Drogy bere mnohem víc lidí než v minulém desetiletí, ukázala nová zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Celosvětový problém je rovněž expanze trhu se syntetickými drogami.

Světový trh s drogami začaly válcovat syntetické drogy. Stal se z nich takový byznys, že velká část příjmů mexických drogových kartelů pochází právě z výroby a distribuce tohoto nového typu drog, ať už jde o fentanyl, nebo v amerických věznicích extrémně populární nitazen. Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Počet uživatelů drog narostl o 34 % oproti období před deseti lety a stoupá také úmrtnost v souvislosti s požitím drogy, uvádí nová zpráva o drogách UNODC.

Tento trend následuje i Česká republika, kde narostl počet lidí, kteří drogy užívají rizikově, a to o čtvrtinu za poslední desetiletí. Největší problém je tradičně pervitin, v Česku velmi oblíbená droga, a dále opioidy. Aspoň tak uvádí souhrnná zpráva o závislostech v ČR za rok 2025.

Expanze syntetických drog kvůli Talibánu

Autoři reportu UNODC tvrdí, že největším celosvětovým problémem je kromě nárůstu počtu uživatelů také expanze trhu se syntetickými drogami. V roce 2024 bylo zaznamenáno rekordních 755 nových psychoaktivních látek (většina z nich byla syntetická).

Rozmach syntetických opioidů, jako jsou nitazeny nebo fentanyl, přičítá report omezené produkci heroinu. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který však ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Lidé po jejich požití cítí fyzickou úlevu, klid a euforii.

Pokles produkce heroinu nastal poté, co Talibán v Afghánistánu v roce 2022 zakázal pěstovat mák, jenž se k výrobě této drogy používal. Právě z Afgánistánu pocházelo v minulosti nejvíce opia, které je k výrobě heroinu potřeba. Tento výpadek na globálním trhu nutí pašeráky hledat alternativy, aby uspokojili poptávku po opioidech, a ty nacházejí právě v syntetických náhradách.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

Syntetické opioidy jsou vysoce koncentrované. I velmi malé množství látky stačí k výrobě tisíců dávek, což je pro pašeráky ekonomicky extrémně výhodné a zároveň to usnadňuje přepravu, protože je těžší takové zásilky odhalit.

Česká drogová situace

Co se týká opioidů v Česku, podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2025 se odhady počtu uživatelů tohoto typu drog pohybují kolem devíti až deseti tisíc. Uživatelé zneužívají nejčastěji buprenorfin, což je semisyntetický opioid, který se využívá na tlumení silné bolesti.

Nelegální nabídka v Česku však zahrnuje i nové syntetické opioidy. Jde zejména o deriváty fentanylu a nitazeny, které jsou spojované s vysokou úmrtností. Fentanyl, který se ve zdravotnictví používá k tlumení bolesti, je získáván extrakcí z náplastí. Na nelegálním trhu se objevují i další opioidy. V minulosti policie odhalila osm nelegálních laboratoří na výrobu těchto látek.

Přečtěte si

České weby inzerují nitazen, nebezpečnou drogu z Číny

Kokain vede 

Kromě syntetických opioidů zažívá rozmach také kokain, a to zejména v západní a střední Evropě. Právě západní a střední Evropa tvoří druhý největší světový trh s kokainem, přičemž jeho užívání od roku 2015 setrvale roste.

Projevuje se to rekordní produkcí, rostoucím počtem uživatelů a stále sofistikovanějšími metodami pašování. Jak popsala investigace.cz, produkce kokainu je v současné době tak vysoká, že klesá jeho velkoobchodní cena a kartely jej raději zakopávají, než aby zboží prodaly za nízké ceny.

Přečtěte si

Evropské drogové kartely začaly kokain raději zakopávat, než aby ho prodaly

Na vzestupu je ve střední a západní Evropě také crack, krystalická a levnější verze kokainu, která se kouří. Data z odpadních vod potvrzují také stoupající spotřebu ketaminu.

Sofistikovanější obchod s drogami 

Nová zpráva UNODC poukázala také na nové trendy organizovaného zločinu. Pašeráci stále častěji k přepravě drog, zejména kokainu, využívají dálkově ovládaná plavidla (zatím ne na zaoceánskou přepravu), drony a ponorky, které jsou vybaveny satelitními anténami Starlink.

Pašeráci také mění trasy v reakci na zvýšený počet kontrol ve velkých severomořských přístavech. Nyní se přesouvají do menších přístavů a nových vstupních bodů v jihozápadní Evropě.

Kriminální sítě masivně využívaly také specializované komunikační platformy (například EncroChat, Sky ECC nebo aplikaci Ghost), některé však byly v rámci mezinárodních policejních operací rozkryty, což vedlo k tisícům zatčení.

