Nový newsletter: SIGNÁLY PAVLY HOLCOVÉ

Rozhodla jsem se, že jednou za čas, Vám, našim čtenářům, pošlu newsletter s výběrem textů, které ač nemají aktuální datum vydání, jsou právě dnes mimořádně aktuální. Máte-li o tento newsletter zájem, přihlaste se níže k jeho odběru.

Rozkopnout všechna pravidla

Je to sedm let, co byli zavražděni můj kolega a kamarád Jáno Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Byla jsem v domě, kde se vražda odehrála. Mezi spárami v dlaždicích na podlaze byla zaschlá krev, která nešla vydrhnout ani třemi kýbly vařící vody se savem. Na rozestavěných schodech, jež vedly do ložnice v prvním patře, stály sklenice od zavařenin naplněné vodou s octem. Ocet, aby vstřebával ten všudypřítomný pach krve, pach smrti.

Dům ve Velké Mače, kde se obě vraždy udály, dnes už nestojí. Obraz zavařovaček s octem a zaschlé krve si ale sebou ponesu až do konce života. Slovensko se točí ve spirále. Naději na změnu, možnost, že násilná smrt Jána a Martiny měla hlubší smysl, o tu pomalu přichází. Vůči rodičům Jána a Martiny ale máme obrovský dluh. Proto boj o změnu, boj o naději nesmíme vzdát. Dlužíme jim to.

Dnes pro vás vybírám texty o krutostech spojených s těmito vraždami, o banalitě zla i mentálním nastavení lidí, kteří si mysleli, že vraždou novináře umlčí jeho práci.

Když byl Jáno Kuciak zavražděn, pracovali jsme spolu zrovna na textu o propojení tehdejšího (a současného) předsedy vlády Roberta Fica na jednu z nejmocnějších mafií světa, italskou ´Ndranghetu.

Přečtěte si

Ján Kuciak a náš poslední nedokončený článek…

Rok nám v investigaci.cz trvalo, než jsme byli schopni dát dohromady data o tom, jak byli Martina Kušnírová a Ján Kuciak zavražděni. Jednalo se o nejtěžší text, na kterém jsem ve svém životě pracovala.

Přečtěte si

Vražda

Pro pochopení toho, jak a proč hlavní podezřelý z objednání vraždy Jána a Martiny uvěřil ve svoji nedotknutelnost a nepostihnutelnost, je tu jedna perla z jeho života. Text a video o tom, jak si Marian Kočner nainstaloval za asistence generálního prokurátora Slovenska skrytou kameru v jeho kanceláři. Kočnerovým cílem bylo sbírat kompromitující materiály na lidi u moci, kteří do této kanceláře chodili řešit své problémy.

Přečtěte si

Kočnerova kamera v prokurátorově kanceláři

Naopak pro pochopení toho, jak se Marian Kočner cítil čím dál tím ohroženější kvalitní investigativní prací Jána Kuciaka, je tu časová osa, která dává do kontextu Jánovy články a Kočnerovy reakce na ně.

Přečtěte si

Kuciak a Kočner: Články, vražda, rozsudek

A poslední text je o projektu, jenž vznikl společně s Arpádem Soltészem, spoluzakladatelem Investigativného Centra Jána Kuciaka a pojmenovali jsme jej Kočnerova knižnica. Šlo o 52 TB dat sesbíraných během policejního vyšetřování vraždy Jána a Martiny, včetně dvou přesných kopií přesných záznamů z dvou mobilních telefonů Mariana Kočnera. Tato data jsme spolu s mezinárodní organizací OCCRP zpracovali a zpřístupnili slovenským novinářům. Protože vražda nesmí novináře nikdy umlčet.

Přečtěte si

Kočnerova knižnica veřejných tajemství

Autorka: Pavla Holcová

The post SIGNÁLY: Sedm let od vraždy Jána a Martiny appeared first on investigace.cz.

Na Slovensku dochází po nástupu vlády Roberta Fica k mnoha zásadním změnám, které se týkají nejen policie, ale i justice nebo tajných služeb. Lidé, kteří donedávna pracovali na klíčových postech, jsou nahrazováni jinými. Speciální prokuratura a Národní kriminální agentura byly zrušeny. Jaký to má vliv na stále nedořešený případ vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové? Jsou to změny k lepšímu? A mají smysl?

Do nového dílu podcastu Odposlech jsme pozvali oceňovanou slovenskou novinářku Lauru Kellö Kalinskou. Na to, co se na Slovensku děje, se jí ptala šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.

The post Podcast Odposlech: Změny v policii i justici. Co se to děje na Slovensku? appeared first on investigace.cz.

U Specializovaného trestního soudu v Pezinku právě zazněl rozsudek v kauze vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a přípravy vražd dvou prokurátorů a právníka. Soudní senát ve složení Ružena Sabová, Rastislav Stieranka a Jozef Pikna rozhodl, že Marian Kočner je v objednávce vraždy Jána Kuciaka, která vedla i k vraždě jeho snoubenky Martiny Kušnírové, nevinen. Stejně tak jej soud osvobodil ve věci objednávky vraždy dvou prokurátorů a právníka. Alena Zsuzsová byla odsuzena jak za objednávku vraždy Jána Kuciaka tak za plánování vražd prokurátorů. Soud ji nepravomocně poslal do vězení na 25 let.

Soud osvobodil Mariana Kočnera v případě objednávky vraždy Jána Kuciaka a přípravy takzvaných vražd prokurátorů. Alena Zsuzsová je vinna z objednávky vraždy Kuciaka a přípravy vražd prokurátorů Žilinky a Šufliarského. Zsuzsová je odsouzena k 25 letům vězení a musí pozůstalým zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 160 tisíc eur.

Podle obžaloby si měl vraždy objednat Marian Kočner u spoluobviněné Aleny Zsuzsové. Tu obžaloba vinila ze zprostředkování nájemných vražd Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové spáchaných v západoslovenské obci Velká Mača 21. února 2018, ale i z přípravy stejných trestných činů plánovaných proti současnému generálnímu prokurátorovi Maroši Žilinkovi, dnešnímu šéfovi Speciální prokuratury Danielu Lipšicovi a prokurátorovi Petru Šufliarskému.

Obvinění v této kauze čelili vedle Kočnera a Zsuzsové ještě Dušan Kracina, Darko Dragić a Tomáš Szabó, který si už odpykává trest 25 let odnětí svobody za podíl na vraždě Kuciaka a Kušnírové. Tomáš Szabó se během soudního procesu zároveň přiznal k tomu, že se aktivně podílel na přípravě vražd prokurátorů. Za přípravu vražd prokurátorů byl odsouzen i Dušan Kracina a to na 8 let. V případě přípravy vraždy prokurátora Daniela Lipšice nebyl shledán vinným nikdo z obžalovaných, Darko Dragić tak bude propuštěn.

Přečtěte si

Kauza Kuciak: Soud pokračuje

Předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová ve svém zdůvodnění rozsudku uvedla, že nebylo prokázáno, že Kočner skutek spáchal. Soud rozhodnutí přijal poměrem 2:1. Rodiny zavražděných po přečtení rozsudku opustily soudní síň a plánují se proti rozhodnutí odvolat.

Podrobnější článek připravujeme na pondělí.

The post Kauza Kuciak: Kočner osvobozen, Zsuzsová vinna appeared first on investigace.cz.

Ve středu 11. ledna se opět rozběhne soud ohledně vraždy Jána Kuciaka, Martiny Kušnírové a přípravy dalších tří vražd. Složení soudního senátu, zástupců poškozených i prokurátorů se oproti poslednímu stání změnilo, z procesu byla také vyloučena matka zavražděné Martiny. Výpověď klíčového svědka se ale potvrzuje a obhajoba Kočnera a Zsuzsové má nové trhliny. Přinášíme přehled toho, co se zatím v kauze odehrálo.

Případ vraždy Jána a Martiny byl sloučen s přípravou takzvaných vražd prokurátorů, které měl objednávat Marian Kočner u spoluobviněné Aleny Zsuzsové. Ta podle vyšetřovatelů měla zprostředkovat nájemnou vraždu současného generálního prokurátora Maroše Žilinky, dnešního šéfa Speciální prokuratury Daniela Lipšice a prokurátora Petra Šufliarského. Obvinění v této kauze čelí vedle Kočnera a Zsuzsové ještě Dušan Kracina a Darko Dragić. Celý soudní případ tak získává nové rozměry i váhu.

Původní zprošťující rozsudek ze září loňského roku zpochybňoval výpověď Zoltána Andruskóa, spolupracujícího obviněného, jenž tvrdil, že Alena Zsuzsová si u něj už v roce 2017, tedy ještě před zavražděním Jána Kuciaka, objednala vraždu dvou prokurátorů. Andruskó vypověděl, že tehdy dokonce od Zsuzsové dostal finanční zálohu 20 000 eur. Protože se ale domníval, že ho odposlouchává policie, zpanikařil a provedení objednávky zastavil.

Na časovou osu případu se můžete podívat zde:

„Konkrétně s tím, že je potřeba zavraždit Žilinku a Lipšice, za mnou přišla Alena (Zsuzsová, pozn. red.) na podzim v roce 2017, když jsme se setkali před jejím domem v Komárně. (…) Sedla si ke mně do auta a měla u sebe 20 000 eur v pětistovkách. Rovnou mi řekla, že tohle jsou peníze jako záloha na vraždu Žilinky a Lipšice,“ vypovídal klíčový svědek Zoltán Andruskó u soudu. „Rovnou mi řekla, že za Žilinku bude 70 000 eur (přibližně 1,7 milionu korun, pozn. red.) a za Lipšice 200 000 eur (přibližně 5 milionů korun, pozn. red.),“ dodal.

S vraždou ale Andruskó otálel. Zsuzsová mu tak později měla nabídnout, že si zálohu může ponechat, pokud zavraždí novináře Kuciaka. Což se 21. února 2018 v podvečer nakonec stalo. Soud ale tuto výpověď tehdy zpochybnil a přistoupil na vysvětlení Zsuzsové, že údajná záloha na vraždy byla naopak finanční půjčka a Andruskó ji chce zatáhnout do celého případu jen proto, aby tuto půjčku nemusel splácet.

Spojení s přípravou vraždy prokurátorů však roli Zoltána Andruskóa jako důvěryhodného svědka posiluje. Poslední vývoj událostí totiž naznačuje, že Andruskó říká pravdu.

Vraždy prokurátorů

Tři lidé, jejichž smrt si měl Marian Kočner objednat, jsou Peter Šufliarský, Maroš Žilinka a Daniel Lipšic. Vraždy plánovali stejní pachatelé, kteří pak zastřelili Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou. „Jsem vinný ze všech činů a lituji toho,“ přiznal překvapivě v květnu 2022 během soudního stání Andruskóův komplic Tomáš Szabó. Prokurátor Matúš Harkabus pak novinářům během přestávky řekl, že Szabóovo přiznání nečekali, protože v přípravném řízení tomu nic nenasvědčovalo a vypovídat odmítl.

