedá zóna, která se může přelít až do porušení zákona. Můžete se stát snazším cílem pro podvodníky nebo například terčem personalizovaného phishingového útoku. Data, která lze volně zakoupit na webu, ale používají i výrobci spywaru, ať už k vývoji těchto nástrojů, nebo přímo k identifikování uživatelů a infikování jejich zařízení.

„Pokud se data sbírají delší dobu a mají detailnější charakter, lze následně provést takzvanou Big Data analýzu, na základě které může zadavatel získat velmi osobní a důvěrné informace. Kromě marketingových účelů mohou být data následně zneužita i k vydírání, zvlášť u politicky a ekonomicky významných subjektů,“ sděluje redakci expert firmy Eset Robert Šuman.

Co s daty dělá Čína, nikdo neví

U některých rozšíření identifikovaných jako špionážní ovšem výzkumníci nedokázali určit, jakým způsobem byla sebraná data nakonec využita. To se týkalo hlavně rozšíření od čínských společností jako Alibaba (majitel Aliexpressu) nebo ByteDance (majitel TikToku). 

V případě Alibaby se jednalo například o vyhledávač podle obrázků, zatímco ByteDance provozoval třeba záznam obrazovky nebo AI asistenta. 

Více o tématu čínských firem si přečtete zde: 

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Skupina Q Continuum sice zjistila, že posbíraná data putují na servery v Číně, ale za oponu komunistického státu už nedohlédla. V odpovědi na dotazy redakce skupina naznačila, že čínské firmy mohou uživatele sledovat pro svou vlastní potřebu. 

Rozdíl mezi čínskými a „západními“ rozšířeními je i ve způsobu sběru a využití dat. Čínská špionážní rozšíření se podle výzkumníků zaměřují na jednotlivce, zatímco rozšíření související s analytickými společnostmi jako Similarweb shromažďují údaje o prohlížení ve velkém měřítku, aby data vyčistila a následně prodala komukoli, kdo si zakoupí předplatné.

Důvodem, proč se výzkumníci a autoři zprávy rozhodli zůstat v anonymitě, jsou právě čínští hráči. „V případě Similarwebu jsme zvažovali odhalení své identity, ale zapojení čínských aktérů naznačovalo možnou činnost sponzorovanou státem, což nás vedlo k větší opatrnosti,“ vysvětlila skupina redakci investigace.cz.

Více světla se pokusil do čínské problematiky vnést Robert Šuman z Esetu. „Problémem u aplikací se sídlem v Číně je skutečnost, že tyto společnosti pracují s daty uživatelů na základě tamní legislativy. I proto nevíme, jak s nimi tyto společnosti dále nakládají. Data uživatelů nemusejí být zpracovávána v souladu s evropskými principy a standardy zpracování dat,“ míní expert.

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Kdo to kontroluje? Nikdo

V rámci Evropské unie existuje hned několik orgánů, které by se měly věnovat ochraně osobních údajů uživatelů internetu, v realitě však tuto funkci z různých důvodů neplní. 

Českým regulatorním orgánem pro dodržování celoevropského nařízení GDPR (General Data Protection Regulation) je Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten ale nemá kompetence vyšetřovat případy, kdy se pochybení dopustily nadnárodní firmy, jako je třeba Google – protože má podobně jako další velké technologické firmy své evropské sídlo v Irsku. 

„ÚOOÚ neeviduje podnět ani stížnost související se sběrem a prodejem osobních údajů uživatelů prostřednictvím rozšíření webového prohlížeče Chrome. Zároveň však platí procedura one stop shop (jednoho správního místa), takže k řešení takové stížnosti (či podnětu) by byl příslušný irský dozorový úřad,“ odepsal investigaci.cz Roman Štípský, ředitel kanceláře předsedy ÚOOÚ. 

Přečtěte si

Když vám zavolá klon: Anatomie miliardového byznysu s AI podvody

Irský dozorový úřad neboli Data Protection Commission (DPC) se ale s podobným případem ještě nesetkal. V odpovědi investigaci.cz tvrdí, že jelikož na tento problém nedostali stížnost, nemají prostředky se mu věnovat.

„Touto otázkou jsme se dosud příliš podrobně nezabývali. Pokud jde o stanovení priorit v oblastech, kterým se v daném okamžiku věnujeme, vzhledem k tomu, že stejně jako u všech dozorových orgánů nejsou ani naše zdroje neomezené, se často řídíme podněty, které nám předkládají stěžovatelé. Naše týmy prohledaly celou naši databázi stížností a v této věci jsme od jednotlivců žádné stížnosti neobdrželi,“ odpovídá na otázku redakce zástupce komisaře DPC Graham Doyle. 