Přečtěte si

SKY: Srbský prodejce šifrované komunikační platformy Sky ECC se přiznal k podílu na sedmi vraždách

Autorka článku: Barbora Šturmová

The post Drogy bere o třetinu víc lidí než před dekádou. OSN varuje před syntetickými opioidy appeared first on investigace.cz.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) upozorňuje ve své nové zprávě na rekordní produkci kokainu v Latinské Americe a na rozmach syntetických drog v Evropě i Asii. Dle Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2024 u nás dlouhodobě stoupá počet rizikových uživatelů pervitinu, zatímco ceny kokainu klesají. Snížená dostupnost heroinu současně otevírá prostor pro šíření nebezpečných syntetických opioidů, jako je fentanyl. Experti varují i před novými psychoaktivními látkami, které se rychle šíří internetem. 

„Nadprodukce kokainu a rostoucí plochy oseté kokou v Kolumbii a Bolívii snižují jeho cenu a zvyšují dostupnost. Kokain se dnes v ČR objevuje i v menších městech a v roce 2023 jeho cena v některých oblastech poprvé klesla pod cenu pervitinu,“ upozorňuje Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Zpráva UNODC uvádí, že produkce kokainu dosahuje rekordních hodnot právě v Latinské Americe, odkud se tato látka rozšiřuje na trhy v Evropě, Africe a Asii. Naopak v USA je kokain na ústupu. Podle Zprávy o nelegálních drogách ČR 2024 lze vypozorovat rostoucí výskyt užívání kokainu v posledním roce i v tuzemsku. Jak ukázala analýza odpadních vod, v roce 2023 ve střední, západní a jihovýchodní Evropě narostlo množství spotřebovaného kokainu o 80 % v porovnání s rokem 2011. V těchto regionech také vzrostla poptávka po léčbě závislosti na této látce.

Stále relativně populární jsou také syntetické drogy, jako je třeba metamfetamin neboli pervitin. Obchodování s touto substancí narostlo v jihozápadní Asii, na Blízkém a Středním východě a v jihovýchodní Evropě. Právě pervitin je jednou z nejčastěji užívaných syntetických drog v Česku, kde v posledních letech stoupá počet jeho rizikových uživatelů. „Užívání této drogy je spojeno s řadou závažných zdravotních rizik, jako jsou infekční nemoci, kardiovaskulární komplikace, psychotické stavy a podobně. Většina lidí, kteří drogy užívají rizikově (tedy injekčně, dlouhodobě nebo pravidelně), bere právě pervitin. V roce 2023 se v ČR odhadoval počet rizikových uživatelů drog na 47,2 tisíc, z toho 37,9 tisíc tvořili lidé beroucí pervitin,“ podotýká Chomynová.

Češi za nelegální drogy v posledních letech utratili průměrně 10 miliard korun ročně, což je ale desetkrát méně, než činí výdaje za alkohol nebo tabák.

V tuzemsku se také začal objevovat metamfetamin vyráběný mexickými zločineckými skupinami. Často je dovezený z Nizozemska nebo Belgie v množství stovek kilogramů. Na konci letošního září vyšetřovatelé zadrželi tři osoby vietnamské národnosti prodávající mexický metamfetamin v tržnici Svatý Kříž v Karlovarském kraji. „V rámci celé Evropy roste dostupnost metamfetaminu, který je dovážen ve velkém objemu lodní dopravou z Mexika, Nigérie, Íránu a Afghánistánu,“ říká Chomynová. Právě v Afghánistánu se v posledních letech rozšiřuje pěstování rostliny efedra (neboli chvojník), jež slouží jako prekurzor metamfetaminu.

Naopak dle zprávy UNODC klesá produkce opia, které se využívá k výrobě heroinu, jehož hlavním dodavatelem byl Afghánistán. V roce 2022 tam ale vládnoucí Tálibán prosadil zákaz, který prakticky eliminoval pěstování máku na většině afghánského území, a tak došlo k významnému poklesu ploch osetých mákem. Tento zákaz způsobil 95% pokles tamní produkce drogy v roce 2023, avšak letošní čísla ukazují změnu – výroba heroinu vzrostla o 19 %, a to navzdory zákazu. Produkce opia přesto setrvává hluboko pod úrovní doby před zákazem. „S tím, jak pěstování opia v Afghánistánu zůstává na nízké úrovni, máme příležitost i povinnost podpořit afghánské farmáře při rozvoji udržitelných zdrojů příjmů mimo nelegální trhy,“ uvádí Ghada Waly, ředitelka UNODC. „Lidé v Afghánistánu stále čelí vážným finančním a humanitárním výzvám, a proto je třeba jim naléhavě nabídnout alternativní obživu.“

Omezená dostupnost heroinu, jehož nabídka poklesla i na českém trhu, naopak zvyšuje možnost rozšíření jiných drog, jako je třeba fentanyl, o jehož distribuci investigace.cz informovala v nedávném článku. „Snížená dostupnost heroinu zvyšuje riziko rozšíření syntetických opioidů, jejichž hlavními producenty jsou Mexiko, Čína a Indie. Laboratoře na výrobu fentanylu byly odhaleny i v Evropě, například v Pobaltí, Polsku, Nizozemsku a Belgii,“ vysvětluje Pavla Chomynová. Na území ČR zatím žádná laboratoř na výrobu fentanylu zjištěna nebyla.