Peter Šufliarský

Peter Šufliarský měl na generální prokuratuře na starosti kauzy spojené se závažným organizovaným zločinem. Angažoval se ale i v případech, které se týkaly Mariana Kočnera, například kauzy Inkasný servis, Technopol nebo Gatex.

Šufliarský měl s Marianem Kočnerem původně překvapivě vřelý vztah, podle dat, jež má investigace.cz v rámci projektu Kočnerova knižnica k dispozici, si vyměnili přes čtyři sta šifrovaných zpráv, a to na Šufliarského soukromém mobilním čísle. Proč se ho Kočner mohl chtít zbavit, vysvětlil prokurátor u soudu tím, že byl nepodplatitelný. „Nikdy jsem nebyl ničí člověk,“ doslova prohlásil.

Právě jeho vražda měla být již v pokročilém stádiu plánování. Andruskó k tomu vypověděl: „Zabití Šufliarského si u mě objednala Alena (Zsuzsová, pozn. red.), podobně jako jiné vraždy. (…) řekla mi, že Šufliarský je teď priorita. Jakmile se Kočner dostal do vazby (v roce 2018, pozn. red.), tak na tuto vraždu tlačila ještě víc.“

Adekvátní vývoj událostí potvrzuje i samotné vyšetřování.

Přečtěte si

Kočnerovy kauzy: Jak tahal za nitky Slovenska

„Vyšetřovatelům se podařilo zajistit kamerový záznam, na němž je zachycen Szabó pravděpodobně s komplicem Marčekem, jak jdou do místa bydliště Petra Šufliarského. Ne že by se bezprostředně pokoušeli ho zabít, ale zkoumali terén. Kde a jak žije,“ uvedl pro server investigace.cz šéf slovenské Speciální prokuratury a další z Kočnerových plánovaných obětí Daniel Lipšic.

Objednávka vraždy Petra Šufliarského se měla podle výpovědi jednoho z obžalovaných, Tomáše Szabóa, odehrát až po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, někdy v létě 2018. Marian Kočner byl tou dobou už ve vazbě kvůli kauze Směnky.

„Bavili jsme se o tom, kdo by tu likvidaci (prokurátora Šufliarského, pozn. red.) vykonal,“ vypověděl Szabó u soudu v červnu 2022, „řekl jsem, že to nedokážu. Marček odpověděl, že postačí, když budu řídit, že on bude sedět vzadu, stáhne okénko a před garáží pana Šufliarského zastřelí.“

K vraždě nakonec nedošlo, Tomáš Szabó, Miroslav Marček i Zoltán Andruskó byli v září 2018 pozatýkáni.

Maroš Žilinka

Maroš Žilinka je prokurátor, který se významně zasadil o vyšetřování Mariana Kočnera. Angažoval se v kauze Donovaly, kdy odmítl, že jeho kolegyně zastavila vyšetřování tohoto případu. Poté, co jí spis odebral, prokuratura Kočnera obvinila. Žilinka navíc navrhoval disciplinární stíhání policejního vyšetřovatele, jenž Kočnerovy kauzy týkající se DPH zametal pod koberec. Žilinka dozoroval i další Kočnerovu aféru Technopol.

Tomáš Szabó v červnu 2022 před soudem vypověděl, že Maroše Žilinku začali s Marčekem sledovat už v létě 2017, tedy půl roku před vraždou Jána Kuciaka.

Zoltán Andruskó jim pak na osobním setkání vysvětlil, že nejde jen o sledování, ale o likvidaci. „Když jsem se ptali, jestli je normální, tak nám Andruskó vysvětlil, že by za to bylo 70 tisíc eur (přibližně 1 750 000 korun). Marček proto zpozorněl,“ vypověděl Szabó. „Andruskó naznačil, že se Žilinka často pohybuje se ženou a s dětmi. Když jsem se ptali, co tím chce Andruskó říct, odpověděl, že za každého člena rodiny přidá 10 000 eur (přibližně 250 000 korun). To nás vyděsilo a dohodli jsme se, že do vraždy Žilinky a jeho rodiny nejdeme, že se nechceme podlet na vraždách dětí a manželky,“ dodal Szabó u soudu.

Dnes je Maroš Žilinka slovenským generálním prokurátorem. Jeho současná rozhodnutí nicméně budí silné kontroverze, zejména kvůli velkorysému uplatňování paragrafu 363, tedy opravného právního prostředku, kdy generální prokurátor může zrušit právoplatné rozhodnutí prokuratury nebo policie, pokud byl během jejich konání porušen zákon.

Daniel Lipšic

Poslední z obětí měl být právník a někdejší ministr spravedlnosti a vnitra Daniel Lipšic. Marian Kočner ho považoval za svého arcinepřítele. V šifrované komunikaci s Alenou Zsuzsovou o Lipšicovi mluví jako o „ovci první třídy“ a Zsuzsovou ponouká k tomu, aby ho svedla a takto na něj vytvořila kompromitující materiály. Na internetu se pak dala najít údajná inkriminující konverzace na sociální síti Facebook mezi Zsuzsovou a Lipšicem. Ten ale tvrdí, že mu někdo naboural účet a Zsuzsové odpovídal jeho jménem. Konverzaci považuje za neautentickou.

K samotné přípravě své vraždy Lipšic investigaci.cz řekl: „Podle toho, co bylo ve spisu, se domnívám, že se jednalo o ranou fázi přípravy. Podle mého názoru vraždu tehdejšího prokurátora Maroše Žilinky a mě považoval (Kočner, pozn. red.) za poněkud riskantní. Následně od této myšlenky odstoupil a pak přešel k vraždě Jána Kuciaka. To se pro Kočnera stalo prioritou. V létě 2018, když byl Kočner ve vazbě za padělání směnek, měla přijít čtvrtá objednávka vraždy dalšího prokurátora, Petra Šufliarského“.

Daniel Lipšic je dnes předsedou slovenské Speciální prokuratury.

Lipšicova čtyřrole

Právník Lipšic má v celém případu hned několik klíčových rolí. Je šéfem žalobců, měl být obětí plánované vraždy, byl právním zástupcem rodiny Kuciakových i údajným cílem kompromitujícího útoku Aleny Zsuzsové.

Jako politik a ministr spravedlnosti stál na Slovensku za zřízením Specializovaného trestního soudu a Speciální prokuratury. Dnes této Speciální prokuratuře, která nemá v Česku obdobu, Lipšic předsedá. Instituce řeší mimořádně závažnou trestnou činnost jako například organizovaný zločin nebo úkladné vraždy.

V kauze vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka pak právně zastupoval rodinu Kuciakových. V momentě, kdy byl zvolen šéfem Speciální prokuratury, se této funkce vzdal a převedl ji na kolegu ze stejné právní kanceláře.

Na případu se ale Lipšic nadále podílí, a to nejen jako šéf prokurátorů či právní zástupce, ale i jako oběť. Kočner měl spolu se Zsuzsovou plánovat nejdříve jeho kompromitaci a pak jeho vraždu. K té nakonec nedošlo, vykonavatelé byli ještě před provedením činu pozatýkáni.

Oproti poslednímu soudnímu jednání se změny odehrály i mezi poškozenými. Zlata Kušnírová byla z nového procesu vyloučena. Soud o jejím vyloučení rozhodl na základě toho, že všichni tři vrahové její dcery Martiny už byli potrestáni a odpykávají si mnohaleté tresty. Podle soudu si ale obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzsová zabití Martiny Kušnírové nikdy neobjednali, a neměli by proto kvůli tomu být souzeni.

Nového právního zástupce má i Kočner. Jeho právník Marek Para byl přitom obviněn z toho, že se podílel na založení, zosnování a podporování zločinecké skupiny. Para byl obviněný mimo jiné spolu s bývalým slovenským předsedou vlády Robertem Ficem a bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Dva měsíce jako prevenci před ovlivňováním svědků strávil v koluzní vazbě. Propuštěn byl v červnu 2022.

Nový je i prokurátor celého případu. Kauzu vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky tak momentálně řeší Michal Šúrek. Jeho předchůdci v této roli z prokuratury odešli. Vladimír Turan do důchodu, Juraj Novocký se stal prvním slovenským prokurátorem nově vzniklé Evropské prokuratury.

Trhliny v obhajobě a Kočnerova hra s jinotaji

Jedním z důkazů, jež nový prokurátor soudu předložil, je analýza komunikace mezi Kočnerem a Zsuzsovou pořízená z šifrované mobilní aplikace Threema. Z posudku, který vypracoval sedmičlenný tým zaměstnanců z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a jejž má investigace.cz k dispozici, vyplývá, že výskyt metafor o bolavých zubech, svrabu (narážky na plánované vraždy, pozn. red.) i samotné emotikony korespondují s prohlášením Zoltána Andruskóa. Ten ve své výpovědi zasadil plánování vraždy a oznámení o splnění úkolu do časového rámce, korespondujícího s výměnou zpráv mezi Zsuzsovou a Kočnerem. Ihned po vraždě výskyt těchto slov prudce klesl.

Experti upozorňují i na nesoulad mezi tím, jaké zprávy si Zsuzsová vyměnila s Kočnerem a jak se poté chovali v běžném životě. Zsuzsová sice Kočnerovi píše, že jí „vypadl zub“, avšak zubaře nenavštívila. Podobně je tomu i v případě, kdy si stěžuje na svrab a Kočner jí doporučuje návštěvu lékaře, ale Zsuzsová s žádným doktorem své údajné problémy nekonzultovala.

Zuby

Právě výraz „zuby“ jako jinotaj pro plánování vraždy zmiňuje i klíčový svědek Zoltán Andruskó ve své výpovědi pořízené na policii v roce 2019, tedy dlouho předtím, než se mohl dostat k šifrované komunikaci Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera.

Podle této komunikace v mobilní aplikaci Threema i podle výpovědi Andruskóa sice Kočner opravdu zaplatil za opravu zubů a další dentální estetický zákrok jak Aleně Zsuzsové, tak i její dceři, nicméně termín „zub“ nebo „zuby“ později nabyl úplně jiného významu. „Právě tohle o těch zubech vím, to mi řekla (Alena Zsuzsová, pozn. red.), že to bylo heslo, přes které s Kočnerem komunikovali, když už byl ve vazbě. To o těch zubech měl být vzkaz, že je potřeba zabít Šufliarského.“

Obhajoba Kočnera naopak tvrdí, že v šifrované mobilní aplikaci Threema není nutné komunikovat v jinotajích, protože ze své podstaty je už komunikace zabezpečená. Vzhledem ke zmíněným časovým okolnostem ale toto tvrzení dostává trhlinu.

Billboardy

Podle vyšetřovatelů si den po Kuciakově vraždě, tedy 22. února 2018, měla Zsuzsová domluvit s Kočnerem schůzku v Bratislavě a převzít od něj za vykonání vraždy 50 000 eur.

Zsuzsová se nicméně u soudu bránila tím, že do Bratislavy jela pro plakát z billboardu, na němž pózovala pro módního návrháře její dcera. Časově toto vysvětlení ale nesedí, plakát byl na billboardu v Bratislavě vyvěšený jen do 8. února, posléze jej reklamní společnost odstranila a odeslala přímo do dílny citovaného módního návrháře.

