V sobotu uplyne osm let od úkladné vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Ani po osmi letech ale nebyl uzavřen soudní proces s hlavními podezřelými Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou. Celý proces se vrací na začátek, případ dostali na starosti noví prokurátoři i nový soudní senát, znovu bude probíhat i dokazování. „Náš trestní zákon je nastaven tak, že obžalovaní mají všechna práva a poškození žádná. Přestávám věřit,“ řekl po obnově soudního řízení otec zavražděného novináře Jozef Kuciak.

Dne 21. února 2018 ve večerních hodinách přišel k jejich domu vrah Miroslav Marček, dvěma ranami do hrudníku zastřelil Jána Kuciaka, jednou ranou do hlavy pak Martinu Kušnírovou. Nedaleko domu na něj pak čekal jeho komplic Tomáš Szabó.

Vrahové pracovali na objednávku Zoltána Andruskóa. Ten zas podle své výpovědi jednal na základě zadání od Aleny Zsuzsové, která měla plnit instrukce mafiána Mariana Kočnera.

Dnes, osm let od vraždy, jsou základní fakta jasná – Andruskó se k objednávce přiznal, a dostal patnáct let. Marček se ke skutku rovněž přiznal a spolu se Szabóem si odpykávají dvacet pět let. Tyto rozsudky jsou již pravomocné.

Přečtěte si

Kuciak a Kočner: Články, vražda, rozsudek

Stále však není zřejmé, jestli si vraždu objednal Kočner u Zsuzsové, která pak podle obžaloby předala zadání dále Andruskóovi. Soudy doposud Kočnera dvakrát osvobodily, Zsuzsovou jednou uznaly vinnou. Všechny rozsudky v jejich případě byly ale zrušeny.

Naposledy senát Nejvyššího soudu zrušil celý soudní proces a případ vrátil k úplně novému projednávání na Specializovaném trestním soudu v Pezinku.

Senát v novém řízení zasednul letos v lednu, pokračoval minulý týden a naplánovaná jsou stání až do prosince. Co tedy o vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové víme? Proč začalo zcela nové soudní řízení? A jak se do soudu snažila zasáhnout slovenská vládní koalice pod vedením Roberta Fica? Redakce investigace.cz přináší na výročí vraždy souhrn všech dosavadních událostí a souvislostí a taky výhled na nejbližší měsíce.

1. Proč je nový soud?

Poslední verdikt soudu v případě vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové padl v květnu 2025. Nejvyšší soud tehdy zrušil rozhodnutí Specializovaného trestního soudu kvůli chybám senátu. Nejvyšší soud soudcům vytknul, že kdyby hodnotili důkazy logicky a v souladu s trestním zákoníkem, dospěli by k jinému závěru. Jejich závěr z května 2023 zněl: Kočner nevinný, Zsuzsová vinna.

Nejvyšší soud také odebral spis senátu pod vedením soudkyně Ruženy Sabové. Senát opakovaně pokyny Nejvyššího soudu nerespektoval. Mezi výtkami senátu vůči Sabové byly nejasnosti kolem skutkových zjištění, nevypořádání se s důležitými fakty a už zmíněné vykonání důkazů. Stejné výtky měl přitom Nejvyšší soud už v roce 2021. 

Spis tak nyní dostal náhodně přidělený nový senát Specializovaného trestního soudu, konkrétně senát předsedy Miroslava Mazúcha. Ten poprvé zasedl 26. ledna a otevřel nové stání se čtyřmi obžalovanými ve dvou skutcích – Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou, kteří jsou obžalovaní z objednávky vraždy Jána Kuciaka a třech bývalých prokurátorů, a Dušanem Kracinou a srbským občanem Darkem Dragićem, kteří měli realizovat vraždu prokurátorů. 

Zajímavostí je účast soudce Jána Buvaly v senátu. Ten totiž rozhodoval i o přijetí dohody o vině a trestu Zoltána Andruskóa, který díky spolupráci s policií dostal nižší trest. Kočnerův advokát vůči jeho účasti v senátu podal ústavní stížnost, i z toho důvodu do rozhodnutí Ústavního soudu v senátu přísedí čtvrtá soudkyně.

2. Co se u soudu teď řeší?

Nejočekávanějším rozhodnutím bylo připuštění přepisů zpráv z aplikace Threema z Kočnerova telefonu. Obhajoba namítala, že Kočnerův telefon prolomili vyšetřovatelé bez souhlasu soudu a tedy podle dřívějšího rozhodnutí Soudního dvora EU by zprávy z něj neměly být připuštěny jako důkaz.

Jejich argumentaci ale senát Specializovaného trestního soudu zamítl hned první den obnoveného jednání. Zprávy z Threemy, které podle vyšetřovatelů ukazují na dohadování o vraždě Jána Kuciaka mezi Zsuzsovou a Kočnerem, se tak budou znovu číst.

Prokuratura označuje zprávy z Threemy za klíčový důkaz obžaloby. Zsuzsová a Kočner o vraždě komunikovali šifrovaně. Psali si o vypadávání zubů, o svrabu nebo o sněhu, což je v obžalobě interpretováno jako příprava a plánování vraždy. V den vraždy Kočner Zsuzsové zase poslal zprávu s emotikony „5️⃣0️⃣🔜☠️“. Padesát tisíc eur přitom odpovídalo sumě, kterou měl Kočner slíbit za vykonání vraždy.

Jedním z dalších důkazů, který bude chtít obžaloba prosadit, je záznam z fitness aplikace Zsuzsové. Ta nosila na ruce chytré hodinky, které kromě jiného zaznamenávaly její pulz a data se zálohovala v aplikaci na telefonu. Z údajů vyšetřovatelé vyčetli, že v čase, kdy se Zsuzsová měla dozvědět o vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, jí vyskočil pulz na historicky nejvyšší hodnoty.

Slovenský prokurátor Peter Kysel, který obžalobu dozoruje, považuje za největší výzvu právě tyto důkazy. Podle něj dosud nebyly prezentované před soudem celé. Způsob vykonání nových důkazů určil již dvakrát Nejvyšší soud. Poprvé tak učinil v roce 2021 a loni v květnu podruhé.

„Jde o doplnění detailů do už navržených důkazů i o nové důkazy, které mají poskytnout soudu komplexnější pohled,“ řekl redakci investigace.cz Kysel. 