Přečtěte si

Pašerácké stezky vedou z Mexika do Evropy. Hrozí nám fentanylová epidemie?

V poslední době se také mluví o nových psychoaktivních látkách, které často nespadají pod mezinárodní úmluvy o kontrole drog ani pod legislativy jednotlivých zemí. Jde o substance, jež mnohdy vznikly nepatrnou obměnou chemické struktury již zakázaných látek, ale na seznamech nelegálních drog zatím nejsou, byť mají podobné účinky a mohou přivodit obdobná zdravotní rizika. Příkladem jsou třeba semisyntetické kanabinoidy (například HHC nebo HHCPO), jejichž dostupnost na trhu EU stále vzrůstá.

Podle Chomynové ale nové psychoaktivní látky zatím nepředstavují hlavní problém v oblasti psychoaktivních substancí. „Jejich dostupnost je však vysoká, zejména díky široké nabídce na internetu. Velké riziko těchto látek spočívá nejen v absenci garance ohledně jejich složení a koncentrace, ale také v tom, že bývají prodávány nejen jako psychoaktivní látky, ale i jako léčiva nebo potravinové doplňky,“ podotýká Chomynová. Na trhu je rovněž řada rostlinných látek, jako je kratom, nabízený v prášku, kapslích nebo jako extrakt. Častěji se objevují i látky s halucinogenním účinkem, například dimethyltryptamin, ketamin, halucinogenní houby obsahující psilocybin a psilocin, nebo muchomůrka červená. Letos v květnu informovala investigace.cz o tom, že nizozemský e-shop nabízející halucinogenní lanýže s psilocybinem inzeroval reklamy na platformách Meta, které mířily i na české publikum sociálních sítí.

Zpráva UNODC varuje i před směsmi a koktejly, jako jsou nyaope, karkoubi a kush, objevující se převážně v Africe. Tyto směsi jsou vyráběny po domácku a skutečné složení nemusí být uživatelům známo. Podle dostupných důkazů často obsahují řadu škodlivých látek, například různé zakázané drogy, farmaceutické přípravky (například benzodiazepiny), alkohol či rozpouštědla.

The post Zpráva OSN: Proč cena kokainu na některých místech poprvé klesla pod cenu pervitinu? appeared first on investigace.cz.

Máme tu první prázdninový týden a s ním i nové zesvěta! Amerika v úterý opět oslavila výročí Dne nezávislosti a někdo v Bílém domě se podle všeho připravoval, že to letos pěkně rozšoupne. Do pozornosti novinářů se konečně dostává i rekordní počet migrantů, co se uprostřed června utopili ve Středomoří. O pozornost však určitě nestojí čínská vláda, která patrně špehuje evropské diplomaty. Poslední zprávou tohoto týdne je smutná skutečnost o dalším potlačování ženských práv v Afghánistánu, kde tato tendence bohužel nabírá na síle a Tálibán proti ženám stále přitvrzuje.

#1 Tálibán dohnal ženy do kouta

Než Tálibán v roce 2021 opět ovládl Afghánistán, nasliboval hory, doly, černej les. Postupně se ale všechno vrací do starých tálibánských kolejí a omezování práv žen nebere konce. Už nyní nemohou tamní ženy studovat ani pracovat a většinu svého času musí trávit zavřené mezi zdmi svých domovů. Nejnovější restrikce ze strany fanatických vousáčů se momentálně dotkla všech kosmetických salonů v Afghánistánu: Tálibán je totiž nechal zavřít. Mluvčí ministerstva pro šíření ctnosti a prevence neřesti poté sdělil CNN, že všechny salony musí zůstat zavřené do konce července. V tomto případě ale nejde jen o zásah proti ženám, uzavřením kosmetických salonů Tálibán zadělává na problémy i rodinám, jež se jejich provozem živí. Celý krok je absurdní tím spíš, že ženy musí nosit na veřejnosti hidžáb, takže svoje zkrášlení venku stejně ukazovat nemohou. Ženy bez povolení nesmějí opustit svůj domov ani svého mužského opatrovníka. Podle zprávy OSN v Afghánistánu roste počet pokusů mladých žen a dívek o sebevraždu. Tento fakt instituce šíření ctnosti a prevence neřesti ale nekomentovala.

Co dalšího musí ženy v Afghánistánu trpět, najdete na webu CNN. 