Soudní stání jsou naplánována na 11., 12. a 13. ledna 2023 a pak na 23., 24. a 25. ledna 2023. Podle slovenského deníku SME se rozsudek očekává koncem února.

The post Kauza Kuciak: Soud pokračuje appeared first on investigace.cz.

Spoluvykonavatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se před Specializovaným soudem v Pezinku nečekaně přiznal k objednávce dalších tří vražd, k jejichž spáchání měl dát pokyn Marian Kočner. Posledně jmenovaný i jeho zprostředkovatelka Alena Zsuzsová se k obžalobě odmítli vyjádřit. Soud rovněž vyloučil Zlatu Kušnírovou ze zbytku procesu, neboť objednávka na vraždu její dcery nebyla nikdy zadána. 

Ve čtvrtek se opět otevřel soud v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Po té, co se loňského června slovenský Nejvyšší soud neztotožnil s osvobozujícím rozsudkem pro obviněné Mariana Kočnera a Alena Zsuzsovou, případ vrátil Specializovanému soudu v Pezinku. Prokurátor ale objednávku vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové spojil s přípravou vražd dalších tří lidí – Maroše Žilinky, Petra Šufliarskeho a Daniele Lipšice, které Kočner rovněž požadoval. Soudní proces začal na konci února, kvůli námitkám vůči zaujatosti předchozí soudkyně Pamely Záleské tehdy trval pouze pár desítek minut.

Nové rokování v Pezinku tak bylo zahájeno až na Zelený čtvrtek, a to čtením obžalob pěti obviněných – Mariana Kočnera, Aleny Zsuzsové, Tomáše Szabóa, Darka Dragiče a Dušana Kracinu. Poškozenými jsou prokurátoři Maroš Žilinka, Peter Šufliarsky a Daniel Lipšic, a také rodiny Kuciakových a Kušnírových. Z případu byla vyloučena matka zavražděné Martiny, Zlata Kušnírové, jelikož pachatele tohoto činu tribunál již odsoudil a nyní se zabývá pouze objednavatelem. Podle soudu nebyla objednávka vraždy Martiny Kušnírové nikdy zadána.

Kvůli námitkám ze strany obhajoby se změnil i soudní senát. Nadále mu bude předsedat Ružena Sabová, která byla předsedkyní i při projednávání vraždy Kuciaka a Kušnírové. Přísedícími soudci jsou Rastislav Stieranka a Jozef Pikna. Změnili se i prokurátoři. Stát bude nově zastupovat Matúš Harkabus a Daniel Mikuláš.

Szabó překvapil 

Po přečtení obžaloby se zcela nečekaně k vině přiznal Tomáš Szabó. Ten je už pravomocně odsouzen za vraždu Kuciaka a Kušnírové na 25 let. Jelikož se měl podle prokuratury aktivně podílet na dalších třech vraždách, hrozilo mu doživotí. 

Prokurátor Matúš Harkabus novinářům během přestávky řekl, že Szabóovo přiznání nečekali, protože v přípravném řízení tomu nic nenasvědčovalo a odmítl vypovídat. Szabó se sice přiznal, ale využil právo nevypovídat. Jeho advokátka Iveta Kochanská podle aktuality.sk potvrdila, že spolupráci s vyšetřovateli ještě zvažují.

Další obvinění po přečtení obžaloby odmítli jak obvinění, tak i možnost vypovídat. Všichni kromě Szabóa potvrdili, že se budou vyjadřovat pouze k jednotlivým důkazům, ne k celé obžalobě. 

Kdo jsou zbylí obvinění?

Kromě Mariana Kočnera, jenž měl být posledním článkem a tedy objednatelem vražd, a Aleny Zsuzsové, která měla vraždy zpostředkovat, prokurátoři obvinili Tomáše Szabóa, Darka Dragiće a Dušana Kracinu.

Srb Dragić měl být na obhlídce města, kde bydlel tehdejší prokurátor Maroš Žilinka s rodinou. Dragić popřel, že Žilinku zná a na místech, o nichž se mluví v obžalobě, prý nikdy nebyl. 

Obžalovaný Kracina sice připustil, že od Zoltána Andruskóa občas přijal několik set eur, zároveň však prohlásil, že pro něj nechtěl nic dělat. Jednou si měl vzít přes 10 tisíc eur, údajně ale dostal strach a peníze vrátil, protože s vraždou nechtěl mít nic společného. Kracina měl také informace, že objednávka vraždy prokurátora Žilinky přišla od Kočnera prostřednictvím Zsuzsové.

Z obžaloby vyplývá, že likvidace Daniela Lipšice měla stát 200 tisíc eur a Petra Šufliarského 130 tisíc eur. Nikdo z poškozených, včetně rodičů Jána a Martiny, se čtvrtečního soudního jednání nezúčastnil.

Další jednání je naplánováno na 3. května 2022, soud bude vyslýchat poškozené, tedy státního zástupce Žilinku, Lipšice, Šufliarského a Andruskóa. Na konci dnešního jednání Specializovaný trestní soud ještě rozhodoval o žádosti Dušana Kraciny o propuštění z vazby, kterou zamítl.

The post Szabó se překvapivě přiznal k dalším třem vraždám appeared first on investigace.cz.

Čtyři roky po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se soudní proces s obžalovanými z její objednávky ocitl znovu na začátku. Specializovaný soud v září 2020 zprostil Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou viny, Nejvyšší soud ale nesouhlasil a loni v červnu případ vrátil k novému projednání. Ztotožnil se pouze s odsuzujícím rozsudkem pro vykonavatele vraždy Tomáše Szabóa, který si už odpykává trest 25 let. Proces začal v poslední únorový den na Specializovaném trestním soudě v Pezinku a rozšířil se také o vraždy tří prokurátorů, které si rovněž měli objednat Marian Kočner a Alena Zsuzsová. Oba se prvního dne zúčastnili osobně v modrých vězeňských uniformách, protože jsou pravomocně odsouzení v jiných případech.

Prvním poškozeným je dnešní generální prokurátor Maroš Žilinka. Žilinkovu vraždu i zabití jeho dětí měl Kočner plánovat jako první už na podzim roku 2017, tedy ještě před vraždou Jána Kuciaka. Žilinka tehdy ještě jako prokurátor Speciální prokuratury, kde vedl úsek ekonomické kriminality, dozoroval Kočnerovu kauzu Technopol a rozhodl o jeho trestním stíhání.

Druhou Kočnerovou obětí měl být současný speciální prokurátor Daniel Lipšic. Ještě v době, kdy působil jako advokát, měl Lipšic s Kočnerem dlouhodobý veřejný konflikt. 

Přečtěte si

Prokurátor Lipšic: Vražda Jána a Martiny zahájila očistný proces

Objednávky likvidace Žilinky i Lipšice měly přijít ještě před vraždou Jána Kuciaka. Po vraždě měl Kočner dávat instrukce k přípravě vraždy třetího prokurátora, a to přímo z vazby, kam ho zavřeli v červnu 2018 v kauze padělání směnek. Třetí obětí měl být Peter Šufliarsky, který si s Kočnerem vyměnil přes aplikaci Threema přes čtyři sta zpráv. Tehdy byl náměstkem generálního prokurátora a svůj vztah s Kočnerem tajil. 

Prvního dne procesu před Specializovaným soudem se ze tří potenciálních obětí zúčastnil pouze Peter Šufliarsky. O své komunikaci s Kočnerem tu mluvil jako o „profesní chybě“. Daniel Lipšic a Maroš Žilinka se z jednání omluvili.

Kdo je propojil

Plány prokurátorům popsal svědek Zoltán Andruskó. Ten za zprostředkování vraždy Kuciaka dostal 15 let vězení. Za plánovanou likvidaci prokurátora Žilinky měl Andruskó slíbeno sedmdesát tisíc eur (1,7 milionu korun). Andruskó dále zadal objednávku dalšímu obžalovanému Dušanu Kracinovi. Ten ale na policii vypověděl, že ve skutečnosti nic neplánoval a Andruskóovi lhal, jen aby z něj vylákal peníze. Samotnou vraždu měl vykonat podle dalšího svědka Iľji Weisse Srb Darko Dragić, který už si podle Weisse v Žilinkově místě bydliště hledal auto a bezpečný úkryt. Vražda byla detailně naplánovaná, ale těsně před jejím vykonáním Andruskó rozkaz odvolal, protože se domníval, že ho odposlouchává policie.

Změna soudního senátu

Změny před novým projednáváním na Specializovaném soudu nastaly na úrovni státních zástupců i členů soudního senátu. Případ má dva nové prokurátory – Matúše Harkabuse a Daniela Mikuláše. 

Původní soudní trio, které rozhodlo o nevině Kočnera a Zsuzsové, tvořili soudci Rastislav Stieranka, Ivan Matel a předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová. Soudce Matel je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a byl nahrazen soudkyní Pamelou Záleskou. Jelikož má tribunál nové složení, celý případ, jehož spis má víc než 30 000 stran, se bude projednávat od začátku. Ružena Sabová nadále zůstává v pozici předsedkyně senátu. 

Sabová v úvodu prvního dne jednání zopakovala, co se v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové stalo, a věnovala se také rozsudku Nejvyššího soudu z loňského června, který přikázal jejímu Specializovanému soudu vykonat řadu důkazu.

Přečtěte si

Jak se změnilo Slovensko čtyři roky po vraždě

Kočnerův obhájce Marek Para poté rozhodnutí Nejvyššího soudu komentoval jako nezákonné, nicméně dodal, že ho musí respektovat. Zmínil například komunikaci v aplikaci Threema, kterou Nejvyšší soud požadoval interpretovat i významově. Para je přesvědčený, že zprávy vyznívají ve prospěch jeho klienta, ale žalobci k těmto zprávám přiřazují takový význam, jaký jim vyhovuje. 

Kočner stejně jako Zsuzsová nesouhlasili s novou členkou senátu Záleskou a namítli její zaujatost. Záleská totiž rozhodovala jako soudkyně o dohodě na vině a trestu klíčového svědka Andruskóa, který se přiznal, že objednávku Kuciakovy vraždy přijal od Zsuzsové. 

Senát po dlouhé poradě nakonec rozhodl, že soudkyně Záleská nebude vyloučena, protože soudce v případě dohody o vině a trestu rozhoduje pouze o přiměřenosti trestu a o tom, jestli obviněný odpověděl na všechny otázky ano, čili zda formálně uznal svou vinu. Soud schválil Andruskóovu dohodu o vině a trestu bez dokazování dle běžné praxe. 

Předsedkyně senátu Sabová upozornila, že soudkyně Záleská vystupovala v případu objednávky vražd prokurátorů již na podzim a žádné námitky ze strany obžalovaných vzneseny nebyly.

Obhájci Kočnera a Zsuzsové však proti tomuto rozhodnutí podali na místě stížnost. Proto se předsedkyně senátu Sabová rozhodla projednávání přerušit. O stížnosti bude rozhodovat Nejvyšší soud. Další projednávání je naplánované na konec března.

