V září proběhla v pražském Hotelu Duo konference, kde vystoupil například blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina Fjodor Lukjanov. Na události promluvila také čínská akademička a odbornice na Česko Hu Liyan. Ta má vazby na čínské instituce spojené se státní bezpečností.

Akce kontroverzního Spolku Svatopluk v hotelu na pražském Střížkově se podle fotografií zúčastnily desítky posluchačů, na které čekaly čtyři panely s mluvčími z celého světa. Ti se vyjadřovali ke spolupráci střední Evropy, zemí v organizaci BRICS a globálního jihu. Jak již dříve upozornily Seznam Zprávy, mezi účastníky byl například Fjodor Lukjanov, který je kvůli svému napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina na sankčním seznamu Evropské unie a nesmí do ní vstoupit. Promluvil proto jen online.

Akce organizované Spolkem Svatopluk se zúčastnil také místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl nebo bývalý prezident Miloš Zeman. Jeho příspěvek se týkal sbližování s Čínou.

Asijská velmoc byla na konferenci na Střížkově také zastoupena, a to akademičkou Hu Liyan (v českém přepisu Chu Li-jen), specialistkou na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu. I její účast na konferenci však budí otázky. Hu, která strávila několik let v Česku, je členkou čínského think-tanku, před kterým varovala FBI, má vedoucí pozici v organizaci, která spolupracuje s čínskou vládou, a zároveň je dobře napojena na české akademické kruhy.

„Myslím, že tam je moc varovných signálů, aby to všechno byla nějaká náhoda,“ hodnotí pro redakci investigace.cz sinoložka a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.

Přečtěte si

Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní

Co Hu Liyan na konferenci říkala?

Hu na konferenci mluvila přibližně deset minut a dostala otázku na to, jak Česko vnímají čínská média. Moderátor Michal Semín ji vyzval také k tomu, aby Česku „nastavila zrcadlo“.

„Zkušenost nás naučila, že studujeme Evropskou unii nebo střední a východní Evropu nejen na vysoké úrovni. Také musíme znát lokální vlády, místní spolky a názory komunit. A na to se zaměřují naše média,“ uvedla, jakým tématům se věnují čínská média.

Akademička se vyjádřila také ke spolupráci Česka a Číny, která se měla rozvíjet hlavně za vlády prezidenta Miloše Zemana a měla do Česka přinést miliardy. Sliby však zůstaly nenaplněny. „Co se stalo s naší spoluprací? Dovolte mi být upřímná. Mohlo za to očekávání obou stran,“ pronesla. Česko se podle ní domnívalo, že uvidí rychlý příchod investic, zatímco Peking očekával, že „blízké ekonomické vztahy rychle vygenerují politickou důvěru“.

Vyjádřila se také k postavení tuzemska v Evropě. „Myslíme si, že střední a východní Evropa může být samostatný zahraniční hráč. Pokud si region bude přát rozvinout silné postavení, jeho země budou muset přesněji definovat, co chtějí pokrýt a co chtějí od spolupráce s Čínou a širšího světa,“ uvedla s tím, že vzájemná spolupráce je nyní „racionálnější než dřív“.

Kdo je Hu Liyan?

Od roku 2019 je letos 45letá akademička odbornou výzkumnou pracovnicí se zaměřením na Česko, Visegrádskou čtyřku a střední a východní Evropu v předním čínském think-tanku Shanghai Academy of Social Sciences (Šanghajská akademie sociálních věd, SASS). Ve stejné instituci působí také ve vedení centra pro výzkum V4. V roce 2023 jí vyšla monografie o České republice a o jejím vztahu k iniciativě Pás a stezka, což je projekt na propojení Číny a světa. Záštitu nad ním drží čínský prezident Si Ťin-pching.

O think-tank SASS se před pár lety zajímala i americká FBI při případu špionáže, které se ve prospěch Číny dopouštěl bývalý americký agent CIA. Člověk, který ho na práci najal, se představil jako pracovník tohoto think-tanku, uvádí britská stanice BBC. V trestním oznámení z roku 2017 cituje americký obvodní soud report výzkumné organizace Center of Naval Analysis z roku 2007, která popisuje SASS jako jeden ze dvou největších a nejproslulejších think-tanků v Šanghaji. „Všechny think-tanky na úrovni provincií a obcí jsou spojeny s vládou provincie nebo obce, které slouží. Vláda je jejich hlavní klient,“ stojí v trestním oznámení. Američan nakonec dostal 20letý trest za mřížemi.

