Novináři z IStories zjistili, že technickou infrastrukturu, která zajišťuje provoz Telegramu, ovládá muž, jehož společnosti spolupracují s ruskými tajnými službami.

Telegram, velmi populární aplikace pro chatování a zasílání zpráv, je chloubou ruského IT průmyslu. Podle Pavla Durova, podnikatele, jenž tuto službu před dvanácti lety vytvořil, má Telegram po celém světě v současnosti přes miliardu aktivních uživatelů měsíčně.

K důvodům tohoto úspěchu patří reputace Telegramu v oblasti bezpečnosti, spojená s Durovovou image zastánce svobody slova, který se postavil proti několika vládám. Durov v dubnu tohoto roku tvrdil, že si jeho platforma zakládá na ochraně soukromí a za dvanáctiletou historii nikdy nezveřejnila soukromá data svých uživatelů.

Nové vyšetřování IStories však odhalilo kritickou zranitelnost Telegramu.

Ve snaze zjistit, kdo ovládá infrastrukturu zajišťující tok miliard zpráv v Telegramu, narazili žurnalisté na muže bez veřejného profilu Vladimira Věděnějeva, 45letého síťového inženýra, který má bezkonkurenční přístup k serverům Telegramu. Jeho firma totiž spravuje část technického zázemí Durovovy platformy, včetně tisíců IP adres. Podle soudních dokumentů navíc mohl jednat jménem Telegramu, což svědčí o jeho úzkém propojení s platformou.

Video: V reportáži redakce IStories se dozvíte, jak novináři odhalili, že provoz infrastruktury aplikace Telegram zajišťuje podnikatel napojený na ruské zpravodajské služby.

Neexistují sice žádné přímé důkazy o tom, že by Věděnějevova firma spolupracovala s ruskou vládou nebo jí poskytovala jakékoli údaje. Dvě další společnosti úzce spojené s Věděnějevem – z nichž jedna přiděluje IP adresy Telegramu a druhá tak činila do roku 2020 – však měly několik vysoce citlivých klientů. Patří k nim například Federální bezpečnostní služba Ruské federace (FSB), tajné „výzkumné výpočetní centrum“, které pomáhalo plánovat invazi do Ukrajiny a vyvíjelo nástroje k odhalování identity uživatelů internetu, a rovněž přední státní institut zaměřený na jaderný výzkum.

Zpráva vedoucího výzkumníka Johna Scott-Railtona z The Citizen Lab (organizace z Torontské univerzity zabývající se vlivem vlád v kyberprostoru a porušováním lidských práv), upozorňuje na rozdíl mezi tím, co si lidé myslí o bezpečnosti Telegramu, a tím, jaká může být realita. Pokud uživatelé nerozumí technickému fungování platformy, mohou se nevědomky vystavit riziku zejména v případech, jsou-li vnímáni jako hrozba pro autoritativní režim, jako je právě ten ruský.

Ukrajinský IT specialista, jenž hovořil s IStories pod podmínkou anonymity, uvedl, že ruská armáda po obsazení síťové infrastruktury použila v jeho zemi sledování typu „man-in-the-middle“.

„Jestliže získáte fyzický přístup k přenosovému kanálu dat a nainstalujete tam své zařízení, hackeři pak ani nemají velký zájem o korespondenci uživatelů. Získávají totiž metadata k analýze. A to znamená IP adresy, polohu uživatelů, kdo s kým vyměňuje datové pakety, o jaký druh dat se jedná… Opravdu všechny možné informace,“ prohlásil zmíněný IT specialista.

Durov je v současné době vyšetřován ve Francii, kde byl loni v srpnu zatčen na základě obvinění souvisejících s šířením nelegálního obsahu na Telegramu. Nakonec byl propuštěn, byť nadále zůstává pod soudním dohledem, ale může cestovat.

Na žádosti o komentář nereagoval. Věděnějev s IStories hovořil, avšak odmítl zveřejnit své komentáře.

Přečtěte si

Špinavé peníze z Donbasu financovaly Telegram. Miliony eur proudily i z Česka

Odchod z Ruska

Příběh Telegramu začíná u jiné sociální sítě, která je mimo Rusko méně známá: VKontakte vytvořil Durov v roce 2006 ve věku pouhých 21 let a síť si rychle získala velkou uživatelskou základnu.

Růst VKontakte však narazil na rostoucí autoritářské postoje prezidenta Vladimira Putina. Když opoziční skupiny využily v roce 2012 tuto síť k organizování masových protivládních protestů, úřady po Durovovi požadovaly, aby jejich aktivitu na VKontakte zastavil. Takovou spolupráci ale Durov odmítl.

Po dalším nátlaku ze strany úřadů, které se domáhaly zpřístupnění osobních údajů Ukrajinců protestujících proti prokremelské vládě prezidenta Viktora Janukovyče, Durov v roce 2014 opustil Rusko. Prodal svůj podíl ve VKontakte – ten převzali lidé blízcí Kremlu –, a dokonce zveřejnil manifest „Sedm důvodů, proč se nevracet do Ruska“.

Poté spolu se svým bratrem Nikolajem vytvořil Telegram – novou službu pro zasílání zpráv s důrazem na soukromí. Od začátku tvrdil, že jeho produkt je „bezpečnější“ než výtvory konkurence a „zprávy posílané přes Telegram nemohou být zneužívány třetími stranami“.

Durov zároveň popřel, že by měl Telegram v Rusku jakoukoli infrastrukturu, a dokonce tvrdil, že od svého odchodu v roce 2014 rodnou zemi nikdy nenavštívil. Novináři z IStories loni odhalili, že to není pravda. Uniklá databáze přechodů hranic totiž ukázala, že mezi lety 2015 až 2021 Durov cestoval do Ruska více než padesátkrát.

Reputace Telegramu v oblasti ochrany soukromí přispěla k jeho růstu a velké oblibě. Ruští uživatelé vnímali tuto aplikaci jako bezpečnou alternativu sítě VKontakte. Platforma se stala oporou nejen pro prokremelské propagandisty a bezpečnostní služby, ale i pro nezávislá média a osobnosti opozice. K síti se nadto připojily miliony uživatelů z jiných zemí poté, co WhatsApp dal jasně najevo, že určité údaje může sdílet se svou mateřskou společností Facebook.

Oficiální FAQ Telegramu zdůrazňuje jeho bezpečnostní funkce a transparentnost: „Kdokoli může zkontrolovat otevřený zdrojový kód Telegramu a ověřit si, že aplikace nedělá nic za jeho zády,“ píše se v něm.

Realita je však složitější. Na rozdíl od jiných aplikací, jako jsou WhatsApp nebo Signal, chaty Telegramu standardně nepoužívají šifrování typu end-to-end. Tato možnost je sice k dispozici, ale jen pro ty uživatele, kteří si ji aktivují. Jak ale již v roce 2018 poukázal Durovův bývalý kolega Anton Rosenberg, drtivá většina uživatelů tak neučiní a místo toho komunikuje prostřednictvím běžných „cloudových“ chatů, jež jsou uloženy na serverech společnosti.

„Data cloudových chatů jsou uložena v několika datových centrech po celém světě, která jsou kontrolována různými právnickými osobami v různých jurisdikcích,“ ujišťuje své uživatele Telegram v sekci FAQ společnosti. „Příslušné dešifrovací klíče jsou rozděleny na části a nikdy nejsou uloženy na stejném místě jako data, která chrání. […] Díky této struktuře můžeme zajistit, že žádná vláda ani jiná skupina nemůže narušit soukromí a svobodu projevu.“

Michał „Rysiek“ Woźniak, bezpečnostní specialista se zkušenostmi z vedení infrastruktury a informační bezpečnosti OCCRP, přesto vysvětluje, že nešifrovaná část zpráv Telegramu, nazvaná „auth_key_id“, umožňuje identifikovat konkrétní zařízení uživatele. Pokud někdo zná tuto hodnotu a má přístup k síťovému provozu, může určit, které zařízení komunikuje se servery Telegramu, a také získat jeho IP adresu v reálném čase, což dává možnost přibližně určit geografickou polohu uživatele.

Odborníci na síťovou bezpečnost mimo to varují, že také end-to-end šifrované chaty Telegramu mohou uživatele vystavit riziku sledování. A to kvůli nešifrovanému prvku, který je podle protokolu MTProto aplikace, jež řídí chod šifrování, připojen na začátek každé šifrované zprávy.

Obojí znamená, že kdokoli, kdo kontroluje síťový provoz Telegramu, může být schopen sledovat uživatele, i když samotné zprávy číst nelze.

Muž uprostřed

Reportéři IStories si navzájem posílali zprávy prostřednictvím Telegramu, aby zjistili, jak cestují. Provoz pak zaznamenávali pomocí Wiresharku neboli analyzátoru síťového provozu. Výsledky ukázaly, že IP adresy byly kontrolovány společností registrovanou v karibském státě Antigua a Barbuda s názvem Global Network Management (GNM).

Při analýze dalších IP rozsahů spravovaných touto společností pak vyšlo najevo, že GNM pronajala Telegramu více než 10 000 IP adres, což znamená, že hraje významnou roli v infrastruktuře této komunikační služby.

Daleko víc ale odhalují dokumenty z jinak nevýznamného soudního sporu na Floridě mezi GNM a jedním dodavatelem.

Podle těchto informací je zřejmé, že majitelem GNM je ruský síťový inženýr jménem Vladimir Věděnějev. Ten soudu sdělil, že jeho společnost „se zabývá instalací klientského vybavení – v tomto případě pro Telegram Messenger – a další technickou podporou tohoto vybavení“.

Z právních dokumentů společnosti ale vyplývá, že Věděnějev byl jedinou osobou oprávněnou k přístupu na servery Telegramu v datovém centru v Miami. Také vypověděl, že jeho společnost vlastní router přímo v serverovně Telegramu.

„Pokud společnost kontroluje směrovače, které distribuují provoz procházející servery Telegramu, znamená to, že ona sama nebo kdokoli, komu takový přístup udělí, může vidět identifikátory uživatelů messengeru,“ říká bezpečnostní specialista Woźniak.

Dokumenty ze soudního řízení mimo to dokládají, že vztah Věděnějeva s Durovem přesahuje pouhé poskytování síťové infrastruktury.