#2 Moře proti pašerákům 

Zatímco celý svět řešil zmizení ponorky Titan s bohatými turisty lačnými pohledu na vrak Titaniku, pakistánská federální vyšetřovací agentura rozjížděla speciální operaci, aby dopadla viníky tragédie v Jónském moři. U řeckého pobřeží se v červnu potopila rybářská loď s více než 700 lidmi na palubě, převážně Pákistánci. Díky této operaci se policistům podařilo zadržet 29 osob podezřelých z obchodu s lidmi. Mladí migranti se skrze Středozemní moře, jež představuje hlavní trasu tohoto byznysu, snaží uprchnout před chudobou a nezaměstnaností. Pašeráci často využívají jejich naivitu, neboť s vidinou zlepšení svých životních podmínek usilují o to dostat se jakýmkoli způsobem do Evropy. Překupníci proto často objíždějí pákistánské vesnice i města a nabízejí tamní mladé populaci lepší budoucnost v Evropě za sedm až čtrnáct tisíc dolarů na osobu (cca 150 až 300 tisíc korun). Obyvatelé Pákistánu momentálně čelí obrovské inflaci a hospodářské krizi, jen od ledna do května proto policie vypátrala na ilegální trase do Evropy 4 971 pákistánských občanů, což je doposud v počtu odhalených migrantů během jednoho roku rekord. 

Jak obchodování s lidmi řeší pákistánská vláda a jaké jsou příběhy některých rodin, které své syny vyslaly do Evropy za lepším životem, si můžete přečíst v článku OCCRP. 

Přečtěte si

#zesvěta: Dětská pornografie generovaná umělou inteligencí

#3 Snaží se Čína sledovat české diplomaty?

Americko-izraelská společnost Check Point zabývající se kybernetickou bezpečností odhalila, že se čínský stát zaměřuje na špehování evropských ministerstev zahraničních věcí pomocí dálkového přístupu. Přesněji řečeno, Číňané se pokoušejí dostat do technologických systémů ministerstev svůj vir, takzvaného trojského koně. Podle firmy probíhá tento útok minimálně od prosince 2022 a je součástí trendu čínského nelegálního průniku do Evropy. Z dokumentů, které firma analyzovala, vyplývá, že nebezpečný vir by měl cílit na diplomaty v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Velké Británii, Ukrajině, Švédsku a Francii. V praxi to vypadá tak, že například v jednom případě měl napadený aktér kliknout na odkaz s ujgurskou tematikou, přičemž se spuštěním odkazu nevědomě připojil k neviditelnému sledování. Pro napadání systémů má Čína údajně používat nové techniky pašování kódů programovacího jazyka HTML. Check Point ale uvedl, že v současnosti neexistuje dostatek důkazů, které by Čínu mohly přesvědčivě z těchto slídilských praktik usvědčit.

Jak to programátorsky opravdu funguje, se propracovanějším nerdským jazykem můžete dočíst na webu The Hackers News. 

#4 Divoké oslavy Dne nezávislosti 

Poslední červnový nedělní večer jste možná strávili v klidu a míru, něco podobného ale nelze tvrdit o zaměstnancích Bílého domu ve Washingtonu. Agenti tajné služby totiž ten večer našli v jeho západním křídle kokain, což vedlo ke krátké evakuaci všech přítomných ze sídla amerických prezidentů. Bílý prášek byl ve skladovacím prostoru, kam si zaměstnanci i turisté ukládají mobilní telefony. V západním křídle Bílého domu ovšem sídlí i slavná Oválná kancelář prezidenta Spojených států amerických. Tajná služba bude proto nyní zkoumat, zda si kokain ve skladu neuložil třeba prezidentův kocour nebo někdo z turistů či zaměstnanců. Manželé Bidenovi ze hry pravděpodobně vypadávají, byli totiž celý víkend v Marylandu. Pokud se ve Fox News Channel těšili, jak rozjedou aféru o starém bělovlasém narkomanovi, mají zkrátka smůlu.

Zprávu si v originále můžete přečíst na stránkách BBC. 

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

The post #zesvěta: Ženy v Afghánistánu v pasti patriarchátu appeared first on investigace.cz.

Velikonoce jsou za námi, a další #zesvěta je proto před námi. Dozvíte se v něm o rozdílu mezi Severní a Jižní Koreou a také o vykutálené anglické sektě Lighthouse Group, která lidem brala nejen peníze. Další zprávy jsou o sporu mezi Tálibánem a OSN a na řadu rovněž přijdou íránští úředníci a jejich nový trik ohledně dodržování povinného zahalování žen. V diskriminaci žen nezůstali pozadu ani jejich egyptští kolegové, kteří pro změnu vytáhli do boje proti vlivným influencerkám.

