Kauza Jitoro se týká podvodného leasingu. Ačkoli jsou klienti firmy Jitoro, kteří přišli o auto, roztroušeni napříč republikou a jejich životní příběhy jsou poměrně odlišné, jedno mají společné. Jedná se o lidi, jež běžné banky a leasingové společnosti nechtějí jako své klienty. Mají totiž „černý puntík“, přesněji řečeno figurují v registru dlužníků, mají exekuce nebo jsou v insolvenci. Zaplatili tak firmě Jitoro stovky tisíc korun za auto a domnívali se, že s poslední splátkou bude vůz jejich. Pak ale zažili šok. Auto jim zabavila leasingová firma Unileasing, jelikož se ukázalo, že auta, která lidé spláceli, patřila právě jí. Firma Jitoro, které klienti peníze posílali, byla jenom mezičlánek. A ta své klienty podle všeho podvedla.

Text od Hany Čápové si můžete přečíst ZDE:

Přečtěte si

Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze

Autor videa: Lukáš Nechvátal
Autorka původní investigace: Hana Čápová

---

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.

The post VIDEO: Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze appeared first on investigace.cz.

Policista, jenž vyšetřuje kauzu firmy Jitoro, se chová nezvykle. Kontakt na zákazníky, kteří Jitoru zaplatili stovky tisíc korun za auto, jež jim nakonec majitel – leasingová firma Unileasing – nechal zabavit, předává advokátce. Policista Radek Forman tím porušuje povinnou mlčenlivost. Advokátka Barbora Kubínová zase etický kodex advokátní komory, neboť nesmí nabízet služby nikomu, kdo ji o to sám nepožádá.

Zvědavý policista

Když v polovině března volala Ivetě F. pražská advokátka Barbora Kubínová, bylo to pro ni překvapení. „Řekla mi, že dostala kontakt od policie, a nabídla, že nás bude zastupovat,“ vypráví matka pětadvacetiletého syna Daniela, jenž zaplatil firmě Jitoro celkem 230 tisíc korun. Zbývalo mu posledních devět měsíčních splátek, a proto se těšil, že Škoda Fabia bude brzy jeho majetkem. Přestože platil vzorně, auto mu letos v lednu zabavila leasingová firma Unileasing přímo před domem rodičů kousek od Kralup nad Vltavou.

Ukázalo se, že auto Daniela F., stejně jako auta desítek dalších podobně postižených lidí, patřilo právě Unileasingu a firma Jitoro byla jen mezičlánek. Peníze, které jí zákazníci poslali, přestala Unileasingu vyplácet.

Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze

Ivetu F. zajímalo, jak se advokátka Kubínová k jejímu telefonnímu číslu dostala. Dozvěděla se, že kontakt jí dal její známý Martin Vítovec, který ho měl od svého známého, policisty Radka Formana z odboru obecné kriminality Prahy 3.

Trestní oznámení kvůli podezření z podvodu podala matka Daniela F. zhruba měsíc poté, co synovi Unileasing auto zabavil. Sepsala ho s policisty v Kralupech nad Vltavou. Když se jí ozval pražský policista Radek Forman, domnívala se, že ten kauzu přebírá.

Ve skutečnosti ale Radek Forman řeší opačnou věc – trestní oznámení na lidi, kteří auto odmítli Unileasingu vydat a jsou vyšetřováni kvůli zpronevěře. Investigace.cz mluvila například se zdravotní sestrou Janou Grey, jež za Octavii Combi poslala firmě Jitoro 184 tisíc korun. Jakmile chtěl Unileasing auto zabavit, nevydala ho s argumentem, že s Unileasingem žádnou smlouvu nemá, a vůz nechala zaparkovaný kousek od domu.

Právě Janu Grey pak policista Forman při jejím výslechu požádal o kontakty na lidi, co byli ošizeni podobně jako ona, ale auto Unileasingu odevzdali. Grey je totiž aktivní a přes internet sehnala kontakty na řadu podobně postižených lidí.

Policista Forman je posléze začal předvolávat. Kromě Ivety F. mluvila investigace.cz také s Monikou Holubovou. Momentálně nezaměstnaná matka dvou dětí spolu s manželem, řidičem kamionu, zaplatila za Opel Astra firmě Jitoro celkem 471 tisíc korun. Trestní oznámení pro podvod podali Holubovi loni v prosinci na policejní služebně v Sokolově, a to v ten samý den, kdy jim Unileasing vůz zabavil. Podle tamního policisty Jana Ondruška, jenž má spis na starosti, je vyšetřování stále na počátku, „ve fázi prověřování, ještě nebyly zahájeny úkony trestního řízení“.

