Přejeme všem hezký nadcházející víkend! Po velikonoční pauze přinášíme pravidelný výběr z dění na poli investigativní žurnalistiky a organizovaného zločinu v posledních týdnech. Tentokrát se dozvíte o tom, jak evropské banky přispívají k ničení životního prostředí, o nucené práci na plantážích, odkud se vozí cukr do továren Pepsi, nebo o úniku dat návštěvníků ostrova Jeffreyho Epsteina.

Evropské banky poskytly úvěry ve výši stovek miliard korun firmám, které ohrožují klima a přírodu. Zprávu zveřejnily ekologické organizace v čele s Greenpeace International. Unijní banky poskytly od roku 2015, kdy byla uzavřena Pařížská dohoda, úvěry ve výši 256 miliard eur společnostem, jež přispívají k ničení lesů a kriticky ohrožených ekosystémů. Mezi bankami byla také ING Group či Deutsche Bank. Některé takto financované korporátní skupiny jsou přímo spojené s masivním odlesňováním.

Přečtěte si

Švýcarská prokuratura nevyšetřuje netransparentní banku, ale whistleblowera

Značky jako Coke a Pepsi profitují z brutálního systému práce, který vykořisťuje děti a vede ke sterilizaci žen. Odhalila to investigace deníku New York Times a webu Fuller Project. V západní Indii pracují ženy na polích s cukrovou třtinou v extrémních podmínkách. Mnohé z nich jsou nuceny podstoupit hysterektomii, aby neměly menstruaci a mohly neustále pracovat. Přitom nedostávají běžnou mzdu, ale odpracovávají si dluh v podobě záloh od zaměstnavatelů. Zálohy slouží k placení poplatků za zmeškanou práci, kterou vynechaly třeba z důvodů návštěvy lékaře. Skupiny zaměřující se na práva zaměstnanců označily tato opatření jako nucenou práci.

Přečtěte si

Co víme o sexuálním vykořisťování a jaký vliv měla pandemie na obchod s lidmi?

Katarská královská rodina investovala 50 milionů dolarů do konzervativního amerického média Newsmax. Investice proběhla v době, kdy byl prezidentem Donald Trump a Katar čelil silnému diplomatickému tlaku sousedních zemí v čele se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Ty vinily Katar z podpory teroristických skupin na Blízkém východě. Katar spoléhal na dobré vztahy se Spojenými státy americkými. Před investicí i po ní naléhali vedoucí pracovníci Newsmaxu na své zaměstnance, aby zpravodajství o Kataru zmírnili.

Exclusive: A member of the Qatari royal family invested roughly $50 million in Newsmax, according to documents and representatives for the media company and the royal, in a moment of acute Middle East tensions during the Trump administration. https://t.co/QoL83BaHBO

— The Washington Post (@washingtonpost) March 26, 2024

Rumunsko prodloužilo vazbu Andrewa Tatea, obviněného z obchodu s lidmi. Muže obvinili i ze znásilnění a organizování zločinecké skupiny. Tate, jeho bratr a dva další Rumuni byli umístěni do vyšetřovací vazby na 30 dní. Měli verbovat ženy a nutit je k pornografii nebo je sexuálně zneužívat. Rumunské úřady mají dlouhodobě problém obchod s lidmi kontrolovat. Měsíčně prý zaregistrují asi třicet podobných obětí, přičemž většinou jde o ženy, z nichž mnoho je nezletilých.

Přečtěte si

Andrew Tate obžalován za obchodování s lidmi a znásilnění

Při úniku dat došlo k odhalení detailů o návštěvnících ostrova Jeffreyho Epsteina. Časopis Wired zkoumal data ukazující citlivé detaily o tom, kdo na ostrov kdysi vlastněný sexuálním násilníkem Epsteinem jezdil. Jde o údaje z téměř 200 mobilních zařízení, přičemž informace unikly ze společnosti zpracovávající data Near Intelligence. Únik odhalil bydliště mnoha hostů či nemovitosti na amerických Panenských ostrovech, kde měl Epstein obchodovat s ženami nebo je fyzicky napadat. Bývalý generální prokurátor amerických Panenských ostrovů tvrdil, že osobnosti z elitních společenských kruhů Epsteinovi prodávaly dívky ve věku 12 let.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený WIRED (@wired)

Dunaj se otepluje, ukazují oficiální údaje z pravidelného měření. Teplotní nárůst i jeho důsledky zmapoval maďarský investigativní web Átlátszó ve spolupráci s rakouským deníkem Der Standard. V létě teplota vody stoupá k 25 až 26 stupňům Celsia. Měřicí stanice v Maďarsku vykázaly mezi lety 2010 a 2020 nárůst průměrné roční teploty o 0,7 až 2,2 °C, zatímco v Rakousku se teplota vody ve stejném období zvýšila o 0,7 až 1,8 °C. Oteplení i výskyt extrémně nízkých průtoků vody ohrožují tamní divokou přírodu i lidstvo na obou březích veletoku.

Long time no see! Our latest on #WorldWaterDay with @Atlatszo is about the warming temperatures of the river Danube link: https://t.co/ii7RVAuJ6F #WorldWaterDay2024 #dataviz #mapping #cartography #Infographic pic.twitter.com/opBfiixgEw

— atlo.team (@AtloTeam) March 22, 2024

Ve Švédsku narůstají problémy s organizovaným zločinem. Jde především o boje mezi švédskými mafiánskými klany, píše web El País. Za posledních patnáct let se jedna z nejbezpečnějších zemí světa dostala na první místo v kategorii největšího počtu vražd provedených střelnou zbraní v Evropské unii (na druhém místě je Chorvatsko). Boje mezi klany zatím vyvrcholily v září 2023, kdy během dvaceti dní došlo k více než čtyřiceti násilným událostem a dvanácti úmrtím.

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia

The post #zesvěta: Profit Pepsi z nucené práce. Dunaj se otepluje. Investice Kataru v USA appeared first on investigace.cz.

Jak odhalily uniklé dokumenty zpracované v rámci projektu Cyprus Confidential, offshorové společnosti bývalého majitele FC Chelsea Romana Abramoviče prováděly zákulisní platby v hodnotě desítek milionů dolarů. Peníze mířily k fotbalovým agentům, klubům, skautům a manažerům. Platby za obchody spojené s fotbalem neprocházely oficiálním účetnictvím klubu, a tím se mohly porušovat pravidla UEFA ohledně finančního fair play, která omezují klubové výdaje. Podle odborníků tak mohla Chelsea získat nespravedlivou výhodu oproti svým soupeřům.

Když se v červenci 2017 slavný fotbalový tým FC Chelsea vydal na předsezónní turné do Číny a Singapuru, objevila se v médiích zpráva, která fanoušky nadchla. Antonio Conte, renomovaný italský trenér, tehdy podepsal novou dvouletou smlouvu, jež ukončila týdny spekulací o jeho budoucnosti.

Smlouva byla považována za nejlukrativnější v historii Chelsea. Conte, který si svými okázalými oslavami na hřišti získal srdce příznivců klubu, měl údajně vydělávat v přepočtu více než 270 milionů korun ročně, čímž by si upevnil místo mezi nejlépe placenými sportovními manažery světa.

Roman Abramovič, ruský miliardář a tehdejší majitel Chelsea, však toho dne neuzavíral smlouvu pouze s Contem.

Ve stejné červencové úterý roku 2017 se společnost z Britských Panenských ostrovů, kterou Abramovič vlastní, dohodla na vyplacení v přepočtu více než 280 milionů korun italskému fotbalovému agentovi Federicu Pastorellovi.

Na rozdíl od Conteho halasně proklamovaného podpisu smlouvy se tato dohoda odehrála tiše, zastřená závojem offshorového tajemství a před publikováním tohoto článku nebyla nikdy zveřejněna.

Abramovič souhlasil s tím, že od Pastorella koupí většinový podíl v neprůhledné společnosti, kterou Ital vlastnil v americkém státě Delaware pod názvem Excellence Investment Fund (EIF, LLC). Tato firma přitom neměla žádný veřejný profil a není jasné, jaká aktiva vlastnila a proč měla cenu ve stovkách milionů korun.

Přečtěte si

Co je Cyprus Confidential: Kypr kryl finance ruských oligarchů navzdory sankcím

Abramovičova společnost Conibair Holdings Limited, jež nákup provedla, neměla s Chelsea žádné formální spojení. Její jedinou známou obchodní činností bylo to, že sloužila jako holdingová společnost pro Abramovičovo soukromé letadlo.

Na otázku OCCRP, zda platba souvisí s podpisem nové smlouvy s Contem, se Pastorello odmítl vyjádřit. Uvedl alespoň informaci, že „Conte není naším klientem.“ V roce 2021 deníku The Telegraph řekl, že není Conteho agentem, ale přiznal, že mu v roce 2017 pomáhal s potenciálním přestupem jednoho hráče, který ale nakonec ztroskotal. Conte na žádost OCCRP o komentář nereagoval a není jasné, zda o transakci vůbec věděl.

Podobných fotbalových transakcí je přitom v uniklých dokumentech více. Společně je analyzovali novináři z Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) a deníku The Guardian.

Podle odborníků mohly transakce porušovat pravidla finančního fair play (FFP), která Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) zavedla v roce 2011 s cílem omezit výdaje klubů a chránit integritu a finanční udržitelnost evropského fotbalu. Je proto možné, že Abramovičova snaha směřovat některé platby přes své vlastní společnosti uměle snížila náklady klubu, aby odpovídaly pravidlům nastaveným UEFA.

„Pokud by klub skrýval výdaje, jako jsou mzdy nebo amortizace přestupů, tím, že by tyto částky platil prostřednictvím jiných subjektů, lze si představit, že by mohl porušit pravidla FFP,“ řekl OCCRP Samuel Cuthbert, advokát v oblasti sportovního práva z londýnské kanceláře Outer Temple Chambers, poté, co prozkoumal uniklé spisy. „Ve skutečnosti by tak obcházel regulační požadavky, jež omezují možnost utrácet, a místo toho by utrácel prostřednictvím offshorové společnosti.“

Sankce za porušení pravidel FFP mohou zahrnovat pokuty, odečty bodů, vyloučení ze soutěží, omezení platů hráčů a odebrání odměn.