#1 Sekta za všechny peníze

Novináři BBC přišli s příběhem prazvláštního kultu, jenž se postupně infiltroval do života svých stoupenců tak radikálním způsobem, až je oddělil od jejich vlastních rodin. K sektě Lighthouse International Group, která se prezentovala jako koučinková služba v oblasti zvané lidský život a jako bonus nabízela i mentoring v podnikání, se nejčastěji hlásily osoby hledající v životě nový směr. Ten v jejich životech skutečně nastal, neboť vedení sekty je nutilo přetrhat kontakty s rodinou a přáteli, které jim měly bránit nabytí vyšší úrovně osobního vývoje. Lidem, kteří se ke kultu přidali kvůli psychickým nemocem, zase přikazovali postupně vysadit léky a učili je, jak přesvědčit své psychiatry, že antidepresiva už nepotřebují.

Poskytované „služby“ samozřejmě nebyly zadarmo a formou předplatného skupina shromáždila velké částky. Mezi lety 2014 až 2022 získala od svých členů více než 2,5 milionu liber (cca 63 a půl milionu korun). Nejvyšší soud však tuto organizaci kvůli finančním nesrovnalostem minulý týden zrušil. Lighthouse se nacházel v insolvenci, nevykazoval žádná aktiva a předkládal falešné účty. Celou reportáž od BBC si můžete přečíst na jejich webových stránkách. 

#2 Středověk v Severní Koreji

Jižní Korea vydala bezprecedentní zprávu o tom, jak Severní Korea zachází se svými občany. Podle zpravodajské společnosti Hlas Ameriky už Soul zkrátka nevěří, že mlčení o porušování lidských práv usnadní cestu ve vyjednávání se severokorejským Pchjongjangem o ukončení jeho jaderných programů. Poprvé tak jihokorejské Ministerstvo sjednocení, jež se zabývá společnou korejskou agendou, publikovalo zprávu, v níž se podrobně popisuje porušování lidských práv komunistickým režimem Kim Čong-una, a to na základě svědectví více než 500 Severokorejců, kteří v letech 2017 až 2022 uprchli do Jižní Koreje.

Zpráva uvádí, že severokorejský režim upírá lidem práva na spravedlivý proces, shromažďování a svobodný projev a pohyb. Mimo to provádí veřejné popravy dětí i dospělých a lidi používá jako objekty lékařských testů. Zpráva čítá více než 400 stran a vyšla poté, co Soul podpořil návrh odsuzující rezoluce OSN. Podobný návrh vydává Organizace spojených národů již od roku 2003, nicméně exprezidenti Jižní Koreje dosud odmítali tuto rezoluci podpořit. V loňském roce si však Jihokorejci zvolili v přímé volbě nového prezidenta, jenž s odsuzujícím dokumentem souhlasí. Co dalšího vypověděli uprchlí Severokorejci a jaká momentálně panuje atmosféra mezi oběma Korejemi, se dozvíte z celého článku na webu Voice of America.

#3 Ženy ani náhodou

V Afghánistánu je to horší a horší. Jednání radikálního hnutí Tálibán se už přímo dotklo i OSN a přimělo ji k neobvyklému kroku. Organizace vyzvala své zaměstnance v Afghánistánu čítající ženy i muže, aby do tamních kanceláří OSN chodili pouze ve výjimečných případech. Reaguje tak na situaci z minulého týdne, kdy se afghánští muži pracující pro OSN v Kábulu rozhodli, že zůstanou doma v solidaritě se svými kolegyněmi. Důvodem bylo rozhodnutí Tálibánu, jež afghánským ženám zakazuje pracovat pro OSN v Afghánistánu.

Zvláštní představitelka generálního taajemníka OSN pro Afghánistán dokonce uvedla, že žádný režim nikdy nezakázal ženám pracovat pro tuto organizaci jen proto, že jsou ženy. Tálibán již v předchozích měsících ženám zakázal podílet se na práci humanitárních organizací. Ženy také nesmějí navštěvovat střední školy ani univerzity, chodit do parku nebo cestovat na dlouhou vzdálenost bez vousatého doprovodu. Další detailní informace naleznete na stránkách CNN. 

#4 Inovativní opatření v Íránu

Na veřejných místech v Íránu je poněkud rušno, státní úřady tam totiž instalují monitorovací kamery, které budou hlídat, zda ženy chodí správně oblečené a neporušují zákon, který jim ukládá nosit hidžáb. V opačném případě, tedy bez povinné pokrývky hlavy, jim tradičně hrozí vězení, avšak tentokrát je budou mít bdělí strážci hodnot islámské republiky mnohem více pod kontrolou. Poté, co ve vazbě zemřela žena zavřená za porušení tohoto zákona, se v Íránu vzedmula vlna odporu. Což se vládě šíitských radikálních muslimů samozřejmě nelíbilo, a proto vymyslela výše popsané inovativní opatření, jež má údajně předcházet napětím a konfliktům ve společnosti.

