S prohlubujícím se přátelstvím mezi Andrejem Babišem a maďarským expremiérem Viktorem Orbánem se také rozšiřoval byznys Babišova holdingu Agrofert v Maďarsku a Rumunsku. Agrofert získával miliardové půjčky od banky vlastněné státem i Orbánovým přítelem z dětství a vstoupil do firmy propojené s lidmi z okolí tehdejší maďarské vlády. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Za vlády Viktora Orbána platilo v Maďarsku následující pravidlo: kdo chce mít v zemi úspěšný byznys, měl by dobře vycházet s Orbánem a jeho stranou Fidesz. Řídil se jím mimo jiné český premiér Andrej Babiš, který s Orbánem dobré vztahy udržuje dlouhodobě.

Redakce investigace.cz zjistila, že v době, kdy politici udržovali přátelské styky, Agrofert profitoval z maďarských státních dotací či úvěrů od bank napojených na Orbánovy přátele a před třemi lety získal také podíl ve firmě, která měla ve své vlastnické struktuře dva bývalé ministry Orbánovy vlády.

Cesta do Maďarska

Agrofert vstoupil na maďarský trh v roce 2009, kdy koupil firmu Devecseri Agrokémiai Kft., zabývající se logistikou a distribucí zemědělských plodin. Postupem času se v Maďarsku a posléze i Rumunsku začalo Agrofertu dařit a nyní má v těchto zemích několik dceřiných firem. Jde například o pekárnu, prodejní centra zemědělské techniky nebo továrnu na výrobu slunečnicového oleje.

V Maďarsku k tomu pobíral dotace. Jak popsal server Hlídací pes, v roce 2019 dostal Agrofert přímo od maďarské vlády dotaci zhruba ve výši 130 milionů korun, určenou na vytvoření pracovních míst. Další, financovanou tentokrát Evropskou unií a ve výši 285 milionů korun, zde dostal na výrobní linku na toastové chleby.

Přečtěte si

Impérium AB

Sedm let po expanzi do Maďarska, v roce 2016, vznikla první dceřiná firma v Rumunsku. Specializuje se na obchod s agrochemikáliemi.

A právě v Rumunsku se byznys současného českého premiéra Andreje Babiše napojil přímo na lidi z okolí Viktora Orbána. Agrofert v roce 2023 získal podíl v rumunské firmě East Grain, kterou nyní spoluvlastní s rumunskou skupinou East Consulting. Tu zase ovládá maďarská skupina Hodler Capital, kterou založil Miklós Kerezsi. Tento muž je rovněž členem správní rady nadace Jövő Nemzedék Földje Alapítvány, která spravuje maďarský státní zemědělský majetek pod koordinací Jánose Lázára, bývalého ministra pro výstavbu a jedné z nejvlivnějších osobností Orbánovy vlády.

Skupina Hodler Capital, která spolu s Agrofertem vlastní East Grain, mimo jiné kontroluje fondy, které řídili někdejší ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Zpráva Transparency International tyto fondy popisuje jako mechanismus, díky němuž veřejné peníze sloužily soukromým zájmům.

Několik měsíců před oznámením akvizice East Grain nastoupila do maďarského Agrofertu Babišova dlouholetá nejbližší spolupracovnice – Tünde Bartha. Poté, co Babiš prohrál prezidentské volby, Bartha nastoupila na pozici business development manažerky. Řídila rozvoj Agrofertu na východě a na Balkáně.

Přečtěte si

Agrofert kupoval ukrajinské obiloviny, zatímco Babiš tvrdil, že jsou kontaminované

Miliardy od Orbánova kamaráda z dětství

Redakce investigace.cz prošla výroční zprávy Agrofertu a zjistila, že Agrofert získával úvěry od budapešťské banky MKB Bank. Ta se v roce 2023 sloučila s dalšími dvěma maďarskými bankami, nyní společně fungují pod názvem MBH Bank.

Patnáct procent akcií banky MBH Bank vlastní maďarský stát a dalším významným akcionářem je Orbánův přítel z dětství Lőrinc Mészáros, který měl podíl i v MKB Bank. Díky Orbánovi se Mészáros stal jedním z nejbohatších Maďarů. Maďarský investigativní server Átlátszó odhalil, že jeho firmy získaly velké množství státních zakázek, z nichž většinu financovala Evropská unie.

A právě tuto banku podle novinářů z hvg.hu využíval Viktor Orbán k poskytování úvěrů svým spojencům. Často však nešlo o financování jejich podnikání, nýbrž jejich politických stran. Španělská krajně pravicová strana Vox od této banky obdržela úvěr ve výši 9,2 milionu eur na volební kampaň v roce 2023. A její předchůdkyně, MKB Bank, zase poskytla 10 milionů eur Národnímu sdružení Marine Le Pen.

Banka MKB poskytovala úvěry také Agrofertu. Poprvé se ve výroční zprávě objevuje jméno banky v roce 2021, a to s částkou 222,7 milionů korun. V roce 2022 šlo o částku 629,7 milionů. A v roce 2023 půjčila banka Agrofertu 1,7 miliardy korun, což je vůbec nejvyšší úvěr, jaký od MKB Bank kdy dostal.

Čínská brána

Do Agrofertu tekly mezi lety 2018 a 2025 peníze také z čínské banky Bank of China. Tato banka je z většiny vlastněna státem kontrolovaným investičním podnikem Central Huijin Investment a pobočku má rovněž v Česku, jejím zřizovatelem je právě maďarská pobočka.

Agrofert dostával od maďarské pobočky Bank of China úvěry v hodnotě stovek milionů korun. Například v roce 2022 šlo o částku 880,1 milionu korun. Hodnotu úvěrů za rok 2025 Agrofert zatím nepublikoval.

Redakce dala Agrofertu prostor se ke zmíněným zjištěním vyjádřit, jeho mluvčí však do vydání článku na dotazy nereagoval.

The post Babiš, Orbán a miliardový byznys Agrofertu v Maďarsku appeared first on investigace.cz.

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tohle je Silver, nemá rád ukrajinské obilí, protože říká, že je kontaminované,“ představoval v březnu 2024 Andrej Babiš na TikToku veřejnosti kohouta Silvera. O ukrajinském obilí se takto Babiš vyjadřoval opakovaně. Kohout Silver podle něj žere pouze české obilí.

Ve stejné době však ukrajinské obilí nakupovaly dceřiné firmy Agrofertu, jehož majitelem byl v té době podle evidence skutečných majitelů právě Andrej Babiš. Agrofert také po začátku války získal podíl ve firmě, v jejíž vlastnické struktuře figurovali bývalí ministři Orbánovy vlády, která z Ukrajiny dovážela kukuřici.

Novináři z rumunského investigativního média RISE Project analyzovali data o dovozu a vývozu obilovin a dalších zemědělských produktů mezi lety 2022 a 2025. Z nich vyplývá, že společnosti patřící do Babišovy skupiny Agrofert nakoupily obiloviny a olejniny pocházející z Ukrajiny, a to jak přímo, tak nepřímo přes zprostředkovatele.

Některé ukrajinské firmy z tohoto dodavatelského řetězce jsou nyní v Ukrajině vyšetřovány pro hospodářskou kriminalitu. Dalšími dodavateli jsou firmy napojené na organizovaný zločin nebo na oligarchu z blízkosti bývalého prezidenta Petra Porošenka.

Pro Agrofert šlo o velmi výhodné nákupy – v některých případech byly ceny zemědělských produktů výrazně nižší, než je na trhu běžné. Právě kvůli nízkým cenám ukrajinského obilí, které tlačily výkupní ceny dolů, mimo jiné v roce 2024 protestovali čeští zemědělci. A právě na ty mířil Andrej Babiš se svým videem o kontaminovaném ukrajinském obilí.

Přečtěte si

Pacienti brněnské nemocnice prodali svou identitu. Stali se z nich ukrajinští obilní magnáti

Agrofert sice podle dat o dovozu a vývozu dovážel z Ukrajiny ještě před válkou, šlo ale o jiné komodity – dusíkatá hnojiva a titanovou rudu. Po vypuknutí války se však objednávky radikálně změnily, skupina se přesunula k nákupu obilovin a olejnin, především kukuřice a řepky, a mezi lety 2022 a 2025 dovezla zboží v hodnotě více než čtvrt miliardy korun.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský odmítá, že by Agrofert z válečného konfliktu profitoval, jak sdělil novinářům z RISE Project. K tomu, co Andrej Babiš prohlašuje veřejně, se prý nemůže vyjádřit. „Agrofert byl v souladu s českým zákonem o střetu zájmů převeden do svěřenských fondů. Pan Babiš již není akcionářem ani skutečným vlastníkem a není žádným způsobem zapojen do řízení skupiny. O nákupu komodit rozhoduje vedení Agrofertu na obchodním základě, nezávisle na veřejných vyjádřeních jakékoli osoby,“ odpověděl novinářům. Andrej Babiš na dotazy nereagoval.