„Pokud se nakonec touto záležitostí budeme zabývat, samozřejmě se s vámi znovu spojíme.“

Dozorovým orgánem Evropské unie je Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board, EDPB). Pravomoc tohoto centrálního úřadu je však dost limitovaná. Z odpovědi sekretariátu úřadu investigaci.cz vyplývá, že mohou vydávat obecné pokyny, poskytovat poradenství Evropské komisi a přijímat rozhodnutí a stanoviska o „soudržnosti“, pokud se vede přeshraniční spor. 

„Upozorňujeme, že pravomoc vydávat obecné pokyny nelze chápat jako mechanismus, kterým by EDPB vykonával dohled nad tím, jak orgány pro ochranu údajů řeší jednotlivé případy,” píše úřad v odpovědi redakci.

Evropský úřad dodává, že pokud občan EU není s reakcí orgánu pro ochranu údajů spokojen, může zahájit i soudní řízení u Soudního dvora EU. 

„Mějte však na paměti, že orgány pro ochranu údajů denně přijímají velké množství žádostí, a proto nejsou vždy schopny na vaši žádost odpovědět v krátké době,“ uzavírá EDPB.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší appeared first on investigace.cz.

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Kamery čínských státních firem dohlíží na celé Česko. Najdeme je na budově Generálního štábu Armády ČR, na stanicích kolem českých železnic, na letišti v Karlových Varech, na budovách České pošty, na krajských policiích, na budovách ministerstev obrany či vnitra, na Vrchním soudu nebo i v jednacích síních Okresního soudu v Teplicích.

Investigace.cz kamery čínských značek Dahua nebo Hikvision našla i v armádních skladech zbraní nebo na vojenských základnách, kromě toho ale i na budově pražského sídla Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který sám před používáním těchto kamer varoval loni v srpnu.

Četné české instituce patřící do kritické infrastruktury podle zjištění investigace.cz však čínské kamery navzdory varování kyberúřadu nakoupily i v letošním roce. 

Čínská kamera snímá i ty, kteří před ní varují

Nevyhnete se jim už od prvního kontaktu s Českem. Kamera čínské značky Dahua je i v trolejbusu, který cestující vozí z letiště Václava Havla do Prahy. 

Stejný typ kamery redaktor našel na pobočce České pošty na pražském Žižkově, ve které rovněž sídlí pražská centrála Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. NÚKIB loni v srpnu právě před používáním čínských síťových kamer, a specificky značek Hikvision nebo Dahua, vydal varování.

„Jejich produkty jsou vysoce rizikové, zejména s ohledem na technickou, politickou, právní nebo etickou stránku,“ píše ve svém varování NÚKIB. Podle jejich analýzy měly výrobky čínských společností v letech 2016 až 2023 na českém státním trhu celkem třetinový podíl za víc než třináct miliard korun.

„Nasazení čínských síťových kamer představuje vysoké riziko, a to s ohledem na kombinaci jejich technických slabin s nestandardní čínskou legislativou, rolí Pekingu ve vlastnických strukturách společností, jejich spoluprací s bezpečnostními a stranickými složkami a dosavadními aktivitami Číny proti českým zájmům a jejich spojenců. Je pravděpodobné, že část kamer je čínskými orgány do jisté míry kompromitována,“ varuje kyberúřad.

Co tedy úřad říká na to, že na jejich vchody, auta nebo zaměstnance dohlíží kamery značky Dahua?

„NÚKIB si je plně vědom rizik spojených s technologiemi značky Dahua. Budova je nicméně majetkem České pošty. NÚKIB zde působí pouze jako nájemník bez jakéhokoli vlivu na výběr, instalaci či správu vnějšího kamerového systému. Bezpečnostní systémy vlastněné a provozované v prostorech využívaných NÚKIB neobsahují podobně rizikové prvky,“ sdělil na dotaz redakce mluvčí úřadu Jakub Neščivera.

Mluvčí rovněž dodal, že koupě vlastní budovy v Praze má NÚKIB dlouhodobě v plánu. „Působení bezpečnostní instituce v pronájmu přináší z povahy věci určitá omezení, která nejsou pro úřad našeho typu optimální. V současné době však Úřad nedisponuje jinou alternativou,“ říká Neščivera.