Soud doplnil také hodnocení od FBI. „Čínští politici využívají publikace SASS. FBI již přinejmenším od roku 2014 uvádí, že Šanghajský úřad státní bezpečnosti (SSSB), který je součástí Ministerstva státní bezpečnosti, má úzké vztahy se SASS a využívá zaměstnance SASS jako informátory a hodnotitele. FBI dále vyhodnotila, že zpravodajští důstojníci SSSB rovněž využívali svou příslušnost k SASS jako krycí identitu,“ píše oznámení.

„Tito lidé mají za úkol zjišťovat, posuzovat, vyhledávat a shromažďovat zdroje či aktivy, které mají přístup k utajovaným, veřejně dostupným, důvěrným nebo citlivým informacím, a dále s nimi nakládat. Informace pak vláda Čínské lidové republiky může použít k ekonomickému, politickému nebo vojenskému rozhodování nebo k získání výhody,“ píše se dále v textu.

Přečtěte si

Routery z Číny obsahují firmware na sledování uživatelů. Prodávají je zahraniční firmy po celém světě

Působení Hu v Česku

Hu získala specializaci na Česko a na region díky svému studiu na Univerzitě Karlově. Na zdejší Fakultě sociálních věd absolvovala v roce 2006 magisterské studium, na které v roce 2014 navázala úspěšným ukončením doktorského studia.

Kontroverzní a národovecký Spolek Svatopluk založil politolog Petr Drulák, publicista Michal Semín a ekonomka Ilona Švihlíková, které s členy spolku podle jejich webových stránek „spojuje obava, že se naše země ocitla na scestí“. Na svět se dívají „očima kontroverzní pravice“ a hlásí se k „tradiční levici“. Spolek vyzývá ke změně režimu, je kritický k Evropské unii a mezi jeho členy jsou lidé, kteří kritizují české členství v EU a NATO nebo dříve zpochybnili odpovědnost Ruska za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích, upozornily Seznam Zprávy.

Hu byla také stážistkou na Ústavu mezinárodních vztahů (IIR) v Praze, kde podle výročních zpráv působila nepřetržitě od srpna 2008 až do února 2011. V té době ústav vedl politolog Petr Drulák, který je zároveň jedním ze spoluzakladatelů Spolku Svatopluk, pořadatele zářijové konference.

Redakce s dotazy oslovila také Hu. Ta však ani po urgování na otázky o své přítomnosti na konferenci nereagovala.

Škola marxismu-leninismu

Ve vzdělání Hu pokračovala v Číně, postgraduální studium absolvovala na Fakultě marxismu-leninismu na šanghajské Tongji University. Tuto vysokou školu spolu s třiceti sedmi dalšími čínskými vysokými školami a společnostmi zařadilo v roce 2019 americké ministerstvo obchodu na seznam neověřených subjektů, do nichž je zakázáno vyvážet produkty a služby, které by mohly být využity v armádě. Dokument ministerstva, ze kterého cituje agentura Reuters, zároveň nabádá, aby se k těmto institucím přistupovalo s obezřetností.

Univerzita minimálně od roku 2022 po uchazečích o studium požaduje „dobrou ideologickou a politickou kvalitu a morální integritu“, jak stojí ve výzvě k přihláškám na postgraduální program Marxistické teorie. Výslovně ale nepožaduje členství v komunistické straně. Hu studovala na škole před zveřejněním této výzvy a zároveň se redakci ani v dalších zdrojích nepodařilo dohledat, zda je sama členkou komunistické strany.

Přesto požadavek na „ideologickou a politickou kvalitu“ znamená, že člověk musí souznít s politickou linií strany. Tedy například musí souhlasit s tím, že vedoucí pozici má Komunistické strany Číny, nebo s tím, jak vypadá čínské teritorium a co má být jeho součástí, líčí sinoložka Fantová. Zákony navíc mohou ovlivňovat i studium společenských věd, protože samy interpretují dějiny Číny. „To jde proti svobodě bádání,“ dodává.