Roman Kvasnica, právní zástupce Zlaty Kušnírové, ale považuje za nejdůležitější rozhodnutí, o kterém senát Specializovaného trestního soudu bude teprve jednat: „Bude se rozhodovat o tom, jestli má Zlata Kušnírová, matka zavražděné Martiny, mít i nadále práva poškozené v kauze objednavatelů vraždy Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové i poté, co už trestní řízení s vrahy bylo ukončeno.“ Z právního pohledu jde totiž o to, že obviněný Kočner si vraždu Martiny Kušnírové nikdy neobjednal. Je tedy čistě na soudním senátu Ruženy Szabové, jestli tato práva Zlatě Kušnírové ponechá.

The post Soud v případě vraždy Kuciaka a Kušnírové opět začal appeared first on investigace.cz.

Slovenský Nejvyšší soud zrušil 15. června 2021 osvobozující rozsudek pro Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou. V písemném rozsudku, který redakce investigace.cz nedávno získala v plném znění, senát Nejvyššího soudu vyjmenovává argumenty, proč nebyl osvobozující rozsudek dostatečně odůvodněný. Na 119 stranách se tak podrobně popisují nedostatky v argumentaci Specializovaného trestního soudu v Pezinku. Podle Nejvyššího soudu bylo osvobození Kočnera a Zsuzsové předčasné, a pokud by Specializovaný trestní soud nevyhodnocoval důkazy izolovaně a v rozporu s elementární logikou, musel by dospět k jinému závěru. Nejvyšší soud proto tento případ vrátil k opětovnému projednání a novému rozhodnutí.

S rozsudkem soudu první instance se odvolací řízení ztotožnilo pouze v případě viny  Tomáša Szabóa. Podle Nejvyššího soudu jeho provinění potvrdily nejen výpovědi, ale i několik nepřímých důkazů jako zbraň, váhy, kterými pachatel upravil hmotnost střelného prachu v náboji, nebo pracovní mobily, jimiž se dorozumíval se svým komplicem. Soud neuvěřil Szabóové verzi, že se Kuciaka spolu s Marčekem chystali pouze zbít. Tuto verzi vyvrátilo přiznání dalších obžalovaných Andruskóa a Marčeka a také řetěz nepřímých důkazů.

Nejvyšší soud se vyjádřil i k odchylkám ve výpovědi střelce Miroslava Marčeka a zdůraznil, že Marčekovo přiznání je pravdivé v celém rozsahu a uvedené nesrovnalosti mohlo způsobit jeho citové rozpoložení.

Nejvyšší soud schválil navržený trest pro Tomáše Szabóa, tím pádem byl Szabó pravomocně odsouzen a nastoupil k výkonu trestu. Jelikož se jedná o úkladnou vraždu, soud mu vyměřil 25 let. Doživotí nebylo možné udělit, poněvadž podle Szabóova osobnostního profilu je možná jeho náprava.

Rozsudek byl předčasný

K osvobozujicímu rozsudku Kočnera a Zsuzsové se ale podle odvolacího soudu Specializovaný trestní soud rozhodl předčasně. Nejvyšší soud tomuto rozhodnutí z Pezinku vyčetl, že nebylo náležitě odůvodněno, tamní soud neprozkoumal všechny důkazy, některé důkazy hodnotil izolovaně a bez přihlédnutí k jiným důkazům. Jako příklad, na který Specializovaný soud nepřihlédl, odvolací soud uvedl zprávy mezi Kočnerem a Haščákem zmiňující „odjebání ču*áka“.

Odvolací soud současně důrazně zkritizoval samotnou formu rozsudku Specializovaného soudu: „Po přečtení rozsudku čtenář nemá přehled, kterou skutečnost soud první instance vzal do úvahy, a kterou ne.“ Místo zdůvodnění jednotlivých důkazů se soudní senát v Pezinku pouze zaměřil na vysvětlení, proč Kočnera a Zsuzsovou osvobodil, což podmínil obecnými formulacemi o presumpci neviny.

Odvolací soud se tedy domnívá, že pokud by soudní senát nižší instance vyhodnotil důkazy chronologicky, došel by k jinému závěru. „Specializovaný trestní soud nejenže hodnotil některé důkazy v rozporu s elementární logikou, ale do odůvodnění zahrnul i důkazy, které neprovedl,“ kritizuje soudní senát Nejvyššího soudu.

Jako jeden z příkladů, které soud v Pezinku měl vzít v úvahu, byly podpisové archy pro vznik Kočnerovy politické strany, jež se údajně našly ve vozidle Kia Rio. Před soudem se o nich diskutovalo, ale nebyly nikdy provedené, aby potvrdily, nebo vyvrátily vinu obžalovaných. 

Nejvyšší soud pod vedením Petra Paludy zdůraznil, že Specializovaný soud se odmítl zabývat několika důkazy navrhovanými v závěru procesu s odůvodněním, že více důkazů k rozhodnutí nepotřebuje. Z těchto všeobecných závěrů je proto těžké vyhodnotit, které důkazy nebyly prozkoumány a z jakého důvodu. Podle názoru odvolacího soudu měly být prošetřeny všechny důkazy, a Specializovaný trestní soud tak nedodržel ustálenou soudní praxi, že obžalovaní mohou být osvobozeni pouze v případě, že i po prozkoumání všech důkazů mají soudci pochybnost v otázce jejich viny.

Přečtěte si

Kočnerův kompromat

Obsah zpráv z Threemy se musí vyhodnotit

Odvolací soud se vyjádřil i ke komunikaci v aplikaci Threema a se Specializovaným soudem se shodl na tom, že dešifrovaná komunikace z Threemy byl zákonně získaný důkaz. Kritizuje však způsob, jakým Specializovaný soud vyhodnotil obsah zpráv. Části komunikace byly vytrženy z kontextu a nebyly vyhodnoceny s ostatními důkazy, jež s nimi souvisely. Jako přiklad uvádí komunikaci Kočnera se Zsuzsovou den po vraždě, kdy se měli osobně setkat v Bratislave. „Jsem tady,“ píše Kočner a Zsuzsová odepisuje: „Já také.“ Úkolem nového řízení proto bude, aby vyhodnotilo komunikaci společně a v souvislosti s jinými důkazy.

Nové soudní jednání má také přezkoumat výpověď Aleny Zsuzsové, a to v souvislosti s její předešlou výpovědí z prosince 2018, kdy přiznala, že den po vraždě byla skutečně v Bratislavě a Kočnerovi měla odevzdat podpisové archy.

Nejvyšší soud se vyjádřil i k obsahům komunikace v Threemě. V den, kdy Kuciak publikoval článek o Kočnerovi, si Kočner a Zsuzsová psali o „svrabu“. Nejvyšší soud se domnívá, že v tomto případě se nejedná o doslovný význam, protože oba obvinění si nikdy předtím nepsali o kožních nemocech. Odůvodnění zpráv tribunálem v Pezinku je proto nedostatečné a vyžaduje vyhodnocení těchto zpráv v kontextu ostatních důkazů.

Nejvyšší soud ale nevyloučil ani jiné alternativy výkladu, a proto od Specializovaného soudu vyžaduje, aby doložil znalecký posudek, jenž by obsah konverzace mezi Kočnerem a Zsuzsovou vyhodnotil. 

Nedostatečné vysvětlení u klíčových svědků

Specializovaný trestní soud musí opětovně přehodnotit i výpověď svědka Zoltána Andruskóa, neboť tento svědek vypovídal několikrát, avšak soud v Pezinku bral v úvahu pouze jeho výpovědi, kdy už byl v postavení svědka, a ne obžalovaného. Specializovaný soud se ale argumentačně opíral i o výpovědi, kdy byl v pozici obviněného. Specializovaný soud proto musí dané rozpory odstranit.

Což platí i o faktu, kdy Specializovaný trestní soud tvrdí, že Zoltán Andruskó se mohl mýlit, aniž by tribunál zjistil, v čem konkrétním se měl mýlit, zda to bylo v osobě objednatele vraždy, nebo v jiných skutečnostech.

Soud první instance rovněž zpochybnil pravost fotografií ze sledování Kuciaka, jejichž autenticitu Andruskó přesto potvrdil s tím, že jde skutečně o fotky, které mu ukázala Alena Zsuzsová. Je proto třeba hodnověrnost fotografií znovu vyhodnotit v kontextu jiných důkazů.

Přečtěte si

Svět podle Kočnera

Neobjektivnost vůči Petru Tóthovi

Odvolací soud ve svém zdůvodnění posléze uvádí, že Specializovaný soud vyhodnotil nesprávně i výpověď Petra Tótha a k jeho osobě přistupoval předpojatě kvůli jeho někdejšímu působení v tajné službě. Tribunál v Pezinku přitom neuvedl žádný důkaz, který by zpochybnil Tóthovu důvěryhodnost.

Podle odvolacího soudu Kočner Tóthovi věřil, a Nejvyšší soud tak vyžaduje přezkoumání a zařazení do dokazovacího řízení i v případě nahrávky z vazby, která byla na Kočnera uvalena kvůli podezření z falšování směnek, a on proto z vazby několikrát telefonoval právě Petru Tóthovi.

Odvolací soud ve svém zdůvodnění dále uvedl, že Specializovaný trestní soud v Pezinku dostatečně nevysvětlil, co bylo důvodem k začátku sledování Jána Kuciaka, kdo měl sledování řídit, financovat a kdo ze sledování dostával informace. Jelikož na toto sledování navazují další výpovědi a důkazy, Nejvyšší soud rozhodl, aby byla znovu posouzena věrohodnost výpovědi Petra Tótha. Jmenovitě odkazuje na  zprávu adresovanou Norbertu Bodorovi, v níž Kočner „pozastavuje činnost týmu“ a Bodora žádá o lustraci dvou osob.

Senát Nejvyššího soudu se detailně zabýval i USB klíči, na nichž měly být fotky ze sledování Kuciaka. Specializovaný trestní soud je přitom nezařadil mezi důkazy, byť se našly při domovní prohlídce Kočnera. Kromě fotografií osob na nich byla i videa a zprávy ze sledování. Nejvyšší soud se proto domnívá, že Specializovaný soud k těmto faktům dostatečně nepřihlédl a také vyžaduje vysvětlení, jak se od vykonavatelů sledování dostaly fotografie na USB klíči nalezené u Mariana Kočnera.

„Pokud by soud první instance postupoval chronologicky a v souladu se všemi zásadami vyhodnocování důkazů, nebyl by předčasně dospěl k osvobozujícimu verdiktu,“ vysvětluje Peter Paluda, šéf senátu Nejvyššího soudu.

Případ vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se tak opět vrací ke Specializovanému trestnímu soudu v Pezinku. O novém rozsudku bude rozhodovat stejný senát, musí však doplnit či znovu prozkoumat důkazy, které Nejvyšší soud v písemném odůvodnění vyžaduje.

Rozsudek Nejvyššího soudu si v plném znění můžete přečíst v naší Neprůstřelné sekci.

The post Proč nemohou být Kočner a Zsuzsová nevinní appeared first on investigace.cz.