Česká pošta, která rovněž patří do kritické infrastruktury státu, se na dotazy redakce do uzávěrky článku nevyjádřila. 

Čínská technika ve skladu zbraní české armády

Čínské kamery značky Hikvision se nacházejí i na nejcitlivějších a nejchráněnějších místech českého státu. Redakce investigace.cz z veřejných zdrojů zjistila, že kamery značky Hikvision dohlíží na armádní sklady zbraní, automobily vojáků na základnách nebo rovnou na celé vojenské útvary.

Příkladem jsou vojenské útvary v Hradišti nebo v Olomouci. V březnu si armáda objednala opravu kamerového systému ve Vojenském újezdu v Hradišti. Ze zveřejněné smlouvy vyplývá, že kamery značky Hikvision (ve smlouvě je zveřejněn její typ DS 2CD7347G0-XS), které bylo potřeba opravit, jsou umístěné ve zbrojním skladu AČR a vojenské policie.

Podobný typ (Hikvision DS-2DF8A442IXG-AE) zase potřeboval opravu loni v červnu. Ve smlouvě je rovněž uvedena její lokalita: „Oprava kamery-detailní pohled do autoparku (stanice PHM).“ Objednatelem byl taktéž Vojenský újezd v Hradišti.

Loni v červnu zase ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na opravu kamer ve vojenském útvaru v Olomouci, kde sídlí 15. ženijní pluk. Cenová specifikace sice typ kamery neprozrazuje, ale v objednávce je i náhradní díl na „konzoli pro montáž SpeedDome kamer Hikvision na zeď“, což naznačuje, že na vojáky v Olomouci rovněž dohlíží kamera čínské státní firmy.

„Všechny kamery společnosti Hikvision, které jsou využívány ke střežení objektů a budov MO, byly pořízeny před doporučením NÚKIB. Obraz a záznam z těchto kamer je přenášen a využíván pouze na zabezpečené armádní sítí, která je oddělena od veřejné sítě internetu,“ odpověděla na dotazy redakce Zdeňka Sobarňa Košvancová z kanceláře náčelníka Generálního štábu.

„Ministerstvo obrany si plně uvědomuje možná bezpečnostní rizika této technologie a výše popsanými opatřeními eliminovalo jakékoli úniky dat z těchto kamerových systémů. Při obnovách nebo nových instalacích kamerových systémů se řídíme doporučením NÚKIB,“ dodává mluvčí.

Redakce se armády zeptala taky na Hikvision kamery, které našla na budově Generálního štábu. Podle mluvčí se jedná o zakázku z roku 2019, kdy vyhrála nabídka s nejnižší cenou. 

Zmíněné kamery jsou prý připojené jen do bezpečnostních technologií budovy, na internet přístup nemají. „Toto opatření eliminuje možnost úniku dat. V současné době je v procesu obměna technických prostředků fyzické bezpečnosti, kde se počítá s výměnou kamerového systému Hikvision,“ upřesnila mluvčí armády.

Kamera bez internetu není automaticky bezpečná

Podle etického hackera a odborníka na kybernetickou bezpečnost Martina Hallera nelze udělat jednoduchou rovnici mezi odpojením od internetu a bezpečností kamer. Podle něj je potřeba pravidelně ověřovat a vynucovat striktní opatření, tedy i odpojení od internetu.

Realita, se kterou se při řešení kybernetických incidentů setkává, podle něj totiž často neodpovídá původnímu zadání. „Systém může být na začátku nasazený správně, ale v průběhu let dochází ke změnám konfigurace, doplňování vzdálené správy, napojení na dohledové systémy, servisní přístupy nebo propojení s dalšími sítěmi. Výsledkem pak může být, že systém, který měl být izolovaný, ve skutečnosti izolovaný není,“ vysvětluje.

„Proto bych neřekl, že kamera bez přímého připojení k internetu automaticky nepředstavuje bezpečnostní riziko,“ dodává Haller. České státní instituce ale se ale právě tímto argumentem zaštiťují. 

Nákupy kamer i po varování

Používání čínských kamer na českých státních institucích není novinkou. Novináři z mnoha médií v minulosti opakovaně informovali o různých případech. V únoru redakce regionálního serveru Okraj zveřejnila zprávu, že letiště v Ostravě-Mošnově sledují čínské kamery značky Hikvision. V březnu loňského roku zase server Page not found vydal analýzu, kde všude čínské kamery lze najít.