Byznys s lidmi od Orbána

Novináři z RISE Project identifikovali několik firem z vlastnické struktury Agrofertu, které během války vyvezly z Ukrajiny do Rumunska a Maďarska obiloviny a další zemědělské suroviny.

Od roku 2023 má Agrofert 65% podíl v rumunské firmě s názvem East Grain. Obchodoval s ní už rok před akvizicí. Většinový podíl pak koupil od maďarské investiční společnosti v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu Hodler Capital, která má v současné době menšinový podíl. Skupina mimo jiné kontroluje fondy, které řídili bývalí ministři Orbánovy vlády – bývalý ministr energetiky Csaba Lantos a bývalý ministr kultury a inovací János Csák. Do struktury skupiny Hodler byl zapojen také současný premiér Péter Magyar – do roku 2024, kdy změnil politickou stranu, byl generálním ředitelem společnosti Good Farming spadající pod skupinu Hodler.

Maďarská dceřiná společnost rumunské East Grain v období od dubna do října 2025 dovezla do své továrny v Maďarsku v rámci 73 transakcí v celkové hodnotě zhruba 92 milionů korun sójovou mouku a další vedlejší produkty z jejího mletí. Výrobcem je dceřiná společnost skupiny MHP – jeden z největších evropských producentů drůbeže a jeden z největších ukrajinských vývozců zemědělských produktů.

Konečným vlastníkem MHP je Jurij Kosjuk, ukrajinský oligarcha, který působil jako poradce bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka.

Podnikatelské aktivity českého premiéra a představitelů vlády bývalého maďarského premiéra se střetávají i v další firmě. Jde o rumunskou firmu Protena, kterou vlastní společnosti East Grain a Poultry Investment, kde má podíl i skupina Hodler.

Vyšetřování v Ukrajině

Ukrajinské obiloviny nakupovala také další maďarská firma spadající pod Agrofert, NT kft. Ta obilí získávala mimo jiné od rumunské společnosti Agropec Dionis, která vyvážela z Ukrajiny v letech 2022 až 2025 zemědělské komodity v hodnotě přesahující 133 milionů dolarů. Jde tak o jednoho z největších ukrajinských vývozců obilí po roce 2022.

Agropec koupil slunečnicová semínka v hodnotě přes 17,6 milionů korun například od firmy Etalon Auto Trans, kterou ukrajinští prokurátoři momentálně vyšetřují kvůli podvodům při obchodování právě s obilovinami. V posledním dostupném rozhodnutí oděského okresního soudu je uvedeno, že tato společnost byla používána k přepravě obilovin, přičemž celníkům předkládala zfalšované údaje o původu zboží.

Z tohoto zdroje společnost Agropec mezi dubnem a květnem 2022 osmkrát po sobě nakoupila slunečnicová semínka za cenu 5 365 korun za tunu. Ve stejném období se tržní cena pohybovala mezi 12,5 až 14 tisíci korunami za tunu – což znamená, že Agropec platil přibližně o 62 % méně, než byla tržní hodnota.

Samotná nízká cena nemusí budit podezření, nicméně vlastnické struktury a informace o dalších ukrajinských firmách, jejichž zboží se nakonec dostalo k dceřinkám Agrofertu, by mohly. Další firmou, která Agropecu dodala obiloviny, je ukrajinská firma s nastrčenou ředitelkou, která novinářům z RISE Project potvrdila, že její jméno ve firmě je pouze zástěrka.

Obiloviny a olejniny Agropecu dodala rovněž firma, která fungovala jen několik měsíců, stihla ale prodat ukrajinské obilí v hodnotě 26,9 milionů dolarů. Tatáž firma se objevuje v obžalobě, která s obilím nijak nesouvisela – týkala se nelegální výroby cigaret.

Jednu z ukrajinských společností, které prodaly slunečnicová semínka firmě NT Kft, maďarské dceřiné společnosti Agrofertu, založil podnikatel Oleh Kijaško, kterého v červenci 2020 zadržela Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) spolu se zločineckou skupinou podezřelou ze spáchání několika násilných trestných činů, včetně vydírání, únosu, nelegálního držení vozidel a nelegální výroby zbraní.

Podle vyšetřovatelů byl Oleh Kijaško pravou rukou Vadima Kazarceva, vůdce zločineckého gangu z Charkova, který zemřel v roce 2020.

NT nakoupila od tohoto dodavatele v období od listopadu 2022 do ledna 2023 přibližně tisíc tun slunečnicových semínek v celkové hodnotě téměř devět milionů korun za průměrnou cenu 8,5 tisíce korun za tunu – přibližně 27 % pod běžnou tržní cenou. Ve stejném období byla běžná tržní cena slunečnicových semínek přibližně 11 200 korun za tunu, jak novinářům z RISE Project sdělili odborníci.

„Nemůžeme hovořit za jiné skupiny, ale konkrétně Agrofert z konfliktu na Ukrajině neprofitoval a neprofituje. Agrofert nebyl před začátkem konfliktu aktivní v obchodu s Ukrajinou ani s Ruskem a zemědělské komodity, které Ukrajina produkuje, nebyly ani před válkou v žádném významném množství směřovány na trhy, kde Agrofert působí,“ řekl novinářům z RISE Project mluvčí Agrofertu.

The post Agrofert kupoval ukrajinské obiloviny, zatímco Babiš tvrdil, že jsou kontaminované appeared first on investigace.cz.

Investigativní server Direkt36 získal dokumenty odhalující koordinovanou tajnou operaci proti maďarské opoziční straně Tisza – někdo se pokusil proniknout do jejích IT systémů a zničit je. Když se dva IT specialisté napojení na stranu chystali celou akci odhalit, vpadla do jejich domů policie na základě vykonstruovaných obvinění z držení dětské pornografie.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Ráno 8. července 2025 zazvonil na zvonek rodinného domku v malém městě nedaleko Budapešti tříčlenný tým policistů z maďarského Národního vyšetřovacího úřadu (NNI) specializovaný na kybernetickou kriminalitu. Z domu odnesli telefony, počítače i datová úložiště devatenáctiletého mladíka. Ve stejnou chvíli probíhala razie na lodi zakotvené u budapešťského nábřeží – z ní policisté odnesli osmatřicet datových nosičů, stolní počítače, tablety, telefony i externí pevné disky, které patřily osmatřicetiletému muži. Ten zodpovídal za ochranu interní IT infrastruktury opoziční strany Tisza. Mezi jeho osobními věcmi se nacházel také jeden neobvyklý předmět: kožený opasek s miniaturní kamerou ukrytou v jedné z dírek.

Ani v jednom z případů policisté materiál zobrazující zneužívání nezletilých nenašli. Zato narazili na něco zcela jiného – na dokumenty odhalující zákulisní operaci namířenou proti největší opoziční straně v zemi.

Muž jménem Henry

Na počítači devatenáctiletého muže – v prostředí počítačových her známého jako Gundalf – byly uloženy záznamy komunikace s mužem vystupujícím pod jménem Henry. Ten Gundalfa kontaktoval v únoru 2025, tedy zhruba půl roku před zmíněnou razií. Zastrašoval ho: „Přestaň podporovat svou politickou stranu. Když nepřestaneš, zjistíme to. I zdi mají uši…“ Později však otočil a začal Gundalfa přemlouvat, aby se stranou Tisza pracoval jako jeho tajný spolupracovník. A aby postupně ovládl její počítačové systémy.

Cíl byl jasný. „Potřebujeme dostat dovnitř odborníka na počítače a postupně ho prosadit na vedoucí pozice. V pravý okamžik všechny naše loutky spustí operaci a celá věc se zhroutí,“ napsal Henry Gundalfovi v jedné ze zpráv zaslaných přes šifrovanou aplikaci Session. Plánoval také instalaci „zadních vrátek“ – tedy skrytého přístupu do stranických systémů umožňujících nepozorovaný přístup i poté, co by byli tajní agenti odhaleni a odstraněni. Henryho spolupracovník, přezdívaný Mos4ik, naznačoval, že se do strany v rámci operace už podařilo umístit několik takových „loutek“. Hlavní překážku úspěchu viděl v muži přezdívaném Buddha, jehož označil za „poslední linii obrany“. Právě Buddhovi patřila elektronika, kterou policisté o několik měsíců později zabavili na lodi.

Henry byl součástí organizované skupiny – v konverzacích s Gundalfem mluvil o „strategickém oddělení“, „živých operacích“ a rozhodnutích vedení. 