U uchazečů o studium se může posuzovat také působení v určitých skupinách. Hu je podle čínských médií zástupkyní generálního tajemníka v Shanghai Wenzhou Youth Federation (Šanghajské federaci wenčouské mládeže), což je vlastenecká organizace pro mládež z města Wen-čou, kteří žijí v Šanghaji. Organizace je podle Fantové přímo napojena na vedení výboru Komunistického svazu mládeže ve Wen-čou a zároveň na Jednotnou frontu. Druhá jmenovaná organizace úzce spolupracuje s vládnoucí stranou na prosazování stranické agendy, a to hlavně v zahraničí.

Přečtěte si

Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům

Napojení na české akademiky

Akademička Hu si zároveň udělala za svého působení v Česku dobré kontakty na místní akademickou sféru a díky stáži na Ústavu mezinárodních vztahů se podívala i na ministerstvo zahraničních věcí.

Po dokončení studií udržovala kontakt i s dalšími akademiky, jak dokazuje příklad Petra Druláka ze Spolku Svatopluk, který byl oponentem Hu u její disertační práce a kterému v jejím úvodu děkuje za „neutuchající zájem o mé studium“. V roce 2013 se Drulák zúčastnil cesty a diskuze pořádané akademickou organizací Shanghai Institute for European Studies (Šanghajským institutem pro evropská studia), kde mezi řečníky byla také Hu, a loni v listopadu byl spolu s ní uveden jako účastník diskuze na SASS.

Na otázky redakce ohledně pozvání Hu na zářijovou konferenci, stejně jako na vlastní účast na akcích v Číně, včetně toho, kdo za jeho cesty platil, odmítl Drulák redakci odpovědět. „Na žádné otázky Vám odpovídat nebudu. Nejste investigativci, děláte špinavou práci na politickou objednávku,“ reagoval Drulák v sms zprávě.

S Hu je profesně spojen také Marek Hrubec, jelikož oba působí jako externí experti v Czech Research Center (Českém výzkumném centru) při Zhejiang Financial Vocational College (Finanční odborná škola v Č‘-ťiangu) a společně se zúčastnili i online konference pořádané SASS v červenci loňského roku.

Hrubec byl do listopadu 2011 šéfem Centra globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd, ve kterém měli experti nezávisle zkoumat Rusko a Čínu. Zároveň byl však v akademické radě think-tanku China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, který podle dřívějšího zjištění serveru Aktuálně.cz podezřívali někteří experti ze špionáže.

„Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Zhongping (Feng Čung-pching) je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky,“ uvedl pro zpravodajský server tehdejší analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš.

Před možným zneužívání akademiků, které se může projevovat například právě ve spolupracích na akademických tématech nebo zvaním do Číny, varovala ve výroční zprávě z roku 2023 i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Čína využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k lepší orientaci v českém prostředí. (…) Pod záminkou navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny žádá od akademiků tvorbu zpráv a studií z oblastí odpovídajících politických zájmů Číny. Tyto studie představují předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací. Další kultivace zahrnuje mimo jiné pozvání do Číny, přičemž čínská strana hradí veškeré náklady,“ píše ve zprávě BIS.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Hodnocení

Nic z toho nedokazuje, že by se Hu Liyan sama zapojila do jakékoli potenciálně problematické činnosti. „Co se týče přítomnosti či online účasti některých osob, které zmiňujete – pokud bychom je vyhodnotili jako osoby ohrožující bezpečnostní zájmy České republiky, byli by o nich samozřejmě neprodleně informováni naši zákonní adresáti,“ uvedl pro investigaci.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Přesto Fantová hodnotí působení Hu jako zajímavé, jelikož mezi jejími kontakty v Česku jsou jak relevantní vědci, tak osoby s kontroverzními vazbami na Čínu. Hrubec byl například po odhalení své pozice v China-CEE institutu odvolán z vedení Filosofického ústavu Akademie věd.

„V kontaktech s lidmi, jejichž vztahy na ČLR jsou problematické, pokračuje i po návratu do Číny. Přijala pozici v think-tanku, který je relevantní, ale zároveň o něm západní zpravodajské služby mluví jako o tom, který je často používaný jako zástěrka pro agenty z ministerstva státní bezpečnosti. Když si tímhle způsobem dáme dohromady její profil, tak u ní můžeme mít minimálně důvodné podezření, že sama může být problematická,“ domnívá se sinoložka a analytička Fantová.