Většina dosud zveřejněných případů se však týká období před varováním kyberúřadu. České státní instituce ale s nákupy nepřestaly ani po něm. Příkladem je třeba česká policie, která nakupuje kamery Hikvision či Dahua na krajská ředitelství i v současnosti.

Redakce kontaktovala některá krajská ředitelství, která si objednala čínské kamery v posledních měsících. Do uzávěrky článku odpověděli jenom z Olomouce.

„Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje používá uvedenou technologii mimo kritickou infrastrukturu, k tomu bez možnosti připojení do sítě internet, tedy únik citlivých dat v tomto případě nehrozí,“ odepsal redakci bez dalších detailů Libor Hejtman, mluvčí tamní policie.

Neméně závažným problémem může být i používání čínských kamer na objektech Správy železnic. Železniční síť totiž patří do kritické infrastruktury státu a vlaky využívá i armáda na přesun své techniky ať už napříč republikou, nebo i na dodávku zbraní do Ukrajiny.

Čínských kamer na budovách vlakových stanic je nespočet. Správa železnic navíc i v roce 2026 objednává od svých dodavatelů kamery Hikvision, které následně umísťuje na své budovy v blízkosti železniční tratě. Příkladem může být objednávka sedmi Hikvision kamer s osvětlením a stožárem na parkoviště v Pernerově ulici v Praze z letošního března.

Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová přitom říká, že se organizace řídí varováním kyberúřadu. „Kamerové systémy Správy železnic jsou rozdělené podle míry rizika, máme také nastavená jasná pravidla pro jejich používání. V objektech a lokalitách s nejvyššími bezpečnostními nároky potenciálně rizikové technologie nenasazujeme ani neprovozujeme a na řadě míst probíhá jejich výměna za bezpečnější řešení,“ popsala na dotaz redakce.

„Naším cílem je, aby železniční infrastruktura jako součást kritické infrastruktury České republiky zůstala bezpečná a dobře chráněná.“ 

Peking „vidí“ i na český Vrchní soud

Nové kamery od čínské firmy Hikvision si po varování NÚKIB pořídili i na generálním ředitelství hasičského sboru nebo na městské policii v Praze.

„Kamery jsou provozovány jako uzavřený systém v rámci zabezpečené sítě bez možnosti přístupu do internetu, čímž je zamezeno úniku dat. Na základě těchto skutečností je v rámci našeho provozu toto bezpečnostní riziko eliminováno,“ odepsala mluvčí pražské městské policie Jiřina Ernestová.

Podobná reakce zní i od hasičského sboru. „Při výběru kamer jsme posuzovali zejména poměr mezi pořizovací cenou, technickými parametry a praktickým využitím v podmínkách HZS. Nákup produktů značky Hikvision jsme mimo jiné přímo konzultovali s ministerstvem vnitra,“ říká redakci mluvčí generálního ředitelství hasičského sboru Kristýna Posekaná.

A dodává podobný argument, jaký použili i mluvčí ostatních institucí, totiž že kamery nejsou zapojené do žádné vnitřní sítě a jsou odpojené od internetu. „Nepředstavují tedy – z pohledu bezpečnosti přenosu obrazu – kybernetické riziko.“

Přečtěte si

Městská policie v Kladně sleduje zahrádkáře čínskými drony. Experti varují před únikem dat

Stejné kamery najdeme i na Vrchním soudu v Praze. Ten kamery nakoupil ještě v roce 2021. Mluvčí Eliška Duchková redakci sdělila, že postupovali podle tehdy dostupných informací a doporučení v souladu s předpisy o kyberbezpečnosti.

„Každé další doporučení je vždy bráno v úvahu v dalších plánech na obnovu IT techniky, ovšem rychlé nahrazení dosavadní techniky není možné s ohledem na omezený rozpočet. Jsme také v kontaktu s dodavatelskou firmou ohledně vhodných postupů při správě a obsluze systému,“ říká Duchková. Podle ní taky jde jen o „uzavřený monitorovací okruh“ a kamery nejsou připojené k internetu.

Ujgurská analytika, navádění raket na Ukrajinu

V kontextu spolupráce s těmito značkami je důležité zmínit i ne tak dávnou historii čínských značek. Kamery značky Hikvision nebo Dahua jsou stále používané k masivnímu sledování ujgurské menšiny v Číně.