3. Proč soud neprojednává i vraždu Martiny Kušnírové?

Objednaná byla vražda novináře Jána Kuciaka. Jeho snoubenka Martina Kušnírová neměla být původně zavražděna. Ze zpráv z Threemy také vyplývá, že jak Kočner, tak i Zsuzsová byli rozčilení, že Marček zastřelil i jeho snoubenku. Navíc jak Marček, tak i Szabó si už za dvojnásobnou vraždu odpykávají pravomocné tresty.

Soud tedy již před lety vyčlenil objednávku vraždy Jána Kuciaka na samostatné stání. Později do stejného případu přičlenil i objednávku vražd prokurátorů Petra Šufliarského, Maroše Žilinky a tehdejšího advokáta Daniela Lipšice. Ty si měl podle obžaloby také objednat Kočner u Zsuzsové. Ta měla provedení vraždy zadat Kracinovi s Dragićem, kteří nyní také stojí před soudem.

Soudů se i nadále účastní matka zavražděné Martiny Zlatica Kušnírová. Její bývalý advokát Roman Kvasnica v případu nově zastupuje rodinu Kuciakových. Zlatě Kušnírové je tak umožněno sledovat, jak se případ u soudu vyvíjí.

4. Jaké hrozí komplikace?

Do samotného procesu mohou zasáhnout i politická rozhodnutí vlády Roberta Fica. Fico hned po návratu k moci v roce 2023 protlačil změnu trestního zákoníku, kdy kromě jiného výrazně zmírnil tresty za ekonomický organizovaný zločin. V tomto případě tedy obžalovaným změna nepomůže.

Co by však mohlo pomoci, je kritizovaný přílepek poslance Smeru Tibora Gašpara (také bývalého policejního ředitele právě z doby vraždy) z prosince 2025. Ten na jednání Národní rady narychlo prosadil novelu trestního zákoníku, která přikazuje soudům, jak mají přihlížet ke kajícníkům, tedy spolupracujícím obviněným.

Pokud by se prokázalo, že kajícník v minulosti lhal ve své výpovědi, soudy musí zamítnout celou jeho výpověď, tedy i tu, která pomohla ve vyšetřování a obvinění jiných osob. To by se v případě objednávky vraždy Jána Kuciaka týkalo hlavně výpovědi korunního svědka a zprostředkovatele vraždy Zoltána Andruskóa, který ve své výpovědi označil za objednavatelku vraždy Alenu Zsuzsovou a za zadavatele Mariana Kočnera.

Andruskó začal s policií spolupracovat hned po svém zadržení v září roku 2018. Obhajoba jeho výpověď opakovaně zpochybňovala a upozorňovala na některé nesrovnalosti. Konkrétně se to týkalo třeba fotek, které mu měla Zsuzsová ukazovat v autě, kdy mu zadávala vraždu. Nejdříve vypověděl, že mu je vyfotila Zsuzsová, u soudu pak řekl, že si záběry ze sledování Kuciaka vyfotil z jejího laptopu sám.

V současnosti o ústavnosti Gašparovy novely trestního zákoníku rozhoduje Ústavní soud, který předběžně pozastavil její platnost. Minulý týden košický Ústavní soud řekl, že jelikož změna zákona by zasáhla i do probíhajících soudních kauz, není možné předvídat, jak by je to ovlivnilo.

Na další možný problém upozorňuje prokurátor Kysel – jde o paměť klíčových svědků. „Jedná se již o potřetí opakovaný soudní proces, od skutků uplynulo osm let, podstatní svědci budou opětovně vyslýchání. Při opakovaných výsleších často dochází k oslabování paměťových stop. To bylo možné vidět i při druhém opakovaném soudním procesu,“ upozorňuje Kysel.

Přečtěte si

Kočnerova knižnica veřejných tajemství

5. Kdy můžeme očekávat rozsudek?

Pravomocný rozsudek je v nedohlednu. I kdyby Specializovaný trestní soud rozhodl brzy, je téměř jisté, že jedna nebo druhá strana se proti rozsudku odvolá k vyšší instanci, kterou je Nejvyšší soud. Ten může rozsudek potvrdit, nebo zrušit a vrátit k dalšímu projednávání.

To se ostatně dělo i v prvním kole soudních stání, které trvalo déle než pět let – od ledna 2020, kdy začalo první řízení na Specializovaném trestním soudu, až do května 2025, kdy Nejvyšší soud vrátil spis podruhé a nařídil nové líčení.

Pokud bychom se řídili podle předcházejících zkušeností, rozsudek prvního stupně by mohl padnout ještě letos ve druhé polovině roku. Poslední soudní líčení je naplánované na prosinec 2026. Pak bude záležet na rychlosti Nejvyššího soudu.

6. Půjdou Kočner a Zsuzsová na svobodu?

Krátká odpověď je, že ne. Kočner si odpykává devatenáct let za falšování směnek Televize Markíza. Z vězení by se měl dostat v roce 2037. Zsuzsová si odpykává dvacet jedna let za objednávku vraždy exprimátora jihoslovenského Hurbanova Ladislava Basternáka, z vězení by měla vyjít v roce 2039.

V posledních letech ale Kočner a jeho advokáti zkouší mimořádné prostředky ke zkrácení jeho pobytu ve vězení. Týká se to už zmiňované novely trestního zákoníku z roku 2023, která výrazně zmírnila tresty za ekonomickou kriminalitu, což by se mohlo týkat i falšování směnek.

Kočner proto podal odvolání jak na Nejvyšší soud, tak na lucemburský Soudní dvůr EU. Kdyby se dřívější pravomocný rozsudek zrušil, znamenalo by to bezprecedentní zásah do nezávislosti soudnictví na Slovensku.

Autor textu: Dávid Pásztor

The post Osm let od vraždy Jána a Martiny a stále neznáme objednatele. Co je nového v případu Kočnera a Zsuzsové? appeared first on investigace.cz.

Dne 19. května 2023 Specializovaný trestní soud v Pezinku opětovně vynesl rozsudek o nevině Mariana Kočnera v kauze vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Jeho spolupachatelka Alena Zsuzsová byla naopak shledána vinnou jak z přípravy vražd dvou slovenských prokurátorů, tak z objednání vraždy Jána Kuciaka. Po vynesení rozsudku proběhla slovenskou společností vlna nedůvěry ve spravedlnost, protože zdůvodnění Kočnerovy neviny přišlo rodinám obětí i novinářům přítomným v soudní síni zmatečné. Soudnímu senátu trvalo skoro další tři měsíce, než sepsali zdůvodnění rozsudku. Jeho součástí je i disent (odlišný názor) jednoho ze soudců, což je ve slovenské justici málo obvyklé. Ve spolupráci s Investigativním centrem Jána Kuciaka (ICJK) přinášíme analýzu rozsudku.