Například již před devíti lety Durov pověřil Věděnějeva podpisem dokumentů, a to z pozice finančního ředitele Telegramu. Jedna smlouva ze soudního spisu zmíněného sporu na Floridě pak dokazuje, že Věděnějevova společnost GNM mohla jednat jménem Telegramu s externím dodavatelem. Věděnějev je ve smlouvě podepsaný dvakrát: jednou coby ředitel GNM a posléze jako finanční ředitel Telegramu.

Ve své výpovědi Věděnějev popisuje tuto dohodu jako „neformální“ a tvrdí, že nikdy nebyl Telegramem placen jako zaměstnanec. Soudu však také sdělil, že „měl plnou moc k podepisování dokumentů jménem Pavla Durova a jménem Telegramu“.

O Vladimiru Věděnějevovi ale nikdy nic neslyšeli Elies Campo, bývalý manažer pro rozvoj partnerství v Telegramu, jenž hovořil s IStories, ani jiní lidé obeznámení s firemní strukturou této platformy. Což vzhledem k tajnůstkářské firemní kultuře Telegramu není zase tak velké překvapení: veřejně známí nejsou ani vrcholoví manažeři platformy a společnost dodržuje přísnou politiku „žádný LinkedIn“.

Ve skutečnosti je Věděnějev klíčovým hráčem na ruském telekomunikačním trhu. Založil totiž společnost GlobalNet, což je nejvýznamnější telekomunikační operátor v Petrohradu, který ovládá 18 000 kilometrů hlavní infrastruktury od Sibiře po západní Evropu ve dvou desítkách zemí.

GlobalNet kontrolovala až do roku 2020 IP adresy Telegramu, ty nyní přiděluje společnost GNM.

GlobalNet však není jen tak ledajaký poskytovatel sítí. Mezi jeho klienty patří Hlavní výzkumné výpočetní centrum prezidentského úřadu pro správu majetku Ruska (GlavNIVTS), jenž oficiálně poskytuje technickou podporu pro veřejný pořad Přímá linka s Vladimirem Putinem, ale i pro summity a další setkání na vysoké úrovni.

GlavNIVTS je pravděpodobně nejtajnější a nejméně prozkoumanou speciální službou v Rusku. Tato instituce totiž pomáhala plánovat invazi do Ukrajiny, modernizovala významnou síť botů, vyvinula centralizovaný systém videodohledu a vytvořila nástroje pro sledování a deanonymizaci uživatelů internetu.

Podle údajů z oficiálního ruského portálu pro veřejné zakázky poskytuje GlobalNet také komunikační infrastrukturu Kurčatovovu institutu, což je výzkumný ústav v oboru jaderné fyziky a chemie vedený Putinovým spojencem Michailem Kovalčukem a sankcionovaný Spojenými státy.

Krátce po začátku invaze Ruska do Ukrajiny v roce 2022 společnost GlobalNet oznámila, že je prvním ruským operátorem, který zavedl systém pro monitorování uživatelského provozu zvaný Deep Packet Inspection (DPI), a to „v souladu s pravidly [ruského regulátora internetu] Roskomnadzor“.

Společnost má i významného menšinového spolumajitele Romana Venediktova, důstojníka ruských kosmických sil.

Venediktov, absolvent elitní Možajské akademie, který vlastní čtyři procenta akcií GlobalNet, sloužil téměř deset let v testovacím centru kosmických lodí ministerstva obrany nedaleko Moskvy.

S rodinou Durovových začal spolupracovat asi před patnácti lety, kdy se stal spolumajitelem jejich petrohradské společnosti Peering, které patřila síť pro výměnu provozu DATAIX a zajišťovala provoz pro VKontakte. Na žádosti o komentář nereagoval.

V roce 2018 Věděnějevova společnost GlobalNet koupila DATAIX, čímž se on, rodina Durovových a důstojník vesmírných sil stali na několik let obchodními partnery. V loňském roce Věděnějev převedl svůj podíl ve společnosti GlobalNet na příbuzné. Společnost na žádosti o komentář nereagovala.

Věděnějev zároveň převedl na příbuzné i svůj podíl v další společnosti s názvem ElectronTelecom. Jde o telekomunikačního operátora, který je rovněž spojen s infrastrukturou Telegramu: společnost přidělila více než pět tisíc IP adres této komunikační platformě

IStories získalo účetní dokumenty ElectronTelecomu za rok 2024, z nichž vyplývá, že jedním z nejdůležitějších vládních klientů společnosti je bezpečnostní služba FSB.

Dokumenty ukazují, že ElectronTelecom instaluje a spravuje zařízení pro systém používaný úřady FSB v Petrohradu a Leningradské oblasti pro sledování osob.

Telegram ve své reakci popřel závěry vyšetřování IStories o svém napojení na ruské bezpečnostní složky. Uvedl, že spolupracuje s desítkami dodavatelů po celém světě, ale žádný z nich nemá přístup k uživatelským datům ani ke klíčové infrastruktuře platformy. Všechny servery prý vlastní a spravuje výhradně sám Telegram. Firma rovněž sdělila, že nemá žádné zaměstnance ani servery v Rusku. Zdůraznila, že nikdy nepředala soukromé zprávy třetím stranám a její šifrování nebylo dosud prolomeno.

The post Telegram, FSB a muž uprostřed appeared first on investigace.cz.

Popírání masakru v Buči, oslavování ruských vojenských úspěchů na ukrajinských bojištích nebo oficiální zpráva o proslovu Vladimira Putina převzatá z ruských státních médií. I tak vypadá ruská propaganda, která se šíří skrze některé z nejpopulárnějších telegramových kanálů v Česku. Své zdroje, jimiž jsou ruská sankcionovaná média, přitom české kanály neuvádí. Jejich analýzu přinesl ve druhém dílu projektu Průvodce po českém a slovenském Telegramu datový analytik Josef Šlerka. Rozhovor s ním natáčel Petr Gojda.

Přečtěte si

Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl II. aneb volá Moskva

The post Podcast Odposlech: Ve stínu sankcí. Zpravodajské kanály na Telegramu šíří ruskou propagandu appeared first on investigace.cz.

Neonacistické kanály na Telegramu panikaří kvůli zatčení údajných vůdců Terrorgram Collective. Ropný gigant ExxonMobil byl v Kalifornii obviněn z toho, že lhal o recyklaci plastů. Věznění kyrgyzští novináři z média Temirov Live by mohli jít do vězení až na šest let. Tvrdí, že obvinění proti nim jsou vykonstruovaná.

Gigant ExxonMobil byl obviněn z „klamavé“ propagace chemické metody recyklace plastů. V přelomové žalobě obvinil kalifornský generální prokurátor společnost ExxonMobil z toho, že klamavě propaguje metodu chemické recyklace, která není tak efektivní, jak společnost tvrdí. Prokurátor se odvolal na investigaci webu ProPublica. Ten zkoumal prohlášení ropného giganta ohledně „pokročilé“ chemické recyklační technologie, s jejíž pomocí přemění plastový odpad na nové kelímky. Novináři ale odhalili, že pouze malá část recyklovaných plastů končí v takto vyrobených produktech. Prokurátor upozornil na ještě extrémnější rozdíl mezi tím, co ExxonMobil tvrdí, a tím, kolik recyklovaného plastu jeho výrobky skutečně obsahují.

S odvoláním na interní dokumenty společnosti se v žalobě uvádí, že proces prováděný společností ExxonMobil obsahuje méně než 0,1 % recyklovaného plastu. Firma přesto kelímky uváděla na trh jako produkty s „30% obsahem certifikovaného cirkulárního obsahu ISCC PLUS“, což je zkratka pro 30% recyklovaný materiál.

Kalifornský prokurátor obvinil ropného giganta, že falešně propaguje „pokročilou recyklaci“ jako řešení krize s plastovým odpadem, a označil případ za „největší greenwashingovou kampaň společnosti ExxonMobil“. Firma byla obžalována také z toho, že po desetiletí klamala veřejnost ohledně udržitelnosti plastů a propagovala tradiční recyklaci, přestože věděla, že plasty nejsou funkčně recyklovatelné. „Jediné, co společnost ExxonMobil skutečně dělá, je recyklace vlastních lží,“ řekl kalifornský prokurátor.

Přečtěte si

Jak EU financuje firmy spojené s ekologickým znečištěním

Uvěznění kyrgyzští novináři by mohli jít do vězení až na šest let za obvinění, která jsou podle nich vykonstruovaná. Kyrgyzský prokurátor na konci září uvedl, že bude usilovat o uložení šestiletého trestu odnětí svobody pro jedenáct novinářů z platformy Temirov Live souzených za údajné podněcování a organizování masových nepokojů. Žurnalisté v Kyrgyzstánu dlouhodobě čelí represi a potlačování svobody projevu. Uvěznění reportéři svá obvinění odmítají a naopak tvrdí, že jsou terčem nespravedlivého útoku kvůli svým reportážím o vládní korupci. Skupiny bojující za svobodu tisku označily případ za politický a jeho cílem je podle nich další potlačení svobody projevu kyrgyzskou vládou.

O případu proti kyrgyzským novinářům z Temirov Live psala i investigace.cz.

Přečtěte si

Novinář Temirov je bez viny, rozhodl kyrgyzský soud. Podle soudce byl obětí podjatého vyšetřování

Neonacistická část Telegramu panikaří kvůli zatčení údajných vůdců Terrorgram Collective. Informovali o tom novináři z webu ProPublica a FRONTLINE. Jejich analýza odhalila nárůst aktivity na kanálech Telegramu spojených právě s online extremistickou skupinou Terrorgram Collective. Příznivci zatčených provozovatelů tohoto kanálu se zde začali shromažďovat ve snaze podpořit zadržené vůdce a vystrnadit uživatele, které považovali za federální agenty.

Nedávný zásah proti sociální síti Telegram vyvolal podle webu ProPublica paniku mezi uživateli tíhnoucími k neonacismu. Ti na aplikaci často publikovali své nenávistné příspěvky, a dokonce plánovali i násilné akce. Telegram má více než 900 milionů uživatelů po celém světě a je kritizován i chválen pro svůj pasivní přístup k moderování zveřejněných obsahů. Letos v létě francouzské úřady zatkly šéfa Telegramu Pavla Durova kvůli nezákonné činnosti, jež se na platformě odehrávala nebo ji tato aplikace umožňovala, a to včetně organizovaného obchodu s drogami nebo šíření dětské pornografie.