Dva lidé, kteří obdrželi platby od Abramovičových offshorových firem, potvrdili OCCRP, že peníze byly určeny na aktivity spojené s Chelsea.

Cílem pravidel FFP je zajistit, aby klubové výdaje odpovídaly příjmům, a omezit tak rozsah financování týmu, které si může superbohatý mecenáš typu Abramoviče dovolit. Pravidla však ohrožovala Abramovičovy ambice v Chelsea. Když v roce 2000 ruský miliardář a oligarcha klub získal, utratil jen za hráče stovky milionů dolarů, což přineslo Chelsea dlouho vytoužený úspěch. I po zavedení pravidel FFP pokračovala Chelsea v náboru špičkových fotbalistů a pod Abramovičovým vedením tým získal pět titulů v Premier League a dvě trofeje v Lize mistrů.

Abramovič na e-mailové otázky ohledně uniklých smluv neodpověděl.

Chelsea, která loni změnila majitele, uvedla: „Tato obvinění vznikla před současným vlastnictvím klubu a netýkají se žádné osoby, která v klubu momentálně působí.“ Zároveň vedení klubu dodalo, že si „je vědomo neúplných finančních výkazů týkajících se historických transakcí během předchozího vlastnictví klubu“. Klub tyto záležitosti sám nahlásil všem příslušným fotbalovým regulačním orgánům.

UEFA udělila Chelsea za porušení pravidel FFP za Abramovičova vlastnictví v červenci letošního roku pokutu ve výši více než 240 milionů korun. Kvůli možnému porušení FFP je klub rovněž vyšetřován vedením anglické Premier League. The Football Association, řídící orgán anglického fotbalu, uvedla: „Provádíme vyšetřování.“

Střet zájmů

Jednoho říjnového večera roku 2004 nastoupili hráči Chelsea na svém londýnském stadionu Stamford Bridge k historicky prvnímu zápasu Ligy mistrů UEFA proti CSKA Moskva. Kapitán John Terry tehdy otevřel skóre zápasu, který měl být prvním ze dvou podzimních vítězství nad ruským týmem.

Spokojený Roman Abramovič, jenž dění na stadionu samozřejmě sledoval, měl další důvod k oslavě.

Přečtěte si

KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi

Měsíc před tím totiž dospělo vyšetřování UEFA k závěru, že miliardář nemá v CSKA Moskva „kontrolní podíl“. Tehdy se objevila obvinění z jeho nevhodných vazeb na ruské fotbalové mistry, neboť Abramovičova ropná společnost Sibněfť uzavřela s CSKA tříletou sponzorskou smlouvu v hodnotě 54 milionů dolarů.

Aby se zabránilo střetu zájmů a zajistila se integrita soutěže, pravidla UEFA vyžadují, aby „žádná fyzická nebo právnická osoba neměla kontrolu nebo vliv nad více než jedním klubem účastnícím se klubové soutěže UEFA“. Vzhledem k tomu, že většinovým vlastníkem společnosti Sibněfť byl Abramovič, vyvolalo její sponzorování klubu CSKA Moskva u UEFA nepříjemné otázky.

Na záběrech ze zmiňovaného zápasu Chelsea s CSKA Moskva v roce 2004 je vidět Abramoviče stojícího po boku prezidenta ruského klubu Jevgenije Ginera. Od té doby byli oba v tisku popisováni jako „blízcí přátelé“. Uniklé dokumenty však naznačují, že jsou si ještě bližší, než bylo dosud známo. Abramoviče s prezidentem CSKA Moskva spojují také tajné finanční dohody přesahující rámec smlouvy se Sibněfť.

Z uniklých dokumentů zpracovaných v rámci projektu Cyprus Confidential totiž vyplývá, že mezi lety 2010 a 2016 se tři společnosti z Britských Panenských ostrovů vlastněné Abramovičem dohodly na půjčkách v celkové výši přesahující 2,1 miliardy korun určených společnosti se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Tu přes další britskopanenskou firmu vlastnil Ginerův syn Vadim.

Podle smluv, jež má OCCRP k dispozici, měly být půjčky použity k „všeobecným firemním účelům“ a k financování „investic do komerčních nemovitostí“. V několika případech se Jevgenij Giner za půjčky osobně zaručil. Jedna z půjček byla poskytnuta offshorové firmě syna ruského fotbalového šéfa v únoru 2012, kdy Chelsea a CSKA Moskva soutěžily v Lize mistrů a mohly hrát proti sobě, pokud by CSKA Moskva postoupila do finále. Chelsea tenkrát soutěž vyhrála.

Nespravedlivá výhoda

Po 19 letech vlastnictví Abramovič loni Chelsea prodal, poněvadž na něj v důsledku ruské invaze do Ukrajiny britská vláda uvalila sankce. Jeho působení v klubu ale přineslo Chelsea nebývalé úspěchy. Tým získal 21 domácích a mezinárodních trofejí, včetně dvou vítězství ve finále nejprestižnější evropské fotbalové soutěže Ligy mistrů, naposled nad Manchesterem City v roce 2021.

Od té doby šly ale výkony týmu dolů.

V minulé sezoně skončila Chelsea v Premier League na dvanáctém místě, což je nejnižší umístění od roku 1994, a nepodařilo se jí kvalifikovat ani do jedné z hlavních soutěží UEFA – Ligy mistrů, Evropské ligy a Konferenční ligy.

Klub se potýká s problémy i mimo hřiště. Kromě pokuty, kterou Chelsea v červenci obdržela od UEFA, by mohla čelit dalším trestům, pokud probíhající vyšetřování Premier League odhalí porušení FFP za Abramovičova vedení.

„Zpětné tresty však nemohou zvrátit výsledky minulých soutěží, a pokud by se zjistilo, že Chelsea získala nespravedlivou výhodu, mohlo by to vážně poškodit pověst sportu,“ vysvětlil OCCRP advokát Samuel Cuthbert. „Jakákoli možnost získat nespravedlivou výhodu vychyluje soutěž ve prospěch určitého klubu a podkopává důvěru ve fotbal.“

„Jde o to, aby kluby hrály férově a bylo také vidět, že férově hrají. Bez obou těchto věcí důvěra ve hru klesá.“

The post Cyprus Confidential: Abramovičovy fauly v Chelsea appeared first on investigace.cz.

Přes 370 novinářů z více než stovky médií z celého světa před sedmi lety společně otevřelo kauzu Panama Papers. Součástí novinářského týmu koordinovaného Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) byla i investigace.cz.

Vyšetřování oceněné Pulitzerovou cenou vycházelo z úniku milionů dokumentů z panamské právní firmy Mossack Fonseca. Soubory, které nejprve získali reportéři německých novin Süddeutsche Zeitung a ti se o ně podělili s ICIJ, obsahovaly podrobnosti o finančních tajemstvích 140 politiků a bezpočtu dalších celebrit a majitelů firem po celém světě. Informace tak odhalily, jak tito lidé přesouvali své peníze prostřednictvím tajné paralelní ekonomiky sídlící v daňových rájích.

U příležitosti sedmého výročí zveřejnění Panama Papers přinášíme aktuální informace o tom, kde se nyní nacházejí některé klíčové postavy původního vyšetřování a jaký odkaz po sobě Panama Papers zanechaly.

Přečtěte si

Zločinci z Panama Papers: Seznamte se s Holanďanem, Královnou Jihu a Šéfem šéfů

Mossack a Fonseca

Dnes již nechvalně proslulá panamská advokátní kancelář Mossack Fonseca, z níž dokumenty unikly, ukončila svou činnost do dvou let od zveřejnění kauzy, a ustoupila tak žalobám a celosvětovému tlaku. Podle informací ICIJ jsou však spoluzakladatelé společnosti Ramón Fonseca a Jürgen Mossack stále v Panamě.

Zatímco Mossack se drží v ústraní, Fonseca je aktivní na Twitteru, kde několikrát denně publikuje příspěvky, v nichž se často ohání konspiračními teoriemi o Panama Papers a covidu-19.

Dvojice byla v roce 2022 zproštěna viny v panamském případu praní špinavých peněz, neboť soudce rozhodl, že obžaloba zmíněné advokátní kanceláři dostatečně neprokázala, že nakládala s nelegálními finančními prostředky z Brazílie nebo se je snažila skrýt. Oba právníci jsou však mezi desítkami obžalovaných v druhém případu souvisejícím s Panama Papers, a to za „trestné činy proti veřejnému hospodářskému pořádku“. Termín slyšení je stanoven na prosinec 2023.

Německá prokuratura po obou stále pátrá, před vydáním je ale chrání panamské zákony.

Společnost Mossack Fonseca ovšem nebyla jen stranou žalovanou, nýbrž i žalující. V roce 2019 podala žalobu s cílem zablokovat uvedení filmu „The Laundromat“, inspirovaného Panama Papers. Spoluzakladatelé firmy tvrdili, že jejich ztvárnění Garym Oldmanem a Antoniem Banderasem je hanlivé. Spor však nevyhráli.

Přečtěte si

Evropské policejní sbory dostaly přístup k Panama Papers, Slovensko na předání databáze nikoho neposlalo

Islandský premier Gunnlaugsson

Jedna z nejbezprostřednějších a nejostřejších reakcí na Panama Papers se udála na Islandu, kde tehdejší premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson odstoupil poté, co dokumenty odhalily, že vlastní offshorovou společnost sloužící k ukrývání peněz. Po dvou dnech protestů veřejnosti Gunnlaugsson odstoupil.

Na politickou scénu se ale zanedlouho vrátil – v roce 2017 založil konzervativní Stranu středu a nadále působí v islandském parlamentu jako jeho předseda.

