Kamil Kouba, Pavla Holcová
Záměr byl jednoduchý: založit firmu, otevřít v bance účet a postupně porušit úplně všechna písmena paragrafu 6 zákonu č. 253/2008 Sb. (to je paragraf, který v tomto zákonu proti praní špinavých peněz definuje podezřelý obchod). Oproti velkým drogovým kartelům nebo diktátorům byl náš rozpočet, který jsme do celého projektu mohli investovat, velmi omezený. Nakonec jsme však ještě ušetřili. Cílem bylo zjistit, kdy někdo odhalí zjevně podezřelý obchod a zastaví nás. Nezastavil nás nikdo.
- Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
§ 6
Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legaliZáměr byl jednoduchý: založit firmu, otevřít v bance účet a postupně porušit úplně všechna písmena paragrafu 6 zákona č. 253/2008 Sb. (je to paragraf, který v tomto zákonu proti praní špinavých peněz definuje podezřelý obchod). Oproti velkým drogovým kartelům nebo diktátorům jsme měli jen velmi omezený rozpočet, který do celého projektu můžeme investovat. Nakonec jsme však ještě ušetřili. Cílem bylo zjistit, kdy někdo odhalí zjevně podezřelý obchod a zastaví nás. Nezastavil nás nikdo.zaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například
a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,
b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,
c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,
e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,
g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele,
h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi.
Plán
Způsobů, jak vyprat peníze, abychom u toho nebyli přistiženi, je celá spousta. Naším cílem ale bylo naopak spustit alarm – aktivovat veškeré obranné mechanizmy finančního systému. Proto byl pokus proveden úmyslně nápadně a křiklavě.
Rozhodli jsme se vytvořit dvě postavy provinčních „manažerů“, kteří zastupují naprosto reálného balkánského drogového krále. V Česku se pro něj snaží založit firmu a otevřít bankovní účet bez toho, že by sem musel byť jen přijet, protože kdo má firmu a bankovní účet, má hotovou infrastrukturu k praní peněz. Na jeho bankovní účet budeme posílat jednu podezřelou platbu za druhou až do okamžiku, kdy si toho někdo všimne, nahlásí to jako podezřelé platby a Finanční analytický úřad (FAÚ) účet zmrazí. Součástí našeho záměru bylo i otevřené sdělení, že skutečný vlastník chce zůstat utajen, a jako nastrčeného majitele jsme chtěli přivést náhodného bezdomovce. Aby bylo varovných signálů dost, vědomě jsme zamýšleli uvádět země jako Srbsko nebo Bosna a Hercegovina, kde potírání špinavých peněz není zrovna priorita.
Identity
Vytvořit si falešnou identitu manažera dnes není nic náročného. Stačí si vybrat jméno, koupit předplacenou SIM kartu, zřídit e-mailový účet a vytvořit falešné vizitky. Falešnou identitu drogového krále jsme zřizovat nepotřebovali, stačilo si vybrat z plejády balkánských mafiánů. Naše volba padla na Radoljuba Raduloviče, skutečně žijící osobu, která má v kruzích organizovaného zločinu přezdívku Miša Banana.
- Příběh Radoljuba Raduloviče
Radoljub Radulović (narozen roku 1948) je mimořádně vlivný srbský podnikatel. Jeho podnikání se táhne přes celou severní polokouli, oficiálně je majitelem nespočetných kasin, nemovitostí, hotelů a jedné společnosti na přepravu banánů z Latinské Ameriky. Podle mezinárodních orgánů činných v trestním řízení má také úzké vazby na obchodníky s kokainem.
Mezinárodní vyšetřovatelé označují Raduloviče za jednoho z nejmocnějších mužů drogového kartelu Darko Šariče – krále balkánských mafií, který je v současné době ve vazbě za dovoz 7,4 tun kokainu do Evropy.
Podle zprávy sestavené Britskou agenturou pro závažnou organizovanou kriminalitu má Radoljub Radulovič v kartelu na starosti lodě, trasy a offshorové bankovní účty. Sám Radulovič popírá jakékoliv pochybení a zůstává záhadnou a vlivnou postavou v pozadí, zatímco se vyšetřovatelé snaží rozklíčovat drogový byznys Darko Śariče.