O nelegálních aktivitách odehrávajících se na Telegramu se můžete dočíst také na webu investigace.cz.

Přečtěte si

Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl II. aneb volá Moskva

Fosilní průmysl napomáhá v USA zavádění zákonů proti ekologickým protestům. Informoval o tom web The Guardian. Lobbisté fosilního průmyslu koordinovali napříč USA své kroky s americkými zákonodárci, aby prosadili a zformovali zpřísnění zákonů, které by umožnily postihovat i pokojné protesty proti rozšiřování těžby ropy a zemního plynu. 

Záznamy, jež The Guardian získal, ukazují, že lobbisté pracující pro velké severoamerické ropné i plynárenské společnosti byli hlavními tvůrci zákonů proti protestům. Tato opatření mohou vést k tomu, že ekologičtí a klimatičtí aktivisté budou riskovat uvěznění až na deset let. E-maily mezi lobbisty a zákonodárci v Utahu, Západní Virginii, Idahu a Ohiu naznačují, že jde o celonárodní strategii, jejímž cílem je odradit všechny lidi nespokojené s nedostatečným řešením klimatické krize od legálních protestů.

Podle investigace The Guardian se firmy s některými zákonodárci pokoušejí zvýšit hrozbu trestního stíhání aktivistů, aby zabezpečily možnosti dalšího rozšiřování těžby ropy a zemního plynu. „A to i v době, kdy komunity po celé zemi zasáhly smrtící a ničivé jevy doprovázející extrémní počasí,“ uzavírají novináři.

Přečtěte si

Ekocidu je těžké trestat, její důsledky však přesahují hranice států, upozorňuje odbornice na klimatické právo

Zemřel Vidadi Iskenderli, ázerbájdžánský aktivista za lidská práva a politický emigrant. Kritik ázerbájdžánského režimu zemřel v nemocnici ve francouzském městě Mylhúzy. Do jeho domu se 29. září vloupaly tři osoby a opakovaně ho pobodaly. Bratr zesnulého spojuje útok s politickými aktivitami Vidadiho. 

Vidadi Iskenderli býval ázerbájdžánským prokurátorem. V parlamentních volbách v roce 2010 kandidoval jako nezávislý kandidát. V roce 2011 byl zadržen při protestu a odsouzen na tři roky vězení podle paragrafu o maření volebního práva pomocí výhružek či násilí a o zasahování či ovlivňování práce volebních komisí. Propustili ho o rok později. Iskenderli následně v roce 2015 emigroval do Francie a pokračoval v kritice ázerbájdžánské vlády, a to například na svém kanálu na YouTube. Již před dvěma lety byl napaden – policie tehdy dospěla k závěru, že šlo o práci zločinecké skupiny, ale sám Iskenderli incident spojoval se svými politickými aktivitami.

Autorka článku: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: investigace.cz

The post #zesvěta: ExxonMobil a lži o plastu appeared first on investigace.cz.

Mezi největšími českými telegramovými kanály je i trojice účtů neCT24, Maršál Malinovskij a Selský rozum. V jejich postech najdeme české překlady článků převzatých z ruských médií, která byla zařazena na sankční seznamy. Například zmanipulované video s Petrem Pavlem, kde mluví o tom, že vstoupíme do války s Ruskem (nahrávku zmiňuje i výroční zpráva BIS), nebo účelově sestříhané video se šéfem generálního štábu České armády Karlem Řehkou, jenž tvrdí, že na válce v Ukrajině ekonomicky benefitujeme. Dále například zprávy popírající masakr v Buči či ruský podíl na sestřelení dopravního letu MH17 malajských aerolinek v červenci 2014 nad Ukrajinou.

Přečtěte si

Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl I. aneb na vlnách 5G

Všechny tři účty jsou anonymní a denně vyprodukují desítky až stovku příspěvků. Jejich obsah je kritický vůči Západu a vstřícný k Rusku. To ale není všechno, co mají společné. Často je to i špatná čeština, používání rusismů, nepřiznané přebírání obsahu z prokremelských zdrojů, což ale mnohdy sami popírají. Ačkoli není známo, kdo za těmito účty stojí, lze říct, že pro část jejich autorů není čeština mateřským jazykem. V dnešním díle Průvodce českým a slovenským Telegramem se na tři zmíněné účty podíváme podrobněji.

neCT24

S 28 000 odběrateli je účet neCT24 největší z naší trojice. V sekci „informace o účtu“ se odkazuje na stejnojmennou webovou stránku, která zase odkazuje na tento telegramový účet. Obě domény jsou přitom vedeny anonymně, bez uvedení autorů či provozovatelů. Podle některých investigací se zdá, že web je nástupcem ruského serveru Sputnik a soustřeďuje se hlavně na komentáře a rozhovory s českým politiky z mimoparlamentních stran či hnutí, například se šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou, lídrem strany PRO Jindřichem Rajchlem a podobnými osobnostmi. Kromě toho se web věnuje i situaci na Slovensku a na stránkách si lze přečíst třeba rozhovor se slovenskou europoslankyní Judithou Laššákovou nebo s extremistou Dannym Kollarem.

Jenže obsah telegramového kanálu se od webové stránky zásadně liší. Zatímco web přináší v průměru jeden příspěvek denně a většinou se jedná o rozhovor, telegramový účet publikuje den co den padesát zpráv. Co se týče obsahu, jde o směsici zpravodajství ze světa i z České republiky a samozřejmě z Ruska. Kanál často přináší monitoring světových médií včetně The New York Times či španělského El País, jejž posléze prokládá texty s oficiálními vyjádřeními ruských politiků. Například výtah z projevu Vladimira Putina na počest dne znovusjednocení dobytých ukrajinských území s Ruskem.

Kvalita jazyka v tomto příspěvku je sice dobrá, z použitých rusismů u některých dalších zpráv lze však poznat, že výchozí zdroj či autor pocházejí z ruskojazyčného prostředí. Například v textu o prvním kole francouzských voleb najdeme takových výrazů hned několik. „Ve 406 volebních okruzích zůstali pouze dva kandidáti, v 89 zůstaly trojúhelníky zachovány, v ostatních okrscích byli poslanci vybráni v prvním kole (ti, kteří získali více než 50 %).“ V ukázce je pro označení postupu tří kandidátů do druhého kola použito slovo trojúhelníky, které čeština v tomto kontextu neužívá, výraz však najdeme v ruštině. Stejně tak se v následující větě dočteme: „A přes to všechno odborníci nepochybují o tom, že strana Marine Le Penové vyhraje, hlavní intrika zůstává v tom, zda bude mít absolutní většinu (tj. 289 křesel).“ Jenže slovo intrika má v češtině zcela jiný význam než v ruštině. Správně by věta měla znít přibližně takto: „Navzdory tomu všemu experti nepochybují, že strana Marine Le Pen zvítězí, hlavní otázkou zůstává, zda získá absolutní většinu.“

Telegramový účet neCT24 se rovněž zviditelnil sdílením manipulativně sestříhaného videa z vystoupení Petra Pavla v době, kdy kandidoval na funkci prezidenta. V upravené verzi autoři snímku vložili do úst budoucího prezidenta věty o tom, že je nutné vstoupit do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Kanál toto video později smazal. Podobně se zachoval i před několika dny, kdy publikoval video z konference s názvem „Připraveni k boji?“. Nahrávka byla sestříhaná způsobem, jenž měl budit dojem, že generál Řehka mluví o finančním prospěchu České republiky z válečného konfliktu v Ukrajině. I toto video kanál později smazal.

Telegramový účet neCT24 většinou neodkazuje na původní zdroje svých informací a nesdílí ani zprávy z jiných kanálů. Výjimku tvoří telegramový kanál Maršál Malinovskij, jehož zprávy neCT24 často sdílí a vyzývá své odběratele, aby tento kanál sledovali.

Maršál Malinovskij

Účet Maršál Malinovskij je v podstatě monotematicky zaměřený na popis vojenského konfliktu v Ukrajině a jeho kontext. Odebírá jej skoro osmnáct a půl tisíce lidí, jimž denně nabízí devět nových příspěvků.

Na rozdíl od neCT24, který ruskou propagandu maskuje střídáním se seriózním agenturním zpravodajstvím, je kanál Maršál Malinovskij v propagaci ruského pohledu mnohem přímočařejší a mnohdy otevřeně zastává pozici Ruska, jako například v „příspěvku o nepřátelském útoku“.

Autoři kanálu mají zřejmě internetový prohlížeč nastavený v ruštině, což dokládá jejich příspěvek ze 4. dubna 2022, kde se věnují informování o Buči v českých médiích.

Podobně jako u kanálu neCT24 i v případě účtu Maršál Malinovskij vykazují příspěvky celou řadu rusismů. Všimnout si toho můžeme například v popisu úspěchu ruských vojáků: „Ruští vojáci předvádějí zázraky vojenské vynalézavosti v Avdijivce. Vojáci objevili podzemní potrubí o průměru 0,8 metru a ve složení 150 lidí se v něm plazili téměř dva kilometry, aby navštívili nepřítele zezadu. Dopadlo to brilantně.“ Větná konstrukce „aby navštívili nepřítele zezadu“ je typ větné konstrukce v ruštině.

Účet Maršál Malinovskij většinou nepíše o zdrojích svých informací a do sdíleného videoobsahu vkládá, stejně jako neCT24, svůj vodoznak. Nicméně u řady příspěvků lze jejich původ dohledat, pokud si je přeložíme do ruštiny. Příkladem může být post o QR kódech, které měly pomoci k tomu, aby se ukrajinští vojáci vzdali Rusům. Jedná se o prakticky stejný post, jaký bychom našli na telegramovém kanálu ruské armádní televize Zvězda.

V českém prostředí je text ovšem doplněn titulky a vodoznakem. Není to jediný takto pojatý příspěvek, který se podobá kanálu Zvězda. Dalším může být třeba informace o zničení tanků T-64, což ukazují následující dva screenshoty.

V případě kanálu Maršál Malinovskij už přímo s vodoznakem ruské tiskové agentury RIA Novosti.