Slovenský Nejvyšší soud dnes rozhoduje, zda se kauza vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové vrátí zpět ke Specializovanému trestnímu soudu v Pezinku. Ten loňského 3. září pro nedostatek důkazů zprostil Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou viny. Případ tak může definitivně skončit, pokud Nejvyšší soud potvrdí rozsudek Specializovaného soudu. Na druhou stranu může celou kauzu vrátit k opětovnému projednání. Prokuratura ale předložila nové důkazy, mimo jiné jazykově-etymologickou analýzu zpráv, které si Kočner se Zsuzsovou vyměnili.

AKTUALIZACE 15. června v 17:15: Slovenský Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Specializovaného trestního soudu v Pezinku o nevinně Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsové a případ vrátil k opětovnému projednání původnímu soudnímu senátu Růženy Sabové. 

Rozhodnutí o vině Tomáše Szabóa Nejvyšší soud potvrdila a vyměřil mu trest 25 let odnětí svobody ve vězení s nejvyšší ostrahou. Tomáš Szabó se proti verdiktu nemůže odvolat, rozsudek je pravomocný.

V odůvodnění usnesení Nejvyšší soud kritizoval rozsudek Specializovaného trestního soudu v Pezinku za to, že nevyhodnocoval důkazy v konfrontaci s jinými, ale odvolával se na presumpci neviny. Předseda senátu Paluda například zmínil, že některé důkazy Specializovaný trestní soud vůbec nevyhodnotil, některé zamítl v závěru procesu a není jasné, proč je odmítl vyhodnotit. Podle Nejvyššího soudu také obsah Threemy nebyl vyhodnocený správným způsobem – jednotlivé části byly vytrhnuté z kontextu a nebyly vyhodnoceny spolu s jinými důkazy, které na tuto komunikaci navazovaly. Specializovaný trestní soud má povinnost vykonat důkazy, které byly navrhnuté a nebyly vykonané.

Senát Specializovaného trestního soudu zůstává stejný, nebyl zjištěn úmysl nebo záměr zmařit rozsudek.

Rozhovor přímo z místa s Pavlou Holcovou

Projednávání u slovenského Nejvyššího soudu začne v devět hodin a akreditovalo se na něj přes čtyřicet redakcí včetně investigace.cz. Do soudní síně by měly přijít kromě obžalovaných Mariana Kočnera, Aleny Zsuzsové a Tomáše Szabóa i rodiny Kušnírových a Kuciakových.

Tomáš Szabó byl už sice odsouzený ke 25 letům vězení za svoji roli řidiče nájemného vraha, proti rozsudku se však odvolal. I v tomto případě může Nejvyšší soud rozsudek Specializovaného trestního soudu o jeho vině potvrdit nebo vrátit zpět. Specializovaný soud neměl u Szabóa pochybnosti o jeho provinění, proto se může stát, že Nejvyšší soud své rozhodnutí rozdělí. Jestliže Szabóův rozsudek oproti Kočnerovi a Zsuzsové potvrdí, stane se tento pravomocným.

Tříčlenný senát ve složení Petr Paluda, Ivetta Macejková a Dana Wänkeová tak má tři možnosti. Buď potvrdí původní rozsudek Specializovaného trestního soudu a Marian Kočner i Alena Zsuzsová budou zproštěni viny, přičemž Tomáš Szabó nastoupí k výkonu trestu. Nebo celý spis Specializovanému trestnímu soudu vrátí s tím, že je potřeba doplnit dokazování a vypořádat se s dalšími právními nedostatky. Takto by celou záležitost znovu projednával původní soudní senát vedený Ruženou Sabovou.

Třetí možností je pak vrácení spisu Specializovanému trestnímu soudu, ale jinému soudnímu senátu. To by mohlo znamenat i kompletní opakování celého procesu. Prokurátor ve svém odvolání žádá právě o tuto variantu. Ta se ale jeví jako nejméně pravděpodobná, protože ke změně soudního senátu by Nejvyšší soud musel mít velmi vážný důvod.

Kuciak a Kočner: Články, vražda, rozsudek

Kontroverze Ivetty Macejkové

Členkou tříčlenného senátu slovenského Nejvyššího soudu, který rozhoduje o vině nebo zproštění viny, je soudkyně Ivetta Macejková. Tento fakt na Slovensku od počátku vzbuzoval silné emoce. Její jméno se totiž vyskytuje ve zprávách, které si vyměnil stíhaný Marian Kočner spolu s trestně stíhaným Norbertem Bödörem. 

Zhruba měsíc před vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se Norbert Bödör ptal Mariana Kočnera, „kdo má blízko k Macejkové“. Kočner byl známý svými dobrými vztahy s mnoha slovenskými soudci, kteří jsou však dnes stíháni pro podezření z braní úplatků a bránění spravedlnosti. Ivetta Macejková již na začátku procesu ale podobné spekulace odmítla a svou podjatost vůči obžalovanému „nenamítla“, na což má podle zákona právo.

Marian Kočner si nyní odpykává devatenáctiletý trest odnětí svobody za falšování směnek TV Markíza. Norbert Bödör je pro změnu vazebně stíhán za založení a vedení organizované kriminální skupiny. Měl to být právě on, kdo vedení policie zadával úkoly, například koho a jak stíhat nebo nestíhat a čí data vytáhnout z policejních databází.

Proč se Bödör ptal na to, kdo má blízko k soudkyni Ivettě Macejkové, není z kontextu zpráv jasné. Kočner nicméně odpověděl, že je to „šéf, RF“ a „potom Gašparovič“ (bývalý slovenský prezident). Následně Kočner ještě dodal, že „nejlepší přes jejího muže, ale za prachy“. Konverzace pokračovala několika telefonáty, z nichž ovšem není patrné, o čem Kočner s Bödörem mluvili.

Soudkyně Ivetta Macejková médiím řekla, že se necítí podjatá, a proto v tomto případě může rozhodovat.

Nový prokurátor, nové důkazy, nový proces?

Kauzu vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky momentálně řeší nový prokurátor Michal Šúrek. Jeho předchůdci v této roli z prokuratury odešli. Vladimír Turan odešel do důchodu, Juraj Novocký se stal prvním slovenským prokurátorem nově vzniklé Evropské prokuratury. 

Turan však ještě stihl předložit nové důkazy, mimo jiné se jedná o záznamy z fitness náramku Aleny Zsuzsové, které ukázaly, že ve chvíli, kdy se podle výpovědi jednoho z obviněných, Zoltána Andruskóa, měla dozvědět o vykonání vraždy, se prudce zvýšil její tep na frekvenci 161 tepů za minutu. Podle prokuratury nebyly takové hodnoty u jejího fitness náramku nikdy předtím zaznamenány. 

Dalším zásadním důkazem, jenž si prokuratura nechala vypracovat a předložila soudu, je kvalitativní analýza komunikace mezi obviněnými Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou z mobilní aplikace Threema. Z posudku, který vypracoval tým zaměstnanců z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, vyplývá, že metafory o zubech, svrabu i samotné emotikony časově korespondují s výpovědí Zoltána Andruskóa. Ten ve své výpovědi zasadil plánování vraždy a oznámení o splnění úkolu do časového rámce, korespondujícího s výměnou zpráv mezi Zsuzsovou a Kočnerem. 

Experti z Univerzity Komenského navíc upozorňují na nesoulad mezi tím, jaké zprávy si Zsuzsová vyměnila s Kočnerem, a jak se poté chovali v běžném životě. Zsuzsová sice Kočnerovi píše, že jí „vypadl zub“, avšak zubaře nenavštívila. Podobně je tomu i v případě, kdy si stěžuje na svrab a Kočner jí doporučuje návštěvu lékaře, ale Zsuzsová s žádným doktorem své údajné problémy nekonzultovala.

O tom, jak slovenský Nejvyšší soud naloží s odvoláním prokurátorů a zda rozhodnutí Specializovaného trestního soudu vrátí k dalšímu projednávání, vás budeme informovat přímo ze soudní síně.

The post Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí o nevinně Kočnera a Zsuzsové appeared first on investigace.cz.

Tříčlenný senát Specializovaného soudu v Pezinku vynesl 3. září 2020 verdikt nad zbývajícími třemi obžalovanými z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Ve všech bodech obžaloby shledal z vraždy vinným pouze Tomáše Szabóa, bratrance střelce Miroslava Marčeka, za což dostal trest 25 let s maximální ostrahou. Objednavatel Marian Kočner a jeho spojka Alena Zsuzsová byli osvobozeni. Na téměř 140 stranách své rozhodnutí soud odůvodnil tak, že k odsouzení neměl dostatek důkazů. Redakce investigace.cz získala kompletní písemné odůvodnění rozsudku nejsledovanějšího procesu v historii Slovenska a přinášíme proto přehled klíčových argumentů soudu.

Soudní senát jako hlavní důvod k osvobození uvedl, že ani Kočnerovi, ani Zsuzsové „nebylo dokázáno, že by skutek spáchali“.

Zdůvodnění Kočnerovy neviny začíná odvoláním na Listinu základních práv a svobod a presumpci neviny, z níž vyplývá i pravidlo in dubio pro reo (pochybnost ve prospěch obviněného) čili právní zásada, která soudu stanovuje povinnost rozhodnout o nevině obžalovaného, jestliže o jeho vině existují jakékoli závažné pochybnosti, které nelze odstranit.

Soud může deklarovat vinu i na základě nepřímých důkazů, avšak pouze za podmínek, že „ve svém souhrnu tvoří logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu nepřímých důkazů, které se vzájemně doplňují a na sebe navazují (…) a lze z nich vyvodit jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru, a přitom usvědčují obviněného,“ píše se v rozsudku.

Podle obžaloby svědčí o vině Mariana Kočnera řetěz nepřímých důkazů, jež jsou podpořeny motivem pomsty za Kuciakovy články o jeho podnikání s kriminálním podtextem. Obžaloba ale soudní trio nepřesvědčila. Pod rozsudkem podepsaná předsedkyně senátu Ružena Sabová postupně vyjmenovala všechny pochybnosti, které soudní senát při samotném rozhodování měl. 

Nedůvěryhodný klíčový svědek

Jako první uvádí pochybnost o klíčovém svědkovi Zoltánu Andruskóovi. Podle soudu jde o blízkého přítele Aleny Zsuzsové, jenž věděl o existenci jejího soukromého vztahu s Marianem Kočnerem. Soud tuto skutečnost proto vyhodnotil tak, že informace, jimiž Andruskó vypovídal proti Kočnerovi, získal prostřednictvím jiné osoby, a to právě Zsuzsové. Ta ho informovala o Kočnerovi, ale i o tom, jak se vyvíjí vyšetřování. Andruskó řekl před soudem, že díky ní věděl, kdy a jakou sumu peněz odevzdal Kočner Zsuzsové za zorganizování Kuciakovy vraždy. Jelikož Kočner i Zsuzsová všechna obvinění popřeli, soud neměl jinou možnost, jak Andruskóova tvrzení ověřit.