Soudkyně Ružena Sabová a soudce Rastislav Stieranka, kteří rozhodli o Kočnerově nevině, argumentovali zásadou „in dubio pro reo“ neboli „pochybnosti jsou ve prospěch obžalovaného“, a za jedinou objednavatelku vraždy proto označili Alenu Zsuzsovou.

„Soud nemohl spolehlivě a bez rozumných a důvodných argumentů dospět k závěru, že skutek spojený se zavražděním Jána Kuciaka spáchal obžalovaný Marian Kočner,“ píše se ve zdůvodnění rozsudku. Sabová a Stieranka zároveň dodávají, že „Soud (…) dospěl k přesvědčení, že Kočner o vraždě Kuciaka před jejím veřejným odhalením nevěděl“. 

Třetí člen tribunálu, soudce Jozef Pikna, s tímto přístupem nesouhlasil a ve svém disentu napsal: „důkazy předložené během hlavního projednávání tvoří logickou a ničím nenarušenou soustavu navzájem se doplňujících důkazů, které ve své celistvosti vylučují možnost jakéhokoli jiného závěru než toho, že obžalovaný Marian Kočner skutek spáchal“. Důkazy podle něj prokazují, že vraždu si neobjednala Alena Zsuzsová, ale Marian Kočner.

Soudce Pikna nepochybuje ani o tom, že Kočner si objednal i vraždy prokurátorů Maroše Žilinky a Petra Šufliarského. ŽIlinka jako prokurátor (státní zástupce) dozoroval Kočnerovy trestní kauzy a Šufliarský ho zklamal tím, že i přes osobní známost jej nechtěl pustit z trestní vazby.

Důležitý důkaz – fotky ze sledování

Jedním z nejdůležitějších důkazů, jež byly předloženy během procesu, jsou fotografie z tajného a podle všeho Kočnerem iniciovaného sledování Jána Kuciaka. Jde o fotografie, které zprostředkovateli vraždy, Zoltánu Andruskóvi, podle jeho výpovědi ukázala Alena Zsuzsová s tím, že „Kuciaka je potřeba sejmout“. Tyto fotografie se během policejní prohlídky zároveň našly u Kočnera doma na USB klíči v dokumentu pojmenovaném Edgar_objects. Nikdo ze soudců nepochybuje o tom, že Zuzsová je dostala od Kočnera. 

Obhajoba Kočnera i Zsuzsové naopak tvrdí, že snímky byly pořízeny kvůli tomu, aby Kočner mohl novináře Kuciaka kompromitovat na webové stránce „Na pranýři“, kterou chtěl vytvořit za účelem očerňování novinářů – dva členové soudního senátu s tímto tvrzením souhlasí. Jozef Pikna se však proti této verzi ohradil: „To, že by tyto materiály měla mít (Alena Zsuzsová, pozn. red.) za účelem webu ‚Na pranýři‘, nemá logiku, protože stránka se měla spustit až v létě 2018. Nebyl důvod, aby měla fotografie k dispozici půl roku dopředu,“ argumentuje Pikna. Pro soudce Sabovou a Stieranku byla ale potřeba fotografií k obsluze webu „Na pranýři“ Zsuzsovou dostačujícím důvodem.

Samotné materiály ze sledování Kuciaka přitom neobsahují žádné kompromitující důkazy, jedná se pouze o popis a fotografie z jeho každodenních běžných činností: Kuciak jde po ulici před redakcí, čeká na autobusové zastávce, pracuje na opravě svého domu. Pro kompromitující použití na webu by byly nevhodné. Ostatně bývalý agent slovenské tajné služby SIS, který sledování prováděl, do reportu jasně napsal, že „Kuciak žije jako mnich.“

Kde vzala Zsuzsová peníze na vraždy?

Soudce Pikna ve svém nesouhlasném stanovisku k rozsudku zmiňuje i to, že Alena Zsuzsová, která v době plánování a vykonání vraždy Jána Kuciaka čelila několika exekucím, nemohla disponovat tolika penězi, aby zaplatila nákup nelegálních zbraní i samotné vraždy. Ostatní dva soudci tuto situaci vysvětlili v rozsudku tím, že Zsuzsová si vydělávala půjčováním peněz na vysoké úroky. Proč by za takové situace ale byla nadále závislá na Kočnerových financích, už soudci neobjasnili.

„Jediným zdrojem jejích (Aleny Zsuzsové, pozn. red.) peněz byl Marian Kočner,“ tvrdí soudci ve svém zdůvodnění, a potvrzují tak finanční závislost Zsuzsové na Kočnerovi. „Zároveň s příjmy, jež měla od Kočnera, měla i další příjem z obchodování s penězi. Souhrn těchto výdělků byl pak dostatečným zdrojem finančních prostředků nutných k nákupu zbraní i poskytnutí zálohy (v hodnotě 20 000 eur, pozn. red.) na vraždu JUDr. Žilinky nebo na zavraždění Kuciaka,“ konstatují soudci Sabová a Stieranka. 

Soudce Pikna ale nabídl jiné vysvětlení, a sice že Zsuzsová měla peníze na vraždy od svého mecenáše Kočnera. 

Threema

Ružena Sabová a Rastislav Stieranka ve zdůvodnění neviny navíc interpretují jako nedůkazní také komunikaci a kódované vzkazy z šifrované mobilní aplikace Threema. Zatímco obhajoba tvrdila, že Kočner se Zsuzsovou nepoužívali kódy pro plánování vražd, ale v zabezpečené aplikaci se bavili o počasí a zubaři, oba soudci v rozsudku uvádějí, že zpráva napsaná v podobě emotikonů „50, šipka, lebka“ (viz níže) obecně interpretovaná jako slib 50 000 eur za vykonání vraždy, nemůže být o odměně vrahům, protože Kočner by v den vraždy komunikoval se Zsuzsovou opatrněji.

Proč Zsuzsovou odsoudili?