Jestliže kamery proradnou ženu zaznamenají, bude jí bezprostředně zaslána varovná zpráva, kde a kdy se dopustila tohoto ukrutného zločinu. O tom, jak íránský režim opatruje své hodnoty, se můžete přesvědčit na stránkách CNN, kde najdete i virální video zachycující muže, jenž v obchodě dvěma íránským ženám za to, že na sobě neměly hidžáb, hodil na hlavu jogurt.

#5 Influencerka porušuje morálku země pyramid 

Od roku 2020 vedou egyptské úřady kampaň za umlčení influencerek na sociálních sítích a využívají k tomu zákon o počítačové kriminalitě. V obvinění se uvádí podkopávání veřejné morálky nebo rodinných hodnot. Minulý týden takto zatkly další vlivnou ženu, modelku a influencerku Samu Elshimu, která má na sociální sítí TikTok přes tři miliony sledujících. Egyptský státní zástupce doporučil, aby byla na čtyři dny zadržena na základě obvinění z šíření nemravnosti.

Podle organizace Human Rights Watch jsou zatýkání kvůli nevhodným fotografiím a videím v Egyptě stále častější. Pokud bude Elshima odsouzena, hrozí jí až pět let vězení a pokuta 8 tisíc eur (cca 186 tisíc korun) za porušení veřejné morálky. To ale není všechno, neboť za porušení rodinných hodnot by mohla do vězení na dalších šest měsíců a zaplatit až 3 tisíce eur (cca 70 tisíc korun). Jaké další ženy narušují egyptskou morálku, se můžete dočíst v detailním článku webu France24.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.

The post #zesvěta: Lidská práva a feministické okénko appeared first on investigace.cz.

Předvánoční #zesvěta se nese v duchu zákazu svobody slova. S tou si zahrává americký podnikatel a miliardář Elon Musk na Twitteru. To v Kazachstánu zatím vězní investigativního novináře z jediného důvodu – dělal svoji práci. Afghánským dívkám pro změnu zakázali navštěvovat vysoké školy, což samozřejmě nezajímá pašeráky drog, kteří mají jiné starosti, neboť i oni musí inovovat, a tak se rozhodli vyzkoušet 3D tiskárny.

#1 Návrat do minulosti

Čelní vousáči z Tálibánu se usnesli, že afghánské ženy a dívky nesmějí získat vyšší vzdělání. Na to hbitě reagovalo neméně vousaté tálibánské ministerstvo školství a tuto informaci zveřejnilo v dopisu, který tak završil všechna dosavadní omezení afghánských studentek. Lejstro navíc dokázalo uskutečnit to, oč se iluzivně snaží literární i filmoví tvůrci žánru sci-fi. Popřelo totiž základní vlastnost fyzikální veličiny nazývané čas, definované jako neprostorové lineární kontinuum, poněvadž fakticky posunulo Afghánistán o téměř třicet let do minulosti, ne-li ještě dál. Vousáči přitom paradoxně postupovali jako zmíněná veličina, tedy kontinuálně. U moci jsou více než rok a zpočátku zakázali vzdělávání dívek od šesté třídy výše. Mladé Afghánky ale doposud mohly navštěvovat univerzity za předpokladu, že se jednalo o třídy rozdělené podle pohlaví. I tomu je teď konec. Afghánské ženy byly šmahem poslány do minulého století, a byť se píše rok 2022, o špatných nebo dobrých známkách si mohou jako tehdy bohužel jen nechat zdát.

Více informací o útlaku Tálibánu na území Afghánistánu si přečtete na serveru CBS News.

#2 Pašeráci jako když tiskne

Na pomyslný seznam nejbizarnějších způsobů, jak pašovat drogy, připsali dva pašeráci z Taiwanu 3D tiskárnu. Přesněji řečeno se dva vysoce postavení členové mezinárodního zločineckého syndikátu rozhodli, že budou inovovat a na vlastním příkladu ukážou ostatním parťákům, že právě tiskárna je skvělou skrýší pro více než 60 kilogramů metamfetaminu určeného do Austrálie. Jak řekli, tak udělali a skončili za mřížemi. Australská federální policie se o plánované akci totiž dozvěděla díky tomu, že komunikaci zachytila na internetové platformě běžně používané zločineckými organizacemi. Australské orgány zatím neoznámily, zda písemné ocenění nové pašerácké inovace soud předá oběma zatčeným ve formě vzešlé z 3D, nebo normální tiskárny. 

Další informace si můžete v černém na bílém přečíst na stránkách Fox News.

Přečtěte si

Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu

#3 Jak si Elon Musk hraje se svobodou slova

Několik novinářů, kteří působili na sociální síti Twitter, má v současné době své účty pozastavené. Provinili se tím, že psali o aktivitách nového majitele Twitteru Elona Muska. V tomto případě šlo o zveřejnění polohy jeho soukromého tryskáče. Musk na to zareagoval zablokováním účtů, což odůvodnil tak, že zveřejňování polohy v reálném čase je podle něj v rozporu s podmínkami užívání twitterových účtů. Tweety, které novináři zveřejnili, dokonce nazval „souřadnicemi ke spáchání atentátu“. K celé situaci se vyjádřila i Organizace spojených národů. Podle jejího mluvčího by obdobné omezování svobody slova mohlo zavést nebezpečný precedent, který by jen doplnil cenzuru, vyhrožování a jiné typy perzekucí, jimž čelí novináři po celém světě.