V rozsudku se explicitně připomíná i to, že soud měl naopak možnost sledovat Andruskóovy výpovědi během přelíčení a udělal si o jeho věrohodnosti vlastní názor: „Výpověď tohoto svědka je zákonným důkazem, avšak nelze odhlédnout, že díky dohodě o vině a trestu získal benefit mírnějšího trestu. Soud připomíná, že sice jde o legální benefit, neznamená to však, že na výpověď svědka bude soud přihlížet jako na automaticky pravdivou.“ Z důvodu pochybností o pravdivosti Andruskóových výroků a skutečnosti, že jejich pravdivost nebyla dokázaná jinak, soud proto nebral v úvahu jeho výpověď jako důkaz o vině Kočnera. 

Andruskó byl posledním článkem organizované skupiny, který tvrdil, že za objednávkou vraždy stojí právě Kočner. Jiná přímá svědectví na Kočnera neexistují, protože Zsuzsová popřela, že by si vraždu objednal, a samotní vykonavatelé Marček a Szabó Kočnera neznali.

Fotky ze sledování Kočnera nezajímaly

Soud se ve svém odůvodnění ve velké míře věnuje i fotografiím ze sledování Jána Kuciaka neboli tomu, zda mohly sloužit jako podklad k vraždě. Tribunál vycházel z verze, že Kuciak nebyl jediným, koho nechal Kočner sledovat. Marian Kočner zadal Petru Tóthovi, bývalému řediteli kontrarozvědky Slovenské informační služby, sledování 28 novinářů. Ten spolu s třemi dalšími bývalými kolegy Kriakem, Mlynarčíkem a Škripem sledovali od začátku roku 2017 tyto novináře podle existujícího seznamu, na němž se vyskytovalo i Kuciakovo jméno. 

Soud na základě výpovědí tohoto „sledovacího týmu“ vyhodnotil, že sledování Kuciaka trvalo maximálně pět dní a bylo zaměřené na získání kompromitujících materiálů. Kočner totiž takové materiály sbíral, aby je později mohl zveřejnit na facebookovém profilu „Na pranýři“. Soud uvěřil Kočnerovi, že získané materiály chtěl skutečně použít výlučně ke kompromitaci, jelikož zakládal vlastní politickou stranu. Při získávání kompromitujících materiálů na politiky mu měla pomáhat i Zsuzsová. Sledovací tým se shodnul, že na Kuciaka nic podstatného neobjevili, a proto jeho sledování rychle ukončili. 

Klíčovou roli při sledování měl Peter Tóth. Podle soudu to byl právě on, kdo s finanční pomocí Mariana Kočnera celou věc organizoval. V odůvodnění se však připomíná, že Kočner se dle Tóthovy výpovědi o výstupy ze sledování nezajímal.

Tříčlenný senát tak zpochybnil důvěryhodnost dalšího klíčového svědka, Petra Tótha, který se přitom na policii přihlásil sám. Soud ale toto jednání vyhodnotil jako účelové s cílem vyhnout se odpovědnosti za nezákonné sledování osob, a ne jako snahu objasnit vyšetřování. Navíc ještě předtím, než byli Kočner se Zsuzsovou obvinění, Tóth nabyl přesvědčení, že jsou pachateli. Měl proto vypovídat s předsudkem o vině obžalovaných a dle názoru soudu tím svědčil v jejich neprospěch. V důsledku tak mělo Tóthovo přihlášení se policii dosah na pravdivost a spolehlivost jeho výpovědi. 

„Soud dospěl k závěru, že s pravděpodobností hraničící s jistotou se sledování novináře Jána Kuciaka (…) událo za účelem diskreditace tohoto novináře, oslabení jeho autority, profesionální i osobní cti, což mělo zkomplikovat výkon jeho práce a odsunout ho do pozadí pracovního a společenského života.“ Kočner chtěl tímto způsobem a během krátké doby eliminovat negativní vliv Kuciakovy novinářské práce. 

Soud ovšem uznal, že fotky, které byly pořízeny během sledování, mohly sloužit při přípravě vraždy. Nebyl mu však předložen dostatek důkazů o tom, jak se fotografie ze sledování mohly dostat do rukou pachatelů. 

Šifrovanou komunikaci soud neposuzoval 

Soud konstatoval, že komunikace mezi Kočnerem a Zsuzsovou v aplikaci Threema může mít i jiná vysvětlení než ta přednesená obžalobou. Jako příklad uvedl, že zpráva „50 –> lebka“ se mohla týkat i platby za modelingovou kampaň pro dceru Zsuzsové nebo mohla souviset s Kočnerovou politickou stranou.

„Soud nemůže stanovit vinu z výkladu zachycené komunikace v aplikaci Threema, o které obžaloba i strana poškozených tvrdí, že byla šifrována a že měla jiný význam než doslovný.“ Z tohoto důvodu soud ve svém odůvodnění dodal, že slovní a písemný neformální projev může mít různé výklady a při jeho hodnocení musí být uplatněno pravidlo ve prospěch obviněného. Není tedy možné účelově vykládat část komunikace, která není doslovná, v neprospěch obviněných. A proto všechny podle obžaloby šifrované zprávy o sněhu, svrabu či zubech nebo emotikony soud nemohl exaktně vyložit z pohledu viny či neviny. 

Komunikaci v Threemě posuzoval tribunál v Pezinku jako celek. Nezpochybnil zákonný způsob získání tohoto důkazu ani jeho autenticitu (Kočner před soudem několikrát zmínil, že Threemou bylo manipulováno a do komunikace byly takto přidané zprávy, pozn. red.). Podle soudu sice komunikace obsahuje metafory a náznaky, ale v souvislosti s vraždou není explicitní.

O předávce peněz nejsou důkazy

Problematická se soudu zdála i předávka peněz od Kočnera přes Zsuzsovou k Andruskóovi. Den po vraždě se měli Kočner a Zsuzsová setkat v Bratislavě. Oba tuto schůzku popřeli i přesto, že BTS stanice zachytily jejich telefony ve vzájemné blízkosti. Soud připomněl, že o jejich setkání existuje i důkaz ve zprávách v Threemě, kde si oba potvrdili: „Jsem tady.“ I přesto však soud poznamenal, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by Kočner Zsuzsové peníze předal. Kočner v ten den sice navštívil bezpečnostní schránku ve své bance, nebyla to ale neobvyklá návštěva. Za poslední měsíc před vraždou bezpečnostní schránku navštívil dvanáctkrát.

Kočner neměl motiv k vraždě

Soud detailně analyzoval i Kuciakovy články a Kočnerův vztah k novináři. V hodnocení se opíral o psychologický profil Kočnera, v němž se kromě jiného píše, že jde o egocentrického člověka se sklonem k verbální agresivitě a s nevyrovnaným emočním chováním. Kočnerovo vulgární chování jakožto standardní způsob projevu potvrdili i jiní svědci.

„Vyslovená myšlenka se ještě nespojuje se skutkem, nezakládá trestní odpovědnost a nesvědčí o skutečném konkrétním úmyslu zabíjet,“ vysvětlil soud vůbec první Kočnerovu zmínku o tom, že by měl být odstraněn jeden novinář, aby byl klid. Soud naopak souhlasil, že Kočner se cítil být Kuciakovými články dotčen, ale jeho telefonát, který sice prokuratura posoudila jako zjevně výhružný, jako vyhrožování nevyhodnotil. Soud se v tomto směru odvolal na stanovisko policie, která Kuciakův podnět na trestní stíhání kvůli zmíněnému telefonátu vyhodnotila jako neodůvodněný. „Reakce Kočnera byla neadekvátní a nevhodná, ale nenaplňovala znaky přečinu vyhrožování,“ píše se v zamítavém stanovisku policie. 

Tímto soud v Pezinku zpochybnil Kočnerův motiv k vraždě. Souhlasil, že Kočner byl veden pohnutkou osobní msty, ale pomstu viděl v pranýřování novináře a jeho rodiny. „Tato pohnutka svědčí o bezcharakterním a arogantním přístupu k jiným lidem a společnosti, avšak nesvědčí o jeho úmyslu zabíjet.“ Dle názoru soudu proto Kočnerovi nebyl prokázán úmysl někoho usmrtit. Existence samotného motivu nestačí ani na obvinění, ne-li na odsouzení. Jednalo by se o tzv. „odsouzení za myšlenku“.

V odůvodnění soudní senát rovněž zmínil, že má neustále pochybnosti o identitě pachatele, protože Kuciakovi kolegové z portálu aktuality.sk během svých výpovědí připomínali, že těsně před smrtí novinář napsal článek o italské mafii. 

Ján Kuciak a náš poslední nedokončený článek…

„Soud na základě toho dospěl k přesvědčení, že Kočner o vraždě Kuciaka před jejím zveřejněním nevěděl a k takovému činu, vzhledem k již probíraným důkazům, ani nesměřoval. Obžaloba viní Kočnera z toho, že vraždu Kuciaka objednal, ale soudu přitom nepředložila ani jeden elementární důkaz o tom, jakým způsobem, kde a za jakých okolností se tak mělo stát,“ uzavřel své odůvodnění soudní senát a jako příklad uvedl, že Zsuzsová si Kočnerovi stěžovala, že o něm píší v médiích jako o možném pachateli, a měl by proto podat trestní oznámení. Podle soudu slova i forma stížnosti Zsuzsové dokazují, že se o vraždě oba dozvěděli z médií. Z těchto důvodů i kvůli pochybnostem o svědcích obžaloby proto soud nemohl dospět k závěru, že si vraždu Jána Kuciaka objednal Marian Kočner.

Nedůvěryhodné svědectví proti Zsuzsové

Ze stejných příčin soud zprostil obžaloby i Alenu Zsuzsovou. Ani v jejím případě nebylo dokázáno, že by se na spáchání vraždy jakkoli podílela. Jelikož soudu nebyla prokázaná Kočnerova vina, Zsuzsová nemůže „převzít“ roli objednavatelky namísto něj.

V tomto směru je podle soudu sporné zejména svědectví Zoltána Andruskóa čili jediné přímé svědectví proti Aleně Zsuzsové. Žádní jiní svědci z celé kauzy se s ní nepotkali. Peter Tóth komunikoval se Zsuzsovou pouze přes mobil, a to až poté, co byl Kočner obžalován. Marček a Szabó ji vůbec neznali. 

Soud ale na několika stranách vysvětlil problematickou pozici Andruskóa a jeho status pojmenoval jako výpověď „kajícníka“ – osoby, která byla členem organizované skupiny, ale díky svému svědectví pomohla odhalit, jakým způsobem se trestný čin udál. Podle tribunálu však může být motivace kajícníka problematická, neboť se může řídit zásadou „čím víc řeknu, tím větší budu mít výhody“. Kajícníci mohou díky spolupráci získat výrazné snížení trestu. Hrozí tím nebezpečí, že u nich dojde k fabulacím. Soud připustil, že sám Andruskó je schopný selektivního podávání informací. 