Na tom, že je Alena Zsuzsová vinna, se však shodli všichni tři členové soudního senátu. Zsuzsová si podle soudců objednala vraždu Jána Kuciaka a dvou prokurátorů „ze strachu, že by přišla o svůj pravidelný měsíční příjem a jiné materiální výhody, které jí poskytoval obžalovaný Marian Kočner“.

Oproti Jozefu Piknovi ovšem soudcové Sabová a Stieranka došli k názoru, že Zsuzsová si vraždu objednala z vlastní iniciativy. Do zdůvodnění rozsudku k tomu napsali: „obžalovaná Zsuzsová byla vedena svou naivní představou o síle praktik woodoo, které v době vzetí Kočnera do vazby podnítily její rozhodnutí zavraždit jmenovaného prokurátora (Šufliarského)“.

The post Analýza rozsudku v kauze Kuciak appeared first on investigace.cz.

Specializovaný trestní soud v Pezinku opět osvobodil Mariana Kočnera z obžaloby, která mu kladla za vinu objednávku vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a přípravy vražd prokurátorů. Spolu s Kuciakem byla před pěti lety zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová. K souhrnnému trestu odnětí svobody na 25 let však byla odsouzena Alena Zsuzsová, někdejší Kočnerova volavka, která podle vyšetřovatelů i obžaloby vraždy nejen objednala, ale zároveň pro Kočnera vytvářela a sbírala kompromitující materiály na vlivné slovenské osoby. Kočnerův osvobozující rozsudek ovšem podle soudu není rozhodnutím o jeho nevině.

Když se v pátek 19. května odpoledne před Justiční akademií ve slovenském Pezinku shromáždilo několik desítek novinářů, všichni odhadovali, co asi vyhlásí soudní senát Specializovaného trestního soudu, jenž opětovně rozhodoval o vině či nevině slovenského podnikatele Mariana Kočnera a jeho blízké přítelkyně a bývalé milenky Aleny Zsuzsové. „Já jsem optimistická,“ prohlásila Laura Kellöová z portálu Aktuality.sk, kde Ján Kuciak pracoval.

Marian Kočner, asi nejznámější postava celé kauzy, dorazil do soudní síně v poutech přímo z vězení, kde si odpykává devatenáctiletý trest za padělání směnek slovenské televize Markíza. Tvrdil totiž, že mu televize Markíza dluží v přepočtu 1,7 miliardy korun, a chce tuto částku vyplatit. Dokazoval to padělanými směnkami a výpovědí tehdejšího ředitele televize, který si za tento podvod už také odpykává trest.

Spolu s Kočnerem přibyli do soudní síně i další obžalovaní: Darko Dragič a Dušan Kracina, oba obvinění z podílnictví na přípravě vražd slovenských prokurátorů. Dušan Kracina byl odsouzen k osmi letům vězení za přijetí zakázky na vraždu slovenského prokurátora Maroše Žilinky, který Kočnerovi „kazil podnikání v kauze Technopol“.

Darko Dragič byl naopak osvobozen, jeho obhajoba stála na tom, že sice tvrdil, že plánuje vraždu prokurátorů, ve skutečnosti ale jen potřeboval peníze. Ty také dostal jako zálohu.

Do soudní síně pak dorazila rodina zavražděného Jána Kuciaka, a to rodiče i jeho sourozenci se svými partnery. Až po začátku jednání se objevila i Zlata Kušnírová a její rodina, neboť se zdrželi se v dopravní zácpě. Když usedali do soudních lavic, vypadali napjatě a vyčerpaně.

Verdikt

Předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová vyzvala přítomné v soudní síni, aby povstali, a začala číst rozsudek. První část se zabývala body obžaloby, které se týkaly podílu Aleny Zsuzsové a Dušana Kraciny na vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a na přípravě vražd prokurátorů Maroše Žilinky a Petra Šufliarského.

Zsuzsová byla shledána vinnou ve všech bodech obžaloby a dostala zatím nepravomocný trest 25 let odnětí svobody. Verdikt si ale v soudní síni nevyslechla, poněvadž se rozhodla zůstat ve své vězeňské cele, kde si odpykává trest ve výši 21 let za organizaci vraždy bývalého primátora obce Hurbanovo.

V kauze přípravy vraždy současného šéfa speciální prokuratury Daniela Lipšice soud shledal, že pro odsouzení tohoto trestného činu není dost důkazů, a k případu se dál nevyjadřoval.

Samotný fakt, že jméno Mariana Kočnera v této části čtení rozsudku chybělo, vyvolal v soudní síni obavy o to, jak vynesení dopadne. Naději to naopak vyvolalo u Mariana Kočnera, kterému se do tváře začal vracet život.

Poté, co soudkyně Sabová oznámila Kočnerovu nevinu, opustily rodiny Kuciakových i Kušnírových soudní síň se slzami v očích. Pevně semknuti odešli z budovy Justiční akademie na parkoviště ke svým autům, kde se posadili do trávy.

„Absolutně to nechápu,“ zněl první komentář, který byl otec zavražděného Jána schopný artikulovat.

Osvobozující rozsudek pro Mariana Kočnera vysvětlia soudkyně Sabová tím, že se nepodařilo prokázat, že by Kočner o přípravě vražd věděl a dal na ně peníze. Podle zdůvodnění rozsudku si vraždy Kuciaka a Žilinky objednala právě Alena Zsuzsová. Její motivací měla být snaha Kočnerovi pomáhat. „Obávala se, že by mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a jiné výhody, které jí poskytoval obžalovaný Marian Kočner,“ stojí v odůvodnění rozsudku. Zsuzsová byla na Kočnerovi „emočně, finančně i psychicky závislá“. „Kočnerův osvobozující rozsudek ale není podle soudu rozhodnutím o jeho nevině,“ dodala soudkyně Ružena Sabová.

Kde by na zaplacení nájemných vrahů Zsuzsová vzala několik milionů korun, když v době plánování a vykonání vražd bylo proti ní vedeno několik exekucí, a navíc byla nezaměstnaná, tím už se soud nezabýval.

Nevzdáváme to

„Oběma dětem jsem slíbila, že musí vyhrát spravedlnost. Oni nic špatného neudělali a ti, kteří páchají zlo, ho mohou páchat dál. Je to hanba celé justici,“ okomentovala rozsudek Zlata Kušnírová, matka zavražděné Martiny.