Kromě jiného to zmiňuje i NÚKIB ve svém varování. „Výrobci kamer jako Hikvision, Dahua či Uniview nabízejí tzv. ujgurskou analytiku, v rámci které systémy umí rasově/etnicky odlišit Ujgury od dalších etnik,“ popisuje kyberúřad.

Z první ruky o tom podala svědectví i Rushan Abbas, předsedkyně mezinárodního spolku Kampaň pro Ujgury. V říjnu 2023 o tom mluvila na konferenci v českém Senátu. „V letošním roce společnost Hikvision vyhrála kontrakt ve výši šest milionů dolarů a výslovně se vyžaduje, aby jejich analytické softwary identifikovaly Ujgury. Takže vyvinuli software, jehož cílem je právě odhalit ty etnické skupiny, které mají být sledovány, a potlačovat disent,“ řekla Abbas.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Jiné bezpečnostní riziko se při čínských kamerách objevilo na Ukrajině. Podle zjištění investigativních novinářů z Rádia Svobodná Evropa nebo maďarského webu Átlátszó mohly čínské kamery sloužit Rusům ke špehování ukrajinských měst či přímo k navádění raket na ně.

Web Átlátszó v roce 2023 napsal, že Rusko tak mohlo činit prostřednictvím digitálních zadních vrátek v čínských sledovacích systémech. „Tyto metody mohly být použity k lokalizaci kyjevských systémů protivzdušné obrany Patriot během květnového bombardování města,“ píše web.

V lednu 2024 zase Rádio Svobodná Evropa udělalo experiment na kamerách Hikvision a Dahua, kdy prokázalo, že kamery automaticky spouštějí připojení k serverům, které si čínské státní firmy pronajímají v Evropě. To pak otevíralo podle expertů možnost ruského sledování ukrajinských měst.

Bezpečnost pro ně není prioritou

„Celkově z toho mám pocit, že kybernetická bezpečnost těchto zařízení není pro výrobce příliš důležitá,“ komentuje kybernetický expert Martin Haller. Podle něj existuje hned několik rizik, na které tyto incidenty poukázaly.

První je, že se objeví nějaká další podobná softwarová chyba, na kterou přišli třeba investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa. To však může být nejmenší problém. Haller upozorňuje na to, že starší modely nemusely dostat potřebné bezpečnostní záplaty a že tedy stále obsahují zmíněné problémy. „Nebo že se podobná funkcionalita může do zařízení naopak dostat později například prostřednictvím aktualizace,“ popisuje expert.

Podle něj ale důslednou a pravidelnou kontrolou těchto zařízení lze velkou část rizik pokrýt, třeba právě dodržováním zákazu přístupu k internetu, cloudu, vzdálené správy nebo do jiných částí infrastruktury.

Upozorňuje ale na to, že instituce musí zvážit, jestli je risk, se kterým pracují, i při všech opatřeních akceptovatelný. „U běžné firmy může být dobře navržená izolace přijatelným řešením. U armádního skladu, vojenské základny nebo objektu kritické infrastruktury těžko říct,“ dodává.

Přečtěte si

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Mezinárodní sponzoři války

Firmy Hikvision a Dahua jsou navíc sankcionované a spolupráce s nimi je v mnoha západních zemích zakázaná.

Hikvision čelí sankcím v USA kvůli jejímu vlastnictví – ze sta procent ji ovládá čínský státní aparát. Dahua zase nemůže v USA podnikat kvůli zařazení na seznam čínských armádních firem. Obě firmy jsou navíc sankcionované i v Ukrajině, a to z důvodu napomáhání ruské válečné mašinerii. Od roku 2023 je tamní protikorupční úřad zařadil na seznam „mezinárodních sponzorů války“.

Podle amerického nezávislého bezpečnostního institutu IPVM nákup těchto značek státními složkami zakázala Litva nebo Velká Británie. Ostatní země zatím jen pracují s doporučeními. Příkladem je Dánsko, které na základě doporučení nepoužívat tyto kamery na veřejných prostranstvích a kolem kritických institucí začalo s postupným odstraňováním technologie z různých klíčových míst v zemi.

V Evropské unii zatím žádný takový zákaz neexistuje. Evropský parlament vydal v roce 2022 rezoluci odsuzující značky včetně Hikvision nebo Dahua za spoluzodpovědnost na genocidě Ujgurů v provincii Sin-ťiang.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní appeared first on investigace.cz.