Výsledky operace na sebe nenechaly dlouho čekat. Dne 13. června Henry Gundalfovi napsal: „Zveřejníme databázi členů skupiny Visszhang. Je čas, aby se o nich vědělo.“ Visszhang byl neoficiální organizační okruh osob uvnitř strany Tisza – vedené Péterem Magyarem, bývalým manželem Orbánovy někdejší ministryně, který se stal symbolem maďarské opoziční politiky. Členové Visszhangu počítali s tím, že jejich účast zůstane diskrétní. Následující den Henry přidal odkaz ke zprávě: „Už je to venku.“ 

Data skutečně unikla. Strana musela uzavřít svůj interní komunikační server. Magyar veřejně prohlásil, že útočníci použili „ruské metody“. V říjnu a listopadu téhož roku unikla také data téměř dvou set tisíc uživatelů stranické mobilní aplikace – přímé zapojení Henryho týmu do těchto úniků se však z dostupných materiálů nepodařilo prokázat.

Gundalf však spolupráci s Henrym jen předstíral. Veškerou komunikaci přeposílal Buddhovi a ten informoval stranické vedení. Společně sestrojili opasek s miniaturní kamerou ukrytou v jedné z dírek – chystali se Henryho při smluvené osobní schůzce nahrát a celou operaci odhalit. Prvního července zachytil opasek 77 minutový hovor, v němž je zřetelně slyšet Gundalf: „…odhalit Henryho, abychom ho tak nějak nahráli…“ O týden později, ráno 8. července 2025, zazvonili na dveře jejich bytů policisté.

Přečtěte si

Pellegrini si prostřednictvím Orbána domluvil předvolební návštěvu Moskvy v roce 2020

Stát jako režisér

Vyšetřování případu držení materiálu zobrazujícího zneužívání dětí proti Gundalfovi a Buddhovi od počátku provázela jedna nápadná zvláštnost: kauzu započal a intenzivně se v ní angažoval Úřad pro ochranu ústavy – civilní zpravodajská služba, jejímž posláním je chránit stát před vnitřními a vnějšími hrozbami, nikoli vyšetřovat sexuální trestné činy. Podle zdroje obeznámeného s průběhem vyšetřování zavolali pracovníci Úřadu policejnímu vedení ještě předtím, než anonymní udání vůbec dorazilo na příslušné oddělení, a trvali na okamžitém zásahu. Trvali také na tom, aby zkopírování dat ze zabavených zařízení neprovedly standardní policejní technici, ale pracovníci Národní bezpečnostní služby, která jinak zajišťuje technickou podporu zpravodajských operací. Oba úřady přitom podléhají přímo kanceláři premiéra vedené Antalem Rogánem, jedním z nejbližších spolupracovníků Viktora Orbána.

Policejní vyšetřovatelé na zařízeních žádný závadný materiál nenašli. Místo toho se před nimi postupně skládal obraz zpravodajské operace. Byli přesvědčeni, že za Henrym stojí státní aparát – takovéto kapacity pro sledování osob, pronikání do počítačových systémů a řízení tajných spolupracovníků nemá v Maďarsku k dispozici nikdo jiný. Chtěli pátrat dál. Úřad pro ochranu ústavy se ale postaral o to, aby pátrání nepokračovalo. Pod jeho tlakem vydalo policejní velitelství pokyn, aby se vyšetřování věnovalo výhradně opasku s kamerou. Znalec Národní bezpečnostní služby opasek klasifikoval jako vojenskou techniku, jejíž výroba je ze zákona trestná. Gundalf a Buddha byli následně obviněni z neoprávněné výroby vojenského vybavení.

Není to poprvé, kdy se za vlády Viktora Orbána tajné služby angažují v jeho politickém zájmu.

V roce 2021 Direkt36 v rámci mezinárodního investigativního projektu odhalil, že špionážní program Pegasus byl nasazen proti maďarským novinářům, podnikatelům kritickým vůči vládě a opozičním politikům. Později vyšlo najevo, že software zakoupil maďarský stát a používaly ho i zpravodajské služby.

V průběhu vyšetřování případu Pegasus se ukázalo, že pravidla upravující sledování občanů ze státně-bezpečnostních důvodů jsou v Maďarsku příliš volná. Zpravodajské služby mohou takové operace provádět s minimálním dohledem – potřebují pouze souhlas ministra spravedlnosti. Jak upozorňuje organizace na ochranu občanských práv TASZ (Společnost pro svobodu) na svých stránkách, Evropský soud pro lidská práva opakovaně rozhodl, že maďarský zákon o národní bezpečnosti „trpí takovými zásadními nedostatky, že právní úprava sledování v Maďarsku je jako celek protiprávní“.

Národní vyšetřovací úřad, Úřad pro ochranu ústavy ani Národní bezpečnostní služba na dotazy Direkt36 neodpověděly. Strana Tisza se k jednotlivým zjištěním odmítla vyjádřit. Anonymní udání, které celý případ spustilo, zůstává nevysvětleno. A Henry – muž, který operaci řídil – zůstává neznámý.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Tajná operace proti Tisze: Jak maďarské tajné služby napadly opoziční stranu appeared first on investigace.cz.

Orbánova vláda se opět uchyluje k taktikám autoritářských režimů, tentokrát namířených proti novináři Szabolcsi Panyimu, který odhaluje informace nepohodlné vládě. Redakce investigace.cz se přidává k prohlášení naší partnerské redakce VSquare a zveřejňuje celé jeho znění.

Těsně před publikací tohoto textu oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána, že maďarská vláda podala na Szabolcse Panyiho a maďarské médium Direkt36 trestní oznámení pro špionáž. 

Náš kolega Szabolcs Panyi, který působí ve VSquare jako redaktor a editor a také jako redaktor maďarského Direkt36, se stal terčem brutálního útoku koordinovaného maďarskou vládou. Děje se tak kvůli jeho investigativní práci na odhalování ruského vlivu v Budapešti. Maďarská vláda vůči němu zahájila dehonestační kampaň, která má jediný cíl: podrývat kredibilitu jeho zjištění, odvést pozornost veřejnosti a zdiskreditovat reportéra, který kompromitující informace odhalil.

To vše se děje jen několik dní před maďarskými parlamentními volbami, které by poprvé za více než dekádu mohly vyústit v konec vlády Viktora Orbána.

Přečtěte si

Novinář Panyi: V Maďarsku máme v čele státu zločince s bílými límečky, na Slovensku jsou to spíše mafiáni 

Je to typický modus operandi Kremlu, přesně podle pravidel v sovětských manuálech napsaných v Lubjance (manuály pro výcvik KGB agentů).

Maďarská vláda s nezávislými médii systematicky bojuje již roky a chová vůči nim hlubokou zášť. Není to navíc poprvé, co se Szabolcs stal terčem vládní kampaně – v roce 2021 jsme společně s partnery z celého světa odhalili, že maďarská vláda špehovala novináře prostřednictvím spywaru Pegasus. Szabolcs byl jedním z prvních známých jmen mezi špehovanými osobami z Maďarska. Dnes ho ta samá vláda obviňuje z toho, že „předal telefonní číslo maďarského ministra zahraničním tajným službám“, jako kdyby si tajné služby neuměly samy sehnat kontaktní údaje politiků.

Co se ve skutečnosti stalo: Szabolcs dlouhodobě zkoumá, jakými způsoby a kanály předával maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tajné informace z jednání představitelů EU ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi.

Přečtěte si

PROTAGONISTA: 2. díl – Szabolcs Panyi – Novinář, kterého sledoval stát

Orbánovu vládu nezajímají fakta ani logika. Zoufale se snaží přijít s divadlem, které by zlepšilo její pozici v nadcházejících volbách – například když maďarské složky zadržely ukrajinský konvoj ze státní banky, který prováděl rutinní převoz peněz z Rakouska do Ukrajiny. Zadržení personálu a peněz ale nemělo žádné právní opodstatnění. Za odhalením bizarního pozadí této akce stál také Szabolcs a právě kvůli jeho dlouhodobé zásadní novinářské práci se z něj stal cíl vládní pomlouvačné kampaně.

Maďarský úřad pro ochranu suverenity (Sovereignty Protection Office) o redakci VSquare šíří naprosté lži dlouhodobě, často jako součást šikany našich maďarských partnerů. Nařčení z toho, že sloužíme „cizím“ (polským, evropským, americkým…) zájmům, už jsou ze strany maďarské vlády ohraná písnička. Jejich jediným účelem je odvést pozornost od stále viditelnějších vazeb Budapešti na Moskvu.

Nenecháme se zastrašit. Budeme pokračovat v naší práci a sloužit veřejnému zájmu, našim čtenářům a demokracii, kterou Orbán tak opovrhuje.