Autorka článku: Jana Václavíková

The post Na pražské konferenci po boku Miloše Zemana vystoupila Číňanka s vazbami na tamní tajné služby appeared first on investigace.cz.

Když si inženýři vyrábějící čipy hledají na Tchaj-wanu zaměstnání, musejí si dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou pracovat pro čínskou firmu fungující pod falešnou identitou. Čínské společnosti na ostrově kvůli obavě z národní bezpečnosti až na výjimky podnikat nesmějí.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Přesně to se přihodilo mladému tchajwanskému inženýrovi na jaře 2020, kdy získal zaměstnání v údajně americké firmě Blue Ocean Smart System s pobočkou ve městě Hsinchu, místním hubu čipových a high-tech firem. V zaměstnání se mohl věnovat designu čipů určených pro vývoj umělé inteligence a oproti průměru měl dostávat až dvojnásobný plat, popisuje jeho příběh investigativní server Rest of World, jeho identitu ale nechává utajenou.

Po pár měsících si však inženýr uvědomil, že ani jedinkrát nekomunikoval se svými americkými kolegy. Místo toho na veškerých poradách jednal s manažery a inženýry z pobočky v čínském městě Nan-ťing, se kterými sdílel také své designy čipů. Zároveň se mu nepodařilo dohledat žádné informace o americké kanceláři firmy.

Razie ve firmě

Jeho podezření se potvrdilo v srpnu 2021, kdy tchajwanští vyšetřovatelé provedli ve firmě razii kvůli podezření z nelegálního podnikání v zemi. Ukázalo se totiž, že za Blue Ocean Smart System ve skutečnosti stojí čínští investoři.

Číňané na Tchaj-wanu nemohou jen tak založit firmu nebo otevřít podnik. Všichni zájemci, včetně prodejců jídla nebo jiných potenciálně neproblematických služeb, mají povinnost podat speciální žádost k tchajwanské vládě, která ji schvaluje.

Důvodem je politické napětí mezi vládami – čínská vláda v Pekingu označuje Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, ačkoli ostrov má vlastní, demokraticky zvolenou vládu a čínská komunistická strana ostrov nikdy nekontrolovala. Čínský prezident Si Ťin-pching přesto mluví o nutnosti spojení obou území, a to i za cenu použití násilí. Jeho armáda podle informací amerického námořnictva dostala před lety příkaz, aby byla připravena na případný útok v roce 2027. Do tchajwanských vod a vzdušného prostoru zároveň stále častěji vstupují čínské armádní stroje – jen toto úterý jich hranici překročilo 13, v pondělí to bylo 11, uvádí tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Jak ale uvádí Rest of World, který se na systém falešných firem, za nimiž jsou ve skutečnosti Číňané, zaměřil ve své nové investigaci, tak společnosti, které potvrzení nedostanou (například kvůli napojení na armádu), toto pravidlo často obcházejí. Vytvoří si fiktivní společnost nebo se zaregistrují přes někoho, kdo nemá čínské občanství.

Přečtěte si

Větrníky, zemní plyn, ale i budovy Evropské komise: Co vlastní čínský státní fond v Evropě?

Speciální vyšetřovací tým

Tchajwanský úřad pro vyšetřování MJIB proto v roce 2020 založil speciální oddělení, které se má věnovat pouze čínským vazbám na tchajwanský technologický průmysl. Tchaj-wanu totiž nejde jen o obchodní tajemství, ale také o národní bezpečnost. Čipy by teoreticky měly ostrovu poskytovat ochranu nebo minimálně pomoc spřátelených zemí, protože na polovodičích z Tchaj-wanu stojí světová ekonomika – vyrábí se zde totiž 60 % veškerých světových čipů a až 90 % těch nejpokročilejších. Tchajwanští odborníci jsou zásadní také pro další vývoj umělé inteligence.