Letos v únoru si Moniku Holubovou pozval policista Radek Forman, podle sepsaného „úředního záznamu“ měla podat vysvětlení ve věci „Kukla Grey zpronevěra vozidel“. „Nelíbí se mi, že mě vyslýchal,“ říká Holubová. „Kontakt na mě si vzal od Jany Grey, chtěl se mnou mluvit zřejmě proto, že mu Jana řekla, že jsem ve spojení s řadou podvedených.“

Kontakty na ošizené lidi Holubová policistovi Formanovi dala. Nabídku, že jí zařídí advokáta, však odmítla. „Říkal, že nás chápe a chce nám pomoci,“ vypráví Holubová o setkání s Formanem. „Prý nás poškozené bude kontaktovat jeho kamarád a zprostředkuje nám advokáta, s nímž bychom podali hromadnou žalobu. O to jsem ale nestála, mám šikovného právníka.“

Po tom vám nic není

Přestože má policista Radek Forman na stole „zpronevěru“, tedy trestní oznámení na lidi, kteří auto odmítli Unileasingu vydat, s investigací.cz hovořil především o poškozených. „Mluvila jste s právním zástupcem poškozených? Na straně poškozených je aktivní Martin Vítovec, teď ty lidi dává dohromady. Bylo by nejlepší, abyste se spojila s ním,“ říkal. „Zavolám mu a předám mu vaše číslo. Dokud si s ním nepromluvíte, není vhodné, aby se o tom psalo, mohlo by se tomu spíše uškodit.“

Po několika urgencích Radek Forman napsal SMS zprávu, že kontakt „předal“. Ani po dvou týdnech, jež mezitím uplynuly, se však Martin Vítovec neozval.

Navíc se ukázalo, že Martin Vítovec není „právní zástupce“, ale jen prostředník. Kontakty na poškozené, které dostal od policisty Formana, předal advokátce Barboře Kubínové. „Prosím vás, pan Vítovec není žádný právník,“ prohlašuje Kubínová. „Je to jen člověk, který vám právní služby zprostředkuje. Třeba jako realitka, která vám zprostředkuje prodej nemovitosti.“ Advokátka Kubínová dodává, že Vítovec „je známý pana Formana“ a policista ho prý poprosil, aby našel „nějakého právníka, který by se na to mohl kouknout.“ Pak se jí ale téma rozhovoru přestane líbit: „Vítovce do toho radši vůbec nepleťte. To je interní záležitost, po tom vám vůbec nic není.“

Jenže policista, který přes známého dává kontakty na vyslýchané osoby porušuje povinnou mlčenlivost. Stejně tak advokát, jenž nabízí nevyžádané právní služby cizím lidem, porušuje článek 31 etického kodexu České advokátní komory. Ten totiž jasně stanovuje: „Advokát nesmí nabízet poskytnutí právní služby osobě, která ji na něm sama nepožaduje, ledaže jde o osobu, s níž se soukromě nebo při výkonu advokacie stýká. Výjimečně tak smí učinit, je-li zřejmé, že neprodlené poskytnutí právní služby je v zájmu takové osoby nezbytné.“ Jestliže tento postup nedodrží, hrozí advokátovi kárné řízení.

Policista Radek Forman nechce své aktivity vysvětlit. „K tomu vám nebudu nic říkat. Pokud děláte investigativní novinářku, víte, že dokud věc probíhá, tak se k tomu policie nebude vyjadřovat do tisku,“ odpovídá na dotaz, proč si zval Moniku Holubovou a další poškozené, když naopak vyšetřuje zpronevěru. A proč přes Martina Vítovce dohazuje poškozeným advokáta? „Není to žádný můj kamarád. Sežeňte si informace, kde chcete, já k tomu nic říkat nebudu. Nikomu nic nedohazuji. A tenhle rozhovor už mi začíná vadit, takže se s vámi rozloučím,“ prohlásí Forman a položí telefon.

Advokátka Barbora Kubínová není o mnoho sdílnější. „Když vám někdo řekne, abyste se té paní ozvala, že potřebuje právní službu a počítá s tím, že se ozvete, tak se jí asi ozvete, to je logické,“ bagatelizuje fakt, že v rozporu s etickým kodexem nabídla Ivetě F. své služby. Kdo jí řekl, že se má ozvat, vzkázal jí to policista Forman přes Martina Vítovce? „Už jsem vám jednou řekla, že se k tomuhle absolutně nebudu vyjadřovat. Myslím si, že po tom vám nic není,“ říká Kubínová. „Tady je třeba dát dohromady lidi, kteří byli podvedeni, aby se podalo hromadné trestní oznámení. Dostala jsem kontakty na více lidí, kterým se tohle stalo. Když jim ale volám, bohužel to nechtějí řešit, chtějí mít klid.“

Advokátka Kubínová asi přijde i o klientku, s níž se už dohodla. „Celé se mi to nějak přestává líbit,“ konstatuje Iveta F. „Uvažuji o tom, že advokátce Kubínové zavolám a smlouvu o zastupování, kterou jsme s ní podepsali, zruším.“

The post Kauza Jitoro: Podivně aktivní policista appeared first on investigace.cz.