„To, že byla Alena Zsuzsová odsouzena k 25 letům vězení, vidím jako pozitivní výsledek. Teď už nám zbývá jen prokázat vinu Kočnera. Bojujeme dál,“ vyjádřil se k výsledku soudního jednání Roman Kvasnica, právní zástupce Kuciakových i Zlaty Kušnírové.

Prokurátoři i právní zástupci postižených se na místě odvolali.

The post Slovensko: Emoce v soudní síni – Zsuzsová dostala 25 let, Kočner osvobozen appeared first on investigace.cz.

U Specializovaného trestního soudu v Pezinku právě zazněl rozsudek v kauze vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a přípravy vražd dvou prokurátorů a právníka. Soudní senát ve složení Ružena Sabová, Rastislav Stieranka a Jozef Pikna rozhodl, že Marian Kočner je v objednávce vraždy Jána Kuciaka, která vedla i k vraždě jeho snoubenky Martiny Kušnírové, nevinen. Stejně tak jej soud osvobodil ve věci objednávky vraždy dvou prokurátorů a právníka. Alena Zsuzsová byla odsuzena jak za objednávku vraždy Jána Kuciaka tak za plánování vražd prokurátorů. Soud ji nepravomocně poslal do vězení na 25 let.

Soud osvobodil Mariana Kočnera v případě objednávky vraždy Jána Kuciaka a přípravy takzvaných vražd prokurátorů. Alena Zsuzsová je vinna z objednávky vraždy Kuciaka a přípravy vražd prokurátorů Žilinky a Šufliarského. Zsuzsová je odsouzena k 25 letům vězení a musí pozůstalým zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 160 tisíc eur.

Podle obžaloby si měl vraždy objednat Marian Kočner u spoluobviněné Aleny Zsuzsové. Tu obžaloba vinila ze zprostředkování nájemných vražd Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové spáchaných v západoslovenské obci Velká Mača 21. února 2018, ale i z přípravy stejných trestných činů plánovaných proti současnému generálnímu prokurátorovi Maroši Žilinkovi, dnešnímu šéfovi Speciální prokuratury Danielu Lipšicovi a prokurátorovi Petru Šufliarskému.

Obvinění v této kauze čelili vedle Kočnera a Zsuzsové ještě Dušan Kracina, Darko Dragić a Tomáš Szabó, který si už odpykává trest 25 let odnětí svobody za podíl na vraždě Kuciaka a Kušnírové. Tomáš Szabó se během soudního procesu zároveň přiznal k tomu, že se aktivně podílel na přípravě vražd prokurátorů. Za přípravu vražd prokurátorů byl odsouzen i Dušan Kracina a to na 8 let. V případě přípravy vraždy prokurátora Daniela Lipšice nebyl shledán vinným nikdo z obžalovaných, Darko Dragić tak bude propuštěn.

Přečtěte si

Kauza Kuciak: Soud pokračuje

Předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová ve svém zdůvodnění rozsudku uvedla, že nebylo prokázáno, že Kočner skutek spáchal. Soud rozhodnutí přijal poměrem 2:1. Rodiny zavražděných po přečtení rozsudku opustily soudní síň a plánují se proti rozhodnutí odvolat.

Podrobnější článek připravujeme na pondělí.

The post Kauza Kuciak: Kočner osvobozen, Zsuzsová vinna appeared first on investigace.cz.

Ve slovenském Pezinku skončilo dalších šest dní soudního projednávání v kauze objednávky vraždy Jána Kuciaka a přípravy vražd prokurátorů. Vyšetřovatel Juhás vypovídal o tlacích svých nadřízených během samotného vyšetřování, soudu byly rovněž jako důkaz předloženy chytré hodinky, mluvilo se také o firmě Kradu, s. r. o., a probíral se i Kočnerův speciální přístup k datům ze správy sociálního zabezpečení.

Před Specializovaným trestním soudem vypovídal Peter Juhás, hlavní vyšetřovatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. K tomuto případu se dostal náhodou. Službu měl tehdy jeho kolega a on se nabídl, že s ním pojede na místo činu do Velké Mači. Od pondělního rána 26. února 2018, tedy v den, kdy policie začala dvojnásobnou vraždu vyšetřovat, pak případ dotáhl až do zdárného konce před soud v Pezinku.

Peter Juhás zpočátku vedl tým až osmdesáti vyšetřovatelů, postupně ale počet osob v týmu omezil. „S odstupem času považuji zúžení okruhu lidí za správné rozhodnutí, protože získané informace už byly tak závažné, že nebylo vhodné – což teď říkám s respektem vůči každému kolegovi, který byl součástí týmu –, aby je sdílelo vícero lidí. Posléze jsme se totiž dostali do takového stádia vyšetřování, že jsme začali pracovat s věcmi, jež souvisely s materiály, po kterých se na Slovensku dvanáct let pátralo a prohlašovalo se o nich, že nikdy neexistovaly, že to jsou nějaké fabulace, zpravodajské hry. Uvědomovali jsme si, že se jedná o závažné věci, které by mohly ohrozit život a zdraví,“ uvedl Juhás pro investigace.cz.

U soudu vypovídal mimo jiné o tom, jaké tlaky na něj policejní vedení a prokurátoři vyvíjeli, aby sice vyšetřil vraždu, ale obloukem se vyhnul vysoce postaveným lidem, kteří se objevují ve zprávách z mobilu hlavního podezřelého z objednání vraždy Mariana Kočnera.

„V rámci vykonaných analýz jsme zjišťovali různé skutečnosti ohledně možného překračování zákona ze strany politiků či veřejných funkcionářů… Jakmile jsme to začali sepisovat do analýz, vedení NAKA (slovenská Národní kriminální agentura, kde Peter Juhás pracuje, pozn. red.) nás žádalo, abychom určité osoby z těchto analýz vynechali,“ vypověděl Juhás před soudem. „Když jsem zjistili, že osoba, které mobilní telefon patřil, komunikovala s šéfy generální prokuratury, soudů a osob z policejního sboru, řekl mi tehdejší šéf protizločinecké jednotky Branislav Zurian (později obviněný ze zločinného spolčení, pozn. red.), že generální prokurátor a jeho první náměstek Peter Šufliarský chtějí, aby tyto mobilní telefony a jejich obsah byly vedeny v utajeném režimu,“ vysvětlil na dotaz prokurátora.