„Většina gigantů v navrhování AI čipů sídlí ve Spojených státech nebo v Číně. Ale Tchaj-wan je jediná země, která může nápady těchto firem převést do fyzického světa,“ líčí pro redakci investigace.cz Min-yen Chiang, zástupce ředitele programu ekonomické bezpečnosti v tchajwanském think tanku DSET. „Nezáleží tedy na tom, kdo vyhraje AI závod, protože Tchaj-wan bude stále jediný, kdo dokáže kohokoli z nich podpořit. To je důvod, proč Tchaj-wan zaujímá kritickou pozici,“ doplňuje.

Za posledních šest let odhalili vyšetřovatelé 166 takových případů a dalších 67 případů se týkalo porušení obchodního tajemství, jak ukázaly dokumenty, které od MJIB získal server Rest of World. Mezi nimi byla i společnost Xiaomi, která si na ostrově v roce 2019 nezákonně otevřela laboratoř na vývoj čipů do smartphonů, kde zaměstnala dvacet místních inženýrů. V roce 2024 za to byli odsouzeni dva lidé z vedení.

Vyšetřovatelé dále letos v lednu vydali zatykač na Petea Laua, zakladatele čínské firmy OnePlus, protože měl nezákonně otevřít pobočku firmy a najmout přes sedmdesát inženýrů. Obviněni byli také dva Tchajwanci, kteří mu údajně pomáhali.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Pod společností ze Samoy se na Tchaj-wanu zaregistrovala také největší čínská firma na výrobu čipů SMIC. Kvůli jejímu napojení na čínskou Lidově osvobozeneckou armádu ji v prosinci 2020 umístily Spojené státy na obchodní blacklist, což výrazně omezilo schopnost společnosti obchodovat s americkými partnery a zamezilo jí to v přístupu k pokročilým čipům, které by mohly být použity k navádění střel, píše německý server Deutsche Welle.

Pokud by byl některý z případů vyhodnocen jako porušení tchajwanského zákona o národní bezpečnosti, hrozí obviněným trest až dvanácti let vězení a pokuta dosahující až sta milionů tchajwanských dolarů, v přepočtu 65,8 milionu korun.

Vyšetřování pokračuje i nadále – jen během července a srpna proběhly tři razie na technologické firmy podezřelé z propojení s Čínskou lidovou republikou. Zatím poslední proběhla na začátku srpna v osmnácti společnostech.

Ostrov nejlepších talentů

Důvod, proč se čínské firmy zaměřují na tchajwanské odborníky, je podle Min-yen Chianga z DSET jednoduchý. Pro místní polovodičový průmysl připravuje odborníky už desítky let vzdělávací systém a roli hraje i specifický ekosystém. „Jenom inženýři na Tchaj-wanu vědí, jak připravit určité postupy v různých stádiích celého výrobního procesu. Mají know-how na to, jak řídit celý ekosystém, a spolu s dalšími odborníky dokážou najít řešení na malé i větší problémy,“ vysvětluje.

„Čína se dlouho snaží kopírovat tchajwanský model a dohnat místní čipovou technologii. K tomu ale potřebuje hardware, vybavení a také inženýry, kteří vědí, jak pracovat se specifickými stroji. Takže je pro Čínu celkem přirozené, že se snaží nalákat tchajwanské talenty,“ domnívá se. Na Tchaj-wanu se také soustřeďují experti na design čipů, které jsou podle Chianga dalším cílem čínských náborářů.

„Téměř každý v odvětví zná alespoň z doslechu někoho, kdo byl osloven nebo pracoval pro čínské firmy,“ doplňuje rozsah problému pro Rest of World John Chen z tchajwanské firmy na design čipů MicroIP. „Nabízené výplaty jsou často pětkrát vyšší než na Tchaj-wanu… Slyšel jsem, že později stouply i na desetinásobek. Mám několik přátel, kteří kvůli tomu za prací do Číny odešli,“ dodává.

Tchaj-wan není jediným cílem

Podobně Čína postupuje také za hranicemi Tchaj-wanu. V Nizozemí například řeší akvizici čipového výrobce Nexperia čínskými investory a ve Spojených státech se zabývají čínskou firmou Inspur Group, která byla úřady označena za bezpečnostní riziko a dostala se kvůli tomu na černou listinu. Změnila si proto název na Aivres, pod nímž posílala pokročilou technologii včetně čipů od společnosti Nvidia, které by se do ČLR kvůli americkým sankcím dostat neměly, do čínských datacenter rozmístěných v jihovýchodní Asii. Ty využívají společnosti jako Alibaba nebo ByteDance, stojící za sítí TikTok, píše americký deník New York Times.