Soud pak vyjmenoval několik nesrovnalostí v Andruskóových výpovědích. Jako jeden z příkladů uvedl fotografie ze sledování novinářů. Tyto fotky pořídili bývalí pracovníci tajné služby a nelze tedy vyloučit, že mohly být vyhotovené i pro jinou osobu než Mariana Kočnera. O jejich existenci vědělo až šest lidí, proto mohlo dojít k úniku informací. Andruskó se tak mohl k fotkám na USB dostat i jiným způsobem než přes Zsuzsovou. 

Andruskóova pozice se během procesu měnila. Nejdříve vystupoval jako jeden z obviněných, poté uzavřel dohodu o vině a trestu a jeho případ se vyčlenil k samostatnému projednávání. Protože existuje tzv. princip o nezaměnitelnosti procesního postavení, všechny výpovědi z přípravného konání, kde vystupoval jako obviněný, soud nemohl posuzovat. Soud tak nepřihlédnul ani k informaci, že Zsuzsová si u Andruskóa měla kromě vraždy Kuciaka objednat další čtyři vraždy (jde o vraždy starosty města Hurbanovo Láslóa Basternáka, prokurátorů Maroše Žilinky a Petra Šufliarskeho a advokáta Daniele Lipšice. Ve všech případech se vede trestní řízení, pozn. red.).

„Výpověď Andruskóa vůči Zsuzsové nepostačuje jako usvědčujíci důkaz,“ vyloučil soud jediné přímé svědectví na Zsuzsovou. Ve svém odůvodnění pak zdůraznil, že vina musí být prokázána a nejen postavená na dohadech. Výrok o vině musí být založen na důkazech, které vylučují pochybnosti, což obzvlášť platí v případě, kdy je věrohodnost svědka pochybná. 

Soud zvážil i verzi, že Zsuzsová mohla objednat vraždu Kuciaka z vlastní iniciativy, aby „ochránila svého živitele (Kočnera, pozn. red.) a eliminovala činnost osoby (Kuciak, pozn. red.), která mu chtěla uškodit“. Tuto verzi však soud vyhodnotil jako pouhou spekulaci, byť potvrdil, že Zsuzsová byla na Kočnerovi finančně závislá, i když nebyla jeho zaměstnankyní.

V závěru rozsudku soud připomněl několik základních právních principů, kvůli nimž Kočnera ani Zsuzsovou neshledal vinnými. V první řadě se odvolal na presumpci neviny a také na to, že obžalovaní nejsou povinní dokazovat svou nevinu. Účelem dokazování tak podle soudu nemá být vyvrácení neviny, ale dokazování, že se skutek stal a spáchal ho obžalovaný. Popis trestného činu nadto nebyl jednoznačně prokázán jako jediný objektivně možný. Soud připomněl i právo na spravedlivý proces a neopomněl zmínit ani to, že nemůže podlehnout tlaku médií, která o Kočnerovi a Zsuzsové dlouhodobě píšou jako o pachatelích. 

Předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová uzavřela 139 stran odůvodnění větou, že stávající důkazy nevylučují účast Zsuzsové na vraždě, avšak na prokázání viny nestačily. Rozsudek tedy není rozhodnutím o její nevině, ale o tom, že soud neměl dostatek důkazů k jejímu odsouzení. 

Proti rozhodnutí se plánuje odvolat jak prokurátor, tak advokáti poškozených. V případě odvolání o právoplatnosti rozsudku z Pezinku bude rozhodovat slovenský Nejvyšší soud. Marian Kočner i Alena Zsuzsová nadále zůstávají ve vazbě. Kočner je nepravomocně odsouzen na 19 let v případě falšování směnek TV Markíza a Alenu Zsuzsovou hned po osvobozujícím rozsudku opět vzali do vazby, protože čelí obvinění z přípravy dalších tří vražd. 

The post K odsouzení Kočnera a Zsuzsové nebyly důkazy appeared first on investigace.cz.

Slovensko i svět by se měly 3. září 2020 dozvědět dlouho očekávaný rozsudek v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Zda si však obžalovaní Marian Kočner, Alena Zsuzsová a Tomáš Szabó tento rozsudek skutečně vyslechnou, není jasné. Poslední den nejsledovanějšího soudního procesu byl původně nařízen na 5. srpna 2020. Tříčlenný soudní senát v čele s Ruženou Sabovou ale toto datum zrušil s vysvětlením, že potřebuje víc času na rozmyšlenou, a soudní verdikt posunul o měsíc. Pár dní před novým termínem prokurátor nestandardně navrhnul nový důkaz z telefonu Aleny Zsuzsové a chce obnovit dokazování. O tomto návrhu bude rozhodovat soud a je zcela na něm, jestli prokuratuře vyhoví, nebo vyřkne rozsudek. Ve slovenské historii medializovaných kauz by obnovení procesu byl precedens. 

Soudní proces začal v lednu 2020 a trval celkem 22 dní. Všem obžalovaným hrozí trest odnětí svobody v délce 25 let nebo doživotí. Soud se na obžalované dívá jako na organizovanou skupinu, v jejímž čele stál Marian Kočner jako objednatel vraždy. Zprostředkovat ji měla Alena Zsuzsová, která objednávku zadala Zoltánu Andruskóovi. Ten na samotnou vraždu najal další dva lidi – Miroslava Marčeka a Tomáše Szabóa.

Klíčem k odhalení celé skupiny byla právě výpověď Zoltána Andruskóa, který hned po svém zadržení začal spolupracovat s policií a pomohl tak vyšetřovatelům odhalit roli Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera. Za spolupráci Andruskó získal dohodu s prokurátorem o vině a trestu a soud ho odsoudil k patnácti letům vězení ještě před začátkem celého procesu, v němž Andruskó vystoupil pouze v roli svědka.

Celou genezi vztahu mezi Kočnerem a Kuciakem si můžete prohlédnout i na exkluzívním videu:

Střelec se přiznal

Dalším odsouzeným z organizované skupiny je vykonavatel dvojnásobné úkladné vraždy Miroslav Marček. Ten se přiznal hned první den soudního procesu. Kromě zastřelení mladého páru ve Velké Mači doznal i vraždu podnikatele Petra Molnára. Za tyto tři těžké zločiny odešel od soudu s trestem 23 let odnětí svobody s maximální ostrahou. 

Navzdory požadavku prokuratury navrhující 25 let vězení i žádostem právních zástupců rodin Kuciakových a Kušnírových soudní senát Marčekovi mimořádně trest snížil. Předsedkyně Sabová ve svém rozhodnutí vyjádřila naději, že snížený trest bude motivovat i další obviněné, aby věděli, že spolupracovat s vyšetřovateli se vyplatí. Samotný Marček si rozsudek vyslechnout nepřišel. Prokurátor se proti tomuto rozhodnutí odvolal a o právoplatnosti rozsudku rozhodne slovenský Nejvyšší soud.

Marček svým přiznáním ale další obžalované neinspiroval. Marian Kočner, Alena Zsuzsová i Tomáš Szabó do posledního dne tvrdili, že jsou nevinní. Jakým obviněním čelí?

Tomáš Szabó se spolupodílel na třech vraždách

Tomáš Szabó byl podle obžaloby původně označený jako vykonavatel vraždy. Až poté, co jeho bratranec Miroslav Marček začal spolupracovat s policií, vyšetřovatelé odhalili Szabóovu skutečnou roli. Do Velké Mače jezdil společně s Marčekem a dělal mu řidiče. Z Marčekova přiznání vyplývá i fakt, že kvůli vidině peněz společně zabili také podnikatele Petra Molnára. Na dvojnásobné úkladné vraždě ve Velké Mači se Szabó podílel na základě objednávky, v případě podnikatele Molnára šlo o majetkový prospěch. Szabó čelí také obvinění z nedovoleného ozbrojování. Všechna obvinění popřel.

Alena Zsuzsová – spojka na Kočnera

Alena Zsuzsová byla zatčena hned po výpovědi Andruskóa, který ji označil za osobu, jež mu objednávku vraždy zadala. Zsuzsová od svého zadržení obvinění popírá. Podle prokuratury byla na Kočnerovi finančně závislá.

Marian Kočner si objednal vraždu z pomsty

V Marianu Kočnerovi obžaloba vidí koncový článek celé organizované skupiny. Právě on měl objednávku vraždy zadat Zsuzsové, a to z motivu osobní pomsty. Kuciak o Kočnerovi psal články, díky nimž policie zahájila několik trestních stíhání. Kočner u soudu i ve své závěrečné řeči odmítl, že by pro něho byl Kuciak důležitý.

Kočner rovněž čelí obvinění z nedovoleného ozbrojování, protože v jeho domě policie nalezla náboje. Kočner se k nedovolenému držení střeliva přiznal už v lednu.

Očekávaný rozsudek v případu vraždy sledujeme živě ze Specializovaného trestního soudu v Pezinku.

O rozsudku jsme také natočili podcast – Pavla Holcová v něm komentuje atmosféru u soudu a vysvětluje, proč se podle ní soudci rozhodli tak, jak rozhodli.

Sledujeme online:

14:10 „Není logické, že soud odsoudil obžalovaného Tomáše Szabóa z velké části na základě svědectví Andruskóa, ale Alenu Zsuzsovou ne. Tedy v případu Szabóa mu uvěřil, v případě Zsuzsové a Kočnera ne. A to mi přijde v rozporu se soudní praxí,“ uvedl Daniel Lipšic. 

14:02 „Je to jen první kolo,“ řekl Daniel Lipšic, obhájce Kuciakových. Řekl, že už včera večer měl informace o tom, k čemu senát směřuje. Informoval o tom své klienty a ti mu odpověděli: „Vydržíme, děkujeme.“

Soudní líčení je u konce. Prokuratura i právní zástupci poškozených se na místě proti osvobozujícímu rozsudku odvolali. Marian Kočner se odvolání vzdal. /22 pic.twitter.com/oggzWG9ciK

— investigace_cz (@investigace_cz) September 3, 2020

13:48 Soudkyně končí soudní líčení.

13:46 Marian Kočner se odvolání vzdal.

13:45 Prokuratura i právní zástupci se na místě proti osvobozujícímu rozsudku odvolali.

13:25 Soudkyně posílá informace věznici v Leopoldově, aby propustili Zsuzsovou. Před věznicí na ni ale už opět čeká policie. Oba obhájci Zsuzsové telefonují přímo ze soudní síně.

13:15 Soud přerušil soudní líčení na 10 minut.

13:10 Předsedkyně soudu Sabová rozhodla, že soud propouští Alenu Zsuzsovou z vazby, protože soud vyhlásil osvobujíci rozsudek.

13:08 „Existence motivu nestačí – ani na obvinění a už vůbec ne na odsouzení. Šlo by o odsouzení za myšlenku. Motiv mohly mít i jiné osoby, jak mimo jiné uvedli i Kuciakovi kolegové.“ Soudkyně pak explicitně zmiňuje náš společný článek o propojení italské mafie na tehdejšího předsedu vlády Fica.

Ján Kuciak a náš poslední nedokončený článek…

13:05 Soud se vyjadřuje ke komunikaci v aplikaci Threema.„Nejde za vším vidět šifru a na základě toho si fabulovat vlastní příběh. Navíc když toto dělá osoba, která se konverzace neúčastnila a význam textu nebo emotikonů si domýšlela,“ vysvětluje Sabová. 