V roce 2018 se však Gunnlaugsson ocitnul v centru druhého skandálu – aféry Klaustur. Podle tehdy uniklé nahrávky měl spolu s dalšími úředníky hovořit o kolegyních včetně jedné postižené ženy hanlivým, sexuálním způsobem. Gunnlaugsson se za svůj podíl na skandálu omluvil.

Pákistánský premiér Naváz Šaríf

Pomalejší, zato však strmější politický pád naopak čekal po publikování Panama Papers pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Zveřejněné informace totiž odhalily majetek jeho rodiny v offshorech, což vyvolalo rozsáhlé protesty, a především oficiální vyšetřování jeho financí.

Nakonec byl Šaríf zbaven funkce premiéra, odsouzen k deseti letům vězení, pokutě 10,6 milionu dolarů (což tehdy odpovídalo více než 250 milionům korun) a doživotnímu zákazu výkonu veřejné funkce. Šaríf se momentálně nachází v samovazbě v Londýně, poněvadž po cestě do Spojeného království kvůli údajnému zdravotnímu vyšetření se nevrátil do Pákistánu. Nedávno byl ale spatřen, jak vstupuje do luxusních londýnských obchodů.

Podle zjištění ICIJ se ozývají hlasy, že by se Šaríf mohl brzy vrátit zpět do země, aby posílil svou politickou stranu, které z exilu stále pomáhá. V Pákistánu by letos měly proběhnout parlamentní volby.

„Strana ho před volbami nutně potřebuje, protože si myslí, že bez něj by nemusela vyhrát,“ uvedl novinář z pákistánského média The News. „Takže ho chtějí mít v sestavě.“

Součástí dědictví Panama Papers je podle tohoto média i zpolitizování téma korupce v zemi. Zároveň se ukázalo, jak Pákistánu zoufale chybějí skutečně nezávislé instituce, jež by vyšetřování rodiny Šarifů i jiných korupčních kauz dotáhly do konce. 

Putinovi kumpáni

Jedny z nejsložitějších vazeb, které museli novináři rozplést, se týkaly rozsáhlé sítě majetku pohybujícího se na účtech blízkých přátel ruského prezidenta Vladimira Putina – a tedy i peníze, jež pravděpodobně patřily samotnému Putinovi.

Vyšetřování ukázalo na řadu jeho nejbližších důvěrníků včetně violoncellisty Sergeje Roldugina, Putinova přítele z dětství. Uniklé dokumenty doložily, že Roldugin byl hlavní postavou sítě, která přes banky například ve Švýcarsku nebo Lucembursku a fiktivní společnosti převedla více než 2 miliardy dolarů (tedy přes 43 miliard korun).

Přečtěte si

Putinova firma v Česku

Začátkem tohoto roku švýcarští prokurátoři obvinili čtyři vedoucí pracovníky tamních bank, že se podíleli na převodech milionů dolarů a nezaznamenali varovné signály o pravděpodobném skutečném majiteli účtů. Minulý týden byli bankéři odsouzeni a dostali pokutu ve výši stovek tisíc švýcarských franků.

Na Roldugina a řadu Putinových kamarádů z Panama Papers byly také uvaleny sankce ze strany USA a dalších států za jejich spojení s ruským prezidentem během války v Ukrajině.

Whistleblower John Doe

John Doe (anglické označení pro člověka neznámé identity), anonymní zdroj, který 2,6 terabajtů dokumentů předal novinářům, tvrdí, že i po letech od publikování kauzy stále žije v obavách o svou bezpečnost.

„Je to riziko, s nímž žiju, neboť ruská vláda se vyjádřila, že mě chce zabít,“ řekl v roce 2022 v interview s německým médiem Der Spiegel, kterému dokumenty původně poskytl a po letech souhlasil s rozhovorem.

Přečtěte si

Tajemný zdroj Panama Papers po letech promluvil, zmínil i Jána Kuciaka

Únik dokumentů vedl úřady mnoha zemí k zahájení stovek vyšetřování po celém světě a podnítil zveřejnění a vyšetřování dalších podobných úniků, známých pod jmény Paradise Papers a Pandora Papers, jež odhalily ještě více informací o světě offshorů a daňových rájů.

„Fakt, že došlo k novinářské spolupráci podobného rozsahu, je také skutečným triumfem,“ řekl Doe. „Bohužel to stále nestačí. Nikdy jsem si nemyslel, že zveřejnění dat jedné advokátní kanceláře vyřeší globální korupci, natož aby změnilo lidskou povahu. Politici musí jednat.“

Reformované daňové ráje?

Rozruch kolem Panama Papers vedl k úsilí o reformu daňových rájů a ekonomických systémů po celém světě – hnutí v posledních sedmi letech zaznamenalo jisté pokroky.

„Přestože došlo k dalším a ještě větším únikům, zveřejnění Panama Papers ze strany ICIJ zůstává klíčovým momentem,“ uvedl ekonom Alex Cobham, jenž vede skupinu odborníků a aktivistů z Tax Justice Network.

„Ještě nikdy nebylo tak silně a veřejně demonstrováno, jak ohromný dosah má finanční tajemství a jak třeba umožňuje vyhýbat se daním. Panama Papers daly zásadní impuls řadě národních a mezinárodních politických procesů.“

Například panamská vláda od té doby zavedla povinnost advokátních kanceláří identifikovat a ověřovat skutečného konečného vlastníka, s nímž spolupracují. Tamní daňové úřady pak vláda mimo jiné požádala, aby sdílely informace o cizincích, již v zemi působí, se zemí, odkud pocházejí. 

Britské Panenské ostrovy – domov největšího počtu offshorových společností zmíněných v Panama Papers – přijaly v roce 2017 zákon, který vyžaduje, aby poskytovatelé offshorových služeb hlásili úřadům na ostrovech skutečné vlastníky společností – tyto informace však stále nejsou veřejně dostupné.

Ve Spojených státech, kde některé státy patří k významným daňovým rájům, probíhají snahy ministerstva financí o vytvoření databáze vlastníků společností. V posledních měsících ale ztroskotaly. Proti podobě návrhu se postavila asociace bankéřů, výrazně by totiž omezovala přístup jednotlivých bankovních institucí k informacím o konečných vlastnících firem, což by kvůli velikosti amerického bankovního systému podle zástupců bank nedávalo smysl. 

Přečtěte si

Boj proti finanční kriminalitě se komplikuje v Evropě i Americe

Přestože byly učiněny významné kroky a mnoho dramatických prohlášení, v úsilí o větší transparentnost globálního finančního systému zbývá ještě ujít dlouhou cestu a překonat mnoho překážek. V Evropě bylo například nedávno zrušeno několik veřejně přístupných registrů vlastnictví v Rakousku, Belgii a Nizozemsku, poněvadž soud Evropské unie rozhodl, že veřejný lucemburský registr porušuje soukromí vlastníků firem a potenciálně je ohrožuje.

Ekonom Cobham z organizace Tax Justice Network poukazuje na snahy OSN o vytvoření spravedlivého mezinárodního daňového rámce, což je podle něj příklad možných a slibných reforem, které však narážejí na odpor.

„Odpor zejména ze strany těch, kdo zneužívání umožňují,“ řekl pro ICIJ a dodal: „V tomto směru je před námi ještě spousta práce.“

Autorka textu: Carmen Molina Acosta, autorka české verze: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: ICIJ

The post Sedm let s Panama Papers: Co se stalo s klíčovými postavami vyšetřování? appeared first on investigace.cz.

Počátkem roku jsme ke čtvrtému výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vydali e-knihu Neděkuj, pamatuj. Podíleli jsme se na projektu OCCRP a zpravodajského serveru Meduza, který odhalil, co všechno může vlastnit ruský prezident Vladimir Putin. Náš projekt pojmenovaný KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“) zpřehlednil a katalogizoval majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina. Dále jsme se věnovali dezinformačním webům, a to v rámci projektu Firehose of Falsehood (Ohňostroj lží), kdy jsme spolu s dvanácti redakčními týmy ze střední a východní Evropy mapovali dezinformační ekosystém, organizovaný v Evropě ruským státním aparátem.

Rok 2022 přinesl redakci investigace.cz nejen nové projekty, ale i několik ocenění. Pavla Holcová, zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku a regionální editorka Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), dostala prestižní Allardovu cenu. Tu udílí nadace Allard Prize Foundation za výjimečnou odvahu při ochraně lidských práv, prosazování právního státu a za boj proti korupci. Novinářskou cenu nám udělila také Nadace Open Society Fund (OSF) za podcast Odposlech – konkrétně za rozhovor s ruským opozičním novinářem Romanem Aninem. Ocenění obdrželi Lukáš Nechvátal a Nikola Klepáčková. Nominaci jsme získali také za kauzu Pandora Papers, jež odhalila utajené offshorové schéma bývalého premiéra Andreje Babiše, a za text, který popisoval slovensko-čínskou pračku peněz.

Čtyři roky po vraždě

Přečtěte si

Neděkuj, pamatuj

„Neděkuj, pamatuj.“ To byla odpověď, kterou investigativní novinář Ján Kuciak s oblibou používal, když mu chtěl někdo poděkovat za laskavost, pomoc nebo jen za zaplacení piva. Po jeho vraždě nabyla slovní hříčka daleko hlubšího významu. Čtyři roky po smrti Jána a jeho snoubenky Martiny Kušnírové jsme vydali stejnojmennou e-knihu.

Obsahuje rozhovory se třinácti slovenskými osobnostmi, kterým vražda a její následné vyšetřování změnily či ovlivnily život. Některé rozhovory jsou velmi osobní, jiné analyzují změny ve slovenské společnosti a hledají odpověď na otázku, jak ji odkaz Jána a Martiny proměnil. Samostatnou kapitolou je vyprávění o spravedlnosti a také o tom, jak několik odvážných vyšetřovatelů dokázalo kauzu Kuciakovy vraždy dotáhnout do konce i za cenu osobního nepohodlí a výhrůžek.