Přečtěte si

Vyšetřovatel Juhás: Byla to vysoká škola vyšetřování

Sám Peter Šufliarský byl nucen na svůj post náměstka generálního prokurátora rezignovat poté, co vyšlo najevo, že si s Marianem Kočnerem vyměnil přes čtyři sta šifrovaných zpráv.

Vyšetřovatel Juhás také vypovídal o tom, že prolomit šifrování mobilu Mariana Kočnera nebylo nutné, protože přístupové údaje získali od Kočnerova bývalého důvěrníka Petra Tótha. Zároveň před soudem popsal, že ke klíčovému důkazu, tedy mobilnímu telefonu Mariana Kočnera obsahujícímu kopii šifrované komunikace z aplikace Threema, která kompromitovala spoustu soudců, prokurátorů i lidí z vedení policie, se dostali téměř náhodou. „Při kontrole cestovního kufru jsme narazili na různé dokumenty. Poté, co jsme rozepnuli vnitřní podšívku tohoto kufru, najednou vypadl další mobilní telefon,“ popsal Juhás nález klíčového důkazu, jenž posloužil při vyšetřování další série kauz, které otřásly Slovenskem.

Před soudem vypovídala i bývalá účetní Zoltána Andruskóa, který se přiznal k organizaci vražd. Ta prohlásila, že s Andruskóem byla domluvená, že pokud by se mu cokoli stalo, kontaktovala by Alenu Zsuzsovou. Ta je jednou z hlavních podezřelých z přípravy vraždy Jána Kuciaka, Martiny Kušnírové i prokurátorů. Když byl Andruskó policií zadržen, účetní podle své výpovědi kontaktovala Zsuzsovou a domluvily si schůzku na druhý den ráno. Ke schůzce ale už nikdy nedošlo, neboť policie si předtím přišla i pro Zsuzsovou.

O zatýkání Aleny Zsuzsové si můžete přečíst zde:

Přečtěte si

Policejní prezident Hamran: Čeká nás zlomový rok

Účetní dále vypověděla, že s dalším obviněným z přípravy vražd měla společnou firmu a že je seznámil právě Zoltán Andruskó. „Měli jsme firmu KRADU, s. r. o., na úklidové práce. Byla jsem v té firmě jednatelkou. […] Firma KRADU nebyla moc zisková, neměla jsem čas se jí věnovat,“ vysvětlila před soudem.

Fitness hodinky jako důkaz

Jako důkaz byly před soudem také předloženy chytré hodinky Apple Watch Aleny Zsuzsové. Ty totiž zaznamenaly, že v momentě, kdy jí Zoltán Andruskó oznamoval, že Ján Kuciak byl zavražděn, tep Zsuzsové stoupl na 161. Zsuzsová se u soudu bránila tím, že hodinky i její telefon, se kterým byly spárované, používala její dcera.

Nezákonný přístup

Podle policie se mezi prosincem 2017 a dubnem 2018, tedy v měsících těsně před vraždou a po ní, měl Kočner na základě nelegálně získané „grid karty“ přihlašovat do slovenské Sociální pojišťovny (obdoba České správy sociálního zabezpečení) a zjišťovat si tam soukromé údaje o Jánu Kuciakovi, Martině Kušnírové, Danielu Lipšicovi a dalších lidech, které měl podle vyšetřovací verze v plánu odstranit. Lustroval ale i svoje jméno a členy své rodiny nebo Alenu Zsuzsovou. Trestní stíhání je v této kauze zastaveno, protože uplynula promlčecí lhůta.

Podle soudkyně Ruženy Sabové by verdikt ohledně vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a přípravy vražd tří prokurátorů mohl zaznít v dubnu.

The post Kauza Kuciak nekončí: Byl jsem pod tlakem prokurátorů, vypověděl vyšetřovatel appeared first on investigace.cz.

Ve středu 11. ledna se opět rozběhne soud ohledně vraždy Jána Kuciaka, Martiny Kušnírové a přípravy dalších tří vražd. Složení soudního senátu, zástupců poškozených i prokurátorů se oproti poslednímu stání změnilo, z procesu byla také vyloučena matka zavražděné Martiny. Výpověď klíčového svědka se ale potvrzuje a obhajoba Kočnera a Zsuzsové má nové trhliny. Přinášíme přehled toho, co se zatím v kauze odehrálo.

Případ vraždy Jána a Martiny byl sloučen s přípravou takzvaných vražd prokurátorů, které měl objednávat Marian Kočner u spoluobviněné Aleny Zsuzsové. Ta podle vyšetřovatelů měla zprostředkovat nájemnou vraždu současného generálního prokurátora Maroše Žilinky, dnešního šéfa Speciální prokuratury Daniela Lipšice a prokurátora Petra Šufliarského. Obvinění v této kauze čelí vedle Kočnera a Zsuzsové ještě Dušan Kracina a Darko Dragić. Celý soudní případ tak získává nové rozměry i váhu.

Původní zprošťující rozsudek ze září loňského roku zpochybňoval výpověď Zoltána Andruskóa, spolupracujícího obviněného, jenž tvrdil, že Alena Zsuzsová si u něj už v roce 2017, tedy ještě před zavražděním Jána Kuciaka, objednala vraždu dvou prokurátorů. Andruskó vypověděl, že tehdy dokonce od Zsuzsové dostal finanční zálohu 20 000 eur. Protože se ale domníval, že ho odposlouchává policie, zpanikařil a provedení objednávky zastavil.

Na časovou osu případu se můžete podívat zde:

„Konkrétně s tím, že je potřeba zavraždit Žilinku a Lipšice, za mnou přišla Alena (Zsuzsová, pozn. red.) na podzim v roce 2017, když jsme se setkali před jejím domem v Komárně. (…) Sedla si ke mně do auta a měla u sebe 20 000 eur v pětistovkách. Rovnou mi řekla, že tohle jsou peníze jako záloha na vraždu Žilinky a Lipšice,“ vypovídal klíčový svědek Zoltán Andruskó u soudu. „Rovnou mi řekla, že za Žilinku bude 70 000 eur (přibližně 1,7 milionu korun, pozn. red.) a za Lipšice 200 000 eur (přibližně 5 milionů korun, pozn. red.),“ dodal.