Abychom přitáhli pozornost k našemu podezřelému chování, vpašovali jsme do příběhu pár klíčových narážek. Kromě samotného jména Radoljub Radulović, které by už samo o sobě mělo působit preventivně jako překážka k založení firmy, jsme zmiňovali dovoz ovoce z Kolumbie, přezdívku Miša Banana, fakt, že Radoljub nemůže cestovat do EU, a zdůraznili jsme, že se jeho jméno nikde nesmí objevit. A že peníze nejsou problém.
Firmy, které prodávají firmy
Pokud podnikáte tak, že se živíte zakládáním a prodejem firem, jste ze zákona takzvaná „povinná osoba“. V praxi to znamená, že pokud se vám váš klient nepozdává, popřípadě vypadá, že zřizuje firmu pro někoho, kdo se nechce identifikovat, měli byste mu odmítnout poskytnout své služby. Nebo je poskytnout, ale následně podivného zákazníka nahlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).
Samotný FAÚ v roce 2013 udělil pokutu dva a půl milionu korun firmě za to, že společnost zakládající a prodávající firmy „nesplnila opakovaně povinnost při identifikaci a kontrole klienta“. Společnost se odvolala, ale u soudu definitivně prohrála letos v únoru.
Domluvili jsme si setkání s manažery několika společností, které prodávají už založené firmy. Jen v jedné z nich nás přesvědčovali, že poskytnutí jakéhokoliv nastrčeného majitele českého původu nejde. Další dvě společnosti nám nastrčené jednatele i majitele rovnou započítaly do kalkulace.
Všechny společnosti nám ale navrhly řešení, jak vlastnictví firmy anonymizovat tak, aby nikdy nikdo nebyl schopen zjistit, kdo je reálným vlastníkem.
Ceny za nákup společnosti s nastrčeným ředitelem na virtuální adrese a jejich první rok provozu se pohybovaly v rozmezí 20 000 až 100 000 korun.
Jakože někdo z ulice?
Nakonec jsme se rozhodli pro to nejlevnější řešení, a sice sehnat nastrčeného majitele a ředitele na ulici. Všem podnikatelům zakládajícím firmy na klíč jsme tohle řešení navrhli – nepozastavil se nad ním nikdo. Podle litery zákona jsme výslovně naplnili definici podezřelého obchodu a měli jsme skončit nahlášeni dozorujícím orgánům. Ze všech oslovených firem to nikdo neudělal.
Ředitel z Hlaváku
Ředitele a majitele jsme hledali na Hlavním nádraží. Kupodivu to byla nejobtížnější část plánu.
V pošmourném březnovém odpoledni roku 2018 je na Hlaváku ještě větší deprese než obvykle. Zima zalézá za nehty i lidem, kteří jen rychle běží parkem na vlak. Přemluvit bezdomovce mrznoucího na lavičce, aby za pár stovek podepsal nějaké papíry, se zdálo snadné. Paradoxně právě bezdomovci se ukázali jako opatrnější a podezíravější než všichni zakladatelé firem na prodej, které jsme oslovili.
Museli jsme proto zvolit jiný přístup a najít si někoho, kdo už nemá moc co ztratit. Vydali jsme se proto na místo se zvýšenou koncentrací drogově závislých.
- Příběh Karolíny
„Potřebujete občanku, že?“ ptá Karolína se místo pozdravu.
Vyfotili jsme si její občanku a vyrazili zařídit firmu. Z několika nicneříkajících názvů jsme si vybrali ten, co zněl nejvíc balkánsky. Ověřit Karolínin podpis na CzechPOINTu a přepsat na ni firmu trvalo asi hodinu. Karolína se tak stala novou ředitelkou i jednatelkou firmy.