Vedle rodičů zavražděných mladých lidí v knize mluví například hlavní vyšetřovatel tohoto případu Peter Juhás, policejní prezident Štefan Hamran, advokát matky zavražděné Martiny Roman Kvasnica, prokurátor Daniel Lipšic, předseda Specializovaného trestního soudu Ján Hrubala, sociolog Michal Vašečka či politolog Erik Láštic. Rozhovory vedla Pavla Holcová a Eva Kubániová, obě Martinu a Jána velmi dobře znaly. Poté, co na Slovensku nedávno padla vláda a reálně hrozí návrat k moci politiků spojených s nejtemnějším obdobím mladého slovenského státu, představuje tato publikace varovné memento toho, co se na Slovensku dělo a opět může dít.

Přečtěte si

Jak se změnilo Slovensko čtyři roky po vraždě

Pandora Papers

Po celý rok jsme pokračovali ve zveřejňování českých příběhů, které odhalil projekt Pandora Papers (založený na úniku zhruba dvanácti milionů dokumentů ze čtrnácti právních kanceláří, jež poskytují offshorové služby). Popsali jsme například komplikované finanční schéma, které vytvořila Ivana Tykač, královna realit a manželka jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače. Podle dokumentů v Pandora Papers měly z jejích offshorů protéct směrem k jejím českým firmám stovky milionů korun. Nebylo však zřejmé, zda šlo o reálné převody peněz, nebo zda transakce proběhly jen na papíře. A pokud se napříč účty přelévaly reálné peníze, nebylo jasné, odkud pocházely.

Přečtěte si

Pandora Papers: Kyperské schéma Ivany Tykač

Mimo to jsme se zaměřili i na další majitele offshorových firem, kteří se pohybovali ve veřejném prostoru. Například rodina kladenských právníků Račokových si díky anonymním offshorům na Seychelách vytvořila predátorský systém. Lidem půjčovala peníze na smlouvy obsahující drastické pokuty, a když nezaplatili, jejich byt nebo dům šel do dražby.

Přečtěte si

Pandora Papers: Jak seychelské ostrovy pomohly lichvářům z Kladna

Tajemný zdroj Panama Papers

Rozhovor s mužem vystupujícím pod fiktivním jménem John Doe nás vrátil k dřívějšímu úniku dat, známému jako Panama Papers. Po letech se novinářům Bastianu Obermayerovi a Frederiku Obermaierovi znovu ozval anonymní whistleblower, který jim v roce 2015 poskytl více než 2,6 terabytů tajných dat, včetně milionů interních e-mailů. Data pocházela z panamské právní firmy Mossack Fonseca, jednoho z nejdůležitějších poskytovatelů služeb v oblasti globálního byznysu offshorových firem. Po informacích z Panama Papers, publikovaných pod záštitou Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), musela na svou funkci rezignovat řada politiků. Únik dat spustil vyšetřování tisíce případů po celém světě. Od té doby platí ohledně zakládání skořápkových firem přísnější pravidla. Vládám všude po světě se díky těmto datům také podařilo získat zpět více než 1,3 miliardy dolarů ztracených na daňových příjmech. John Doe teď poprvé začal mluvit o tom, co ho k předání dat vedlo, jak ho zklamala německá policie i kdo by ho chtěl nechat zavraždit.

Přečtěte si

Tajemný zdroj Panama Papers po letech promluvil, zmínil i Jána Kuciaka

Majetek mocných Rusů

Ruská agrese proti Ukrajině spustila nejen mezinárodní sankce, ale také zájem o majetek mocných Rusů v Evropě a v USA. Právě tomu se věnuje projekt Russian Asset Tracker (RAT), na kterém jsme spolupracovali s dalšími čtyřiadvaceti evropskými médii. Databáze zatím nabídla pohled na vlastnictví majetku prvních pětatřiceti osob, jejich rodin a obchodních partnerů. Těchto celkově asi sto sedmdesát lidí bylo vybráno na základě seznamu „klíčových podporovatelů a uživatelů výhod kremelského režimu“, které tým ruského opozičního lídra Alexeje Navalného doporučil sankcionovat. Jedná se o vůbec největší a nejkomplexnější audit majetku mocných Rusů, jejž mají mimo svou rodnou zemi. Postupně se databáze bude rozšiřovat o další vlivné osobnosti ať už z prostředí byznysu, nebo politiky.

Přečtěte si

Russian Asset Tracker: Největší databáze majetků mocných Rusů

Věnovali jsme se i majetku Vladimira Putina, konkrétně českým a slovenským dceřiným firmám společnosti Gunvor. Ta patří k jedněm z největších obchodníků s plynem a ropou na světě a se surovinami nadále obchodovala i po invazi Ruska do Ukrajiny. A to přes svůj odštěpný závod v Česku a na Slovensku, aniž Gunvor předkládal ze zákona povinné finanční závěrky. V českém obchodním rejstříku sice není jediné ruské jméno spojené s Gunvorem, analytici a lidé kdysi blízcí Putinovi se ovšem shodují, že skrytým spoluvlastníkem byl právě ruský prezident. Společnost Gunvor vydělávala na obchodech s ruskou státní firmou Rosněfť. Ropu a zemní plyn od ní nakupovala za směšně nízké ceny, na Západ je však prodávala za ceny tržní, tedy se ziskem několika set procent.

Přečtěte si

Putinova firma v Česku

Pokud jde o Putinův majetek, průlomový byl projekt, který odhalil, co všechno může ruský prezident vlastnit. Naši kolegové, ruští novináři z konsorcia OCCRP a zpravodajského serveru Meduza, získali data z neveřejné domény LLC Invest.ru. Metadata e-mailů pod touto doménou poskytla důkaz, že ruské firmy, jež spolu oficiálně nemají vůbec nic společného, jsou propojené minimálně na úrovni managementu. A všechny majetky, které se kdy podařilo s Putinem spojit, sdílejí právě tuto doménu. Na papíře mají společnosti užívající doménu LLC Invest.ru často uvedeno, že jejich vlastníky jsou například bankéři nebo ruští oligarchové. Všechny tyto majitele ale zároveň spojuje fakt, že jsou to lidé z blízkého okruhu prezidenta Putina. Vznikl tak přehled majetku, vlastněného přes konsorcium LLC Invest, který se váže k Vladimiru Putinovi. Jde o luxusní usedlosti, bankovní účty, sportovní resort, vinice, soukromou letku či jachty v účetní hodnotě až 4,5 miliardy dolarů.

Přečtěte si

Utajovaný majetek Vladimira Putina

K mapování ruského majetku také přispěl únik dokumentů Pandora Papers. Tým Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, jehož členem je také investigace.cz a který má veškerá data k dispozici, pracoval i po vydání nejdůležitějších kauz z této databáze na zpřístupnění dalších uniklých informací. Ve své Offshore Leaks Database poskytl novou várku dat, tentokrát od právnické firmy s majoritní ruskou klientelou. Zveřejnil zde jména osmi set Rusů, mezi něž patří třeba bývalý ministr informací a komunikace a poradce prezidenta Vladimira Putina Leonid Rejman nebo oligarcha Roman Avdějev, majitel sankcionované banky Credit Bank of Moscow, který podniká ve stavařském a dřevozpracujícím průmyslu a patří mu moskevský fotbalový klub Torpedo.

Přečtěte si

Pandora Papers: Druhá várka dat

Na konci roku přišla investigace.cz s projektem pojmenovaným KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“), jenž zpřehledňuje a katalogizuje majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice či zastávají strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Mocní Rusové se za pomoci právníků a offshorových společností naučili své bohatství skrývat. Zjistit, kdo co vlastní, je tak úkol náročný i pro zkušené policejní vyšetřovatele. My jsme využili našeho v Česku ojedinělého přístupu do mezinárodních novinářských projektů, jako jsou Panama Papers, FinCen Files nebo Pandora Papers, a zmapovali jsme, kdo z mocných Rusů v Česku ukrývá své majetky. Naše zkoumání jsme se rozhodli zveřejnit formou medailonků těchto osob v přehledné databázi.

Přečtěte si

KremRule: Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi

Databáze majetků Křetínského, podvody s leasingem a exekucemi a nebezpečná hnojiva

Pokračovali jsme i v databázovém projektu s názvem Impérium. Jeho první část se týkala Andreje Babiše – podařilo se nám najít téměř osm set firem, jež s ním byly nějak spojeny, a zmapovat dotace v hodnotě skoro devatenácti miliard korun, které získaly. Projekt Impérium, soustřeďující informace o majetku a firmách vlivných českých oligarchů, jsme rozšířili o muže, který Andreje Babiše v žebříčku nejbohatších Čechů předběhl a umístil se na čtvrtém místě. „Impérium DK“ se věnuje podnikatelským aktivitám Daniela Křetínského a celý projekt by měl pomoci pochopit, jakým způsobem ve střední Evropě dochází k monopolizaci ekonomické, politické a mediální moci. Databáze je dostupná na adrese https://imperiumdk.investigace.cz/.

Přečtěte si

Projekt Impérium: Daniel Křetínský

Vyjma různých zbohatlíků a mocných tohoto světa jsme se věnovali i příběhům obyčejných Čechů, kteří za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Přestože své finanční závazky vzorně spláceli, o auto i peníze nakonec přišli. Mezi nimi a leasingovou firmou byl totiž mezičlánek, firma Jitoro či Deteka, který peníze vybrané od zákazníků přestal leasingovce posílat. Podvedení klienti se zřejmě obrátí na soud a my budeme sledovat, jak jejich kauzy dopadnou.