Jinou strategii mají čínští rekrutéři v Jižní Koreji. Tam podle Nicholase Eftimiadese, který pracoval na americkém ministerstvu obrany a nyní působí v think tanku Atlantic Council, stojí před technologickými firmami a přímo oslovují pracovníky, kteří z nich odcházejí.

Co na to Čína?

Server Rest of World zkoušel obviněné čínské firmy oslovit, žádná ale nereagovala. Pro čínská média se v roce 2022 vyjádřil Wayne Taj, výkonný ředitel firmy VeriSilicon, v jejíž dceřiné firmě na ostrově podnikli tchajwanští vyšetřovatelé ve stejném roce razii kvůli podezření, že firma nemá povolení k podnikání. Taj uvedl, že kancelář sloužila jen k prodeji, žádné inženýry nezaměstnala a vybavení na testování čipů nekoupila.

Přečtěte si

Zpráva Europolu: Česko bojuje s kybernetickými útoky a obcházením sankcí

Čínská vláda už v roce 2020 kritizovala zřízení vyšetřovacího týmu jako politickou manipulaci tehdy i nyní vládnoucí Demokratické pokrokové strany, která má k vládě v Pekingu zdrženlivý vztah a chce zachovat současný stav, kdy je Tchaj-wan de facto autonomní zemí nezávislou na Čínské lidové republice. Čínská vláda ale mluví o potřebě sjednocení i za cenu použití násilí a o politicích strany se vyjadřuje jako o separatistech.

Tchajwanský polovodičový průmysl se navíc zaměřil na bezpečnost v době čínské desetiletky nazývané Made in China 2025 z roku 2015, která měla ze země do loňského roku udělat jednoho z lídrů moderních technologií. Jeden z cílů se zaměřoval právě i na čipy – do roku 2025 si Čína chtěla vyrábět 70 % čipů pro domácí užití. V podobné době, v roce 2019, zakázaly Spojené státy společnosti Huawei přístup k pokročilým čipům.

Che Chuej, která vede čínskou poradní firmu Omdia na výzkum čipů, uvádí, že nabírání zahraničních talentů začalo už v roce 2014. „Všichni se řídili tržními principy. Nemyslím si, že by přemýšleli nad geopolitikou – jde prostě o to, jak právní systém dané lokality tyto činnosti vykládá,“ zhodnotila kroky čínských rekrutů pro Rest of World.

„Mnoho západních a tchajwanských polovodičových společností také stále působí v Číně a zaměstnává místní pracovníky, ne?“ dodala s tím, že tato praxe ale v posledních třech až pěti letech kvůli právním omezením a vlastním talentům klesá. „Čínský polovodičový průmysl začal mít v posledních dvou letech vlastní talenty,“ uvádí Che. Přesto se mluví o tom, že Čína je ve vývoji nejpokročilejších čipů tchajwanské společnosti TSMC tři až deset let pozadu.

Autorka textu: Jana Václavíková

The post Čínští výrobci čipů nesmějí podnikat na Tchaj-wanu. Vydávají se proto za zahraniční firmy a lžou svým zaměstnancům appeared first on investigace.cz.

Některé z routerů čínského výrobce ZBT v sobě mají zabudovaná takzvaná zadní vrátka, která umožňují útočníkům zařízení na dálku ovládat a sbírat informace o uživatelích. Většina jejich majitelů si možné nebezpečí ani spojení s čínským výrobcem neuvědomuje. 

Routery od společnosti Shenzhen Zhibotong Electronics, zkráceně ZBT, v sobě mají od výrobce nainstalovaný firmware, tedy program, který zařízení ovládá. Ten však v některých případech má takzvaná zadní vrátka (anglicky backdoors), skrze něž má výrobce k zařízení vzdálený přístup. 