Podobně jako neCT24 aktivně propaguje účet Maršál Malinovskij, tak i tento účet propaguje neCT24.

Selský rozum

Posledním z naší trojice je účet Selský rozum. S více než 14 000 sledujícími patří k těm největším na českém Telegramu. Z analyzované trojice je také publikačně nejaktivnější. Denně zde vychází v průměru 95 článků, a vzhledem k tomu, že jsou publikovány převážně mezi šestou ranní a devátou hodinou večerní, účet fakticky vydává každých deset minut jeden článek. Stejně jako u ostatních dvou analyzovaných kanálů není ani v tomto případě jasné, kdo za účtem stojí.

Tematickým zaměřením se spíše blíží účtu neCT24, neboť aktivně informuje o zahraničním dění a přitom velmi často neuvádí zdroje svých informací. Jako například při referování o situaci v Gruzii.

V českém jazyce nelze zdroj zprávy dohledat. Pokud však zadáme do vyhledávače fráze z textu v ruštině, zjistíme, že se jedná o překlad článku z ruského státního média gazeta.ru.

Při publikování informací o změně jaderné doktríny si kanál zase vybírá popis doslova převzatý od agentury RIA Novosti. Ta je v Evropě na sankčním seznamu.

V příspěvcích publikovaných Selským rozumem se opět a opakovaně setkáváme s rusismy, například v textu „obsazení Tchaj-Wanu v kruhu“.

Z výše citovaných příkladů se zdá, že anonymní provozovatelé všech tří účtů jsou silně propojení s ruskojazyčným prostředím a ruskojazyčným informačním prostorem, což dokazuje nejen výběr témat, ale i používaný jazyk nebo třeba screenshot s výsledky hledání textů z jednotlivých postů v ruštině. Zda jsou autoři českých verzí Rusové, nebo jazyková úroveň vypovídá spíš o použití nekvalitních překladů, nelze snadno určit, protože se může jednat o obě zmíněné možnosti.

Jak ale ukazují data z naší analýzy, některé příspěvky jsou navíc přebírány z médií, jež Evropská unie umístila na sankční list. Zde se dočteme, že „zákaz se vztahuje na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací“. Důvodem pro tento zákaz je fakt, že „Ruská federace vede systematickou mezinárodní kampaň obnášející dezinformace, manipulaci s informacemi a zkreslování faktů, s cílem posílit svou strategii destabilizace sousedních zemí, jakož i EU a jejích členských států“. V praxi tak některé z příspěvků těchto kanálů mohou být chápány jako způsob obcházení sankcí.

Ačkoli se jedná o zjevně ruské a propagandistické kanály, jejich posty jsou sdíleny desítkami dalších českých a slovenských účtu, které tak pomáhají úspěšné šířit propagandu cizího státu a obcházet sankce Evropské unie.

The post Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl II. aneb volá Moskva appeared first on investigace.cz.

Mladí muži jsou na Telegramu verbováni k provádění sabotážních útoků na evropském území. Za tyto činy bylo již několik lidí odsouzeno. Západní bezpečnostní aktéři v tomto směru poukazují na ruské tajné služby. Novináři z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard se v utajení vydali zjistit, jak probíhá nábor sabotérů. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Tady je nabídka. Vyrob Molotovův koktejl, jdi do lesa a procvič si práci s ním. Pošli video. Začneme tímto.“

„A peníze, až to bude hotové?“

„Peníze po misi přes krypto.“

Citovaná konverzace – zjevně raná fáze náboru na sabotážní útok – se odehrála letošního 10. července na Telegramu, populární sociální a komunikační platformě.

Na jedné straně komunikace stál Valeri Ivanov, šestadvacetiletý rusky mluvící Estonec, který pracuje na částečný úvazek jako zeměměřič a chtěl si nějak přivydělat. Na druhé straně byl anonymní náborář skrývající se za telegramovým účtem nazvaným Privět Bot (což v překladu z ruštiny znamená „Ahoj Bot“).

Tento účet byl za poslední rok nejméně osmkrát propagován mezi 550 000 sledujícími z kanálu Grey Zone, což je největší proruský kanál na Telegramu, jenž je spojený s Wagnerovou žoldáckou skupinou. Reklamy na účet Privět Bot se objevovaly i v několika menších kanálech na Telegramu, ale také na Facebooku, VKontakte nebo na populární herní platformě Steam. Upoutávky vyzývaly obyvatele evropských zemí, aby se připojili k boji proti západním spojencům Ukrajiny, přičemž zobrazovaly záběry sabotáží. Ty však nebyly skutečné – všechny reklamní vizuály zachycovaly dřívější, se sabotážemi nesouvisející nehody.

Nicméně právě na jednu z těchto nabídek Ivanov reagoval. S náborářem si vyměnil pár úvodních zpráv, načež byl nabádán k páchání zločinů v Estonsku – například ke špionáži na vojenských základnách, zapalování vozidel NATO, a dokonce i k vraždě, za níž by dostal odměnu deset tisíc dolarů, v přepočtu 225 tisíc korun českých. Náborářův přístup byl naléhavý, místy až nezdvořilý, i když některé jeho zprávy byly paradoxně doprovázeny smajlíky.

Počet případů sabotáží narůstá

Valeri Ivanov ale ve skutečnosti neexistuje. Byl vytvořen v rámci projektu investigativních novinářů z médií Delfi, OCCRP, Paper Trail Media, ZDF a Der Standard. Cílem bylo zjistit informace o ruských pokusech, verbovat Evropany na sociálních sítích k páchání sabotáží v jejich domovských zemích. Bezpečnostní experti a zpravodajové tvrdí, že tyto snahy v poslední době zesílily. Vysvětlují je tím, že sofistikovanější ruské zpravodajské a bezpečnostní zdroje byly zaměstnány válkou v Ukrajině a snahou udržet kontrolu nad okupovanými územími.

„V posledních dvou letech došlo nejen k obrovskému nárůstu pokusů o sabotáže, ale i samotných sabotážních činů v Evropě,“ uvedl Indrek Kannik, ředitel Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Estonsku. „Jde o terorismus v jeho nejčistší podobě,“ dodal. Podle něj má však tento „lov sabotérů“ přes sociální sítě velmi malou úspěšnost, nicméně náklady na zdroje jsou také minimální.

I přesto se zdá, že v tomto odvětví Rusko zaznamenalo několik úspěchů. V posledních letech byli občané Estonska, Německa, Polska a dalších zemí zatčeni (a v některých případech dokonce odsouzeni) za špionáž nebo provádění útoků na žádost kremelského režimu. Někteří pachatelé, včetně skupiny v Estonsku, byli naverbováni právě prostřednictvím Telegramu a dalších sociálních sítí. A přestože se řada případů dostala k soudu, pravděpodobně existuje mnoho dalších pokusů o nábor, jež se nikdy neodhalí – zejména na platformě, jako je Telegram, který je hojně využíván ruskou armádou a státními strukturami.

Ostatně dopady těchto aktivit jsme zaznamenali i v Česku. Začátkem letošního června zadržela česká policie muže z Jižní Ameriky kvůli žhářskému útoku v autobusovém depu v Praze. Anonymní zdroje Deníku N uvedly, že byl naverbován přes Telegram uživatelem sídlícím v Rusku. Investigace.cz před několika měsíci také identifikovala telegramový kanál, přes který lze objednat například žhářský útok i na území České republiky.

Přečtěte si

Deset tisíc korun za zapálení auta v Praze. Telegramový kanál nabízí útok na objednávku

Temná stránka Telegramu

Ruský podnikatel Pavel Durov, zakladatel a šéf Telegramu, byl v srpnu zatčen ve Francii na základě obvinění, že umožnil, aby byla platforma využívána pro dětskou pornografii, obchod s drogami a organizovaný zločin.

Durovův právník označil obvinění za absurdní a deklaroval, že Telegram dodržuje evropské zákony. Po svém zatčení vydal Durov prohlášení, v němž zmínil, že „bolesti růstu“ dovolily zneužití platformy zločinci, a přislíbil zlepšení služeb. Není známo, že by čelil obvinění spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb na Telegramu, ačkoli francouzští prokurátoři na otázky týkající se jeho případu neodpověděli.

Účet Privět Bot nebyl spojen s žádnou konkrétní sabotáží, které se již řešily u soudů. Když však novináři ukázali přepis konverzace mezi „Ivanovem“ a anonymním náborářem expertům z pěti bezpečnostních úřadů v Německu, Estonsku, Rakousku a Lotyšsku, čtyři z nich potvrdili, že tato interakce velmi připomíná případy Ruskem naverbovaných sabotérů přes sociální sítě. Pouze lotyšská Státní bezpečnostní služba se zdržela komentářů k účtu Privět Bot, avšak uvedla, že samotný Telegram byl ruskými zpravodajskými službami použit v několika případech.

„Takzvaní agenti nízké úrovně jsou levní, rychlí a bezpeční,“ prohlásil zdroj z jedné německé bezpečnostní agentury. „Často ani nevědí, pro koho pracují, zda jde o organizovaný zločin, nebo tajnou službu. Dlouhé řetězce zprostředkovatelů ztěžují přisoudit nábor konkrétním aktérům. Všechny tři ruské tajné služby by toho byly schopné.“

Marta Tuul, mluvčí estonské bezpečnostní služby KAPO, novinářům sdělila, že cílem těchto útoků je vytvářet strach, nespokojenost a zmatek ve společnosti. „Úspěch útoku se neměří množstvím zničeného majetku. Stačí, aby se společnost dostala do paniky a začala pochybovat o fungování státu,“ podotkla.

Bezpečnostní expert Indrek Kannik zdůraznil konkrétnější politický záměr. „Nejdůležitějším cílem Ruska při provádění sabotáží je vytvořit chaos a strach v západních společnostech – což by mělo přivést k moci politické síly, které jsou připraveny nepodporovat Ukrajinu,“ upozornil.

Novináři se obrátili přímo na účet Privět Bot s žádostí o komentář, odpověď před publikací článku ale nedorazila. Na žádost o komentář neodpověděla ani ruská prezidentská kancelář.