Přečtěte si

Za auto na leasing zaplatili stovky tisíc. Nemají auto ani peníze

Upozornili jsme také na podivný případ exekutora Igora Ivanka, který neposlal Všeobecné zdravotní pojišťovně desítky milionů korun, jež vymohl od jejích dlužníků. Když se věc provalila, pojišťovna k němu byla nebývale vstřícná. Nepodala trestní oznámení jako v jiných podobných případech, ale dohodla se s ním, že jí peníze bude splácet. Kvůli zpronevěře přitom jiní exekutoři skončili ve vězení. Podle kontrolní komise exekutorské komory je Ivankův případ závažný, a proto vůči němu vznesla kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud o ní zatím nerozhodl.

Přečtěte si

Exekutor Ivanko neposlal VZP peníze, které vymohl

Zabývali jsme se i byznysem, který prý vynáší víc než obchod s drogami či zbraněmi. Jde o prodej nelegální zemědělské chemie. Více než šestina pesticidů, jež se jako postřik dostanou na česká pole, jsou buď zakázané přípravky, nebo levnější padělky oficiálních značek. Česko bohužel patří mezi pět zemí EU, kde se černému trhu s těmito produkty daří nejvíce.

Přečtěte si

Lepší než drogy a zbraně. Organizovaný zločin má nový hit, zemědělskou chemii

Dezinformační ohňostroj

V rubrice Data Boutique jsme se věnovali především dezinformacím. Součástí ruské agrese v Ukrajině byla například i propagandistická a dezinformační války šířená v prostředí sociálních sítí. Vytvořili jsme proto přehledný nástroj monitorující debaty o tomto konfliktu na sociální síti Facebook. Záměrem bylo lépe porozumět, jakým způsobem se o válce komunikuje a jak je prezentována nebo interpretována skupinami i osobami, které jsou k propagandě a dezinformacím náchylné.

Přečtěte si

Jak vypadá rusko-ukrajinský konflikt na Facebooku

Země Evropské unie řešily, zda a jak blokovat konspirační a dezinformační weby. Data posléze ukázala, že jejich návštěvnost začala klesat. Z naší analýzy vyplynulo, že počty návštěv poklesly přibližně o 30 %. Proměnila se také struktura návštěvnosti a konspirační a dezinformační scéna se rozštěpila. Zatímco většina menších webů se již nebyla schopna vrátit na svá původní čísla, čtveřice Aeronet, Protiproud, AC24 a CZ 24 se stala stálicí této scény.

Přečtěte si

Květnové hvězdy mezi českými konspiračními a dezinformačními weby

Na konci roku jsme začali publikovat texty projektu Firehose of Falsehood (volně přeloženo jako Ohňostroj lží). Projekt je pojmenován podle jedné z propagandistických technik, kterou jako první definoval americký think-tank RAND Corporation. Jde o strategii opakovaného a nepřetržitého sdílení informací bez ohledu na to, jestli jsou pravdivé a konzistentní. V rámci projektu Firehose of Falsehood spolupracovalo třináct redakčních týmů ze střední a východní Evropy pod vedením Josefa Šlerky z investigace.cz. Cílem bylo důkladně prozkoumat dezinformační ekosystém organizovaný ruským státním aparátem působící v Evropě. Projekt využíval hloubkovou analýzu dat a metadat v kombinaci s vhledem do situace v konkrétních zemích, kde novináři spolupracující na projektu žijí a pracují.

Přečtěte si

Ohňostroj lží

Zjištění umožnila nahlédnout pod povrch fungování proruských a protizápadních dezinformačních sítí působících ve střední a východní Evropě a ukázat, jak obrovský rozsah a dosah tento ohňostroj lží má. Obsah zkoumaných webů je často zmanipulovaný nebo rovnou vymyšlený, některé přinášejí populární konspirační teorie nebo konspirace specifické pro danou zemi, jiné do mixu těchto „informací“ přidávají i nacionalistické či ultrapravicové narativy. Tyto stránky se navzájem často propojují a vytvářejí společně rozsáhlý ekosystém hlásných trub ruské propagandy, konspirací a ultrapravicové ideologie v jednotlivých státech střední a východní Evropy.

Přečtěte si

Ohňostroj lží v zemích střední a východní Evropy

Přečtěte si

Ohňostroj lží v České republice

The post Rok 2022 v našich kauzách appeared first on investigace.cz.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) upozornilo, že americký Senát zablokoval důležitý návrh zákona, určený pro boj s praním špinavých peněz a korupcí ve Spojených státech. Podobné komplikace s potíráním finanční kriminality nastaly i v Evropě, kde Soudní dvůr Evropské unie zrušil ustanovení, podle kterého má být evidence skutečných majitelů firem veřejná ve všech členských státech EU.

Návrh amerického zákona nazvaný Enablers Act spatřil světlo světa již v roce 2021. Ve zkratce se jedná o soubor nařízení, jež by měla umožnit kontrolu společností, které jsou zapojeny do systému praní špinavých peněz nebo se podílejí na jiných potenciálně rizikových aktivitách. Návrh vznikl v reakci na publikování informací z takzvaných Pandora Papers, jež odhalily, jak američtí advokáti, provozovatelé korporátních služeb a realitní makléři napomáhali praní špinavých peněz na území Spojených států. Jmenovitě šlo o státy Wyoming, Jižní Dakota a Delaware, které jsou díky příjemně nízkým či nulovým korporátním daním tradičně považovány za daňové ráje. 

Korporáty, právníci nebo realiťáci, tedy zprostředkovatelé služeb (v originále „enablers“, odtud název zákona), nemusí kontrolovat, z jakých zdrojů pochází majetek jejich klientů. V tom se liší například od bank, které mají povinnost provádět důkladnou kontrolu původu peněz, jež se jejich prostřednictvím dostávají do oběhu. Právě těchto aktérů, kteří tuto povinnost nemají, využívají různí podvodníci, zločinci, autokrati nebo zbohatlíci typu ruských oligarchů. Skrze právníky, poradce a konzultanty tak perou špinavé peníze v zahraničí, především v západních zemích. Bez těchto zprostředkovatelů by neměli, jak své nelegálně nabyté finance přesunout a zužitkovat je v demokratickém prostředí.

Enablers Act měl tento problém napravit tím, že poskytne americkému ministerstvu financí (USDT) větší pravomoce. Například k tomu, aby zmíněná problematická odvětví donutilo zavést specializované programy nebo orgány zaměřené proti praní špinavých peněz, a tedy prokazatelně kontrolovat, zda peníze jejich klientů nepocházejí z trestné činnosti.

Zákon se navzdory zablokování těší čím dál větší podpoře u americké veřejnosti. S jeho přijetím naprosto souhlasil i poradce prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Odpůrci navrhované právní normy oponují tím, že by podkopala základní principy právního státu a práva občanů, neboť advokáti by museli USDT podávat interní informace o finančních aktivitách svých klientů.

Přečtěte si

Pandora Papers: Jak pokračuje vyšetřování Babišových offshorů?

Uzavírání registrů skutečných vlastníků

Stejným argumentem, tedy ochranou práv občanů, zdůvodnil své rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v případě zrušení nařízení o veřejnosti dostupné evidenci skutečných majitelů právnických osob. Podle nálezu Soudního dvora EU jsou takové evidence v rozporu s Listinou práv a svobod (LZPS).

Doposud byly informace o skutečných majitelích veřejné, a to na základě unijní směrnice proti praní špinavých peněz. Ta je podle rozsudku Soudního dvora EU nyní neplatná, neboť se jedná o nepřijatelný zásah do práva na soukromý život a na ochranu osobních údajů.

Pomyslnou roznětkou soudního rozhodnutí byly dvě žaloby podané v Lucembursku. V té první majitel firmy argumentoval, že veřejný přístup k datům jej vystavuje „riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí a obtěžování“. V druhé žalobě společnost namítala, že veřejný registr porušuje právo na ochranu soukromého a rodinného života.

Ztráta přístupu k Evidenci skutečných majitelů ale může být pro novináře podstatnou překážkou v jejich práci, jak podotýká šéfredaktorka Pavla Holcová v podcastu Odposlech investigace.cz: „Právě tyto obchodní rejstříky a evidence skutečných majitelů jsou pro nás jako novináře naprosto klíčové. Většina kauz začíná tak, že se k nám dostane jméno, ať už jméno člověka, nebo firmy, a první věc, co uděláme, je to, že se podíváme do obchodních rejstříků.“

Členské země EU mají možnost se vůči rozhodnutí soudu odvolat. Rozsudek Soudního dvora EU zatím akceptovalo několik států a své registry uzavřely, bylo mezi nimi například Lucembursko, Irsko a Rakousko. Česká Evidence skutečných majitelů prozatím zůstává dostupná.

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

The post Boj proti finanční kriminalitě se komplikuje v Evropě i Americe appeared first on investigace.cz.

Letos v říjnu uplyne rok od zveřejnění uniklých dokumentů v rámci kauzy Pandora Papers, které mimo jiné odhalily offshorovou strukturu bývalého premiéra Andreje Babiše. Využil ji k nákupu luxusní nemovitosti ve Francii. Zatímco české finanční úřady si s dokumenty z projektu Pandora Papers nevědí rady a vyšetřování podezřelého Babiše se tady víceméně zastavilo, jeho případem se zabývají Francie i USA.

Kořeny offshorové kauzy bývalého českého premiéra spadají do roku 2009, kdy francouzská právní kancelář DB Artwel Avocats požádala své kolegy z Panamy (právní kancelář Alcogal) o speciální službu pro českého klienta. Byl jím Andrej Babiš, který v té době ještě nepůsobil v politice a chtěl anonymně založit firmy v diskrétních daňových rájích. Strukturu offshorových firem na Britských Panenských ostrovech, v americkém Washingtonu a v Monaku použil nejdříve k tomu, že sám sobě půjčil skoro 400 milionů korun. Peníze v roce 2010 posléze investoval do nákupu šestnácti luxusních nemovitostí na francouzské Riviéře, včetně zámečku Château Bigaud. Firma, které tyto nemovitosti patřily (monacká SCP Bigaud), pak v roce 2018, kdy už byl Babiš českým premiérem, zakotvila ve společnosti SynBiol z Babišova svěřenského fondu jako jeho akvizice. Není jasné, jakou částku firma SynBiol za akvizici zaplatila. 