Více detailů o novinářích, kterým Musk zakázal přístup na Twitter, se dočtete na stránkách The Guardian.

#4 Kazašský investigativní novinář uvězněn

Dva měsíce ve vazbě. Tak rozhodl soud v případě jednoho z nejznámějších kazašských investigativních novinářů Michaila Kozačkova. Během této doby proběhne vyšetřování vůči němu vzneseného obvinění: údajně měl od šéfa organizované zločinecké skupiny obdržet úplatek v hodnotě více než 2,5 milionů korun. Alespoň to tvrdí kazašská Agentura pro finanční dohled, která tuto neděli novináře zatkla. Kozačkov obvinění popřel. Podle něj i jeho podporovatelů se jedná o pomstu za články, jež v minulosti napsal a publikoval. Každopádně až v příštím roce snad dostane novinář Michail Kozačkov pomyslný vánoční, a především nejcennější dárek: svobodu.

Více o případu zatčeného novináře se dočtete na stránkách OCCRP.

Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz. 

Autorka textu: Kamila Plzáková
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl

The post #zesvěta: Pašeráci jako když tiskne appeared first on investigace.cz.

Začátek roku přináší dobré zprávy pro vyznavatele lidských práv a právního státu, zátah na padělatele vakcín v sousedním Rakousku, a nebo smutné zprávy o stavu obyčejných lidí v popřevratovém Myanmaru. Vítejte u tradičního pátečního #zesvěta.  

#1 Evropský bič na Orbána

Soudní dvůr Evropské unie během příštích několika měsíců rozhodne o tom, jak bude Evropská unie rozdělovat fondy. Přelomové rozhodnutí by mělo přinést podmínku pro příjem evropských peněz – dodržování unijních hodnot. Země, které budou vyhodnoceny jako nedemokratické, by tak přišly o miliardy eur. Děje se tak na základě dlouhodobě problematického chování maďarského premiéra Viktora Orbána, který sice evropských peněz využívá, ale zároveň svou zemi posunuje čím dál blíže k autoritářskému režimu – příkladem budiž utlačování opozice nebo například nestátních médií. 

Problematiku detailněji rozebírají The New York Times.

#2 Celorakouský zátah na falešné vakcíny

Rakouská policie si posvítila na padělatele očkovacích certifikátů. Po celé zemi proběhly s přispěním Europolu zátahy na 20 domácností, podezřelých je 22 osob. Rakouští policisté vysvětlili, že na celou záležitost narazili díky příspěvkům na sociálních sítích. Rakousko je první zemí Evropy, která chce zavést povinné očkování proti koronaviru. 

Více zde.

Orbánova vláda odposlouchávala novináře

#3 Jak Google Mapy zradily mafiána

Španělští a italští policisté zatkli 20 let hledaného člena sicilské mafie Gioacchina Gammina, a to díky všímavému italskému detektivovi a Google mapám. Auto s kamerami, které pro technologického giganta mapuje a fotí ulice, totiž jednašedesátiletého Gammina zachytilo zrovna ve chvíli, kdy si před svým zelinářstvím v malém španělském městečku přebíral zboží. Zločinec před dvaceti lety utekl z vězení a slehla se po něm zem. Změnil si identitu, a provozoval kromě zelinářství i restauraci nebo kadeřnictví. Když ho policisté dopadli, údajně se velmi divil a poznamenal, že ani své rodině o sobě nedal téměř dekádu vědět. 

Více zde.

#4 Tristní situace v Myanmaru

Podle nové zprávy OSN, mapující humanitární problémy ve světě, platí obyvatelé Myanmaru za nedávný státní převrat a nepokoje v zemi vysokou daň. Turbulentní politická situace uvrhla podle OSN do chudoby téměř polovinu populace. Situace se začala rapidně zhoršovat na začátku minulého roku, kdy moc v zemi násilně převzala armáda a svrhla tak demokraticky zvolenou vládu. Zpráva Spojených národů upozorňuje na to, že obyvatelům 14 z 15 regionů hrozí akutní podvýživa a že přes 14 milionů lidí bude v letošním roce potřebovat nějakou formu humanitární pomoci. Na vině je zvyšování cen, ale i přírodní katastrofy. 

Více zde.   

#Bonusové video: V Afghánistánu teče v kanálech alkohol

Speciální jednotka vládnoucího Tálibánu zadržela v Kábulu pašeráky alkoholu a jejich kontraband, čítající 3000 litrů alkoholu (to je například šedesát sudů piva), následně vylila do kanálu. V muslimské zemi je alkohol přísně zakázán. 