Desítky lidí zaplatily firmě Jitoro stovky tisíc korun za auto. Zákazníci se domnívali, že s poslední splátkou bude vůz jejich. Pak ale zažili šok: auto jim zabavila leasingová firma Unileasing. Ukázalo se, že auta patřila právě Unileasingu, firma Jitoro byla jen mezičlánek. A peníze, které jí klienti posílali, přestala Unileasingu vyplácet. 

Auto se zabavuje

Začátkem loňského prosince seděla Monika Holubová v autě před školou a čekala na své dvě děti, desetiletého syna a osmiletou dceru. Zánovní Opel Astra tehdy splácela firmě Jitoro, měsíčně 8 900 korun. Vtom vedle ní zastavilo auto a řidič stáhl okénko. „Myslela jsem, že se chce ptát na cestu,“ vzpomíná. „On ale řekl, vystupte si, auto se zabavuje.“ Auto našel před školou podle namontovaného GPS lokátoru.

První, co ženu napadlo, prý bylo: „Asi jsem udělala nějaký průser, nějakou splátku jsem blbě zaplatila.“ Muž jí ale vysvětlil, že o ni nejde. Teprve tehdy se od něj dozvěděla, že majitelem vozu není firma Jitoro, s níž uzavřela smlouvu, ale leasingová společnost Unileasing, které Jitoro přestalo platit, byť ona své finanční závazky řádně plnila.

„Děti právě přicházely k autu, nechápaly, co se děje, protože jsem brečela,“ vzpomíná Monika Holubová. V první chvíli ji napadlo, že auto nikomu nedá. „Volala jsem manželovi a ten mi řekl: ‚Nehádej se a auto odevzdej.‘“ Prosila tedy muže, který přijel vůz zabavit, aby ji alespoň nechal dojet domů, do vsi kousek za Sokolovem. „U zahrady jsem auto vyklidila a předala mu klíče,“ vzpomíná. 

Když momentálně nezaměstnaná Monika Holubová a její manžel, řidič kamionu, spočítali, kolik je zabavené auto na měsíčních splátkách a kauci stálo, došli k úctyhodné částce 471 tisíc korun.

„Volala jsem na Unileasing, že chci auto doplatit, že zaplatím i to, co jim Jitoro dluží,“ říká žena. „To nejde, řekli mi. A nabídli, abych si auto koupila za odhadní cenu, nějakých 320 tisíc korun.“ Po tomto neúspěšném pokusu Holubovi podali trestní oznámení na policii kvůli podezření z podvodu. „Můj názor je, že se Jitoro a Unileasing domluvili. Pro Unileasing by to bylo výhodné, auta se jim už skoro zaplatila a teď je znovu prodají,“ myslí si Holubová, která pak strávila hodiny na internetu a zjistila, že lidí jako oni – kteří platili za auto Jitoru a pak jim ho Unileasing zabavil – jsou desítky.

Investigace.cz kontaktovala tři z nich. Podnikatel z Klatov Štefan Murgoš naposílal Jitoru 376 tisíc korun, Unileasing si pro Opel Astra přijel, když byl na opravě v servisu. Pětadvacetiletý dělník Daniel F. (nechce uvést celé příjmení) zaplatil 245 tisíc korun, Škodu Fabia mu Unileasing zabavil před domem jeho rodičů kousek od Kralup nad Vltavou, kde bydlí. Zdravotní sestru Janu Grey z Ústí nad Labem stála Octavia Combi v devítitisícových měsíčních splátkách 184 tisíc korun.

Právě Jana Grey jako jediná ze čtyř oslovených auto odmítla vydat. Nechala ho odstavené kousek od svého domu, kde už stojí víc než dva měsíce. Unileasing na ni podal trestní oznámení pro zpronevěru.

Černý puntík

Ačkoli jsou klienti firmy Jitoro, kteří přišli o auto, roztroušeni napříč republikou a jejich životní příběhy jsou poměrně odlišné, jedno mají společné. Jedná se o lidi, jež běžné banky a leasingové společnosti nechtějí jako své klienty. Mají totiž „černý puntík“, přesněji řečeno figurují v registru dlužníků, mají exekuce nebo jsou v insolvenci.

„Můj bývalý manžel nasekal dluhy, mě do toho namočil,“ vysvětluje zdravotní sestra Jana Grey, proč na internetu hledala před pořízením auta hesla jako „leasing bez registrů“ nebo „splácení bez prokázání příjmů“. Pětadvacetiletý Daniel F. zase nedokázal splácet dluhy kvůli nemoci, která mu nějaký čas nedovolila pracovat, a požádal o oddlužení. 