Nejde tedy o nezáměrnou chybu, ale o účelné začlenění softwaru ohrožujícího bezpečnost uživatelů, domnívá se výzkumný tým organizace VulnCheck, který vyhledává případy zneužití technologií a odhaluje infrastrukturu útočníků i jejich postupy. Na potenciální nebezpečí routerů od čínského výrobce upozornil koncem srpna.

Tato zadní vrátka navíc nenabízí přístup k zařízení jen výrobci v Číně. Do routeru se může nabourat kdokoli, kdo slabinu odhalí. Data uživatelů tak mohou končit na serverech v Číně nebo kdekoli jinde po světě.

Nejzávažnější scénář představuje podle Roberta Šumana, vedoucího pražské výzkumné pobočky společnosti ESET, právě vzdálené spuštění příkazů a následné úplné převzetí kontroly nad routerem. „Riziko je kritické hlavně v případě, pokud je možné k routeru prostřednictvím administrační nebo jiné zranitelné služby přistupovat přímo z internetu. V takovém případě útočník vůbec nemusí napadnout počítač oběti, cílem se stává samotný router,“ popisuje pro redakci investigace.cz.

Přečtěte si

Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie

Útočník následně může získat informace o nastavení routeru, údaje o připojené síti i o dalších zařízeních v domácnosti nebo ve firmě. V ohrožení jsou podle Šumana také administrátorská hesla, hesla k sítím wi-fi, údaje o internetovém připojení nebo nastavení sítě VPN. „Útočník může sledovat síťová metadata a nešifrovanou komunikaci, správně zabezpečený obsah pomocí HTTPS nebo VPN ale automaticky přečíst nemůže. Díky získané kontrole však může i přesto síťový provoz blokovat, přesměrovávat nebo se pokoušet o další útoky,“ dodává. Například může uživatele přesměrovávat na podvodné stránky nebo využít napadený router k útokům na další počítače nebo chytrá zařízení. 

Zařízení různých názvů

ZBT vyrábí routery pro společnosti po celém světě. Ty je následně prodávají pod vlastním názvem, což může být i pro znalce problematiky matoucí. Potenciálně nebezpečné routery se pod jinými značkami prodávají ve Spojených státech, v Kanadě, na Filipínách nebo v Německu, k dostání jsou ale po celém světě na internetových obchodech Amazon nebo Alibaba. Za routery s názvem Deep Orange, CroSkylink, AC1200 Pro nebo RV WIFI Route se tak může skrývat produkt, který vyrobila právě čínská ZBT. 

Spolehlivé informace o tom, kolik uživatelů tyto routery používá nebo zda jsou i v Česku, nejsou k dispozici. Jak ale uvádí Šuman, často se jedná o levnější LTE/5G, případně o cestovní nebo průmyslové routery. Mohou být proto velmi rozšířené.

„Jenom to, že jste neslyšeli o Shenzhen Zhibotong Electronics (…), neznamená, že jste s ní nepřišli do styku,“ přibližuje možné rozšíření těchto zařízení organizace VulnCheck.

Zneužitelná pomoc zákazníkům

Co přesně routery z Číny dělají? Výzkumníci u nich našli rovnou tři bezpečnostní rizika. První odhalená zadní vrátka pojmenovali ENDLESSDOORS. Tento proces se spouští na zařízení automaticky a připojuje se k domovskému serveru v Číně. Zároveň je zařízení nastaveno tak, aby bez souhlasu nebo vědomí uživatele přijímalo příkazy na úrovni správce. 

Firmware, který toto umožňuje, odhalili výzkumníci ve dvaceti modelech routerů ZBT. „Skutečný rozsah zasažených modelů může být vyšší než těchto dvacet, které jsme zkoumali, ale nemáme jak dohledat další,“ stojí v textu, který se zaměřil na ENDLESSDOORS. Důvodem je množství názvů, které mohou routery mít.

Firma si je této funkce vědoma a odvolává se na zákaznickou podporu. Pro VulnCheck uvedla, že „jejím účelem je pomáhat zákazníkům odstraňovat poruchy a konfigurovat zařízení pouze na jejich výslovnou žádost a s jejich souhlasem“. Jak ale výzkumníci ověřili, této slabiny může využít „kdokoli na síťové trase“, nezabrání tomu ani firewall. 