Autoři prohlášení jsou Anna Gielewska (šéfredaktorka VSquare) a Wojciech Cieśla (předseda nadace Fundacja Reporterów, která vydává VSquare, a šéfredaktor polského FRONTSTORY).

Autorka české verze: Zuzana Šotová

The post Maďarská vláda podala trestní oznámení pro špionáž na nepohodlného novináře appeared first on investigace.cz.

Proslulá postava maďarského a slovenského podsvětí 90. let, nájemný zabiják a únosce Jozef Roháč, píše ve vězení paměti. Investigativnímu serveru Átlátszó nyní sdělil překvapivou informaci, kterou prý do pamětí ještě doplní. Přihlásil se k bombovým útokům, které v roce 1998 otřásly maďarskou politikou a společností.

Jozef Roháč, přezdívaný Potkan – slovenský nájemný vrah a terorista s kriminální kariérou rozpínající se přes čtyři dekády a dva politické režimy –, si v současnosti odpykává doživotní trest v maďarském vězení, kde píše paměti. Na kontě má únos komunistického ministra, bombové atentáty i vraždy mafiánských bossů a podnikatelů v Bratislavě i Budapešti. Podle svědectví byl napojen i na slovenskou tajnou službu SIS za éry premiéra Mečiara. Než byl dopaden, Interpolu devět let unikal. Nyní se prostřednictvím své advokátky Ilony Patócs obrátil na investigativní server Átlátszó a poprvé veřejně přiznal odpovědnost za jeden z klíčových politických skandálů devadesátých let.

Na jaře 1998 explodovaly v Budapešti tři nálože namířené proti maďarské politické pravici – před sídlem strany Fidesz, u bytu předsedy Strany nezávislých malorolníků Józsefa Torgyána a u domu politika Fideszu Józsefa Szánjera. Přestože nikdo nebyl zraněn, útoky vyvolaly silnou vlnu rozhořčení. Maďarská společnost je vnímala jako útok na demokratický proces v zemi, která si po desetiletích komunistické vlády teprve budovala svobodné instituce. Vyhrocená veřejná diskuse se přenesla i do volebních výsledků: pravicové strany volby vyhrály.

Roháč tvrdí, že bomby nastražil na objednávku, zadavatele ale dosud nejmenoval – přislíbil, že jeho totožnost odhalí v připravované knize. Každopádně tvrdí, že zadavatel mu jasně sdělil, že akce má sloužit zájmům Orbánova Fideszu. Útok byl údajně navržen tak, aby nedošlo k žádným obětem.

Policie vyšetřování případu v minulosti odložila bez výsledku. Dnes jsou trestné činy již promlčeny – stíhání pachatele tak nepřipadá v úvahu bez ohledu na to, co Roháč ve své knize zveřejní.

Objednávka z neznáma

Kdo za útoky stál, zůstává otevřenou otázkou. Jeden ze zdrojů serveru Átlátszó poukazuje na slovenskou tajnou službu z éry premiéra Vladimíra Mečiara, jehož vláda byla prokazatelně spojena s využíváním zločineckých struktur pro politické účely. Maďarsko-slovenské vztahy byly v roce 1998 velmi napjaté, mimo jiné kvůli sporu o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros, a destabilizace maďarských voleb pro Bratislavu mohla mít strategický smysl.

József Torgyán ve svých pamětech z roku 2005 uvedl, že pachatelé byli Slováci. Investigativní novinář András Dezső zase ve své knize o zločineckém podsvětí devadesátých let cituje člena Portikova gangu Józsefa „Fürgeho“ Szemána, který prý prohlásil, že bombové útoky měly „svrhnout levicovou vládu a přivést k moci pravici“.

Samy pravicové strany se na útocích podle něj nepodílely, mělo jít o o iniciativu „malého kroužku uvnitř podsvětí“. Gang Tamáse Portika byl jedním z nejvýznamnějších zločineckých uskupení Maďarska 90. let – Tamás Portik vybudoval své impérium především na obchodu s pohonnými hmotami a stal se jednou z nejhledanějších osob v zemi. Aktuálně si odpykává dvacetiletý trest za objednání vraždy svého společníka Józsefa Gyüreho.

Svědectví Josefa Roháče vrhá nyní na případ bombových útoků z roku 1998 nové světlo – jeho věrohodnost však nelze potvrdit ani vyvrátit.

Autorka textu: Sofia Špirková

The post Výbuchy, které otřásly Maďarskem. Pachatel promluvil po 27 letech appeared first on investigace.cz.

Prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik, který byl 26. února 2025 nepravomocně odsouzen, nedávno navštívil maďarského premiéra Viktora Orbána. Oficiálně spolu jednali o plánu politické a hospodářské spolupráce. Jejich setkání však mělo mnohem osobnější náplň – Dodik si přijel domluvit únikový plán. V případě, že by soud při projednávání jeho separatistických kroků nařídil jeho okamžité zatčení, měl být Dodik za pomoci maďarské speciální protiteroristické policejní jednotky odvezen do Maďarska, což zjistili novináři z VSquare. K tomu nakonec nedošlo. Dodik byl sice odsouzen k trestu odnětí svobody, zatčen ale nebyl a může se odvolat. Přítomnost maďarských speciálních sil a celý plán ovšem neunikly pozornosti vlád a institucí, které region pečlivě monitorují. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Milorad Dodik je od roku 2010 prezidentem Republiky srbské, nacházející se v části Bosny a Hercegoviny. V letech 1992–1995 se v Bosně odehrávala krvavá válka a od podepsání Daytonské dohody, jež válku na území Bosny a Hercegoviny v roce 1995 ukončila, je Bosna rozdělena na dva autonomní celky – kromě Republiky srbské jde o chorvatsko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Obě části spojuje slabá centrální vláda.

Dodik trvale usiluje o odtržení Republiky srbské od zbytku státu a pracuje na rozvolňování vazeb mezi touto entitou a celostátními institucemi, za což na něj USA a Velká Británie uvalily sankce a obvinili ho také z korupce a proruského politického směřování. Země sankcionovaly rovněž jeho rodinu a nejbližší okolí včetně tamního ministra vnitra.

Krom toho Bosna a Hercegovina od roku 2023 Dodika soudí za to, že podepsal kontroverzní zákon, jenž umožňuje Republice srbské obejít rozhodnutí nejvyššího představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Christiana Schmidta. Ten zrušil dva zákony schválené parlamentem Republiky srbské, které stanovily, že se tato entita nebude řídit verdikty celostátního ústavního soudu ani samotného vysokého představitele OSN. Následně bosenská prokuratura Dodika obžalovala. Na konci letošního února ho prvoinstanční soud uznal vinným a uložil mu nepodmíněný trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz působení v politice. Dodik má právo na odvolání a do vězení tedy nastoupit nemusí. Podle agentury AP obviněný ani jeho právníci nebyli při vynášení rozsudku přítomni.

Dodik ještě před zasedáním soudu prohlásil, že případné odsouzení nebude respektovat, a pohrozil „radikálními opatřeními“ včetně možného odtržení Republiky srbské.

Utajované policejní cvičení

Plán, který měl Dodik domluvený v případě odsouzení, spočíval v tom, že maďarské orgány mu pomůžou s útěkem do Maďarska, kde by získal politický azyl. Právě to si Dodik domluvil 17. února 2025 při společném setkání s Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem v Budapešti. Kdo tento scénář navrhl, není jasné.

Maďarsko v souladu s plánem vyslalo začátkem minulého týdne policisty z Maďarského protiteroristického centra (TEK) do Republiky srbské pod záminkou „operačního cvičení“, na nějž osobně dohlížel samotný šéf TEK János Hajdu – bývalý hlavní bodyguard Viktora Orbána. Podle pohraniční policie a ministerstva bezpečnosti Bosny a Hercegoviny do země vstoupili jako civilisté, cestovali v neoznačených vozidlech a beze zbraní.

Zdroj obeznámený s podrobnostmi mise prozradil webu VSquare, že do Republiky srbské byly vyslány čtyři operační a jedna průzkumná jednotka – celkem 70 plně vyzbrojených mužů, několik vozidel a velký nákladní automobil se sledovací technikou sloužící jako velitelské centrum operace. V rámci přípravy a zabezpečení eventuálního Dodikova útěku byl podle zdroje proveden rozsáhlý průzkum. Jednotka, která jej prováděla, byla v civilním oblečení a cestovala a operovala odděleně od zbytku skupiny, jež přijela ve vozidlech s nápisy TEK.

Jak zjistil web VSquare, maďarské speciální jednotky se usadily v areálu Tréninkového centra ministerstva vnitra Republiky Srbské na policejní akademii v Zalužani, nedaleko města Banja Luka. Na žádost novinářů o vyjádření zatím maďarská vláda nereagovala.