Zpřísnění pravidel

K tématu se nevyjádřil ani právník Pavla Durova. Avšak 23. září, ve stejný den, kdy novináři Durova i Telegram kontaktovali se svými zjištěními, zakladatel platformy oznámil nové, přísnější opatření na Telegramu. Uvedl, že platforma odstranila „problémový obsah“ a aktualizovala své zásady, aby bylo jasné, že na základě právních požadavků bude sdílet data s úřady.

Mezitím se kanál Grey Zone spolu s několika menšími kanály, kde byl účet Privět Bot inzerován – a které byly zmíněny v novinářských žádostech o komentář –, stal částečně nedostupným pro uživatele v několika zemích EU. Kanály byly sice stále přístupné prostřednictvím webové verze Telegramu, ale byly zablokovány pro uživatele mobilních nebo desktopových aplikací s telefonními čísly z EU. Ti, kteří se je pokusili otevřít, dostali zprávu, že je nelze zobrazit, protože „porušují místní zákony“.

V reakci na žádost o komentář zástupce Telegramu Remi Vaughn potvrdil, že Telegram tyto kanály zablokoval. „Obsah, jenž podněcuje k páchání trestných činů, porušuje podmínky používání Telegramu, a proto je odstraněn, jakmile je odhalen,“ napsal. „Telegram bohužel nikdy nebyl informován o těchto kanálech žádnými úřady EU prostřednictvím oficiálních komunikačních linek. Správně nahlášený obsah je obvykle odstraněn do hodiny.“ Podle jeho slov plánuje Telegram posílit své moderátorské týmy a více čelit zneužívání této platformy.

„Dobře platíme“

Každá žurnalistická práce zahrnující jednání pod falešnou identitou vyžaduje pečlivé zvážení etických aspektů. V tomto případě novináři vyhodnotili, že práce v utajení je ospravedlnitelná, protože se snaží odhalit potenciální ohrožení zahraničním kriminálním vlivem, což je ve veřejném zájmu.

Jelikož nebylo jasné, jak důkladně bude fiktivní Valeri Ivanov náborářem vyslýchán, novináři pro něj vytvořili vymyšlený životní příběh, který zahrnoval rodinu, práci, rodné město, a dokonce i jeho koníčky. Vznikl i důvěryhodný účet na ruské sociální síti VKontakte a následně také falešný sken dokladu totožnosti.

Poté se reportér obrátil na účet Privět Bot. Jakmile „Ivanov” otevřel chatovací okno, přednastavená nabídka jej požádala, aby si vybral jazyk, v němž chce komunikovat, a zemi, kde se nachází.

Nato okamžitě obdržel uvítací zprávu ve svém preferovaném jazyce, jímž byla ruština. „Vítej, můj příteli! Pokud čteš tuto zprávu, máme toho hodně společného. To znamená, že chceme být užiteční naší zemi a našim národům. Společně můžeme vzdorovat politikům, kteří s námi manipulují.“

Ivanov začal jednoduchým pozdravem: „Privět.“

„Privět,“ odpověděl účet.

„Všiml jsem si tvého příspěvku, a proto píšu,“ pokračoval Ivanov. „Chtěl jsem vědět, jestli si můžu vydělat nějaké peníze.“

„Pokud jsi připraven pracovat v Evropě, pak ano,“ odpověděl náborář a zeptal se, zda Ivanov jedná sám.

„Škoda, že jsi jen jeden,“ reagoval náborář na Ivanovovu odpověď. „Ve skupině toho můžeš udělat víc.“

Ivanov byl přesto požádán, aby poskytl své jméno, datum i místo narození a aktuální polohu. Po ověření totožnosti (poslal falešný doklad) se ho vyptávali na vojenské zkušenosti. Ivanov uvedl, že absolvoval povinnou vojenskou službu v pěchotě, kde se naučil střílet z různých zbraní.

„Z jakých typů granátometů?“ chtěl vědět náborář. Ivanov se však znovu zeptal na peníze.

„Dobře platíme. Od 10 000 dolarů za misi,“ odpověděl náborář a následně vyzval Ivanova, aby potvrdil, že rozumí „vážnosti aktivit“ a „nebezpečným věcem,“ které se od něj očekávají. „Už jsi někdy někoho zabil? Spáchal jsi nějaký zločin?“

Pak přešel k podrobnostem. „Který úkol bys zvládl: Spálit ukrajinské vojenské vozidlo? Zapálit kamion převážející vojenské vybavení? Zabít fašistu na území Pobaltí?“

„První dva jsou v pořádku,“ odpověděl Ivanov. Pro začátek jej náborář požádal, aby si vyzkoušel práci s Molotovovým koktejlem. Reportéři se poté pokusili konverzaci nasměrovat jiným směrem.

„Kolik za to, když zapálím auto?“ zeptal se Ivanov.

„Zajímají nás vojenské objekty a vojenská technika,“ upřesnil náborář. „Za civilní auto? To ani není mise… Pokud ale zapálíš tank nebo obrněné vozidlo nebo moderní zbraň, dám ti 10 000.“

„Podívej, pokud je někde nějaká radarová stanice, to by bylo taky dobré,“ dodal náborář. „Nejlepší (technika k likvidaci, pozn. red.) by byla od NATO. Ale obecně platí, že každá. Je to otázka ceny.“

Protože náborář zmínil i vraždu, Ivanov se zeptal, kolik by za ni dostal zaplaceno. „V Estonsku a v Pobaltí je spousta buzerantů, kteří znesvěcují hroby ruských vojáků,10 tisíc za hlavu,“ zněla odpověď.

Ivanov chtěl vědět, jestli existují i jiné způsoby, jak si vydělat peníze.

„Hledej sklady paliv,“ bylo mu řečeno. „Velké civilní ropné sklady. Ukrajinci tam mohou čerpat palivo. Těžké nákladní vozy s nádržemi.“

Když Ivanov řekl, že žádné takové zařízení nezná, náborář trval na tom, že je může najít: „Palivo se někde hromadí, aby se později distribuovalo na čerpací stanice. Není to žádné tajné místo.“

Avšak na Ivanovovu žádost o konkrétní adresu nereagoval a místo toho vyzval svého rekruta, aby si našel vlastní cíle. „Udělej návrh,“ byla poslední zpráva, než reportéři ukončili rozhovor.

Zájmy ruského náboráře

Otázky, jež Privět Bot kladl Ivanovovi, poskytují náhled na hlavní zájmy ruského náboráře ohledně potenciálního sabotéra. Důležité pro něj bylo, zda má zájemce vojenské zkušenosti a umí používat zbraně, jestli je samostatný a ochotný jednat nezávisle a zda je připraven podstoupit nebezpečnou práci.

Výhodou je i kriminální minulost. „Rusové se v zoufalství uchylují k najímání zločinců,“ uvedl Richard Moore, šéf britské zahraniční zpravodajské služby MI6, v září na veřejném panelu pořádaném Financial Times. „Nemohou použít své vlastní lidi, takže musejí pracovat s kriminálními prvky. Zločinci dělají věci za peníze. Nejsou spolehliví, nejsou příliš profesionální, a proto je obvykle dokážeme efektivně dopadnout,“ podotkl Moore.

Ačkoli „Ivanov” i jeho náborář používali protizápadní jazyk, nedošlo k žádné explicitní politické diskusi: proruský postoj potenciálního rekruta byl považován za samozřejmost nebo jako nepodstatný.

Případy sabotáží v Evropě

Vnitřní bezpečnostní služba Estonska (KAPO) má s proruskými sabotážemi již zkušenosti. Na začátku tohoto roku bylo zatčeno a obviněno několik lidí, kteří přijímali rozkazy od ruských speciálních jednotek a vandalizovali národní památky nebo auta ministra vnitra a jednoho novináře. Devět podezřelých bylo již odsouzeno, dalších osm je nyní souzeno.

Účet Privět Bot odmítli úředníci KAPO komentovat, ale uvedli, že Telegram je oblíbeným náborovým kanálem pro ruské speciální jednotky. „Sledujeme, co se tam děje, a věnujeme zvláštní pozornost aktivním lidem,“ prohlásila Marta Tuul, mluvčí KAPO. „Většina naverbovaných spolupracovníků jsou lidé s kriminální minulostí nebo žijící v obtížných podmínkách. Jsou motivováni penězi.“

Estonsko není jedinou zemí, která v posledních letech zažila vlnu útoků nařízených Ruskem.

V sousedním Lotyšsku byli v roce 2022 naverbováni mladí muži, aby špehovali základnu NATO, vandalizovali estonský vojenský komplex pomocí graffiti a údajně páchali žhářství v Ukrajině. V lednu byli tito muži odsouzeni za špionáž. Podle rozsudku pracovali pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu (GRU). Materiály k případu, jež novináři viděli, ukazují, že byli naverbováni na Telegramu.

Přečtěte si

Jak Rusko paralyzuje OBSE: Sabotáž, špioni a zatčení úředníci

V rámci jiného případu jsou nyní dva muži souzeni za údajný pokus zapálit Lotyšské muzeum okupace – instituci, která většinu svých expozic zaměřuje na dokumentování represí, jimž země čelila ze strany Moskvy během sovětské éry. Tito muži byli údajně také naverbováni prostřednictvím Telegramu. Podle lotyšské bezpečnostní služby jsou útoky tohoto typu určeny k rozdělení společnosti a „vytváření iluze, že v lotyšské společnosti existuje významná ilegální podpora Ruska“.

V Polsku byla minulý rok zatčena a obviněna skupina osob kvůli špehování pro Rusko a pokusům o sabotáž. Jejich cílem se staly vlaky přepravující zbraně a další materiální pomoc do Ukrajiny. Tato skupina byla údajně rovněž rekrutována přes Telegram.

V Německu zase letošního dubna oznámilo tamní Federální státní zastupitelství, že byli zatčeni dva německo-ruští občané podezřelí z plánování bombových a požárních útoků na průmyslové a vojenské objekty, včetně amerických vojenských základen, a také z udržování kontaktu s ruskou rozvědkou.

Úředníci v těchto případech neposkytli konkrétní důkazy o zapojení ruských bezpečnostních služeb. Nicméně nezávislý ruský mediální outlet Dossier Center získal v tomto roce dokumenty dokazující, že speciální jednotka ruské vojenské zpravodajské agentury GRU opakovaně organizovala sabotážní akce v Evropě, přičemž rekrutovala pachatele prostřednictvím sociálních sítí.