Pandora Papers: V hlavní roli Andrej Babiš

Vzhledem k tomu, že struktura offshorů zasahuje do několika zemí, by Babiš mohl být vyšetřován nejen v České republice, kde své majetky nepřiznal v povinném majetkovém přiznání politiků v Centrálním registru oznámení, ale i ve Francii a v USA. 

Vyšetřování ve Francii

Důvod, proč by někdo ve Francii půjčoval peníze sám sobě na nákup nemovitostí, je jednoduchý. Někteří lidé se tak vyhýbali placení takzvané solidární daně, tedy speciální daně, která se pro francouzské nerezidenty vypočítává na základě ve Francii vlastněného majetku. Pokud byl ale jejich majetek financován z půjčky, vztahuje se na plátce daně úleva. Andrej Babiš by tímto trikem ušetřil téměř šest milionů korun ročně. Francie zrušila solidární daň až v září 2017. 

Na dotazy investigace.cz, zda francouzské úřady zahájily vyšetřování nebo trestní stíhání v kauze Pandora Papers v souvislosti s Babišem, nám sekretariát francouzského daňového úřadu odpověděl jen obecně. Francouzský prokurátor Jean-François Bohnert nám naopak potvrdil, že francouzská prokuratura trestní stíhání v souvislosti s dokumenty Pandora Papers skutečně zahájila. „Vyšetřování nyní probíhá a podle francouzských předpisů o trestním řízení nelze v této fázi poskytnout další podrobnosti,“ dodal prokurátor. Z této odpovědi ale není zcela jasné, kterých konkrétních osob se vyšetřování týká. 

Na základě francouzského zákona o prokazování bohatství měl Andrej Babiš doložit původ oněch skoro 400 milionů korun, jež nejdříve půjčil sám sobě a pak za ně nakoupil nemovitosti. Podle francouzského trestního zákoníku totiž v případě podezření, že finance pocházejí z nelegálního zdroje, nese důkazní břemeno obžalovaný, a nikoli stát, jak je tomu v Česku.

Vyšetřování v USA

Podle informací, jež v říjnu loňského roku krátce po publikování kauzy přinesl server iRozhlas, se Babišovým offshorovým počínáním zabýval i americký daňový úřad (IRS). Bývalý český premiér totiž v rámci svého schématu postupně převedl akcie washingtonské Boyne Holding na svou nynější manželku Moniku. Z jakéhokoli převodu akcií ale vzniká povinnost odvést daně a americký daňový úřad tak může vyšetřovat hned dvě věci – jak daňový únik, tak i možnost, že byla americká firma registrovaná ve Washingtonu využita k praní peněz. Jestli takové vyšetřování začalo, nám však americký daňový úřad odmítl potvrdit s tím, že IRS se ke konkrétním případům nikdy nevyjadřuje. 

Vyšetřování v Česku 

Poprvé se Babiš vyjádřil ke kauze Pandora Papers v předvolební superdebatě na Prima CNN a následně v debatě v České televizi. V obou případech působilo jeho vysvětlování zmatečně, informace zkresloval a odpovědím se vyhýbal. 

Andrej Babiš neříkal pravdu ani v České televizi

Na dotazy investigace.cz, zda se Babišovým počínáním nějak zabývají, odpověděly české orgány osm měsíců po zveřejnění Pandora Papers, a to vesměs neurčitě.

Od tiskového mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslava Ibeheje jsme se dozvěděli, že na základě dosud provedeného šetření policisté NCOZ zjistili, že jednání bývalého premiéra nelze posoudit jako podezření z trestného činu spáchaného na území České republiky. Dle Ibehejových slov NCOZ předala zjištěné informace policejnímu orgánu jiné členské země Evropské unie. Je tedy možné, že česká policie případ vyhodnotila tak, že trestný čin se stát opravdu mohl, jen ne na území Česka. Jinak by informace pravděpodobně další zemi nepředávala. Na dotaz, jestli se jedná o Francii, již mluvčí neodpověděl. Dodal jen to, že v současné době nemá policie dostatek informací k tomu, aby zahájila úkony trestního řízení.

NCOZ také projevila zájem o původní dokumenty z projektu Pandora Papers. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) ale striktně dodržuje pravidlo, že dokumenty jím získané nesdílí se žádnými státními úřady a poskytuje je pouze novinářům, kteří na projektu spolupracují. ICIJ ale postupně zveřejňuje většinu dat (nikoli původních dokumentů) v databázi Offshore Leaks. 

Babišovými offshory se rovněž zabýval Finanční analytický úřad (FAÚ), jenž spadá pod ministerstvo financí. Tiskový mluvčí Tomáš Weiss investigaci.cz sdělil, že „FAÚ obdržel podnět k prošetření od zahraniční finanční zpravodajské jednotky“. Dodal, že podnět se týkal kauzy Pandora Papers, nechtěl ale prozradit, zda šlo o aktivity Andreje Babiše, nebo jiného občana Česka, jehož jméno se v dokumentech objevilo. 

Na telefonický dotaz, zda se podnět týkal Babiše, Weiss odpověděl: „Nemohu potvrdit, že to bylo ve věci, na kterou se ptáte.“ V SMS zprávě pak mluvčí ještě napsal: „Bližší personifikaci proběhlého šetření ani konkrétní informace ke spolupráci se zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami nemůže FAÚ z důvodu zákonné mlčenlivosti poskytovat.“ 

Aktivitám Finančního analytického úřadu v kauze Babišových offshorů se loni v říjnu věnovala také stálá poslanecká komise pro dohled nad FAÚ. Pozvala si tehdejšího ředitele FAÚ Libora Kazdu. Ten poslancům potvrdil, že peníze na nákup nemovitostí skutečně odešly z české banky, jak tvrdil Andrej Babiš v debatě na Prima CNN. Kazda ale neodpověděl na podstatu celé kauzy – proč bývalý premiér Andrej Babiš použil na nákup nemovitostí ve Francii tak složité offshorové schéma a proč tento svůj majetek nepřiznal v povinně zveřejňovaném majetkovém přiznání politiků, kde, jak tvrdí, zveřejňuje úplně všechno: od hodinek až po životní pojištění. Babiš také nevysvětlil, z čeho pocházely peníze, které na nákup nemovitostí použil. Dodnes tak není jasné, jestli byl zdroj peněz legální.

Předseda komise František Vácha (TOP 09) pak novinářům sdělil, že když v roce 2009 Babiš poslal do zahraničí peníze určené na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře, FAÚ žádné upozornění na podezřelou transakci nedostal, a to ani od zahraničních subjektů. 

Samotný dotaz ohledně Andreje Babiše prý přišel ze zahraničí až před čtyřmi lety. „Ale nebylo to oznámení o podezřelém obchodu,“ řekl po jednání komise její tehdejší předseda Vácha. „Byl to jenom dotaz, jestli je pan premiér premiérem, když to zjednoduším.“ 

„Od komise jsme se tak nedozvěděli odpovědi na základní otázky, tedy jestli české FAU mělo informaci, že pan Babiš, toho času ministr financí, je skrytým vlastníkem firmy na Britských Panenských ostrovech. A zda FAU z obdrženého dotazu v roce 2018 mohlo získat informaci, že premiér České republiky figuruje v offshorovém schématu,“ shrnuje odborník na praní peněz Kamil Kouba. 

Bývalý vyšetřovatel Kouba: Původ Babišových peněz by měla vyšetřit policie

Marná snaha Černošic

Akcie firem, jež vlastnil v daňových rájích, Andrej Babiš neuvedl v žádném majetkovém přiznání, které jako veřejný funkcionář musel po vstupu do politiky vyplnit. Své majetkové poměry přitom popisoval v detailech – od luxusních hodinek až po svůj plat z Agrofertu. Zamlčení akcií je ale přestupek, za nějž hrozí pokuta do 50 000 korun. Uložit by ji mohl městský úřad v Černošicích, pod který Andrej Babiš spadá díky svému bydlišti v Průhonicích. 

Černošický úřad se o doložení přestupku – jak zjistíme ve vyjádření na jeho webových stránkách – skutečně pokusil. Neuspěl, poněvadž přiznání akcií dvou offshorových firem (Blakey Finance z Britských Panenských ostrovů a Boyne Holding z amerického Washingtonu) je promlčené, naopak lhůta pro promlčení přiznání akcií monacké SCP Bigaud uplyne letos 1. července. 

Úřad přitom dělal, co bylo v jeho silách, aby Babišovi zatajení akcií neprošlo. Nemohl ale konat sám. Pokud měly Černošice dotáhnout tuto záležitost do úspěšného konce, potřebovaly k tomu spolupráci a součinnost několika ministerstev. Úřad požádal ministerstvo spravedlnosti, aby získalo dokumenty dokládající Babišovo offshorové vlastnictví a městskému úřadu pak nahlásilo podezření z přestupku podle zákona o střetu zájmů. Ministerstvo, tehdy řízené Marií Benešovou za ANO, loni v listopadu napsalo, že „nebylo schopné ověřit, zda absence údajů v oznámeních, která měl Andrej Babiš učinit, je dána tím, že údaje zamlčel nebo tím, že ve skutečnosti nenastaly“.

Černošicím nepomohlo ani ministerstvo zahraničí vedené Jakubem Kulhánkem za ČSSD. Z Černínského paláce městskému úřadu sdělili, že „pro absenci mezinárodní smlouvy s Monackým knížectvím“ a s ohledem na českou podobu řízení o přestupcích, které se dokazují v cizině, „není oprávněno žádosti vyhovět“. Černošicím ale poradili, ať se obrátí na ministerstvo vnitra. Tady se však kolečko neúspěšných pokusů definitivně uzavřelo – vnitro, tenkrát spravované Janem Hamáčkem z ČSSD, napsalo, že „neexistuje legální možnost o tyto dokumenty dožádat“, a proto nemůže žádosti Městského úřadu Černošice vyhovět. Jak bylo řečeno, přestupek spojený se dvěma Babišovými offshorovými firmami je promlčený, nepřiznání třetí firmy bude promlčené do měsíce. 