TEK je členem sítě ATLAS, evropské koalice speciálních zásahových jednotek, která pravidelně provádí společná mezinárodní cvičení. Ta jsou však obvykle předem veřejně oznámena a zdokumentována pro účely vztahů s veřejností. V síti ATLAS navíc nejsou žádné bosenské jednotky. Provádění krycího průzkumu před a během takového cvičení přitom není obvyklé.

Navzdory nasazení svých jednotek o operaci maďarské orgány několik dní mlčely. Teprve 26. února, jen několik hodin před vynesením rozsudku v Dodikově kauze, Maďarské protiteroristické centrum oficiálně přiznalo přítomnost svých sil v Bosně. O den dříve však jejich příjezd prozradil sám Dodik, jenž tvrdil, že v zemi budou provádět cvičení s místní policií a školit ji.

Pod záminkou cvičení ale měla jednotka TEK za úkol odvézt Dodika buď přes Chorvatsko, nebo přes Srbsko. Podle úředníka EU specializujícího se na bezpečnostní otázky se o plánované akci dozvěděly chorvatské úřady.

„Předpokládal bych, že by tomu stejně zabránily,“ řekl zmíněný úředník o údajném převozu Dodika přes Chorvatsko a zároveň upozornil, že chorvatská rozvědka pozorně sleduje vývoj v Bosně a Srbsku.

K tomu, aby maďarské speciální jednotky mohly se zbraněmi projet chorvatským územím, byla zapotřebí zvláštní povolení, jež nechtěně odhalila velikost celé akce – podle dalšího evropského úředníka byl její rozsah pro výcvikovou akci neobvyklý.

Na základě původního plánu měl Dodik překročit chorvatsko-maďarskou hranici u jihomaďarského města Moháč, prozradil zdroj obeznámený s podrobnostmi mise. Chorvatské úřady o tom nebyly informovány. V případě potřeby by Dodik mohl být propašován také přes Srbsko, a to mnohem delší trasou vedoucí přes srbsko-maďarskou hranici u města Segedín.

Podle maďarského zákona z roku 2010, jímž bylo TEK zřízeno a který vymezuje jeho povinnosti, není tato složka kombinující prvky donucovacích orgánů a národní bezpečnosti oprávněna pomáhat zahraničním politikům při útěku před spravedlností v cizí zemi. Pokud není v sázce přímý maďarský zájem, například záchrana maďarského rukojmího v zahraničí nebo ochrana maďarského vládního úředníka, nesmí TEK v takové situaci zasahovat.

Aby TEK mohlo Dodika legálně převézt do Maďarska, musel by mít maďarské občanství. K dispozici přitom nejsou žádné informace, které by potvrzovaly, že takový status získal.

V předvečer soudního rozhodnutí, 25. února, poté, co již informace o příjezdu TEK unikly na veřejnost, sám Dodik jejich přítomnost potvrdil. „V tuto chvíli, v těchto dnech, po dohodě s Orbánem, do Republiky srbské dnes, včera a předevčírem přijela jejich (maďarská, pozn. red.) protiteroristická jednotka v počtu 300 osob a společně s protiteroristickou jednotkou Ministerstva vnitra Republiky srbské provádějí v tomto ohledu výcvik a cvičení,“ prohlásil Dodik.

Podle údajů z roku 2022 zaměstnává TEK téměř 1 000 speciálních policistů a 300 dalších pracovníků.

Bosenský zpravodajský web Klix.ba uvedl, že Pohraniční policie Bosny a Hercegoviny obdržela předběžné oznámení o vstupu 70 příslušníků maďarské protiteroristické policie. Zdroj obeznámený s podrobnostmi mise rovněž hovořil o 70 lidech. Není jasné, proč Dodik zmínil „300 lidí“.

Přicházejí jako civilisté a vydávají se za uniformované osoby

Dne 26. února, několik hodin před rozhodnutím soudu, byly oficiálně zveřejněny fotografie a informace o přítomnosti TEK, včetně fotografií, které vypadají jako základní cvičení. Kromě toho je na snímcích vidět nákladní automobil operačního střediska TEK.

„Ředitel policie Republiky srbské Siniša Kostrešević a ředitel Centra pro boj s terorismem Ministerstva vnitra Maďarska, János Hajdu, včera (tzn. 25. února 2025, pozn. red.) v Banja Luka podepsali Memorandum o porozumění a posílení policejní spolupráce mezi Ministerstvem vnitra Republiky srbské a Centrem pro boj s terorismem Ministerstva vnitra Maďarska za účelem prevence a odhalování trestných činů terorismu,“ uvedlo 26. února ministerstvo vnitra Republiky srbské na Facebooku.

Sarajevské Centrum pro investigativní zpravodajství (CIN) následně ohledně údajné maďarské cvičné a výcvikové mise odhalilo mnoho podivností. Například příslušníci kontingentu TEK vstoupili do Bosny oficiálně jako civilisté, pak se ale náhle objevili v uniformách. Navíc bosenské ministerstvo zahraničí ani nestihlo zpracovat žádost o vstup maďarských policejních speciálních sil, které tak do země přijely bez povolení.

„Policisté k nám vstoupili, aniž by získali potřebná povolení od orgánů Bosny a Hercegoviny. Podle našich informací – které stále ověřujeme – překročili hranici neozbrojeni a v civilním oblečení,“ řekl CIN ministr zahraničí Elmedin Konaković a dodal, že „vstup do země se zbraněmi bez patřičných povolení a souhlasů by byl skandální a zároveň vážnou záležitostí“.

Zatímco se zdá, že příjezd TEK do Bosny proběhl ve spěchu a bez souhlasu tamních institucí, maďarské speciální jednotky tvrdí, že šlo o dlouho plánované cvičení.

„Určených 70 příslušníků protiteroristického centra se na základě dvoustranné dohody účastní výcvikové akce na území Republiky srbské v rámci programu mezinárodní policejní spolupráce. Základy spolupráce mezi jednotkami speciálních operací obou zemí byly položeny již v roce 2023 a podrobnosti současného výcvikového programu (obsah, místo, termín) byly dohodnuty v roce 2024 vedoucími představiteli TEK a speciálních policejních sil Republiky srbské,“ odpovědělo TEK na dotaz CIN a maďarských médií.

Napětí se po maďarském spiknutí stupňuje

Na Milorada Dodika, jeho rodinu a nejbližší okolí Spojené státy v několika kolech uvalily sankce. „Dodik svou korupcí a secesionistickou rétorikou nadále podkopává instituce Bosny a Hercegoviny a obohacuje svou rodinu na úkor lidu, čímž dále ohrožuje budoucnost Bosny a Hercegoviny v euroatlantických institucích,“ uvádí se v prohlášení amerického ministerstva financí z června 2024. Ministr vnitra Siniša Karan, který dohlíží na místní policii, jež se nyní oficiálně zapojila do spolupráce s Orbánovým TEK, je rovněž pod sankcemi USA za své separatistické aktivity.

Není divu, že americké úřady byly po zjištění skrytých záměrů Orbánovy elitní policejní mise speciálních sil v Banja Luce rozzlobeny. Podle zdroje obeznámeného s podrobnostmi američtí představitelé TEK důrazně varovali a v prohlášení jim nařídili, aby se v budoucnu podobných zásahů v Bosně zdrželi, jinak riskují vyloučení z mezinárodní spolupráce.

Vláda Bosny a Hercegoviny nadto vrátila Maďarsku úder nejen kvůli přítomnosti TEK, ale také kvůli výrokům vysokých představitelů, kteří popřeli Dodikovy zločiny. Ministr obrany Zukan Helez například 3. března 2025 nepovolil přelet a přistání maďarského vojenského letadla na letišti v Sarajevu a následně ani v Banja Luce. Letadlem měl přiletět maďarský státní tajemník zahraničních věcí Levente Magyar.

„Proč mělo vojenské letadlo přistát právě v Banja Luce, zůstává nejasné. V kontextu příjezdu 70 příslušníků speciální protiteroristické jednotky maďarského ministerstva vnitra na podporu policie Republiky srbské je to však v této době velmi výmluvné. Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě podporuje prezidenta menší bosensko-hercegovinské entity Milorada Dodika v jeho útocích na ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že přílet maďarského vojenského letadla měl poskytnout určitý druh podpory Dodikovi a jeho klice při snaze rozbít Bosnu a Hercegovinu,“ uvedl ministr Helez na Facebooku.

V důsledku tohoto rozhodnutí musel Levente Magyar zvolit jinou dopravu a upravit své plány. Cestu do Sarajeva nakonec neuskutečnil, cestoval přímo do Banja Luky, kde se setkal s prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem. Na společné tiskové konferenci pak Magyar řekl, že soudní řízení vedené proti Dodikovi je ze zahraničí organizovaný politický hon na čarodějnice a znovu potvrdil maďarskou podporu prezidenta i lidu Republiky srbské. Mimo to kritizoval Západ, že přistupuje k Bosně a Hercegovině spíše jako ke kolonii než k suverénnímu státu.