S vraždou ale Andruskó otálel. Zsuzsová mu tak později měla nabídnout, že si zálohu může ponechat, pokud zavraždí novináře Kuciaka. Což se 21. února 2018 v podvečer nakonec stalo. Soud ale tuto výpověď tehdy zpochybnil a přistoupil na vysvětlení Zsuzsové, že údajná záloha na vraždy byla naopak finanční půjčka a Andruskó ji chce zatáhnout do celého případu jen proto, aby tuto půjčku nemusel splácet.

Spojení s přípravou vraždy prokurátorů však roli Zoltána Andruskóa jako důvěryhodného svědka posiluje. Poslední vývoj událostí totiž naznačuje, že Andruskó říká pravdu.

Vraždy prokurátorů

Tři lidé, jejichž smrt si měl Marian Kočner objednat, jsou Peter Šufliarský, Maroš Žilinka a Daniel Lipšic. Vraždy plánovali stejní pachatelé, kteří pak zastřelili Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou. „Jsem vinný ze všech činů a lituji toho,“ přiznal překvapivě v květnu 2022 během soudního stání Andruskóův komplic Tomáš Szabó. Prokurátor Matúš Harkabus pak novinářům během přestávky řekl, že Szabóovo přiznání nečekali, protože v přípravném řízení tomu nic nenasvědčovalo a vypovídat odmítl.

Peter Šufliarský

Peter Šufliarský měl na generální prokuratuře na starosti kauzy spojené se závažným organizovaným zločinem. Angažoval se ale i v případech, které se týkaly Mariana Kočnera, například kauzy Inkasný servis, Technopol nebo Gatex.

Šufliarský měl s Marianem Kočnerem původně překvapivě vřelý vztah, podle dat, jež má investigace.cz v rámci projektu Kočnerova knižnica k dispozici, si vyměnili přes čtyři sta šifrovaných zpráv, a to na Šufliarského soukromém mobilním čísle. Proč se ho Kočner mohl chtít zbavit, vysvětlil prokurátor u soudu tím, že byl nepodplatitelný. „Nikdy jsem nebyl ničí člověk,“ doslova prohlásil.

Právě jeho vražda měla být již v pokročilém stádiu plánování. Andruskó k tomu vypověděl: „Zabití Šufliarského si u mě objednala Alena (Zsuzsová, pozn. red.), podobně jako jiné vraždy. (…) řekla mi, že Šufliarský je teď priorita. Jakmile se Kočner dostal do vazby (v roce 2018, pozn. red.), tak na tuto vraždu tlačila ještě víc.“

Adekvátní vývoj událostí potvrzuje i samotné vyšetřování.

Přečtěte si

Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska

„Vyšetřovatelům se podařilo zajistit kamerový záznam, na němž je zachycen Szabó pravděpodobně s komplicem Marčekem, jak jdou do místa bydliště Petra Šufliarského. Ne že by se bezprostředně pokoušeli ho zabít, ale zkoumali terén. Kde a jak žije,“ uvedl pro server investigace.cz šéf slovenské Speciální prokuratury a další z Kočnerových plánovaných obětí Daniel Lipšic.

Objednávka vraždy Petra Šufliarského se měla podle výpovědi jednoho z obžalovaných, Tomáše Szabóa, odehrát až po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, někdy v létě 2018. Marian Kočner byl tou dobou už ve vazbě kvůli kauze Směnky.

„Bavili jsme se o tom, kdo by tu likvidaci (prokurátora Šufliarského, pozn. red.) vykonal,“ vypověděl Szabó u soudu v červnu 2022, „řekl jsem, že to nedokážu. Marček odpověděl, že postačí, když budu řídit, že on bude sedět vzadu, stáhne okénko a před garáží pana Šufliarského zastřelí.“

K vraždě nakonec nedošlo, Tomáš Szabó, Miroslav Marček i Zoltán Andruskó byli v září 2018 pozatýkáni.

Maroš Žilinka

Maroš Žilinka je prokurátor, který se významně zasadil o vyšetřování Mariana Kočnera. Angažoval se v kauze Donovaly, kdy odmítl, že jeho kolegyně zastavila vyšetřování tohoto případu. Poté, co jí spis odebral, prokuratura Kočnera obvinila. Žilinka navíc navrhoval disciplinární stíhání policejního vyšetřovatele, jenž Kočnerovy kauzy týkající se DPH zametal pod koberec. Žilinka dozoroval i další Kočnerovu aféru Technopol.

Tomáš Szabó v červnu 2022 před soudem vypověděl, že Maroše Žilinku začali s Marčekem sledovat už v létě 2017, tedy půl roku před vraždou Jána Kuciaka.

Zoltán Andruskó jim pak na osobním setkání vysvětlil, že nejde jen o sledování, ale o likvidaci. „Když jsem se ptali, jestli je normální, tak nám Andruskó vysvětlil, že by za to bylo 70 tisíc eur (přibližně 1 750 000 korun). Marček proto zpozorněl,“ vypověděl Szabó. „Andruskó naznačil, že se Žilinka často pohybuje se ženou a s dětmi. Když jsem se ptali, co tím chce Andruskó říct, odpověděl, že za každého člena rodiny přidá 10 000 eur (přibližně 250 000 korun). To nás vyděsilo a dohodli jsme se, že do vraždy Žilinky a jeho rodiny nejdeme, že se nechceme podlet na vraždách dětí a manželky,“ dodal Szabó u soudu.

Dnes je Maroš Žilinka slovenským generálním prokurátorem. Jeho současná rozhodnutí nicméně budí silné kontroverze, zejména kvůli velkorysému uplatňování paragrafu 363, tedy opravného právního prostředku, kdy generální prokurátor může zrušit právoplatné rozhodnutí prokuratury nebo policie, pokud byl během jejich konání porušen zákon.

Daniel Lipšic

Poslední z obětí měl být právník a někdejší ministr spravedlnosti a vnitra Daniel Lipšic. Marian Kočner ho považoval za svého arcinepřítele. V šifrované komunikaci s Alenou Zsuzsovou o Lipšicovi mluví jako o „ovci první třídy“ a Zsuzsovou ponouká k tomu, aby ho svedla a takto na něj vytvořila kompromitující materiály. Na internetu se pak dala najít údajná inkriminující konverzace na sociální síti Facebook mezi Zsuzsovou a Lipšicem. Ten ale tvrdí, že mu někdo naboural účet a Zsuzsové odpovídal jeho jménem. Konverzaci považuje za neautentickou.