Zástupce lotyšské státní bezpečnostní služby novinářům řekl, že pokusy o sabotáže ze strany Ruska budou nadále pokračovat po celé Evropě – a Durovovo zatčení nebude mít žádný dopad na náborové aktivity na Telegramu. Ostatně zakladatel této platformy byl po zaplacení kauce z vazby již propuštěn.

The post „Platíme dobře.“ Jak probíhá nábor proruských sabotérů působících v Evropě? appeared first on investigace.cz.

„Cílem Telegramu je přinášet dobro a hájit lidská práva zejména tam, kde jsou porušována,“ napsal šéf platformy Pavel Durov ve svém telegramovém kanálu hned poté, co byl letošního září propuštěn francouzskou policií. Zakladatel platformy v Paříži čelil obviněním z podílení se na šíření dětské pornografie, praní peněz a také prodeji drog. Problematické jsou však i samotné počátky Telegramu, financovaného z peněz, jež pocházely ze sankcionovaného prodeje donbaských surovin proruskými firmami, což dokládá zjištění ruské exilové redakce IStories. Miliony tehdy tekly i z české firmy, která jinak zřejmě nevyvíjela žádnou činnost.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Telegram byl založen bratry Durovovými v roce 2013. Několik prvních let byl vývoj této komunikační platformy údajně financován výhradně z osobních prostředků Pavla Durova, jež získal prodejem svého podílu v ruské obdobě Facebooku VKontaktě. Z dokumentů předložených americké Komisi pro cenné papíry (SEC) během kontroly financování Telegramu však vyplývá, že v roce 2017 jeho tvůrci na provoz a údržbu serverů potřebovali další prostředky. Durov zvažoval tradiční investory, avšak začátkem roku 2018 se rozhodl pro financování prostřednictvím blockchainového projektu TON (Telegram Open Network) a kryptoměny Gram. Aby mohli do projektu investovat i lidé z USA, musel předložit patřičné dokumenty SEC.

Vybraní investoři

Durov nakonec získal na projekt TON 1,8 miliardy dolarů (přes 39 miliard korun) od investorů z celého světa, přičemž mnozí z nich měli vazby na Rusko. Mezi nimi byli i oligarcha Roman Abramovič, někdejší ruský ministr Michail Abyzov, podnikatel ruského původu Said Gutseriev a také Jan Maršálek, bývalý vrcholový manažer zkrachovalé společnosti Wirecard. Jde o Rakušana s českými kořeny, v Německu trestně stíhaného za podvod. Nyní se skrývá v Rusku a v minulosti rovněž dlouhodobě spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Pavel Durov zdůrazňoval, že všichni investoři byli pečlivě prověřeni. „Durov si mohl dovolit schůzku pouze s několika vybranými zájemci, tak velký byl o jeho projekt zájem,“ zpětně popsal tuto etapu ruský časopis Forbes v roce 2021. „Všichni investoři prošli důsledným procesem KYC/AML (Know Your Customer/Anti-Money Laundering, prověřování původu peněz zákazníků a dodržování opatření proti praní špinavých peněz, pozn. red.) u předních evropských poskytovatelů těchto služeb a u evropských bank,“ uvedl zástupce Telegramu pro redakci IStories.

Mezi „vybranými“ investory, kteří měli projít procesem KYC, se však podle zjištění IStories ocitly i firmy, jež nakupovaly zpracované nerostné suroviny od donbaských proruských podniků za extrémně nízké ceny a vyvážely je do zahraničí, zejména do Ruska, odkud materiál putoval dále na Západ. A to v době, kdy byl ukrajinský Donbas již čtyři roky okupován Ruskem. V ruských i ukrajinských médiích byl tento export označován jako „Kurčenkovy schémata“.

Z Donbasu do Česka

Serhij Kurčenko, ukrajinský podnikatel s úzkými vazbami na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, byl znám především jako „Janukovyčova peněženka“. Podle ukrajinských investigativních novinářů pomáhal prezidentovi s praním peněz. Podobně jako Janukovyč utekl po událostech na kyjevském náměstí Majdan v roce 2014 do Ruska, aniž by se ovšem vzdal svých nároků na ukrajinské přírodní bohatství.

Poté, co byl šéf Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko v roce 2018 zavražděn, se Kurčenko stal jediným autorizovaným těžařem a obchodníkem se surovinami v Ruskem okupovaném regionu. Za atentátem na Zacharčenka měl stát právě on.

Vlaky plné uhlí putovaly z Donbasu do Ruska, kde suroviny získávaly padělané certifikáty osvědčující jejich ruský původ. Uhlí pak bylo vyváženo na Západ přes běloruskou hranici. Podle zjištění slovenského Denníku N patřily mezi koncové odběratele uhlí i české firmy.

Na seznamu pravidelných odběratelů donbaských surovin byla i nizozemská společnosti ME Property Invest ovládající firmu Stiron B. V., která v roce 2018 investovala do Durovova projektu TON přibližně 10 milionů eur (v přepočtu přes 256 milionů korun). Pro srovnání, podobnou částku investoval i Roman Abramovič. 

Na nákup Durovových tokenů si Stiron půjčila 8,7 milionu eur (v přepočtu přes 224 milionů korun) od tří dalších firem – dvou společností z Velké Británie s registrovanými odštěpnými závody v Česku a od české firmy EURO AG Trade s.r.o.

Česká Euro AG Trade půjčila nizozemské firmě na nákup tokenů 2,17 milionu eur (přes 55 milionů korun). Společnost byla vymazána z českého obchodního rejstříku loni na podzim. Do své likvidace přitom nedodala jedinou účetní závěrku a není jasné, zda firma vyvíjela nějakou činnost a zda byla půjčka vůbec někdy splacena. Majitel Euro AG Trade, 44letý rumunský občan David Costin-Vivian, vlastní v Česku další firmu. 

Konec TONu

Teprve rok po nashromáždění investic do projektu TON, tedy v roce 2019, označila americká Komise pro cenné papíry (SEC) kryptoměnu GRAM za cenný papír a zakázala její vydávání, protože emitenti nezveřejnili finanční a obchodní informace, ale ani informace o rizicích, jak to vyžaduje zákon. Soud nařídil Pavlu Durovovi, aby investorům vrátil peníze. 

Ve stejné době, kdy měl Pavel Durov problémy s americkou finanční institucí, začal aktivně cestovat do Ruska, přestože předtím několikrát veřejně prohlásil, že svou vlast nenavštěvuje kvůli tlaku tamních úřadů. Podle výpočtů IStories zakladatel Telegramu v letech 2015 až 2021 celkově navštívil Rusko více než padesátkrát. 

Právě po jedné z těchto návštěv v červnu 2020 podepsal Durov podle zjištění IStories dohodu o vyrovnání s americkou SEC a zavázal se vrátit investorům 1,2 miliardy dolarů, stejně jako zaplatit pokutu ve výši téměř 20 milionů dolarů. „Všechny investované prostředky byly investorům vráceny v souladu s dohodami poté, co byl Telegram nucen ukončit svou účast v projektu TON,“ potvrdil redakci IStories mluvčí Telegramu. Zda mezi nimi byly i Kurčenkovy firmy, ovšem mluvčí odmítl komentovat. 

Exodus zločinců z Telegramu?

„Zatímco 99,999 % uživatelů Telegramu nemá s trestnou činností nic společného, 0,001 % zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatný obraz pro celou platformu a ohrožuje zájmy téměř miliardy uživatelů. Proto se letos zavazujeme, že na Telegramu změníme pravidla moderace,“ napsal Durov po propuštění z francouzské vazby. Někteří zločinci si tento příslib vyložili jako hrozbu a začali zvažovat odchod z Telegramu.

„Největší obavy mám ze ztráty kontaktů na svém nejstarším účtu, ale pomalu je přesouváme na Signal,“ uvedl pro web 404 Media jeden z hackerů, který stojí za útokem na cloudovou službu Snowflake. „Poslední šance! Mažu svůj účet,“ oznámil další uživatel, který poskytuje pomoc s obcházením KYC. Podobných oznámení je mezi provozovateli stínových služeb na Telegramu v poslední době mnoho. Přesto žádný z kanálů, o nichž investigace.cz v minulosti psala, zatím neohlásil svůj odchod z platformy.

Valdemar Balle, analytik otevřených zdrojů z dánské neziskové organizace Digitalt Ansvar, poskytl novinářům 404 Media několik screenshotů, na nichž dánsky mluvící prodejci drog na Telegramu vyzývají uživatele, aby se přidali k jejich záložní skupině na Signalu. Meredith Whittaker, prezidentka nadace Signal Foundation, se k tomuto trendu novinářům nevyjádřila.

Mezitím v ruskojazyčném segmentu Telegramu Durovovo zadržení vyvolalo novou vlnu podvodů. Zločinci začali rozesílat hromadné zprávy jménem podpory platformy. Tyto zprávy upozorňovaly uživatele, že po zadržení šéfa Telegramu není archiv jejich zpráv zcela v bezpečí. Aby si zajistili ochranu svých osobních údajů, měli uživatelé kliknout na podvodný odkaz.

Autorka textu: Kristina Vejnbender

The post Špinavé peníze z Donbasu financovaly Telegram. Miliony eur proudily i z Česka appeared first on investigace.cz.

Zhoubní mimozemští nanoboti v zubních analgetikách, zednářská spiknutí nebo bájná slovansko-árijská pravlast Tartárie. Na českých a slovenských telegramových kanálech se konspiracím a dezinformacím daří. Stejně tak roste sledovanost účtů spojených s proruskou propagandou. Mělo by nás to znepokojovat? Nebo jde o izolovanou skupinu lidí, která žije mimo realitu? A k čemu všemu ruskou komunikační platformu lidé využívají? Datový analytik Josef Šlerka startuje sérii Průvodce českým a slovenským Telegramem. K mikrofonu si ho pozval Petr Gojda.

Přečtěte si

Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl I. aneb na vlnách 5G

The post Podcast Odposlech: Po stezkách dezinformací na českém a slovenském Telegramu appeared first on investigace.cz.