Željko Komšić, zástupce Chorvatů v předsednictvu Bosny a Hercegoviny si kvůli maďarskému vměšování do záležitostí Bosny a Hercegoviny předvolal velvyslance Krisztiána Pósu a předal mu protestní nótu. „Maďarský vyslanec byl informován, že Bosna a Hercegovina v budoucnu neudělí vstupní povolení pro maďarské vojenské policejní jednotky. Kromě toho Bosna a Hercegovina požádá o stažení maďarského kontingentu z mise EUFOR ALTHEA, a to kvůli obavám z maďarského vměšování do vnitřních záležitostí země,“ uvedl server N1.

Dne 5. března ministr obrany Zukan Helez pro bosenskou redakci Radio Free Europe uvedl, že o plánovaném útěku Milorada Dodika obdržel „poměrně spolehlivé informace“.

Tentýž den však Dodik využil jinou možnost: podepsal zákony zakazující působení policejních a justičních orgánů centrální vlády na území Republiky srbské, čímž dále eskaloval své separatistické kroky.

Azyl obviněným

Maďarský plán na záchranu Dodika před vězením je dalším z řady zásahů Viktora Orbána, jimiž se snaží chránit své pravicově populistické spojence po celém světě před obviněními z korupce či zneužití moci.

V roce 2018 pomohla maďarská zahraniční rozvědka bývalému premiérovi Severní Makedonie Nikolovi Gruevskému vyhnout se zatčení a uprchnout do Maďarska, kde mu byl udělen azyl. V roce 2024 se někdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro na dva dny uchýlil na maďarské velvyslanectví v Brazílii, protože se obával zatčení poté, co mu byl zabaven pas. Později téhož roku uprchl do Maďarska i bývalý náměstek polského ministra spravedlnosti Marcin Romanowski, který čelil 11 obviněním z korupce a zneužití úřední moci a po němž bylo vyhlášeno pátrání na základě evropského zatýkacího rozkazu, i jemu byl udělen azyl.

The post Únikový plán Dodika před spravedlností – tajná policejní operace v režii Viktora Orbána appeared first on investigace.cz.

Maďarsko nabízelo zahraničním diplomatickým delegacím k ubytování hotel spojený s rodinou Viktora Orbána. Banky se zavázaly k uhlíkové neutralitě, pomáhaly však gigantům produkujícím fosilní paliva k zisku. Kmotřenec britského krále Karla úzce spolupracoval s americkým finančníkem obviněným z obrovských daňových úniků.

Kmotřenec krále Karla úzce spolupracoval s americkým finančníkem, kterého americká vláda obvinila z daňových úniků. Informoval o tom web Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů. Lord Charles Tryon zastával pozice v řadě společností spojených s Douglasem Edelmanem, bývalým dodavatelem zbraní, který byl v květnu obviněn z 30 daňových úniků, ze spiknutí a z poskytování nepravdivých informací americkým úřadům. Úniky se týkaly vojenských zakázek ve výši více než 350 milionů dolarů (asi 8,3 miliardy korun). Vyplývá to z firemních dokumentů. Tryon, jehož rodina má ke králi Karlovi blízko už od 70. let 20. století, ale z protiprávního jednání obviněn nebyl.

Prokurátoři tvrdí, že Edelman využíval několik offshorových společností v rámci propracovaného plánu, na jehož základě se pokoušel převést majetek na jméno své francouzské manželky a vyhnout se milionovým daňovým povinnostem v USA. Edelman si na jména offshorových společností otevřel zahraniční bankovní účty, jež použil na nákup sídla v luxusní londýnské čtvrti Kensington, rakouské lyžařské chaty a několika jachet. K provinění se přiznal.

Přečtěte si

Andrew Tate: Nové dokumenty poodhalují podezřelé finanční operace

Luxusní hotel patřící rodině Viktora Orbána profituje ze summitu lídrů EU v Budapešti. Se zjištěním přišel maďarský nezávislý web Direkt36. Maďarsko v rámci svého předsednictví Rady Evropské unie, které trvá do konce letošního roku, navrhlo několik hotelů pro hosty summitu pořádaného ve dnech 7. a 8. listopadu. Diplomat jedné ze zúčastněných zemí, jenž si přál zůstat v anonymitě, sdělil pro web Direkt36, že Maďaři doporučovali delegacím zejména hotel Dorothea, který vlastní zeť premiéra Viktora Orbána.

Toto doporučení sice nezavazuje ubytovat se zrovna v navržených hotelech a hosté si mohou vybrat i jiné možnosti ubytování, podle diplomatických zdrojů však Maďarsko nabídlo účastníkům summitu, že pro ně zařídí rezervaci i potřebné administrativní úkony, pokud se včas zaregistrují.

„Hotel Dorothea byl doporučen pro řadu akcí souvisejících s předsednictvím. Zajímalo by mě, jak moc zeť z předsednictví profitoval,“ uvedl zmíněný diplomat pro Direkt36.

Přečtěte si

Pellegrini si prostřednictvím Orbána domluvil předvolební návštěvu Moskvy v roce 2020

Banky se sice zavázaly k uhlíkové neutralitě, pomohly však získat gigantům produkujícím fosilní paliva bilion dolarů. Odhaluje to investigace webu The Bureau of Investigative Journalism. Uhlíková neutralita, tedy „net zero“, znamená, že stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jež do ovzduší vypouští. Lépe řečeno, subjekt svou činností žádné skleníkové plyny neubírá ani nepřidává, a je proto „uhlíkově neutrální“.

K bankám, které se k uhlíkové neutralitě zavázaly, patří například britská NatWest (National Westminster Bank). Ta podle novinářů porušila klimatický závazek tím, že financovala britskou energetickou společnost BP, dříve známou jako British Petroleum. Projekt této firmy u ázerbájdžánského pobřeží by mohl do atmosféry vypustit více než jednu miliardu tun uhlíku. To je více, než vypustí celé Spojené království za tři roky.

Společnost BP uvedla, že v příštích letech se chystá investovat do nových ropných a plynových polí. Obdobné projekty by však nemohla realizovat bez miliardové podpory velkých bank. Banka NatWest například loni pomohla BP získat v tomto směru téměř 500 milionů dolarů (asi 11,9 miliardy korun), čímž zjevně porušila své závazky v oblasti ochrany klimatu.

Přečtěte si

Firmy spojené s protiimigrační stranou Fidesz vydělávají na náboru zahraničních pracovníků

Novináři z nezávislého webu Átlátszó odmítají tvrzení uvedená ve zprávě maďarského Úřadu pro ochranu suverenity a podávají žalobu. Zmíněná instituce v březnu obvinila Átlátszó z toho, že údajně prosazuje zahraniční vliv a využívá zahraniční fondy k „lovu“ politiků. Zároveň se maďarské úřady zabývaly také financováním tohoto nezávislého webu a následně Átlátszó obvinily, že provádí investigativní práci financovanou a řízenou zahraničními zájmy.

Poté vyšla oficiální zpráva nazvaná „Dopad činnosti Átlátszó na maďarskou suverenitu“. V dokumentu se tvrdí, že organizace je součástí mezinárodní sítě vytvořené „dle doktríny nové strategie národní bezpečnosti a zahraničního vlivu USA, formulované v 80. letech 20. století“. Átlátszó tato tvrzení zpochybňuje s tím, že zpráva Úřadu pro ochranu suverenity je nepodložená a v mnoha případech obsahuje vyložené lži. „Proto proti nim podáváme žalobu pro pomluvu,“ vyjádřili se novináři na svém webu.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz / Canva

The post #zesvěta: Zisk a offshory. Kmotřenec krále Karla pracoval pro firmy spjaté s obviněným americkým finančníkem appeared first on investigace.cz.

Polský podnikatel provozuje norkovou farmu v Kaliningradské oblasti. Austrálie obvinila ruský manželský pár z přípravy špionážního trestného činu. Malware spojený s Ruskem připravil v zimě o teplo stovky ukrajinských budov. Maďarský premiér Viktor Orbán bere v Evropské unii nejvyšší plat v poměru k průměrné hrubé mzdě ve své zemi.

Polský podnikatel ovládá norkovou farmu v ruském Kaliningradu, odhaluje web VSquare.org. Kožešinářský lobbista Szczepan Wójcik organizuje v Polsku i v Bruselu demonstrace proti Evropské unii. Jeho bratr a obchodní partner Wojciech Wójcik mezitím v tichosti řídí norkovou farmu v oblasti Kaliningradu. Letos v květnu ho však zadržela ruská FSB. Wojciech byl obviněn z toho, že se pokusil podplatit ruskou agenturu, aby mu bylo povoleno posílat kožešiny do Asie. Navzdory tomu však jeho norková farma u Kaliningradu stále funguje, informují novináři z VSquare.org a dodávají, že mimo Kaliningrad oba bratři a jejich manželky provozují další norkové farmy v 18 polských městech.