Přečtěte si

Trojský adblocker: Rozšíření v Chromu se tváří prospěšně, ale mohou vás špehovat. Nikdo to neřeší

Routery se nachází v Rakousku, Polsku i Maďarsku

Druhým odhaleným zadním vrátkům dali výzkumníci název DARKLANTERN. Tento protokol otevírá nešifrovaný kanál, který je přístupný odkudkoli z internetu. Na routeru poté mohou útočníci zadávat různé příkazy, k nimž nepotřebují autorizaci. „Je to záměrně navrženo tak, aby byl router přístupný z vnějšku,“ popisují výzkumníci z VulnCheck výsledky svého výzkumu. 

Tým VulnCheck provedl internetový průzkum, aby odhalil, jak je DARKLANTERN, který byl firmou ZBT do zařízení implementován v roce 2019, rozšířený. Jen mezi 18. a 21. srpnem letošního roku našli 203 případů napříč dvaceti dvěma různými zeměmi. Nejvíc výsledků se vrátilo ze Spojených států (103), následovalo Rusko (29) a Tchaj-wan (14). V zasažených zemích se ale objevuje i Polsko (3), Rakousko a Maďarsko (obě po jednom). 

Firmware nalezli výzkumníci na šestnácti různých modelech routerů staršího data výroby. „DARKLANTERN odhalujeme v době, kdy se už tolik nepoužívá. Proto byla oblast, do které zasahoval, téměř jistě větší,“ domnívají se výzkumníci. 

DARKLANTERN je však na rozdíl od předchozí zranitelnosti bezcenný, pokud uživatel používá firewall. Tento ani jiný bezpečnostní prvek však nezaručí bezpečnost u třetích odhalených zadních vrátek, kterým dal VulnCheck název SPEAKINGSTONE. Tento firmware dokáže na vzdálený server umístěný v Číně poslat úplný otisk zařízení, popisuje technologický server Tom’s Hardware. 

Firmware komunikoval také se záložním serverem, který si nikdo nezaregistroval, a tak si ho registrovali výzkumníci ve VulnCheck. Díky tomu mohli spočítat, kolik routerů se pokoušelo se serverem spojit. Za jediný den, 21. srpna 2026, s ním přes tento firmware navázalo spojení 392 zařízení a téměř všechny, 390 z nich, se nacházely v Číně. Až 83 % routerů bylo připojeno k síti od China Mobile, což je státem vlastněná telekomunikační firma. Většina z odhalených spojení běžela na stejném modelu routeru, což podle VulnCheck značí, že firmware může být široce používán. 

„Jde o domácí čínskou sledovací technologii. Byla uvedena v Číně, na čínských sítích a ve velkém rozsahu,“ hodnotí VulnCheck. 

Přečtěte si

Surveillance Secrets: Tajný archiv celosvětového sledování skrze telefonní sítě

Jak se chránit?

Ne každý router od ZBT však tato zadní vrátka obsahuje. Například kanadská společnost MOFI Network, která routery od ZBT také distribuuje pod jiným názvem, do nich instaluje vlastní firmware. 

VulnCheck přesto uživatelům doporučuje zkontrolovat, kdo jejich router skutečně vyrobil, nebezpečný skript potom deaktivovat nebo zařízení úplně vyměnit. Seznam dotčených modelů zveřejnil VulnCheck na svých stránkách. 

Šuman zároveň u routerů obecně doporučuje instalovat pouze ověřené aktualizace firmwaru pro daný model zařízení, zakázat veškeré služby, které router nabízí, ale uživatel je reálně nevyužívá, nebo nastavit administraci routeru, aby byla dostupná jen z místní sítě. 

„Při podezření, že router mohli napadnout útočníci, je vhodné zařízení odpojit, obnovit do továrního nastavení a znovu nahrát důvěryhodný firmware. Poté je nutné změnit i hesla, která jím mohla procházet,“ doporučuje Šuman. Pokud není aktualizace firmwaru dostupná, kloní se k výměně routeru za podporované zařízení od renomovaného výrobce. „Úspora peněz v případě levnějšího modelu se v okamžiku útoku na naše hesla a přihlašovací údaje rozhodně nevyplatí,“ doplňuje.

The post Routery z Číny obsahují firmware na sledování uživatelů. Prodávají je zahraniční firmy po celém světě appeared first on investigace.cz.