K samotné přípravě své vraždy Lipšic investigaci.cz řekl: „Podle toho, co bylo ve spisu, se domnívám, že se jednalo o ranou fázi přípravy. Podle mého názoru vraždu tehdejšího prokurátora Maroše Žilinky a mě považoval (Kočner, pozn. red.) za poněkud riskantní. Následně od této myšlenky odstoupil a pak přešel k vraždě Jána Kuciaka. To se pro Kočnera stalo prioritou. V létě 2018, když byl Kočner ve vazbě za padělání směnek, měla přijít čtvrtá objednávka vraždy dalšího prokurátora, Petra Šufliarského“.

Daniel Lipšic je dnes předsedou slovenské Speciální prokuratury.

Lipšicova čtyřrole

Právník Lipšic má v celém případu hned několik klíčových rolí. Je šéfem žalobců, měl být obětí plánované vraždy, byl právním zástupcem rodiny Kuciakových i údajným cílem kompromitujícího útoku Aleny Zsuzsové.

Jako politik a ministr spravedlnosti stál na Slovensku za zřízením Specializovaného trestního soudu a Speciální prokuratury. Dnes této Speciální prokuratuře, která nemá v Česku obdobu, Lipšic předsedá. Instituce řeší mimořádně závažnou trestnou činnost jako například organizovaný zločin nebo úkladné vraždy.

V kauze vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka pak právně zastupoval rodinu Kuciakových. V momentě, kdy byl zvolen šéfem Speciální prokuratury, se této funkce vzdal a převedl ji na kolegu ze stejné právní kanceláře.

Na případu se ale Lipšic nadále podílí, a to nejen jako šéf prokurátorů či právní zástupce, ale i jako oběť. Kočner měl spolu se Zsuzsovou plánovat nejdříve jeho kompromitaci a pak jeho vraždu. K té nakonec nedošlo, vykonavatelé byli ještě před provedením činu pozatýkáni.

Oproti poslednímu soudnímu jednání se změny odehrály i mezi poškozenými. Zlata Kušnírová byla z nového procesu vyloučena. Soud o jejím vyloučení rozhodl na základě toho, že všichni tři vrahové její dcery Martiny už byli potrestáni a odpykávají si mnohaleté tresty. Podle soudu si ale obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzsová zabití Martiny Kušnírové nikdy neobjednali, a neměli by proto kvůli tomu být souzeni.

Nového právního zástupce má i Kočner. Jeho právník Marek Para byl přitom obviněn z toho, že se podílel na založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny. Para byl obviněný mimo jiné spolu s bývalým slovenským předsedou vlády Robertem Ficem a bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Dva měsíce jako prevenci před ovlivňováním svědků strávil v koluzní vazbě. Propuštěn byl v červnu 2022.

Nový je i prokurátor celého případu. Kauzu vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky tak momentálně řeší Michal Šúrek. Jeho předchůdci v této roli z prokuratury odešli. Vladimír Turan do důchodu, Juraj Novocký se stal prvním slovenským prokurátorem nově vzniklé Evropské prokuratury.

Trhliny v obhajobě a Kočnerova hra s jinotaji

Jedním z důkazů, jež nový prokurátor soudu předložil, je analýza komunikace mezi Kočnerem a Zsuzsovou pořízená z šifrované mobilní aplikace Threema. Z posudku, který vypracoval sedmičlenný tým zaměstnanců z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a jejž má investigace.cz k dispozici, vyplývá, že výskyt metafor o bolavých zubech, svrabu (narážky na plánované vraždy, pozn. red.) i samotné emotikony korespondují s prohlášením Zoltána Andruskóa. Ten ve své výpovědi zasadil plánování vraždy a oznámení o splnění úkolu do časového rámce, korespondujícího s výměnou zpráv mezi Zsuzsovou a Kočnerem. Ihned po vraždě výskyt těchto slov prudce klesl.

Experti upozorňují i na nesoulad mezi tím, jaké zprávy si Zsuzsová vyměnila s Kočnerem a jak se poté chovali v běžném životě. Zsuzsová sice Kočnerovi píše, že jí „vypadl zub“, avšak zubaře nenavštívila. Podobně je tomu i v případě, kdy si stěžuje na svrab a Kočner jí doporučuje návštěvu lékaře, ale Zsuzsová s žádným doktorem své údajné problémy nekonzultovala.

Zuby

Právě výraz „zuby“ jako jinotaj pro plánování vraždy zmiňuje i klíčový svědek Zoltán Andruskó ve své výpovědi pořízené na policii v roce 2019, tedy dlouho předtím, než se mohl dostat k šifrované komunikaci Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera.

Podle této komunikace v mobilní aplikaci Threema i podle výpovědi Andruskóa sice Kočner opravdu zaplatil za opravu zubů a další dentální estetický zákrok jak Aleně Zsuzsové, tak i její dceři, nicméně termín „zub“ nebo „zuby“ později nabyl úplně jiného významu. „Právě tohle o těch zubech vím, to mi řekla (Alena Zsuzsová, pozn. red.), že to bylo heslo, přes které s Kočnerem komunikovali, když už byl ve vazbě. To o těch zubech měl být vzkaz, že je potřeba zabít Šufliarského.“

Obhajoba Kočnera naopak tvrdí, že v šifrované mobilní aplikaci Threema není nutné komunikovat v jinotajích, protože ze své podstaty je už komunikace zabezpečená. Vzhledem ke zmíněným časovým okolnostem ale toto tvrzení dostává trhlinu.

Billboardy

Podle vyšetřovatelů si den po Kuciakově vraždě, tedy 22. února 2018, měla Zsuzsová domluvit s Kočnerem schůzku v Bratislavě a převzít od něj za vykonání vraždy 50 000 eur.

Zsuzsová se nicméně u soudu bránila tím, že do Bratislavy jela pro plakát z billboardu, na němž pózovala pro módního návrháře její dcera. Časově toto vysvětlení ale nesedí, plakát byl na billboardu v Bratislavě vyvěšený jen do 8. února, posléze jej reklamní společnost odstranila a odeslala přímo do dílny citovaného módního návrháře.

Soudní stání jsou naplánována na 11., 12. a 13. ledna 2023 a pak na 23., 24. a 25. ledna 2023. Podle slovenského deníku SME se rozsudek očekává koncem února.

The post Kauza Kuciak: Soud pokračuje appeared first on investigace.cz.