Konspirace, prostituky, prodej drog či najímání lidí, kteří na vaši objednávku zapálí auto. Tímto způsobem se často píše o obsahu českého a slovenského Telegramu. Je to ale všechno? Kolik má vlastně kanálů a skupin u nás a v sousedním Slovensku, s nímž jsme informačně spojeni? A jak významně se podílejí na šíření dezinformací či extremistického obsahu? Na tyto otázky odpovídá náš nový seriál Průvodce českým a slovenským Telegramem. Postupně tak poznáte svět bizarních konspirací, extrémní pravice, slovenské politiky či prodeje drog.

Komunikační platforma a sociální síť Telegram nepublikuje žádný seznam kanálů ani skupin, které lze jejím prostřednictvím navšítvit. Pokud se o nich chcete dozvědět, máte jen málo možností. Existují sice ruské a ukrajinské katalogy, v nichž je ovšem možné objevit pouze jejich omezené množství. Můžete je proto zkoušet vyhledávat podle názvu, můžete se zaměřit na to, jaké kanály jsou podobné kanálu, který už znáte, a konečně můžete vycházet i z toho, jaké skupiny a kanály už vám známé kanály sdílejí. Výsledkem je katalog českého a slovenského Telegramu, jenž alespoň částečně ukazuje pluralitu šířených témat.

A právě to jsme udělali v redakci investigace.cz. Vyhledali jsme něco kolem 1 600 účtů a rozdělili je do několika skupin podle toho, jaký mají obsah a také podle způsobu vzájemného propojení. Tematické okruhy zahrnují například kryptoměnové účty, účty sázkařů, neonacistů, ale také českých mainstreamových médií.

Prvním tematickým okruhem v našem putování domácím Telegramem jsou dezinformace a konspirace spojené s motivem škodlivosti mobilních sítí 5G, tedy nové generace bezdrátových systémů. Tyto specifické konspirace zastřešuje webová stránka stop5g.cz, která na indexu konspiračních webů Konspiratori.sk získala 9,3 bodů z 10 možných a je spojená s Rudolfem Vávrou, jenž se mimo jiné podílel na výtržnostech u soudu s Janou Peterkovou a od soudu si za to odnesl podmínku. Na něj je doména stop5g.cz registrovaná.

Na telegramové účty, které šíří dezinformace zaměřené na 5G sítě, jsou navázány další, jež šíří například konspirační teorie o zaniklé mocnosti Tartárii nebo o entitách, které ovládají svět, případně sdružují příznivce teorie, že Československo nikdy nezaniklo. Součástí této tematické skupiny jsou také kanály a skupiny, jež vznikly během pandemie a šířily především dezinformace a konspirace o covidu-19.

Na vlnách dálkově ovládaných zabijáků

Na konci letošního ledna začala kolovat českým Telegramem výzva k odstoupení ministra vnitra Víta Rakušana v souvislosti s prošetřováním kauzy hromadného vraždění na FF UK v prosinci 2023.

Důvodem měla být mimo jiné i konspirace o tom, že pachatel střelby byl dálkově ovládaný zabiják. Podle autora výzvy trpěl tinnitem, z čehož autor dovodil, že střelce někdo řídil „frekvenční zbraní, která dokáže změnit signální inteligenci těla či celé populace“. Výzva samotná byla publikována na serveru stop5g.cz.

Text sdílely desítky českojazyčných telegramových kanálů a mezi prvními byla telegramová skupina s názvem Československo žije se skoro 1 200 odběrateli a dosahem v řádu tisíců zobrazení. Skupina se zaměřuje na šíření široké škály konspiračních a nepodložených tvrzení od teorií globálních spiknutí až po alternativní výklady historie i současné politiky.

Jak už naznačuje samotný název kanálu, k jeho oblíbenému tématu patří konspirační teorie o tom, že Československo nikdy nezaniklo a současný stát je pouze obchodní korporací, jež na občanech nemůže fakticky nic vymáhat, protože neexistuje.

Dalšími tématy kanálu Československo žije jsou údajné tajné elitní skupiny ovládající svět, pedofilní skandály vysokých představitelů a antisemitské konspirace. Kanál například šíří nepodložená tvrzení o zesnulém americkém podnikateli Jeffrey Epsteinovi, mimo jiné odsouzeném za sexuální zneužívání nezletilých, jako o agentovi izraelské tajné služby Mossad, jehož úkolem bylo „natáčet znásilňování dětí mocnými lidmi“.

Často se objevují i pseudovědecké teorie jako tvrzení o „vlnové genetice“ a „holografických vlastnostech DNA“.

Obsah Československo žije je mnohdy emocionálně nabitý a využívá techniky strachu a nedůvěry. Příkladem je šíření poplašných zpráv o „masových hrobech na Epsteinově ostrově“ nebo tvrzení o „tajných tunelech“ spojených s židovskou komunitou. Právě objev tunelu v synagoze v Brooklynu spustil celou řadu obdobných konspirací v různých skupinách. Ty kolem účtu Československo žije šířily například post oživující představu o lidských obětech při tajně prováděných židovských rituálech.

Tartárie aneb slovano-árijici v akci

V celé řadě příspěvků nalezneme rovněž odkazy na pseudohistorickou konspirační teorii o obrovském území Tartarie, známém i jako Velká Tartarie. Podle této teorie měla říše existovat až do 18. století a rozkládat se od severní Asie přes Sibiř a Dálný východ až po části střední Asie. Název „Tartarie“ byl prý odvozen od mytologických postav Tarcha a Tary, což podle tehdejších Slovanů byli patroni a ochránci Ruska. Tato oblast měla být domovem různých národů, včetně Slovanů, a patřila do slovansko-árijské védické říše. V pozdějších obdobích byly informace o impériu z oficiálních historických zdrojů záměrně vymazány. Původní obyvatelé Tartarie se prý nazývali Rusové a na území říše žilo velké množství různých etnických skupin s rovnými právy. Tato konspirační teorie má svůj původ v Rusku a šíří se již několik let.

V diskusích Československo žije pak všechny výše zmíněné konspirace umějí propojit.

Boti útočí?

Ačkoli má kanál Československo žije pouze přes tisícovku odběratelů, jeho příspěvky mají často násobně větší počet zhlédnutí, až k deseti tisícům. Dosah mu pomáhá generovat síť kanálů a skupin, jež přebírají obsah a v názvu mají nejprve název některého českého či slovenského města a následně STOP COVID. Celkem se jedná o více než 70 účtů různých velikostí. Příspěvky jsou často zveřejněny ve stejnou chvíli nebo s minimálními časovými rozestupy, což může naznačovat, že rozesílání těchto zpráv je plně automatizované a minimálně část obsahu je šířena pomocí počítačového programu neboli botnetem.

Vzájemné sdílení obsahu funguje jak směrem od Československo žije, tak opačně. Jednotlivé účty si tímto způsobem zvyšují dosah a jejich příspěvky se dostanou k většímu množství uživatelů. Například informace o tom, že existuje „frekvenční zbraň“, která zabíjejí výhradně Slovany, se touto sítí postupně dostane od svého původce vlnovagenetika.cz až k účtům s názvy měst a heslem STOP COVID.

Skupina účtů sdružená kolem Československo žije a webových stránek jako je stop5g.cz patří k těm, jež na Telegramu šíří ty nejbizarnější konspirace a může vypadat spíše směšně než nebezpečně. Nicméně faktem zůstává, že zastánci teorie stále suverénního Československa se podíleli jak na výtržnostech u soudu s Janou Peterkovou, tak třeba na šikaně úředníků v Liberci.

The post Průvodce českým a slovenským Telegramem: Díl I. aneb na vlnách 5G appeared first on investigace.cz.

Identity evropských influencerek byly zneužity v kampani na podporu Donalda Trumpa. Čelní představitelé ultrapravicového hnutí Terrorgram, spojení i s pachatelem střeleckého útoku v Bratislavě z roku 2022, jsou ve vazbě. Zločinecké gangy ohrožují bezpečnost občanů západní Evropy. Bývalá ředitelka Swedbank byla odsouzena v kauze praní špinavých peněz. 

Americké úřady vzaly do vazby lídry teroristické skupiny Terrorgram Collective. Obžalovaní Dallas Humber (34) a Matthew Allison (37) ve své skupině na Telegramu podněcovali k zločinům z nenávisti, k nimž verbovali a radikalizovali mladé lidi. Jedním z nich byl i devatenáctiletý útočník, jenž 12. října 2022 zastřelil dva návštěvníky bratislavské kavárny Tepláreň.

Bratislavský útočník jen několik hodin před plánovanou vraždou zveřejnil manifest, v němž mimo jiné poděkoval kolektivu Terrorgramu za inspiraci. Byl také v přímém kontaktu s Dallas Humber, která jeho manifest v rozsahu 61 stran načetla jako audioknihu. Obžalovaná dvojice navíc vrahovi věnovala svůj propagandistický dokumentární film oslavující rasistické útoky.

The indictment released yesterday by US authorities confirms the @ICJK_sk ‚s 2022 findings that the terrorist who murdered two young people outside an LGBTQ+ bar in Bratislava was radicalised by #Terrorgram leaders.

❗️https://t.co/u5ii6M7eZl pic.twitter.com/PndbF1SE22

— Karin Køvary Sølymos (@karin_kvr_slyms) September 10, 2024

Kromě střelce z Bratislavy ponoukali vůdci Terrorgramu k útokům i mladíka v Turecku a muže z New Jersey. U kalifornského soudu jsou momentálně obžalovaní ze spáchání 15 trestných činů. „Prostřednictvím platformy Telegram prosazovali svou ohavnou ideologii nadřazenosti bílé rasy, vyzývali k páchání zločinů z nenávisti a poskytovali návody a instrukce k teroristickým útokům na kritickou infrastrukturu i k atentátům na vládní představitele,“ uvedla náměstkyně generálního prokurátora Lisa Monaco. Pokud budou Humber a Allison usvědčeni ze všech obvinění, hrozí jim trest odnětí svobody až na 220 let. 

Přečtěte si

Telegram roste a konspirační a dezinformační účty na něm posilují. Blíží se však jeho regulace

Falešné profily na platformě X zneužívají identity evropských influencerek k šíření protrumpovské propagandy. CNN ve spolupráci s lidskoprávní organizací Centre for Information Resilience (CIR) odhalila celkem 56 falešných účtů, které otevřeně podporovaly Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách. Z toho 17 účtů používalo fotografie skutečných žen pocházejících mimo jiné z Dánska, Nizozemska, Německa a Ruska, a to bez jejich vědomí.