Podezřelý obchod
Pokud v první fázi našeho projektu zakladatelé firem k prodeji váhali s tím, jestli nás nahlásit, teď už váhat neměli. „Ředitelka z ulice“ byla učebnicovou ukázkou podezřelého obchodu. Nápadné mělo být zejména porušení těchto písmen paragrafu 6 zákona:
e) Prostředky, se kterými Karolína disponuje, neodpovídají jejím majetkovým poměrům – s plným vědomím, že jde o člověka z ulice, zapsali Karolínu jako vlastníka a jednatele firmy.
f) Firma byla s vědomím obchodníka zřízena v rozporu s účelem, pro který byla zřízena, neboť obchodník věděl, že pravým účelem firmy je zakrytí skutečného vlastníka Radoljuba Raduloviče, jenž si nepřeje figurovat v jakýchkoli listinách.
g) S plným vědomím obchodníka jsme vykonávali činnosti, které vedly k zastření totožnosti skutečného majitele. Majitelem se stala osoba nalezená na ulici.
h) Zastupovali jsme klienta, který nejen že je hledaným drogovým králem, ale zároveň pochází ze Srbska, země, jež byla Mezinárodním výborem proti praní špinavých peněz (FATF) označena jako vysoce riziková a každá transakce nebo klient z této země musí být důkladně prověřováni.
i) Po celou dobu jsme jednali na základě fiktivních jmen podložených pouze vizitkami, falešnými e-mailovými adresami a jednorázovými telefony, aniž nás kdokoli požádal o doklad totožnosti.
Prodejci firem se nepozastavili nad tím, že veškerou poštu mají přeposílat na e-mail Radoljuba Raduloviče, vytvořený speciálně pro tento účel.
Zbývala poslední výzva: bankovní účet.
Banky mají být tím nejsilnějším nástrojem pro boj s praním špinavých peněz. Jak ale ukazují kauzy minulých let, ne všechny a ne vždycky dokáží dostát svojí roli. Banka Wachovia v New Yorku prala peníze pro jeden z nejbrutálnějších drogových kartelů, banka HSBC prala peníze pro africké diktátory, banka DanskeBank prala peníze pro prezidentskou rodinu z Ázerbájdžánu…
S Karolínou máme sraz na Václavském náměstí. Spousta bank je tu v pěší vzdálenosti. Během prvního kola nás banky odmítají, protože firma ještě není zapsána v obchodním rejstříku. Až zapsána bude, založit pro ni účet prý nebude problém.
Druhé kolo nastává o týden později, kdy nám dojde e-mail, že firma už je pod novým názvem v obchodním rejstříku a že Karolína je uvedena jako jediná jednatelka a majitelka.
Sjednáváme si schůzku v bance. Dorazíme jen s malým zpožděním, zpocené z pražského letního žáru. Karolíně předávám papíry a připomínám, co má odpovědět, kdyby se kdokoliv na cokoliv ptal: To nevadí, že bydlí na úřadě, má to pro ni být nový start do života. Kamarád Radoljub Radulovič do ní chce investovat peníze, protože věří, že tentokrát to zvládne a z ulice se dostane.
Karolína jde dovnitř a já čekám před bankou. Hotovo je za dvacet minut, nikdo se na nic neptal. V bance si okopírovali Karolíninu občanku a výpis z obchodního rejstříku a slíbili, že zítra odpoledne bude všechno připravené, a vyzvali ji, ať se zítra dostaví k podpisu.
Odpoledne je hotovo ještě rychleji, stačí pár podpisů, Karolíně dávám slíbenou finanční odměnu a ona mi na oplátku dává přístupové kódy k mobilnímu bankovnictví. Nejhledanější balkánský drogový král by teď mohl mít plnou kontrolu nad bankovním účtem v jednom z českých bankovních domů.
Bylo to rychlejší a levnější, než jsme předpokládali. Tak mnohočetné porušení zákona není jen selháním několika jedinců, poukazuje spíše na špatně fungující systém: bezdomovci na ulici projevili větší opatrnost než zaměstnanci firem a bank.
Nezveřejňujeme pravá jména ani neprozradíme banku, ve které si hledaný drogový král otevřel bankovní účet. Pokud se však někdo v textu pozná, má stále možnost případ reportovat Finančnímu analytickému úřadu.
Tuto reportáž jste si mohli přečíst díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.