Přečtěte si

Holding Alutech dováží do Evropy sankcionovaná ocelová vrata z Běloruska. Centrum logistiky je v Česku

Maďarský premiér Viktor Orbán bere v Evropské unii nejvyšší plat v poměru k průměrné hrubé mzdě ve své zemi. Informoval o tom web VSquare.org. V letošním roce se měsíční plat Viktora Orbána zvýšil na 16 tisíc eur (asi 406 tisíc korun) hrubého, což je více než devítinásobek průměrného maďarského platu. Druhým a třetím nejlépe placeným předsedou vlády je v tomto srovnání slovenský premiér Robert Fico a hned za ním český premiér Petr Fiala.

Přečtěte si

Orbánovi lidé stojí za nákupem evropské televize Euronews

Špionážní síť Vladimira Putina měla chapadla i v Austrálii. Píše o tom australská národní mediální společnost Australian Broadcasting Corporation (ABC). Na začátku července tam úřady zatkly dva australské občany ruského původu kvůli přípravě špionážního trestného činu.

Čtyřicetiletá Kira Korolev a její dvaašedesátiletý manžel Igor jsou obviněni ze získávání citlivých informací týkajících se zájmů národní bezpečnosti. Hrozí jim trest odnětí svobody ve výši 15 let. Australské úřady viní Korolev, která pracuje pro australské obranné síly, z toho, že tajně cestovala do Ruska a údajně instruovala svého manžela, jak se přihlásit k jejímu pracovnímu účtu a získat přístup k materiálům, jež jí měl následně poslat. Manželé v Austrálii žijí více než 10 let. 

Přečtěte si

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Malware napojený na Rusko uprostřed letošní zimy odřízl od tepla 600 ukrajinských budov, píše web Wired. Společnost Dragos, která se zabývá kybernetickou bezpečností, v červenci odhalila nově objevený vzorek malwaru napojeného na Rusko, jenž byl údajně použit při kybernetickém útoku na konci ledna. Malware napadl teplárnu ve Lvově v nejchladnějším období roku a vyřadil ji z provozu na 48 hodin. Útok, při němž malware oklamal řídicí systémy tak, aby chladily horkou vodu protékající potrubím v budovách, je prvním potvrzeným případem, kdy hackeři sabotovali přímo teplárenskou společnost, píše web Wired.

Rusko podle novináře Andyho Greenberga využívalo poslední zimu jako jednu ze svých zbraní a podnikalo kybernetické útoky na energetické společnosti, aby vyvolalo prosincové výpadky elektřiny, či bombardovalo teplárenskou infrastrukturu.

Přečtěte si

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Itálie odsoudila sestru sicilského zločince Mattea Messiny Denaro, žena pro mafiány předávala šifrované zprávy. Rosalia Messina Denaro byla zatčena už v roce 2023 kvůli podezření, že hrála klíčovou roli v mafii vedené svým bratrem. Devětašedesátiletá žena byla v těchto dnech odsouzena k odnětí svobody ve výši 14 let. Rosalia Denaro se však proslavila i jiným způsobem, neboť nechtěně pomohla policii najít svého uprchlého bratra, a to díky načmárané zprávě, kterou měla schovanou doma v dutém opěradle židle. Vzkaz byl zašifrovaný a vypadal jako změť slov, znaků a písmen.

Bratr odsouzené Matteo Messina Denaro byl jedním z nejkrutějších šéfů sicilského zločineckého syndikátu Cosa Nostra. Úřady po mafiánovi pátrali na sicilském venkově, hledali jeho úkryty a odposlouchávali členy jeho rodiny a přátele. Vyšetřovatelé se domnívali, že Rosalia hrála v nemilosrdné Cosa Nostře významnou operativní roli, zejména v posledních letech bratrova působení.

Přečtěte si

MAFIE: 1. díl – Balkánské mafie v Česku

Venezuelským státem Guárico se prohnal teror způsobený tamními bezpečnostními složkami. V noci na 20. dubna 2022 se stovky ozbrojených policistů a příslušníků armády sjely do jedné z obcí ve státě Guárico. Rozkaz zněl: Pronásledovat gang Tren del Llano a jeho spolupracovníky. Šlo o součást akce, kterou venezuelská vláda označila jako Operace Hrom. Jenže místo přímé konfrontace s gangem bezpečnostní složky v oblasti terorizovaly a napadaly tamní obyvatelstvo.

Během následujících měsíců cestovali právníci z organizace na ochranu lidských práv Defiende Venezuela po celém regionu, kde dokumentovali důkazy o násilí bezpečnostních složek a sbírali svědectví jejich obětí. Příběhy obětí z komunity napadené venezuelskými bezpečnostními složkami aktuálně přináší web InSight Crime.

The post #zesvěta: Kdo má vyšší plat – Orbán, Fico, Fiala? appeared first on investigace.cz.

Nejnovější týdenní souhrn dění v investigativní žurnalistice zastřešuje téma voleb do Evropského parlamentu. Politické strany po celé Evropě využívají v kampaních i reklamy na sociálních sítích. Podle zjištění novinářů nejvíce utrácí maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Žurnalisté rozebírají také skandály jednotlivých kandidátů nebo to, jak vypadá financování stran po celé EU.

TikTok v Irsku schválil zveřejnění dezinformačních reklam týkajících se voleb do Evropského parlamentu. Zjistila to organizace Global Witness. Ta testovala, jak sociální média přistupují k volebním dezinformacím, proti nimž podle nových pravidel Evropské unie tyto platformy musí zasahovat. Organizace různým sociálním sítím předložila reklamy cílené na publikum v Irsku s obsahem, před nímž EU varuje a který zakazují i samotná pravidla určená jednotlivými sociálními sítěmi.

Platformy uvádějí, že obsah reklam před jejich spuštěním přezkoumávají. X/Twitter všechny reklamy s dezinformačním obsahem zastavil a neuveřejnil, YouTube odmítl všechny kromě dvou. TikToku však dezinformační obsah nevadil ani u jedné a jejich zveřejnění schválil. Obsah reklam zahrnoval nepravdivé informace o uzavření volebních místností, propagaci nesprávného způsobu hlasování a podněcování k násilí proti voličům z řad migrantů.

Přečtěte si

Nerudová, Babiš a Okamura vévodí českému TikToku před eurovolbami

Volbám do EU dominují skandály, desítky kandidátů mají poskvrněnou minulost, rozebírá v analýze web Follow The Money (FTM). Podle novinářů z FTM umisťují zejména pravicové a krajně pravicové strany na kandidátní listiny kandidáty, kteří byli obviněni z podvodů s veřejnými prostředky nebo z přijímání úplatků od cizích mocností, či dokonce odsouzeni. Téměř každý pátý kandidát, jenž má reálnou šanci získat mandát, byl někdy ve své kariéře zapleten do nějakého skandálu. V rámci přeshraniční investigace byly shromážděny mediální výstupy z deseti zemí EU, které dohromady představují 413 ze 720 křesel v příštím Evropském parlamentu. Šlo o Německo, Francii, Španělsko, Polsko, Rumunsko, Nizozemsko, Belgii, Slovensko, Chorvatsko a Slovinsko.

Ze 472 kandidátů z těchto deseti členských států EU se jich celkem 86 stalo aktéry nějaké aféry. Na středopravicové a pravicové evropské skupiny EPP (European People’s Party), ECR (European Conservatives and Reformists) a ID (Identity and Democracy) připadá dohromady 62 ze zmíněných 86 kandidátů zapletených do skandálů (popřípadě 56, pokud vezmeme v úvahu, že ze skupiny ID byla vyloučena německá strana AfD). Povaha popisovaných skandálů se velmi liší, od antisemitských výroků sahají až po zneužití veřejných prostředků.

Přečtěte si

Evropské instituce jako odrazový můstek nových lobbistů

Rozsáhlá analýza novinářů ze zmíněného webu Follow The Money popisuje financování politických stran v Evropské unii. Odhalit způsob financování stran přitom není snadné, protože všech 27 členských států EU má svá vlastní pravidla i vlastní způsob vykazování financí. Novináři z celé Evropy podílející se na citované analýze tak museli prozkoumat veškeré finance politických stran z let 2019 až 2022. Z jejich investigace vyplývá, že většina partají v EU je do značné míry závislá na státních dotacích, ne však v Německu, kde dostávají stovky milionů eur od soukromých osob a firem. Pouze u tří z každých deseti eur, které strany dostanou od jedinců či firem, je jméno dárce zveřejněno, takže až u 660 milionů eur není jasný dárce. Čtvrtinu všech soukromých finančních prostředků získávají populistické, krajně pravicové a krajně levicové politické strany.