Pandora Papers neboli masivní únik dokumentů ze 14 právních kanceláří, které zakládají a spravují offshorové firmy, spatřily světlo světa na začátku loňského října. Než se tak stalo, tým ICIJ, jehož členem je i investigace.cz, dva roky zpracovával obrovský objem dat. V rámci databáze Offshore Leaks zveřejnil ICIJ uniklé dokumenty široké veřejnosti. V projektu Pandora Papers se objevuje více než 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi různí lidé, třeba bývalý ministr, zločinec, bankéř, lokální politici, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší osoby Česka. Na Slovensku jsou čísla mnohem nižší. V dokumentech se vyskytuje přes 40 Slováků a 48 offshorových firem s vazbou na Slovensko. Je mezi nimi zločinec hledaný slovenskou policií, realitní developeři, lidé na sankčním seznamu USA, investoři a velkopodnikatelé.

Autorka textu: Hana Čápová, Kamila Plzáková, Gabriela Jezberová, Zuzana Šotová, Pavla Holcová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková 

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podporujte naši práci.

The post Pandora Papers: Jak pokračuje vyšetřování Babišových offshorů? appeared first on investigace.cz.

Pandora Papers neboli masivní únik dokumentů ze 14 právních kanceláří, které zakládají a spravují offshorové firmy, spatřily světlo světa na začátku října loňského roku. Tým Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), jehož členem je i investigace.cz a který má veškerá data k dispozici, pracoval i po vydání nejdůležitějších kauz z této databáze na zpřístupnění dalších uniklých informací veřejnosti. ICIJ tak nyní ve své Offshore Leaks Database poskytuje novou várku dat, tentokrát od právnické firmy s majoritní ruskou klientelou. 

Nově zveřejněná data se týkají dokumentů uniklých ze seychelské společnosti Alpha Consulting Group. Jedná se o firmu s největším zastoupením ruské klientely z celých Pandora Papers. Není to náhoda: zakladatelkou Alpha Consulting je totiž Ruska, která se na Seychely přestěhovala a v roce 2008 tam založila společnost, jež poskytuje nastrčené ředitele, vyřizuje byrokracii a jinak pomáhá offshorovým firmám co nejefektivněji zakrýt jejich skutečné majitele. Samotná Alpha Consulting v roce 2019 prohlásila, že 75 % její klientely je z Ruska. 

V rámci nové várky dat ICIJ zveřejňuje jména 800 Rusů, mezi něž patří například bývalý ministr informací a komunikace a poradce prezidenta Putina Leonid Reiman, který měl použít své offshorové firmy k držení podílu v ruském telekomunikačním průmyslu, nebo oligarcha Roman Avdějev, majitel sankcionované banky Credit Bank of Moscow, jenž podniká ve stavařském a dřevozpracujícím průmyslu a kterému patří moskevský fotbalový klub Torpedo. Dokumenty z Alpha Consulting také s několika offshorovými firmami propojují Alexandra Vinnika, údajného zakladatele kryptoměny BTC-e, později odsouzeného za praní peněz. 

ICIJ uvádí, že celkově se v Pandora Papers nachází téměř 3 700 společností a více než 4 400 konečných uživatelů výhod ruské národnosti. Jedná se o největší národností zastoupení v rámci celého datového úniku. 

Pandora Papers: Zveřejněná první várka dat

Mimo ruskou klientelu náleží k nejvýznamnějším zákazníkům Alpha Consulting například Isabela dos Santos – nejbohatší žena Afriky a dcera bývalého prezidenta Angoly, jejíž obrovské jmění získané díky rodinným vazbám, offshorovým společnostem a kšeftování odhalili novináři z ICIJ v takzvaných Luanda Leaks. Dalším klientem je Martin Rushwaya, zimbabwský generál a poradce prezidenta, nebo arménsky zbrojař David Galstyan, jehož společnost v roce 2013 Spojené národy označily za dodavatele zbraní do Libye, na niž se vztahovalo embargo. 

Databáze Offshore Leaks momentálně obsahuje informace o více než 800 tisících offshorových firem, svěřenských fondů a nadací, jejichž majitelé pocházejí z více než 200 zemí světa. 

Veřejně přístupné jsou názvy společností, nadací a svěřenských fondů i jména jejich konečných vlastníků a dalších osob, jež v těchto subjektech figurují, a také základní informace o jednotlivých entitách – například datum založení společností. 

Databáze naopak neobsahuje jednotlivé dokumenty, přístup k nim uděluje pouze ICIJ. Dále nebudou zveřejňovány osobní údaje, jako například data narození nebo čísla pasů a jiných dokladů. 

Do lišty níže můžete zadat klíčová slova (jméno, název firmy) a po kliknutí na „Search“ se otevře nové okno s výsledky vyhledávání. 

Samotný fakt, že se určité jméno objeví v Pandora Papers, ještě neznamená, že se k němu automaticky vážou relevantní a o nezákonnostech vypovídající dokumenty. U častěji se vyskytujících osob je zároveň nutné ověřit, zda se nejedná o shodu jmen. V Pandora Papers se rovněž objevují osoby, jež se samotnými offshorovými firmami nemají nic společného, typicky jsou to právníci a úředníci. 

Na projektu Pandora Papers pracovalo více než 600 novinářů z celého světa, včetně investigace.cz, a zpracovali data o velikosti téměř tří terabajtů, což je například více než dva miliony disket. Dvanácti milionům dokumentů uniklých ze čtrnácti právních kanceláří, poskytujících offshorové služby, se před novináři věnovali i technici z ICIJ. Práci všech koordinovalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů. Název projektu je odvozen od legendární Pandořiny skříňky, ve které bylo uzamčeno všechno zlo, bědy a svízele světa. 

The post Pandora Papers: Druhá várka dat appeared first on investigace.cz.

Pandora Papers neboli masivní únik dokumentů ze 14 právních kanceláří, které zakládají a spravují offshore firmy, spatřily světlo světa na začátku října. Než se tak stalo, tým Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), jehož členem je i investigace.cz, dva roky zpracovával obrovský objem dat. ICIJ nyní poskytuje první várku těchto informací k dispozici široké veřejnosti, a to prostřednictvím své databáze Offshore Leaks Database. Zveřejňujeme tak například názvy firem a jména jejich vlastníků nebo dalších osob na ně napojených. 

Stejně jako v případě předešlých velkých datových úniků, jakými byly Panama Papers, Bahama Leaks nebo Paradise Papers, budou v této databázi postupně veřejně přístupné informace, které novináři z Pandora Papers získali. První várka dat pochází od dvou právních firem – Alcogal (ta mimo jiné spravovala offshore firmy Andreje Babiše) a Fidelity. Veřejně přístupné jsou názvy společností, nadací a svěřenských fondů, jakož i jména jejich konečných vlastníků a dalších osob, jež v těchto subjektech figurují, a také základní informace o jednotlivých entitách – například datum založení společností. 

Databáze nebude obsahovat jednotlivé dokumenty, přístup k nim uděluje pouze ICIJ. Dále nebudou zveřejňovány osobní údaje, jako například data narození nebo čísla pasů a jiných dokladů. 

Redakce investigace.cz na dokumentech týkajících se Česka nadále pracuje a bude postupně zveřejňovat další texty a příběhy, rozdělené na základě témat – naší současnou prioritou jsou veřejně činné osoby, následovat budou například velká jména z realitního byznysu, osoby napojené na zdravotnictví nebo na největší české podnikatele. V projektu Pandora Papers lze narazit na více než 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. 

Samotný fakt, že se určité jméno objeví v Pandora Papers, ještě neznamená, že se k němu automaticky váží relevantní a o něčem vypovídající dokumenty. U častěji se vyskytujících osob je zároveň nutné ověřit, zda se nejedná o shodu jmen. V Pandora Papers se rovněž objevují osoby, jež se samotnými offshore firmami nemají nic společného, typicky jsou to právníci a úředníci. 

Na projektu Pandora Papers pracovalo více než 600 novinářů z celého světa, včetně investigace.cz, a zpracovali data o velikosti téměř tří terabajtů, což je například více než dva miliony disket. Ještě předtím se dvanácti milionům dokumentů uniklých ze čtrnácti právních kanceláří, poskytujících offshorové služby, věnovali technici z ICIJ. Práci všech koordinovalo právě Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů. Název projektu je odvozen od legendární Pandořiny skříňky, ve které bylo zamknuto všechno zlo, bědy a svízele světa.

Do lišty níže můžete zadat klíčová slova (jméno, název firmy) a po kliknutí na „Search“ se otevře nové okno s výsledky vyhledávání. Vítejte v Offshore Leaks Databázi!

Vánoční limitovaná edice 2021

Kupte si tričko či ponožky z naší limitované edice 2021 a podpořte naši práci. Podpořte nezávislou investigativní žurnalistiku. Ukažte, že vám to není jedno.

Tričko i ponožky získáte jako odměnu za váš dar, který nám pošlete přes Darujme.cz či přímo na účet. Minimální výše daru za triko je 500 Kč, za ponožky 200 Kč. Můžete tak udělat radost sobě, či svým blízkým a darovat smysluplnou věc, navíc z udržitelných a etických materiálů.

Více informací zde.

The post Pandora Papers: Zveřejněná první várka dat appeared first on investigace.cz.

Již tradičně vám přinášíme páteční #zesvěta – přehled toho, co se děje mimo Českou republiku, co nás zaujalo a vám by nemělo uniknout.

Video k tomuto dílu najdete na našem Facebooku a Instagramu.

#1 Kdo kam posílá kvéry?

Evropská služba pro vnější činnost (European External Action Service) zveřejnila online databázi exportu zbraní jednotlivých členských států. Každý si tak může vyhledat jaké zbraně kdo kam posílal a za jakou cenu. Data jsou dostupná od roku 2013 do 2019 a budou se aktualizovat každý rok. 