Podvodné účty na sebe vzájemně odkazovaly a šířily dezinformace, konspirační teorie i rasistické a xenofobní názory. Manipulovaly rovněž s fotografiemi influencerek, například přidávaly na jejich oblečení slogan „Make America Great Again“ („Udělejme Ameriku znovu skvělou“). Vypátrat správce těchto účtů se zatím nepodařilo, experti se však obávají, že by do kampaně mohly být zapojeny státní subjekty. „Úroveň sofistikovanosti naznačuje, že by to mohl být kterýkoli z nepřátelských státních aktérů, včetně Ruska, Íránu a Číny,“ řekla pro CNN Emily Horne, bývalá šéfka komunikace pro Twitter/X. Většina podvodných účtů byla ze sítě X odstraněna. Influencerky však uvedly, že v případech, kdy nahlásí, že jejich fotografie jsou používány bez jejich souhlasu nebo že jim někdo ukradl identitu, mají problémy přimět správce sociálních sítí, aby zasáhli. 

Přečtěte si

#zesvěta: Trump a Project 2025

Organizovaný zločin otřásá západní Evropou. Násilí kriminálních gangů narůstá hlavně v ulicích Nizozemska, Belgie a Dánska, kde ohrožuje i civilisty. Švédsko, dříve považované za jednu z nejbezpečnějších zemí světa, se nyní potýká s nejvyšším počtem vražd spáchaných v Evropě střelnými zbraněmi. 

Letošní zpráva Europolu potvrdila, že organizovaná trestná činnost aktuálně představuje pro vnitřní bezpečnost států Evropské unie stejně závažnou hrozbu jako terorismus. Zpráva zároveň identifikovala 821 nejrizikovějších kriminálních sítí působících v EU, jež dohromady čítají více než 25 000 členů. „Organizovaný zločin je jednou z největších hrozeb, kterým dnes čelíme, ohrožuje společnost korupcí a extrémním násilím,“ oznámila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson. Přítomnosti zločineckých sítí v Evropě jsme se v investigaci.cz podrobně věnovali v sérií článků MAFIE.

Přečtěte si

Letní speciál MAFIE od investigace.cz – celá série

Švédsko odsoudilo bývalou generální ředitelku Swedbank Birgitte Bonnesen v souvislosti s kauzou praní špinavých peněz v Estonsku. Swedbank byla v letech 2017–2018 spolu s Danske Bank jednou z několika pobaltských mezinárodních bank, jež zprostředkovávaly podezřelé platby pro klienty z Ruska a jiných zemí bývalého Sovětského svazu. O pozadí tehdejší bankovní krize v Pobaltí si můžete přečíst také v našem článku. 

Bonnesen v roce 2018 tvrdila švédským médiím, že Swedbank nemá žádné podezřelé vazby na operace Danske Bank v Estonsku a své aktivity v Pobaltí důkladně prověřila. Vyšlo však najevo, že přes banku proudily desítky miliard dolarů od podezřelých klientů, včetně předních ruských oligarchů. Swedbank se v důsledku aféry propadla na stockholmské burze, což způsobilo jejím akcionářům velké finanční ztráty. Za poskytování nepravdivých a zavádějících tvrzení byla Birgitte Bonnesen odsouzena k 15 měsícům ve vězení.

Autorka článku: Adéla Gajdicová
Zdroj úvodní fotografie: TASR/Profimedia

The post #zesvěta: Vůdci Terrorgramu napojení na střelce z Bratislavy zadrženi v USA appeared first on investigace.cz.

Nizozemsko udělilo pokutu společnosti Uber, která posílala soukromá data řidičů do USA. Rumunské úřady zabavily luxusní automobily obžalovanému Andrewu Tateovi. Telegramový kanál Distributed Denial of Secrets byl uzavřen krátce poté, co publikoval uniklá data izraelského ministerstva spravedlnosti. Interpol zasáhl proti nigerijské zločinecké síti Black Axe.

Nové okolnosti v případu obžalovaného Andrewa Tatea. Členové rumunské protizločinecké agentury DIICOT zasahovali 24. srpna v sídle poblíž Bukurešti, jenž patří kontroverznímu influencerovi a jeho bratru Tristanovi. V domě byla kromě luxusních vozidel zabavena také hotovost v hodnotě tisíců amerických dolarů, notebooky a paměťové disky.

Jak už dříve informovala investigace.cz, Andrew Tate byl v Rumunsku obviněn ze znásilnění. Spolu se svým bratrem rovněž čelí obvinění z obchodování s lidmi a vytvoření zločinecké skupiny za účelem vykořisťování žen. Ke konfiskaci majetku došlo poté, co rumunský soud 22. srpna rozhodl o umístění Andrewa Tatea do domácího vězení, a to kvůli dalším obžalobám, mimo jiné z pohlavního styku s nezletilou osobou, praní špinavých peněz a ovlivňování výpovědí. Oba bratři veškerá obvinění nadále popírají a trvají na své nevině.

Přečtěte si

Andrew Tate obžalován za obchodování s lidmi a znásilnění

Nizozemský regulační úřad udělil aplikaci Uber pokutu 290 milionů eur za to, že posílala údaje o evropských řidičích na servery ve Spojených státech amerických. Obdobné poskytování osobních dat totiž podle nizozemského úřadu porušuje Obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR). Společnost Uber měla shromažďovat citlivé informace o evropských řidičích, včetně licencí na taxislužby, fotografií, platebních údajů, informací o poloze či dokladů totožnosti. V některých případech šlo dokonce o jejich záznamy v rejstříku trestů či o zdravotní údaje. V průběhu dvou let byla data přenášena do centrály společnosti Uber v USA.

Přečtěte si

Vykořisťování po evropsku. Novináři zmapovali pracovní situaci ukrajinských uprchlíků v Česku, Litvě a v Německu

Telegramový kanál Distributed Denial of Secrets (DDoSecrets) byl uzavřen krátce poté, co zveřejnil únik informací z izraelského ministerstva spravedlnosti. Novinářský kolektiv DDoSecrets, publikující uniklá data na internetu, byl vnímán jako nástupce WikiLeaks. Nedávno sdílel více než milion uniklých dokumentů z izraelského ministerstva spravedlnosti. Média spekulují o tom, zda za jeho uzavřením nestojí žádost ze strany izraelské kybernetické jednotky.

Novinář Lorax Horne z DDoSecrets řekl agentuře TNA, že Telegram pro odstranění jejich kanálu z platformy neposkytl žádné vysvětlení. Horne proto tvrdí, že se jedná o formu „cenzury“.

Krátce nato, co se uniklé dokumenty objevily, zahájilo izraelské Národní kybernetické ředitelství vyšetřování celé kauzy a ohledně všech uniklých materiálů nařídilo příkaz mlčenlivosti, který izraelským médiím brání o dokumentech informovat. Takové soudní příkazy byly v Izraeli použity k zamezení přístupu k materiálům zveřejněným na internetu i v minulosti.

Přečtěte si

Izraelský byznysmen a jeho špehovací impérium

Ve státě Chiapas na jihu Mexika roste organizované násilí způsobené kriminálními skupinami, a tisíce lidí tak musely odejít ze svých domovů. Zločinci se čím dál častěji zaměřují na civilisty, nedávno například pomocí dronů shazovali výbušniny na jejich domy. Terčem útoku se stala i budova soudu či armádní základna. V několika obcích ozbrojenci shromáždili obyvatele a přinutili je účastnit se blokád důležitých silnic, aby ztížili přístup konkurenčních zločineckých skupin a bezpečnostních složek do této oblasti.

Přečtěte si

MAFIE: 5. díl – Irská rodinná mafie. Kinahanovi ovládají z Dubaje evropský trh s kokainem

Při mezinárodní policejní akci proti nigerijské zločinecké síti Black Axe byly zatčeny stovky osob. Na sérii tajných operací a razií spolupracovaly bezpečnostní složky z jednadvaceti zemí pod vedením mezinárodní kriminální policie Interpol. Čtyřměsíční operace Jackal III, ukončená v červenci 2024, je už několikátým zásahem proti západoafrické mafii. Policisté během akce zabavili majetky v hodnotě tří milionů amerických dolarů (přes 67 milionů korun).

Black Axe kromě obchodu s drogami a lidmi stojí také za násilnými trestnými činy, a to i mimo hranice afrického kontinentu. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů této zločinecké skupiny je však kyberkriminalita, především online finanční podvody v řádech milionů amerických dolarů. Mnozí členové Black Axe jsou vysokoškolsky vzdělaní, k praní špinavých peněz využívají sofistikovaný software a kryptoměny. „Objem finančních podvodů pocházejících ze západní Afriky je alarmující a stále se zvyšuje,“ upozornil ředitel Centra Interpolu pro finanční kriminalitu a boj proti korupci (IFCACC) Isaac Oginni. Přestože nejnovější operace přivodila nigerijské zločinecké síti velké ztráty, bude Interpol Black Axe jako přetrvávající globální hrozbu i nadále sledovat. 

Přečtěte si

ODPOSLECH – Závěrečný díl letního speciálu MAFIE od investigace.cz s Pavlou Holcovou

Zemřel Abd al-Rahman Milad, přezdívaný Bidja, nejvýznamnější libyjský pašerák a bývalý velitel tamní pobřežní stráže. Během jízdy v autě jej v neděli 1. srpna zastřelil neznámý pachatel, k vraždě došlo poblíž hlavního města Tripolisu. Bidja, nechvalně proslulý jako král středomořských pašeráků, byl zapojen do obchodu s lidmi. Stejně jako další místní pašeráci, často napojení na libyjskou pobřežní stráž, využíval chaotické politické a bezpečnostní situace v Libyi po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Podle Rady bezpečnosti OSN se rovněž dopouštěl násilí na migrantech, jejichž lodě spolu s dalšími členy pobřežní stráže potápěl pomocí střelných zbraní.

Autorka textu: Adéla Gajdicová, Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ČTK / AP / Alexandru Dobre

The post #zesvěta: Andrew Tate bez aut appeared first on investigace.cz.