Video najdete zde.

The post #zesvěta: Jak Google Mapy zradily mafiána appeared first on investigace.cz.

Obchod s opiem je miliardový byznys. Podle OSN přitom naprostá většina této drogy pochází z Afghánistánu, přičemž se plochy, kde se makovice pěstují, stále rozrůstají a celosvětově přibývá i uživatelů narkotik. Nic na tom nezměnila dlouholetá přítomnost západních vojáků v této zemi ani pandemie koronaviru. 

Poté, co se američtí vojáci stáhli z Afghánistánu, ztratili kontrolu i nad územími, odkud opium pochází. Jaká to ale byla kontrola, ukazuje fakt, že za posledních dvacet let Američané vynaložili na omezení obchodu s afghánským opiem v přepočtu téměř 200 miliard korun. Neúspěšně, produkce opia roste. A podle všeho poroste dál, neboť náboženské hnutí Tálibán, které v zemi převzalo moc, je podle OSN na obchodu s drogami závislé.

Podle Angely Me, šéfky analytického odvětví Organizace OSN pro drogy a zločin (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC), závisí výnosy z obchodu s opiem jak na vhodných podmínkách k pěstování makovic, tak na poptávce. Průzkumy OSN  ukazují, že za uplynulý rok se oblasti, kde se mák pěstuje, v Afghánistánu rozšířily o 37 %. Produkce z této země tvoří až 80 % celosvětové výroby opia, z něhož se rafinací získává heroin. Navíc se zdá, že pandemie koronaviru pašerácké stezky nijak nenarušila, což v kombinaci se zvyšujícím se počtem uživatelů drog znamená, že tento druh byznysu doslova kvete.  

Když byl v Afghánistánu u moci Tálibán naposledy, tedy v době mezi lety 1996–2001, pěstování opia každým rokem narůstalo. Křivka růstu se však nezastavila ani po příchodu armády Spojených států a jejich spojenců. Tálibán z peněz získaných z obchodu s drogou čerpal i nadále a v celosvětovém měřítku se v této doméně stal Afghánistán důležitou zemí. Hnutí spolupracovalo s podplacenými úředníky i s místními gangy a zajišťovalo celý proces, neboli od pěstování makovic přes sklizeň opia až po jeho export.

Po stažení amerických vojenských sil Tálibán bleskově převzal vládu nad Afghánistánem, přičemž jedním z důvodů, proč mocenská výměna proběhla tak rychle, je právě bohatství, jež toto náboženské hnutí za roky v ústraní nashromáždilo. Ačkoli je těžké odhadnout, kolik může ročně vydělávat, OSN hovoří o zhruba až 36 miliardách korun. K zakrytí svých aktivit Tálibán podle zjištění serveru Independent často používá i nastrčené nebo skořápkové firmy, které existují jen na papíře.

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

Minulý týden mluvčí Tálibánu během tiskové konference prohlásil, že hnutí s obchodem s drogami skončilo a nová vláda rozhodně nehodlá ze země udělat „narko-stát“. Pokud bychom mluvčího vzali za slovo, zdálo by se, že Tálibán nebude drogy nadále produkovat ani pašovat.

Jenže nedávno vydaná zpráva OSN uvádí, že právě obchod s drogami, a konkrétně produkce opia, je pro Tálibán primárním zdrojem financí, přičemž ty ostatní nejsou o nic více legální a zahrnují například vydírání nebo únosy kvůli výkupnému. Kromě opia, jak informuje dokument OSN, hnutí obchoduje i s metamfetaminem (u nás známý jako pervitin) a hašišem. Navíc Tálibán na každou fázi drogového byznysu chytře nastavil daně: peníze se tak sypou jak od farmářů, kteří drogy pěstují, tak od zpracovatelů a překupníků. Součástí systému jsou i nastrčené společnosti, obchodníci a transport nebo zneužívání projektů zprostředkovávajících mezinárodní pomoc. Představovat si, že Tálibán za dne na den zruší léta budované struktury vynášející miliardy, by proto hraničilo s neuvěřitelnou naivitou.

Dalším významným zdrojem příjmů Tálibánu je pašování legálního zboží: léků, paliva, jídla či jiných nezbytností. Dnes už bývalou afghánskou vládu tak podle jejího ministra financí připravilo hnutí na nevybraných clech o desítky milionů dolarů během jediného měsíce. Podle odborníků je možné, že se Tálibán nyní zaměří na přírodní bohatství země, tedy na těžbu minerálů. Drogy, pašování, nerostné bohatství – příjmy do pokladny fanatického náboženské hnutí, jež ovládlo Afghánistán, asi jen tak brzy nevyschnou.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC

The post Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu appeared first on investigace.cz.