Podle jeho matky Ivety F. mají ale právě lidé v insolvenci velkou motivaci dostát finančním závazkům. Kdyby něco nespláceli, hrozí jim zrušení insolvence, a tím pádem i konec vidiny na odpuštění části dluhů. „Myslím, že takové firmy jako Jitoro s tím počítají,“ říká, „klienti v insolvenci nemají šanci dosáhnout na běžný leasing, zároveň jsou ale velmi motivovaní řádně splácet.“ 

Všichni poškození, s nimiž investigace.cz mluvila, se přitom shodují na několika věcech. Při podpisu „Smlouvy o nájmu dopravního prostředku“ s firmou Jitoro měli za to, že právě Jitoro je majitelem aut, která jim dává k užívání. O tom, že skutečným majitelem je Unileasing, se dozvěděli až později. K dispozici totiž měli jen malý technický průkaz, kde bylo Jitoro uvedeno jako provozovatel auta. 

Skutečného majitele by našli leda ve velkém technickém průkazu, ten ale k dispozici neměli. Někteří se o Unileasingu dozvěděli teprve ve chvíli, kdy jim auto přijeli zabavit. Jiní o něco dřív, třeba když dostali do rukou velký technický průkaz kvůli potřebné technické kontrole. Nevěnovali tomu ale velkou pozornost, připadalo jim, že když řádně platí, nic špatného se stát nemůže.

Shodně se také snažili přesvědčit Unileasing, aby jim vůz nechal a mohli uhradit zbývající splátky. Podobnou zkušenost jako Monika Holubová, která chtěla cenu auta doplatit i s dluhy od Jitoro, má i Štefan Murgoš. „Jak k tomu přijdu, zaplatil jsem tolik peněz,“ vzpomíná na telefonát s Unileasingem. „Odpověděli, to není naše věc, starat se o tyto záležitosti. Prý mi auto prodají, ale za tržní cenu, asi 300 tisíc korun.“ 

Rodinné firmy

Firma Jitoro začala po zabavení aut dělat mrtvého brouka. V současnosti je jejím jediným jednatelem a zároveň jediným společníkem šestadvacetiletý Tomáš Žďánský, krátce byl spolumajitelem také jeho dvacetiletý bratr Ivan. Za firmu nejčastěji jednala jejich matka Gabriela Žďánská, případně její manžel Tomáš. Klientům, kteří přišli o auta, ale Žďánští přestali brát telefon.

Ti se proto na internetu pídili po dalších informacích o této rodině. Zjistili, že momentálně provozuje pizzerii L’assaggio v pražském Karlíně. Zdravotní sestra Jana Grey, která odmítla auto vydat, vyrazila do pizzerie dokonce osobně. „Řekla jsem, že si chci stěžovat na jídlo, abych paní Žďánskou vylákala z kuchyně,“ vypráví. „Myslím, že kdybych rovnou řekla, že jsem tam kvůli autu, tak by nevyšla.“ Z toho, že se s Gabrielou Žďánskou dokázala potkat tváří v tvář, měla sice dobrý pocit, nijak jí to ale nepomohlo. „Nabídla mi jiné auto. Že prý pronajímají i jiné vozy než od Unileasingu,“ říká Grey.

Žďánští telefony nezvedali ani investigaci.cz. Vyrazili jsme proto do L’assagia. Na zahrádce nás za slunného odpoledne přišel obsloužit mladík s vousy a tetováním. Říkáme, že jsme novináři a chceme mluvit s paní Žďánskou. Mladík odpovídá, že ta bude v pizzerii k zastižení až druhý den. Zkusíme štěstí: „Nejste náhodou pan Žďánský?“ Přikývne. Mluvíme tedy s Tomášem Ždánským, jednatelem a jediným společníkem firmy Jitoro.

„My se k tomu vůbec nebudeme vyjadřovat, dokud se to nedořeší,“ odpovídá na všechny otázky, jež se týkají vztahů Jitora s jeho klienty a s Unileasingem. „Nechte mi tu číslo. Mamka se vám ozve, až to bude dořešené.“

Vyjadřovat se nechce ani Unileasing. Akcie této rovněž rodinné firmy drží Pavel Ovsík a Milena Ovsíková, Pavel Nový a Eva Nová, všichni z Klatov. Oslovili jsme tři statutární zástupce firmy, předsedu dozorčí rady Petra Kubeše, spolumajitelku a členku dozorčí rady Evu Novou a místopředsedu představenstva Luboše Nového. Ani jeden z nich nechtěl vztahy s Jitorem a s jeho podvedenými klienty komentovat. Luboš Nový pak požádal o zaslání otázek e-mailem.

The post Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze appeared first on investigace.cz.