Více zde. 

#2 Okénko italské mafie

Italská policie a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) spolupracovali na zatčení 48 osob napojených na menší italskou mafii Sacra Corona Unita, která funguje v regionu Apulie na jihovýchodě země. Organizovaná skupina je obviněna z dotačních podvodů. Podvodníci dostali evropské dotace na nákup nových zemědělských strojů, jenže stroje nebyly ani nové, ani tak drahé, jak se tvrdilo v žádostech o dotace. V podvodu byli namočení jak prodejci, tak kupující a přišli si celkem na necelou půlmiliardu Kč.

Více zde.

Starostka Říma uvedla, že jí mafie vyhrožovala zabitím jak jí, tak celé její rodiny. Zločincům se nelíbí, že starostka Virginia Raggi na ně vyvíjí aktivní tlak v částech města, které tradičně ovládají. Zvláště popudila rodinu Casamonica, když jí nechala zbourat nelegálně postavené vily. Od té doby prakticky žije s policejní ochranou. 

Více zde.

#3 Následky FinCEN Files

Únik dokumentů amerického kontrolora pro tok dolarových transakcí (FinCEN) nazvaný FinCEN Files podnítil v Británii důkladné zkoumání fungování veřejného a bankovního sektoru. Parlamentní Výbor pro finance (The Treasury Committee), kontrolující mimo jiné činnost bank, uvedl, že prozkoumá účinnost systémů, které mají zabraňovat praní špinavých peněz a obcházení sankcí, přičemž popíše oblasti, které podle něj nefungují správně. Před rokem a půl přitom průzkum pohledu národa na miliardy špinavých peněz protékajících Velkou Británií, ukázal, že je minimálně “roztříštěný”. 

Více zde. 

Ve FinCEN Files figurovaly i české banky a firmy.

FinCEN Files: Česko

#4 Paranormální firmy 

Evropská Transparency International vydala novou zprávu, která ukazuje, že většina evropských bank ukrývá své výdělky v daňových rájích. Celkem 31 z 39 analyzovaných bank vykazuje zisky v zemích s nízkou nebo nulovou daní, a to i přes to, že v těchto zemích nepracují žádní jejich zaměstnanci. To znamená, že jim vydělávají neexistující zaměstnanci a jejich zisky jsou ukládány na offshore účtech. Největší evropské bance HSBC tak například za posledních pět let vydělali neexistující zaměstnanci v Saúdské Arábii přes 40 miliard korun. Deutsche Bank zase vydělala přes 11 miliard korun díky duchům na Maltě. Banky tak činí velmi jednoduše proto, aby nemusely platit tak vysoké daně z příjmu.

Více zde. Celá zpráva zde.

#5 Kámoši jak hrom, jsou Donald a Recep

Američtí prokurátoři vyšetřují tureckou státní banku Halkbank za nedodržování amerických sankčních zákonů a posílání peněz a zlata v hodnotě miliard dolarů do Íránu. Nyní se ukazuje, že americká vláda o tureckém počínání věděla, a že prezident Erdogan vyvíjel na prezidenta Trumpa tlak, aby vyšetřování zastavil, protože v bance má podíl Erdoganova rodina a členové jeho strany. Nejvyšší státní zástupce navrhl prokurátorovi, který má případ na starost, aby nechal banku být, s tím, že zaplatí symbolickou pokutu a omluví se. Prokurátor to odmítl, už jen proto, že peníze pravděpodobně financovaly íránský jaderný program. Není to přitom poprvé, co se prezident Trump snažil Erdoganovi očividně vyhovět, což dělá vrásky na čelech i jeho nejbližších spolupracovníků.

Více zde.

#6 Qui-Gon Jinn vs. Obchod s lidmi

Letecká společnost Emirates zahájila kampaň na osvětu v problematice obchodu s lidmi. Film, ve kterém hraje Liam Neeson se bude promítat během každého letu. Vzhledem k tomu, že Emirates létají po celém světě, mají podle svého vedení unikátní příležitost problematiku obchodu s lidmi osvětlit a edukovat své pasažéry.

Na video se můžete podívat zde. Více informací najdete zde.

#7 Pákistán se dost nesnažil

Mezivládní organizace Finanční akční výbor (FATF) rozhodla, že Pákistán zůstane na “šedé listině” zemí, které nedostatečně kontrolují financování terorismu. Země musí posílit legislativu a dokázat, že pokud nějaký tok peněz směrem k terorismu objeví, je schopna jej zastavit a jeho původce potrestat. 

Více zde.

Autorka shrnutí: Zuzana Šotová
Autorka grafiky: Nikola Klepáčková

The post #zesvěta 34 appeared first on investigace.cz.

Únik 13,4 milionů důvěrných dokumentů přináší nová odhalení o tom, jak hluboce je systém daňových rájů propojen se světem politiky, osobního bohatství i korporátních gigantů jako Apple, Nike nebo Uber, kteří se vyhýbají daním čím dál sofistikovanějšími účetními operacemi. Nejsou ale jediní: offshorové pavučiny vedou i k americkému ministru Wilburu Rossovi, anglické královně nebo hlavnímu fundraiserovi kanadského premiéra Justina Trudeaua.

Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshorové společností: Appleby a Estera. Součástí balíku uniklých informací jsou také data z 19 obchodních rejstříků z míst, které slouží jako neuralgické body globální šedé ekonomiky. Uniklá data stejně jako v případě Panama Papers získaly německé noviny Süddeutsche Zeitung a sdílely je s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů. To vytvořilo pracovní tým 382 novinářů ze 67 zemí světa. Investigace.cz je opět součástí tohoto týmu.

Příslibem daňových rájů je anonymita – offshoreové servisní společnosti umožňují vznik firem, které je buď obtížné, nebo úplně nemožné spojit s jejich reálnými vlastníky. Zatímco vlastnictví offshoreové společnosti je legální, přidaná hodnota v anonymitě vlastníků přitahuje praní peněz, obchod s drogami, kleptokraty, diktátory i další, kdo chtějí zůstat nespatřeni.

Offshorové firmy, často jen skořápky bez zaměstnanců nebo kanceláří, jsou zároveň používány v komplikovaných strukturách k vyhýbání se placení daní.

Téměř 7 milionů záznamů se týká období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují e-maily, smlouvy a často i bankovní záznamy týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

V protikladu k veřejnému obrazu právní kanceláře Appleby, která se snaží být tou „lepší a čistější“ firmou, ale stojí dokumenty, které poukazují na velmi rizikové klienty z Íránu, Ruska nebo Libye. Další spisy odkazují na kontroly ve firmě – ty vyčítají Appleby nedostatky v prevenci praní špinavých peněz. Kauza se ale ututlala a právní kancelář Appleby byla jen potichu pokutována bermudským regulačním úřadem. Kancelář Appleby na podrobné otázky ICIJ neodpověděla, ale vydala na internetu prohlášení, že firma otázky ICIJ zvážila a je „spokojená s tím, že neexistuje žádný důkaz jakéhokoliv pochybení”.

Společnost prohlásila, že „podléhá rutinním kontrolám a je zavázána dosahovat vysokých standardů vyžadovaných našimi regulátory”.

Hlavní mezinárodní aktéři

Wilbur Ross, ministr obchodu Trumpovy vlády, vlastní přes komplikované kajmanské schéma podíl ve společnosti Navigator Holdings, která od roku 2014 vydělala přes 68 milionů dolarů na zakázkách od ruské společnosti Sibur. Tu spoluvlastní Kirill Šamalov – zeť ruského prezidenta Vladimira Putina.

Královniny investice

Královna Alžběta II. podle dat z právní kanceláře Appleby investovala miliony dolarů do úvěrových a farmaceutických společností. Zatímco královnino osobní dědictví, jímž je Lancasterské vévodství, poskytuje relativně transparentní vhled do jejích investičních aktivit, královna své offshoreové investice nikdy nezveřejnila.

Trudeaův poradce

Dokumenty odhalují, že Stephen Bronfman, poradce a blízký přítel kanadského premiéra Justina Trudeaua, se spojil s dalším kanadským politikem Leo Kolberem a jeho synem. Společně pak potichu přesunuli miliony dolarů do netransparentního kajmanského fondu. Tyto manévry mohly podle expertů ICIJ, kteří prošli více než 3 tisíce souborů popisujících aktivity fondu, sloužit k daňovým únikům v Kanadě, Spojených státech a v Izraeli.

Kolberovi právníci to okomentovali tak, že „žádná z těchto transakcí nebyla uskutečněna za účelem vyhýbání se zdanění“. Stephen Bronfman se k tomu odmítl vyjádřit.

Další prominentní klienti

Dalšími prominenty ze světa politiky a monarchie s offshoreovými vazbami jsou jordánská královna Núr. Ta byla vedena jako majitelka dvou fondů na ostrově Jersey. Dalšími jsou Sama Kutesu, ugandský ministr zahraničí a bývalý prezident Valného shromáždění OSN. Ten si pro správu svého osobního majetku zřídil offshoreový fond na Seychelách. Zato brazilský ministr financí Henrique de Campos Meirellese si na Bermudách zřídil nadaci „pro dobročinné účely”. Evropské politiky zastupuje Antanas Guogu, litevský člen Evropského parlamentu a profesionální pokerový hráč. Ten měl spolu s hazardním králem podíl ve společnosti na ostrově Man. Dalším podnikatelem se zajímavou historií je Wesley Clark, kdysi prezidentský kandidát za demokraty a čtyřhvězdičkový generál v důchodu, který sloužil jako hlavní evropský velitel NATO. Podle dokumentů z Appleby byl ředitelem on-line hazardní firmy s offshoreovými dceřinými společnostmi.

Autoři textu: Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů ICIJ, autorka české verze: Pavla Holcová

The post Co jsou Paradise Papers appeared first on investigace.cz.