Přečtěte si

Firmy spojené s protiimigrační stranou Fidesz vydělávají na náboru zahraničních pracovníků

Mezi těmi, kdo nejvíce utrácejí za internetovou politickou reklamu před volbami do EU, je strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Politické kampaně v Evropské unii analyzuje web Politico. Novináři prozkoumali veřejná úložiště reklamy společností Google a Meta a údaje neziskové organizace WhoTargetsMe, aby získali přehled o tom, co se děje v EU před volbami 6. až 9. června.

Zmíněná maďarská strana investuje víc než všichni ostatní do reklamy na platformách společnosti Google a na Facebooku a Instagramu. Podle webu Politico nákupy politické reklamy samotného Fideszu a Orbána v posledních týdnech předčily podobné výdaje celých zemí, například Španělska. Fidesz nakoupil na Googlu i sítích společnosti Meta nejvíce reklam (na utracená eura) ve srovnání s jakoukoli jinou politickou stranou v celé Unii.

Podle novinářů sázejí krajně pravicové národní strany na reklamy na YouTube a Google, kde prosazují potlačování nadměrné migrace do EU či útočí na své politické oponenty. Brojí taktéž proti bruselské podpoře Ukrajiny, bránící se ruské invazi.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

„Jsou výsledky mexických prezidentských voleb vítězstvím pro organizovaný zločin?“ ptají se média. Druhý červnový den byla v Mexiku zvolena prezidentkou jednašedesátiletá vědkyně Claudia Sheinbaum. Ta je chráněnkou odstupujícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora (zkráceně AMLO). V předvolební kampani se mluvilo o tom, že pokud volby vyhraje žena, posílí to postavení tamních žen, jenže pohled na dění v Mexiku vykresluje jinou situaci. V roce 2019 například Sheinbaum slibovala, že jako starostka Mexiko City vymýtí násilí na ženách. Během jejího působení na radnici hlavního mexického města však počty zavražděných žen v Mexiko City i ve zbytku země dál narůstaly. V současnosti je v Mexiku denně zabito nejméně deset žen a dívek, desítky tisíc žen jsou navíc pohřešovány. Naprostá většina těchto vražd zůstává nepotrestaná.

Násilí současně přetéká i do politické sféry. Před samotnými prezidentskými volbami byly po celé zemi zavražděny více než dvě desítky kandidátů ucházejících se o posty ve federálních a místních volbách. Stovky dalších lidí se kandidatury vzdaly. Nárůst politických vražd je připisován hlavně drogovým kartelům a dalším organizovaným zločineckým skupinám.

Přečtěte si

Vražda čečenského veterána v Berlíně: Cestovní pas údajného pachatele ukazuje na napojení vraha na ruské tajné služby

Berlínský právník nejspíš obdržel statisíce eur z Moskvy, píše německý týdeník Der Spiegel. Ruský Pravfond (Fond pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí) zaplatil německému právníkovi Robertu Ungerovi, který obhajoval vraha Vadima Krasikova z ruské tajné služby FSB. Krasikov byl v Německu odsouzen za násilnou smrt bývalého čečenského polního velitele Zelimchana Changošviliho.

Novináři z Ungerova účetnictví a dokumentů Pravfondu zjistili, že během posledních deseti dnů své práce u soudu advokát dostával šest tisíc eur denně. Soudní proces se konal v roce 2021 a trval 56 dní, advokát měl tedy za obhajobu Krasikova obdržet i s původním honorářem celkem 336 tisíc eur. Právník měl podle Der Spiegel posílat zprávy do Moskvy a informovat o tom, co se během procesu dělo, včetně jmen účastníků a obsahu jejich výpovědí.

Unger v jedné z takových zpráv zmiňuje také šéfredaktora deníku The Insider Romana Dobrochotova, který v Krasikovově případu vystupoval jako svědek. Samotný Pravfond měl být spojený s aktivitami Kremlu v Evropě a utrácet miliony eur na financování ruské propagandy a kampaní.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / Pavlíček Luboš

The post #zesvěta: Evropské volby a kandidáti s poskvrněnou minulostí appeared first on investigace.cz.

Portugalská společnost Alpac Capital koupila televizní stanici Euronews částečně za peníze z maďarské státní kasy. Alpac i její majitel Pedro Vargas Santos David ale spoluúčast Maďarska popřeli. Novináři z maďarské redakce Direkt36 ve spolupráci s francouzským deníkem Le Monde a portugalským týdeníkem Expresso z uniklých dokumentů přesto zjistili, že z maďarských státních institucí šly na nákup v přepočtu čtyři miliardy korun. Podle dokumentů je koupě Euronews politicky motivovaná a má mírnit její „levicovou ideologii“.

Ke konci roku 2021 portugalská společnost Alpac Capital oznámila, že se stala majitelem televizní stanice Euronews, působící po celé Evropě v 17 jazykových mutacích. Když hlava Alpacu, Pedro Vargas Santos David, poprvé předstoupil před zaměstnance Euronews, prohlásil, že koupě televize je pro něj pouhá investice. Navíc dodal, že se liší od svého otce, který se přátelí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Po dotazech portugalského tisku, kdo koupi Euronews financoval, zástupce Alpacu odpověděl, že v transakci nefigurovali žádní maďarští investoři ani státní peníze. To samé prohlásil i Orbán. Maďarští novináři z Direkt36 ve spolupráci s Expresso a Le Monde však odhalili, že skoro čtyři miliardy korun pocházely z maďarských institucí blízkých vládě a Orbánovi. 

Skrytá investice

Z uniklých dokumentů vyplývá, že z této částky v přepočtu více než miliardu korun poskytl maďarský státní kapitálový fond, jejž spravovala společnost Széchenyi Funds (SZTA). Ta investici schválila v únoru 2022, tedy jen několik dní poté, co maďarská vláda rozhodla o převodu SZTA ze správy ministerstva financí na nadaci, která financuje univerzitu. Miliardu následně vložili do investičního fondu European Future Media Investment Fund (EFMIF), skrz nějž společnost Alpac stanici Euronews koupila.

Investor z EFMIF v minulosti také obdržel dlouhodobou půjčku v hodnotě 316 milionů korun od maďarské společnosti New Land Media. Tuto společnost vlastní Gyula Balásy, jehož firmy pravidelně uzavírají smlouvy v hodnotě miliard forintů (jedna miliarda forintů vyjde zhruba na 64 milionů českých korun), na jejichž základě pak realizují komunikační kampaně vlády. Na kampaně dohlíží jeden z nejbližších Obránových důvěrníků Antal Rogán, který je současně vedoucí Úřadu předsedy vlády.

Přečtěte si

Maďarský novinář Panyi: Orbán si vymýšlí nepřátele, které pak hrdinně udolá

Jak zmírnit „levicovou ideologii“

Orbánův mluvčí prohlásil, že o nákupu nic neví. Výkonný ředitel Euronews si podle deníku Le Monde nebyl vědom toho, jakou roli maďarský stát v celé akvizici hraje. Prohlásil naopak, že jednotlivé investory znát nepotřebuje a Euronews není pod žádným tlakem, aby změnila svůj publikovaný obsah. 

Podle interních zaměstnanců Euronews zatím nic nenasvědčuje tomu, že by změna majitele vedla k ovlivňování práce editorů. Uniklé dokumenty ale naznačují, že za prodejem stojí politické motivace. V přípravných dokumentech společnosti SZTA se mimo jiné uvádí, že jeden z cílů akvizice Euronews je také „zmírnění levicové ideologie a zaujatosti“ ve spolupráci s univerzitami.

SZTA v roce 2023 rovněž poskytla téměř 4,5 miliard korun maďarské telekomunikační společnosti 4iG, která dlouhodobě podporuje Orbánovu vládu a je známá tím, že ji maďarský premiér upřednostňuje před ostatními. Portugalec David z Alpacu sice tvrdí, že je jiný než jeho otec, v současnosti však patří k hlavním představitelům 4iG. 

Maďarská vláda se do zahraničních médií snažila investovat již dříve. Lidé spříznění s kabinetem investovali velké sumy peněz do médií v balkánských zemích, k čemuž jim pomohli tamní Orbánovi příznivci. Například zpráva makedonského serveru Nova TV popisuje, jak maďarské společnosti finančně podpořily média, jež se vymezovala proti uprchlíkům, kritizovala svobodu tisku a jinak podporovala Orbánovy názory.

The post Orbánovi lidé stojí za nákupem evropské televize Euronews appeared first on investigace.cz.