13:03 Soudkyně se odvolává na judikaturu ESLP ke korunním svědkům. Tito svědkové mohou být motivováni vypovídat příslibem nižšího trestu. Proto je na jejich výpoveď potřeba takto i nahlížet. Výpověď jediného svědka v této kauze není dostatečný důkaz ke konstatování viny Aleny Zsuzsové.

Soud navíc považuje za nepoužitelné všechny výpovědi Andruskoa z období, kdy byl ještě obžalovaný. 

12:55 Je jediný přímý svědek, který popsal roli Zsuzsové ve vraždě, tím je Zoltán Ansduskó, ostatní k její roli ve vraždě nic neuvedli, nikdy s ní totiž ani nebyli v osobním kontaktu.

12:53 Platí presumpce neviny. „Soud nesmí podlehnout tlaku médií. Právo na spravedlivé soudní líčení je zakotveno v Ústavě,“ argumentuje Sabová.

12:48 U obžalované Zsuzsové nebylo dostatečně prokázáno, že by skutek spáchala. Samotný vztah s Kočnerem totiž neprokazuje vinu. Nenaplnil se ani původní předpoklad obžaloby, že objednatelem vraždy je Kočner. Vina Zsuzsové musí být prokázaná takovými důkazy, aby byla jasná její pozice, buď jako objednatelky nebo zprostředkovatelky. “Samotné podezření nestačí,” zdůraznila Sabová.

12:45 Nebylo dokázáno, že by peníze zaplacené za vraždu, byly od Kočnera. Soud poukazuje na rozpory ve výpovědi Andruskóa, které se týkají kdy přesně měl peníze převzít.

12:42 Obžaloba argumentuje tím, že Kočner měl Zsuzsové odevzdat 50 000 eur hned den po vraždě. Oba to ale popírají, přestože z údajů z BTS věží vyplývá, že se setkat mohli.

12:40 Šifrované zprávy o svrabu, sněhu a jiných metaforách v aplikaci Threema nemohl soud vykládat exaktně. Soud nicméně nepochybuje o zákonnosti tohoto důkazu.

12:35 Na hlavním soudním líčení nebyla předložena ani jedna fotografie Kuciaka, o které by předtím vypovídali Marček nebo Andruskó. V tomto kontextu se nedá s jistotou tvrdit, že fotografie ze sledování Kuciaka by měly být použity k vraždě.

12:27 Z vězení se i přes osvobozující rozsudek nedostane ani Marian Kočner. Ve vazbě je totiž za jinou kauzu: padělání směnek TV Markíza. V této kauze byl Kočner odsouzen k 19 letům v únoru tohoto roku. Obě strany se ale odvolaly, a tak rozsudek není pravomocný. O vině tak bude rozhodovat slovenský Nejvyšší soud, pravděpodobně na podzim tohoto roku.

12:20 Kočner se podle výpovědi Tótha měl vyjádřit tak, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli. S touto myšlenkou se Kočner měl svěřit Tóthovi na dovolené v Chorvatsku v létě 2017. „Tato myšlenka nebyla dostatečně podložena důkazy,“ argumentuje soudkyně Sabová.

12:14 O roli Kočnera ve vraždě nebyl předložen jediný přímý důkaz. Obžaloba byla založena jen na nepřímých důkazech. Podle ní měla být motivem averze Kočnera vůči Kuciakovi, který mu komplikoval podnikání i život. 

12:12 Soud osvobozuje Zsuzsovou pro nedostatek důkazů. Podle práva nesmí být o vině v takovém případě žádná pochybnost.

Odůvodnění rozsudku Aleny Zsuzsové a Mariana Kočnera

12:05 Deník SME informuje, že Alenu Zsuzsovou by měli okamžitě po skončení soudního jednání prepusti propustit z vězení. Očekává se ale, že na svobodě moc dlouho nezůstane. Přímo před věznicí by ji totiž měli zadržet policisté – je totiž obžalována i v kauze vraždy Lászlóa Basternáka, bývalého starosty města Hurbanovo.

12:01 Szabó porušil základní lidská práva, jeho motivace byla finanční.

11:49 V rámci organizované skupiny měl roli vykonavatele. Jako pracovní nástroje používal zbraně s podomácky vyrobenými tlumiči, upravené náboje a auto. Roli řidiče měl jak u skutku vraždy tak při obhlídce místa činu. Tomuto skutku se nebránil a s myšlenkou na vykonání objednávky se ztotožnil. Po vraždě si nechal zaplatit od zadavatele Andruskoa. Tím naplnil skutkovou podstatu.

11:43 „Neměli spolu žádné spory, Marček obžalovaného Szaboa vnímal jako autoritu,“ komentuje Sabová vztah bratranců Marčeka a Szaboa. A tedy neměl důvod křivě ho obvinit z vraždy.

11:38 Obžalovaný Szabó detailně popsal, jak s Marčekem jezdili do vesnice, kde Kuciak bydlel. „Jeho obhajoba je nelogická, aby se jednalo pouze o „profackování“ novináře, neměl důvod sledovat novináře,“ tvrdí soudkyně.

11:34 Soudkyně Sabová komentuje Szabovou výpověď před soudem. „Obžalovaný Szabó tento skutek popřel, nicméně se přiznal, že zaútočil na tohoto novináře,“ řekla Sabová a dále popisuje, že Szabó tvrdil, že novináře chtěli pouze zbít. 

11:30 Szabó sehnal střelnou zbraň pro sebe i Marčeka. Soudkyně dále vyjmenovává další podpůrné důkazy, které usvědčují, že skutek Szabó skutečně spáchal.

11:24 Denník N informoval, že rozsudek byl přijat v poměru 2:1. Členové senátu soudcové Rastislav Stieranka a Ivan Matela přehlasovali předsedkyni senátu Ruženu Sabovou. O těchto informacích se spekulovalo už od doby, kdy soud neočekávaně přeložil vyhlášení rozsudku ze 5. srpna 2020 na 3. září 2020. Oficiálně je ale výsledek hlasování neveřejný a všichni o něm musí zachovávat mlčenlivost.

11:13 Szabóa usvědčil Marček. V případu vraždy podnikatele Molnára motivem měla být finanční částka 70 000 eur, co měl Molnár údajně doma. Spáchání skutku vraždy Molnára dosvědčil i Andruskó, který se o tom dozvěděl od Szabóa ve své restauraci.

11:08 Soud zdůvodňuje, proč uznal vinu obžalovaného Tomáše Szabóa. Skutku se měl dopustit společně s Miroslavem Marčekem. Szabó po celou dobu procesu trval na své nevinně.

Odůvodnění rozsudku Tomáše Szabóa

11:06 V následujících minutách bude předsedkyně soudního senátu číst odůvodnění k jednotlivým skutkům všech třech obviněných.

11:01 Soudkyně vyzvala přítomné v sále aby se posadili a vyslechli si odůvodnění rozsudku. Rodiny Kuciakových a Kušnírových se už nevrátily.

10:57 Soud rozhodl o nevině, protože nebylo dokázáno, že skutek opravdu spáchali. Soudkyně odkázala rodiny poškozených se žádostí o náhradu škody na civilní proces.

10:54 Soudkyně čte skutkovou větu, čili zkrácenou verzi skutku, z kterého jsou Kočner a Zsuzsová  obviněni.

10:51 Marianu Kočnerovi se vrací barva do obličeje.

10:47 Marián Kočner a Alena Zsuzsová se osvobozují. Kuciakovi i Kušnírovi opouštějí jednací místnost.

10:46 Soud přiznává Kuciakovým majetkovou újmu 70 000 eur. Musí ji zaplatit Tomáš Szabó.

10:42 Podle rozsudku Tomáš Szabó spáchal závažný zločin úkladné vraždy formou spolupachatelství, a to v obou případech: podnikatele Molnári i Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Spáchal také zločiny porušení domovní svobody a nedovolého ozborojování. Byl odsouzen k 25 letům vězení s nejvyšší ostrahou.

10:39 Marián Kočner dostáva za nedovolené držení střeliva na peňažný trest 5000 eur. 

10:35 Otec Jozef Kuciak si sedl a má hlavu v dlaních, otřesená je i Zlata Kušnírová. Soudkyně právě čte jak Marček vnikl do domu a zastřelil jejich děti.

10:33 Sabová pokračuje čtením detailů k vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Z účasti na této vražde je Szabó uznán vinen. Sudkyně popisuje role Andruskóa, Marčeka a Szabóa.

10:30 Předsedkyně senátu Sabová čte detaily k vraždě Petra Molnára.

10:20 Tomáš Szabó je rovněž uznán vinen z nedovoleného ozbrojování a obchodování se zbraněmi. Soudní senát uznal jeho vinu i v případu vraždy podnikatele Molnára. Tento skutek spáchali spolu s bratrancem Miroslavem Marčekem, který se k vraždě přiznal v lednu 2020.

10:18 Zlata Kušnírová má spojené ruce a modlí se.

10:16 Kočner je uznán vinen z nedovoleného ozbrojování a obchodování se zbraněmi. U Kočnera se našly náboje. Kočner se k tomuto skutku přiznal v lednu 2020.

10:11 Soudkyně Ružena Sabová vyhlašuje rozsudek.

10:06 Kočner vypadá nervózně, vyměňuje si popsaný papír se svým právním zástupcem. V soudní síni jsou obě rodiny. Kromě manželů Kuciakových dnes přišli i bratr Jozef a sestra Mária. Zlata Kušnírová má spolu v lavici tři důvěrníky, tedy lidi jí blízké. Dva z nich jsou sourozenci Martiny.

10:00 Rozsudek si přišel vyslechnout jen Marian Kočner. Alena Zsuzsová ani Tomáš Szabó se nedostavili, jsou tu ale jejich právní zástupci.

Mariana Kočnera přivádí policejní eskorta. Na soudu jsou již přítomní i rodiče Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. /6 pic.twitter.com/eaLVfO4wou

— investigace_cz (@investigace_cz) September 3, 2020

9:00 Soudní proces měl původně začít v 9 hodin ráno. Na soudu ale ještě nejsou ani rodiny ani právní zástupci poškozených. Novináři čekají ve speciální vyhrazené místnosti.

S ostatními novináři čekáme za zavřenými dveřmi. Soudní proces měl začít v 9:00, ale má zpoždění. Obžalovaný Szabó a Zsuzsová požádali o konání v jejich nepřítomnosti, očekává se příjezd pouze Mariana Kočnera. /3 pic.twitter.com/X2y79Q3inc

— investigace_cz (@investigace_cz) September 3, 2020

8:19 Soudní zřízenci dovezli do projednávací místnosti spis, který má několik desítek svazků.

7:45 Na Specializovaném soudu v Pezinku by dnes podle plánu mohl zaznít rozsudek. Celou kauzu provází zvýšený mediální zájem. Na místě jsou přenosové vozy slovenských i zahraničních televizí.

The post Kauza Kuciak ONLINE: Kočner a Zsuzsová jsou nevinní appeared first on investigace.cz.